https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-metzl-jak-budeme-obnovovat-kalamitni-holiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Metzl: Jak budeme obnovovat kalamitní holiny?

24.4.2019
Krajina bez lesů na severní Moravě.
Krajina bez lesů na severní Moravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Nezájem nebo hloupost zodpovědných úředníků na Ministerstvu, u státního podniku LČR, VLS a ostatních majitelů lesů? Na stránkách Lesnické práce se dočítám, že vlastníci lesů nemají odborné informace jak zdolávat nové kalamitní plochy obnovou. Není v žádném dostupném tisku návod pro výkonného lesního hospodáře a tak všichni improvizují v dobré víře, že činí dobře.
 

Nečiní. Málokdo ze zodpovědných si uvědomuje, že např. na severní Moravě je rozsah kalamitních holin 10.000 ha a ty se budou dále s příchodem disturbancí zvětšovat. Disturbance přijdou zvláště vlivem zvyšování teplot suchem, větrem, kůrovci. Predikce kalamit hovoří pro rok 2019 o 20 milionech kubíků v rámci ČR. To je nárůst holin o další desetitisíce hektarů v rámci celé ČR. Odhadovaná rozloha kalamitních ploch za rok 2018 činí zhruba 50 000 ha. Nikdo nedoporučil, jak se mají tyto holiny v detailu zalesňovat.

Osobně jsem publikoval v Lesnické práci Ponaučení ze zalesňování kalamitních holin na Lesní správě Karlovice ve Slezsku z roku 1955 a v dalším článku Zalesňování 10 tisíc hektarů nového lesa … V článku jsem zdůraznil, že se jedná o jeden z možných způsobů. Reakce na článek byla od jednoho čtenáře – kladná, jinak nezájem a žádná odezva. Máme k dispozici několik příkladů ze zdolávání kalamitních holin. V prvé řadě se jedná o zalesňování holin po mniškové kalamitě před 100 lety a po exhalátové kalamitě z 80tých let minulého století. Nepoučili jsme se. Všechny mají společného jmenovatele. Bohulibé snahy ztroskotaly na škodách zvěří.

Nejedná se jenom o nemožnosti vnosu dřevin na holiny, ale nedomýšlí se situace v době, až torza zalesněných ploch i přípravnými dřevinami odroste do stadia mlazin, kdy nebude možno škodící zvěř nejen lovit, ale ani vidět. Dojemné jsou články v Lesnické práci o nevhodnosti přípravných dřevin, zatracování břízy. Jistě pomohou lesníkům specifika jako ekonomické přínosy hnojení smrkových porostů, nebo vliv jelena siky na mladé smrkové porosty. Čemu se divíme, když akademici a generalita LČR mají jiné zájmy. Ředitelé měli zájem o to, kde troubí jeleni, jaké honitby rezervovat pro své známé. Z lesa jsme vyhnali kvalifikované spolupracovníky, jako dřevorubce, pěstební dělnice a revírníkům jsme prodali nad hlavou hájenky. Zaměstnáváme kvalifikované lesníky, kteří vyznačují kůrovcové stromy na severní Moravě, kde již odeznívá kůrovcová kalamita, místo toho aby rozčleňovali velké kalamitní holiny a pomáhali zpracovávat projekty zalesnění podle SLT nebo místních zkušeností.

Jak volit umístění porostního 5 ha článku, porostních skupin do výměry 0,5 ha, jaké smíšení dřevin, jak 3x20, jak holiny zpřístupnit, jak budovat porostní pláště a okraje, jak pracovat s přípravným lesem a další doporučení Generelu. Někteří autoři si dovolují upozornit na devastaci obnov přemnoženou zvěří. „Dříve to vlastníci lesů pochopili a zavřeli zvěř do obor.“ Všechny články mají společného jmenovatele. Problém je v přemnožené zvěři, která je ekonomickým a ekologickým problémem v celé ČR. Jak konstatoval při soukromé ústní konverzaci prof. Koubek, snížení stavu zvěře vlkem nebo rysem nezachrání žalostný stav českých lesů, ale ani nesníží stav škodící zvěře. Protože je jí tolik, že lov myslivců a predátorů nemůže snížit přírůstek. Chov a lov černé zvěře nám ukazuje, kam jsme se dostali s plánováním. Řešení je nutné hledat jinde.

Obnovní cíle

Je ostudné, že na upozornění Hnutí DUHA k obnovním cílům, že my lesníci konáme chybně, sešlo se pět uznávaných akademiků a odborníků lesnické praxe s podpořenými projekty NAZV, TCR s nebývalou vlnou kritiky, aniž by sami navrhli, jak a čím porosty obnovovat.

Následoval návrh ministerské vyhlášky z 5. 11. 2018 k obnovním cílům. Ten také nezůstal bez reakcí různých institucí jako ČLS, SVOL, ČKOLH, SLŠ, Správci církevních lesů, PEFC, s hlavní kritikou a neochotou vzdát se smrku. Jako hlavní důvod k odmítavému postoji k novým obnovním cílům je uváděn zásah státu do vlastnických práv majitelů, což je jistě pravda. Při obhospodařování vlastního lesa se budou řídit a plnit požadavky platnými předpisy a považují dosavadní ustanovení vyhlášek za dostatečné. (289/95; 139/04).

Lesy České republiky, jako zodpovědní správci 50 % lesů v ČR zatím spokojeně spinkají pětiletým spánkem jako šípková Růženka. Předpokládám, že odborná erudice vedení této organizace se přikloní k plnění Lesního zákona č. 289/1995 Sb., Vyhl. MZe č. 139/2004 Sb. a Vyhl. č. 298/2018 Sb. a k trvale udržitelnému hospodaření v duchu PEFC. Neokopírují práce významných našich lesníků jako Koniase, Zlatušky, Pěnčíka, Kratochvíla, Zakopala, Košuliče st. a mnoha dalších. Budou zcela ignorovat výsledky Generelu ÚHÚL zpracovaného profesionálními lesnickými odborníky s doporučením MZe pro jeho použití v rámci celé ČR na postižených místech kalamitou. Budou zcela ignorovat Sekaninu z Lesnické práce 1/1922 a Průšu z LP/1999. První je o smrku, druhý o zvěři. Je pravdou, že Generel si žádá vysoce kvalifikované a pracovité spolupracovníky. Vždyť ale zakládáme les pro 22. století, abychom měli vodu. Pro ně to bude jen „bzučení much kolem jejich uší“, pokud vůbec ví, že nějaký Generel existuje. Strach o ztrátu lukrativního zaměstnání je donutí se zcela podřídit lobbistům myslivosti a lesnickým diletantům. Obrazí se to na amatérském doporučení druhové skladby a zvláště nízké zastoupení JD, které by mělo dosahovat na HS 45 20 % a dalších zranitelných dřevin spásaných zvěří a vysoké zastoupení smrku na obnovovaných plochách. V této zoufalé situaci mě nic jiného nenapadá než „Ach ty boží prostoto“, abych byl slušný.

Generel k zalesňování kalamitních ploch

Ministerstvo zemědělství předkládá směrnici jako Generel obnovy lesních porostů po kalamitě jako I. a II. etapu zpracovanou lesními odborníky z ÚHÚL z 11. 10. 2018 a další z 12. 2. 2019. To jsme již ale 5. rok od vzniku holin. Nečinnost úředníků státní správy a zákonodárců je trestuhodná. Chvályhodné je doporučované průměrné zastoupení jedle ve výši 10 %. Problém je v tom, že dnes nikdo neví jak jí pěstovat, a to ani na lesnických školách, a jak ji chránit před zvěří. K zalesnění 5000 ha holin jedlí by bylo potřeba 5000 kilometrů oplocenek! To je vzdálenost 2x z Prahy do Moskvy a zpět! Raději ani nemluvím o potřebě další tisíců kilometrů oplocenek pro JDO, DG, MD, BK, JV a další.

8. 4. 2019 jsem se dočetl stesk lesníka z jižních Čech: „… v podstatě jenom ten vrcholový terminální pupen není okousaný díky té ochraně, jinak všechny ostatní výhony jsou okousávány“. To připadá někomu normální. Bohulibé obnovní cíle, obdobné jako dnešní obnovní cíle skončí tak, jako ty, vydané před 64 roky. Tisíc hektarů zalesněných opakovaně 4,4 x smrkem z důvodů nekvalitních sazenic, škody buření a zvěří. Dnes roste na těchto plochách rozvracející se smrkové, 100 % ohryzané, oloupané, oddenkově do výšky 4 m shnilé, rozvracející se nastávající kmenoviny určené k podsadbám a přeměnám. Budou plnit funkci přechodného lesa. Jakákoliv podsadba klimaxových dřevin jako JD, BK, ale i zmlazeného SM je po 10 letech náhodně navštívena tlupou jelení zvěře a spasena. Ochrana nepřipadá v úvahu. Oplocení je zbouráno náhodně spadanými vývraty nebo zlomy. To máme ověřeno.

Zbytečná bude práce 25 lesnických odborníků, kteří se trápili se zpracováním Generelu. Schůdnější by bylo doporučit zalesňovat smrkem – „dřevinou budoucnosti“ a mohli jsme v klidu čekat, jak to vše dopadne. Vůbec nejlepším řešením je poskytnout vlastníkům lesa 3 miliardy, aby nakrmili nedostatkovými drahými sazenicemi jeleny, siky, muflony a další zvířátka a bylo umožněno sto tisícům našich občanů a zahraničním lovcům poklidné trávení volnočasových aktivit. Kdyby byly 3 miliardy věnovány k výstavbě obor a finančně zajímavé odměny, tzv. zástřelné pro volný odlov na ostatních plochách, to by byla jiná káva. V nových oborách mohou myslivci obnovit slávu českého chovu a lovu trofejí světových rekordů. V oborách musí zakládat zvěřní políčka, okusové a pastevní plochy a realizovat důslednou péči chovu a průběrného lovu k dosažení chovatelských úspěchů.

Jak předejít škodám a poškozování lesních dřevin? V Generelu se dočteme doporučení z Ministerstva zemědělství: ochrana proti škodám zvěří řešit pestrou druhovou skladbou, aby si zvěř mohla vybrat, využívat přirozené obnovy, používáním selektivních herbicidů, zakládáním zvěřních políček a okusových ploch, oplocenkami, pastevními plochami a přezimovacími obůrkami. U jedle a všeobecně listnáčů je potřebné, aby bylo jejich zastoupení dostatečné a rovnoměrné a nesnížené o 20-40 % a dalších 10 % a zalesňovat obalenými poloodrostky. To vše je možno si přečíst na str. 53 - 54 z Generelu MZe z roku 2019. Svědčí to o totální impotenci lesníků na Ministerstvu. Měli jsme 25 roků čas na vydání nového lesního zákona. Není pravda to, o čem nás někteří zodpovědní poučují, že nelze změnit lesnickou politiku ze dne na den. To je pravda, pokud není určená státní lesnická politika a není odborná a politická vůle.

Jsem již dost starý na to, abych si pamatoval a sám realizoval ustanovení paragrafů z lesního zákona č. 166/1960 Sb., který využíval krom jiného, výsledky české typologické školy. Musím se ptát, jak by vypadaly naše lesy, kdyby zůstal platit zákon z roku 1960 a pracovali jsme v jeho duchu? Nastoupili progresivní lesníci, kterým se zalíbily holoseče a smrk a zkáza českých lesů byla zahájena. Ta věčná diskuze o návratu k „přírodě blízkému lesu“ proti „trvale udržitelném hospodaření“ nás dovedla v lese do stavu jaký je dnes. Dříve jsem chodil i do divadla v lesnické uniformě, dnes na stará kolena, se stydím v ní vyjít i na ulici.

Zodpovědnost za stav lesa převezmou ekologové a jejich občanská sdružení.

Žijeme v demokratické společnosti

Majitel a správce lesa může se svým nebo svěřeným majetkem nakládat tak, jak si přeje a co mu umožňují právní předpisy dané platnými zákony.

Předposlední generální ředitel se zbavil neschopných referentů a vybral si odborně zdatné spolupracovníky. Bývalý ministr zemědělství, přišel na tiskovou konferenci v myslivecké kamizole a ředitele odvolal se zástupným důvodem, nezvládnutí kůrovcové kalamity. Dosadil nového generálního ředitele, který první viditelnou věc co učinil, byla směrnice k pronájmu honiteb. Neuvěřitelné.

Nekončící story mezi lesníky, zemědělci, ekology, ochránci přírody a myslivci lze vyřešit velice jednoduchým způsobem. Nacházíme se u gordického uzlu, který se musí rozetnout. V honebních společenstvech převládají myslivecké zájmy a u velkých vlastníků, jako je LČR a VLS si to ohlídá lobby prostřednictvím ministra a GŘ.

Navrhované řešení

V podstatě se bude jednat o tři alternativy:

1. Majitel lesů bude svůj majetek myslivecky obhospodařovat a bude se řídit Zákonem o myslivosti. Pokud honitba bude splňovat velikost honitby, tzn. větší jak 500 ha, provozuje myslivost sám nebo jí pronajme některému zájemci. Současně si zvolí způsob obhospodařování zvěře. Některou zvěř bude chovat, některou bude jenom lovit. Jako příklad dvojího přístupu nám může posloužit honitba na Orlíku, kde se majitel rozhodl, že bude chovat srnčí zvěř a jelení bude lovit. Nebo chov ve Wildenumbach nebo jen lov u Rotenhana.

2. Vlastníci menších majetků, pozemků do 500 ha musí vstoupit do honebního společenstva. Zde musí rozhodnout, kterou zvěř budou na svém majetku chovat a kterou jen lovit. Zvláště upozorňuji v honitbách, kde se rozhodnou pro chov jelení zvěře, honitba by neměla být menší jak 10.000 ha s kmenovým stavem 500 ks jelení zvěře. O obhospodařování ostatních druhů zvěře musí zodpovědně rozhodnout, zda jí budou chovat nebo jen lovit (např. chov nebo jen lov mufloní zvěře, jelena siky, kamzíka atd.). Nehrozí nebezpečí, že lovem vyhubí danou zvěř v honitbě. Vždyť lišku lovíme již několik století a stále je přítomna v našich lesích a polích.

3. Honitby v majetku státu, které spravují Lesy České Republiky a Vojenské lesy, přibližně na 50 % rozlohy lesa zůstanou ve správě zaměstnanců lesů, kteří jsou zodpovědní za stav lesa. Kvůli desetiletí trvající beznadějnosti úsilí o snížení stavů zvěře lovci, stávající nájemní smlouvy o pronájmu honiteb musí být okamžitě zrušeny a předány správě LČR. V honitbách, které spravuje stát, bude plánován jen lov. Správci honiteb budou zájemcům o lov prodávat zpoplatněné povolenky. Zaměstnanci organizace budou k lovu motivováni zajímavými odměnami, formou zástřelného. Z vlastní zkušenosti vím, že „zástřelné“ napomohlo naší Lesní správě za přítomnosti 6 revírníků v prvním roce k odlovu 600 ks vysoké zvěře. Vzor k takovémuto obhospodařování musíme hledat za hranicemi, u nás zatím ne. V Německu např. v Griessbachu, v Eibenstocku, v Rakousku ve Schläglu. Tam se řídí heslem: „Lov je služba ve prospěch lesa“. „My zde sloužíme proto, abychom pěstovali les, zadržovali vodu a nechovali zvěř“.

Přerod myslivce v lesníka bude i u LČR a VLS pro někoho bolestný. Argumenty typu, že „les bez zvěře je jako zahrádka bez květin“ neobstojí. Vždy zůstane, v ideálním případě přirozené zazvěření v biologické rovnováze s ekosystémem. Vždyť lišku pronásledujeme od nepaměti a stále nám běhá po přírodě. Každý se musí rozhodnout, zda chce pěstovat les nebo chovat jeleny. Podobně jako se dívat na břízu ne jako na nežádoucí dřevinu, ale na všudybylku jako pomocnici k založení zdravého lesního ekosystému. Ten, kdo by nepochopil toto heslo a nenaplňoval by jej, musí být vyměněn ze všech funkcí, ministrem počínaje. V současné dramatické době v našich lesích nelze pěstovat les a současně chovat zvěř. Nic nevymýšlejme. Vše je popsáno. Za 70 roků jsme stejně nic neobjevili a jenom prodlužujeme agonii v myslivosti a v lese do doby, kterou nám určí období, až nebudou napojeny prameny.

Doba temna v lesnictví

Lesy České republiky se konečně musí po 30 letech oprostit od toho zuboženého stavu našich lesů a doby temna, který je doprovází po dlouhou dobu. Lesníkům se musí uvolnit ruce k naplňování novelizovaných Vyhlášek a zvláště Generelu II. Ministerstva zemědělství, aby se státní lesy staly vlajkovou lodí a vzorem pro ostatní vlastníky lesů. Stát musí ovlivnit hospodaření se zvěří Zákonem. Žádné další zájmy nepřipadají v úvahu. Nastala doba, která byla promarněna před 30 roky při „Sametové revoluci“.

Lesu zdar!


reklama

foto - Metzl Jan
Jan Metzl
Autor je emeritní lesní správce LČR, Karlovice ve Slezsku.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SH

Stanislav Hrouzek

24.4.2019 11:11
Obávám se, že je to přesně tak, jak autor píše.

A co horšího, je docela možné, že bude této zemi trvat dalších 20 let než myslivci pochopí, že není možné dál pokračovat ve velkochovu zvěře v českých lesích.

Jinak tu budeme mít brzo místo lesů polopouště...
Odpovědět
mr

24.4.2019 16:56 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Myslivci to nepochopí níkdy, spíše nepřiznají. Jsou to totiž diametrálně rozdílné zájmy. A lidé, jež neberou v potaz, že jediným a hlavním problémem lesů je přemnožená zvěř, nepatří vůbec do řídících struktur lesní fy.
Odpovědět
F

Fero Metam

24.4.2019 19:30
pokud se všechno bude merit penezma, nic se neudelá, lidé od strední vrstvy víš, nezajímá, v jakem stavu je príroda.Byznys, to je pro ne to hlavní
Odpovědět
JZ

Jan Zima

24.4.2019 20:12
Je velká škoda, a je to nepochopitelné, proč zodpovědní na svých zdánlivě nedotknutelných postech nereagují adekvátně na takto podávané fundované rady zkušeného praktika. Na lhostejné přehlížení bohužel narážely podobné kvalifikované podněty i v minulosti a právě proto je dnes stav našich lesů takový, jaký je. Budou-li snahy o skutečnou nápravu i nadále povýšeně ignorovány, bude se ten stav dále zhoršovat a to, i díky klimatickým změnám, velmi zrychleným tempem.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist