Jiří Lehejček: Koktejly pesticidů v potravinách a jejich nejistý vliv na naše zdraví

Je libo pesticidový koktejl?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Chafer Machinery / Flickr

Obecně mezi nejvíce ohrožené skupiny patří děti, senioři, nebo těhotné ženy. Zbytky syntetických pesticidů, které se do plodin dostanou při ošetření, v nich zůstávají i po omytí či oloupání.

Z několika klinických studií vyplynulo, že omezení konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů a jejich nahrazení potravinami z ekologického zemědělství dochází ke značnému zlepšení plodnosti a snížení rizik při porodech, stejně jako snížení výskytu nehodgkinského lymfomu a nižší BMI (Nutrients 2020, 12(1). Publikace uvádí potřebnost dalších studií pro potvrzení těchto pozorování.

Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dospěl k podobným závěrům, pokud jde o rizika přítomnosti zbytků pesticidů v zemědělských plodinách. Poukázal také na studie indikující pozitivní vliv ekologicky pěstovaných plodin na početí a bezproblémové těhotenství. To může nicméně souviset i s jejich složením, například s vyšším obsahem některých vitamínů.

Přestože legislativa vztahující se na používání pesticidů je v EU a tedy i ČR jiná než v USA – většinou přísnější – a čerstvé potraviny se přes oceán převáží jen velmi zřídka, měl by zpozornět i český spotřebitel, jelikož povolených syntetických pesticidů se v EU ročně prodá 350 000 tun. Ač je každý pesticid před vnesením do ekosystému podroben kontrole – a při jeho aplikaci by měly být dodržovány zásady dobré zemědělské praxe včetně dodržování ochranných lhůt – a potraviny uváděné na trh by neměly překročit maximální povolené reziduální množství, tyto limity se stanovují pro každou kombinaci pesticid / komodita zvlášť.

Problematice sledování výskytu reziduí pesticidů v potravinách se věnují specializované laboratoře. U nás zejména tým profesorky Hajšlové z Ústavu analýzy potravin a výživy v rámci prestižní akreditované laboratoře z VŠCHT Praha. Ve shodě s dozorovými orgány, i zahraničními, opakovaně nalézají přítomnost řady různých pesticidů v jedné vyšetřované komoditě, někdy jejich počet překračuje i desítku.

Zdravotní rizika těchto ´koktejlů´ pesticidů a jejich metabolity pro lidský organismus, zejména při dlouhodobém příjmu, nejsou dosud plně popsána a jsou dnes zkoumána řadou odborných týmů. Nejzávažnější je situace, kdy jde o pesticidy se stejným mechanismem účinku. Příkladem může být přítomnost neurotoxických organofosfátových insekticidů (inhibují enzym acetylcholinestarázu podílející se na přenosu nervových vzruchů). Pokud se v dané potravině jednotlivé látky nacházejí pod maximálním limitem, výrobek vyhovuje stávající legislativě, ale jejich efekt se kumuluje.

Kromě toho se v potravinách vyskytují další biologicky aktivní látky jako například mykotoxiny či alkaloidy, z nichž některé jsou karcinogenní. Jednotlivé kontaminanty mohou vykazovat koktejlové efekty a při více jak tisíci používaných druhů aktivních složek pesticidních přípravků a množství dalších kontaminantů nelze jednoduše zjistit, jaké jsou následky na lidské zdraví v průběhu dlouhodobého užívání. Vědecké studie už prokázaly, že takový koktejl může více poškozovat DNA než jednotlivé látky samostatně, látky mohou vykazovat kumulovaný toxický efekt.

Stejně jako v zahraničí se opakovaně zjišťuje, že více než polovina vzorků běžných konvenčních potravin na českém trhu obsahuje rezidua pesticidů. I přesto, že drtivá většina nálezů v konvenčních potravinách nepřesahuje maximální reziduální limit (dle výroční zprávy Státní zemědělské a potravinářské inspekce), alarmující je zjištění, že ve vzorcích přibývá směsí tří a více pesticidů, ačkoli každý z nich sám o sobě splňuje zákonný limit.

Do budoucna bude tedy nutné buď přehodnotit maximální přípustné limity reziduí pesticidů v kontextu přibývajících poznatků o jejich koktejlovém efektu, případně existuje i rychlejší preventivní řešení, přejít zcela na biopotraviny. Ekologické zemědělství nepoužívá skoro žádné syntetické pesticidy a pozitivní nálezy jsou v jednotkách procent případů, často jde o přenos atmosférou, jen ve zcela výjimečných případech jde o nedodržení zásad ekologického zemědělství.

Dozorové orgány věnují problematice značnou pozornost. V souvislosti se škodlivostí pesticidů a zdravotních benefitů organicky pěstovaných plodin je třeba zmínit, že Evropská komise schválila plán, podle kterého by do roku 2030 mělo být 25 % zemědělské půdy obděláváno ekologicky a spotřeba syntetických pesticidů by měla klesnout na polovinu. Ten je znám jako „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork).