Jiří Jakl: Spalovny odpadů - energetická zařízení
19.2.2023
Zařízení na energetické využití odpadu, pražská spalovna odpadů.
Foto | Josef Mašek / Ekolist.cz
reklama
Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu). Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají. V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním. Bohužel ale ani současné legislativní a dotační nastavení nevede k reálnému nakládání s odpady podle hierarchie recyklace - spalovna - skládka.
Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení. V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t). Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí. Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků. Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100 %. Z lokálního využívání nevelkých spaloven nehrozí přebytky jako například z "recyklace", kde plasty při převozech do zemí převažující produkce mohou cestou skončit v oceánu, navezené ve starých továrnách či dokonce ve spalovnách rozvojových zemí ignorujících jakékoli limity znečištění.
Z hlediska osvěty je důležité říci, jaké odpady nepatří do směsného odpadu končícího v běžné spalovně, nebo spalování zbytečně komplikují:
-
1) Nebezpečné odpady (od toho jsou speciální spalovny nebezpečných odpadů).
-
2) Odpady zbytečně vlhké (zbytky nápojů, vlhký bioodpad - vlhkost spalování zbytečně dusí a pro bioodpad je lepší kompost či hnědá popelnice).
-
3) Objemné odpady minerální (nehoří vůbec, zbytečně navyšují množství hůře využitelné škváry).
-
4) Velký kovový odpad (může zablokovat pohyb roštů a patří do sběru).
Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník). Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje. Porovnejme spalovny, elektrárny a domácí kotle na biomasu jednou emisní laťkou a opusťme stigma nebezpečných spaloven.
Přečtěte si také |
Sarah Ožanová: Spalovny jsou vážný problém pro životní prostředí. Není třeba jich stavět víc, než skutečně potřebujeme
Odkazy:
Statistiky podle ekologických organizací do 2021
Statistika MŽP 2021
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
Další články autora |
Jiří Jakl: Odmítáme jednosměrnou spotřebu lithia a přehlížení úskalí lithiové ekonomiky
Jiří Jakl: Byrokracii musí zkrotit efektivní digitalizace, ne prodeveloperský stavebákreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
ss
smějící se bestie
19.2.2023 07:46Všichni ti odpůrci spaloven, by měli jezdit povinně do Vídně.
Tam mají spalovnu, už přes 50roků a ta je dnes, vlastně uprostřed města !
Odpovědět
Tam mají spalovnu, už přes 50roků a ta je dnes, vlastně uprostřed města !
TS
Tonda Selektoda
24.2.2023 09:53 Reaguje na smějící se bestieVe Vídni mají dokonce čtyři spalovny odpadu, z toho jednu pro odpad nebezpečný. Všechny jsou zapojeny od městského okruhu soustavy zásobování tepelnou energií a dodávají teplo obyvatelstvu podnikům a institucím. Snad nejznámější z té čtveřice je Spitelau, vedle vlakového nádraží.
Odpovědět
VH
Vladimír Hošek
19.2.2023 08:11Skládkovné, to je jedna z bariér nepodporování spaloven. SFŽP by ztratil rozhodující příjem pro svou činnost.
Dotační přerozdělovací procesy jsou největším zlem celého hospodářského systému!
Odpovědět
Dotační přerozdělovací procesy jsou největším zlem celého hospodářského systému!
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 08:15 Reaguje na Vladimír Hošekdotace na cokoliv a neuvážené dotace je jako gemblerství stejně závislé následkem čehož je hospodářství neproduktivní. Ostatně slevy na cokoliv je v dikci gemblerství taky hra s lidmi
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 08:11spalovny slouží k eliminaci množství odpadu obecně však i z odpadu je produktem odpad, tedy směsí chemického koktejlu, který může být i karcinogenní v podobě strusky
Odpovědět
Katka Pazderů
19.2.2023 08:51ZEVO Mělník podle projekce bude stačit na zbytkové odpady celého Středočeského kraje. Navýšená kapacita Malešic bude stahovat zhruba dvojnásobek zbytkových odpadů, než dosud, já vidím pro obce jako původce odpadu docela růžovou budoucnost, protože se ZEVO budou zřejmě po roce 2035 dokonce přetahovat o surovinu ke spálení.
Odpovědět
Pe
Pepa
19.2.2023 08:59 Reaguje na Katka PazderůPopel není ruzovej, ale černej. Češi třídit nechtějí. Třetina odpadu stejně zůstane, spalovat odpad je o dost dražší,atd atd.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 16:44 Reaguje na Pepaono ten odpad, který se vyrábí jako obal je taky energeticky dost náročný, proto recyklace není možná v oblastech kde je málo místa jako ostrovy a nebo tam, kde se svítí petrolejkou a nebo jde elektřina pár hodin denně
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.2.2023 08:55Spalovny by skutečně pomohly odlehčit zoufalému systému odpadového hospodářství, který papírově vypadá dobře, v praxi je doslova mrtvolně chabý.
Obecně vzato - komplet odpadové hospodářství EU se vyznačuje tím, že se odpady exportují do třetích zemí (Asie, Afrika) , druhotné využívání plus recyklace je zoufale nedostatečné a tolerují se mafiánské způsoby "likvidace" odpadů.
ČR by se měla podívat do Švédska, kde i na malých městech spalovny běžně fungují a veřejnost to bere jako normální věc.
Odpovědět
Obecně vzato - komplet odpadové hospodářství EU se vyznačuje tím, že se odpady exportují do třetích zemí (Asie, Afrika) , druhotné využívání plus recyklace je zoufale nedostatečné a tolerují se mafiánské způsoby "likvidace" odpadů.
ČR by se měla podívat do Švédska, kde i na malých městech spalovny běžně fungují a veřejnost to bere jako normální věc.
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 09:41 Reaguje na Miroslav Vinklertoho co se exportuje do třetích zemí je naprosté minimum, vzhledem k množství produkce...to co považujete za export odpadu je ve skutečnosti neexistence recyklace v těch třetích zemích jak popisujete...v Evropě je snaha recyklovat a k tomu vytvářet systémy o těch " zemích" co naznačujete se exportují výrobky které jsou nějak zabalené. Je občas sledovat zprávy o tom, jak se z turistických ostrovních destinací stávají odpadkové laguny a rostou tam nové hory odpadu, protože ty společenstva nemají možnosti ani schopnosti systém třídění a přeměny odpadové suroviny na něco jiného, protože zároveň nemají energetiku, která by tyto odpady přetvářela...zkrátka chudí penězi ale bohatí duchem....když jim tam pošleme zboží standardně zabalené, neví co s tím obalem pak .... při monzunovém dešti se ty skládky splaví do vod a odtečou do moří a oceánů
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.2.2023 10:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTady, "toho co se exportuje do třetích zemí je naprosté minimum" máte protimluv. Když je to naprosté minimum :-) , proč ho nezlikvidujeme sami ?
M.j. podívejte se na youtube , kde máte spoustu doslova otřesných příkladů jak se vyspělé státy podílejí na devastaci ŽP v rozvojových zemích.
Naprosté minimum - to jste mě rozesmál.
Odpovědět
M.j. podívejte se na youtube , kde máte spoustu doslova otřesných příkladů jak se vyspělé státy podílejí na devastaci ŽP v rozvojových zemích.
Naprosté minimum - to jste mě rozesmál.
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 11:21 Reaguje na Miroslav Vinklernevidím v tom protimluv, protože rozlišuji mezinárodní obchod s odpadem jako takovým a sekundárním dovozem odpadu v rámci obchodní služby, potažmo "zabalené" výroby. Zkrátka, když jdeme do obchodu něco nakoupit, tak uvažujeme o výrobku a ne o obalu, jenže právě ten obal z vybaleného výrobku pak je odpadem. Jsou to dva způsoby, jak se odpad může ocitnout na různých místech na světě. A to, oč by měla být naše snaha je, abychom uvažovali už u koupi o tom, že je to také odpad, což se trochu snaží právě bezobalové obchody, které nejsou ještě moc popularizované.
Použil jsem příměr turistického ostrova schválně, právě proto, že odpad cestuje globálně a vzniká lokální problém kam s ním. Kdysi se odpad vyhazoval i u nás do řek, tím jak se vše průmyslově balilo, vznikal Nerudovský problém, kam s ním. Na oněch ostrovech si nemůžou říct ani to, protože ostrovy samy o sobě nemají prostor ani pro skládkování natož pro recykláty v množství, které nemůžou využít.
Odpovědět
Použil jsem příměr turistického ostrova schválně, právě proto, že odpad cestuje globálně a vzniká lokální problém kam s ním. Kdysi se odpad vyhazoval i u nás do řek, tím jak se vše průmyslově balilo, vznikal Nerudovský problém, kam s ním. Na oněch ostrovech si nemůžou říct ani to, protože ostrovy samy o sobě nemají prostor ani pro skládkování natož pro recykláty v množství, které nemůžou využít.
RV
Richard Vacek
19.2.2023 10:14Co se děje s odpadem ze spaloven? Kolikrát menší objem zaujímá než původní "palivo"? Není třeba popel ještě nebezpečnější a náročnější na ukládání než to palivo?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.2.2023 10:38 Reaguje na Richard VacekObecně je popel o.k. , záleží ovšem také CO se pálí , a jak se to spaluje.
Obvykle poměr 1:6 .
Odpovědět
Obvykle poměr 1:6 .
JK
Jiří Kvítek
19.2.2023 11:59 Reaguje na Richard VacekPokud spálíte komunální odpad (má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím), vzniklých popelovin je přibližně třetina toho, co spalujete.
Takový odpad ze spaloven
1) je využit jako technologický materiál na rekultivaci skládek, pokud splňuje požadavky Přílohy č.11 k vyhlášce č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (Seznam odpadů, které mohou být využívány jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, odplyňovací vrstvy, uzavírací těsnicí vrstvy skládky, ochranné vrstvy skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky)
2) míří na skládku jako odpad, pokud splňuje "Kritéria pro obsah škodlivin v odpadech ukládaných na skládky" (viz Příloha č.10 k vyhlášce č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady).
3) popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě podle § 13 Vyhlášky č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (ale to je kapitola na samostatný článek)
Odpovědět
Takový odpad ze spaloven
1) je využit jako technologický materiál na rekultivaci skládek, pokud splňuje požadavky Přílohy č.11 k vyhlášce č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (Seznam odpadů, které mohou být využívány jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek, k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, odplyňovací vrstvy, uzavírací těsnicí vrstvy skládky, ochranné vrstvy skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky)
2) míří na skládku jako odpad, pokud splňuje "Kritéria pro obsah škodlivin v odpadech ukládaných na skládky" (viz Příloha č.10 k vyhlášce č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady).
3) popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě podle § 13 Vyhlášky č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (ale to je kapitola na samostatný článek)
JK
Jiří Kvítek
19.2.2023 11:43Je velmi osvěžující číst článek od někoho, kdo se distancuje od "alibistického přístupu některých ekologických organizací s odkazem na odpadové statistiky". Děkuji Vám, takových článků více!
Autorovi bych jen doporučil:
Nahlédněte do aktualizované ČSN EN ISO 21640 (Tuhá alternativní paliva – specifikace a třídy), vydání z června 2022.
Dozvíte se, že tuhá alternativní paliva (dále jen TAP) mají velmi přísná kritéria a představy některých ekologických organizací jenom dokazují, že jejich strach pochází především z katastrofální neznalosti a snahy zviditelnit se za každou cenu.
ČSN EN ISO 21640 totiž zavádí systém umožňující obchodování a použití TAP podporující ochranu životního prostředí. Ten kdo si naivně myslí, že za TAP lze prohlásit v podstatě cokoliv, bude velmi rychle vyveden z omylu. Palivo nelze považovat za TAP, dokud není specifikováno a klasifikováno podle ISO EN 21 640!
Pokud byste hledal orientační hodnoty vlastností odpadů vhodných pro TAP, pak doporučuji ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), část: Příloha B.
Tam najdete orientační hodnoty výhřevností, které se týkají odpadů napříč průmyslem, zemědělstvím a nezapomínají ani na komunální odpad a jeho složky. Nic víc, než objektivně měřitelná fakta (vč. metodiky, jak se k výsledku došlo). Jasný důkaz toho, jaký mají tyto komodity energetický potenciál.
Pro ilustraci - pár příkladů odpadů a jejich výhřevnosti:
plasty (čistý PET) 22,895 [MJ/kg]
papír (TETRAPACK) 17,940 [MJ/kg]
papír (lepenka, karton) 13,309 [MJ/kg]
směsný komunální odpad 7 až 11 [MJ/kg]
Pro srovnání - pár příkladů paliv a jejich výhřevnosti:
topný olej 41,000 [MJ/kg]
dřevo (smrk) 13,100 [MJ/kg]
dřevo (borovice) 13,600 [MJ/kg]
hnědé uhlí 10 až 17 [MJ/kg]
černé uhlí 21 až 31 [MJ/kg]
ethanol 28,865 [MJ/kg]
methan 50,009 [MJ/kg]
vodík 119,550 [MJ/kg]
Takže například výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí.
Není to lepší některé položky energeticky využít, než je cpát na skládku?
Pořád to bude lacinější než nesmyslně protěžovaný nový zálohový systém obalů, který vyhodí více než 5 miliard z okna, aniž by něco podstatného vyřešil!
Odpovědět
Autorovi bych jen doporučil:
Nahlédněte do aktualizované ČSN EN ISO 21640 (Tuhá alternativní paliva – specifikace a třídy), vydání z června 2022.
Dozvíte se, že tuhá alternativní paliva (dále jen TAP) mají velmi přísná kritéria a představy některých ekologických organizací jenom dokazují, že jejich strach pochází především z katastrofální neznalosti a snahy zviditelnit se za každou cenu.
ČSN EN ISO 21640 totiž zavádí systém umožňující obchodování a použití TAP podporující ochranu životního prostředí. Ten kdo si naivně myslí, že za TAP lze prohlásit v podstatě cokoliv, bude velmi rychle vyveden z omylu. Palivo nelze považovat za TAP, dokud není specifikováno a klasifikováno podle ISO EN 21 640!
Pokud byste hledal orientační hodnoty vlastností odpadů vhodných pro TAP, pak doporučuji ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), část: Příloha B.
Tam najdete orientační hodnoty výhřevností, které se týkají odpadů napříč průmyslem, zemědělstvím a nezapomínají ani na komunální odpad a jeho složky. Nic víc, než objektivně měřitelná fakta (vč. metodiky, jak se k výsledku došlo). Jasný důkaz toho, jaký mají tyto komodity energetický potenciál.
Pro ilustraci - pár příkladů odpadů a jejich výhřevnosti:
plasty (čistý PET) 22,895 [MJ/kg]
papír (TETRAPACK) 17,940 [MJ/kg]
papír (lepenka, karton) 13,309 [MJ/kg]
směsný komunální odpad 7 až 11 [MJ/kg]
Pro srovnání - pár příkladů paliv a jejich výhřevnosti:
topný olej 41,000 [MJ/kg]
dřevo (smrk) 13,100 [MJ/kg]
dřevo (borovice) 13,600 [MJ/kg]
hnědé uhlí 10 až 17 [MJ/kg]
černé uhlí 21 až 31 [MJ/kg]
ethanol 28,865 [MJ/kg]
methan 50,009 [MJ/kg]
vodík 119,550 [MJ/kg]
Takže například výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí.
Není to lepší některé položky energeticky využít, než je cpát na skládku?
Pořád to bude lacinější než nesmyslně protěžovaný nový zálohový systém obalů, který vyhodí více než 5 miliard z okna, aniž by něco podstatného vyřešil!
Karel Zvářal
19.2.2023 11:59 Reaguje na Jiří KvítekPane Kvítku, děkuji za obsáhlý vstup! Určitě je nás většina, kdo takto uvažuje. Jak je možné, že ta skupina uřvanců doblbne lidi tak, že jsou proti potřebné věci? Asi proto, že jsme v Narubystánu, že...
https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
JK
Jiří Kvítek
19.2.2023 12:17 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, děkuji za Vaše slova. Já sám také doufám, že je takto uvažujících lidí většina.
Ale nenechte se mýlit. Tlak na zmíněný zálohový systém je velmi promyšlenou a cíleně vedenou akcí skupiny, která chce svoje náklady přenést na nás všechny. Vlastně se jedná o oficiálně nevyhlášenou válku autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s.
Myšlenka záloh PET lahví je v aktuálních podmínkách ČR naprostý nesmysl!
25 let jsme lidi učili dávat plasty do žlutých kontejnerů a teď, když to docela obstojně funguje jim to začneme překopávat na zálohový systém?
Zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) již od 1.1.2002 takový systém umožňuje jako jednu z možných variant.
A proč se to za 20 let existence ve větším měřítku neujalo?
Protože je to ekonomická sebevražda! Ta firma, co to zavede, to musí také financovat. A tak se sdružení takových firem rozhodlo tlačit na to, aby se náklady na financování přenesly na veřejné rozpočty. Přece si nebudou snižovat zisk, ne?
Podívejte se na www.zalohujme.cz a jména těch, kdo vlastní spřátelené firmy. Zjistíte, že v tom zaangažován člověk, který spoluvlastní firmu, která to samé provozuje v Německu a rád by ten svůj zázrak expandoval i sem k nám.
A je po záhadě...
Odpovědět
Ale nenechte se mýlit. Tlak na zmíněný zálohový systém je velmi promyšlenou a cíleně vedenou akcí skupiny, která chce svoje náklady přenést na nás všechny. Vlastně se jedná o oficiálně nevyhlášenou válku autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s.
Myšlenka záloh PET lahví je v aktuálních podmínkách ČR naprostý nesmysl!
25 let jsme lidi učili dávat plasty do žlutých kontejnerů a teď, když to docela obstojně funguje jim to začneme překopávat na zálohový systém?
Zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) již od 1.1.2002 takový systém umožňuje jako jednu z možných variant.
A proč se to za 20 let existence ve větším měřítku neujalo?
Protože je to ekonomická sebevražda! Ta firma, co to zavede, to musí také financovat. A tak se sdružení takových firem rozhodlo tlačit na to, aby se náklady na financování přenesly na veřejné rozpočty. Přece si nebudou snižovat zisk, ne?
Podívejte se na www.zalohujme.cz a jména těch, kdo vlastní spřátelené firmy. Zjistíte, že v tom zaangažován člověk, který spoluvlastní firmu, která to samé provozuje v Německu a rád by ten svůj zázrak expandoval i sem k nám.
A je po záhadě...
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 16:57 Reaguje na Jiří Kvítekv podstatě se domnívám, že to co se vyrábí uměle a je tedy anorganické, že nemá vliv na místa kde žijeme...mít plast v žilách mě moc radostí nenaplňuje a myslet si, že se z toho žádný neuvolňuje je dneska už nereálná představa...udělat si z odpadu, který má různý původ módní klobouk mi moc fér nepřipadá
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.2.2023 17:30 Reaguje na Jiří KvítekVypadá , že by to tak i mohlo být. Už jsem si zvykl, že se nelze v České kotlině čemu divit.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
24.2.2023 11:08 Reaguje na Jiří KvítekVidím to trochu jinak. Výroba PET lahve z ropy vyjde levněji, než výroba té samé lahve z PET materiálu jeho recyklováním, z tzv. recyklátu. Proto o to nebyl zájem a v EU ani nebyly vybudovány dostatečné průmyslové kapacity, k recyklaci. Jenže, EU výrobcům nápojů nařídila povinný, postupně se zvyšující poměr (procento) tzv. PET recyklátu, přidávaného do výrobního procesu PET lahví. A nastal problém: kde vzít dostatek co nejlevnějšího recyklátu, který však musí splňovat potravinářské kvalitativní požadavky. A proto je některými nápojářskými firmami prosazován systém zálohování. Povšimněte, si že zálohovány mají být jen některé PET lahve. Není totiž zájem třeba o lahve od mléčných produktů, piva, ani o lahve z domácí chemie ani o dodatečný sběr a využití lahví, povalujících se třeba vedle silnice a pod. Navíc, tyto firmy přestanou být členy EkoKomu, a přestanou finančně přispívat na jeho provoz. Náklady na chod zálohovacího systému, se tak přes obchodníka, přesunou na zákazníka. A nevrácené, nebo automatem odmítnuté lahve, budou ziskem obchodníka. To znamená, že všechny ty chytré řeči o lahvích povalujících se v Českých luzích a hájích, kterými se podporovatelé zálohování zaštiťují, jen zastírají skutečnost, že v prvé řadě o byznys, peníze. Za ekologií se to vše jen vydává...
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2023 16:50 Reaguje na Jiří Kvítekono je spíš optimistické, že všichni budou dávat odpad do popelnic... komunální odpad nespadne z nebe, taky se někde vyrábí...my si pořád myslíme, že máme nevyčerpatelné zdroje čehokoliv, což rozhodně nemáme. Je otázka, jestli omezíme svojí spotřebu dříve, než planetu totálně zničíme a vyčerpáme. Zářný příklad je třeba elektromobilita pro níž budeme plundrovat Zemi tedy spíš podzemí, abychom se cítili o tohle ekologičtější...
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
20.2.2023 07:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSouhlasím.
Právě proto se musíme zamyslet, když už ty odpady musely vzniknout, jestli je třeba nevyužít - a ne kecat o recyklaci za každou cenu.
Recyklovat lze jenom část odpadů. To je dáno hlavně technologicky, ale i ekonomicky. Ale mnohem větší část lze využít - včetně energetického využití.
K té elektromobilitě:
Je to odstrašující příklad toho, kam až může zajít lobbismus.
Pokud pominu, že pojedete "na otočku" z Plzně do Ostravy a zpět (asi 930 km) na necelé dvě nádrže, jejichž tankování nezabere více než 20 minut. Moc by mne zajímalo, jak to bude elektromobilem. Pokud vůbec budete mít kde dobít, jak dlouho to bude trvat? Různé testy na internetu jsou spíše pesimistické, takže si raději hledejte nocleh s dobrou elektro-přípojkou.
Nejsme na to ještě dostatečně připraveni!
Například zpracování lithia ze stadia horniny do formy vhodné k běžnému využití lze udělat zatím laboratorně a částečně i poloprovozně (v menším měřítku). Ale masové průmyslové zpracování ještě nikdo dostatečně neumí. Tak proč to všechno tak křečovitě urychlují? Z čeho to budou vyrábět? Čím to budou dobíjet? Jak to budou zpracovávat, až to doslouží?
Jestli si někdo myslí, že výroba elektromobilu (a jeho součástí) je ekologická, tak bych ho rád vyvedl z omylu! Například ve Švédsku to znovu přepočítávali a přiznali, že původní projektované předpoklady museli snížit o 70%.
Navíc: dovedete si představit naši rozvodovou a regulační soustavu, která na to také ještě není připravena? Už vidím, jak si dobíjí své "elektromiláčky" lidé na sídlišti!
Snad proto se tomu pojmu mezi lidmi častěji říká: "elektrodebilita".
To je eko-politika ve stylu: "Mír uhájíme i za cenu války" a z toho je mi na nic. Jenom nás to zruinuje...
Odpovědět
Právě proto se musíme zamyslet, když už ty odpady musely vzniknout, jestli je třeba nevyužít - a ne kecat o recyklaci za každou cenu.
Recyklovat lze jenom část odpadů. To je dáno hlavně technologicky, ale i ekonomicky. Ale mnohem větší část lze využít - včetně energetického využití.
K té elektromobilitě:
Je to odstrašující příklad toho, kam až může zajít lobbismus.
Pokud pominu, že pojedete "na otočku" z Plzně do Ostravy a zpět (asi 930 km) na necelé dvě nádrže, jejichž tankování nezabere více než 20 minut. Moc by mne zajímalo, jak to bude elektromobilem. Pokud vůbec budete mít kde dobít, jak dlouho to bude trvat? Různé testy na internetu jsou spíše pesimistické, takže si raději hledejte nocleh s dobrou elektro-přípojkou.
Nejsme na to ještě dostatečně připraveni!
Například zpracování lithia ze stadia horniny do formy vhodné k běžnému využití lze udělat zatím laboratorně a částečně i poloprovozně (v menším měřítku). Ale masové průmyslové zpracování ještě nikdo dostatečně neumí. Tak proč to všechno tak křečovitě urychlují? Z čeho to budou vyrábět? Čím to budou dobíjet? Jak to budou zpracovávat, až to doslouží?
Jestli si někdo myslí, že výroba elektromobilu (a jeho součástí) je ekologická, tak bych ho rád vyvedl z omylu! Například ve Švédsku to znovu přepočítávali a přiznali, že původní projektované předpoklady museli snížit o 70%.
Navíc: dovedete si představit naši rozvodovou a regulační soustavu, která na to také ještě není připravena? Už vidím, jak si dobíjí své "elektromiláčky" lidé na sídlišti!
Snad proto se tomu pojmu mezi lidmi častěji říká: "elektrodebilita".
To je eko-politika ve stylu: "Mír uhájíme i za cenu války" a z toho je mi na nic. Jenom nás to zruinuje...
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 19:05Souhas, mimo emisní limity, Pro OZE a spalování biomasy by měly platit v zásadě stejné limity jako pro spalovny. Ono je to téměř stejné papír/dřevo štěpka/sláma.
Odpovědět
DV
Daniel Vondrouš
22.2.2023 17:11 Reaguje na Slavomil VinklerTak určitě :) Kotel na dříví nebo spalovna odpadů, dřevník nebo skládka odpadů. Vsjo ravnó. Naštěstí pro zdraví lidí o takových věcech rozhodují lidé, kteří tomu rozumějí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.2.2023 19:46 Reaguje na Daniel VondroušSpalovna má vícestupňové spalování kvůli rozložení škodlivin a taky alespoň 3-5 stupňové zachycování škodlivin. Vy tomu teda rozumíte. Kolik toho v kotli na dřevo máte?
Odpovědět
HH
Honza Honza
20.2.2023 08:59u likvidace odpadů je to stejné jako u všech jiných činnostech- schází jednoduchý ucelený plán, aby činnost fungovala. Přitom koncepce tohoto plánu je naprosto primitivní, nevím, proč to stát nedokáže uspokojivě zvládnout.
Není problém na straně spaloven, s jejich emisemi, co s odpadem dál, co s popelem. Problém je ve sběru odpadu a jeho tříděním. Černé skládky jsou výjimka, málokdo odveze hromadu plastů do lesa. Určitě je to marginální problém. Ve městě by měly být objemné různorodé kontejnery, na kterých by mělo být jasně napsáno, co tam patří a co ne. V současné době jsou kontejnery malé, na plasty jsou stále přeplněné. Kontejnery by měly umožňovat lepší třídění- tj ne jeden kontejner na všechny plasty ale na více druhů plastů. Jsou-li přeplněny kontejnery na papír nebo na biolog. odpad, nic se neděje, ale plasty se pod kontejnerem nerozloží. Se sklem nevhodným na zpracování také není problém, může se zahrabat do země. Největší problém jsou plasty, které je třeba lépe třídit. Velké kontejnery by mohly být i před supermarkety na parkovištích, kde je dostatek místa. Ve sběrných dvorech by odpady měly být roztříděny a uloženy na dočasné skládky za městem, kde by se čekalo na zpracování nebo spalování. Jelikož třídění odpadů je jistě nejnáročnější, pomohly by jakékoli způsoby- zálohování, školení dětí ve škole, popisky na velkých různorodých kontejnerech umožňujících lepší třídění. Do ČR přišlo velké množství Ukrajinců- proč by nemohli třídit odpady? Přebytky z fotovoltaiky by se mohly využít na drcení plastů. Nejdůležitější je ale dostatek různorodých objemných kontejnerů s přesným popisem, co do nich patří- lidi by to sami třídili a dostatek místa na dočasné uložení roztříděných odpadů pro účelné zpracování a konečné spalování.
Odpovědět
Není problém na straně spaloven, s jejich emisemi, co s odpadem dál, co s popelem. Problém je ve sběru odpadu a jeho tříděním. Černé skládky jsou výjimka, málokdo odveze hromadu plastů do lesa. Určitě je to marginální problém. Ve městě by měly být objemné různorodé kontejnery, na kterých by mělo být jasně napsáno, co tam patří a co ne. V současné době jsou kontejnery malé, na plasty jsou stále přeplněné. Kontejnery by měly umožňovat lepší třídění- tj ne jeden kontejner na všechny plasty ale na více druhů plastů. Jsou-li přeplněny kontejnery na papír nebo na biolog. odpad, nic se neděje, ale plasty se pod kontejnerem nerozloží. Se sklem nevhodným na zpracování také není problém, může se zahrabat do země. Největší problém jsou plasty, které je třeba lépe třídit. Velké kontejnery by mohly být i před supermarkety na parkovištích, kde je dostatek místa. Ve sběrných dvorech by odpady měly být roztříděny a uloženy na dočasné skládky za městem, kde by se čekalo na zpracování nebo spalování. Jelikož třídění odpadů je jistě nejnáročnější, pomohly by jakékoli způsoby- zálohování, školení dětí ve škole, popisky na velkých různorodých kontejnerech umožňujících lepší třídění. Do ČR přišlo velké množství Ukrajinců- proč by nemohli třídit odpady? Přebytky z fotovoltaiky by se mohly využít na drcení plastů. Nejdůležitější je ale dostatek různorodých objemných kontejnerů s přesným popisem, co do nich patří- lidi by to sami třídili a dostatek místa na dočasné uložení roztříděných odpadů pro účelné zpracování a konečné spalování.
TS
Tonda Selektoda
24.2.2023 10:06Co se týče sotva pochopitelných výhrad ekologických spolků, hnutí a organizací s využíváním směsného komunálního odpadu, v zařízeních pro energetické využití odpadů, splňujících všechna zákonná kritéria na znečišťování životního prostředí, uplatňovaná ze zákona v ČR i EU.
Je dobré si položit dvě základní otázky:
1.) v čí prospěch při svých kampaních proti výstavbě moderních ZEVO tyto organizace skrytě vystupují.
2.) kdo finančně hradí jejich činnost, včetně osobních nákladů jejich členů.
Odpovědět
Je dobré si položit dvě základní otázky:
1.) v čí prospěch při svých kampaních proti výstavbě moderních ZEVO tyto organizace skrytě vystupují.
2.) kdo finančně hradí jejich činnost, včetně osobních nákladů jejich členů.