Jiří Svoboda: I v lese musí platit, že kdo platí, ten poroučí
17.6.2024
Ilustrační snímek.
Zdroj | Pixabay
Požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Náklady na hašení požáru dosáhly více než půl miliardy korun, požárem vznikly škody na veřejném i soukromém majetku, ekonomické škody za roky 2022 a 2023 jsou vyčísleny na více než 2 mld. I když Ministerstvo životního prostředí žádné škody v důsledku požáru na životním prostředí nevyčíslilo, podle doc. Jana Pokorného a doc. Josefa Sejáka bude spálení 1060 hektarů mrtvé i živé vegetace lesů v NP v nejbližších dekádách způsobovat každoroční ekologické újmy ze zničených čtyř podpůrných ekosystémových služeb klimatizačních, vodozádržných, kyslíkotvorných a biodiverzitních odhadem ve výši 24 mld. korun ročně.
Očekávali jsme, že požár v NP České Švýcarsko událost přiměje politickou reprezentaci a odborníky z celého spektra souvisejících činností k hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet, ke konstruktivní a věcné diskusi se všemi zainteresovanými. Opak je ale pravdou. Navrhovaná opatření byla připravená od stolu, nerespektují přírodní překážky a existenci přirozeně rezistentních porostů listnatých a podmáčených, neberou v potaz vlastnická práva k lesním pozemkům ani finanční náklady s realizací opatření spojená.
Novela požaduje zpřístupnění lesních cest a jiných komunikací pro vjezd požární techniky a provedení požárního zásahu v souvislém lesním porostu o výměře nad 50 hektarů. Podle návrhu by se požadavek měl týkat i lesních svážnic. Ty ale nemají dostatečné provozní zpevnění a problémy s jejich sjízdností se projevují při zhoršených klimatických podmínkách.
Návrh ukládá vlastníkům tzv. určených lesních cest trvalé zajištění průjezdního profilu v šířce 3 metry a ve výšce nejméně 4 metry. Ořez větví do navrhované výšky znamená enormní zvýšení nákladů, navíc vlastníci lesů ani takovou technikou běžně nedisponují. Pokud bude stát po vlastníkovi lesa vyžadovat provádění periodické údržby určených lesních cest, musí mít vlastník lesa nárok na finanční náhradu ve výši skutečně vynaložených nákladů, ať už provede opatření ve vlastní režii nebo službově.
Návrh také požaduje po Ministerstvu životního prostředí, aby v chráněných krajinných oblastech a národních přírodních rezervacích, v národních parcích po jejich správách, aby zajistily na každých 50 hektarech vytvoření třímetrového protipožárního předělu a zdroje hasební vody dle novelou stanovených parametrů od sebe vzdálené maximálně 3 kilometry.
V okruhu do 30 metrů od tohoto předělu návrh požaduje odstranění odumřelých stromů, větví, pokácených stromů, náletových dřevin a podrostu, a to bez ohledu na jejich skutečný věk, druhovou a prostorovou skladbu. Podle SVOL se jedná o neadekvátní zásah do vlastnických práv a bude usilovat o jeho bezpodmínečnou změnu.
Pro zpřístupnění území nesmí být podle představy navrhovatelů nejvzdálenější místo lesního porostu od určené lesní cesty více jak 500 metrů daleko. To vše bez ohledu na přírodní podmínky, zejména tvar terénu, popřípadě přirozený výskyt dostatečně vydatného zdroje vody a skutečnosti, že opatření by se dotýkala i lesů ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků.
Přečtěte si také |
Jak ochránit národní parky před ničivými lesními požáry? Návrhy hasičů nejdou s ochranou přírody dohromady
Budování nových protipožárních předělů, zdrojů hasební vody a případnému zpřístupnění území novými určenými lesními cestami, pokud bude smysluplné, se nebráníme, ale musí být realizované pouze a výhradně po dohodě s vlastníkem lesa a za adekvátní finanční náhradu. I tady musí platit: „Kdo platí, ten poroučí“.
reklama
Jiří Svoboda
Autor je předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Další články autora |
Jiří Svoboda: Stanovisko vlastníků lesů k připravované novele zákona o myslivosti
Jiří Svoboda: Stát nedá peníze na adaptaci lesů
Jiří Svoboda: Ministr životního prostředí skandálně popírá vlastnická práva Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Karel Zvářal
17.6.2024 10:21Dobře napsáno. Myslím, že mnohem více se tato protipožární opatření týkají zemí v oblasti Mediteranu, kde byly požáry mnohem rozsáhlejší, a to zejména díky zanedbané prevenci, tj. minimum příjezdových cest a dostatku vody poblíž. Naše požáry nebývají většinou rozsáhlé, a to díky včasnému zásahu více jednotek a síti lesních cest. Stačí pohled "z dronu" a vidíte (ve zmíněné oblasti) neprostupnou buš.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.6.2024 17:06 Reaguje na Karel Zvářalsi myslím, že les nikdo doopravdy vlastnit nemůže. Poměrně velkoústé řeči mě trochu zaráží ale v zásadě dokladují v jaké " kondici" lesy jsou.
Proč je nikdo vlastnit nemůže? protože si je do " penálu" nikdo z nás nevezme.
Můžete si o tom myslet co chcete, ale jsou nám propůjčeny v užívání. Doba ekonomického profitu se čítá na mnoho desítek let, tedy to co se dnes zasadí, sklidí jejich děti.
Mě se líbí přístup, který měli feudálové, oni skutečně se nezatěžovali majetky ale službou, protože věděli, že jejich práci sklidí další generace.
Odpovědět
Proč je nikdo vlastnit nemůže? protože si je do " penálu" nikdo z nás nevezme.
Můžete si o tom myslet co chcete, ale jsou nám propůjčeny v užívání. Doba ekonomického profitu se čítá na mnoho desítek let, tedy to co se dnes zasadí, sklidí jejich děti.
Mě se líbí přístup, který měli feudálové, oni skutečně se nezatěžovali majetky ale službou, protože věděli, že jejich práci sklidí další generace.
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.6.2024 17:14 Reaguje na Karel Zvářalpopravdě mne zaráží, jak ještě dva roky po požáru to leží v žaludku.
Požár Českém Svýcarsku byl bezprecedentní a ukázal jak jsme nepřipraveni. Ncméně se nedomnívám, že by se takové požáry takových rozsahů konal každý rok jako tomu je v Americe.
Ukázaslo se, že smrkové monokultury jsou méně odolné a je třeba přemýšlet i nad druhovou rozmanitostí.
od té doby se změnilo dost v technickém vybavení, pořídili jew bambivaky a bude se pořizovat transportní letadlo, které se může použít k hašení požárů.
Žádný požár nebude možné podcenit, zvláště, když jsou relevantní zdroje vody k hašení více vzdálené, ale to nikdy nebude jinak.
a jsme zase u péče o krajinu. Pokud se k ní budeme chovat tak jak jsme to dělali do treď, nečekejme, že vody v ní bude i nadále.
Odpovědět
Požár Českém Svýcarsku byl bezprecedentní a ukázal jak jsme nepřipraveni. Ncméně se nedomnívám, že by se takové požáry takových rozsahů konal každý rok jako tomu je v Americe.
Ukázaslo se, že smrkové monokultury jsou méně odolné a je třeba přemýšlet i nad druhovou rozmanitostí.
od té doby se změnilo dost v technickém vybavení, pořídili jew bambivaky a bude se pořizovat transportní letadlo, které se může použít k hašení požárů.
Žádný požár nebude možné podcenit, zvláště, když jsou relevantní zdroje vody k hašení více vzdálené, ale to nikdy nebude jinak.
a jsme zase u péče o krajinu. Pokud se k ní budeme chovat tak jak jsme to dělali do treď, nečekejme, že vody v ní bude i nadále.
Pe
Petr
17.6.2024 11:11Neumím si představit jak třeba v Boubínském pralese, kde je i pohyb lidí omezený jen na určené stezky, děláme cesty, které unesou stále větší, těžší a dražší požární auta, jak tam od všeho po zemi čistíme 60 metrů široké pásy, a co tři kilometry děláme nádrže na vodu, které tam stále jezdíme doplňovat.
Odpovědět
JŘ
ss
smějící se bestie
17.6.2024 11:38Požár v uvedeném NP, neměl nic společného s klimatickou změnou, jak se Nám snaží přes média vnutit.
Normální šlendrián - neudržované stezky, cesty pro průchodnost, průjezdnost v prvé řadě a největší " tahák " parku v soukromém držení, konče !
Odpovědět
Normální šlendrián - neudržované stezky, cesty pro průchodnost, průjezdnost v prvé řadě a největší " tahák " parku v soukromém držení, konče !
Pe
Petr
17.6.2024 13:47 Reaguje na smějící se bestiePrůjezdnost? Hasičské auto s vodou má kolem 25 tun. Jak chcete v terénu národních parků budovat cesty, které toto unesou?
Odpovědět
Pe
Petr
17.6.2024 14:05 Reaguje na PetrTakové cesty nejsou ani v normálních lesích. Jen málokde jsou takhle široké a únosné cesty. Většina lesních cest je z dob, povozů, kdy největší a nejtěžší technika byl traktor, který projede všude a vším (LKT váží 7 tun, obyčejný Zetor polovinu). Budovat hustou síť takto velkých a únosných cest je jednak šíleně drahé, a jednak proti přírodě, protože každá cesta je jako stavidlo pro vodu. Naruší přirozené vodní cesty v půdě a krajině, a voda pak nemá kudy proudit a rozlévat se krajinou. A takové cesty ani do lesa nepatří. Les je les, a ne autodrom.
Odpovědět
Pe
Petr
17.6.2024 14:15 Reaguje na PetrPřímo v článku je uvedeno, že taková cesta musí mít šířku 3 metry a výšku 4 metry.
Reálná šířka musí být ale větší, auto se nesmí na kraji někam sklouznot, nebo zabořit. A cesty musí být okružní, nebo někde mít točnu.
Kdo tohle může vymyslet? Takovéhle cesty nechci nikde. Ani v normálních lesích, a v národních parcích a rezervacích teprve ne.
Odpovědět
Reálná šířka musí být ale větší, auto se nesmí na kraji někam sklouznot, nebo zabořit. A cesty musí být okružní, nebo někde mít točnu.
Kdo tohle může vymyslet? Takovéhle cesty nechci nikde. Ani v normálních lesích, a v národních parcích a rezervacích teprve ne.
LB
Lukas B.
17.6.2024 14:53 Reaguje na Petrono reálně je cest těhle parametrů spousta. šikovný šofér s cisternou na 6x6 nebo 8x8 šasi dojede v našich podmínkách nížin a podhůří skoro všude, kde se nemusí těžit lanovkou - jde čistě jen o to, aby byla stávající síť vyježděných traktorovek prořezávaná (tj. aby byla ořezávané spodní větve zasahující do profilu) aby se nemuselo pro průjezd cisterny kácet, a aby se udržovaly mostky a vypanelované brody.
ostatně, pogůglujte a najděte si videa co náklaďáky v terénu umí - a samozřejmě cestu pěkně rozprasí. třeba taková plně naložená tatra 138 nebo 148 (typický povoz dobrovolných hasičů) je-li v pořádku a fungují-li špéry tak jak mají dokáže v rukou šikovného šoféra (který bývá zpravidla profesí něco od hnoje a volantu) neskutečné věci.
a ono většina lesních požárů není v předjaří, kdy je rozbředlo a utopil by se i dozer, lesní požáry jsou téměř zpravidla v létě při periodě suchého a větrného počasí.
Odpovědět
ostatně, pogůglujte a najděte si videa co náklaďáky v terénu umí - a samozřejmě cestu pěkně rozprasí. třeba taková plně naložená tatra 138 nebo 148 (typický povoz dobrovolných hasičů) je-li v pořádku a fungují-li špéry tak jak mají dokáže v rukou šikovného šoféra (který bývá zpravidla profesí něco od hnoje a volantu) neskutečné věci.
a ono většina lesních požárů není v předjaří, kdy je rozbředlo a utopil by se i dozer, lesní požáry jsou téměř zpravidla v létě při periodě suchého a větrného počasí.
Pe
Petr
17.6.2024 15:11 Reaguje na Lukas B.Jenže dnes už staré tatrovky nemají ani dobrovolní hasičí z malých vesnic. Už mají T815, nebo Karosy. A profíci mají drahé zahraniční speciály, za velké balíky peněz. Nemají zájem se prodírat lesními cestami a čekat kde zapadnou. Proto ty rozměrové požadavky.
Odpovědět
Pe
Petr
17.6.2024 15:18 Reaguje na PetrA mnoho stávajících traktorovek nikam nevede. Prostě někde končí, nebo se napojují na jinou v místě, kde se nedá vytočit, natož otočit.
U většiny malých požárů je štěstí, že k nim dochází na dostupných místech, kde se něco dělalo, nebo se někdo pohyboval, takže místa relativně dostupná. Ale chcít zajistit dostupnost všech míst je naivní, a hlavně destruktivní pro přírodu.
Odpovědět
U většiny malých požárů je štěstí, že k nim dochází na dostupných místech, kde se něco dělalo, nebo se někdo pohyboval, takže místa relativně dostupná. Ale chcít zajistit dostupnost všech míst je naivní, a hlavně destruktivní pro přírodu.
Pe
Petr
17.6.2024 15:23 Reaguje na PetrA hodně stávajících cest v kopcovitých terénech je sice pevných, ale úzkých a hlubokých, úvozových, protože jsou to letité cesty. Tam mají problém i současné harvestory a vyvážečky, pro které je to moc úzké.
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.6.2024 17:23 Reaguje na Petrto je problém internetových diskusí, že není jasné kdo je kdo a komu kdo nerozumí a kde kondelíkuje. čili ad hoc povystupuji z internetové anonymity a přiznávám, že se profesně zabývám jednou z podmožin dopravního stavitelství a o stavbě cest cosi vím. pokud se jedná o náklaďák určený do terénu (tj šasi nějaká dampkára určená původně jako sklápěčka na stavbu s cisternovou/hasičskou nástavbou), tak dřív totálně zničí cestu než zapadne, a na spoustu míst nejezdí proto, že by se cesta zničila, rozzlobilo by se spousta lidí a cesta by se musela následně opravovat. ono to s dobrými pneumatikami (co auto s nima hlučí a žere a ničí cesty) vyjede s šikovným šoférem strašně moc. samozřejmě ne ve vrcholových partiích krkonoš nebo jeseníků, ale po běžných traktorovkách v běžné české krajině skoro všude.
Odpovědět
Pe
Petr
17.6.2024 19:29 Reaguje na Lukas B.Ale ano, tatrovky až po T815 terén zvládaly bravurně a bez problémů. Ale ty už mizí a nahrazují je drahé a moderní stroje za mnoho peněz, se kterýma už se do terénu nikomu nechce. protože je to nové, stálo to moc a opravy stojí taky moc a trvají déle. A už to až tak terénní taky není. Je to podobné s osobáky. Až do nějakého favorita lidi bez problémů do lesa zajeli kam potřebovali, o nic se nebáli. Ale dnes už mají lidé auta nová, drahá a poloplastová, kde každý plast stojí balík, a nikdo s tím už do lesa nepojede.
Odpovědět
Pe
Petr
17.6.2024 19:33 Reaguje na Lukas B.A jako profík víte jak se cesta pro takto velkou a těžkou techniku musí udělat, aby trochu držela. Jak hluboko se musí vyhrabat, čím a jak zasypat... Takové věci přece do lesa nepatří, a do národních parků, nebo dokonce rezervací, teprve ne.
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.6.2024 19:36 Reaguje na Petrona stačí ta prořezávaná traktorovka (s funkčními mostky přes rokle a funkčními brody), akorát se při požárním zásahu "pokurví" (snad mě hlídači slušnosti za to slovíčko nesmáznou). ale to bude osud jednoho promile cest, ostatní budou jen pohotovostně prořezané.
Odpovědět
Pe
Petr
17.6.2024 19:35 Reaguje na Lukas B.No a hasiči běžně terénní pneumatiky nemívají, protože je v 99 % případů nepotřebují, takže průjezdnost terénem je omezená.
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.6.2024 19:39 Reaguje na Petr"dobrácká" hasičská auta s nájezdem maximálně stovky kilometrů ročně mají samozřejmě nějaké terénní šípáky, nějaké prastaré mitasky nebo vraníky. a i ti profíci ve městech mají něco, co není marné na podmáčené louce.
Odpovědět
Pe
Petr
19.6.2024 07:34 Reaguje na Lukas B.Profíci ve městech mají normální silniční pneumatiky. Při drtivé většině městských a silničních výjezdů je to i logická volba, terénní pneumatiky mají horší jízdní vlastnosti, vyšší cenu i opotřebení. Zde je předběžná opatrnost (dát raději terénní, co kdyby se někdy jelo do lesa) nevhodná stejně, jako ta navrhovaná protipožární opatření.
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.6.2024 12:33 Reaguje na Petrdejte si do gůglu třeba hasičský zásahový automobil a koukejte na obrázky. většinou mají fungl nové stroje "špunťáky"
Odpovědět
Pe
Petr
19.6.2024 16:25 Reaguje na Lukas B.Ano, na reklamních obrázcích ano. Ale tím se nesmíte nechat opít, realita je úplně jiná.
Mrkněte třeba na toto:
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-brne-horelo-velke-bateriove-uloziste-40476889
Odpovědět
Mrkněte třeba na toto:
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-brne-horelo-velke-bateriove-uloziste-40476889
Pe
Petr
19.6.2024 16:46 Reaguje na PetrKlasické silniční gumy, obrázek je nutné zvětšit a zesvětlit.
Na gumách je vidět Continental HS, takže pravděpodobně Continental HS3, mrkněte na ně.
Odpovědět
Na gumách je vidět Continental HS, takže pravděpodobně Continental HS3, mrkněte na ně.
ss
smějící se bestie
17.6.2024 15:33 Reaguje na PetrA takové cesty jsou problém ?
Vždyť mnohde 3mcesty nestačí tůristům hlavně na kolech !
Když je NP pro lidi, tak musí být zajištěna jejich bezpečnost nějakým minimálním způsobem, přece !
Jinak je to divočina a pro lidi jenom na vlastní nebezpečí.
Odpovědět
Vždyť mnohde 3mcesty nestačí tůristům hlavně na kolech !
Když je NP pro lidi, tak musí být zajištěna jejich bezpečnost nějakým minimálním způsobem, přece !
Jinak je to divočina a pro lidi jenom na vlastní nebezpečí.
Pe
Petr
17.6.2024 15:39 Reaguje na smějící se bestieNo přesně - je to přece divočina. Národní parky a rezervace jsou o přírodě a divočině, ne o pohodlných cestách všude a ke všemu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.6.2024 17:18 Reaguje na smějící se bestieto znáte, že po bitvě je každý generál?
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
17.6.2024 12:05Začal bych od druhého konce.
Odstranit příčiny vzniků lesních požárů lidskou činností.
Pokud jinde čtete, jak se občané brání zákazu stanování v lesích, tvrdí, že umí opékací ohýnek uhasit, tak je patrné, že začátek musí být v omezení vzniku požárů, a ne ralizaci nějakých pásů, nádrží apod.
Obávám se, že než to schválí, měli by dát čísla co to stojí zhotovit a co každoroční údržba.
Za socialismu byly letecké protipožární služby.
Dnes máme navíc drony i s infra kamerou.
Takže třeba místo sledování večerního seriálu pověřena osoba proletí dronem na svým úsekem.
Uděláte to několikrát, a v lesích nebudou ani žhaví milenci.
Odpovědět
Odstranit příčiny vzniků lesních požárů lidskou činností.
Pokud jinde čtete, jak se občané brání zákazu stanování v lesích, tvrdí, že umí opékací ohýnek uhasit, tak je patrné, že začátek musí být v omezení vzniku požárů, a ne ralizaci nějakých pásů, nádrží apod.
Obávám se, že než to schválí, měli by dát čísla co to stojí zhotovit a co každoroční údržba.
Za socialismu byly letecké protipožární služby.
Dnes máme navíc drony i s infra kamerou.
Takže třeba místo sledování večerního seriálu pověřena osoba proletí dronem na svým úsekem.
Uděláte to několikrát, a v lesích nebudou ani žhaví milenci.
MK
BM
Břetislav Machaček
18.6.2024 09:37 Reaguje na Pavel JeřábekVětšina požárů vzniká opravdu lidskou hloupostí, nebo záměrně.
Mnohokrát jsem zažil ještě doutnající hromady popela po pálení
klestí prováděné "profesionály", ale taky ohýnky úplných idiotů
a nikoliv lidí, co jsou v přírodě pravidelně. Ti totiž ví, kde
oheň bezpečně rozdělat, udržovat a uhasit. Idioti to dělají
poprvé a rovnou tragicky. Pak jsou to opět profíci a nebo
idioti podceňující obyčejné nedopalky cigaret, které někam
odhodí. I to jsem osobně zažil, jak z okénka auta vylétl do
škarpy plné suché posečené trávy hořící nedopalek. Netrvalo
ani minutu a už jsme hasili malý požár trávy kousek od lesa,
kam mohl bez našeho zásahu dospět. Idiotům se prostě NIKDY
neubráníte, ale důležitá je prevence. Ona i ta hořící suchá
tráva a hrabanka nemusí v lese napáchat tolik škod, jako
kvanta klestí a statisíce kubíků souší. Víte proč vlastníci
kdysi dovolili sběr klestí a souší z lesů? No protože les
zbavili výhřevného paliva pro případný oheň a taky se zbavili
různých škůdců a hub. Navíc na takový požár trávy stačily
tlumnice(nebo jen větve) a na hořící hrabanku lopaty a přerušit
povrch hrabanky rygolem. Oni se na hasiče s auty a letadly
nemohli spoléhat a tak měla hlavní slovo prevence včetně věží
a rozhleden odkud se lesy hlídaly, zda tam nevzniká požár.
Dělili lesy na menší celky průseky byť jen lépe hasitelnou
pasekou a po jejím zarostení zase novou vedle. Dnes je trend
opačný i v tomto a tudíž riziko zničujících požárů stoupá.
Propaguje se les souvislý bez pasek se všemi hořlavými patry
od travin s klestím, přes keře a mladý podrost až po souše
velikánů. Ono i v tom Středomoří kdysi bylo suché trávy a
křovin méně, když je spásaly kozy a lidé těmi větvemi topili.
Vzpomeňte pouze na staré italské filmy, jak ženy s oslíky
navážely na vaření klestí z křovin. Dnes žádné kozy, plno
suchého klestí a více idiotů s cigaretami a ohýnky. To jsou
ty příčiny požárů a jejich intenzity. No a žháři? Tak to
kapitola sama od pojišťovacích podvodů, přes pomstu po
ideovou představu konat pro přírodu dobro, že bude mít šanci
začít nově podle sebe a ne podle člověka. Ale to jsme zase
u idiocie u které jsem začal.
Odpovědět
Mnohokrát jsem zažil ještě doutnající hromady popela po pálení
klestí prováděné "profesionály", ale taky ohýnky úplných idiotů
a nikoliv lidí, co jsou v přírodě pravidelně. Ti totiž ví, kde
oheň bezpečně rozdělat, udržovat a uhasit. Idioti to dělají
poprvé a rovnou tragicky. Pak jsou to opět profíci a nebo
idioti podceňující obyčejné nedopalky cigaret, které někam
odhodí. I to jsem osobně zažil, jak z okénka auta vylétl do
škarpy plné suché posečené trávy hořící nedopalek. Netrvalo
ani minutu a už jsme hasili malý požár trávy kousek od lesa,
kam mohl bez našeho zásahu dospět. Idiotům se prostě NIKDY
neubráníte, ale důležitá je prevence. Ona i ta hořící suchá
tráva a hrabanka nemusí v lese napáchat tolik škod, jako
kvanta klestí a statisíce kubíků souší. Víte proč vlastníci
kdysi dovolili sběr klestí a souší z lesů? No protože les
zbavili výhřevného paliva pro případný oheň a taky se zbavili
různých škůdců a hub. Navíc na takový požár trávy stačily
tlumnice(nebo jen větve) a na hořící hrabanku lopaty a přerušit
povrch hrabanky rygolem. Oni se na hasiče s auty a letadly
nemohli spoléhat a tak měla hlavní slovo prevence včetně věží
a rozhleden odkud se lesy hlídaly, zda tam nevzniká požár.
Dělili lesy na menší celky průseky byť jen lépe hasitelnou
pasekou a po jejím zarostení zase novou vedle. Dnes je trend
opačný i v tomto a tudíž riziko zničujících požárů stoupá.
Propaguje se les souvislý bez pasek se všemi hořlavými patry
od travin s klestím, přes keře a mladý podrost až po souše
velikánů. Ono i v tom Středomoří kdysi bylo suché trávy a
křovin méně, když je spásaly kozy a lidé těmi větvemi topili.
