Jana Dlouhá: České univerzity se spojily ve snaze o prosazování udržitelnosti

V loňském roce došlo k poměrně zásadnímu obratu v postoji českých univerzit vůči životnímu prostředí a problematice udržitelnosti, obecně vzhledem k Cílům udržitelného rozvoje OSN. Naše vysoké školy ukázaly, že chtějí veřejně deklarovat (a také pečlivě dokumentovat) své odpovědné chování v běžných provozních záležitostech – a věnovat se přitom celé šíři především environmentální problematiky (sociální aspekty udržitelnosti zohledňují ve své činnosti již tradičně).

Nešlo přitom jen o přijetí nezbytných klimatických opatření, vyžadovaných již dnes naší legislativou (např. nové stavební normy, či požadavky na energetický audit budov), a která dále motivuje krize vyvolaná válečnými událostmi a následným zdražováním energií – tyto faktory sice prohloubily úsilí a postavily je na ekonomický základ, ale samotná iniciativa vznikla mnohem dříve.

Prvotním impulzem byl kurz managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické vedený Jaroslavem Pašmikem na jaře r. 2021. Na něm se dali dohromady důležití aktéři z několika dalších vysokých škol, kteří si uvědomili, že jde o záležitost velmi aktuální a potřebnou.

Už v létě se pak začaly připravovat plány na to, jak naše univerzity vyburcovat, aby se konečně staly příkladem společenské odpovědnosti hodným následování.

Informace o této iniciativě se následně velmi rychle rozšířila a strhla s sebou lavinu zájmu – téma zřejmě právě v té době „uzrálo“. Neřešit je by znamenalo ztrátu důvěryhodnosti, hlavně v mezinárodním měřítku: zahraniční univerzity se totiž touto cestou vydaly již dříve a ve svém národním kontextu to jsou zejména ony, kdo dokáže rozhýbat další společenské hráče k poměrně zásadním změnám. Ty často znamenají nutnost vystoupit ze své zaběhané praxe, určité „komfortní zóny“, což nebývá snadné ani v korporátní sféře – natož pak v tradicemi zatížených institucích, jakými vysoké školy obecně jsou.

Úlohu hlavního hybatele společného postupu, který poté následoval, na sebe vzala Masarykova univerzita. Dokázala spojit úsilí zástupců z dalších celkem 24 univerzit, vytvořit společný jednoletý projekt UNILEAD a v r. 2022 (kdy došlo na jeho realizaci) pak rozdělit práci mezi zástupce zapojených škol – jde prakticky o všechny veřejné vysoké školy, které v ČR máme.

Koordinátoři projektu (Richard Hubl a Jana Černá) jim přidělili různou míru odpovědnosti, takže každá univerzita se plně věnovala některému z 10 témat a další témata spoluvytvářela či dění v jejich rámci alespoň sledovala.

Těmito tématy (a jejich garanty) jsou:

• Strategie, strategická partnerství a struktura pro udržitelnost (garant – Vysoká škola ekonomická);
• Odpady, prevence vzniku a recyklace (Univerzita Hradec Králové);
• Energetický management (Univerzita Pardubice);
• Odpovědné nakupování – veřejné zakázky (Masarykova univerzita);
• Stravování (Univerzita Karlova);
• Udržitelná mobilita studentů a zaměstnanců vysokých škol (Univerzita Palackého);
• Hospodaření s vodou, dešťová a šedá voda (Česká zemědělská univerzita);
• Zelená výstavba (České vysoké učení technické);
• Biodiverzita (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně);
• Udržitelná IT infrastruktura, elektronizace (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava).

Snahou přitom bylo, aby takto vymezená témata pokryla vše, co se týká provozu univerzit, a to ve strategické rovině i v konkrétních opatřeních. Navrhovaná řešení se pak měla opírat o nejnovější vědecké poznatky například z oblasti průmyslové ekologie (materiály a výrobky posuzované z hlediska životního cyklu), spotřebního chování nebo výpočtu uhlíkové stopy a dalších dopadů. V tomto ohledu tak byli v prvních fázích zapojeni vědci příslušných oborů, spolu s manažery udržitelnosti, pokud daná univerzita takovou pozici vůbec má.

Příslušné obory (a tedy i vědci) ovšem také na mnoha univerzitách chybí, a teprve tato široká spolupráce tedy mohla zajistit vznik použitelných podkladů pro stanovení priorit (čemu věnovat pozornost s dosud omezenými zdroji) a návrhy dalšího postupu v praxi. Tyto dokumenty jsou pak základem řešení v kontextu specifických podmínek dané vysoké školy, které už navrhuje její vedení – a na ně navazují praktická opatření.

To se stalo například na Univerzitě Karlově, která právě v těchto chvílích vytváří vlastní Strategii udržitelnosti s akčním plánem, které pokrývají výše zmíněná témata, ale současně se věnují i tradičnímu poslání univerzity – tedy vědě a výuce, což je v dané oblasti celkem značná mezioborová výzva.

Projekt v rámci zapojených univerzit zmobilizoval značné kapacity, především lidské (odborné i organizační), a vzbudil velké naděje všech zúčastněných. Vznikly inspirativní podkladové materiály, které se podařilo shromáždit na stránkách Masarykovy univerzity. Je tak k dispozici (volně dostupná všem zájemcům) sdílená sada doporučení ve všech 10 oblastech provozu univerzit, i závěrečné prezentace každé z nich.

V dalších letech potom (pokud k nim v rámci Centrálních rozvojových programů MŠMT dojde) budou vzniklé dílčí strategie prodiskutovány s těmi, jichž se týkají především – což jsou často provozní zaměstnanci dané instituce.

Ne vše lze zajistit „shora“, a tak by měli být podchyceni všichni, kdo mají zájem přispět ke změně v dané instituci, následně i společnosti jako celku – kdo chtějí sloužit skutečnému pokroku, který se nepočítá jen finančními ukazateli.

Každá změna totiž začíná u lidí, technologie a organizační postupy jsou jen nástrojem, jak cíle překlopit do praxe a dosáhnout toho, že se věci dají do pohybu.

Přehled zapojených univerzit z doby, kdy byl projekt plánován:
Univerzita Karlova
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova univerzita
Univerzita Palackého v Olomouci
Veterinární univerzita Brno
Ostravská univerzita
Univerzita Hradec Králové
Slezská univerzita v Opavě
České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Západočeská univerzita v Plzni
Technická univerzita v Liberci
Univerzita Pardubice
Vysoké učení technické v Brně
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola ekonomická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Mendelova univerzita v Brně
Akademie múzických umění v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

---

reklama

---