https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-klicpera-proc-mlha-nad-becvou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Klicpera: Proč mlha nad Bečvou?

8.9.2021
Řeka Bečva u Dezy, listopad 2020. Ilustrační snímek.
Řeka Bečva u Dezy, listopad 2020. Ilustrační snímek.
Zdroj | Česká inspekce životního prostředí
Ve sdělovacích prostředcích se stále objevují úvahy a zaručeně spolehlivé informace o tom, kdo vlastně způsobil havárii na Bečvě, resp. o tom, proč nemohla otrava vzniknout tak, jak si dotyční myslí, že je psáno někde jinde. Rád bych nyní použil veřejně známých informací k tomu, abych uvedl některé věci mimo mlčenlivost znalce na pravou míru.
 
Chytači ryb pláčou nad ztrátou ryb, která je dle nich největší havárií na našich vodách. Cítím s nimi a rozhodně si nepřeji něco zatloukat. Až dosud jsem vyřešil úspěšně všechny havárie, které jsem posuzoval. Dokonce i 3 nebo 11 let po havárii. Tahle havárie ale není největší, kdyby se podívali do historie, zjistili by například, že 22. září (ta shoda!) 1964 uniklo v Jihlavě do řeky 160 kg kyanidů ze závodu TONA a řeka byla otrávena v úseku dlouhém 60 km. Při známé havárii v Kolíně 9.-10.1.2006 byla havárie zjištěna až 12. 1. na jezu v Nymburce, kde byly koncentrace kyanidu celkových 0,4 a toxických 0,038 mg/l. Úhyn ryb postupoval dále a viník byl identifikován až 16.1.2006. Pravděpodobný únik činil 12-16 m3 vod s koncentrací řádově až několik kg/m3, takže celkově se mohlo jednat o množství v úrovni 75 kg toxických kyanidů vypuštěných dokonce ve třech dávkách. Průtok v Labi byl tehdy velmi podprůměrný, kolem 30 m3/s a úhyny ryb byly zjištěny nejdříve v Poděbradech 17,7 km od místa havárie a v Nymburce 25,8 km od místa havárie. Přitom nebyl překročen tehdejší stanovený limit pro veškeré kyanidy 0,7 mg/l. Kulminace úhynů ryb byla v úseku Poděbrady – Nymburk – Kostelec nad Labem, nikoli tedy hned pod Kolínem. Ryby odstraňovali rybáři z 11 revírů na celkové délce toku 85 km. Poslední úhyny ryb byly registrovány ještě 17.1.2006 v Obříství 78,8 km od místa vzniku havárie. Uhynulo 10 t ryb a původci byla tehdy vyměřena pokuta 2 miliony Kč. Informace o řadě i jiných havárií jsou veřejně dostupné na webu ČIŽP, dají se najít i informace o kyanidové havárii na Bečvě způsobené Teslou Rožnov dne 24.4.1979, možná jsou ještě i jiní pamětníci, nejen já. Tenkrát ale ještě nebyl internet.

Protože jsem veřejně vyzýván, abych se vyjádřil k publikovanému článku pana Hrušky na jeho facebooku a na stránkách Ekolistu, činím tak úmyslně jen s použitím znalostí žáka základní školy a násobilky, abych dokázal, že v článcích pana Hrušky a Ekolistu jsou zásadní chyby a neznalosti, které ale působí na veřejnost velmi zavádějícím způsobem, účel je bohužel politicky zřejmý.

Zopakujme si nejdříve základní údaj – v řece teklo 3,1 m3/sec, to znamená 186 m3/min. Použijeme nejlépe dostupnou informaci pana Hrušky, publikovaný graf se záznamem jím naměřených hodnot. Bylo by lépe použít přesné naměřené hodnoty z tabulkového uspořádání, ty ale nejsou k dispozici, tak se spokojíme s tím, co z nich vypadlo do grafu, který pro jistotu připomínám:

Foto | Jakub Hruška

Graf měření chloridů si pro jednoduchost výpočtu rozdělíme na tři části, a to na počátek měření s nástupem koncentrací chloridů, potom na střední část, kdy procházela hlavní část nadávkované soli, a na třetí část, kde koncentrace soli klesala. Časové i koncentrační údaje jsou z grafu sice trochu nepřesně odečítatelné, ale chyba není rozhodující, autor měl uvést přesnou tabulku měření. Zda byla na počátku měření ustálená koncentrace chloridů 17,8 mg/l není doloženo více hodnotami před začátkem nástupu chloridů. S měřením se pak dá snadno manipulovat, ale použijme hodnoty příznivější pro autora - solitele.

V první části, asi od 10:15 do 11:15 hod (60 min) se zvyšovala koncentrace Cl- z 17,8 na 19 mg/l, tedy o 1,2 g/m3. Průtok za tuto dobu 60x186=11.160 m3 a chloridů proteklo cca 11.160 x 1,2 = 13,392 kg.

Ve druhé části 11:15 – 12:30 (75 min) se držela stále koncentrace v průměru kolem 19,5 mg/l, zvýšení tedy o 1,7 g/m3. Průtok za tuto dobu byl 75x186 = 13.950 m3 a dávka chloridů je x1,7 tedy 23,715 kg.

Třetí fáze poklesu koncentrace chloridů je od 12:30 do 14:00 hod s koncentrací 18,8 až 18,7 – tedy zvýšení o 0,9 mg/l nad počáteční hodnotu 17,8 po dobu 90 minut, výpočet činí stejným násobením 90x186x0,9 = 15,066 kg.

Celkem tedy podle propočtu 52,173 kg chloridů. Pokračujme dál podle učiva ze základní školy: Přepočteme-li stechiometricky podle atomových vah chloru 35,45 a sodíku 22,99 (celkem 58,44) naměřené chloridy na chlorid sodný, dostaneme hodnotu 52,173x 58,44/35,45 = 86 kg soli. Autor pokusu ale udává, že použil údajně jen 20 kg soli, takže docházíme k velmi významnému rozdílu, který nelze svést na nepřesnost odečtu hodnot z jeho grafu. I samotná střední část křivky vykazuje větší hmotnost průtoku soli (v přepočtu 39 kg), než udává autor. Ten navíc také píše, že při skončení měření ve 14 hodin ještě stále nebyly hodnoty na původních úrovních. Takže lže, nebo neumí měřit? Pokud použijeme složitější postup, přepočteme chloridy na látkové množství kmol a stejně vyhodnotíme i měření sodíku, dojdeme k velmi výraznému rozdílu. Chloridů proteklo asi 1,472 kmol, zatímco sodíku jen 0,813 kmol. Tato čísla ale musí být stejná! Přepočtem přes látková množství dojdeme k množství soli již jen asi 70 kg soli, ale stále není nijak vysvětlena neshoda mezi nestejným naměřeným přírůstkem sodíku a chloridů, což je dost významná záležitost. Byla snad při měření nad Bečvou silná mlha?

Pan profesor toto vyhodnocení a diskusi k neshodám v měření zcela pomíjí, možná si ji ani (možná úmyslně) neuvědomuje, což je u vědecké práce zcela zásadní nedostatek. Když totiž někam nasypu (bez dovolení) sůl, tak mi musí při měření vyjít podle učiva ze základní školy stejný počet kmol sodíku, jako kmol chloridů. Padni komu padni… Těch nedostatků je tam ještě celá řada, ale zde uvádím jen to, co si může každý přečíst a sám zkontrolovat a neporušuji tím žádnou mlčenlivost. Zato bych mohl vyzvat pana profesora, aby šel do sebe, zopakoval si učivo ze základní školy a vyvodil z takového zmetku ve své práci důsledky. Třeba by se mohl jít někdy podívat do firmy, kde se pracuje s kyanidy, nebo vrátit profesorský dekret a opustit teplá místečka v různých radách a věnovat se svým lysimetrům, protože haváriím na vodách určitě nerozumí. Politická mlha tvořená TOP 09 vědecké práci také nesvědčí a stačí to, co napíšou laici. A Akademie věd se údajně od jeho činnosti již distancovala.


reklama

 
foto - Klicpera Jiří
Jiří Klicpera
Autor vystudoval VŠCHT v Praze (1973), profesně se zabývá celoživotně ochranou vodních ekosystémů, vodním hospodářstvím průmyslu, technologií vody, systémy vodovodů a kanalizací, čištěním odpadních vod, hydrobiologií a nakládáním s odpady. Působí jako soudní znalec (více než 100 posudků v oborech Vodní hospodářství, Odpady) a je autorizovanou osobou pro EIA. Za dlouholetý bezplatný monitoring sinic v koupacích vodách byl opakovaně oceněn jako Dobrovolník Pardubického kraje. Účastnil se řady zahraničních projektů, mj. pomoci 15 komunitám v Indii po tsunami.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JK

Jiří Kvítek

8.9.2021 15:19
Pane Klicpero, ve vší úctě, ale tu pomyslnou mlhu nad Bečvou teď trochu vaříte Vy sám!

Ve Vámi kritizovaném článku je doslova uvedeno:

"...Do ústí rožnovského kanálu jsme nalili roztok chloridu sodného (NaCl), neboli kuchyňské soli. A na ní jsme si pod jezem a peřejí počkali (viz fotka). Stáli jsme s kolegou každý ca. 4 m od každého břehu a měřili vodivost vody (ta odpovídá množství rozpuštěných látek ve vodě), a nabírali vzorky. Vodivost se zdvihla po 1 hodině a 49 minutách od aplikace NaCl do rožnovského kanálu. A to úplně stejně u obou břehů!..."

Opravdu si myslíte, že někdo sypal sůl do řeky, zatímco jiní míchali za účelem dosažení homogenizace? Nebo je spíše možné, že čerstvě vysypané hrudky soli byly postupně unášeny proudem řeky, která (světe div se) nepočkala, až se sůl úplně rozpustí? Takže měřeno bylo to, co právě "připlavalo". Tedy i ty dosud nerozpuštěná sůl.

A tady je asi částečná odpověď na Vaši záhadu roku: očekávat vyrovnanou bilanci "sodíku a chloridu" by bylo opravdu velmi naivní. To by se musel do Bečvy dávkovat již homogenizovaný roztok solanky, kde to lze očekávat tak, jak výše popisujete. A co vliv solí, které připlavaly odjinud? Ten nezohledníme?

Pojďme na to jinak: vypněme alespoň na chvíli emoce, nevraživost, vztek a chuť někomu něco vrátit.

A místo toho pojďme klidně a otevřeně diskutovat, samozřejmě s ohledem na Vaši zákonem stanovenou mlčenlivost. Sám velice dobře víte, že mezi odbornou veřejností jsou různé názory, ale to k vědě patří. Vždycky se na akademické půdě našli zastánci, ale i odpůrci.

Já sám jsem absolventem stejné vysoké školy jako Vy (jenom jsem ji absolvoval o "pár let" později). Mám za sebou 28 let praxe v odpadovém hospodářství a necelých 5 let jsem certifikovaným vzorkařem odpadů. Myslím si, že s kultivovanou odbornou diskusí byste mohl souhlasit - ale je to jenom na Vás. Řekl bych, že je více lidí, kteří by se rádi přidali. Někteří se chtějí prostě jenom na něco zeptat.

Abyste mi rozuměl přesně: nechci se hádat. Můžeme se lišit svými názory. Můžeme spolu i souhlasit. Myslím si, že hlavně musíme veřejnosti hodně vysvětlovat. Aby se všichni z těch chyb poučili. A hlavně: aby k té tragédii pokud možno už nikdy nedošlo...
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

8.9.2021 17:51 Reaguje na Jiří Kvítek
Samozřejmě, že jsem počítal s tím, že tam solanku nalili, jak je psáno v článku pana Hrušky. Proto také pracuji jen s jeho daty a nevychází ta bilance chloridů a sodíku. Dokonce ani celkové množství použité soli.. V zásadě je divné, že s takovým výsledkem měření napadá moje závěry, aniž by je předtím četl. A protože lidé mají tendenci věřit tomu, co je psáno ve sdělovacích prostředcích, bylo potřeba to ukázat na zcela jednoduchém modelu, jaký každý pochopí a může si přepočítat, že pan Hruška nemá pravdu. Nebo se snad někdo, kdo si to přepočítá, bude myslet, že má? Kdo panu Hruškovi ale věří jako náboženství, ten má opravdu smůlu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.9.2021 05:02 Reaguje na Jiří Kvítek
Možná se ptám blbě pane Kvítku, ale neměla se ta sůl lít spíš do kanálu v tom Rožnově? Řeší se tady průtoky na Bečvě ale mě by spíš zajímal ten průtok v tom kanále. Ono je to přece jen nějakých +- 12 km s převýšením kolem 80m. Neměl by být po těch +-12 kilometrech ten kyanid "dostatečně rozpuštěný a naředěný" aby se choval podstatně jinak než sůl rozpouštěná na výpusti? No a při nějakém minimálním průtoku by to zase "teklo" minimálně několik hodin. Ještě by mě zajímalo jak je možné vysvětlit, že ČIŽP nevěděla co řeku otrávilo ale už v té době, mám dojem, že to bylo úterý, věděla kdo to neudělal.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.9.2021 06:29 Reaguje na Jarek Schindler
Pane Schindlere, vůbec se neptáte blbě.

Ta sůl může pomoci s ověřením modelu šíření kontaminačního mraku všude, kde lze potencionálně očekávat, že to mohlo uniknout (tedy všechny reálně možné výpusti).

Pak je třeba naměřené výsledky vyhodnotit a srovnat mezi sebou. Pokud k tomu přidáte i takto simulovaný "model proudění" v samotné řece, k tomu zohledníte zjištěné hodnoty vzorků, dále i scénáře možných úniků všech dotčených potencionálních zdrojů znečištění, pak máte šanci se reálně přiblížit tomu, co se s největší pravděpodobností asi stalo.

Jenom pro vysvětlení - ty scénáře úniků lze využít z plánů opatření pro případy havárie vypracovávané podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon), které schvaluje místně příslušný vodoprávní úřad a ke schválení mu ho musí předložit každý, kdo s uvedenými látkami nakládá nad určený limit množství.

Proto měl ty nejdůležitější práce (včetně vzorkování) řídit místně příslušný vodoprávní úřad, který má tyto informace k dispozici. Kromě toho, že je předem sám schvaluje, také může stanovit i další podmínky (a často toho využívá).

A právě vodoprávní úřady byly tím slabým místem, které nefungovalo, jak mělo. ČIŽP na můj vkus poměrně dlouho vyčkávala a když se konečně rozhoupala něco převzít, tak už to schytala místo nich.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.9.2021 17:15
Tolik povyku oro malé množsví soli nedovoleně vsypané, ale že silničáři a technické služby ve městech běžně solí na mostech, kde nemají, to asi ČIZP nezajímá. Aspoň z Valašska dostanou hodně podnětů na tuhle prasárnu, těšte se....Snad bude normální zima a bude sníh i v nižších polohách delší dobu.
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

8.9.2021 17:58 Reaguje na Karel Pavelka
Nejde tu ani tak o tu sůl, jako o to, že se někdo nabourává do věcí, kterým nerozumí a pouští nesmysly mezi lidi. Když chce pan Hruška o někom psát, že dělá špatné závěry, měl by k tomu především použít správné podklady a ne měření, které je zvrzané a jsou v něm chyby. Každý si je může prohlédnout.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.9.2021 22:08 Reaguje na Jiří Klicpera
Pane Klicpero,
byl jste kdysi vedoucím pracovníkem chemické továrny na severu Čech vlastněné Agrofertem? Viz komentář Karla Pavelky 8.9.2021 17:08 na https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statni-zastupce-zamitl-stiznosti-dvou-obvinenych-v-kauze-otravy-reky-becvy#diskuse.
(Zajímá mne to kvůli tomu, zda je opodstatněné podezření z Vaší podjatosti při vypracování znaleckého posudku.)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 10:34 Reaguje na Jiří Klicpera
Nemáte pocit, že klíč je někde úplně jinde??
"Jsem přesvědčen, že v případě, že Policie ČR podrobí výslechu senátora ing. Pavla Pustějovského, bývalého ředitele DEZY, pravou ruku premiéra Babiše, ihned se dozví pravdu,/pokud ji řekne/. Ing Pavel Pustějovský je odpovědný za práci ČIŽP, je hlídačem státu ve věci ŽP, zastává tuto funkci i v senátu a parlamentu ČR. Domnívám se, že je tím, kdo ve věci zná pravdu a dá se předpokládat z průběhu uveřejněných materiálů Janem Husákem, také tím, kdo s velkou pravděpodobností kryje a manipuluje informacemi, Policií ČR. Domnívám se, že je plně odpovědný za stav, že Policie ČR viníka dosud nenašla a asi nenajde. V takovém případě by měl ihned odstoupit Policejní ředitel ze své funkce. Jan Tauš, asistent ombudsmana ČR JUDr. Otakara Motejla v důchodě. v.r."
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-husak-nevyjasnene-okolnosti-otravy-reky-becvy
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 17:18
Děkuji za vstřícné úvodní slovo pana Kvítka a přikládám první laický dotaz:
Můžete prosím vysvětlit, jaký fyzikální či chemický jev stojí za situací, kdy do vodního toku tekoucí prudký jed způsobí otravu vodních živočichů až poté, co je několik kilometrů v tomto vodním toku ředěn a rozprostírán do celé jeho šíři? Ač jsem totiž hledal v učebnicích od základní po vysokou školu, žádný takovýto jev jsem nenašel.
Předem děkuji za odpověď
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

