Jan Zeman: Polsko řešení ekologických problémů nezvládá
Baltské moře útočí na polské pobřeží
Polský levicový týdeník Polityka 28/2022 popisuje, jak moře rozebírá polské baltské pobřeží. Jak je známo, hladina moří se v důsledku pokračujícího oteplování klimatu zvyšuje. Prý sice pomalu, ale za to vytrvale. Počet bouří (štormů) na Baltu se za uplynulých třicet let zdvojnásobil. Prudce se zvýšila i jejich ničivost.Stoupajícím mořem je ohrožena i legendární pláž Westerplate, kde se v září 1939 více než týden hrdinsky bránila polská vojska proti velké přesile německého Wehrmachtu.
Podnikatel se chlubí, že úspěšně prodal komusi pozemek, ohrožený stoupajícím mořem. Na zpevňování břehů betonováním šly nemalé peníze. Jejich efektivnost je ale víc než sporná.
Pláž v Orlowé již zcela zničilo stoupající moře. Kousek vedle trčí železná kolej. O kus dál je ruina kostelíka. Také nevydržel rostoucí nápor mořských vln. V Orzechowé se sesunul klif – vyvýšené místo, jež donedávna úspěšně drželo břeh proti moři. Poté se tam zkrátilo pobřeží. Další klif zničil štorm v Ustce. Množství popadaných stromů na přílivové čáře po silném štormu na fotkách je výmluvné.
Stabilizace břehů, respektive budování prahů v Ustce, v Lebie a v Rowach stála 145 milionů zlotých (asi 870 milionů Kč), leč nad intenzívní výstavbou na břehu se dál vznáší nejistoty. Program ochrany mořských břehů na léta 2003-23 je v zásadě splněn. Otázkou je, zda v důsledku stoupajícího moře nešlo o vyhozené peníze Polska i Evropské unie (EU).
Ochranný umělý ostrov u Jaroslawce stál 175 mil. zlotých. Jeho základem jsou menší železobetonové kužele, jež mají zpevnit břeh natolik, aby odolával mořskému příboji. Zatím tak činí. Při stoupající hladině moře je otázka, jak dlouho tak ještě bude činit.
Nepoučitelní polští rejdaři
Konzervativní úředníci carského Ruska v ruském záboru Polska zanechali cenné dědictví – nezregulované či málo zregulované vodní toky. To se prý musí napravit, nepřestávají křičet polští vodohospodáři. Že „nápravu“ prosazují v intencích hrubě chybné rýnské koncepce technických úprav koryt vodních toků z roku 1809, si nenechají vymluvit. Oni se prý starají o vodní toky a ekologové by prý měli mlčet. Chápu, že se polští ekologové zaměřují na ochranu málo zregulované královny polských řek Visly, kterou polští rejdaři a vodohospodáři chtějí těžce poškodit a ekologicky téměř umrtvit soustavou přehrad, snad po vzoru české vltavské kaskády. Protože je Visla nížinná řeka, hrozí mnohem vyšší škody ve srovnání s těmi na Vltavě. Podobně má být „dozušlechtěna“ Odra a další polské řeky. Přitom perspektivy vnitrozemské vodní dopravy jsou v Evropě i v Polsku velice špatné.Ani aféra kanálu Mierzeja Wislanka východně od Krzinice Morzskiej je nemůže odradit. Přístav Elblong se nachází v rozsáhlé mořské zátoce, do níž se jezdí poměrně úzkou šíjí na východě. Je sice dobře průjezdná i pro větší lodě, ale na druhé straně je ruská Kaliningradská oblast. Do přístavu Elblong se sice dováží jen černé uhlí ruskými loděmi z Ruska, ale co kdyby Rusové takovou loď chtěly potopit. Z Kaliningradské oblasti by to měli jednoduché. Takže postavíme kanál Mierzeja Wislanka. Uvažování hloupé, ale nacionalisticky rusofobně polské. Ke cti polských ekologů nutno říci, že proti této nesmyslné stavbě bojovali v jednom šiku se svými ruskými kolegy v Kaliningradské oblasti. Marně.
Kanál přes Mierzeja Wislanska stál asi 900 milionů zlotých, zničil krásný pás lesa, letos 7. června byl slavnostně zprovozněn a již v srpnu Polsko ukončuje nákup ruského černého uhlí v rámci sankcí, aniž by kanálem proplula nákladní loď.
Problémy polského zemědělství
Zemědělství v Česku je již 32 let ničeno souhrnem reálně antizemědělských politik, vedoucí k další degradaci zemědělské, zejména orné půdy (vysoká redukce živočišné výroby) a hlavně k hluboké ztrátě potravinové soběstačnosti Česka, zejména v mase, ovoci a v zelenině. Tím je ohrožena výživa obyvatel. Polské zemědělství v uplynulých 32 letech zaznamenalo značný rozvoj, upadající české zemědělství významně předstihlo a stalo se předním vývozcem potravin v Evropě. Obchody s potravinami jsou u nás mimo jiné plné polských potravin.Obvyklé tvrzení řady českých politiků, že potraviny v případě potřeby dovezeme, má několik ale: za kolik, v jaké kvalitě, zejména pokud jde o obsah pesticidů a jiných škodlivin, a zda bude vůbec odkud. Letos to vypadá na velký průser. Z významných vývozců potravin má dobrou úrodu jen Rusko. V řadě států včetně Indie úrodu decimují vedra a sucha.
K polskému zemědělskému úspěchu kromě efektivní státní zemědělské politiky včetně dobře vyjednaných podmínek vstupu do EU jistě pomohla i skutečnost, že disponuje menšími poli ve srovnání s Českem (hranice mezi většinou polí ale nemá charakter protierozních mezí či jiných prvků územních systémů ekologické stability krajiny), že se v Polsku odvodňovalo mnohem méně a že bývalý ruský zábor toho zůstal téměř ušetřen. Zde zůstává i mnoho mokřin. Na druhé straně polská písčitá půda nevyniká úrodností.
Zdá se ale, že polský zemědělský zázrak je aktuálně ohrožen. Začalo to embargem na vývoz energetických zařízení do Ruska v roce 2014. Rusko tehdy odpovědělo potravinovým protiembargem. Zatímco ruští zemědělci Putinovi zatleskali, nejen polští zemědělci v Evropě přišli o cenné odbytiště. Vážným problémem posledních let je rostoucí sucho. V Polsku řádilo i letos. Vydatnější deště přišly až v první polovině července. To je na dobrou úrodu pozdě.
Nyní přišla velká rána: schválení Ukrajiny za kandidáta členství v EU znamená zrušení cel s Ukrajinou a možnost prakticky neomezeného vývozu levných potravin z Ukrajiny do EU. Na Ukrajině dominují velmi úrodné černozemě a velmi levná pracovní síla. Znamená to další ohrožení zemědělců nejen v Polsku. Polští zemědělci bijí na poplach. Proti populismu politiků ale nemají šanci.
Energetika
Rozvoj polské energetiky zůstává paralyzován od září 1990, kdy nová polská vláda Solidarity na nátlak různých populistů rozhodla nezprovoznit dokončovanou jadernou elektrárnu v Zarnowieci, 4 lehkovodní reaktory o výkonu 4 x 440 MWe. Dva téměř hotové bloky poté prodala za babku Finsku, kde dobře slouží dodnes, dva méně hotové bloky nechala sešrotovat. Uhlí tak zůstalo králem polské energetiky, i dnes uspokojuje asi 70 % polské spotřeby tepla a elektřiny. Je ale spojeno s vážnými negativy, zejména se značnou prašností, se značnými emisemi tuhými, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhličitého, se ztrátou vod, o častých obětech z řad horníků při neštěstích v dolech a nemocích z povolání nemluvě. Neví, co s tím. Nejde zdaleka jen o nám známý polsko český pohraniční problém těžby ve velkolomu Turow.
I v Polsku vyrůstají fotovoltaické a větrné elektrárny, ale zdaleka nestačí. Otázka je, jak byly projektovány. Polské větrné elektrárny téměř vždy vidím se točit buď velmi málo nebo vůbec. Mám pech na bezvětří? Sluneční energetika funguje jen ve dne, je nejefektivnější v červnu a téměř nulová v prosinci. Energetický potenciál polských řek je využit prakticky na maximum, spíš by se měl využívat méně, o důsledcích rostoucího sucha nemluvě. Jeho asi 3 % příspěvek k elektroenergetické bilanci je sice žádaný, ale zázrak nedělá. EU požadované masové pálení biomasy co by zdroje energie je v Polsku spíše ignorováno. Je idiotské. Přináší bezpočet tragédií z hladu ve světě a ještě více plundruje přírodu. Také evropské hodnoty?
Polsko se od letošního srpna odpojuje od dovozu ruského uhlí. Odpojuje se i od polské ropy a plynu, byť ten na základě dlouhodobých smluv dováží přes německého prostředníka za ceny několikrát nižší, než jej ČR nakupuje na spotovém trhu, plynové burze. Plynovod Jamal funguje obráceně, teče jím plyn nikoliv z Ruska, ale z Německa. Poláci kupují reálně ruský plyn, ale jsou prý na Rusku, podobně jako ČR, nezávislí. Asi třetinu své spotřeby plynu zabezpečuje Polsko vlastní těžbou, takže snad nikdo nebude v zimě mrznout. Ve Swinoustie Polsko vybudovalo terminál na „vykládku“ zkapalněného zemního plynu LNG. Pravda loni Polsko, podobně celá EU, neobdržela žádný americký LNG, protože Čína a další asijské státy přeplatili americké dodavatele. Letos to prý bude lepší. Až se na podzim zima zeptá, budeme jistě moudřejší. Výzva náměstka polského ministra životního prostředí „sbírat klestí v lese“ je výmluvná. Výrobci kožichů, svetrů a teplých peřin se prý připravují na vysokou poptávku. Kolik to bude stát? Radši se neptejte!
Doprava
Dopravní politika Polska je po roce 1989 ještě více prosilniční než v Česku. Prudký rozvoj silniční dopravy výrazně paralyzuje snížení poškozování životního prostředí jinde. Do roku 2004 se polská dopravní infrastruktura téměř neměnila. Zrušení asi 3 000 kilometrů železničních tratí pro údajnou přebytečnost považuji za velký skandál, vážně poškozující polskou dopravu a životní prostředí. Po vstupu Polska do EU nastal její prudký rozvoj. Snahu všechny peníze vrhnout na dálnice naštěstí tehdejší vedení EU zkorigovalo na přibližně 1 : 1 (silnice : železnice). Základní (reálně, ne podle megalomanských představ českých dálničářů) síť dálnic byla v Polsku postavena za neuvěřitelných 15 let a s menšími excesy proti Česku. K velkému střetu s ochránci přírody došlo jen na severovýchodně Polska - rezervaci Raspuda se podařilo před dálnicí ubránit. Aktuálně hrozí rozsáhlá devastace beztak již intenzivním tvrdým cestovním ruchem značně narušené oblasti Mazurských jezer výstavbou dálnice na Litvu, která má navíc východně od Jezer přetínat Biebrzanský národní park. S ochranou životního prostředí si polští dálničáři nedělají těžkou hlavu.Po roce 2004 byly zmodernizovány hlavní železniční tratě v Polsku. Tedy, lecos ještě zbývá, včetně výstavby či obnovy některých železničních tratí. Budou-li peníze.
Problém peněz je staronový. Má řadu aspektů. Při stávajících prioritách to vidím černě. Nejde jen o neslavnou Mierzeja Wislanka a další nemístné ambice polské říční dopravy. Polské letiště Varšava Okecie je v dopravně výhodné, ale pro nadměrný hluk problematické poloze v zástavbě města. Dopravně kontroverzní snaha letiště vymístit do prostoru Modlina asi 50 km severozápadně od Varšavy ztroskotala, údajně na intrikách letiště Okecie. Současná snaha vymístit letiště k městu Radon asi 100 km jižně od Varšavy z dopravního hlediska nedává smysl, o enormních nákladech výstavby nového letiště nemluvě. Polský ministr infrastruktury oznamuje, že první dopravní letadla tam začnou létat už v roce 2023.
Některé užitečné dopravní stavby realizují i polské samosprávy. Ve Varšavě se dál rozšiřuje metro, ale vážně zaostává výstavba tramvajových tratí. Situace je špatná, což se při prudkém růstu Varšavy vleče již od nacistického zničení levobřežní Varšavy na podzim 1944 v pomstě za varšavské povstání. Situaci zhoršila stagnace 80. a 90. let. Do Gliwic nedávno dorazila z Katovic tramvaj. Nejrozsáhlejší tramvajový systém na světě na Katovicku je i nadále zčásti úzkorozchodný. Konverze rozchodu, podobně jako u nás na Liberecku, se vleče. Olsztyn tramvajový systém buduje. Klobouk dolů před tamními radními. Tramvajové a zejména trolejbusové systémy ale v řadě polských měst i nadále chybí a jejich postavení se neplánuje. Jde i o nechtěný důsledek podpory elektromobility ze strany vedení EU.
Dokončovaný vnější silniční okruh Varšavy je sice potřebný, ale jeho dopad na přírodu a životní prostředí je značně negativní.
Bankrotová píseň
Zatímco v minulosti šlo spíše o politické hrátky (o bankrotové politice mluvila nepřekvapivě polská opozice), nyní se situace dramaticky zhoršuje. Nejde přitom jen o blokádu dotací Polsku z rozpočtu EU, kterou vedení EU nehorázně vydírá euroskeptické vlády Polska a Maďarska, které nesdílejí některé bruselské nesmysly. Jde o celkovou bankrotářskou politiku Západu a EU obzvlášť, skrývajících se již od roku 2008 pod pojmem „měnové uvolňování“. Lidově řečeno tištění nekrytých peněz všeho druhu.Euro a eurozóna byly v bankrotovém zadlužení již dávno před pandemií koronaviru, která enormně provětrala veřejné rozpočty mnoha států světa včetně EU a dále významně zvýšila jejich zadlužení. Údajně bezpečné zadlužení činí 60 % hrubého domácího produktu, leč v EU se realita pohybuje s ohromným rozptylem kolem 95 %. Zejména dluhy Řecka a Itálie jsou již delší dobu nesplatitelné. Polsko uplatňovalo mírné protipandemické restrikce, takže z krize vyšlo levněji ve srovnání v ČR a také s menším počtem občanů zemřelých s koronavirem na milion obyvatel. Zadlužení Polska se ale též významně zvýšilo. A to přesto, že se část nových dluhů EU schovala v donedávna nulovém zadlužení EU.
Energetická krize
Asi v půlce roku 2021 propukla světová energetická krize. Zasáhla i trh s řadou surovin a potravin. Měla v zásadě tržní příčiny, z netržních lze uvést zejména Zelenou dohodu pro Evropu. Totiž, pokud chci (a měl bych chtít) zásadně snížit antropogenní emise skleníkových plyn, způsobujících zhoubné oteplování klimatu, musím v první řadě příslušné množství energie buď ušetřit (absolutně, ne ve vztahu k málo říkajícímu hrubému domácího produktu, jak to EU praktikuje), nebo něčím nahradit. To se ale nestalo, navíc zvýhodňování energeticky a emisně náročné letecké a silniční dopravy pokračovalo nejen v EU. EU se usnesla, že fosilní paliva a prakticky bezemisní jadernou energetiku nahradí obnovitelnými zdroji, což je sice možné, ale ne ve vedení EU uvažovaném čase třiceti let a při použití obchodu s povolenkami na emise oxidu uhličitého CO2. Navíc touto politikou podtrhla pomaleji návratné investice do úspor paliv a energie, což je samozřejmě hrubá chyba.
Jednání v EU o Zelené dohodě od roku 2019 byly signálem pro těžaře fosilních paliv zastavit i tak silně podseknuté investice do rozvoje jejich těžby, takže dnes možnosti rychlého zvýšení těžby fosilních paliv jsou blízké nule. Prudký růst cen fosilních paliv, některých dalších surovin a také mnohých potravin začal zhruba už v polovině roku 2021. Nejistoty vyvolané nepřijatelným ruským útokem na Ukrajinu a zejména následným embargováním Ruska ze strany Západu vedly k další eskalaci cen fosilních paliv, surovin, potravin a dalších, zejména energeticky náročných komodit. Polsko prudkým zdražováním fosilních paliv citelně trpí také, přestože se jako jediné v EU k Zelené dohodě nepřipojilo.
Tanky směřují na Ukrajinu?
Město Kielce se nachází asi 200 km na jih od Varšavy. Je obklopeno lesy, je známé mimo jiné svým geoparkem, vytvořeném v místech někdejších těžeb vápenců pro tamní tehdejší vápenky a cementárny. Stojí za vidění. I tam se plíží přízrak dnešní neutěšené doby. Ve vilové čtvrti jižní části města vidím za vraty vily na dvorku mírně rezivý kanón, na dvorku sousední vily další dva kanóny. Takové znám z filmů o druhé světové válce. Majitelé jsou připraveni na válku? Vypadá to tak.
Při cestě z Kielců do Varšavy zastavujeme v Radomi na nádraží. Na druhé straně nástupiště stojí nákladní vlak. Na dvou vagonech proti nám jsou upevněny dva tanky. Náš vlak odjíždí. Na dalších vagonech vidíme ještě čtyři menší obrněná vozidla. Směřují na Ukrajinu? Je to možné.
V sousedním kupé přes uličku sedí mladá štíhlá copatá dívka. Má protáhlý obličej. Velice se podobá „zelené“ Gretě. Po celou cestu něco poslouchá z mobilu. Přichází průvodčí. Krátce s ní mluví polsky. Senzace se nepřekvapivě nekoná.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (58)
Miroslav Vinkler
24.7.2022 07:16Kamil Krabice
27.7.2022 08:08 Reaguje na Miroslav Vinklerakorát nechápu proč v čl nejsou fotky, je to škoda
Pavel Hanzl
24.7.2022 10:02Svatá Prostoto
26.7.2022 11:56 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
24.7.2022 10:12Tak nějak to je a může si ji dovolit pouze ten, který má ekonomické
přebytky. Chudí lidé a chudé země mají jiné starosti a ekologické
projekty odkládají na dobu, kdy na tom budou lépe. Něco podobného byl
doposud "Grandýl", kde byli premianty bohatí a zbytek to "bojkotoval".
Došlo tak k urychlení povolenkami, zákazem uhlíkových paliv a nyní
i jejich násobně vyšší cenou. Zelený diktát jak z učebnice kapitalismu,
kdy přinutím zákazníky kupovat nové zboží zákazem prodeje původního tak,
že ho zdražím a omezím jeho množství na trhu. Válka to pouze znásobila
a našla jiného viníka tohoto záměru. Dnes si málokdo vzpomene, jak to
začalo a ví už pouze o dopadech všeho následujícího. Poláků s malým
pokrytím území plynofikací se paradoxně krize tak nedotkne, jako jiných
zemí chovajících se "ekologicky", když přešly z uhlí na plyn. Nyní jsou
hrdinové se svoji nízkou spotřebou plynu, ale dohání je závislost na
levných dovozech uhlí z Ruska a Ukrajiny po útlumu vlastních dolů. To
jim dělá větší vrásky, než plyn, kterého těží pro vlastní potřebu 1/4-
1/3 podle různých statistik a zbytek spotřebovávají velká města s lépe
finančně zajištěnými odběrateli. O zbytku ekologie u sousedů je zcela
zbytečné diskutovat, neboť u nás patnáct let zakázané uhelné kaly jsou
v nabídce polských dodavatelů stále a rovněž tak silně sirnaté uhlí.
V zimě přejedu hranici a na vesnicích se vracím o třicet let zpět s
kouřícími komíny žlutavočerného štiplavého kouře a spalováním odpadků
v domácích kotlích místo třídění a recyklace.
Darth Bane
25.7.2022 19:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.7.2022 08:46 Reaguje na Darth Banepo spálení je sice popelem, ale pouze z nespálitelných prvků, které v něm při jeho vytváření ulpěly. Není to tak odpad, ale pouze koncentrované prvky z původní flóry a
příměsí. Je to zářný příklad, jak udělat z komára vola
a vidět v uhlí něco jiného, než produkt přírody po spálení
vrácený přírodě. Bohužel je místo rozptýlení navrácen ve
vysoké koncentraci v místech spálení. Dnešní požár v NP
Č. Švýcarsko zaplavil kouřem půlku Čech a přitom je to
"obnovitelný" zdroj spálen navíc bez lidského užitku a
s nevratnými škodami při poškození skal žárem ze souší
ponechaných EKOblby v lesích jako potrava pro oheň.
Mne spalování uhlí nijak netěší, protože bych ho raději
viděl používaný efektivněji, ale spaluje se často odpad
z třídění kvalitního uhlí, pro který by nebylo jiné
využití, než ho spálit. To, co číší z mých příspěvků je
pouze vaše spekulace a nevím, jak jste k tomu došel.
Jinak pro vás platí to samé jako pro sv, když nemáte ani
odvahu se pod příspěvek podepsat vlastním jménem, protože
vám zbabělost dovoluje maximálně kritizovat jiné a nic
kloudného vymyslet sám. Je to pane ubohé!
Darth Bane
26.7.2022 18:26 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.7.2022 10:23drahý LNG z USA. Nyní už to smysl má a každý víme, jak toho USA dosáhlo.
Čína si koupí LNG a nebo z plynovodů z Ruska a na nás zbude pouze ten
drahý, ba až předražený odjinud. Celkem dobrý politicko-ekonomický tah
a přechod od závislosti z jednoho dodavatele na jiného za více peněz.
Pavel Hanzl
24.7.2022 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekNebylo důvod ho kupovat, pojem energatické bezpečnosti byl ve většině zemí Evropy zapomenut.
Loni začali Rusi už šachovat a cena šla na asi 20 eur a v USA se začalo vyjdenávat, na podzim Putin plyn zaškrtil výrazně a vyhnal cenu do nesmyslných výšek, masivní dodávky z USA prakticky Evropu zachránily.
Jen by mě zajímalo, jak toho Američané dosáhli? Argument, že je Putin americký agent, neberu.
Do Číny jde "Sílou Sibiře" asi desetina objemu, který normálně chodli do Evropy a fakt skutečně hódně zalevno a to ji nevytrhne.
A jen drobná otázka: PROČ teda přecházíme od levného dodavatele k tomu dražšímu? Proč nebereme plný objem plynu z Ruska, jak v minulosti?
Darth Bane
25.7.2022 19:02 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2022 11:32 Reaguje na Darth BaneDarth Bane
26.7.2022 18:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2022 21:25 Reaguje na Darth Banes v
24.7.2022 12:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.7.2022 16:14 Reaguje na s vnaplnit levným plynem a levně prodávat? Nikoliv, když
ho obratem překupník prodává dráž. Splním nasmlouvané průběžné dodávky a plyn navíc nabídnu za světové ceny.
Na burze vládne panika, že není jako v předchozích létech
v létě plyn levnější a nelze levně kupovat a plnit ty
zásobníky. Neplní je ani německý vlastník a čeká na snížení ceny, která nepřišla. Zásobníky jsou prázdné, cena neklesá, ale naopak panika na burze ji navyšuje. Očekávání nové kapacity přepravy přes NS 2 se díky zamítnutí provozu nekoná a vyšší cena a nedostatek je opravdu formou nátlaku ho
povolit zprovoznit. Obchodníci při očekávání nepokojů v
Doněcku větří problémy s dodávkou přes Ukrajinu a kupují cokoliv za cokoliv, protože zranitelnost plynovodu je v bojích velká. Historickým nepřátelstvím Polska s Ruskem
je plynovod Jamal nejistý a cena letí opět nahoru. Pak podivná válka (bez zničení plynovodu) a na závěr sankce
o kterých si asi EU myslí, že nebudou opětovány. EU
porušuje obchodní dohody a samo chce od Ruska jejich dodržování. Být Rus důsledný, tak už v březnu plyn zavřel
a ty zásobníky by dnes nebylo čím naplnit. Mi někdo vyhrožovat, že letos ještě plyn chce, ale příští rok už nikoliv, tak ho odpojím už nyní, ať si vychutná zrušení dlouhodobých kontraktů a zmařených investic do NS 2 a těžebních kapacit na těžbu plynu. Na těch pár měsíců si
tak pouze vychutnávají závislost zvýšenou cenou, která
se ale taky náramně hodí i ostatním dodavatelům, kteří
tu cenu kopírují. Těšte se na novou závislost odjinud,
než nasmlouvaný plyn z Ruska .Plyn už nikdy tak levný
nebude jako v minulosti a podnikatelé si to uvědomili. Výhoda levných energií je minulostí a konkurenceschopnost průmyslu v EU taky. Ztrátou této výhody už žádná výhoda
vůči světu EU nezbyla a bude muset buď snížit náklady na práci a nebo firmy dotovat inflačním eurem. Žádná jiná možnost tu není, ale naopak Čína a Indie získá k levné pracovní síle a surovinám i levné energie. Už chápete,
že je to složitější než bláboly politiků a že co jedni zpackali, tak zbytek využije ke svému prospěchu?
s v
24.7.2022 18:10 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
25.7.2022 09:53 Reaguje na s vUmíte mi vysvětlit o co jde doopravdy Ukrajině, když nás nabádá neodebírat ruský plyn a přitom ho odebírá sama a nechává si platit za jeho tranzit? Pročpak nezavře kohouty na plynovodu a čeká, že
to udělá EU? Jinak u ceny LNG z Jamalu a z břidlic
v USA je obrovský rozdíl v ceně těžby a nikoliv u
přepravních nákladů. Při získávání náhradních
zákazníků se nehledí na maximální zisky, ale o
jejich získání do budoucna. Znáte to z praxe
při otvírání nových obchodů začínajících cenovými
šoky s postupným navyšováním při získání stálé
klientely. Ty mé argumenty o zásobnících v EU
neumíte vyvrátit a tak vám stačí politrucké kydy,
že jsou to fantasmagorie. Zažil jsem to kdysi na ZVS, kdy podobní politruci neuměli odpovědět nic
více, než co napsalo Rudé Právo a dnes ČT a vláda.
Opakujete nesmysly a nepřemýšlíte, protože není
jednoduché analyzovat souvislosti a je jednodušší
papouškovat oficiální bláboly. Je to typický znak
politruka bez odborného vzdělání, který nerozumí tomu co hlásá. S vámi je to stejné jako s Hanzlem,
ale s tím rozdílem, že se za své bláboly nestydí
a podepisuje se celým jménem. Vy ale nemáte ani
tu odvahu k nim veřejně přihlásit, aby se vám
známí nevysmáli za ty naivní bláboly. Já si za
vším na rozdíl od vás stojím a končím diskusi
se zbabělcem stydícím se přiznat k autorství.
Darth Bane
25.7.2022 19:10 Reaguje na Břetislav Machačeks v
26.7.2022 18:27 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
24.7.2022 18:41 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
24.7.2022 20:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
24.7.2022 21:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.7.2022 09:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDarth Bane
25.7.2022 19:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2022 11:35 Reaguje na Darth BaneDarth Bane
26.7.2022 18:32 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
25.7.2022 10:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnkapo avizovaném budoucím odstřižení EU od ruského
plynu Rusko "dojíždí" funkční vrty a nové neotvírá.
