Jiří Anderle: 43 let s feromony lýkožrouta smrkového

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jiří Anderle

Nějak mi to v tu dobu ještě vědomě nedocházelo (byl jsem čerstvě po vojně), ale podvědomě člověk cítil, že je něco špatně. Takže v následujícím létě jsem odmítl lapače instalovat, za což jsem byl potrestán.

Dnes vidím, že lapače za 43 let nepřinesly zlepšení. Naopak. Exaktním výsledkem celého feromonového pokusu, i důvod konečně zamávat akademikům, bylo postupné množení lýkožrouta a ohromné výdaje na feromonové lapače.

Předběžným propočtem mi za 43 let tohoto bláznivého pokusu vychází nepředstavitelná suma vyhozená z okna. Ale opravdu vyhozená? Ekonomika je ošidná v tom, z jaké strany ji uchopíte. Zde feromony pomáhaly vydělávat ohromné sumy na dřevě, čímž se bohatě zaplatily. Na úkor našich lesů, našeho přírodního bohatství číslo jedna.

Nikomu v zemědělství by neprošel insekticid, který by po 43 let nejenže nevykazoval výsledky hubení škůdců, ale ještě je množil. A v lesnictví tohle jde.

Nejsem ani výzkumník ani neobchoduju se dřevem, jen celý rok běhám po lese. Což mi dalo možnost vypozorovat následující….

Lesníci po 43 let šíří po lesích něco, co lýkožrouta stimuluje k větší sexuální aktivitě, s níž jde potažmo i apetit. Feromon je Viagrou dodávající impulzy, které konkrétně u tohoto hmyzu nechceme.

Předpisy Lesů ČR říkají: „Standardně se feromonové lapače instalují podél porostní stěny v bezpečnostní vzdálenosti 10–25 m“. Krásný nesmysl. Každý revírník ví, jak lýkožroutový roj prolétá kolem nich, aby se následně usadil na feromony lákavě navoněné kůře smrků stojících po větru za lapači.

Akademici lesnímu provozu určili obranná opatření, čímž řekli „A“. Ale už nedokázali (nebo nechtěli) říci „B“, jímž je změřitelnost efektivity. Představme si Lesy ČR jako soukromou firmu. Pan majitel ročně napumpuje desítky milionů do obranných opatření, takže chce vidět graf účinnosti. Ten ukazuje ne úbytek, nýbrž růst lýkožrouta. Pan majitel cca po pár letech řekne: „Tak dost hoši, nebudu vyhazovat prachy z okna.“

U státních podniků Lesů ČR a Vojenských lesů to ale funguje jinak. Zaměstnávají „specialisty“ ochrany lesa, mající za úkol s lýkožroutem „bojovat“ (směšný výraz, copak s přírodou se bojuje?). Sledováním těchto „specialistů“ nabýváte dojmu, že nejsou úplně při smyslech. Tak hledáte smysl jejich počínání… a nacházíte toto.

V roce 1980 to s komunisty vypadalo hodně špatně, devizové rezervy se tenčily a Solidarita v Polsku vystrkovala růžky. Bylo třeba více devizových injekcí pro uklidnění národa, to už se vědělo, že kde nezabírá ideologie, tam zaberou prachy.

Půlka lesa stojí, půlka leží. Většina dřeva vyvezena za hranice.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Google Earth

Vývoz dřeva na Západ byl pro komunistickou kasu klíčový. Dřevo bylo jednou z mála surovin, přinášející neschopné ekonomice zlatá vejce. Před rokem 1990 byla dřevařina pro národní hospodářství ČR tím, čím je dnes automobilový průmysl. S nesprávnými způsoby těžeb, necitlivými technologiemi, a feromony, se v době zvané „Drvoštěpský Klondike“ rodila budoucí zlatá léta pro lýkožrouta.

Na přechodech Dolní Dvořiště, Strážný a Železná Ruda se od roku 1980 začaly míhat německé a rakouské dřevovozy. Lidé se načuřeně ptali, proč prodáváme naše lesy na Západ (tenkrát bylo vše více ryzí a lidem to opravdu vadilo).

Mezitím nějaký chytrolín ze Západu rozjel lýkožroutové feromony. V ČSSR se chytila příležitosti a proměnila feromony v kšeft zájmová skupina soustředěná kolem Entomologického odd. ČSAV České Budějovice. A tak se feromony, proklamované jako veleúspěšný nástroj v boji proti lýkožroutu, staly úspěšnými v boji o tvrdou měnu. Brouk se množil ve stoupající sinusoidě.

Čím více jsem měl na revíru lapačů, tím více se navyšovaly těžby. Na pilách v Nově Peci ve Volarech a jinde se rakouské a německé kamiony netrhly. V tomto případě už lid mlčel, neboť viníkem, posílajícím šumavské smrky na Západ, se stal malinkatý černý lesklý brouček.

No a po revoluci na české Borneo navázala dřevařská mafie Mičánek a spol., po ní Uniles propojený s Babišem a jeho tehdejším poskokem ministrem Brabcem známým tím, že proti ničemu neprotestoval, a mnoho dalších k lesu lhostejných, příživníků na našem národním bohatství.

Pohled, který dřevařskou mafii neomrzí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jiří Anderle

Dokáží se stromy ubránit lýkožroutu, i když máme sucho?

Poslední předkovidové dva roky jsem hodně cestoval po Bavorsku, Baden-Würtembersku, Horním a Dolním Sasku, Durynsku. V nejlesnatějších státech Německa jsem pracoval pro Deutsche Bahn na eliminacích stromo-traťových nehod. Němci mají stejné sucho jako my (v Baden-Würtemberg ještě větší), ale jsou vůči lesu vnímavější. Taky snadno… že? Peníze mají oni, takže po desetiletí dováží dřevo od chudých sousedů a své lesy si šetří.

Nicméně… kousek za hraničním přechodem Strážný je na bavorské straně porost, v němž bylo (chtěně, či nechtěně) použito biodynamické pěstování lesa. Přál bych našim lesům, aby každý český lesník povinně navštívil toto místo, kde jsem v roce 2018 uviděl zdravý dospělý šumavský les v sousedství českých, zničených kůrovcem. Není to tak složité,… neporušený plášť, opatrná výběrová těžba a zachování všech pater.

Naše lesnictví je zapleveleno pseudoodborníky, skrytými lobbisty dřevařských společností, a kšeftmany s nafouklým zeleným egem. Všechny spojuje bití se v prsa, jací jsou zastánci lesa.

Závěr

Masové šíření jakýchkoliv feromonů je ohromný zásah do přírodních dějů, narušující přirozený běh v ekosystémech. Těžko se chápe, že tato oblast jde mimo zájem ekologů. Myslí si snad někdo, že když bude pro všechny občany povinné užívání Viagry, že se ve společnosti nic nezmění, nebo že to bude lepší? Jakýkoliv masový průnik do ekosystému v něm způsobí anomálii, což je něco, co má ochrana přírody eliminovat.