Jiří Anderle: Co byste měli vědět, než se pustíte do přikrmování ptáků
8.11.2023
Lidem přikrmování zvířat dělá radost. Pro zvířata to ale není přirozené.
reklama
Část lidí bere krmení ptáčků v zimě jako spasitelství, část to dělá kvůli dětem, a jiní kvůli tomu, aby mohli ptáky pozorovat. Altruismus prolnutý sobectvím ptáky víc likviduje, než jim pomáhá.
Nebezpečným úletem je přikrmování ptáků celoročně. Tím ztrácejí návyky v hledání přirozené potravy a například sýkorky s brhlíky zaměňují svojí hmyzí stravu (vláknino-vitamínovou) za tučnou slunečnici suplující u ptáků naší housku s máslem. I ptáci, stejně jako lidé, si rychle zvyknou na fastfood. Nedávejme tomu šanci. Jejich generační cyklus se měří na roky, ne na desetiletí jako u lidí, takže se nezdravé stravovací návyky se u nich rychle přenáší na následující generace.
Osobně se ztotožňuji s míněním jiných ornitologů, že ptáci by se neměli přikrmovat vůbec. Tak to nakonec příroda zařídila, ptáci přežívali běžnou zimu bez přikrmování. Uhynuli slabší jednici, což je právě to, co každý druh živočicha potřebuje, úhyny slabých, aby potomstva po sobě zanechávali ti nejsilnější. Když už se o pomoci ptákům zmiňuji tak si dovolím dodat, že důležitějším počinem než přikrmovaní, je vytváření hnízdních možností. I když ty naopak ptákům ubývají, lidská pomoc schází, neboť to už není tak atraktivní.
Když už, tak tedy kdy začít krmit. Každým rokem vypadají naše zimy podobně, listopad deštivý s plusovými teplotami, prosinec střídavě zimní. Minimálně do opravdové zimy s trvalou sněhovou pokrývkou a mrazy, mají všichni ptáci hojnost potravy i bez lidské pomoci. Podzim právě vydal svoji úrodu semen a bobulí. V plusových teplotách je ještě dostatek aktivního hmyzu, a také ještě není úplně vyloven z kůry stromů, z trávy, ze štěrbin staveb, spadaných větví a listů. Proto zhruba do Vánoc nemá smysl ptáky přikrmovat. Opravdu nemají problém najít si svůj dostatek potravy.
Jednou jsem 3. 12. pozoroval v lese u Jilemnice, kdy právě napadl čerstvý sníh, koupající se sýkoru koňadru. Ve vodě byla dlouho, přestože teplota byla jen lehce nad nulou, líbilo se jí to tak, až měla peří na kostrči nasáklé vodou. Bylo vidět, jak v prosinci má i citlivá sýkora ještě dost rezerv.
Nejlépe je začít přikrmovat o Vánocích nebo po Novém roce (podle počasí). Pokud budete ptáky krmit už na podzim, pak na úkor toho, aby vám sbírali hmyz na zahradě, třeba z ovocných stromů, jejichž jsou sýkory sanitáři.
U ptáků stejně, jako u lidí jde o kvalitu stravy. Kvantita nehraje roli, naopak, pokud budete přikrmovat nepravidelně jen v mrazech nebo větší sněhové pokrývce tak ptákům pomůžete, a zároveň zásadněji nenarušíte jejich přirozený zimní výživový rytmus.
Jak má vypadat krmítko. Bohužel výrobci krmítek nemají ponětí co vlastně, a pro koho vyrábí. Malé domečky vypadají sice stylově, ale jsou tou nejhorší variantou. Předně…ptáci v přirozeném prostředí sbírají semena ze země, anebo je ozobávají z klasů. Nikdy se při krmení nedotýkají (pokud se neperou), naopak si drží sanitární odstup od ostatních.
Malé krmítko je nutí být nahloučenými, což způsobuje kromě stresu u jídla přenos nemocí. U zvonka zeleného se to reálně děje. Hromadně hynou na Trichomonózu, kterou způsobuje bičenka drůbeží, jíž se dobře daří v prostředí krmítek, kdy jsou ptáci přežráni nezdravou stravou a zároveň malá, těsná krmítka umožňují její přenos z ptáka na ptáka. Malé krmítko způsobuje stres při jídle, ptáci jsou tvorové volného prostoru, navíc se zde těsně potkávají s druhy, se kterými by jinak vůbec nepřišli do kontaktu.
Správné pojetí krmítka je na obrázku: Bez střechy, aby ptáci měli prostor a přehled o okolí tak, jak jsou na to zvyklí.
Nejlepší krmítko
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Anderle
Obyčejné prkno zhruba 50-60x30-40 cm, po obvodu ohraničené latěmi aby se semena nesunula mimo krmnou plochu. Z boku jsou horizontálně do stran přišroubovány tři, nebo pět větviček či latiček přiskakovaček. Slouží jedincům, kteří se bojí a potřebují ke zdroji přiskákat a zároveň slouží jako čekačky při střídání u koryta. To vše je přibité na kůlu zaraženém do země někde u stromu nebo keře.
Pokud část semen ptáci vyhážou na zem, je to v pořádku. Semenožraví raději zobou ze země, a i hmyzožraví…například červenka s pěvuškou na krmítko téměř nejdou. Berou, až co spadne pod něj. Pěnkavy, zvonci, dlaskové, vrabci, všichni vám budou vděčnější za semena na zemi. Hned vyvstane otázka….
„Vždyť píší, že semena mají být v suchu“. Nemusí, někdy je dokonce lepší, když nejsou, je to v přírodě naprosto přirozené, většina semen je dost olejnatých, jsou chráněna proti plísním a pokud trochu navlhne slupka, pro ptáky je to někdy lepší z hlediska dobývání.
Snažme se o imitace přirozenosti, i když mnozí krmiči by jisté uvítali, kdyby ptáci zobali z misek a utírali si zobáky do ubrousků. V zimní přírodě v podstatě neexistují vyschlá semena. Když na krmnou plochu napadne sníh, smeťte jej smetáčkem i se semeny na zem a nasypte nová. Semena pod krmítkem ptáci ve sněhu dokonale vyzobou. Dobývat z něj stravu je pro ně opět přirozené.
Čím krmit
Drobné ptactvo dělíme na semenožravé a hmyzožravé. Obě se prolínají, v zimě se sýkorky, červenky a brhlíci stávají také semenožravými a zvonci, vrabci, pěnkavy jsou hmyzožravci v létě. Jde o navázání na přirozený jídelníček. Současná móda přikrmování ptáků nyní vypadá tak, jako kdybyste do vesnice, kde se po tisíciletí usedlíci živili svými naturálními výpěstky, vpadli se supermarketem a s cukrárnou. Tak se z vesnice stane invalidovna.
Semena: Začnu slunečnicí, kterou berou za vděk jak semenožraví tak hmyzožraví. Právě vzniká nový nešvar - loupaná slunečnice. Loupaná rychle žlukne a neumožňuje ptákům přirozený pohyb při dobývání jádra. Ptáci neprovozují sport. Jedinými jejich pohyby (kromě úniků před nebezpečím) jsou ty, které používají při hledání a dobývání potravy. Proto je nechte semena ze slupek dobývat pohyby, které je posilují.
Ideálním krmením je ptačí zob, v němž je směs semen. Krmení jen slunečnicovými semeny je jednostranná dieta vedoucí ke ztučnění jater a následným zdravotním problémům včetně snížené imunity, stejně jako u lidí. Ptačí zob zajistí pestřejší stravování.
Takzvané lojové koule jsou vlastně sádlo, žluknoucí ve skladech, obchodech, i na slunci. Nic dobrého pro zdraví ptáků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Anderle
Lůj
Dělí se na prasečí a hovězí. Lůj je od masa odříznutý kus syrového tuku. Sádlo je to, co jsme z loje vyškvařili. Krmíme zásadně lojem, ne sádlem. Obchodníci prodávají takzvané „lojové koule“, což jsou semena zalitá v sádle. Jsou nevhodně skladovány, žluknou. Vaší kočce, nebo psovi byste je nedali. A ptákům ano? Tyto vražedné koule by měla vzít pod kontrolu státní veterinární správa. Nikdo nemůže předpokládat, že když se nějaké zvíře bude cpát sádlem, tak je to v pořádku. I sýkory potřebují vlákninu a nestravitelné komponenty potravy.
Jak přikrmovat lojem? Kupte u řezníka hovězí lůj, má více výživových látek. Je levný, ale u některých řezníků je třeba ho objednat. Oddělíte zbytky masa (šup s ním do polévky) a do loje uděláte nožem dvě - tři díry, za něž napíchnete na větev ve dvou-třech bodech, aby neplandal a byl komfortní pro udržení rovnováhy ozobávajících ptáků, nebo se může přivázat k větvi provázkem.
Ořechy
Ty jsou ideálním krmivem ptáků.
Ovoce
Jablka rozkrojená a položená na zem, milují je všichni hmyzožraví. Kupovaná jablka nedávejte, nebudete přece krmit ptáky chemií…. A ani sebe.
Připomínka: Že suroviny mají být bez soli, cukru a koření je už obecně známo. K jakémukoliv pečivu by neměli mít ptáci přístup.
Kdy skončit přikrmování
Během března v prvních teplejších slunečných dnech.
reklama
Jiří Anderle
Autor je citlivý a vnímavý bývalý optimista, z nějž se po desetiletích ochrany přírody stal nechápající a stále naštvaný pesimista.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Na Přerovsku se nečekaně objevili arktičtí ptáci kamenáčci pestří
Odborník: Ve městech se potkávají původně lesní, skalní i zahradní druhy ptáků
Příběh paní Mirky a záchrana malých kalousů
Další články autora |
Jiří Anderle: 43 let s feromony lýkožrouta smrkového
Jiří Anderle: Národní pták je jasně definovaný už po staletíreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (116)
Karel Zvářal
8.11.2023 07:50"Altruismus prolnutý sobectvím ptáky víc likviduje, než jim pomáhá." Tak tuto větu si zapamatuji, též patřím mezi sobecké altruisty:-)) Potom tedy i budkařina patří do stejné kategorie, neb spousta vědců razí teorii, že se ptáci bez nich obejdou, vždyť tomu tak bylo VŽDYCKY...
V dnešní městské zástavbě s výsadbou sterilních dřevin (platan, topol, kultivary, šeřík, zlatý déšť, bobkovišeň...) s angličáky je o hmyz nouze. Přikrmuji celoročně, slunečnici a vločky. Ptáci jsou ve vynikající kondici, o nějakém ztučnění nemůže být ani řeč.
Slunečnici berou přednostně, ta zmizí za dopoledne, odpledne již mají jen vločky. Na ně chodí např. strakapoud prostřední, a to v minulosti (před Usutu) i dva páry, zaletovali poměrně daleko, aby mladé nasytili. Prostě když dva dělají (či hodnotí) totéž, není to to samé.
Pohyb ptáků u krmítka zaregistruje i krahujec a poštolka, a ti už se postarají, aby ti nemocní, líní a tuční zmizeli. Takže je třeba se na problém dívat komplexně, nejen rádoby odborným pohledem.
Odpovědět
V dnešní městské zástavbě s výsadbou sterilních dřevin (platan, topol, kultivary, šeřík, zlatý déšť, bobkovišeň...) s angličáky je o hmyz nouze. Přikrmuji celoročně, slunečnici a vločky. Ptáci jsou ve vynikající kondici, o nějakém ztučnění nemůže být ani řeč.
Slunečnici berou přednostně, ta zmizí za dopoledne, odpledne již mají jen vločky. Na ně chodí např. strakapoud prostřední, a to v minulosti (před Usutu) i dva páry, zaletovali poměrně daleko, aby mladé nasytili. Prostě když dva dělají (či hodnotí) totéž, není to to samé.
Pohyb ptáků u krmítka zaregistruje i krahujec a poštolka, a ti už se postarají, aby ti nemocní, líní a tuční zmizeli. Takže je třeba se na problém dívat komplexně, nejen rádoby odborným pohledem.
ss
Karel Zvářal
8.11.2023 10:29 Reaguje na smějící se bestieOno to má širší kontext, tento problém se dnes netýká jen ptáčků zpěváčků, ale vzhledem k letní podmítkové poušti bez mezí, větrolamů a vodotečí i veškeré zvěře.
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Unor-2019/Vadi-zveri-monodieta?
Odpovědět
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Unor-2019/Vadi-zveri-monodieta?
MU
Michal Ukropec
8.11.2023 11:09 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den přeji pane Zvářal. Pan Jiří Andele je ochránce a zjevně i ekologista od compu. Pokud by někdy šel ven, viděl by mimo jiné i to, že hodně ubylo takových rostlin jako lopuch nebo bodlák. Té potravy v naší urbanizované krajině hodně ubylo.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.11.2023 11:30 Reaguje na Michal UkropecDobrý den, děkuji za poznámku. Je dobře, že se tato otázka diskutuje, názory jsou různé, např. někteří pro jistotu nepřikrmují nikdy... Všechnu "havěť" by klidně nechali vykapat, jen s jeijch domácím mazlíčkem chodí co týden k veterináři, třeba z důvodu, že nechce šunčičku, nebo že se ráno nevykakal, nebo že žere trávu... Zkušenosti mě utvrzují v tom, že přikrmování má význam celoročně, ptáci upřednostňují přírodní zdroje (hmyz, ovoce, bobule, bodláky), na krmítko létají vysloveně z nouze. Lidé mají často tendence jim dávat odpad, např. zkažené/staré ořechy - a tam to může být opravdu kontraproduktivní. Vidím je pak posedávat v keřích s bolavým bříškem - to není "lenost", jen důsledek lidské hlouposti.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
8.11.2023 14:14 Reaguje na Karel ZvářalJá míchám ptačí zob s 3 díly slunečnice, protože berou hlavně tu. Je zajímavé, že na krmítko moc nelítá vrabec a ani stehlík. Ti si asi najdou v přírodě. Jinak nic nedělat, jen pozorovat, to je ekologický přístup. Přístup zapovězených osob jako byl třeba Albert Einstein zase je, využít veškerých poznatků vědy k ochraně přírody.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.11.2023 15:41 Reaguje na Michal UkropecU mě si to totálně poslali, když v jednom dokumentu (Ptačí oblasti... natura paradoxa) moderátorka s úsměvem prohlásila, že dnešní velkoplošná (žluto-žlutá) "příroda" není ani lepší, ani horší, je prostě j i n á...
Čí chleba jíš, toho píseň zpívej (nebo aspoň neříkej, co si opravdu myslíš). Toho - aspoň ne v tomto případě, bohužel/bohudík, nejsem schopen.
Odpovědět
Čí chleba jíš, toho píseň zpívej (nebo aspoň neříkej, co si opravdu myslíš). Toho - aspoň ne v tomto případě, bohužel/bohudík, nejsem schopen.
MU
Michal Ukropec
9.11.2023 05:52 Reaguje na Karel ZvářalŽluto žlutá je přínosná na produkci ekologických biopaliv.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
30.11.2023 21:47 Reaguje na Karel ZvářalA nějaký důkaz, že dotyčná moderátorka nemá pravdu? Jaký je důkaz toho, že více druhů na plochu naší krajiny je lepší? Rovnou dodám, že takový důkaz neexistuje a řešilo se to už před desítkami let. Otázka, co tu v té krajině chceme, je z úplně jiného ranku, než tvrzení, že současná antropocénní diverzita je nějaká horší. To jsou třesky plesky starých dědků, vědeckou oporu to nemá absolutně žádnou.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.12.2023 16:54 Reaguje na Radek LučanLučane, myslíte si, že když sedíte na katedře, že jste o třídu či výše jinde? Tak takových "machrů" do rána kýbl!-)
Krmítko mám celoročně hlavně z důvodu, který byl uveden nedávno, https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-bigamie-u-lejska-belokrkeho
ale všichni pomazaní drželi hubu, neb vrabců domácích ubylo podobně jako koroptve, jsou jich jednotky procent někdejších stavů (třesky plesky, že, sopláňu!). Mají jak krmení, tak hnízdní možnosti, ale nejsou. Odpověď už více méně znám, jen to nechávám dozrát.
Také kroužkuji, chytnu kosa/y na krmítku a pozoruji, odkud je. Většinou přímo pod okny, nebo max do sta metrů. Sýkorku chytnu spící v budce na okně, lítá celý rok a zahnízdí v sousední. Polňáci, brhlík, hrdlička, strakapoud a další jsou věrnými mými hosty.
Jinak nemíním ztrácet čas s člověkem, který pro stromy nevidí les.
Odpovědět
Krmítko mám celoročně hlavně z důvodu, který byl uveden nedávno, https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-bigamie-u-lejska-belokrkeho
ale všichni pomazaní drželi hubu, neb vrabců domácích ubylo podobně jako koroptve, jsou jich jednotky procent někdejších stavů (třesky plesky, že, sopláňu!). Mají jak krmení, tak hnízdní možnosti, ale nejsou. Odpověď už více méně znám, jen to nechávám dozrát.
Také kroužkuji, chytnu kosa/y na krmítku a pozoruji, odkud je. Většinou přímo pod okny, nebo max do sta metrů. Sýkorku chytnu spící v budce na okně, lítá celý rok a zahnízdí v sousední. Polňáci, brhlík, hrdlička, strakapoud a další jsou věrnými mými hosty.
Jinak nemíním ztrácet čas s člověkem, který pro stromy nevidí les.
Jiří Anderle
8.11.2023 22:20 Reaguje na Michal UkropecJsem denně v zahradách a v přírodě, mám to jako živnost. Divokých původních rostlin ubylo hodně, je mi 65 let takže to vidím s postupem let. A ubylo hodně ptáků. Jak vidíte, móda přikrmování jim v četnosti nepomohla.
Odpovědět
jp
j. pingu
9.11.2023 00:11 Reaguje na Jiří Anderle.. je tezke, skoro nemozne nektere lidi presvedcit,
stareho psa novym kouskum nenaucis...
Odpovědět
stareho psa novym kouskum nenaucis...
MU
Michal Ukropec
9.11.2023 05:54 Reaguje na Jiří AnderleSrovnám li úbytek ptactva s obojživelníky a plazy, ,tak v pomáhá značně!
Odpovědět
Karel Zvářal
9.11.2023 07:14 Reaguje na Jiří AnderlePane autore, máte to nějaké celé popletené. Móda je kult sterilních zahrad a zuřivá ochrana predátorů. Přikrmování je vedle toho nutnost, aby něco v těch našich parcích a zahradách vůbec bylo.
Odpovědět
Jiří Anderle
9.11.2023 08:25 Reaguje na Karel ZvářalNevím kdo to má popletené. Sterilní zahrady a mraky koček jsou vlivy které nezachráníme přikrmováním. Do komplexu ochrany patří hnízdní podmínky a hmyz bez kterého se ptáci neobejdou.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.11.2023 09:12 Reaguje na Jiří AnderleA vy máte možnost ovlivnit počty těch koček a zvýšit počty hmyzu????
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.11.2023 13:11 Reaguje na HunterTo tu už bylo. Zastřelit psa nebo kočku. Brácha jezdí do Krasoňova. A tak znám anabázi se psem střeleným myslivcem.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2023 09:13 Reaguje na HunterA je po hrdinství...
Tytam jsou časy, kdy se organický odpad házel "do olší", kde na něm byla spousta hmyzu, potažmo i ptáků. V každé záhumence od každého něco, takže ptáci měli na výběr. V krajině mnohem více bodláků a pcháčí, na kterém zvonci, stehlíci, zvonohlíci, konopky aj. hodovaly. Běžte se podívat dnes, kolik z těch vyjmenovaných druhů zahlédnete!
Synantropizované sojky, straky, ale i poštolky, se postaraly o to, že ve městech spousta druhů přestala hnízdit, není zde bezpečno. Proto bych navrhl podobnou fci jako deratizátor na regulaci problémových druhů. Tak jako dostávají povolení k odlovu černé či holubů, dopsal bych další nežádoucí. A to jsem vynechal kočky a kuny, které spousta lidí krmí granulemi, tak jak to vidíte z londýnských předměstí u lišek a jezevců ("večerní párty"). A pak že nemá mizet diverzita...
Odpovědět
Tytam jsou časy, kdy se organický odpad házel "do olší", kde na něm byla spousta hmyzu, potažmo i ptáků. V každé záhumence od každého něco, takže ptáci měli na výběr. V krajině mnohem více bodláků a pcháčí, na kterém zvonci, stehlíci, zvonohlíci, konopky aj. hodovaly. Běžte se podívat dnes, kolik z těch vyjmenovaných druhů zahlédnete!
Synantropizované sojky, straky, ale i poštolky, se postaraly o to, že ve městech spousta druhů přestala hnízdit, není zde bezpečno. Proto bych navrhl podobnou fci jako deratizátor na regulaci problémových druhů. Tak jako dostávají povolení k odlovu černé či holubů, dopsal bych další nežádoucí. A to jsem vynechal kočky a kuny, které spousta lidí krmí granulemi, tak jak to vidíte z londýnských předměstí u lišek a jezevců ("večerní párty"). A pak že nemá mizet diverzita...
RL
Radek Lučan
30.11.2023 22:08 Reaguje na Karel ZvářalAž na to, že ve městě jsou density všech druhů tam hnízdící několikanásobně vyšší, než v okolní krajině, což je ostatně odjakživa průvodním jevem synantropizace. Holt jak člověk stárne, zhoršují se smysly, zejména sluch a zrak a všechno vypadá tak nějak šedivěji, jak známo. Mám to taky tak: "jó, za mlada, to byla tráva zelenější, a ti ptáci, jak řvali!". Ale já si tenhle fenomén aspoň uvědomuju;-). A jak jsem se dal tak trochu taky na broučky, objevuju, že spousta druhů střevlíkovitých, o kterých se tvrdí, že jsou indikátorem kvality prostředí, je najednou i tam, kde dříve nebyly a své areály rozšiřují, takže až taková hrůza, jak se všude píše, to není. A co se týká ptáků: nikdy v celé historii na našem území nehnízdilo tolik druhů, jako v uplynulých dvou dekádách. Nikdy. Prostě antropocén, no. Středověk už skončil.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
30.11.2023 21:54 Reaguje na Karel ZvářalPtáci, kteří jsou teď v zimě na krmítkách, jsou z velké části ptáci odněkud z Pobaltí a Ruska, jak dobře víme díky kroužkování. Naše koňadry, modřinky a kosi jsou z naprosté většiny někde po Alpami. To byste měl jako kroužkovatel vědět!
Odpovědět
AD
Alice D
9.11.2023 11:58 Reaguje na Jiří AnderleSouhlasím s vámi. Já to dělám přesně tak, jak popisujete už 30 let, ale my máme opravdu přírodní zahradu a v okolí taky, takže takovej male ptačí ráj.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
30.11.2023 21:53 Reaguje na Jiří AnderleSouhlas. Zrovna ty druhy, které běžně navštěvují krmítka, nevykazují žádný společný trend, který by naznačoval, že na rozdíl od těch, co na krmítka nelétají, jim to pomáhá. Nehledě na to, že většina zimních populací, které na těch krmítkách jsou, jsou ptáci odněkud z Pobaltí a Ruska, naše sýkory i kosi jsou v zimě z vělké části někde pod Alpami, u nás zimují cizí ptáci. Kroužkuju, tak to vidím, naše sýkory, které jsem na stejných místech kroužkoval během hnízdní sezóny, se začnou objevovat až v předjaří, do té doby se to na zásypu střídá, každý den jiná sestava....
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
8.11.2023 22:41 Reaguje na Michal UkropecLopuch se dá nasbírat teď, ostropestřec jsem koupil... ale výsledek narušuje pracovník s benzínovou sekačkou, který před odkvětem zkrátí vegetaci na několik centimetrů.Mimochodem: nedají se někde koupit polotovary vlaštovčích hnízd?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.11.2023 05:59 Reaguje na vladimír šmídlMám podobnou zkušenost s Karlem Urbánkem v Jistebnici. Dokonce mi vychemizoval zahrádku, jelikož nabyl dojmu že jsem zodpovědný za zásah blesku do jeho stromků. Inu ekologista z " Jistebnické vrchoviny".
Odpovědět
RL
Radek Lučan
30.11.2023 21:43 Reaguje na Michal UkropecKoukám, že tady někdo zas plácá páté přes deváté a ani není schopen si zjistit, o kom mluví. O jakémsi panu Ukropcovi jsem opravdu nikdy v souvislosti s ničím, co by se jakkoliv dotýkalo zoologie, neslyšel. A Karel Zvářal už evidentně taky moc nechodí ven, protože by si jinak všiml, že je opravdu překrmítkováno. A že zrovna ti ptáci, kteří běžně létají na krmítka, rozhodně neubývají díky nedostatku žrádla v zimě, ale třeba zrovna takový zvonek, dříve na krmítkách běžný, zřejmě mizí rychleji, než by mohl, právě díky přikrmování a šíření nákazy bičenkami přes krmítka. To se ostatně dost pravděpodobně může týkat i toho viru Usutu, byť je to v případě spojování se strakapoudem prostředním opravdu pábení, jak vyšité.
Odpovědět
HH
Honza Honza
8.11.2023 08:31skvělý článek (hlavně pro nás laiky-proto ekolist čtu,abych se poučil), dobrý komentář p. Zvářala: určitě jsou přínosnější hnízdní možnosti a dostatek přirozených keřů pro potravu než přikrmování.
Autor je typický přírodovědec- ptáky nepřikrmovat (ztloustnou), stromy ve městě ve vedru nezalévat (čerpání vody z řek je kvůli rybám zakázáno), v NP nezasahovat (příroda si nejlépe pomůže sama)- takový názor nutno vyvracet. Příroda v dnešní době si sama napomůže. Mnohem lepší je funkční zavodněný pestrý smíšený hospodářský les než smrková monokultura v NP- je zde sice velké množství padlého dřeva, to je pozitivní, ale celou ohromnou oblast NP může kdykoli zničit kůrovec, zároveň i osud smrků do budoucna není jistý kvůli progedujícímu suchu). Abychom chránili klima a funkci přírody, je nutno uměle přírodu vést, jinak nám příroda zcela zkolabuje. To samé platí i o diverzifikaci, je nutno ji vytvářet uměle, ne poslat stáda býložravců do lesa, ale jen v nějakých nepřirozených ohraničených oblastech. I o diverzifikaci je nutno se uměle (násilně proti přírodní sukcesi) starat.
Odpovědět
Autor je typický přírodovědec- ptáky nepřikrmovat (ztloustnou), stromy ve městě ve vedru nezalévat (čerpání vody z řek je kvůli rybám zakázáno), v NP nezasahovat (příroda si nejlépe pomůže sama)- takový názor nutno vyvracet. Příroda v dnešní době si sama napomůže. Mnohem lepší je funkční zavodněný pestrý smíšený hospodářský les než smrková monokultura v NP- je zde sice velké množství padlého dřeva, to je pozitivní, ale celou ohromnou oblast NP může kdykoli zničit kůrovec, zároveň i osud smrků do budoucna není jistý kvůli progedujícímu suchu). Abychom chránili klima a funkci přírody, je nutno uměle přírodu vést, jinak nám příroda zcela zkolabuje. To samé platí i o diverzifikaci, je nutno ji vytvářet uměle, ne poslat stáda býložravců do lesa, ale jen v nějakých nepřirozených ohraničených oblastech. I o diverzifikaci je nutno se uměle (násilně proti přírodní sukcesi) starat.
Karel Zvářal
8.11.2023 08:44 Reaguje na Honza HonzaHlavně zmizela ta někdejší diverzita zahrádek a sadů "za každú chalupú", dnes je to univerzální, sterilní pohledovka. A ten hmyz nenaprší z nebe, ten se musí někde živit. Pokud kadibudku vyměním za WC, hned je o vydatný zdroj hmyzu méně. Se zánikem chovů zrovna tak. Takže to "vždycky" je velmi, ale opravdu velmi, relativní.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.11.2023 10:25 Reaguje na Karel ZvářalTak jest
a k tomu " anglický " trávník udržovaný co nejčastěji sekačkou/vysavačem !
Odpovědět
a k tomu " anglický " trávník udržovaný co nejčastěji sekačkou/vysavačem !
MU
Michal Uhrovič
8.11.2023 12:14 Reaguje na Karel ZvářalJá mám velkou část zahrady zarostlou travinamy a keři a trávu seču 2x za rok. Ptáci jsou tam velmi rádi. Každý to komentuje, že se nestarám o zahradu a na všechno kašlu.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.11.2023 12:20 Reaguje na Michal UhrovičJá tom říkám "chorobná čistotnost", bohužel, dnes vysoce "nakažlivá". Spadaná jablka patří na smeťák, v žádném případě nenechávat kosům, kvíčalám a brkoslavům, že?-)
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
8.11.2023 13:13 Reaguje na Karel Zvářaljj... jelikož jsem líný a jabloně nestříkám, tak mám padavek dostatek a sbírám je až jsou skoro celé zhnilé. není to kvůli ptákům, ale lenosti, ale vím, že tím někomu pomůžu.
Letos mě začali rodit fíky a pokud je fík už skoro zralý a nesklidíte ho, tak vám ho ozobou ptáci. Mě vzali asi 5 kousků ...
Odpovědět
Letos mě začali rodit fíky a pokud je fík už skoro zralý a nesklidíte ho, tak vám ho ozobou ptáci. Mě vzali asi 5 kousků ...
TS
Tonda Selektoda
8.11.2023 21:28 Reaguje na Karel ZvářalSpadaná jablka jsou většinou poškozená. Pokud je z trávy včas neseberu, za pár dnů jsou napadena hnilobou a plísní. Některá jsou hnilobou a plísní poškozena dokonce již na stromě. Takové též sbírám, ale raději je zlikviduji – směr popelnice. Ani do kompostéru je raději nedám.
Co se týče zimního přikrmování, ano taky těm drobným ptáčatům přilepšuji. Většinou loupanou slunečnicí. Neloupanou obvykle někteří ptačí „bordeláři“ rozhází mimo. Tam to pak vyčistí kosi a holubi. Ptačí zob z marketu se neosvědčil, ovesné vločky nic moc, a ty nazelenalé kuličky občas vídám na stromech v okolí. Kosům občas na povrch umrzlého sněhu, pár sice již scvrklých, ale nenahnilých jablek...
Odpovědět
Co se týče zimního přikrmování, ano taky těm drobným ptáčatům přilepšuji. Většinou loupanou slunečnicí. Neloupanou obvykle někteří ptačí „bordeláři“ rozhází mimo. Tam to pak vyčistí kosi a holubi. Ptačí zob z marketu se neosvědčil, ovesné vločky nic moc, a ty nazelenalé kuličky občas vídám na stromech v okolí. Kosům občas na povrch umrzlého sněhu, pár sice již scvrklých, ale nenahnilých jablek...
JV
Josef Valenta
9.11.2023 22:02 Reaguje na Michal UhrovičMam stejný problém , taky si na mě soused stěžuje,že se nestarám , ale jezdit se sekačkou ve středu a v sobotu od února do října,to tedy nehodlám. V září jsem si sehnal semínka rozkvetlé louky našich babiček a postupně /zatím asi osminu/ tím osel kolem baráku na svah cesty. Třebas jsem blázen,ale když ty čvrčci tak krásně pod oknem cvrkají. Příští rok zase dva kousky .Mezi to po trochu bylinek /mateřídoušky atd./ Diskuze jak přikrmovat pro mne byla podmětná. Josef Valenta
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.11.2023 08:45Výborný článek.Krmit jsem začal kdzž byl presidentem Edvard Beneš a stoprocentní shoda s autorem článku.
Odpovědět
DŠ
Daniel Štěpánek
8.11.2023 08:48Moc zajímavě napsaný článek, který samozřejmě otvírá spoustu otázek viz. další komentáře pánů přede mnou a byla by určitě moc zajímavá reakce autora článku. Ptáci přežívali celou zimu bez přikrmování, otázka je kdy, v jakém stavu byla příroda, jaké možnosti měli ptáci v rámci svého přirozeného prostředí a jaké mají dnes? Přirozená rovnováha je tak narušena, že najít správný způsob pomoci (např. v přikrmování ptáků) je velmi těžké. Podle dané lokality kde žijeme je přirozené prostředí různé, umím si představit místa kde je přirozené potravy víc, ale například já žiju na vesnici mezi lány polí, kde krom pár zahrad v přírodě chybí keře, ovocné stromy, luční květy atd atd. Samozřejmě chápu že takové prostředí není předurčeno pro nějak obrovské množství ptáků, vzhledem k tomu, že tady nemají dostatek přirozené potravy a že přikrmování opět může vést k narušování přirozené rovnováhy, ale kde je tedy ta správně vyvážená pomoc? To je opravdu těžké.
Odpovědět
va
vaber
8.11.2023 08:57já myslím ,že práci nejsou tak hloupí jak lidi, dobře vědí co žerou a co jim chutná a nepřežírají se jak lidi,
protože nejvíc energie jim sebere létání, takže jestli dostanou oloupanou slunečnici nebo ne ,bych řekl ,vůbec nevadí,
mimochodem, viděl jsem video kde nějaký důvěryhodně vypadající postarší odborník říkal ,že semena jako slunečnice, buráky ,dýňová semínka ,nejsou pro lidi dobrá a ty nedobré látky které v sobě tato semena mají, jsou i v oblíbeném slunečnicovém oleji
Odpovědět
protože nejvíc energie jim sebere létání, takže jestli dostanou oloupanou slunečnici nebo ne ,bych řekl ,vůbec nevadí,
mimochodem, viděl jsem video kde nějaký důvěryhodně vypadající postarší odborník říkal ,že semena jako slunečnice, buráky ,dýňová semínka ,nejsou pro lidi dobrá a ty nedobré látky které v sobě tato semena mají, jsou i v oblíbeném slunečnicovém oleji
Karel Zvářal
8.11.2023 09:01 Reaguje na vabertaktak, modřinka s "pivním mozolem" by se těžko protáhla šestadvacítkou
Odpovědět
va
vaber
8.11.2023 09:49 Reaguje na Karel Zvářaljak to mají chudáčci ptáčkové ve volné přírodě těžké ,když nemají žádného odborníka po ruce, aby jim řekl které semeno nebo brouk jsou nejedlé a jedovaté,
co se týče výdaje energie ,vždy mě překvapí jak takový ptáček přežije mrazivou noc při -10°C a nezmění se ve zmrzlou kouli,
energie na udržení tělesné teploty musí být extrémní
Odpovědět
co se týče výdaje energie ,vždy mě překvapí jak takový ptáček přežije mrazivou noc při -10°C a nezmění se ve zmrzlou kouli,
energie na udržení tělesné teploty musí být extrémní
kk
karel krasensky
8.11.2023 10:42 Reaguje na vaberZdravím.Nedávno jsem četl článek,že malý opeřenec za mrazivé noci ztratí až dvacet procent své tělesné hmotnosti.Co jsem přečetl to jsem napsal.
Odpovědět
jp
j. pingu
8.11.2023 11:09 Reaguje na karel krasenskya co to je mraziva noc ? 20 % hmm ,tak to je tedy masakr :)
Odpovědět
va
vaber
9.11.2023 08:18 Reaguje na karel krasenskystačí pět mrazivých nocí a ptáček se vypaří,
co všechno odborníci neobjeví,
matematicky je to jiná řada,
Odpovědět
co všechno odborníci neobjeví,
matematicky je to jiná řada,
JS
Jarek Schindler
13.11.2023 08:30 Reaguje na vaberNe , ptáček se určitě nevypaří. Na druhou stranu pokud nedoplní energii tak zdechne a nebude k tomu potřebovat ani dalších čtyři noci.
Odpovědět
Jiří Anderle
9.11.2023 08:34 Reaguje na vaberTaková zajímavá vsuvka. Choval jsem ořešníka kropenatého. Na volno, bez voliéry. Jednou vletěl oknem do kuchyně, kde bylo na stole máslo. Moc mu chutnalo. Chcípl mi. Takže ptáci i savci mají chutě jako lidi a stejně nezdravě se dokáží přežírat.
Odpovědět
va
vaber
10.11.2023 09:54 Reaguje na Jiří Anderlev tom případě už nemůže nic ve volné přírodě přežít, bez rad odborníků,
jinak vím že ptáci dokáží sežrat a strávit téměř vše,
prostě mají kachní žaludky, jsou to většinou všežravci
Odpovědět
jinak vím že ptáci dokáží sežrat a strávit téměř vše,
prostě mají kachní žaludky, jsou to většinou všežravci
Jiří Anderle
13.11.2023 12:21 Reaguje na vaberTak jste ukázal, jak na ptáky nahlíží obecná veřejnost. Choval jste někdy doma zpěvného ptáka? Ani Vám to nedoporučuji,... s vaším názorem.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.11.2023 10:08Jednoznačně přikrmovat , před cca 3mi lety za zimu na krmitku 27 druhů ptáků, žádní tuční, nemocní. Krmítko překryto pletivem , aby slunečnici nežraly hrdličky, ty mely pšenici a oves na zemi, které stejně nechtěly a přestaly sem lítat. Kosaci žrali psovi granule z misky , mají je rádi, musí být menší, velikosti hrášku.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.11.2023 10:28 Reaguje na Josef MozekObčas nasypat do krmítka už nyní, aby si ptáčkové zvykli, kam mají létat.
Odpovědět
jp
ss
jp
kk
karel krasensky
8.11.2023 10:45 Reaguje na Josef MozekMusíte bydlet co se druhové pestrosti tyka na dobrém místě.Rekord mám z brutalní zimy 2005-2006 a to 21 druhu.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.11.2023 11:01 Reaguje na karel krasenskyOkrajová část obce - řídké osídlení, louky, nedaleko les
Odpovědět
JM
Josef Mozek
8.11.2023 11:01 Reaguje na karel krasenskyOkrajová část obce - řídké osídlení, louky, nedaleko les
Odpovědět
jp
j. pingu
8.11.2023 11:16U nas je celorocni krmeni zakazane, sousedka to dela stejne tajne.
Posmaknout si ptaci chodi ke mne na zahradu, k ni se chodi nazrat
krysy, na zemi toho je vic nez dost.
Odpovědět
Posmaknout si ptaci chodi ke mne na zahradu, k ni se chodi nazrat
krysy, na zemi toho je vic nez dost.
jp
j. pingu
8.11.2023 11:17U nas je celorocni krmeni zakazane, sousedka to dela stejne tajne.
Posmaknout si ptaci chodi ke mne na zahradu, k ni se chodi nazrat
krysy, na zemi toho je vic nez dost.
Odpovědět
Posmaknout si ptaci chodi ke mne na zahradu, k ni se chodi nazrat
krysy, na zemi toho je vic nez dost.
kk
karel krasensky
8.11.2023 12:18 Reaguje na j. pingupingle douč se a zjístí si,že existuje potkan a krysa.A na sto procent u té tvojí sousedky šmejdí potkani.
Odpovědět
jp
j. pingu
8.11.2023 16:53 Reaguje na karel krasenskydekuji za knizeci radu od nekoho , kdo neumi precist aspon
jmeno ;) jo promin ( tykat jsi zacal ty ) , ze jsem ti slapnul na kuri oko ;)
Odpovědět
jmeno ;) jo promin ( tykat jsi zacal ty ) , ze jsem ti slapnul na kuri oko ;)
kk
karel krasensky
8.11.2023 17:10 Reaguje na j. pinguTak jak pingle napiš jestli už ses doučil a víš co je potkan a co je krysa.Anebo to neřeš.Hodinky,holínky oboje se natahuje.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
8.11.2023 22:53 Reaguje na karel krasenskyZ epidemiologického hlediska je mezi krysou a potkanem rozdíl v tom, že vymizením krys z evropských měst zmizely morové rány (potkan je osídlen jinými blechami, které mor nešíří).
Odpovědět
jp
j. pingu
8.11.2023 23:31 Reaguje na karel krasensky.. hulvate, jsi na diskusi o krmeni ptaku...
Odpovědět
Hu
Hunter
8.11.2023 11:18S autorem se neshodnu :-). Přikrmovat začínám obvykle v listopadu (pokud jsem v ČR), klasické krmítko umístěné tak, any neposkytovalo výhodu kočkám a krahulíkovi. Krmím pouze neloupanou slunečnici a ovesné vločky. Samozřejmě na ně rád čumím z prosklené verandy :-). Dále jsem už leta zvyklý na to, že pokud střelím prasátko, tak škáru otočenou na vnitřní stranu hážu přes plot a nechávám jí, dokud zbytky podkožního tuku nevyzobou. Při vývrhu ulovené černé zvěře jsem zvyklý vzít tzv. košilku (taková ta blána s tukovými žilkami, která kryje vnitřní orgány) a hodit ji přes nejbližší větev. funguje to spolehlivě, líp než krmítko. Je mi 59, jako malý kluk pamatuji výrazně vyšší biodiverzitu, která umožňovala opeřencům lépe přežít zimu, což už dnes není pravda a jsem toho názoru, že když člověk aspoň nějak pomůže opeřencům přežít zimu, tak aspoň něco v dnešní době.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
8.11.2023 14:19 Reaguje na HunterSouhlas. Akorát jsem o rok mladší, a v žádném sdružení. Takže čuníka musím jít koupit ke Karlovi do Tyrolského domu. (Rukávečská obora)
Odpovědět
Hu
PP
Pavel Pesek
8.11.2023 11:38Me to pripada prehnane jako vetsina eko-clanku. Copak slepice ztratila schopnost se uzivit v prirode? Slepice vylihle z x-tisici generace vajec, ktere nikdy nepoznaly volnou prirodu, ale budte si jisty, ze dokazou prezit. Ty tvrzeni jsou mix neco pravda, neco predstavy nebo vylozene hlouposti.
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.11.2023 11:55 Reaguje na Pavel PesekPíšete něco o vyložené hlouposti.Tak jo .Vezmeme tedy dvě slepice a zaneseme je na hranu les-pole nebo les-louka a třeba za tři dny se zajdeme podívat.Garantují ,že najdeme akorat peří.Výraz výložená hloupost sedí jako zadní čast lidského těla na hrnec na tento příspěvek
Odpovědět
Karel Zvářal
8.11.2023 12:02 Reaguje na karel krasensky1* S takovou by byl brzo problém se "zdivočelými, nepůvodními kury". Jenže on není, a čím to asi/určitě je, je každému normálnímu jasné.
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.11.2023 12:05 Reaguje na Karel ZvářalKuna,liška,jezevec,někde snad psík,kaně a jestřabí samice.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.11.2023 12:15 Reaguje na karel krasenskyPřesně tak. Velmi se bavím, jak "vědci zkoumají", proč na některých potocích mají pstruzi větší přežitelnost než na jiných. A takové "hrdiny" (po vytření) potom vysazují jinde, v domnění, že to (vysoká přežitelnost) bude platit všude.
Ale už nezkoumají, resp. nemají šanci zjistit, že na tom "dobrém" potoce výr loví/plení č. černé, že rys cíleně loví vydru jako potravního konkurenta a pod. Prostě dětinská naivita, že "příroda si poradí sama".
Odpovědět
Ale už nezkoumají, resp. nemají šanci zjistit, že na tom "dobrém" potoce výr loví/plení č. černé, že rys cíleně loví vydru jako potravního konkurenta a pod. Prostě dětinská naivita, že "příroda si poradí sama".
JS
Jarek Schindler
8.11.2023 22:14 Reaguje na karel krasenskyPolodivoký odchov bažantů či koroptví se běžně praktikoval pod kvočnou. NO a nebylo to jenom o teple. Stejně jako chov koroptví pod celibátníkem. Ten kohoutek také nepoznal volnou přírodu a přesto je schopen ty kuřata odvodit a i něco naučit.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.11.2023 07:27 Reaguje na Jarek SchindlerTo je o přírodním polonáhodném výběru. bažanti mají instinkty útěku před predátorem, ale v umělém odchovu je nemají probuzené. Musí mít štěstí a přežít určité množství setkání s predátory, aby si ty instinkty plně rozvinuli. Ze stovky myslivci odchovaných a vypuštěných bažantů do půl roku přežije třeba jen 5 kusů a ti za ten půl roku už mají ty instinkty plně rozvinuté. Ten výběr se prostě při umělém chovu dá těžko obejít.
Jsem třeba uvažoval o tom, že by se myslivcům vyplatilo ty přirozené instinkty nějak začít rozvíjet už během toho umělého chovu. Třeba tím, že by do chovu toho predátora vypustili a nechali ho jednoho bažanta zabít. Akorát nevím, jestli by se takhle dodaným stresem neudělalo v tom chovu víc škody než užitku. Ale je to jen ůvaha neznalého člověka.
Co se týká slepic, tam by ten poměr byl mnohonásobně horší. Aby půl roku přežilo třeba jenom 5 kusů, musela by se do přírody vypustit ne stovka, ale tisíc nebo možná deset tisíc slepic. proti bažantovi tam je rozdíl několik tisíc let, kdy slepice byly člověkem chráněny před predátory a nemusely se před nimi chránit. Proto ty ochranné instinkty budou mnohem hlouběji zasuté než u bažanta.
Odpovědět
Jsem třeba uvažoval o tom, že by se myslivcům vyplatilo ty přirozené instinkty nějak začít rozvíjet už během toho umělého chovu. Třeba tím, že by do chovu toho predátora vypustili a nechali ho jednoho bažanta zabít. Akorát nevím, jestli by se takhle dodaným stresem neudělalo v tom chovu víc škody než užitku. Ale je to jen ůvaha neznalého člověka.
Co se týká slepic, tam by ten poměr byl mnohonásobně horší. Aby půl roku přežilo třeba jenom 5 kusů, musela by se do přírody vypustit ne stovka, ale tisíc nebo možná deset tisíc slepic. proti bažantovi tam je rozdíl několik tisíc let, kdy slepice byly člověkem chráněny před predátory a nemusely se před nimi chránit. Proto ty ochranné instinkty budou mnohem hlouběji zasuté než u bažanta.
JS
Jarek Schindler
13.11.2023 14:15 Reaguje na Radim PolášekAsi jste neviděl jak se chová slepice když uvidí nad sebou dravce.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.11.2023 11:58 Reaguje na Pavel PesekSlepice se v přírodě uživí. I ta slepice ze stájového chovu, která nikdy neviděla slunce a neví, že když prší, se musí schovat, se za pár měsíců naučí tu potravu v přírodě hledat.
Ale v přírodě za prvé nepřežije, protože neuteče před predátorem. Možná jedna ze sta slepic nejlehčího nosného typu by mohla dostatečně rychle utíkat a naučit se uletět. A za druhé venku v přírodě by asi slepice přežila zimu jen při teplotě do nuly, možná do tak -5 - 10 mrazu. Záleží jak by dokázala instinktem hledat závětří a kryt.
Odpovědět
Ale v přírodě za prvé nepřežije, protože neuteče před predátorem. Možná jedna ze sta slepic nejlehčího nosného typu by mohla dostatečně rychle utíkat a naučit se uletět. A za druhé venku v přírodě by asi slepice přežila zimu jen při teplotě do nuly, možná do tak -5 - 10 mrazu. Záleží jak by dokázala instinktem hledat závětří a kryt.
RP
Radim Polášek
8.11.2023 11:48No, mně připadá, že když nenasypu už na podzim, tak ptáci odlétnou někde, kdy na podzim sypou. A krmítko je poloprázdné a ptačí ochrana zahrady vysbíráním hmyzu přes zimu malá.
Jinak z ptáčků je podle mne dost profláknutý kšeft, kdekdo smíchá pár balení různých semen dohromady, přirazí cenu o 50 - 100 procent, aby měl nějaký zisk a prodává to jako krmení ptáčků na zimu. Úplně stejné jsou ty lojové koule, troška předraženého loje a semen vytavená z kdovíjakých odpadů.
Potom vyjde jako krmení ptáčků mnohem levněji ta neloupaná slunečnice, kupovaná ne jako krmení, ale jako semeno neošetřené žádným prostředkem. A případně jiná semena, kupovaná například jako běžné krmení ptáčkům chovaným v zajetí.
Kolikrát vyjde potom ještě levněji prostě koupit v supermarketu lidskou potravu, třeba loupanou slunečnici nebo třeba jáhly. Dnes by se možná pro ptáčky hodily i různá další semena presentovaná jako zdravá výživa, třeba různé čočky s malými semeny a podobně.
Krmítko coby rovná plocha asi odpovídá nejlépe potřebám ptáčků, ale se na něm velmi plýtvá rozsypem po zemi. Který je na vesnici často problematický, protože na ptáčky na zemi často číhají kočky. A stejně rovná plocha nebrání kontaminaci nemocemi a parazity, která se asi nejvíc děje ptačími exkrementy produkovanými do krmiva. Navíc používané krmení často nejsou semena, která někde na zemi vlhnnou, ale drží se živá a jako potrava zdravá. Zatímco semena sypaná lidmi jsou jiná, často jsou umrtvená nebo mechanicky poškozená a při navlhnutí se rychle kazí. Takže spíš bych pro ptáčky bral krmítko s rozumným zastřešením, které trochu chrání ty semena před navlhnutím. Spíš je podstatné mít v tom krmítku njakou vyměnitelnou vložku, která se vybere, zbytky krmiva vyhodí a vložka se pečlivě vyčistí od ptačinců. Já myslím, že ptáčci se do určité míry, hnaní hladem, přizpůsobí.
Někteří ptáčci potřebují tu rovnou plochu, ale třeba sýkorky se přednostně krmí z letu, to znamená na zavěšeném krmivu. Nejlepší je asi ten hovězí lůj, mimochodem jeho nejlepší zavěšení je na přírodní provázek stáhnout do samosvorné smyčky. Nezavěšovat to přes díru dělanou v tom tuku, protože ta se prořeže. Já používám syrové vepřové sádlo, protože se v supermarketu snadněji kupuje.
Za mrazů potom dělám vlastní verzi lojových koulí, ze směsi vepřového sádla, stolního oleje a tvrdého 100procentního tuku, to se nějak opatrně roztaví v kastrolku při 50 - 60 stopních, plním ho směsí obilného šrotu, máku, slunečnice a dalších semen a potom ho naleju třeba do skleničky nebo kelímku od jourtu. Zavěšuje se ve vodorovné poloze, aby ptáčci mohli za letu klovat a aby přebytečné uvolněné zbytky padaly pryč.
je zajímavé, že už se mi párkrát stalo, že v zimě o to ptáci nejevili moc zájem, ale na jaře tak v dubnu zbylé dobrala vždy nějaká sýkorka, asi měla založené hnízdo a hmyzu ještě bylo málo. Jinak jsem četl o sýkorkách, že třeba v zimě za mrazu se umí živit i oklovávánim syrového masa ze zbytků zmrzlých mrtvolet, tak mě napadlo, že by se třeba mohli krmit obranými uvařenými skelety. Přirozeně uvařenými bez soli a jakéhokoliv koření, jen v čisté vodě. třeba kuřecí nohy nebo ty skelety, uvařit a obrat a zbylé kosti s kousky masa nějakým slušnm způsobem, na kratší dobu, aby se nekazily nechat ty zbylé kousíčky masa a tukudobrat ptáčkům. A pak je dát pryč, aby to zase nelákalo predátory.
Odpovědět
Jinak z ptáčků je podle mne dost profláknutý kšeft, kdekdo smíchá pár balení různých semen dohromady, přirazí cenu o 50 - 100 procent, aby měl nějaký zisk a prodává to jako krmení ptáčků na zimu. Úplně stejné jsou ty lojové koule, troška předraženého loje a semen vytavená z kdovíjakých odpadů.
Potom vyjde jako krmení ptáčků mnohem levněji ta neloupaná slunečnice, kupovaná ne jako krmení, ale jako semeno neošetřené žádným prostředkem. A případně jiná semena, kupovaná například jako běžné krmení ptáčkům chovaným v zajetí.
Kolikrát vyjde potom ještě levněji prostě koupit v supermarketu lidskou potravu, třeba loupanou slunečnici nebo třeba jáhly. Dnes by se možná pro ptáčky hodily i různá další semena presentovaná jako zdravá výživa, třeba různé čočky s malými semeny a podobně.
Krmítko coby rovná plocha asi odpovídá nejlépe potřebám ptáčků, ale se na něm velmi plýtvá rozsypem po zemi. Který je na vesnici často problematický, protože na ptáčky na zemi často číhají kočky. A stejně rovná plocha nebrání kontaminaci nemocemi a parazity, která se asi nejvíc děje ptačími exkrementy produkovanými do krmiva. Navíc používané krmení často nejsou semena, která někde na zemi vlhnnou, ale drží se živá a jako potrava zdravá. Zatímco semena sypaná lidmi jsou jiná, často jsou umrtvená nebo mechanicky poškozená a při navlhnutí se rychle kazí. Takže spíš bych pro ptáčky bral krmítko s rozumným zastřešením, které trochu chrání ty semena před navlhnutím. Spíš je podstatné mít v tom krmítku njakou vyměnitelnou vložku, která se vybere, zbytky krmiva vyhodí a vložka se pečlivě vyčistí od ptačinců. Já myslím, že ptáčci se do určité míry, hnaní hladem, přizpůsobí.
Někteří ptáčci potřebují tu rovnou plochu, ale třeba sýkorky se přednostně krmí z letu, to znamená na zavěšeném krmivu. Nejlepší je asi ten hovězí lůj, mimochodem jeho nejlepší zavěšení je na přírodní provázek stáhnout do samosvorné smyčky. Nezavěšovat to přes díru dělanou v tom tuku, protože ta se prořeže. Já používám syrové vepřové sádlo, protože se v supermarketu snadněji kupuje.
Za mrazů potom dělám vlastní verzi lojových koulí, ze směsi vepřového sádla, stolního oleje a tvrdého 100procentního tuku, to se nějak opatrně roztaví v kastrolku při 50 - 60 stopních, plním ho směsí obilného šrotu, máku, slunečnice a dalších semen a potom ho naleju třeba do skleničky nebo kelímku od jourtu. Zavěšuje se ve vodorovné poloze, aby ptáčci mohli za letu klovat a aby přebytečné uvolněné zbytky padaly pryč.
je zajímavé, že už se mi párkrát stalo, že v zimě o to ptáci nejevili moc zájem, ale na jaře tak v dubnu zbylé dobrala vždy nějaká sýkorka, asi měla založené hnízdo a hmyzu ještě bylo málo. Jinak jsem četl o sýkorkách, že třeba v zimě za mrazu se umí živit i oklovávánim syrového masa ze zbytků zmrzlých mrtvolet, tak mě napadlo, že by se třeba mohli krmit obranými uvařenými skelety. Přirozeně uvařenými bez soli a jakéhokoliv koření, jen v čisté vodě. třeba kuřecí nohy nebo ty skelety, uvařit a obrat a zbylé kosti s kousky masa nějakým slušnm způsobem, na kratší dobu, aby se nekazily nechat ty zbylé kousíčky masa a tukudobrat ptáčkům. A pak je dát pryč, aby to zase nelákalo predátory.
PK
Pavel Karel
8.11.2023 12:57Myslím, že lidstvo má po ptákách. Stačí si přečíst reakce rádoby milovníků zvířat v diskusi pod kvalifikovaným článkem...a ti přitom reprezentují jen hrstku, která se v dnešní době vůbec o něco zajímá (nebo se tak alespoň snaží vypadat)...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.11.2023 21:28 Reaguje na Pavel KarelKvalifikovaný článek? Když myslíte. Pokud autor napíše, že "malé krmítko nutí ptáky být nahloučenými, což způsobuje kromě stresu u jídla přenos nemocí", tak mi to přijde, že neviděl ptáky na krmítku a neví jak se chovají. Mě osobně se tedy ptáci na krmítku "nenahlučují". Pokud se tam snesou dva max. tři jedinci zaráz, tak je co říci. Zvlášť pro sýkorky je typickým chováním spíš to, že přiletí, seberou slunečnici a na přilehlých stromech ji konzumují. Jde o neustálý pohyb kolem krmítka. Také krmítko které autor pokládá za nejlepší mi přijde spíš jako krmítko pro krahujce. Ta stříška brání krahujci překvapit ptáky přímo na tom krmítku. Krmítko má být úzké aby se ptáci v krmení nepřehrabovali a krmení neznečišťovali. Ideální je samosypací zásobník s úzkým otvorem kde ptáci nesedí přímo v krmení. Pokusil se někdo usušit pro ptactvo bodláky? Odměnou je hejno stehlíků. Jinak pokud autor napíše, že by se ptáci neměli přikrmovat vůbec protože tak to nakonec příroda zařídila a ptáci přežívali běžnou zimu bez přikrmování" tak musím říci, že příroda se za poslední roky radikálně změnila a zdroje v ní ubyly. Čim menší pták tím větší potřeba energie a nebezpečí rychlé ztráty kondice. V zimě ke ztrátě kondice může dojít z mnoha důvodů. Přikrmovat znamená udržovat ptáky v kondici kdy jsou například i podstatně méně vnímaví k různým nemocem atd.
Odpovědět
Jiří Anderle
8.11.2023 22:16 Reaguje na Jarek SchindlerSokolničil jsem s krahujcem. Lovili jsme drobné ptáky, což on umí. Stříška nad krmítkem krahujci nahrává moment překvapení. Bez stříšky mají ptáci lepší přehled. Tak to je zařízené, protože v přírodě prostě nejsou stříšky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.11.2023 23:36 Reaguje na Jiří AnderleDrobné ptáky krahujec samozřejmě lovit umí. Aby neuměl když je to jeho potrava. Pokud jste lovil s krahujcem tak musíte určitě vědět, že neutočí většinou z výšky ale vodorovným letem, klidně metr nad terénem. Tedy asi i pod dnem vašeho krmítka. Při ploše 50-60x30-40 cm toho ta krahujčí kořist asi moc z toho co se děje pod urovní krmítka nevidí. Stříška a její podpěry jsou pro něj ale překážka . Imitují větve a křoví kde ti drobní ptáci hledají před krahujcem záchranu.
Odpovědět
Jiří Anderle
9.11.2023 08:16 Reaguje na Jarek SchindlerJe vidět, že jste s krahujcem sokolničil, viděl a zažil jste stovky útoků, a tak máte k tomu co říci. Prostě ptáci patří pod střechu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.11.2023 15:17 Reaguje na Jiří AnderleViděl jsem desítky útoků ve volné přírodě. No a to, že jsme pod "jednou střechou" ještě neznamená, že tam patří i ptáci. Já nic takového nenapsal. Pod střechu patří krmení. Suché a čisté.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.11.2023 11:22 Reaguje na Jiří AnderleNo jestli jste s krahujcem lovil drobné ptactvo, takže ptáčky zpěvačky, tak prosím o vysvětlení, jak to jde dohromady s platnou legislativou? Tehdejší i současnou. Pokud se nepletu, tak legálně lze lovit s krahujcem bažanta, hřivnáče, hrdlicku a straku. Nicméně drobné ptactvo mezi zvěř nepatří.
Odpovědět
kk
karel krasensky
9.11.2023 12:23 Reaguje na HunterTo jepravda.Neměl stím krahujcem co lovit třeba kosy,drozdy,pěnkavy a to ještě píše,že zažil stovky utoku.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.11.2023 14:28 Reaguje na karel krasenskyJá si rad počkám na vyjádření autora článku. Drobné ptactvo tvoří v prirode majoritní potravu krahujce ale sokolnik by dravce za tímto účelem lovu vypouštět rozhodne neměl.
Odpovědět
MU
kk
karel krasensky
9.11.2023 19:09 Reaguje na HunterJště dovětek.Když budu vidět,že mi ochočený ořešník zobe máslo tak to rychle ukončím.To je to samé jako bych koukal na psa jak se cpe čokoladou a hihnal se tomu.
Odpovědět
Jiří Anderle
9.11.2023 20:29 Reaguje na karel krasenskyPánové, vy prostě nemáte co na práci, tak jen píšete cokoliv co vás napadne. Kdo napsal že u ořešníka zobajícího máslo někdo asistoval?
Odpovědět
Jiří Anderle
9.11.2023 20:33 Reaguje na HunterNevím sice jaké je vaše příjmení pane Lovče, ale ulovil jsem s krahujcem desítky drobných ptáků, kromě vrabců, rehky, konipase, strnady, kosy, drozdy, hrdličky apod. Co jako má být? ...v letech 1970-1978? Proto mám ty zkušenosti, které nikdo z vás nemá a mít nebudete.
Odpovědět
Hu
Hunter
10.11.2023 07:19 Reaguje na Jiří AnderleAni v letech 70-78 vrabci, konipasové, strnad kos, drozd nebyly druhy zařazené mezi zvěř. Prostě jste porušoval zákon.
Odpovědět
Jiří Anderle
13.11.2023 12:18 Reaguje na HunterSokolnictví mělo několik výjimek. Ale to vy nemůžete znát, ještě jste nebyl na světě. Ani nemůžete vědět, že sokolničtí krahujci se k podzimu pouštěli do přírody takže to, co my jsme s nimi lovili, byla jejich přirozená kořist. Tu by lovili na svobodě také. A po zářijovém puštění na svobodu z něj byl plnohodnotný divoký krahujec.
Odpovědět
Hu
Hunter
13.11.2023 13:57 Reaguje na Jiří AnderleJak to víte ze jsem ještě nebyl na světě?😀😀😀
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.11.2023 10:19 Reaguje na Jiří AnderleAha. To si opravdu myslíte že jste jediný. No a pokud mají být ty vaše zkušenosti stejné jako například zkušenosti které vám dovolují tvrdit, že se ptáci na krmítku nahlučují a při krmení se dotýkají a to navíc druhy které se normálně v přírodě nepotkají.....
Jinak v dnešní době se již nikdo nedívá na minulost stejný pohledem jako byl pohled třeba v těch sedmdesátých letech. Tenkrát se vesnice na vrabce dívala jako na opeřeného potkána.
No a pokud někdo nemá co na práci a píše ptákoviny tak proč by si druhý neměl udělat čas na ty ptákoviny reagovat?
Odpovědět
Jinak v dnešní době se již nikdo nedívá na minulost stejný pohledem jako byl pohled třeba v těch sedmdesátých letech. Tenkrát se vesnice na vrabce dívala jako na opeřeného potkána.
No a pokud někdo nemá co na práci a píše ptákoviny tak proč by si druhý neměl udělat čas na ty ptákoviny reagovat?
kk
karel krasensky
10.11.2023 15:29 Reaguje na Jiří AnderleTímhle vyčtem co jste s krahujcem nalovil bych se opravdu nechlubil a je uplně jedno v kterých letech to bylo.By mě zajímalo kolik z toho bylo sykor
Odpovědět
Jiří Anderle
13.11.2023 12:14 Reaguje na karel krasenskyNechlubím se. Píšu jak to je. Byly to krásné zážitky. Sýkora je pro krahujce těžká kořist. Prakticky nereálná. Ty mají nepřátele v kunách které je loví v noci.
Odpovědět
Hu
Hunter
13.11.2023 13:59 Reaguje na Jiří AnderleNo za účelem lovu zpevneho ptactva rozhodne ne.
Odpovědět
Jiří Anderle
22.11.2023 11:30 Reaguje na HunterHmm... asi nějak nechápete co je sokolnictví, a co je běžnou potravou krahujce.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.11.2023 16:30 Reaguje na HunterTak ten výčet druhů byl v minulosti podstatně širší. Z pěvců všichni krkavcovití, tedy kromě toho největšího. Kvíčala. Dále pak například koroptev.
Odpovědět
BH
jp
BM
Břetislav Machaček
8.11.2023 18:24S něčím souhlasím, s jiným méně a s některými radami vůbec. Přírodu jsme
totálně změnili a tím i potravní možnosti ptáků žijících v našem okolí.
Nepřikrmovat v zimě obyčejné vrabce, tak vyhynou, protože už nikdo
nekrmí drůbež obilím rozházeným po dvoře a nebo v kurníku kam zalétali.
Ona už vymizela z vesnic i ta drůbež a to nehovořím o trusu krav a koní
s nestráveným zrním, na kterém hodovali v zimě ptáci. No a takový hnůj
na hromadách plný hnojních červů, který v zimě ptáci rozhrabávali už je
taky vzácností. To nemluvím o bažantnicích s hromadami tkzv. pozadku,
což byly plevy se zlomky zrní a semen plevelů na kterých byla hejna
ptáků. Co by dnes asi tak žraly koroptve, když se před zimou kosí až
na hlínu kdejaká škarpa a nikdo nevykrmuje v bažantnicích bažanty k
lovu a chovu. Ano, kdysi dávno před příchodem člověka stál plevel se
semeny celou zimu a sbíraly semena vypadlá na sněhu. Kde ale brát
dnes ten plevel a navíc krmit zbytkem ptáků predátory, kterých stále
přibývá. Pokud vidím v přírodě už více predátorů, než jejich kořisti,
tak se ptám, zda je to normální? Není, ale některým je to pořád málo.
Pomáhejme ptákům a nejen jim přežít v prostředí, které jsme jim nejen
změnili, ale taky ukradli. Vzali jsme ho tolik, že by uživilo o mnoho
více ptáků a zvířat a tak pusťme ten pověstný chlup každý, kdo může.
Hlavně ale s rozumem, ať nenapácháme škodu, o které často lidé ani
nemají tušení. On ten nevhodně krmený pták neumře na krmítku, ale
někde skrytě ve křoví a je brzo i uklizen mrchožrouty. No a pak se
dotyčný diví, že včera jich bylo bylo na krmítku dvacet a dnes ani
jeden. Kdysi jsem měl souseda, který krmil slepice venku a potkany
a myši krmil otráveným zrním v kleci, kam se slepice nedostaly.
Bylo mu jedno, že tráví i ptáky a opatrně dnes i s likvidací
hlodavců granulemi, které chutnají třeba koňadrám a které pro ně
zalétaly i do haly s lokomotivami a vybíraly je z krabic s otvory
-krmítek pro hlodavce. Ty jsem schovával pod ponky a pod skříně,
aby nebyly pro sýkorky snadno dostupné tak, jak je umístil ten
deratizátor. Prostě on byl vyškolen k hubení hlodavců a že hubí
i sýkorky mu nedošlo! Při kontrole se divil, kde jsou krmítka a
tak jsem mu to objasnil. Byl to slušný člověk a nechal si to nejen
vysvětlit, ale řekl, že příště a i jinde to bude dělat tak, jak
jsem mu radil. Chybami se učíme všichni, ale některá chyba je
osudová a pro některé konečná. Nechybujme proto záměrně tím, že
nepomůžeme nikomu ani v nouzi a necháme to pouze na přírodě. Ono
by se to totiž dalo aplikovat i na lidi a říci, proč někoho léčit
a dát mu v nouzi jíst, když je to "přírodní" výběr a že je žádoucí,
aby přežili pouze ti úspěšní a nejsilnější.
Odpovědět
totálně změnili a tím i potravní možnosti ptáků žijících v našem okolí.
Nepřikrmovat v zimě obyčejné vrabce, tak vyhynou, protože už nikdo
nekrmí drůbež obilím rozházeným po dvoře a nebo v kurníku kam zalétali.
Ona už vymizela z vesnic i ta drůbež a to nehovořím o trusu krav a koní
s nestráveným zrním, na kterém hodovali v zimě ptáci. No a takový hnůj
na hromadách plný hnojních červů, který v zimě ptáci rozhrabávali už je
taky vzácností. To nemluvím o bažantnicích s hromadami tkzv. pozadku,
což byly plevy se zlomky zrní a semen plevelů na kterých byla hejna
ptáků. Co by dnes asi tak žraly koroptve, když se před zimou kosí až
na hlínu kdejaká škarpa a nikdo nevykrmuje v bažantnicích bažanty k
lovu a chovu. Ano, kdysi dávno před příchodem člověka stál plevel se
semeny celou zimu a sbíraly semena vypadlá na sněhu. Kde ale brát
dnes ten plevel a navíc krmit zbytkem ptáků predátory, kterých stále
přibývá. Pokud vidím v přírodě už více predátorů, než jejich kořisti,
tak se ptám, zda je to normální? Není, ale některým je to pořád málo.
Pomáhejme ptákům a nejen jim přežít v prostředí, které jsme jim nejen
změnili, ale taky ukradli. Vzali jsme ho tolik, že by uživilo o mnoho
více ptáků a zvířat a tak pusťme ten pověstný chlup každý, kdo může.
Hlavně ale s rozumem, ať nenapácháme škodu, o které často lidé ani
nemají tušení. On ten nevhodně krmený pták neumře na krmítku, ale
někde skrytě ve křoví a je brzo i uklizen mrchožrouty. No a pak se
dotyčný diví, že včera jich bylo bylo na krmítku dvacet a dnes ani
jeden. Kdysi jsem měl souseda, který krmil slepice venku a potkany
a myši krmil otráveným zrním v kleci, kam se slepice nedostaly.
Bylo mu jedno, že tráví i ptáky a opatrně dnes i s likvidací
hlodavců granulemi, které chutnají třeba koňadrám a které pro ně
zalétaly i do haly s lokomotivami a vybíraly je z krabic s otvory
-krmítek pro hlodavce. Ty jsem schovával pod ponky a pod skříně,
aby nebyly pro sýkorky snadno dostupné tak, jak je umístil ten
deratizátor. Prostě on byl vyškolen k hubení hlodavců a že hubí
i sýkorky mu nedošlo! Při kontrole se divil, kde jsou krmítka a
tak jsem mu to objasnil. Byl to slušný člověk a nechal si to nejen
vysvětlit, ale řekl, že příště a i jinde to bude dělat tak, jak
jsem mu radil. Chybami se učíme všichni, ale některá chyba je
osudová a pro některé konečná. Nechybujme proto záměrně tím, že
nepomůžeme nikomu ani v nouzi a necháme to pouze na přírodě. Ono
by se to totiž dalo aplikovat i na lidi a říci, proč někoho léčit
a dát mu v nouzi jíst, když je to "přírodní" výběr a že je žádoucí,
aby přežili pouze ti úspěšní a nejsilnější.
RP
Radim Polášek
13.11.2023 07:40 Reaguje na Břetislav MachačekJestli se nepletu, dnes je v pokynech pro použití otrávených návnad pro hubení hlodavců zákaz je používat v otevřených prostorech a snad i v krytých prostorech, kde ptáci mají přístup.
Je ale fakt, že leckomu to nemusí dojít, že spousta ptáčků tvrdě slídí po čemkoliv, co má podobnou výživnou hodnotu jako hmyz se spoustou bílkovin nebo výživná olejnatá semena. Zvláště v době nedostatku v zimě, protože drobný ptáček si nemůže dovolit nějaký den v zimě hladovět, protože by další noc nepřežil.
Odpovědět
Je ale fakt, že leckomu to nemusí dojít, že spousta ptáčků tvrdě slídí po čemkoliv, co má podobnou výživnou hodnotu jako hmyz se spoustou bílkovin nebo výživná olejnatá semena. Zvláště v době nedostatku v zimě, protože drobný ptáček si nemůže dovolit nějaký den v zimě hladovět, protože by další noc nepřežil.
Karel Zvářal
8.11.2023 18:38Ne všichni ptáci krmítka navštěvují, např s. babka, s. lužní, parukářka, králíček se ve městě vyskytnou jen zcela výjimečně. Lze je však přikrmovat v lese, což je samostatná kapitola přikrmování.
Další ptáček, který si zaslouží pozornost, je mlynačík dlouhoocasý. Svým miniaturním zobáčkem si se slunečnicí neporadí, ruch na krmítku je odrazuje od návštěvy. Osvědčilo se mi na jiné okno-balkon dát (vodorovně) desku, na kterou vyliju rozpuštěné sádlo smíchané s moukou. Mlynaříci příkrm vyhledávají málokdy, ale v tuhých a sněžných zimách (1997, 2006, 10, 17) jsou za něj vděčni. Celé hejnko se jich slétne a střídavě vyzobávají tučnou směs i z malých nerovností, dokud desku nevyčistí. Je možné, že někteří by kruté podmínky přežili i bez toho, nicméně opakované návětěvy svědčí o tom, že jim příkrm pomáhá.
Odpovědět
Další ptáček, který si zaslouží pozornost, je mlynačík dlouhoocasý. Svým miniaturním zobáčkem si se slunečnicí neporadí, ruch na krmítku je odrazuje od návštěvy. Osvědčilo se mi na jiné okno-balkon dát (vodorovně) desku, na kterou vyliju rozpuštěné sádlo smíchané s moukou. Mlynaříci příkrm vyhledávají málokdy, ale v tuhých a sněžných zimách (1997, 2006, 10, 17) jsou za něj vděčni. Celé hejnko se jich slétne a střídavě vyzobávají tučnou směs i z malých nerovností, dokud desku nevyčistí. Je možné, že někteří by kruté podmínky přežili i bez toho, nicméně opakované návětěvy svědčí o tom, že jim příkrm pomáhá.
kk
karel krasensky
8.11.2023 18:52 Reaguje na Karel ZvářalMlynařící mi lonskou zimu lítali na ty lojové koule,ale po přečtení článku už je letos nekoupím a nepověsím.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.11.2023 18:58 Reaguje na karel krasenskyTam záleží na kvalitě, resp. čerstvosti. Někteří se nerozpakují prodat staré zásoby, tj. klidně i lońské (a to kdoví jestli). Prostě koule tvar drží, a ptáci ať si stěžují na nádraží... Proto radím používat čerstvé zdroje a kreativní přístup.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.11.2023 21:46 Reaguje na karel krasenskyVemte nejlépe borovou (z vejmutovky) šišku, dobře se na ni váže provázek. Lůj neškvařit ale do horké vody. "Změkne". Obalit seminky a nacpat do té šišky. Máte lojovou kouli pomalu zadarmo.
Odpovědět
JP
Josef Potr
8.11.2023 19:39Minulý týden jsem dal do krmítka zbytky kukuřičných klasů po sklizni. Nestačil jsem se divit, během dvou hodin je objevily sojky - jak to z lesa dokázaly? a ihned je vyzobaly.
Ale o čem chci psát je to, že naše lesy jsou úplně mrtvé. Neslyšíte, nevidíte jediné zvíře, ptáka. Jediné čeho je plný les, jsou stopy divočáků.
Ten les chci porovnávat s městem. V krajském městě, podíváte se z okna a vidíte 5 až 6 druhů ptáků - ve městech musí žít o mnoho víc ptáků než v lesích. Dokonce jsem několikrát pozoroval i městského zajíce. Pásl se u chodníku u řady křovin, v těsné blízkosti hlavní třídy města, když někdo šel, schoval se v těch křovinách, pak vyhopkal a zase se pásl....
Odpovědět
Ale o čem chci psát je to, že naše lesy jsou úplně mrtvé. Neslyšíte, nevidíte jediné zvíře, ptáka. Jediné čeho je plný les, jsou stopy divočáků.
Ten les chci porovnávat s městem. V krajském městě, podíváte se z okna a vidíte 5 až 6 druhů ptáků - ve městech musí žít o mnoho víc ptáků než v lesích. Dokonce jsem několikrát pozoroval i městského zajíce. Pásl se u chodníku u řady křovin, v těsné blízkosti hlavní třídy města, když někdo šel, schoval se v těch křovinách, pak vyhopkal a zase se pásl....
Karel Zvářal
8.11.2023 19:54 Reaguje na Josef PotrSojky jsou dnes synantropizované, podobně jako straky. I to je jeden z důvodů, proč ubývá diverzita. "Ikoničtí" bredátoři ovládli ekosystém, prasátka jsou mnohde i ve městech, dokonce v centru Prahy.
Pochybuji o tom, zda je toto normální, jsem si jist, že předkové by něco takového nedovolili. Sojka se dříve lovila, kvůli iniciativě rádoby ochranáře je dnes chráněná. Člověku se chce brečet, ale může se jen bezmocně (či pobaveně?) smát.
Odpovědět
Pochybuji o tom, zda je toto normální, jsem si jist, že předkové by něco takového nedovolili. Sojka se dříve lovila, kvůli iniciativě rádoby ochranáře je dnes chráněná. Člověku se chce brečet, ale může se jen bezmocně (či pobaveně?) smát.
jp
j. pingu
8.11.2023 23:43 Reaguje na Karel Zvářaljo, neznam zadny lidsky zasah do prirody ,byt treba dobre mysleny , ktery by byl k dlouhodobemu uzitku ..
Odpovědět
Karel Zvářal
9.11.2023 07:16 Reaguje na j. pinguVůči toxickým lidem/trollům jsem imunní:-)
Odpovědět
PK
Pavel Karel
9.11.2023 08:07 Reaguje na Karel ZvářalAno, blbost bohužel může jen umřít (přičemž v další generaci se v nějaké z mutací může opět vrátit). Jak říká profesor Koukolík, lidé se rodí, žijí a umírají i se svým mylným názorem...
Odpovědět
Jiří Anderle
9.11.2023 08:18 Reaguje na j. pinguŠkoda, že takto uvažujících lidí je tak málo. Člověku je vrozené furt do něčeho šťourat, myslet si, že bez něj to nejde, že to udělá líp než příroda.
Odpovědět
PK
Pavel Karel
10.11.2023 07:49 Reaguje na Jiří AnderleNezávidím Vám - musí být frustrující zasvětit vědecké činnosti v nějaké oblasti celý svůj život a pak si číst pavědecké elaboráty podložené dojmologií internetových grafomanů :-/
Na silnicích také vidíme, že každý kdo řídí auto, se považuje za úřadujícího mistra světa Amoleta :D.
Odpovědět
Na silnicích také vidíme, že každý kdo řídí auto, se považuje za úřadujícího mistra světa Amoleta :D.
Sl
LS
Lenka Skoupá
9.11.2023 08:26Malé technologické upozornění - lůj je tuk získaný od přežvýkavců (skot, ovce, kozy, jelen), sádlo je z prasat (nebo třeba z husy). Každý produkt má jinou teplotu tání, jiný způsob zpracování apod.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.11.2023 20:39Krmím v zimě a zkrmim toho dost, hlavně slunečnici. Krmim i přes léto, proč? Protože nejsou plody, keře vytrhané, překáží, stromy zastřižené až vysoko do korun. Nejsou květiny a vše otrávené. Ano koroptve jsou pryč, křepelku neuslyšíte, po uměle vytvořené kalamitě v lesích, kde se používala chemie a ošetřené sítě, v nich a okolo nich jsem našel ptáky se spálenými stojáčky, v jednom případě i káně, asi chtělo ulovit ptáčka co se u sítě mlátil a sám tady zůstalo. Co smrad když se stříká řepka a ptáci zde dál lítají. Ptáky je nutné přikrmovat, v zimě již nenajdou co dříve.....
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
10.11.2023 08:17Opět to díky své lenosti dělám správně, ptáci mají plnou zahradu stromů na kterých se vždy najde pár neočesaných jablek, obvykle je na nich celou zimu čilý ruch.
Nedávno jsem zjistil proč tu máme tolik sýkorek, manželka si sesbírá pár ořechů a zbytek zůstává ležet, jak tak chodím pro dřevo vždy nějaké rozšlápnu a to jsou potom hody. To už vůbec nemluvím o tom jako radost mezi ptactvem způsobuje náš kompost.
Krmítko jsem kdysi měl, ale až moc zajímalo naše kočky a muselo být ve výběru co má pes což už bylo dost překombinované.
Odpovědět
Nedávno jsem zjistil proč tu máme tolik sýkorek, manželka si sesbírá pár ořechů a zbytek zůstává ležet, jak tak chodím pro dřevo vždy nějaké rozšlápnu a to jsou potom hody. To už vůbec nemluvím o tom jako radost mezi ptactvem způsobuje náš kompost.
Krmítko jsem kdysi měl, ale až moc zajímalo naše kočky a muselo být ve výběru co má pes což už bylo dost překombinované.
Jiří Anderle
22.11.2023 11:27 Reaguje na Jirka ČernýJe to rozumný přístup, je vidět, že máte k přírodě cit.
Odpovědět