https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-lehejcek-koktejly-pesticidu-v-potravinach-a-jejich-nejisty-vliv-na-nase-zdravi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Lehejček: Koktejly pesticidů v potravinách a jejich nejistý vliv na naše zdraví

31.8.2020 | PRAHA
Je libo pesticidový koktejl?
Je libo pesticidový koktejl?
Nedávno prošla českým mediálním prostředím zpráva o žebříčku „nejšpinavějších“ potravin v USA. Jde o žebříček, který sestavuje Environmental Working Group (EWG), organizace zaměřující se na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček zvaný Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů ve 47 zemědělských plodinách v USA. Na nejšpinavějších místech se umístily jahody, špenát, nektarinky nebo třeba jablka. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % zemědělských produktů obsahuje detekovatelné zbytky (rezidua) pesticidů, které za určitých okolností mohou představovat zdravotní riziko pro konzumenty.
 

Obecně mezi nejvíce ohrožené skupiny patří děti, senioři, nebo těhotné ženy. Zbytky syntetických pesticidů, které se do plodin dostanou při ošetření, v nich zůstávají i po omytí či oloupání.

Z několika klinických studií vyplynulo, že omezení konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů a jejich nahrazení potravinami z ekologického zemědělství dochází ke značnému zlepšení plodnosti a snížení rizik při porodech, stejně jako snížení výskytu nehodgkinského lymfomu a nižší BMI (Nutrients 2020, 12(1). Publikace uvádí potřebnost dalších studií pro potvrzení těchto pozorování.

Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dospěl k podobným závěrům, pokud jde o rizika přítomnosti zbytků pesticidů v zemědělských plodinách. Poukázal také na studie indikující pozitivní vliv ekologicky pěstovaných plodin na početí a bezproblémové těhotenství. To může nicméně souviset i s jejich složením, například s vyšším obsahem některých vitamínů.

Přestože legislativa vztahující se na používání pesticidů je v EU a tedy i ČR jiná než v USA – většinou přísnější – a čerstvé potraviny se přes oceán převáží jen velmi zřídka, měl by zpozornět i český spotřebitel, jelikož povolených syntetických pesticidů se v EU ročně prodá 350 000 tun. Ač je každý pesticid před vnesením do ekosystému podroben kontrole – a při jeho aplikaci by měly být dodržovány zásady dobré zemědělské praxe včetně dodržování ochranných lhůt – a potraviny uváděné na trh by neměly překročit maximální povolené reziduální množství, tyto limity se stanovují pro každou kombinaci pesticid / komodita zvlášť.

Problematice sledování výskytu reziduí pesticidů v potravinách se věnují specializované laboratoře. U nás zejména tým profesorky Hajšlové z Ústavu analýzy potravin a výživy v rámci prestižní akreditované laboratoře z VŠCHT Praha. Ve shodě s dozorovými orgány, i zahraničními, opakovaně nalézají přítomnost řady různých pesticidů v jedné vyšetřované komoditě, někdy jejich počet překračuje i desítku.

Zdravotní rizika těchto ´koktejlů´ pesticidů a jejich metabolity pro lidský organismus, zejména při dlouhodobém příjmu, nejsou dosud plně popsána a jsou dnes zkoumána řadou odborných týmů. Nejzávažnější je situace, kdy jde o pesticidy se stejným mechanismem účinku. Příkladem může být přítomnost neurotoxických organofosfátových insekticidů (inhibují enzym acetylcholinestarázu podílející se na přenosu nervových vzruchů). Pokud se v dané potravině jednotlivé látky nacházejí pod maximálním limitem, výrobek vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje.

Kromě toho se v potravinách vyskytují další biologicky aktivní látky jako například mykotoxiny či alkaloidy, z nichž některé jsou karcinogenní. Jednotlivé kontaminanty mohou vykazovat koktejlové efekty a při více jak tisíci používaných druhů aktivních složek pesticidních přípravků a množství dalších kontaminantů nelze jednoduše zjistit, jaké jsou následky na lidské zdraví v průběhu dlouhodobého užívání. Vědecké studie už prokázaly, že takový koktejl může více poškozovat DNA než jednotlivé látky samostatně, látky mohou vykazovat kumulovaný toxický efekt.

Stejně jako v zahraničí se opakovaně zjišťuje, že více než polovina vzorků běžných konvenčních potravin na českém trhu obsahuje rezidua pesticidů. I přesto, že drtivá většina nálezů v konvenčních potravinách nepřesahuje maximální reziduální limit (dle výroční zprávy Státní zemědělské a potravinářské inspekce), alarmující je zjištění, že ve vzorcích přibývá směsí tří a více pesticidů, ačkoli každý z nich sám o sobě splňuje zákonný limit.

Do budoucna bude tedy nutné buď přehodnotit maximální přípustné limity reziduí pesticidů v kontextu přibývajících poznatků o jejich koktejlovém efektu, případně existuje i rychlejší preventivní řešení, přejít zcela na biopotraviny. Ekologické zemědělství nepoužívá skoro žádné syntetické pesticidy a pozitivní nálezy jsou v jednotkách procent případů, často jde o přenos atmosférou, jen ve zcela výjimečných případech jde o nedodržení zásad ekologického zemědělství.

Dozorové orgány věnují problematice značnou pozornost. V souvislosti se škodlivostí pesticidů a zdravotních benefitů organicky pěstovaných plodin je třeba zmínit, že Evropská komise schválila plán, podle kterého by do roku 2030 mělo být 25 % zemědělské půdy obděláváno ekologicky a spotřeba syntetických pesticidů by měla klesnout na polovinu. Ten je znám jako „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork).


reklama

 
foto - Lehejček Jiří
Jiří Lehejček
Autor je předseda České technologické platformy pro ekologické zemědělství.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

31.8.2020 09:30
V tomto článku bylo řečeno vše.... situace v konvenčním zemědělství je dále již neudržitelná a bude nutné se tímto tématem intenzivně zabývat... navíc vše je propojené a tak se tu nebavíme jen o zásadním negativním dopadu pesticidů na lidské zdraví, ale úplně na vše... život v zemědělské krajině, půdu a život v ní, zadržování vody v krajině (sucho i povodně), eroze půdy a škody na majetku s tímto spojené, samozřejmě schopnost půdy vázat CO2, trávení hmyzu, atd, atd.... není o čem....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.8.2020 12:33
Hezká reklama na biozemědělství. Negativní vliv pesticidů obecně nelze popřít, současně si však nelze myslet, že biozemědělství je všespasitelné. Kdo má alespoň nějakou zahrádku, moc dobře ví, co lze a co nelze vypěstovat v přísném biorežimu a když už, tak také kolik. A týká se to jak ovoce, tak zeleniny. Osobně se kloním k rozumné integrované ochraně, která používá ošetření v nezbytném množství, ale tak, aby plody nebyly kontaminovány mykotoxiny z houbových chorob, protože ty jsou mnohem nebezpečnější jak celé pesticidy. I taková strupovitost jabloní produkuje mykotoxiny, jak se v poslední době ukázalo a námitka, že existují rezistentní odrůdy, neobstojí. Rezistence je v současné době prolomena a nanejvýše existují odrůdy tolerantnější, ale nikoliv rezistentní.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.8.2020 14:37 Reaguje na pavel peregrin
Negativní vliv pesticidů skutečně nelze popřít a to nejen obecně, ale i případ od případu, zvláště když se jich sejde najednou v jedné oblasti přehršel (koktejl) a díky větru a dešti se dostávají na plochy, na které nepatří a na plodiny, k jejichž ošetření ani nebyly určeny.
Odpovědět
MG

Milan G

31.8.2020 21:30 Reaguje na pavel peregrin
Zajímají mně ty mykotoxiny. Dá se vyloučit, že produkce u nás je bez nich? A jak jsou na tom potraviny z dovozu? Testují se na mykotoxiny? S tou strupovitostí u jablek to myslíte vážně? Znamená to tedy, že pokud jsou jablka se strupovitostí je za tím houba? V tomhle jsem spíš laik, takže nemám takový přehled.
Odpovědět
J

J. Kloutvorová

1.9.2020 01:01 Reaguje na Milan G
Ano, strupovitost je houba. Ne každá houba však vylučuje mykotoxiny, ale neznám tak detailně, zda už je úroveň poznání natolik široká, že zahrnuje všechny houby a všechny mykotoxiny a zda je možno s jistotou říct, tahle houba rizikové látky nevytváří a tahle ano.
Odpovědět
MG

Milan G

1.9.2020 13:25 Reaguje na J. Kloutvorová
Takže z toho vyplývá, že pro jistotu bude lepší strupovitá jablka nekonzumovat.
Odpovědět
J

J. Kloutvorová

1.9.2020 18:29 Reaguje na Milan G
Víte, těžko říct. Dosud jsem se nikde nesetkala se studií, která by potvrzovala produkci mykotoxinů houbou, jež způsobuje strupovitosti jabloně (jedná se o houbu Venturia inaequalis) a o jaký mykotoxin by se v tom případě mělo jednat. Škoda, že pan Peregrin nemá konkrétní odkaz, samotnou by mě to zajímalo. V jablkách a jablkových moštech se hlavně udává riziko výskytu mykotoxinu patulin. Ten je však tvořen jiným druhem houby, než je V. inaequalis.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.9.2020 19:11 Reaguje na J. Kloutvorová
Ano, patulin produkují převážně Penicillium a Fusarium. Co se týká té strupovitosti- v tom článku, bohužel opravdu se nepamatuji, kde to bylo- se poukazovalo hlavně na druhotnou skládkovou strupovitost, která je ovšem s Venturia inequalis úzce spojena, v podstatě jde o další projev téže houby. Bylo tam řečeno, že dosud se mělo za to, že je neškodná a bylo vysloveno podezření na produkci mykotoxinů. Tudíž je nutno tuto informaci brát s rezervou, ale zároveň nekonzumovat plody, strupovitostí silněji napadené. Toť můj závěr z celého.Je to úplně stejný případ, jako když moderními detekčními metodami se zjišťují podlimitní rezidua pesticidů a lidé kolem toho šílí a na straně druhé jde v případě mykotoxinů úplně o ten samý problém, jenomže to nejsou syntetické pesticidy a tak si asi lidé myslí, že to nevadí. Opak je pravdou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.9.2020 07:08 Reaguje na Milan G
Vyloučit se to nikdy nedá, nebezpečné z tohoto pohledu jsou hlavně potraviny z dovozu- oříšky, kešu apod. Strupovitost je houba.
Odpovědět
MG

Milan G

1.9.2020 13:23 Reaguje na pavel peregrin
No s těma oříškama jste mně nepotěšil. Vzpomínám si, že někde jsem četl, že dovezené sušené fíky obsahují často mykotoxiny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.9.2020 13:31 Reaguje na Milan G
Jistě, fíky, datle,hrozinky, ale hlavně ty oříšky. Ale samozřejmě se to netýká zdaleka všech partií.
Odpovědět
J

J. Kloutvorová

1.9.2020 00:56 Reaguje na pavel peregrin
Jestli on nám to pan Lehejček trochu nesplácal vše dohromady - pesticidy, organofosfáty, MLR, mykotoxiny, alkaloidy.... Organofosfáty jsou v ČR už téměř všechny zakázané s výjimkou jedné účinné látky, která se používá ve skladech proti skladištním škůdcům (upřímně, asi bychom si nechtěli dát k snídani křupavý rohlík upečený z mouky namleté z obilí napadeného třeba pilousy nebo roztoči - nehledě na to, že lidem alegrickým na roztoče by přítomnost částí těl nebo exkrementů roztočů nemusela udělat zrovna nejlíp). Mykotoxiny patří k látkám významně rizikovým pro zdraví člověka - nota bene, jsou to právě prostředky na ochranu rostlin, které minimalizují rozvoj patogenních plísní, které tyto mykotoxiny produkují. O alkaloidech se snad ani nemá smysl zmiňovat. Alkaloid námel produkovaný houbou Paličkovice nachová má historicky na svědomí závažné otravy až smrt tisíců lidí. I tato houba přestala konzumenty ohrožovat díky její eliminaci přípravky na ochranu rostlin. Na úrovni EFSA (což je evropský úřad pro bezpečnost potravin) byly proveden první studie kumulativních účinků pesticidů s podobným mechanismem účinnosti. Závěrem studie je, že spotřebitelské riziko vyplývající z kumulativní expozice studovaným pesticidům je pro zkoumané vlivy na orgány zahrnuté ve studii nízké a nevyžaduje zavedení zvláštních opatření https://www.bezpecnostpotravin.cz/pesticidy-efsa-zverejnil-prvni-vysledky-hodnoceni-kumulativnich-rizik-pesticidu.aspx
Odpovědět
J

J. Kloutvorová

1.9.2020 01:13 Reaguje na J. Kloutvorová
Omlouvám se v rychlosti napsané myšlenkové zkratky, a tedy nepřesnosti. Správně má být: "Alkaloidy námele, což je patogenní houba Paličkovice nachová, mají historicky na svědomí.."
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.9.2020 06:23 Reaguje na pavel peregrin
Že by strupovitost jabloní produkovala mykotoxiny? máte odkaz?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.9.2020 07:16 Reaguje na Katka Pazderů
Odkaz bohužel nemám, nicméně skutečně jsem kdesi četl, snad dokonce z pera ing Roda, CsC, že strupovitost není jen tak neškodná, vzhled kazící houba. Upřímně řečeno, říše hub není zdaleka prozkoumaná a některé objevy v oblasti působení hub v oblasti humánní medicíny tomu nasvědčují.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.8.2020 13:44
Pesticidy jsou běžně produkovány rostlinami - chrání se tak škůdcům. A přesto kvůli tomu nezačnu dětem zakazovat rajčata nebo lilek (nikotin).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.8.2020 14:28 Reaguje na Richard Vacek
Pletete dohromady jablka s hruškami. Na přírodní pesticidy jsou biologicky odbouratelné a organismy během svého vývoje se nimi setkávali běžně a dokáží se nimi vypořádat. Syntetizované pesticidy jsou přesný opak, s nimi se organismy nedokážoí vypořádat. Ale Vaše děti jsou Vaše a co do nich nacpete je Vaše věc, i když nejspíš jejich škoda.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.8.2020 14:38 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava : Přírodní pesticidy ...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.8.2020 16:42 Reaguje na Jiří Daneš
Organismus samozřejmě odbourává téměř jakoukoliv chemikálii. Toho se u mnohých pesticidů dokonce využívá. Zatímco teplokrevní mají enzym rozkládající danou látku, hmyz tento enzym postrádá a tato látka na něj působí toxicky. Rychlost tohoto odbourávání se u pesticidů stanovuje.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

31.8.2020 19:00 Reaguje na Jiří Daneš
To asi nemyslite vazne. Biologicka odbouratelnost moc nesouvisi s tim zda je latka prirodniho nebo syntetickeho puvodu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 13:39 Reaguje na Tomas Moravec
Představte si, že souvisí. Víte jak dobře se telech savců odbourávají třeba organofosfáty, nebo dioxiny?
A píši : látky, které se v přírodě nikdy nevyskytovaly, ale byly uměle syntetizované a myslím tím uměle a po prve.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.8.2020 17:41
Jen dodatek- v současné době se v portfoliu přípravků nenachází již ani jeden ze skupiny organofosforových sloučenin, na rozdíl od jiných zemí.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

31.8.2020 19:07
Jeste si nerodpustim jednu poznamku- k pasazi "Pokud se v dané potravině jednotlivé látky nacházejí pod maximálním limitem, výrobek vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje" Ano to samozrejme dava smysl, ale spis by me zajimalo jak casto se stava, ze v potravine nalezne dr. Hajslova nebo nekdo jiny ucinnou latku v koncentracich blizicich se maximu? Velmi casto se v novinach reportuji hladiny o nekolik radu nizsi nez dovolene maximum. Nelze se pak ubranit dojmu, ze jde spis o nejakou PR kampan.
Odpovědět
J

J. Kloutvorová

1.9.2020 01:16 Reaguje na Tomas Moravec
Stává se to jen v ojedinělých případech. Většina nálezů se pohybuje hluboko pod stanoveným maximálním limitem. Pokud je zachycen nadlimitní nález, je taková potravina stahována z trhu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 13:43 Reaguje na Tomas Moravec
PR kampaň pro co, nebo koho, či za jakým účelem? Je to kampaň pro zdraví populace, pro Vás možná ne, nejste přece žádná bačkora, aby Vás nějaké ty pesticidy rozházely.
Odpovědět
sv

1.9.2020 22:30 Reaguje na Jiří Daneš
Nepochybuju, že ani vás nerozhází konzumace mědi, která je obsažená v pesticedech povolených v tzv. biozemědělství. Uvidíme co bude mít fatálnější dopad, zda deset deka glyfosátu nebo stejné množství modré skalice.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.9.2020 06:19
K článku je třeba poznamenat, že ty potraviny, které obsahují obvykle podlimitní množství reziduí pesticidů, jsou typicky ze zahraniční produkce.
Spotřeba pesticidů v českém zemědělství je na zhruba 1/3 množství používaném ve Francii, Belgii, Německu, Itálii.
Ani já nemám ráda rezidua pesticidů ve své potravě, jenže jsem samozásobitelka, takže mě to vlastně vůbec netrápí.
Najděte si svého zemědělce, jeďte se k němu podívat a hlavně se ptejte.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist