Jiří Svoboda: K požáru v NP České Švýcarsko
29.7.2022
Foto | Mirek256 / Wikimeda Commons
Výroky části zástupců MŽP, či některých akademiků o tom, že vlastně požár není nic, s čím by si příroda neporadila, jsou jen cynickým postojem těch, kteří k rozhodnutí nebojovat s kůrovci a ponechat uschnout stovky hektarů porostů přispěli. Požárem nemizí jen proklínané smrky, ale uhořely miliony jedinců hmyzu, stovky ptáků a drobných savců a obojživelníků. Zaniknou jistě i některé skupiny jedinečných rostlinných společenstev, neboť vlhkostní a světelné podmínky v porostech po požáru budou naprosto jiné než před ním. Tyto skutečnosti asi nikoho z těchto moudrých nemrzí a vypadá to, že se jedná vlastně o docela dobrou příležitost sledovat sukcesi a zajímavé přírodní procesy, na což se vlastně máme těšit.
Přečtěte si také |
KRNAP: Způsob hospodaření v národních parcích není příčinou požárů
Očekáváme, že se vyšetřovatelé při zjišťování příčin požáru budou zabývat i tím, zda je vůbec možné ponechávat v přírodě tak ohromná množství snadno vznětlivého suchého dřeva a zda tím nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého z trestných činů. Rovněž škody na životním prostředí, které požár způsobil, by měly být vyčísleny a snad konečně někdo v budoucnu zabrání tomu, aby nekompetentní lidé v ochraně přírody svým rozhodnutím ohrožovali majetek a životy ostatních.
reklama
Jiří Svoboda
Autor je předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Copernicus: V roce 2024 byla v Severní i Jižní Americe zaznamenána mimořádná aktivita požárů
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Další články autora |
Jiří Svoboda: Stanovisko vlastníků lesů k připravované novele zákona o myslivosti
Jiří Svoboda: I v lese musí platit, že kdo platí, ten poroučí
Jiří Svoboda: Stát nedá peníze na adaptaci lesůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
PE
Petr Eliáš
29.7.2022 09:47Pane Svobodo. Ještě nám popište důvod, proč přestal v roce 2019 NP bojovat proti kůrovci. A jaký vliv by měla na přírodu (hmyz, ptáky, obojživelníky, rostliny, atd.) plošná těžba. Jak by si vedl park, kdybyste ho z poloviny vykáceli?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.7.2022 13:03 Reaguje na Petr EliášJsem jiný Svoboda, ale v článku je napsáno: "Množství dříví, které na základě rozhodnutí vedení parku bylo ponecháno v porostech, jako důsledek rezignace na boj s kůrovcovou kalamitou ..." Má někdo šanci nahlédnout do hlav vedení? Tam se zkuste zeptat, třeba vám odpoví.
Řekl bych, že plošná těžba poničí mnohem menší podíl plochy než požár.
Je zajímavé, že odpůrci kácení zaťatě nechtějí vidět ekologický přínos lesního hospodářství ve smyslu dlouhodobého uložení uhlíku v dřevěných konstrukcích a náhradě vysokouhlíkových konstrukčních materiálů obnovitelným dřevem. Dokážete vysvětlit jejich nekritický jednostranný názor?
Odpovědět
Řekl bych, že plošná těžba poničí mnohem menší podíl plochy než požár.
Je zajímavé, že odpůrci kácení zaťatě nechtějí vidět ekologický přínos lesního hospodářství ve smyslu dlouhodobého uložení uhlíku v dřevěných konstrukcích a náhradě vysokouhlíkových konstrukčních materiálů obnovitelným dřevem. Dokážete vysvětlit jejich nekritický jednostranný názor?
SV
Slavomil Vinkler
29.7.2022 19:01 Reaguje na Jiří SvobodaJako prvotní příčina je prosazení zcela špatné definice Národního Parku jako bezzásahového území (po vzoru USA). Ve střední Evropě není aspoň 10 tisíc (100?) let nic bezzásahového.
Ale co má vedení parku dělat jako státní úředník dodržující zákon?
Odpovědět
Ale co má vedení parku dělat jako státní úředník dodržující zákon?
JS
Jiří Svoboda
30.7.2022 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerPan Hruška v jiném článku tvrdil, že se tam kvůli kůrovci těžilo, ale vedení rozhodlo, že se přestane. Tak jakýpak podle zákona bezzásahový NP?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.7.2022 10:26Souhlasím. Ekologisti jsou jen bezohlední a arogantní aktivisti, kterým jde jen o peníze. Přičemž čím zdevasovanější příroda, tím více chtějí.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2022 10:36Dobře napsáno. Klimatická změna by měla přinést i změnu myšlení v komplexním pohledu na přírodu v civilizované krajině. Žel to těšení se na popožárovou sukcesi přebije všechny logické argumenty. Příroda si "poradí se vším", jen s lidskou vlastností ne.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
29.7.2022 12:52Je to radostné zjištění, že jsou v ČR stále odborníci viz autor článku, kteří mají ve společnosti zelenou nemocí postižených jedinců říkajících ochránci přírody odvahu pojmenovat zásadní problém naší zdegenerované společnosti.
Děkuji autorovi za článek
Odpovědět
Děkuji autorovi za článek
SP
Svatá Prostoto
29.7.2022 12:57"Očekáváme, že se vyšetřovatelé při zjišťování příčin požáru budou zabývat i tím, zda je vůbec možné ponechávat v přírodě tak ohromná množství snadno vznětlivého suchého dřeva a zda tím nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého z trestných činů."
... to je vejšplecht. Buď si předseda myslí, že ke spáchání TČ došlo, a pak by měl zvednou zadel a jít podat TO, nebo ať je zticha, resp. ať si řeči o TČ nechá do hospy.
Aby bylo jasno, já nijak nehodnotím, zda k nějakým pochybením nedošlo ... na to nemám ani vzdělání, ani informace ... ale když už si tu hraju na autoritu, tak bych se měl podle toho chovat, a neuchylovat se k nějakému přibonzování.
Odpovědět
... to je vejšplecht. Buď si předseda myslí, že ke spáchání TČ došlo, a pak by měl zvednou zadel a jít podat TO, nebo ať je zticha, resp. ať si řeči o TČ nechá do hospy.
Aby bylo jasno, já nijak nehodnotím, zda k nějakým pochybením nedošlo ... na to nemám ani vzdělání, ani informace ... ale když už si tu hraju na autoritu, tak bych se měl podle toho chovat, a neuchylovat se k nějakému přibonzování.
Sl
JS
Jiří Svoboda
29.7.2022 13:16 Reaguje na Svatá ProstotoAno, máte pravdu. Vyšetřovatelům se do obvinění z TČ asi nebude chtít, takto to budou muset prověřit. O výsledku si ale nedělejme velké iluze. Ale kdo ví? V případě úspěchu TO by to byl cenný perecedent.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.7.2022 14:37 Reaguje na Jiří SvobodaNo, mne by v prvé řadě zajímalo, o jaký TČ by se mělo podle předsedy jednat. Pak můžeme spekulovat o tom, zda vůbec má nějaké TO smysl.
Jenže to z něj nevypadlo taky.
Aby bylo jasno, opakuji se, já nemám problém s názorem, že NP něco udělal blbě, nebo klidně že někdo vysloví jasný názor, že podle něj došlo ke spáchání konkrétního TČ. Ostatně, já to neumím posoudit, min to první.
Ale tohle přizdisráčské naznačování prostě nesnáším, to frčelo za bolšánů a já jsem na to od té doby alergickej.
Odpovědět
Jenže to z něj nevypadlo taky.
Aby bylo jasno, opakuji se, já nemám problém s názorem, že NP něco udělal blbě, nebo klidně že někdo vysloví jasný názor, že podle něj došlo ke spáchání konkrétního TČ. Ostatně, já to neumím posoudit, min to první.
Ale tohle přizdisráčské naznačování prostě nesnáším, to frčelo za bolšánů a já jsem na to od té doby alergickej.
Karel Zvářal
29.7.2022 14:12Dobře tedy, připouštím, že se mýlím a oheň "pomůže přirozeným procesům". Tak kua drát (po prostatovsky-), proč se ty ohně v minulosti hasily a hasí se i teď??? Vydávají se na to ohromné prostředky, hasiči makají do úmoru, no ale proč vlastně, když oheň je "součástí přirozených procesů"??? Hlava mi to nebere. Asi je to na mě moc složité a odborné...
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.7.2022 14:41 Reaguje na Karel ZvářalTak ona záleží kde hoří. Někde to může být fakt ku prospěchu. Někde ani smykem.
A druhá věc je ta, že se jasně ukázalo, že podobné možnosti nejsme připraveni, asi to moc neumíme a rozhodně na to nemáme odpovídající techniku.
Na druhou stranu, rozhodně nechci zlehčovat ty dopady na místní a je mi jich fakt líto, ale, jak to zní blbě, chybama se člověk učí. Já si moc dobře pamatuji povodně 2002 v Praze, a i ty 2013. Rozsahem byly velmi podobné, ale škody 2013 byly výrazně menší ... v Praze, v Ústí nejen známí zjistili, že ta stěna měla být tak o 10 cm vyšší:-(((.
Odpovědět
A druhá věc je ta, že se jasně ukázalo, že podobné možnosti nejsme připraveni, asi to moc neumíme a rozhodně na to nemáme odpovídající techniku.
Na druhou stranu, rozhodně nechci zlehčovat ty dopady na místní a je mi jich fakt líto, ale, jak to zní blbě, chybama se člověk učí. Já si moc dobře pamatuji povodně 2002 v Praze, a i ty 2013. Rozsahem byly velmi podobné, ale škody 2013 byly výrazně menší ... v Praze, v Ústí nejen známí zjistili, že ta stěna měla být tak o 10 cm vyšší:-(((.
Karel Zvářal
29.7.2022 14:49 Reaguje na Svatá ProstotoŽe jsem nemístně kritickej k mnoha kolegům, dělá ze mne sice vyvrhele, ale málokdo má tak čisté svědomí jak já. Že dřevo hoří, to je vědecky dokázáno. Že tam v minulosti hořelo, to věděli taky. Takže musel přijít až pořádný průser, který upekl polovinu autochtonních rostlin a žouželí, aby snad se něco změnilo?... Silně pochybuji! Viz. níže. Přehrady máme, ale v managementu spící Růženky...
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2022 14:49 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.7.2022 21:27 Reaguje na Svatá ProstotoPovodne 2013 byly podstatne mensi, nez ty v srpnu 2002. V Praze to byla jen asi polovina maximalniho prutoku roku 2002, pamatuji li se dobre
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
1.8.2022 12:36 Reaguje na Miloš ZahradníkO něco asi jo, hádat se nebudu a věřím vám, ale realita je taková, že vlítnout do Prahy v tom 2002 i ta voda 2013, tak by dopady byly výrazně větší, než jaké v tom 2013 byly.
Třeba takové metro by bez toho 2002 plavalo myslím úplně stejně.
Odpovědět
Třeba takové metro by bez toho 2002 plavalo myslím úplně stejně.
MZ
Miloš Zahradník
1.8.2022 18:05 Reaguje na Svatá ProstotoJa si rok 2002 pamatuji velmi vyrazne ale povoden 2013 v Praze mi uz z pameti vymizela, i kdyz prislusne svoje album fotek z toho cervna bych na googlephotos jeste nasel. (Muj zajem byl ale vzdy soustreden na okoli Krkonos a Jizerek i kdyz ty prazske povodne jsem v Karline absolvoval vsechny - roku 2002 tedy jen do 13. srpna a pak jsem odjel na sever) Nebyl to v Praze spis taky jeste rok 2006?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.7.2022 20:12 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal. Vy jste zemědělec a ornitolog. A to je důvod Vašeho vyčlenění od ekologistů. Nikdo rozumný a vzdělaný v přírodních oblastech není ekolog. Ekolog je 100% nedouk.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2022 20:45 Reaguje na Michal UkropecDěkuji za projev trvalé přízně v názorové blízkosti. Ono to není ani tak o vzdělání (i když má svou roli), ale chce si to zachovat střízlivý nadhled, odolnost vůči demagogickým blábolům, a především mít něco nachozeno a odpozorováno. A právě propírané rozpory mezi teorií a praxí ze mě udělaly "nepřítele lidu", a s tímto cejchem už to nějak doklepu. Na jednu stranu jsem se tak dobrovolně vyloučil z "kolektivu", na druhou mě hřeje fakt, že nikdo z pomazaných nedokázal adekvátně zareagovat a vyvrátit mé "teorie", potažmo poznatky. Prostě mlčet, nereagovat, ignorovat.
Svět je složitý, a na jednu a tutéž věc mohou být názory různé. Ale pokud "oheň je život", tak ať mi někdo vysvětlí, proč strážci zasahují "proti neukázněným", když jinde se popožárová sukcese oslavuje. Jako labolatoř dobré, ale nejsem si jist, zda všechny endemity z chladných roklí přežily ten pekelný žár. Budu věřit, že to nebude NP Černé Spáleniště, ale většina druhů se doplní z blízkého okolí.
Odpovědět
Svět je složitý, a na jednu a tutéž věc mohou být názory různé. Ale pokud "oheň je život", tak ať mi někdo vysvětlí, proč strážci zasahují "proti neukázněným", když jinde se popožárová sukcese oslavuje. Jako labolatoř dobré, ale nejsem si jist, zda všechny endemity z chladných roklí přežily ten pekelný žár. Budu věřit, že to nebude NP Černé Spáleniště, ale většina druhů se doplní z blízkého okolí.
MU
Michal Ukropec
30.7.2022 08:16 Reaguje na Karel ZvářalSmutné je, že se to smrkové dřevo nechávalo v lese proto, aby se namnožily vzácné druhy brouků, ( roháč, tesařík) kteří se vyvíjí na dubu. Inu ani entomologové nejsou mezi ekologisty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2022 06:59 Reaguje na Michal UkropecIn fact, nesměšujte prosím významy EKOLOG (vědecká disciplína) a EKOLOGISTA (Ekoteroristický aktivista všeználek).
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
30.7.2022 08:06 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž ono se to někdy těžko pozná...
Odpovědět
MU
RP
Radim Polášek
30.7.2022 14:39 Reaguje na Slavomil VinklerTak spousta lidí možná kdysi chtěla být ekology, ale spadla do prachsprostého ekologismu.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
30.7.2022 17:07 Reaguje na Michal UkropecEkologie (z řeckého: οἶκος "obydlí" A -λογία, "nauka") je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Jedná se o interdisciplinární obor, který využívá poznatků mnoha vědních disciplín. Zahrnuje studium interakcí organismů, které mají jak mezi sebou navzájem, tak těch, jež mají mezi jinými organismy i těmi, které mají s abiotickými složkami jejich prostředí. Ekologie bývá definována různě, mezi nejznámější patří Krebsova definice: „Ekologie je vědecké studium procesů regulujících distribuci a abundanci organismů a jejich vzájemné vztahy, a studium toho, jak tyto organismy naopak zprostředkovávají transport a transformaci energie a hmoty v biosféře (především studium struktury a funkce ekosystémů).“ „Výzkum toho, kde se organismy nacházejí, kolik se jich tam vyskytuje a proč. viz Wikipedie
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.8.2022 06:10 Reaguje na Stanislav MudraNa Wikipedii najdu i kdo je to doktor. Ovšem ekologisti jsou doktoři Mengeleové české přírody.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
30.7.2022 08:05Vím, že téma je o něčem jiném - jestli v lese nechat suché dřevo nebo ne.
Ale jsem tak smutný, že mi to nedá abych nenapsal:
Jestli je na světě nějaká spravedlnost, tak tomu hovadu, které ať z nedbalosti, nebo z hlouposti, (nebo dokonce naschvál?) způsobilo zahoření které se rozrostlo v tenhle rozsáhlý požár, by měl shořet jeho barák, jeho chata, jeho auto... + všechny úspory, které má v bance.
Odpovědět
Ale jsem tak smutný, že mi to nedá abych nenapsal:
Jestli je na světě nějaká spravedlnost, tak tomu hovadu, které ať z nedbalosti, nebo z hlouposti, (nebo dokonce naschvál?) způsobilo zahoření které se rozrostlo v tenhle rozsáhlý požár, by měl shořet jeho barák, jeho chata, jeho auto... + všechny úspory, které má v bance.
BM
Břetislav Machaček
30.7.2022 10:18Děkuji praktikovi za tento článek, který mi mluví z duše. Nikdo z těch
mudrlantů bagatelizujících požár ty stromy nesadil, spálené domy nestavěl,
oheň nehasil, ale pouze mudrují, jak je to vlastně pro přírodu normální
a nebo dokonce přínosné. Tak zapalme a hlavně nehasme i NP Šumava, Krkonoše, Podyjí atd. a ponechme přírodě, ať ukáže co umí. To bude krása
ta spáleniště s nekontrolovatelnými nálety všeho možného včetně akátů,
křídlatky a jiných nenáviděných invazních rostlin. Těm to spáleniště
nebude vadit a jsem zvědav, jak budou ve skalách s nimi bojovat. Zničit
je jednoduché, ale vytvořit něco umí pouze pracovití lidé, jako ti
vlastníci a nikoliv ekologisti diktující jim své názory na hospodaření
v lesích. Dokud se starali o přírodu místní podle svého, tak se bylo na
co koukat. Mohli mít v klidu dřevěnky u lesa bez obavy jejich shoření
s lesem plným souší. Pak začali prosazovat své pokusy různí mudrlanti
a dopadlo to, jak to dopadlo. Je načase navrátit rozhodování místním a vypoklonkovat mudrlanty odjinud, aby se starali pouze o to své. Úroveň školství je sporná i ve výchově odborníků přes lesní hospodářství a o ochraně přírody už ani nemluvě. Absolventi jsou kopií svých profesorů
a tak je vidět za těch 30. let příklon doslova k nehospodaření v lesích
a k pouhému sledování, jak si les sám poradí s vichřicí, škůdci, chorobami, ohněm atd. No a pak je tu druhá sorta ekoenergetiků, co už vidí les jako zásobárnu biomasy pro energetiku bez výsadby (samovýsev), bez údržby (bezzásah) a pouze ho cyklicky plošně seštěpkovat a cyklus zopakovat.
Kritizovaní předci se svými monokulturami byli proti ekoenergetikům
doslova beránci, protože sadili lesy pro potomky a sklízeli plody po
předcích. Ti ekoenergetici už chtějí sami sklízet plody nicnedělání
a ještě tvrdit, že to je les podle matky přírody bez lidského zásahu.
Ono kdejaký hnus se dá zdůvodnit, když nemá oponenty a nebo je umlčí.
Odpovědět
mudrlantů bagatelizujících požár ty stromy nesadil, spálené domy nestavěl,
oheň nehasil, ale pouze mudrují, jak je to vlastně pro přírodu normální
a nebo dokonce přínosné. Tak zapalme a hlavně nehasme i NP Šumava, Krkonoše, Podyjí atd. a ponechme přírodě, ať ukáže co umí. To bude krása
ta spáleniště s nekontrolovatelnými nálety všeho možného včetně akátů,
křídlatky a jiných nenáviděných invazních rostlin. Těm to spáleniště
nebude vadit a jsem zvědav, jak budou ve skalách s nimi bojovat. Zničit
je jednoduché, ale vytvořit něco umí pouze pracovití lidé, jako ti
vlastníci a nikoliv ekologisti diktující jim své názory na hospodaření
v lesích. Dokud se starali o přírodu místní podle svého, tak se bylo na
co koukat. Mohli mít v klidu dřevěnky u lesa bez obavy jejich shoření
s lesem plným souší. Pak začali prosazovat své pokusy různí mudrlanti
a dopadlo to, jak to dopadlo. Je načase navrátit rozhodování místním a vypoklonkovat mudrlanty odjinud, aby se starali pouze o to své. Úroveň školství je sporná i ve výchově odborníků přes lesní hospodářství a o ochraně přírody už ani nemluvě. Absolventi jsou kopií svých profesorů
a tak je vidět za těch 30. let příklon doslova k nehospodaření v lesích
a k pouhému sledování, jak si les sám poradí s vichřicí, škůdci, chorobami, ohněm atd. No a pak je tu druhá sorta ekoenergetiků, co už vidí les jako zásobárnu biomasy pro energetiku bez výsadby (samovýsev), bez údržby (bezzásah) a pouze ho cyklicky plošně seštěpkovat a cyklus zopakovat.
Kritizovaní předci se svými monokulturami byli proti ekoenergetikům
doslova beránci, protože sadili lesy pro potomky a sklízeli plody po
předcích. Ti ekoenergetici už chtějí sami sklízet plody nicnedělání
a ještě tvrdit, že to je les podle matky přírody bez lidského zásahu.
Ono kdejaký hnus se dá zdůvodnit, když nemá oponenty a nebo je umlčí.
RP
Radim Polášek
30.7.2022 14:35Podle mne místo zelené "bezzásahové" propagandy mělo vedení NP místo žvanění činit a vytahat z NP aspoň část z té části spadlého kůrovcového dřeva, který z těch pískovcových žlabů vytahat jde. Vznikly by tak méně hořlavé pro techniku snadno přístupné pásy, kde by se šíření požáru zpomalilo a kde by tak hasiči zřejmě mohli požár zarazit dříve, než by shořelo těch asi 1200 hektarů. Nebo dříve, než by shořely ty chalupy těch obyvatel (tuším tři zatím shořely)
Odpovědět
SM
PB
Petr Blažek
30.7.2022 17:19Reakce na tento komentář má bohužel dvě linie. Jedna se týká ochrany lidských statků a druhá přírodního faktu, že dochází vlivem zvyšujících se teplot, k masivnímu usychání lesů.
A jelikož lidské statky jsou de fakto všude, museli bychom každý nemocný strom v lese odtěžit a vyvozit z lesa což je mnohdy ekonomický nesmysl.
Z hlediska požáru je úplně jedno jestli ty stromy, v současném suchu byly živé nebo ne. Při tak větrném počasí hoří úplně vše.
Jezdím dost dlouho na dovolenou na středomořské ostrovy a tam jsem se s následky požárů setkal mnohokrát. To co bylo před požárem starý neprostupný porost tak už rok poté tam rostly nové druhy rostlin a v nich nový život. Příroda se takto vždy regenerovala..
Odpovědět
A jelikož lidské statky jsou de fakto všude, museli bychom každý nemocný strom v lese odtěžit a vyvozit z lesa což je mnohdy ekonomický nesmysl.
Z hlediska požáru je úplně jedno jestli ty stromy, v současném suchu byly živé nebo ne. Při tak větrném počasí hoří úplně vše.
Jezdím dost dlouho na dovolenou na středomořské ostrovy a tam jsem se s následky požárů setkal mnohokrát. To co bylo před požárem starý neprostupný porost tak už rok poté tam rostly nové druhy rostlin a v nich nový život. Příroda se takto vždy regenerovala..
JO
Jarka O.
30.7.2022 18:35 Reaguje na Petr BlažekPokusím se odpovědět na, jak píšete, "ekonomický nesmysl". Když se začalo s bajkami o dřevu jako ekologickém palivu, překvapilo mě, že se stromy zlikvidované kultivací kůrovce nezačaly zpracovávat na dřevěné brikety a pelety ve velkém, a nechávaly se v lesích, prý úschovna CO2 (zde např. Hruška). Česko na tom mohlo vydělávat opravdu víc než dost a vyvážet k okolním zeleným a ještě si tím uklidit lesy, takže win win pro nás. České dřevěné brikety jsem viděla v Rakousku, ale mělo jich být ještě víc, a stále jsou o ně určitě zájemci. Mrtvé dřevo v tom množství nemá v lese co dělat. Jestli chybí kapacity, škoda, měly rychle vzniknout.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
30.7.2022 19:10 Reaguje na Jarka O.Opět odpověď na vaši odpověď má 2 stránky. Vytahat dřevo z roklí mnohdy pomocí vrtulníků, jak se to dělo na Šumavě nebo v Krkonoších bude vždy ekonomický nesmysl i kdyby jste z toho dřeva vyráběla třeba housle.
A druhá stránka je, že díky tomu, že se na daném území netěžilo, dřevo zůstává částečně stát, částečně padá, nedochází ke zbytečnému narušování podloží a nejsou tam vyježděné koleje. Díky tomu i při prudkých deštích nemusí docházet k erozi půdy a při slunečném počasí je zase stále alespoň trochu půda zastíněna.
Odpovědět
A druhá stránka je, že díky tomu, že se na daném území netěžilo, dřevo zůstává částečně stát, částečně padá, nedochází ke zbytečnému narušování podloží a nejsou tam vyježděné koleje. Díky tomu i při prudkých deštích nemusí docházet k erozi půdy a při slunečném počasí je zase stále alespoň trochu půda zastíněna.
BM
Břetislav Machaček
31.7.2022 10:40 Reaguje na Petr BlažekBeru, když se netěží souše ve skalách, odkud by je
vytahaly tak leda helikoptéry, ale mi jde o škrtem
pera přeměněné hospodářské lesy v relativně dobře
přístupných svazích na lesy "pralesní". Tato blbost
přinesla své ovoce, protože ta změť padlých kmenů
a nestabilních hořících stojících souší se stala
neprostupná pro hasiče díky rozhodnutí vedení NP.
Já považuji vytěžený a znovu zalesněný les za
daleko šetrnější zásah do přírody, než ho nechat
shořet, ale zároveň ho nákladně hasit. Když je to
tak pro přírodu dobré, tak proč se vůbec lesy
hasí? Že by jen tak z plezíru, jak plýtvat prací
hasičů a náklady na hašení? Ty kecy o prospěšnosti
požárů jsou pouhým zamlouváním chyb, kterých se
dopustily odpovědné orgány na popud "vědců", kteří
to nyní bagatelizují a někteří dokonce oslavují.
Je to stejné, jako se zhuntováním polí bez zaorání
biomasy spálené v teplárně a nebo vycucané ze živin
v bioplynce a pláčem, že půda není schopna udržet
vodu. Náhradou za biomasu mají být hydrogely ze
syrovatky a jiné náhrady na pár desítek hektarů
s omezeným účinkem(hydrogel se po roce rozpadá).
Není levnějí zaorávat pícniny, biopásy a slámu
a není lépe vytěžit z dostupných lokalit souše
a vysadit cílené dřeviny, než čekat, co po požáru
náhodně naletí a co bude třebas nepůvodní a nebo
rovnou invazní? Bezzásah se hrubě vymstil, ale
opět žádná sebereflexe, ale dokonce vychvalování
požáru. Je to zcela stejné jako s namnožením
kormoránů a výmluvám, že nyní se mohou regulovat
a škody dělají hlavně migrující kormoráni. Vydra
nesežrala pstruhy a lipany, ale mohou za to rybáři,
že je tam stále vysazují a že se neumí před vydrou
ukrýt. Kde se mají ukrýt v polovyschlém potoce,
ze kterého čerpají vodu sjezdovky na zasněžování
a z jeho prameniště hotely pro lyžaře vodu? Je
to kravina za kravinou a neustále přibývají do
stavu, že se příroda totálně zhroutí a bude pozdě
k návratu ke staletími osvědčené praxi. Nápady
se mají ověřit v malém a nikoliv plošně a pak
se divit, že se to nezdařilo. Pokusy na přírodě
vyžadují trpělivost a nikoliv unáhlené zásahy,
které se budou desetiletí až staletí napravovat.
Odpovědět
vytahaly tak leda helikoptéry, ale mi jde o škrtem
pera přeměněné hospodářské lesy v relativně dobře
přístupných svazích na lesy "pralesní". Tato blbost
přinesla své ovoce, protože ta změť padlých kmenů
a nestabilních hořících stojících souší se stala
neprostupná pro hasiče díky rozhodnutí vedení NP.
Já považuji vytěžený a znovu zalesněný les za
daleko šetrnější zásah do přírody, než ho nechat
shořet, ale zároveň ho nákladně hasit. Když je to
tak pro přírodu dobré, tak proč se vůbec lesy
hasí? Že by jen tak z plezíru, jak plýtvat prací
hasičů a náklady na hašení? Ty kecy o prospěšnosti
požárů jsou pouhým zamlouváním chyb, kterých se
dopustily odpovědné orgány na popud "vědců", kteří
to nyní bagatelizují a někteří dokonce oslavují.
Je to stejné, jako se zhuntováním polí bez zaorání
biomasy spálené v teplárně a nebo vycucané ze živin
v bioplynce a pláčem, že půda není schopna udržet
vodu. Náhradou za biomasu mají být hydrogely ze
syrovatky a jiné náhrady na pár desítek hektarů
s omezeným účinkem(hydrogel se po roce rozpadá).
Není levnějí zaorávat pícniny, biopásy a slámu
a není lépe vytěžit z dostupných lokalit souše
a vysadit cílené dřeviny, než čekat, co po požáru
náhodně naletí a co bude třebas nepůvodní a nebo
rovnou invazní? Bezzásah se hrubě vymstil, ale
opět žádná sebereflexe, ale dokonce vychvalování
požáru. Je to zcela stejné jako s namnožením
kormoránů a výmluvám, že nyní se mohou regulovat
a škody dělají hlavně migrující kormoráni. Vydra
nesežrala pstruhy a lipany, ale mohou za to rybáři,
že je tam stále vysazují a že se neumí před vydrou
ukrýt. Kde se mají ukrýt v polovyschlém potoce,
ze kterého čerpají vodu sjezdovky na zasněžování
a z jeho prameniště hotely pro lyžaře vodu? Je
to kravina za kravinou a neustále přibývají do
stavu, že se příroda totálně zhroutí a bude pozdě
k návratu ke staletími osvědčené praxi. Nápady
se mají ověřit v malém a nikoliv plošně a pak
se divit, že se to nezdařilo. Pokusy na přírodě
vyžadují trpělivost a nikoliv unáhlené zásahy,
které se budou desetiletí až staletí napravovat.
Karel Zvářal
31.7.2022 10:52 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, kdybyste to někde vygůglil a dal odkaz, to by A4 nějak alergik přežil. S takovou co věta, to perla. Na to se nedá reagovat jinak, než útokem ad hominem. Na trolly nakašlat, za sebe dávám výbornou!
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.7.2022 14:42 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machacek, rad Vas ctu ale vuci tem zasnezovatelum jste prilis prisny a nespravedlivy. Priklad z povodi Jizery, kde "lomcovani hladinou" az obcasne skoro uplne vysuseni toku jde plne na vrub "ekologickych" "malych" vodnich elektraren na hlavnim toku. V zime i v lete. Proti tomu pripadnem zimni kolisani vody na nejakem malem potoku v Rokytnici je nejspis zcela zanedbatelne. Tady jsem si vyfotil v minulych dnech soutok Jizery a Kamenice kde jsme se byli s pribuzenstvem koupat. U Kamenice ted v obdobi velkeho sucha udavaji prutok kolem jednoho kubiku ale hladina neustale kolisa v pomeru prutoku 1:2 a vetsim. Duvod? Aby se vubec vyplatilo spustit turbinu v te "zelene" elektrarnicce, je treba periodicky vypoustet nadrzenou vodu v nahonu ci nad jezem. Nechci ukazovat na vinika konkretne zde, je jich podobnych v povodi horni Jizery hodne, jenom u tech nejvetsich elektraren (Spalov, ci pod Zel. Brodem) si jiz davaji provozovatele bacha na kontrolu a elektrarnu v suchem lete zcela zaviraji.
(Opravdu hodnotny to prispevek do nasi energeticke soustavy.) Kolisani hladiny behem dne (nejcasteji rano) casto zacina jiz v nasem nejstarsim narodnim parku na Jizere nad Korenovem (mame tam jiz 16 let online kameru a tak vim, o cem mluvim) Mrknete na tuhle galerii, jak pulsuje voda v Kamenici na Spalove ted uprostred leta https://photos.app.goo.gl/NYex2JQwQbEMRRts6
Za meho detstvi byla - daleko spinavejsi nez dnes -Jizera plna ryb (naopak Kamenice byla tehda bez ryb nebot textilni tovarny jeste nezkrachovaly a cisticky nebyly postaveny) ale dnes lipani a pstruzi, mrenky, strevlata a vranky temer zmizeli a zbyli akorat tlousti. Skoro v kazde zatocine dnes nekde ciha volavka, vydry behaji mezi panelaky ve meste a otravena vydra (asi ti rybari...) nedavno vlezla do psi boudy na nasi zahrade u mestske posty
Odpovědět
(Opravdu hodnotny to prispevek do nasi energeticke soustavy.) Kolisani hladiny behem dne (nejcasteji rano) casto zacina jiz v nasem nejstarsim narodnim parku na Jizere nad Korenovem (mame tam jiz 16 let online kameru a tak vim, o cem mluvim) Mrknete na tuhle galerii, jak pulsuje voda v Kamenici na Spalove ted uprostred leta https://photos.app.goo.gl/NYex2JQwQbEMRRts6
Za meho detstvi byla - daleko spinavejsi nez dnes -Jizera plna ryb (naopak Kamenice byla tehda bez ryb nebot textilni tovarny jeste nezkrachovaly a cisticky nebyly postaveny) ale dnes lipani a pstruzi, mrenky, strevlata a vranky temer zmizeli a zbyli akorat tlousti. Skoro v kazde zatocine dnes nekde ciha volavka, vydry behaji mezi panelaky ve meste a otravena vydra (asi ti rybari...) nedavno vlezla do psi boudy na nasi zahrade u mestske posty
BM
Břetislav Machaček
31.7.2022 22:44 Reaguje na Miloš ZahradníkDíky, že mne čtete a u textu přemýšlíte o
jeho smyslu. Ano jsem na "sjezdovkáře"
čerpajících z malých toků a vrtů přísný,
protože dostatek vody v horských potocích
je v zimě podmínkou přežití vodních tvorů.
Ono nejde o to, aby v nich něco teklo,
ale aby tam toho teklo pokud možno co
nejvíce. Při mrazech se zasněžuje a když
se tím skokově sníží průtok, tak potoky
vymrzají až ke dnu s úhynem ryb, raků
a dokonce vodního hmyzu. O malých vodních
elektrárnách a jejich negativech tu píši
opakovaně, jako o zlu se zcela zanedbatelným
energetickým přínosem. A není to pouze
pulzace průtoku, ale mnohdy i vysušení
koryta odklonem do náhonu s následným
vylovením ryb predátory, kterým nízký stav
vody usnadní lov. Taktéž jim ten lov
usnadňují ty odběry pro zasněžování a
pro enormní spotřebu hotelů se sprchováním
ráno, před obědem a před večeří plus ještě
napouštění bazénu a vířivek Welnessu. Ten
odběr z vrtů vysouší studánky a prameny
potoků důležitých pro přirozené rozmnožování všech vodních tvorů. Neměl bych nic proti
tomu, kdyby to nebylo z potoků a vrtů, ale
třeba z vodovodů odněkud z přehrad v podhůří.
Takto je to plundrování toho základu pro
potoky a horské říčky a má to vliv na celý
tok, když už ho ničím od pramenů. Omluvou
nemůže být "návrat" vody při tání sněhu
ze sjezdovky do toku, protože přichází
v době hojnosti vody po oblevě a odebrané z
toku v době nouze v zimě. To je ta základní
chyba o které tu píši a opakovaně vysvětluji,
proč je všechna voda v toku v zimě důležitá.
Pstruh potočák se rozmnožuje na podzim, aby
měl plůdek možnost odrůst do jara tak, aby
nebyl zdecimován predací. Pokud uhyne a
nebo nemá vlivem poklesu průtoku dostatek
potravy k růstu, tak jde do jara slabý a
prudký proud z jarního tání ho strhne až
tam, kde už na něho čekají predátoři.
Rybářům pak nezbývá, než to eliminovat
umělým odchovem ročků a vysazením do revírů, kde už na ně čekají volavky a vydry. Toto
jsou důvody, proč brojím proti zvyšujícímu
se odběru z potoků a vrtů v horách. Stojí
to prodloužení sezóny pro sjezdové lyžování
za to? Kdysi se čekalo na přírodní sníh
a pokud nebude ani pořádně mrznout, tak
použijeme chemii na výrobu sněhu pro to
prodloužení sezóny? Mám obavu o stupňování
požadavků o další zasněžování a o další
zvyšování komfortu hostů hotelů a restaurací
se zvýšenou spotřebou pramenité vody. Vidím
to, když se stále nakupují nová a nová sněžná
děla a je mi jasné, že tím stoupá i spotřeba
vody o které to vše píši. Díky za pochopení
vysvětlení mého odporu k zasněžování a taky
zvyšující se spotřebě pro hotely a restaurace.
Kdysi člověk té vody v horách i s dobytkem
spotřeboval zlomek a téměř bez výkyvů množství
odebrané vody.
Odpovědět
jeho smyslu. Ano jsem na "sjezdovkáře"
čerpajících z malých toků a vrtů přísný,
protože dostatek vody v horských potocích
je v zimě podmínkou přežití vodních tvorů.
Ono nejde o to, aby v nich něco teklo,
ale aby tam toho teklo pokud možno co
nejvíce. Při mrazech se zasněžuje a když
se tím skokově sníží průtok, tak potoky
vymrzají až ke dnu s úhynem ryb, raků
a dokonce vodního hmyzu. O malých vodních
elektrárnách a jejich negativech tu píši
opakovaně, jako o zlu se zcela zanedbatelným
energetickým přínosem. A není to pouze
pulzace průtoku, ale mnohdy i vysušení
koryta odklonem do náhonu s následným
vylovením ryb predátory, kterým nízký stav
vody usnadní lov. Taktéž jim ten lov
usnadňují ty odběry pro zasněžování a
pro enormní spotřebu hotelů se sprchováním
ráno, před obědem a před večeří plus ještě
napouštění bazénu a vířivek Welnessu. Ten
odběr z vrtů vysouší studánky a prameny
potoků důležitých pro přirozené rozmnožování všech vodních tvorů. Neměl bych nic proti
tomu, kdyby to nebylo z potoků a vrtů, ale
třeba z vodovodů odněkud z přehrad v podhůří.
Takto je to plundrování toho základu pro
potoky a horské říčky a má to vliv na celý
tok, když už ho ničím od pramenů. Omluvou
nemůže být "návrat" vody při tání sněhu
ze sjezdovky do toku, protože přichází
v době hojnosti vody po oblevě a odebrané z
toku v době nouze v zimě. To je ta základní
chyba o které tu píši a opakovaně vysvětluji,
proč je všechna voda v toku v zimě důležitá.
Pstruh potočák se rozmnožuje na podzim, aby
měl plůdek možnost odrůst do jara tak, aby
nebyl zdecimován predací. Pokud uhyne a
nebo nemá vlivem poklesu průtoku dostatek
potravy k růstu, tak jde do jara slabý a
prudký proud z jarního tání ho strhne až
tam, kde už na něho čekají predátoři.
Rybářům pak nezbývá, než to eliminovat
umělým odchovem ročků a vysazením do revírů, kde už na ně čekají volavky a vydry. Toto
jsou důvody, proč brojím proti zvyšujícímu
se odběru z potoků a vrtů v horách. Stojí
to prodloužení sezóny pro sjezdové lyžování
za to? Kdysi se čekalo na přírodní sníh
a pokud nebude ani pořádně mrznout, tak
použijeme chemii na výrobu sněhu pro to
prodloužení sezóny? Mám obavu o stupňování
požadavků o další zasněžování a o další
zvyšování komfortu hostů hotelů a restaurací
se zvýšenou spotřebou pramenité vody. Vidím
to, když se stále nakupují nová a nová sněžná
děla a je mi jasné, že tím stoupá i spotřeba
vody o které to vše píši. Díky za pochopení
vysvětlení mého odporu k zasněžování a taky
zvyšující se spotřebě pro hotely a restaurace.
Kdysi člověk té vody v horách i s dobytkem
spotřeboval zlomek a téměř bez výkyvů množství
odebrané vody.
JO
Jarka O.
31.7.2022 20:25 Reaguje na Petr BlažekNeschudné terény jsou pochopitelné. Jediné, čím se snad bezzásahy a kůrovec dají omluvit, je že opravdu nejsou lidi. To bych asi brala. Ale zase - je- li zájem, jsou i lidi. Já opravdu nechápu nezájem o smrky ani krytí klimatem, to přijde dost draho.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
1.8.2022 12:38 Reaguje na Jarka O.Zájem nestačí, potřebujete peníze ... a kde je vezmete?
To neberte nějak osobně, to berte fakt jako dotaz.
Odpovědět
To neberte nějak osobně, to berte fakt jako dotaz.
JO
Jarka O.
1.8.2022 18:43 Reaguje na Svatá ProstotoZ prodeje smrkového dřeva..., v "monokulturach" běžně rostou javory, olše, osiky, bez, ptačinky, všechno se dá prodat, třeba jako štěpka.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 14:04 Reaguje na Jarka O.Bavíme se o velmi těžce přístupném terénu a o těžbě dřeva v něm. Kdy je prakticky jisté, že náklady na těžbu a zejména pak dopravu vytěženého dřeva by znatelně převýšili výnosy z jeho případného prodeje.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2022 14:46 Reaguje na Svatá ProstotoA teď si představte, že naši předkové uměli (protože chtěli a potřebovali) všechno vytěžené dřevo i z těch roklin dostat ven. "Jen" s koňmi.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.8.2022 15:09 Reaguje na Karel ZvářalDnes je, pane Zvářale, všechno úplně všechno přepočtené na peníze, a musí se to „vyplatit“, s výjimkou kůrovcových ztrát, ty jsou v pohodě. Ty jako vůbec nejsou.
Z toho by jeden dostal žal … Je to sice blbost, ale asi kdyby ekology někdo zažaloval za environmentální žal ze spáleniště nebo zničené lesy, aby poznali na vlastním těle, co ta žaloba obnáší, tak by se možná začali starat jinak. I když – ne, asi by to jimi nehlo, zaplatil by to volič, teda poplatník.
Odpovědět
Z toho by jeden dostal žal … Je to sice blbost, ale asi kdyby ekology někdo zažaloval za environmentální žal ze spáleniště nebo zničené lesy, aby poznali na vlastním těle, co ta žaloba obnáší, tak by se možná začali starat jinak. I když – ne, asi by to jimi nehlo, zaplatil by to volič, teda poplatník.
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2022 15:57 Reaguje na Jarka O.To je velmi dobry napad - podat zalobu na "ekology" za enviromentalni zal. Musel by to byt ale nejaky dostatecne prohany pravnik, aby penize to toho vlozene mely nejaky smysl
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2022 15:59 Reaguje na Miloš ZahradníkChybi mi tam pismeno "n" prohnany (ne prolhany - i kdyz vecne by i tohle druhe slovo u vetsiny techto enviromentalnich klimatickych zalu bylo to spravne
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2022 16:34 Reaguje na Jarka O.Je to tak, nevím, proč se nad tím vzrušovat. Ať to tam všechno nechají, ministryně jim navýší počet strážců (asi i na noční) a budou běhat jak ohaři a hlídat, aby ten suchý "poklad" vydržel do doby, než se dostaví na místo sukcese.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2022 19:38 Reaguje na Jarka O.Mám podobný názor jako Vy. Byl jsem pro vytěžení kůrovccového dřeva na Šumavě, byl bych i v ČS. Zpětně asi vypadám jak generál po bitvě, ale dlohodobě hlásám, že lesu by stačily větve (v pásech kvůli výsadbě) a jehličí. Místy souše nechat, ale nahromaděné na přístupných místech zpracovat. Plocha by tak byla průchodnější pro zvěř i hasiče. Nepůvodní porosty je třeba vytěžit a nahradit pestrou výsadbou. Takové lesy budou vůči podobným kalamitám mnohem odolnější. Dřevo v lese necháváme, místo toho vozíme z polí slámu, která měla zůrodnit půdu a zadržet vláhu. Jako z dílny Járy C. Ještěže máme výkonný hasičský sbor...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.7.2022 11:00 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak. Už před třiceti léty měl tento názor
můj kamarád revírník, který nás na brigádách nechal
potěžební odpad ukládat do vrstevnicových hrázek
a podél nich byla prováděna výsadba. Hrázky klestí se za pár let rozložily, dodaly sazenicím živiny
a zachytily při deštích splachy hrabanky. Bylo to
v údolí Moravice s množstvím tábořišť na loukách
kolem řeky, kde nehrozilo nebezpečí přeskoku ohně
do lesa. Dnes jsou louky oploceny a s celoroční pastvou masného skotu a nebo je část oplocena
soukromou oborou. Ohýnek na buřta tak není kde bezpečně udělat a nebo se s ním magoři schovají někam do lesa. Sebrali lidem možnost tábořit na bezpečných místech a ti méně inteligentní to zkoušejí kdekoliv. Vyhánění lidí z lesů se vrací tím, že zalezou někam do skrytu, kde nemají vodu
na dohašení ohýnku a kam nedojedou hasiči. Několik
povolených tábořišť tak může předcházet nelegálním
ohýnkům někde v lesích, ale to je o té uzurpaci
přírody pro VYVOLENÉ a vykázáním NEVYVOLENÝCH do
kempů, kde ten ohýnek povolený není proto, aby si
museli lidi koupit klobásku z grilu.
Odpovědět
můj kamarád revírník, který nás na brigádách nechal
potěžební odpad ukládat do vrstevnicových hrázek
a podél nich byla prováděna výsadba. Hrázky klestí se za pár let rozložily, dodaly sazenicím živiny
a zachytily při deštích splachy hrabanky. Bylo to
v údolí Moravice s množstvím tábořišť na loukách
kolem řeky, kde nehrozilo nebezpečí přeskoku ohně
do lesa. Dnes jsou louky oploceny a s celoroční pastvou masného skotu a nebo je část oplocena
soukromou oborou. Ohýnek na buřta tak není kde bezpečně udělat a nebo se s ním magoři schovají někam do lesa. Sebrali lidem možnost tábořit na bezpečných místech a ti méně inteligentní to zkoušejí kdekoliv. Vyhánění lidí z lesů se vrací tím, že zalezou někam do skrytu, kde nemají vodu
na dohašení ohýnku a kam nedojedou hasiči. Několik
povolených tábořišť tak může předcházet nelegálním
ohýnkům někde v lesích, ale to je o té uzurpaci
přírody pro VYVOLENÉ a vykázáním NEVYVOLENÝCH do
kempů, kde ten ohýnek povolený není proto, aby si
museli lidi koupit klobásku z grilu.
Karel Zvářal
31.7.2022 11:16 Reaguje na Břetislav MachačekJako v době sucha zakládat ohýnek, to ti lidé musejí mít úžasného fištróna. Dával bych za to těžký žalář, neb si nedovedu představit nic debilnějšího, než v třicítkách riskovat požár. Osobně v přírodě svačím "po studenu", naposledy jsem škrtal venku sirkou při pečení zemáků v deseti letech, které propečené do černa s žlutým vnitřkem chutnaly nad všechny delikatesy. Začuzených hader jsem si užil, dnes jsem nepřítelem grilování ve volné přírodě, to ať si tu opečenou klobásku opravdu koupí v kiosku.
Odpovědět
JM
Joska Malý
30.7.2022 23:17A vážení diskutující tam někdy byli? Spíš ne... Nechť se podívají na historické fotografie, co tam rostlo a nerostlo a jak moc. Za současnou situaci je odpovědné lesnictví 20. století, které propagovalo jehličnany, které tam dříve nerostly. Za příkladu budiž místa jak v NP, tak i v jiných pískovcovích oblastech. Jistě, na skalách borovice, ale jinak převážně bučiny. V posledních letech to byl lunapark, alespoň boudou lépe vidět skály. Jen doufám, že se to ponechá přirozené sukcesi. Ta ovšem asi neproběhně kvůli přemonožené zvěři. Tak já nevím, ale házet na ekologismus...
já bych byl rád, kdyby se v těch chráněných oblastech vracely lesy k "normálu" posledního interglaciálu pár set let zpět, řekněme někam, než se rozjel předmoderní průmysl závislý na dřevě (stavební materiál a palivo). Jsou místa, kde stačí párs set metrů a je naprosto jasné, jaký les je hezčí, původní a co je plantáž na stojato...
Jináč ekologismu třikrát hanba!
Odpovědět
já bych byl rád, kdyby se v těch chráněných oblastech vracely lesy k "normálu" posledního interglaciálu pár set let zpět, řekněme někam, než se rozjel předmoderní průmysl závislý na dřevě (stavební materiál a palivo). Jsou místa, kde stačí párs set metrů a je naprosto jasné, jaký les je hezčí, původní a co je plantáž na stojato...
Jináč ekologismu třikrát hanba!
MZ
Miloš Zahradník
31.7.2022 16:27Mimochodem, tohle je ukazkovy fachidiotismus. Vybombardujte Prahu! Uvidite, kolik vzacnych rostlin a motylu uz pristi leto se jako mavnutiom kouzelneho proutku objevi na tech sutinach... Tohle jsou lide, "vedci" kteri si pletou rozsahle neobydlene oblasti se surovym klimatem nekde v Kanade a na Sibiri s Ceskym rajem a nejradeji by videli stejny "management" pro oboje... https://denikn.cz/930826/videt-horet-rip-a-zemrit-pozar-zpusobi-v-lese-fantastickou-zmenu-rika-ekolog/?ref=tit1
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2022 16:34 Reaguje na Miloš ZahradníkDěkuji za odkaz, ani jsem to nedočetl. Naslouchat blbovi, který les nepovažuje za balzám na duši, je ztrátou času.
Odpovědět