Postupně odstavuje plynovody podle toho a podle
priority komu dodávat a komu ne. Kdo mudruje nejvíc, tak je odstaven prvý a kdo nejmíň, tak
poslední. Proto ten plyn nepoužili jako reakci
na ostatní sankce a dodávají ho dál. Jinak si nemyslete, že byla EU pupek těžebních technologií, bez kterých se Rusko neobejde. Plyn a ropu těžilo
i za socíku, kdy ze Západu nedostali ani Ň a nyní to kupovali pouze proto, že při výhodném dovozu technologií upustili od vlastní produkce a dovozu odjinud. Vy si myslíte, že když umí udělat kosmickou loď, tak nezvládnou vyrobit zase turbíny a čerpadla na těžbu plynu a ropy? Ano. momentálně asi chybí, ale za rok budou mít svoje a možná i
ty okopírované z Číny a Indie. Technologie lze vyrobit a okopírovat, ale zdroje surovin není jak nahradit a to je hlavní rozdíl. K čemu mi asi tak budou technologie k těžbě, když nemám co těžit a odmítám je prodat majiteli těžebních polí? Chápete ten paradox, když si klade podmínky ten, který vydírá pouze něčím nahraditelným někoho, který disponuje pro toho prvého něčím nenahraditelným? Kolik Rusku kdo platí ví pouze oni a ostatní si cucají ty ceny z prstu. Jsou to dvoustranné
smlouvy podléhající většinou utajení ceny kvůli konkurenci a nikdo skutečnou cenu neroztrubuje.
Petr Eliáš
25.7.2022 11:08 Reaguje na Břetislav Machaček,,In 1984 France, Austria, the Federal Republic of Germany (West Germany), and Italy began receiving natural gas from western Siberia through the pipeline, for which the Soviet Union was paid in hard currency, pumping equipment, and large-diameter pipe. By 1990 the Soviet Union expected to supply 3 percent of all natural gas imported by Western Europe, including 30 percent of West Germany's gas imports.[1],,
Vaše velebení Russka, jak vše zvládna a Evropu čeká apokalypsa, je mimo. ;)
1) https://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_trade_of_the_Soviet_Union#Trade_with_Western_industrialized_countries
Břetislav Machaček
25.7.2022 16:36 Reaguje na Petr Eliáša zbytek byl zakázán do států RVHP vyvážet. Obchodovalo se pouze se zbožím, které nebylo označeno za strategické a
záleželo tak na jeho zařazení. Přehnal
jsem to tak slovy ani Ň, protože to
byl pouze vybraný sortiment podle
momentální politické objednávky. Když
chtěl někdo uškodit těžbě ropy, tak
zablokoval čerpadla a než je dodala
Sigma, tak byl problém. Nyní sankce
nutí Rusy spoléhat se buď na sebe a
na státy , které do obchodu nepletou
politiku. I za socíku se musel Západ
občas sklonit a dodat i to co nechtěl,
protože to bylo podmíněno dodáním pro
ně nezbytného a nebo cenově výhodného
zboží a surovin. Tak je tomu i dnes,
kdy se hledají kličky, jak nakoupit v
Rusku suroviny a jak omluvit příjmy
Rusů za to zboží použité na financování
války. Nebo si snad myslíte, že nám plyn
dodávají grátis? Ale kdeže, my ho platíme
podle jejich podmínek a pouze se tváříme,
jak je trestáme. U dovozových technologií
byl, je a bude vždy problém s náhradními
díly a sankce obcházíme nákupem dílů pro JE a dokonce na vojenské vrtulníky. Pro
hlupáky tak stačí humbuk s hranolky do
bývalého Mekáče a tichounce se přehlíží
přistání ruských letadel s palivem pro
JE Dukovany a Temelín na dva roky dopředu v době, kdy byl letový prostor v EU pro
ruská letadla uzavřen. Dostali výjimku
a totéž udělalo s j.palivem Slovensko
a Kanada s turbínou pro NS 1. Prostě nahraditelné a zbytné se zablokuje a
potřebnému se dá výjimka. Víte jak má
vypadat skutečný trest? Žádné výjimky
i za cenu vlastních problémů, ale na
to musí mít trestající "koule" a aby
nakonec nepotrestal pouze sám sebe.
Petr Eliáš
25.7.2022 17:58 Reaguje na Břetislav MachačekWestern Energy Equipment and
Technology Trade With the U.S.S.R.
https://www.princeton.edu/~ota/disk3/1981/8127/812708.PDF
Zbytek toho A4 blouznění jste si mohl odpustit.
s v
26.7.2022 18:51 Reaguje na Břetislav MachačekApropo, jestli tichounce někdo něco přehlíží, tak zdejší diskutéři přehlížejí tvoje vyloženě trapné snahy neustále měnit téma, když ti argumentačně začne téct do bot, což je vždy prakticky hned. A samozřejmě i tedy lžeš nebo projevuješ zásadní neznalost. V Temelíně se již používá palivo ze Westinghoousu https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/temelin-testuje-jaderne-palivo-od-firmy-westinghouse a je evidentní, že od roku 2024 to bude i v Dukovanech. Zbytné nikdo nezablokoval, když pomineme puťku a jeho zákaz dovozu evropských potravin, to jen firmy utíkají z rusácka horem dolem. To, že němci slyší na rusácké vydírání turbínou (které jsou ještě tři a stačily by dvě) není nic nového. To, že mají k sobě blízko je známo už dávno minimálně od dob bratříčkování se hitlera se stalinem a jejich spolurozputání druhé světové války.
Darth Bane
26.7.2022 18:44 Reaguje na Břetislav MachačekTa čísla jsou těžba v Mb/d platná pro SSSR v posledních letech před rokem 1991 - tady je těžba V RUSKU v letech 1992-2004 - 7978 7119 6371 6236 6062 6171 6110 6119 6473 6989 7622 8460 9190
Když do Ruska Černomyrdin s Jelcinem pozvali západní firmy. Z toho jasně vyplývá, že za prosperitu Ruska po roce 2000 nenese zásluhy Putler, ale Jelcin, který umožníl vstup západních investorů a jejich knov how.
Darth Bane
25.7.2022 19:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPavel Hanzl
24.7.2022 17:53 Reaguje na s vJenom NIKDY NIKDO nenapíše, jak se jim podařilo ochočit Puťku, aby jim dělal užitečná idiota. A mě by to fakt zajímalo.
Pavel Hanzl
24.7.2022 10:52Jaroslav Studnička
24.7.2022 14:45 Reaguje na Pavel HanzlJinak samozřejmě existují weby, kde se dá takřka online sledovat výrobu elektřiny jednotlivých států.
Pavel Hanzl
24.7.2022 16:28 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
24.7.2022 17:32 Reaguje na Pavel HanzlTak že od začátku roku Polsko ze svých VtE vyrobilo 11,6 TWh.
To je skoro stejně jako vašich "asi 70 TWh".
Ano, srovnávat jablka s hruškami může jen Hanzl :-)))
Pavel Hanzl
24.7.2022 17:57 Reaguje na Jaroslav StudničkaPíšu tam, že NĚMCI MAJÍ 70 TWH......(přesně 69), to je z odkazu, který jste sem dal vy.
Jaroslav Studnička
24.7.2022 18:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.7.2022 09:11 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
25.7.2022 09:20 Reaguje na Pavel HanzlJste demagog.
Darth Bane
25.7.2022 19:23 Reaguje na Pavel HanzlDarth Bane
25.7.2022 19:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2022 11:42 Reaguje na Darth BaneJe to gigantický úkol, ale jinou cestu nikdo nevymyslel.
A můj osobní názor? Stačit to nebude, klimatická tragédie je už dnes nezvratná.
Darth Bane
26.7.2022 18:45 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
24.7.2022 10:57Kromě velmi malé části těch věcí, které se týkají přes hranice i okolních států sousedících s Polskem a ještě menší části věci, k nimž se povedlo urvat kompetence Bruseli, takže Poláci o nich nerozhodují.
s v
24.7.2022 12:20Jarka O.
24.7.2022 13:12"..doprava, dálnice v CHKO, úpadek vlaků hned od 90ek...Jde i o nechtěný důsledek podpory elektromobility ze strany vedení EU....." Ono je to tak úplně se vším, samostatné rozhodnutí neexistuje, je dobře, že si to někdo začíná uvědomovat, kam podřízení se EU zájmům ekonomicky i ekologicky vede.
Milan Milan
24.7.2022 22:40Pavel Hanzl
25.7.2022 09:11 Reaguje na Milan MilanJediná výtka je v polské elektřině z uhlí. Na severu jsem viděl sice větrné turbíny VESTAS, ale málo. Fouká tam prakticky pořád a prostoru je něurékom.
Jaroslav Studnička
25.7.2022 09:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.7.2022 10:42 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
25.7.2022 11:21 Reaguje na Pavel HanzlNa reálná data týkající se provozu VtE zíráte jak péro z gauče a nechápete souvislosti a pro jistotu do Polska zamotáte Německo...