Jiří Klicpera: Svítání nad Bečvou?

Vážený pane Klicpera,

chybu ve výpočtech bohužel máte. Je mi opravdu líto, že ji nevidíte. Ona to totiž není chyba početní (násobilka je opravdu ok), ona je to chyba logická. Dovolím si to rozepsat:

psal jste:

V první části, asi od 10:15 do 11:15 hod (60 min) se zvyšovala koncentrace Cl- z 17,8 na 19 mg/l, tedy o 1,2 g/m3. Průtok za tuto dobu 60x186=11.160 m3 a chloridů proteklo cca 11.160 x 1,2 = 13,392 kg.

souhlasíte s tím, že to jsou vaše slova, a vaše čísla?

POkud ano, ptám se dále - a zároveň si odpovídám:

a) o kolik bylo chloridů ve vodě více, oproti "nulovéhu" stavu na hodnotě 17.8 mg/l, v 10:15?

odpověď: o 0 mg/l - protože v tento čas pokus začal, a naměřeno bylo 17.8 mg/l. Ovšem vy v tom vzorci počítáte s tím, že rozdíl byl 1.2 mg/l od začátku této fáze pokusu (1. ze 60 minut) - zde první minus...

b) o kolik bylo chloridů ve vodě více, oproti "nulovému" stavu na hodnotě 17.8 mg/l, v 10:16?

odpověď: nevíme, měření p. Hrušky není tak podrobné - to nám (mě) ovšem nevadí, cílem jeho pokusu bylo něco jiného. Ovšem víme naprosto přesně (resp. můžeme se zcela logicky domnívat), že to nebylo o 1.2 mg/l - tuto hodnotu totiž pan Hruška naměřil až v 11:15 (a další údaje v grafu jsou výše než 1.2 - koncentrace tedy byla na vzestupu) - - další minus, je mi líto.

a tak můžeme probrat každou další minutu pokusu ....až se dostaneme k té poslední

c) - o kolik chloridů bylo ve vodě více oproti "nulovému stavu" na hodnotě 17.8 mg/l v 11:15?

odpověď: o 1.2 mg/l, to bylo naměřeno 19 mg/l. Zde jste to správně vynásobil - průtok krát 1.2 g/l - to je ok, to je plus.

Abych nebyl takový pes, připustím, chybou měření, zaokrouhováním apod., že těch cca 1.2 mohlo být ve 2 - 3 posledních minutách, rozhodně ale ne ve všech 60 minutách. Proto násobilka je ok, ale to číslo 1.2, to bylo zvoleno chybně, je mi líto. Jaký správný poměr pro výpočet zvolit je samozřejmě těžko říci, koncentrace chloridů mohla stoupat lineárně nebo exponenciálně, nejvyšší hodnota v cca 11:25 ukazuje spíš na exponenciální růst - ale to je už jedno.

Hezky on. A přesně. A pak už brzy začneme diskusi o věrohodnosti posudku pana veleznalce

Kdepak, pan znalec řekne howg:-)

To by měl pan veleznalec vysvětlovat u soudu, ne na Ekolistu.

Sice máte v Litovelském pomoraví správnou kalkulačku, ale nemáte pravdu. Nehodlám polemizovat, ovšem :
Soudní znalec jasně namítnul k tomuto pokusu nestandartnost a nevhodnost prokázání, a také zízké rozdíly v měřených veličinách, což může také ukazovat na to, že byly ovlivněny i jinými faktory.
Předpokládám, že důvod a způsob jak počítal vám někdy i bude vysvětlen.
<rýpal lesní>

Dobrý den, no, můj příspěvek není o tom, zda pokus se solí byl nebo nebyl zvolen správně. Od toho jsou tu jiní.

Můj příspěvek byl o tom, že výpočet, jímž zpochybňuje pokus pana Hrušky, mě prostě nesedí.

BOhužel zatím nemám reakci, tak jen doufám že se někdy objeví.

Přete se o kvantifikaci jednoduchého pokusu s vodivostí, ale zveřejněny popis pokusu moc přesvědčivý není. V tom má p. Klicpera pravdu. Vám informace o vodivosti před začátkem pokusu na stejném místě, kde se měřilo zvýšení, nechybí? Ani koncentrace chloridů před začátkem pokusu není zajímavá? Jak bez ní chcete počítat množství? A je množství použité soli pro vyřešení případu tak důležité? Ví někdo, co otravu ryb způsobilo a jaké vlastnosti látka nebo směs látek měly? Zřejmě to byla látka velice toxická pro ryby a stabilní, jestliže je pravda, že trávila ryby na dlouhém úseku toku, po provzdušnění na jezech a ve velkém naředění. Mohla to být i organika nebo sloučeniny chlóru. A jak ryby hynuly, připlavaly do proudu jedu nebo jed dostihl je po směru toku? Doufám, že aspoň některé části posudku budou odtajněné.

Proč nikdo nenalil ty barviva a roztoky v místě, kde to měla Energoauqua vypustit? Copak cesta patnáctikilometrovým kanálem nemá na nic vliv?

Při tak gigantickém objemu i koncentraci by musel být ten kanál vypálený domrtě ještě měsíce po otravě.
Proč se někdo vůbec pořád dokola zabývá mísením vody v Bečvě, když by stačily rozbory vzorků z toho kanálu??
Já si tu fakt připadám jak na Paroubkově Marsu.

P. Klicpera má zřejmě informace. Je možné, že otravu způsobil/y kov/y. Jednoduchý iont je často mnohem toxičtější než komplexy kovů a stejně tak může být toxičtější uvolněný ligand než ligand komplexovaný. Jestliže se hydrolýzou ve vodě komplex rozpadne, může opravdu toxicita nastat až po rozpadu, který potřebuje určitý čas. Další možnost je změna toxicity kovů různých oxidačních čísel, jeden případ je naprosto typický. Důležitý faktor je pH vody, kyslík a čas. K uvolnění jednoduchého iontu může dojít pomaleji v toku nebo např. rychleji při snížení pH u výpustě, z které může téct i schválené legální množství kyselých látek. Fantazie by byla, kdyby ryby měly v sobě komplexovanou a/nebo méně jedovatou formu kovu nebo jeho ligandu (okolí kovu v komplexu) už několik km a po např. připlutí do okyselené části toku by se toxicita v jejich těle zvýšila a ony by zahynuly na něco, co si delší dobu v sobě nesly. Zjistit kovy v rybách není těžké. To mi přijde jako možnost viny tesly.

Žádné svítání se nekoná, stále dokola omílané technikálie o misení vod je zaměřeno pouze k zatemňování a zamlžování podtstaty věci.

Kde se vzal ten jed v ústí Juřinky? To ho tam dovezli fekálem?
Pokud kenálem, tak kde jsou rozbory, které by musely dokazovat zcela děsivou koncentraci.

Pokud bude u moci tahle garnitura, může kdokoliv sepisovat cokoliv a výsledek je jen hloubkové znechucení našeho občana z podezdření na korupci přímo gigantickou.

Dobrý den pane Klicpera,
články pana Hrušky a tento Váš jsem si přečetl hezky za sebou, takže můžu vidět jeden rozdíl. Ten váš končí osobními invektivami co se politické příslušnosti a sbírání bodů do voleb týče. Zatím co článek pana Hruška končí.
Cituji: Na závěr mám pro ing. Klicperu i orgány činné v trestním řízení návrh: Celý experiment znovu zopakovat. Za průtoků stejných jako v době havárie, pomocí kombinace různých metod a adekvátního vyhodnocení. Provést by ho měl někdo, nejlépe instituce, která se dosud do případu „nenamočila“, a to ani jako dobrovolník, ani jako znalecké pracoviště, jejichž materiály jsou už ve vyšetřovacím spise.
Konec citace.
Vaše měření, které má sloužit Policii ČR jako jeden z klíčových důkazů bylo měřením pana Hrušky zpochybněno. Můžete měření nazývat amatérským, nicméně měření proběhlo. Takže pokud jste správný "technokrat", kterého zajímá proč jsou Vaše a měření pana Hrušky tak odlišná tak přistoupíte na jeho návrh, domluvíte metodiku měření a měření zopakujete nebo necháte zopakovat nezávislým subjektem klidně za Vaši společné účasti.

Zatím to je tak, že se "vozíte" na množství soli použitém při pokusu, čímž poněkud odvádíte pozornost od jádra věci. Tj., že měření pana Hrušky tvrdí, že k rozptýlení jedu nemohlo dojít až po x km ale došlo k němu již po pár stech metrů.

PS. Nikam nekandiduji.

Místo boje o zjištění příčiny havárie se nám z toho stal boj o vlastní ego.

Jak už napsal v diskusi pan Dočkal, čísla pana Klicpery, na jejichž základě okopává kotníky pana Hrušky, lehce nesedí. Dovolím si zpochybnit celý "oponentní" výpočetní odborný posudek pana Klicpery, který pro každý časový úsek počítá s určitou koncentrací chloridů v celém průtoku Bečvy. V prvním úseku, jak bylo už v diskusi napsáno, je mimo úplně, v těch dalších už je pravděpodobně mimo méně. O kolik méně, to by mu mohl naznačit pan Hruška. Ten totiž ve své zkoušce uvedl, že hodnoty chloridů měřil u obou břehů Bečvy. V tom okamžiku je ale nezbytné vědět, v jakých místech a jaké hloubce k tomu docházelo, aby odborník na hydrauliku vodních toků upřesnil například míru obměny vody v daném místě a tím rovněž dotování a ředění daného místa v průběhu času.

Bez ohledu na pochybnosti pana Klicpery o množství použité soli, a bez ohledu na (pravděpodobně) respektovaného znalce zcela nehodné pseudoargumenty "precedentem" nebo politickou příslušností pana Hrušky, nelze popřít to, co bylo podstatou celého testu. Že k vzestupu koncentrace sledované látky došlo na obou březích vodního toku daleko nad místem pozorovaného úhynu ryb, a to v místě, kde dle pokusu fluoresceinem pana Klicpery měla být závadná látka pouze u jednoho z břehů.

Z veřejně dostupných zdrojů je možné zjistit, že pro prokázání proudění v Bečvě v úseku cca 3,5 km byla použita vizuální metoda zabarvení fluoresceinem. Tuto metodu trasování jsem osobně několikrát použil, přičemž v jednom specifickém případě šlo o prokázání velmi slabého odtoku odpadních vod z vnitřní netěsné kanalizace na povrch terénu vedle průmyslového objektu. Po použití fluoresceinu byl jeho obsah v odebraném vzorku tak nízký, že jednoznačně přítomnost musela potvrdit až laboratorní zkouška. Z čehož mi nad metodikou pana Klicpery visí otazník. Nikde v jeho mediálních výstupech se nezmiňuje o tom, že by pod kritickými místy (kde lze předpokládat mísení vody napříč korytem Bečvy) odebral vzorky v několika bodech průřezu korytem a z nich pak stanovil gradient šíření závadné látky. To se opravdu spokojil pouze s optickou zkouškou, s jejímiž závěry lze polemizovat, protože každý na fotce zbarvené Bečvy může vidět co chce? Nízké koncentrace fluoresceinu mohou zvláště v kontrastu se silně zbarvenou částí vodního toku, kde je soustředěno proudění, uniknout pozornosti.

Navíc, pokud by se pan Klicpera obtěžoval odebrat uvedené vzorky (nejen) z místa, kde pan Hruška zjistil promísení závadné látky v celém profilu Bečvy, mohl by v nich laboratorně zjištěné koncentrace porovnat s těmi, které by mohl zjistit ze vzorků odebraných později v místě, kde byl ještě pozorován masivní úhyn ryb (kde došlo k vytrávení řeky). Porovnání zjištěných hodnot by mohlo být dalším oporou pro současný závěr pana Klicpery...nebo také ne.

Nelze se asi domnívat, že kyanidy, v jejichž důsledku mělo k vytrávení Bečvy dojít, zvyšovaly s časem svůj škodlivý potenciál. Naopak, vždy dochází jejich rozptýlením a postupným nařeďováním přítoky k omezení jejich fatálního vlivu na život v řece a zpravidla rovněž jejich existenci ve vodním roku provází více či méně ostrá dělící hranice (pod místem vstupu závadné látky) s výskytem uhynulých živočichů. Byť na tom stojí a padá posudek pana Klicpery, tak předpoklad, že před kyanidem v Bečvě ryby (natož jiní živočichové) v délce toku 3,5 km uplavaly, zní hodně divoce...

A jsme přesně tam, kde jsme být neměli. Odborníci se přetahují kdo má pravdu a navíc sklouzli do nechutné osobní roviny.

Jako občanovi ČR mně vadí, že dodnes není zřejmé, kdo otravu Bečvy způsobil.

Umožněno fatálním selháním ČIŽP , která jako odborný orgán ochrany přírody doslova propadla. Prostě to nejcennější - objektivní materiální informace v místě a času havárie - nechala doslova odplavat.
Tím znemožnila zjištění viníka ,zda to byl úmysl nebo neschopnost je jiná věc.
Zcela selhalo i MŽP ČR, které poté co seznalo pochybení ČIŽP mohlo /se souhlasem vlády/ vypsat vysokou finanční odměnu (10 mil. Kč) a slíbit beztrestnost tomu, kdo podá svědectví co se vlastně stalo.

Na 99,99% skutečný viník zjištěn nebude, těch pochybností - viz pře odborníků - je tam tolik, že žádný soud případně obviněného nemůže potrestat.
Za ty roky jsem si povšiml jedné věci, skutečná ochrana ŽP v České republice je zlomkem toho, jaká by podle platných právních předpisů být měla.

Na co odměnu jak na Divokém Západě, když by stačilo uveřejnit výsledky rozborů odebraných hned po havárii?

Tvrzení proti tvrzení. Viník byl označen.
Občané mají právo na informace o životním prostředí a znát pravdu.
Proč stále trvá embargo na informace?
Správce toku Povodí Moravy dlouhodobě monitoruje kvalitu vody v Bečvě a vliv jednotlivých výustí kanalizace na vodní tok a bilancuje vypouštěné znečištění, proč se veřejně k celé havárii nevyjádří a nezveřejní zprávu o havárii?
Déza ročně vypouští zdaleka největší množství kyanidů do Bečvy.
Proč nezveřejní naměřené koncentrace kyanidů nad a pod výpustí Dézy, případně i výpusti Tesly Rožnov? Možná by to i laikovi hodně objasnilo.
Jako správce toku s akreditovanou laboratoří jistě monitorovalo postup toxického mraku a měnící se koncentrace toxických látek a provedlo i bilanci vypuštěných toxických látek.
Pokud tyto informace musí být stále utajovány před veřejností, měla by je mít k dispozici alespoň vyšetřovací komise.
Jako správce toku by se také měl podílet na havarijním plánu při případné další havárii.
Prakticky jediným opatřením na zmírnění následků havárie bylo zvýšení průtoku v Bečvě navýšením odtoku z přehrady Bystříčky. (jinak jen bezmocně přihlíželo, jak hynou další a další ryby, které rybáři odvážejí do kafilerie. Podivný přístup správce ke svému spravovanému majetku)
Bylo navýšení průtoku v Bečvě dostatečné? Nemohlo se odpouštět více? Povodí Moravy má k dispozici simulační model, kde je možno pro různé průtoky a vypouštěné znečištění modelovat vliv na kvalitu vody.
Déza ročně zpracovává tisíce tun toxických látek a pokud není možno její výrobu utlumit, tak představuje obrovské riziko kontaminace zdrojů pitné vody pro obytné a průmyslové aglomerace Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje podél Bečvy a Moravy.
Mohla by připravovaná výstavba poldru nebo přehrady Skalička ochránit tyto zdroje při případné další havárii. Jestliže ano, pak je nutno její realizaci maximálně urychlit.
Odpovědi na tyto zásadní otázky by měli občané znát. Pokud nebudeme znát odpovědi, měl by se provoz v Déze maximálně utlumit, abychom zamezili riziku, že našim vnoučatům předáme totálně zadluženou a zdevastovanou krajinu, kterou budou dlouho a těžce obnovovat.

Tvrzení musí být někdy podložena důkazy. Myslím, že je p. Klicpera má. Jinak by takhle nemohl mluvit. Kyanidy jsou nestabilní, cestu kanálem by nepřežily, proto 15 km nebo podobné dlouhé kanály mluví proti té možnosti. I kyselá voda je zlikviduje nebo bazénová chemie. Navíc zředění, takže koncentrace u výústi můžou být legální. Nikdo neřekl, že se u otravy jednalo o kyanidy. Kov/y jsou stabilnější. Proto navýšení průtoku z přehrady bylo to nejrozumnější, co se mohlo udělat, vymylo to pořádně celé koryto.
Utlumení práce - proč? Výstavba poldru nic neřeší, jestliže se šetří na ocenění (:-)společenském) práce bezpečnostních techniků a na kvalitních vodohospodářích, jako to možná v tomto případě bylo. Šetření je drahé pro lidi, krajinu a přírodu. Zato se nešetří na počtu regionů, vyjmenoval jste 3 v okoli toku a nejsou to kraje. Bohužel.
P

Od havárie již uplynul rok a veřejnost stále neví co havárii způsobilo, jak velké množství toxických látek uniklo, jaké byly naměřeny koncentrace.
Efektivní havarijní plán na minimalizaci škod zřejmě neexistuje. Správce toku Povodí sice nadlepšil průtok v Bečvě odpouštěním z přehrady Bystřičky ze cca 3 m3/s na 4 m3/s. Možná se mohlo vypouštět 9 m3/s nebo i více? Nikdo neměl zřejmě kompetence provádět větší manipulaci na přehradě. Zřejmě se improvizovalo.
Nechápu proč informace o havárii pronikají k veřejnosti pouze od jednoho soudního znalce, rybářů a občanů se zodpovědným vztahem k životnímu prostředí.
Proč správce toku nevydal oficiální zprávu o havárii?
Proč se k tak závažné havárii oficiálně nevyjádřili odborníci renomovaných institucí, jako např. VÚV, VŠCHT apod. Zřejmě jsou obavy, že pravda by mohla rychle vyplout na povrch.
V Déze jsou ročně zpracovávány tisíce tun toxických látek. Podloží Dézy je znečištěno toxickými látkami a okolí je chráněno proti dalšímu šíření hydraulickou clonou, ze které se trvale čerpá voda a znovu se využívá jako technologická voda v provozu Dézy.
Déza je trvalá hrozba další ekologické havárie o daleko větším rozsahu. Proto je v současné době boje se suchem na místě zvažovat útlum jeho provozu.
Pokud to není možné je potřeba aktualizovat havarijní plány a navrhnout opatření k minimalizaci škod.
Obávám se, kyselá voda a bazénová chemie zde příliš nepomohou.
Již při výstavbě Tesly Rožnov se připravovaly vodní nádrže pro případ havárie, které by mohly havárie mohly navýšit průtok v Bečvě. Např. v Hranicích jsou vybrány profily pro poldry na Veličce a Ludině, které by mohli sloužit i jako vodní nádrže s možností okamžitého navýšení průtoku v Bečvě při havárii. Odborníci by jistě navrhli i další efektivní opatření.
Bohužel není vůle. Povodí Moravy, ČIŽP a vodohospodářské orgány jsou nečinné, jako by si neuvědomovali závažnost problému.
Infiltrovaná voda z Bečvy je jedním z hlavních zdrojů pramenišť pitné vody na Přerovsku, Kroměřížsku, Zlínsku, Uhersko Hradišsku a Hodonínsku.
Pokud připustíme opakování podobných havárií, můžeme se velmi brzo dostat do neřešitelných problémů.

Koncentrace jedu nikdy nebudou známé, ale důležité je ve správnou chvíli odtajnit příčinu úhynu ryb a jaktože se to stalo. Havarijní plány snad musí existovat ve vsech podnicích. Spíš je otázka, zda vypuštění jedů bylo úmyslné. Energoaqua je jedna z nových struktur, která podniká v energetice, nakládání s odpadem(!) a dokonce makléřství. Možná je to outsourcing od Tesly, nevím. Odpadové hospodářství je sice moc důležitá část v každém podniku, ale taky špinavá popelka, o které se mluví, až když je pozdě. Také byznys s odpady, hlavně mezinárodní, je nemorální a neměl by být v žádném případě součástí volného trhu. Pak by tlak na udržitelnost výrob stoupl i v bohatých zemích, které teď odpad vyhazují směrem na jih a východ, někdy lživé deklarovaný. Kdovi, jestli právě odpadový byznys nestojí za vypuštěním jedu do řeky. Ticho v médiích je asi podle nějakého zákona než padne rozsudek. Také máme nedotknutelnost soukromého vlastnictví a odborníka z VŠ bez rozhodnuti soudu žádná firma na svůj pozemek nemusí pustit. Jste rozčilený z Dezy, ale jestli chcete neškodný průmysl, tak ČR je špatná země. Zde žádný čistý průmysl není. Proč není zrušen zdraví škodlivý 3směnný provoz a podmínky práce jsou jak v Asii? Startovní čára a životní úroveň byly v r.90 dobré a kde jsme teď. Podniky nejsou schopné zajistit mimoprodukčni úkoly jako je vrátit vodu, vzduch a půdu po použití v dobrém stavu. Píšete o starém plánu na poldry. Takže demokratický režim neměl zájem soc. plán na ochranu prostředí před vlivem průmyslu zrealizovat? Není vůle, nejsou zdroje,přitom na byrokracii a aktivismus zdroje jsou.
Jestli je Bečva nějakým způsobem zdrojem pitné vody, tak v okolí budou ochranná pásma, nemějte strach.
Je jisté, že příčina úhynu byly kyanidy? Jednoduché kyanidy zničí chlorňan a průtok kanálem, ale mohlo jít o kyanidy vázané v komplexech, které se uvolnily z komplexů při setkání s vodou při pH pod 7 nebo v tělech ryb. Stejně tak to mohly být sinice, jiná organika nebo kovy. Tato působení ale potřebuji čas, úhyn není hned. Neznám přirozené chování ryb. Kolik m nebo km je vlastně jejich denní okruh, plavou ráno někam a večer zpět, umí přeskočit jez nebo žijí mezi 2 jezy, co udělají, když je jim nevolno a dusí se, plavou někam, kde předpokládají více kyslíku? Tyto znalosti můžou pomoct určit, odkud otrava vyšla. Předpokládám, že p. Klicpera to všechno ví a po rozsudku nám i něco prozradí.

Správce toku má zákonnou povinnost spolupracovat při zneškodňování havárie na vodním toku (ust. § 47 odst. 2 písm. g), § 47 odst. 4 písm. f) vodního zákona č. 254/2001 Sb.). A to nejen tehdy, když je k tomu vyzván, ale vždy. Podrobnosti o jeho povinné spolupráci mu stanoví prováděcí předpisy k vodnímu zákonu - vyhláška č. 178/2012 Sb. v ust.§ 10 a vyhláška č. 450/2005 Sb. v ust.§ 6 odst. 8. Mj. je povinen mít vypracován plán opatření pro případ havárie, který povinně obsahuje zejména:
a) organizaci havarijní služby správce vodního toku,
b) seznam vodních toků a vodních nádrží, pro něž je plán zpracován,
c) označení nebezpečných míst a míst nejvíce ohrožených možným únikem závadných látek,
d) seznam a popis míst na březích vodních toků, technicky vhodných ke zneškodnění havárie,
e) charakteristiky závadných látek, s nimiž se nejčastěji nakládá v daném území,
f) postup pro instalaci norných stěn a pro používání sorpčních prostředků a odlučovačů a
g) seznam míst s uloženými prostředky pro zneškodňování havárie.
Plán opatření správce toku povinně koordinuje s havarijními a krizovými plány územních celků, které významně zasahují do povodí vodního toku. Pro spolupráci se subjekty působícími při zneškodňování havárie na vodních tocích si správce vodního toku povinně vytváří organizační, věcné a personální podmínky. Zřizuje funkci havarijního technika, který koordinuje postup správce vodního toku při spolupráci na zneškodňování havárie, a zajišťuje jeho potřebnou dosažitelnost i mimo obvyklou pracovní dobu. Zřizuje havarijní četu (příp. i uzavřením smlouvy se třetí osobou) a zajišťuje potřebnou dosažitelnost jejich pracovníků i mimo obvyklou pracovní dobu.

Při vlastním zneškodňování havárie na vodním toku provádí správce vodního toku technická opatření podle zmíněného plánu opatření, popřípadě ve spolupráci s hasičským záchranným sborem nebo též s dalšími správci vodních toků v povodí, pokud hrozí nebezpečí z prodlení a pokud správce vodního toku havárii sám zjistí nebo je mu ohlášena podle § 41 odst. 2 vodního zákona, zejména v případě, že původce havárie nebyl dosud zjištěn, a to do doby, než bude původce havárie znám, nebo hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových a podzemních vod.
Opatření ke zneškodňování havárie jsou popsána v ust. § 10 zmíněné vyhlášky č. 450/2005 Sb. K opatřením, která by povinně měl provádět správce vodního toku po zjištění havárie, nepochybně patří i monitoring jakosti povrchové vody v toku a monitoring jakosti odpadních vod vypouštěných do zasaženého úseku vodního toku. Podrobnosti tohoto monitoringu měl určit příslušný vodoprávní úřad v rámci řízení prací při zneškodňování havárie.

Ze strany správce vodního toku Bečvy bylo již dříve konstatováno, že všechny povinnosti, které pro něj vyplývají z platných právních předpisů, v případě havárie na Bečvě v loňském roce, beze zbytku splnil a že v rámci monitoringu včas odebral k analýzám mnoho desítek vzorků vody.
Pak je dost těžko pochopitelné, proč je tak složitý problém zjistit viníka havárie.

No když ono se nechce... základní zadání zjevně znělo "skutečný viník nesmí být odhalen a usvědčen" je jen děsivé, kolik institucí a složek státu se do tohoto megapodvodu nechalo zaplést... je děsivé kam jsme se v ČR dostali...

Jak je možné, že vzorkaři i laboratoře, ze kterých tu dělají úplné pitomce, se vůbec neozvaly?? Nikdo z nich nečte Ekolist??

Pregnantně legislativně napsáno. Ale ta praxe, to je ten problém. <rýpal lesní>
(ONV v p.moci?)

NO tak pan Klicpera jen obhajuje svoji verzi havárie a u mne věrohodný není s ohledem na to, že pracoval ve vedoucí funkci jedné z chemiček Agrofertu. A ta jeho odborná charakteristika také nic moc není a dávat tam svoji dobrovlnickou činnost, to tedy odborné moc není. Jo kde je málo, tak se musí uvádět i trapné věci..

Je úplně fuk, co pan klicpera dělal dříve, důležité je jeho jednání dnešní.