Vzpomeňte pouze na staré italské filmy, jak ženy s oslíky
navážely na vaření klestí z křovin. Dnes žádné kozy, plno
suchého klestí a více idiotů s cigaretami a ohýnky. To jsou
ty příčiny požárů a jejich intenzity. No a žháři? Tak to
kapitola sama od pojišťovacích podvodů, přes pomstu po
ideovou představu konat pro přírodu dobro, že bude mít šanci
začít nově podle sebe a ne podle člověka. Ale to jsme zase
u idiocie u které jsem začal.
Pe
Petr
18.6.2024 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekJá se divím, že lidé jako vy ještě nevolají po úplném zákazu a zrušení lesů. Přece není možné, aby v dnešní době bylo něco jen ze samého hořlavého materiálu.
Odpovědět
Pe
Petr
18.6.2024 10:22 Reaguje na PetrTakhle přece ten absolutně bezpečný svět nikdy nevybudujeme.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.6.2024 18:54Kdo nechce vytvořit v lesích podmínky pro hašení, tak bych ho k tomu ani nenutil. Les ale nepojistil, škody nehradil a požár za státní prostředky nehasil. Pokud vlastník umí požárům předcházet a hasit je jinak, tak ať jim předchází a zřídí si vlastní protipožární opatření včetně hasící techniky. Je to zcela totožné jako u budov, kdy musí vlastník dbát na protipožární
opatření a dodržovat protipožární normy a nařízení, jako revize komínů,
hasící přístroje, hydranty, neskladovat nadměrné množství hořlavin(v lese souší a klestí). I soused musí umožnit hasičům při likvidaci požáru vstup
na svůj pozemek a být součinný při jeho likvidaci(např. poskytne vodu ze
svého rybníka, či jiného zdroje). Takže nechtějí udržovat cesty? Nebude se tam hasit za státní peníze, ale může si zřídit vlastní hasičskou jednotku, která poveze lesem vodu na trakaři a nebo v ruksaku. Hasiči pouze uhasí to, k čemu bezpečně dojedou a dojdou a zbytek nechají dohořet. Nikdo přece není povinen riskovat zavalení hořící souší pouze proto, že ji tam vlastník nechal jako vysoce hořlavou hmotu. Jak jednoduché páni vlastníci!
Odpovědět
opatření a dodržovat protipožární normy a nařízení, jako revize komínů,
hasící přístroje, hydranty, neskladovat nadměrné množství hořlavin(v lese souší a klestí). I soused musí umožnit hasičům při likvidaci požáru vstup
na svůj pozemek a být součinný při jeho likvidaci(např. poskytne vodu ze
svého rybníka, či jiného zdroje). Takže nechtějí udržovat cesty? Nebude se tam hasit za státní peníze, ale může si zřídit vlastní hasičskou jednotku, která poveze lesem vodu na trakaři a nebo v ruksaku. Hasiči pouze uhasí to, k čemu bezpečně dojedou a dojdou a zbytek nechají dohořet. Nikdo přece není povinen riskovat zavalení hořící souší pouze proto, že ji tam vlastník nechal jako vysoce hořlavou hmotu. Jak jednoduché páni vlastníci!
SV
Slavomil Vinkler
18.6.2024 21:01 Reaguje na Břetislav MachačekNo, ale proč by SVOL měl mít vyjímku proti všem ostatním majitelům čehokoli. Pokud přijde požární preventář a najde závady, ty se musí odstranit (na náklady majitele), nebo pojišťovna odmítne platbu. V lese má platit soukromníkům (SVOL) za prevenci stát (=my všichni)?
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.6.2024 12:57Požárníci ale mají pravdu. V době klimazměny, i bez ní, je důraz na požární bezpečnost normální požadavek. Ne každý vlastník musí mít svoji vlastní nádrž a cestu. Pro začátek postačí obnovit a udržovat nádrže, cesty a opatření v lesích, která existovala před 35 lety. Vlastníci by měli cesty a udržované nádrže společné ve vzdálenostech, které navrhli požárníci, podle území, a úklid taky prospěje. Listnáče by se sázely podél cest a nádrží pro jejich zpevnění.
Cesty musejí být přístupné v létě, ne „při zhoršených klimatických podmínkách“, jestli se tím myslí při deštích a v zimě.
Odpovědět
Cesty musejí být přístupné v létě, ne „při zhoršených klimatických podmínkách“, jestli se tím myslí při deštích a v zimě.
Pe
Petr
18.6.2024 13:14 Reaguje na Jarka O.Ne, stavět v národních parcích a rezervacích, ale ani v normálních lesích, jakési nádrže na vodu (jak se budou plnit?) a dělat předěly a vyčištěné pásy není normální.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.6.2024 19:06 Reaguje na Jarka O.Já bych se přidržel staré praxe zavedené v KUK monarchii. Ta fugovala stovky let, až donedávna.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.6.2024 19:12 Reaguje na Slavomil VinklerZa 400 let Schvarzembergům kůrovec nesežral Šumavu a ani Kinským nevyhořel NPČŠ. A Kinkýmu nesežral kůrovec lesy kolem Žďáru.
Odpovědět
Pe
Petr
18.6.2024 20:57 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-cr/odborny
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.6.2024 09:01 Reaguje na PetrJasně, cituji z uvedeného:
sucho v roce 2015 a kalamita znovu propukla naplno. Od té doby evidovaný objem permanentně narůstá a dostal se do dosud nevídané výše, které nikdy v minulosti nebylo dosaženo.
Lidé čtěte.
Odpovědět
sucho v roce 2015 a kalamita znovu propukla naplno. Od té doby evidovaný objem permanentně narůstá a dostal se do dosud nevídané výše, které nikdy v minulosti nebylo dosaženo.
Lidé čtěte.
Pe
Petr
19.6.2024 21:09 Reaguje na Slavomil VinklerSpíš si všimněte, jestli opravdu, jak jste tvrdil, za 400 let kůrovec nesežral Šumavu.
Kalamity prostě byly, jsou a budou.
Odpovědět
Kalamity prostě byly, jsou a budou.
JO
Jarka O.
20.6.2024 09:17 Reaguje na PetrNa Slovensku padla žaloba na LSR za nedbalost při kalamitě v Cerném Balogu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.6.2024 08:31 Reaguje na Slavomil VinklerAno, v Rakousku to funguje. Hasič nebuzeruje z plezíru, ale aby chránil obhospodařovanou krajinu, takže ty cesty a voda do lesu patří, dá se diskutovat o terénu, vzdálenostech … Když autor píše, že kdo platí, ten poroučí, ale ano, také doufám tím míní platit škody na sousedově a za zásah v nevhodném terénu. Vždyt tady nechce nikdo nikoho otravovat, jde o prevenci ekonomických škod. Je to o lidech …
Odpovědět
Pe
Petr
19.6.2024 21:12 Reaguje na Jarka O.A jak tedy například zajistit tu vodu na hašení v národním parku?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.6.2024 22:48 Reaguje na PetrZ nádrží plněných deštěm, sněhem, říčkou, pramenem, z přečerpávaček pro sjezdovky, které právě v Rakousku v horách v létě slouží jako požární nádrže. Požáry jsou tam, kde je hořlavá hmota a podmínky, na Sněžce po vás hasiči nebudou chtít budování nádrží.
Odpovědět
Pe
Petr
20.6.2024 08:45 Reaguje na Jarka O.Z jakých nádrží? Uděláme tam betonové? Jak velké? Jako bazén? A kdo je bude čistit? Ani betonovou, natož přírodní nádrž a navíc v lese, neudržíte dlouho čistou, aby z ní šlo brát vodu. A ani vodu nemáte nijak zaručenou, obzvlášť v téhle době plnit nádrže deštěm (sněhem plnit nádrž? Jak? A na léto???) je jen idea. A bez trvalého přítoku nebo doplňování vám to za pár týdnů vyschne. O přečerpávání ze sjezdovek se nebudu ani zmiňovat, protože se bavíme o národních parcích a rezervacích, ve kterých ty nádrže mají podle návrhu být, a to každé tři kilometry. A musejí být přímo u příjezdových cest, ne kdesi v údolí, kde je zrovna potok, nebo pramen. A teď si představte, že to velmi draze a složitě budujete (vybudovat nádrž uprostřed národního parku není legrace, bargy a nákladní vozy...), poškodíte spoustu cenné přírody, a pak to desítky let pracně a draze udržujete a doplňujete, taky nevím jak, a přitom je to celé zbytečné, protože tam k požáru nikdy nedojde.
Prostě jsou to jen představy, v reálu neuskutečnitelné. Chtít do divoké a chráněné přírody nějak roubovat civilizační způsoby je holý nesmysl a jde to přímo proti smyslu ochrany přírody v národních parcích a rezervacích. A ne, co kdyby tam jednou hořelo opravdu není smysluplný důvod.
Odpovědět
Prostě jsou to jen představy, v reálu neuskutečnitelné. Chtít do divoké a chráněné přírody nějak roubovat civilizační způsoby je holý nesmysl a jde to přímo proti smyslu ochrany přírody v národních parcích a rezervacích. A ne, co kdyby tam jednou hořelo opravdu není smysluplný důvod.
Pe
Petr
20.6.2024 09:04 Reaguje na Jarka O.Takovéhle představy a nápady se říkají velice jednoduše. Stačí říct a je to. Toho se dá navymýšlet spoustu. Ale realita a uskutečnění, náklady a výsledek, to je něco úplně jiného.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.6.2024 09:15 Reaguje na Petr:))) Jste vzácně nechápavý... snad spekulant s pozemky? Ve vedlejším článku je vychvalována vysychavá nádrž (ne že by mě zaujala), ale nevím, proč tu s ní argumentujete. V Rakousku to funguje, je klimazměna, tak se musíte řídit radami požárníků. Vlastník (v NP stát) byl nedbalý a hloupý, Správa finance má, ale kdovíco s nimi dělá, průseky a cesty za ně „správci“ ničí, tak ted se začnou finance používat správně a podle návodu profíků. Vy si tu přírodu představujete jak Hurvínek válku.
To nejsou mé představy, nýbrž rady hasičů.
Odpovědět
To nejsou mé představy, nýbrž rady hasičů.
Pe
Petr
20.6.2024 09:30 Reaguje na Jarka O.Ne, jako Hurvínek si to představujete vy. Že stačí říct kouzelné slovo nádrž, a ona se tam zjeví a plná vody.
Ke každému CO musíte vždy říct i JAK. Proto jsem se ptal jak to chcete udělat. Jinak to bude jen bezbřehé fantazírování a vymýšlení hloupostí.
Jak třeba chcete naplnit nějakou nádrž deštěm a sněhem? Můžete to popsat?
Odpovědět
Ke každému CO musíte vždy říct i JAK. Proto jsem se ptal jak to chcete udělat. Jinak to bude jen bezbřehé fantazírování a vymýšlení hloupostí.
Jak třeba chcete naplnit nějakou nádrž deštěm a sněhem? Můžete to popsat?
JO
Jarka O.
20.6.2024 13:06 Reaguje na PetrPláčete na špatném hrobě, protože nejde o moje požadavky. Nádrže mají na doplňování dost času, neb nehoří každý rok. Jak se postupně doplnuje voda v přírodě, jsem napsala, dále to jde trubkou nebo podzemní drenáží, tedy gravitací, vztlakem, kondenzací, táním. Mmch. se zde občas vyskytne článek o tom, kde LČR obnovily nádrž nebo vykopaly novou. Většina nádrží dávno existuje, i na místech starých lomů, a chce pouze údržbu. Krom toho se v nich sem tam dá koupat, voda a nádrž není narusení krajiny, spíš „upgrade“, je to zkrátka pěkné, i vlastník v nich najde zalíbení :-). Vy jste tu i mluvil o suchu v lesích, tak byste se měl spíše radovat z ekologických a volnočasových přínosů nádrží, vždyt vaši kolegové v článku o vysychavé bažině se nad nimi přímo rozplývají :-)
Odpovědět
Pe
Petr
20.6.2024 13:40 Reaguje na Jarka O.Opět ne. Nádrže jsou požadavkem v národních parcích a rezervacích, přečtěte si článek. Tam žádné staré lomy ani trubky v podzemi a drenáže nejsou a nebudou. A hlavně ty nádrže musí být dostupné pro hasičská nákladní auta.
Obnovit nádrž někde v mokřadu či vysýchyvé bažině je o něčem úplně jiném - o tom, že tam ta voda přirozeně je. Takových míst je málo a jsou opravdu cenná. Jen se k nim nedá dojet a nabírat z nich vodu.
A ano, bylo by to skvělé být v lesích přirozené nádrže neustále plné vody, ale to je bohužel jen to fantazírování bez ohledu na realitu.
Odpovědět
Obnovit nádrž někde v mokřadu či vysýchyvé bažině je o něčem úplně jiném - o tom, že tam ta voda přirozeně je. Takových míst je málo a jsou opravdu cenná. Jen se k nim nedá dojet a nabírat z nich vodu.
A ano, bylo by to skvělé být v lesích přirozené nádrže neustále plné vody, ale to je bohužel jen to fantazírování bez ohledu na realitu.
Pe
Petr
20.6.2024 09:33 Reaguje na Jarka O.A že v Rakousku mají u sjezdovek nádrže neznamená nic, protože národní park není sjezdovka.
A i požárníci musejí požadovat realistické a smysluplné věci, nejde se tupě řídit něčím, co někoho zrovna napadlo.
Odpovědět
A i požárníci musejí požadovat realistické a smysluplné věci, nejde se tupě řídit něčím, co někoho zrovna napadlo.
JO
Jarka O.
20.6.2024 13:09 Reaguje na PetrNe, bezdůvodné výmysly by hasiči asi neměli, nejsou ekologové. Jde diskutovat o vzdálenostech v terénu, ale rychlejší je se optat v Rakousku, co a jak, když domácím nevěříte.
Odpovědět
Pe
Petr
20.6.2024 13:41 Reaguje na Jarka O.Ne bezdůvodné, ale nereálné. Důvod mají, jen uskutečnit to jaksi nikdo neumí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.6.2024 14:17 Reaguje na PetrČlánek je o penězích, což považuju za krátkozraké, v Rakousku prevenci uskutečnit umí, aby dokonce byla slučitelná s jinými i estetickými funkcemi krajiny. Nashle
Odpovědět
PK
Pavel Karel
19.6.2024 19:57Hypertrofované vnímání vlastnictví po r.1989 je bohužel kamenem úrazu veškerého současného společenského vývoje. Než se pouštět do pravo-levých polemik, odpovím autorovi, předsedovi všech vlastníků v duchu jeho logiky - pokud se vlastníci nechtějí podílet na prevenci, budou se muset 100% finančně podílet na požárním zásahu, likvidaci následků požáru a škod na přilehlých pozemcích, zmařených životech atd ...
Odpovědět
SV