8.9.2021 17:53 Reaguje na Jakub Graňák
Je to spolehlivě vysvětleno v posudku. Howgh.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 18:47 Reaguje na Jiří Klicpera
Hm, díky
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.9.2021 20:08 Reaguje na Jiří Klicpera
To myslíte ten Váš posudek, který obyčejný člověk jen tak neuvidí? Jako laika by mě také zajímalo jak se na těch třech jezech pod výpustí z Rožnova divně mísí voda , že se ten jed rozprostřel po celém toku až po pomalu třech kilometrech . Jak jde počítat s opakovaným střídání pomalu a následně rychle tekoucí vody? No a pak by mě zajímal ten šestý smysl ryb, který jim velí se vodě s jedy vyhnout. Pokud by ho neměly tak předpokládám, že nějaký úhyn by musel nastat podstatně dříve než nastal.
Samozřejmě, chápu že jste to spolehlivě vysvětlil v posudku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 10:40 Reaguje na Jiří Klicpera
Proč jste nikdy nevysvětlil, jak se ten jed choval mezi čističkou v Tesle a Bečvou, což je snad 12 - 13 km??
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.9.2021 18:35 Reaguje na Jakub Graňák
Viskozita, rozdíl hustot i rozpustnost ve vodě - difuze, promíchávání, v závislosti na rychlosti toku a dnu, kameny nebo beton, písek. Ví se, co otravu způsobilo? Kyanidy, kyseliny, louny, kovy nebo jedovaté bakterie, řasy, cyanobakterie vyplavené naráz ve velké koncentraci z třeba déle nepoužívané výpustě? Nevšimli si rybáři třeba jemného zabarvení nebo zakalení vody v řece? Jestliže nebyly odebrané vzorky vody brzy po nahlášení, je to smůla. Co vzorky ryb? Chcíply na nedostatek kyslíku nebo na poleptání žaber, nebo byly bakteriologické zkoušky? Otázky, samé otázky, protože je asi vše vázáno mlčenlivosti a jsme odsouzeni ke konspiracím. V tisku jsem důvod otravy asi přehlédla. Čekám na posudek. Nejvíc se mi líbilo vyjádření ombudsmana Křečka, že je ve státni správě b...el, moc úřadů, regionů a nikdo neví, kdo má a nemá jakou kompetenci, a nechcou se dohodnout. Která strana to chce změnit, ekoliste, zeptal ses jich na toto? To by mělo být politické téma a Bečva záminka k diskuzi.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.9.2021 18:35 Reaguje na Jarka O.
...louhy..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 19:06 Reaguje na Jarka O.
Myslím, že po prvním jezu jsou všechny Vámi zmíněné faktory passé
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.9.2021 19:20 Reaguje na Jakub Graňák
Asi ano. Za kolik metrů od výpustě byl prvni jez? Otrava v závislosti na látce a koncentraci potřebuje čas. A voda teče dál. Na kolika km byly ryby otrávené? Jsem zvědavá na posudek, v médiích je ticho.




Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 22:52 Reaguje na Jarka O.
Níže to píše pan Hübl, 600 m
Odpovědět
hi

8.9.2021 20:56
V článku pan Klicpera provádí přesné výpočty s nepřesnými čísly. Uvádí průtok v Bečvě 3,1 m3/s. Nevím odkud byl převzat. Pokud od Povodí Moravy z měrných profilů na Rožnovské a Vsetínské Bečvě, tak mohou být zatíženy značnou chybou. Obě Bečvy jsou štěrkonosné a tak průtočná plocha měrných profilů se může po každé povodni měnit, což zejména u malých průtoků může měřené průtoky zatížit značnou chybou.
Současný průtok v Bečvě je dle Povodí Moravy ve Valašském Meziříčí v Rožnovské Bečvě 1,76 m3/s ve Vsetínské Bečvě 3,32 m3/s. Celkem tedy 5,08 m3/s.
Ve stejné době je průtok v měrném profilu v Teplicích n. B. 4,08 m3/s, tedy o 1 m3/s menší. Ve skutečnosti by měl být větší, protože mezi Valašským Meziříčím a Teplicemi jsou do něj vústěny drobné vodní toky jako Juhyně a další, navíc kanalizační výusti z kanalizací, ČOV, Dézy a dalších výustí.
Dle mého názoru provádět podrobnou bilanci vypouštěné soli, když neznáme přesný průtok nemá smysl.
Provedený pokus prokázal, že vypouštěné látky z Rožnovského kanálu se rovnoměrně rozpustí v celém profilu Bečvy pod prvním jezem cca 600 m pod vyustí Rožnovského kanálu, což je podstatné.
Při havárii by tedy ryby musely umírat nejdále pod jezem. Pokud o tom má pan znalec pochyby, může pokus zopakovat za přítomnosti rybářů, PČR a po odsouhlasení může do Bečvy vypustit látku, která by ryby jen omráčila, ale neusmrtila. Státní zástupce by snad potom mohl stáhnout obvinění podniku Energoaqa a PČR by mohla konečně najít skutečného viníka havárie.
Zarážející je, že Déza ročně zpracovává tisíce tun silně toxických látek včetně kyanidů a při vzniku havárie neexistuje zřejmě použitelný havarijní plán, jak efektivně postupovat při úniku kyanidů do Bečvy.
Co by se asi dělo např. při teroristickém útoku na Dézu???
Kdo a jak by to řešil??
Je zde obrovské riziko kontaminace vodních zdrojů velkých městských aglomerací ve Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji s nedozírnými následky pro tisíce obyvatel a firem.
Odpovědět
ms

9.9.2021 02:28 Reaguje na
Je přece podstatné, že pan Klicpera, který zde tak agilně reagoval na diskusní příspěvky, nechal zcela bez odpovědi dotaz: "Byl jste kdysi vedoucím pracovníkem chemické továrny na severu Čech vlastněné Agrofertem?" Prostě DEZA být pachatelem otravy Bečvy nikdy být nemohla, tedy nesměla. Proto byla pasivní činnost inspekce, nebyly přijaty vzorky otrávených ryb i vody od hasičů atd., vše se obalilo mlhou a polopravdami. To by poškodila vlastníka DEZY/Agrofertu Babiše při jeho úsilí o znovuzvolení. Proto se těžko po 6 letech (co je proti tomu kauza Bečva stará jen jediný rok) dočkáme soudu o Čapím hnízdu. Protože Češi indoktrinovaní bolševismem přece ví, co je to autocenzura i vrchnosti vstřícná úřednická oportunita. Ta přece nese zase nová ocenění i úřední povýšení. A morálku nám sem do Čech, kde je řada usvědčených estébáků vysokými ústavními činiteli, prosím netahejte.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.9.2021 07:37 Reaguje na
Říkáte, že voda v řece byla klidná? Záleží taky na rychlosti proudu jedu z vypustě. Jestli se prudký proud něčeho dostal do klidné řeky, tak se mohl příčně rozšířit rychle přímo u výpustě a ryby, které tam byly nebo připlavaly k "jezeru" u výpustě, neměly šanci proplavat živé. Možná je promíchávání po proudu opravdu passé. Jestli to byla cisterna, tak ta se nenajde. Ale havárie kádě s něčím by se snad utajit nedala. Kdo ví, nepoví. ČIZP nemá pravomoce, té nikdo nic neřekne. Šetří se pár stovek za bezpečnost a kontrolu a pak jsou škody za milióny. Mně se libil článek J. Seidlové ve smyslu, levá ruka neví, co dělá pravá, a článek p. Křečka o nejasném vodním zákoně.
Odpovědět
RK

Roman Kolář

9.9.2021 10:05
Dovolím si sem ještě jednou vložit část textu, který v diskusi napsal Karel Hübl:
Provedený pokus prokázal, že vypouštěné látky z Rožnovského kanálu se rovnoměrně rozpustí v celém profilu Bečvy pod prvním jezem cca 600 m pod vyustí Rožnovského kanálu, což je podstatné. Při havárii by tedy ryby musely umírat nejdále pod jezem.
Pan Klicpera se snaží u čtenářů vyvolat dojem obrovské složitosti věci, ale ono to tak vůbec není.
Složité je pouze to, když dostanete zadání, kde už je předem vepsaný výsledek a vy máte za úkol jej obhájit. Že, pane Klicpero?
Odpovědět
JL

Jiří Liberda

9.9.2021 11:46
Prosím pojďme se podívat na věcnou stránku obou experimentů:
Pokus s NaCl
Výhody:
-chová se podobně jako kyanidy (byli-li to kyanidy)
-je v podstatě netoxický
-snadno se měří
nevýhody:
-dno řeky se chová jako iontoměnič, zejména bahnité, díky přítomnosti humusu, čili z humusu vyšší koncentrace soli vyplavují ionty těžkých kovů
(proto se nemůže množství chloridových aniontů rovnat množství sodíkových kationtů, ty se zachytí), popravdě bych osobně věřil spíše koncentraci chloridů něž sodíku...
pokus s flouresceinem
Výhody:
-dobře se detekuje,i v nízkých koncentracích(pod UV září)
Nevýhody:
-rozpustnost (omezeně se rozpouští ve vodě)
-toxicita, i když se v nízkých koncentracích obecně považuje za neškodný, jsou popsány případy silných imunitních reakcí (u člověka může způsobit anafylaktický šok)
-silná vazba na aromatické (myšleno chemicky) struktury, tedy na bahnité říční sedimenty, dřevo ...
-v říčním toku se distribuuje jinak než ty kyanidy, zčásti díky adsorbci, zčásti díky velikosti molekuly (Mr Na 23 Cl 35 Mr fluoresceinu 332) což podstatně ovlivňuje rychlost difuze a tedy i homogenizaci vzorku (viz Fickovy zákony), zčásti díky tendenci aromatických látek ve vodním prostředí tvořit micely.

Výpočty pro středoškoláky raději nekomentuji, zásadní problém spočívá v nehomogenitě toku a ditribuce rozpuštených látek v čase a korytě, popravdě množství soli vypočtené mohlo vyjít jakkoli, nejspíše měřili mimo hlavní tok a kde koncentrace klesají ze zjevných důvodů pomaleji...

Osobně si myslím že pokus s NaCl má podstatně vyšší hodnověrnost.

Odpovědět
JO

Jarka O.

9.9.2021 15:00 Reaguje na Jiří Liberda
Spíš je úžasné, že někdo vůbec kvantifikuje. Z toho pokusu se dá vyčíst rychlost roku v dobu pokusu a že je změna vodivosti po 820 m po obou březích stejná. Jestli jsem pochopila, měli sondu na vodivost a možná test na chloridy, možná na sodík. Nebo sondy? Obojí ukáže množství v jeden okamžik. Jak se tohle kvantifikuje? Já bych věřila, že p. Hruška nalil do vody 20%ni roztok soli, když to řekl, to přece není důležité. Taky můžou při opakování pokusu použít uranin, nejedovaty, stabilní, viditelný pouhým okem (to je ta barva v Ghostbusters). Ale jestli voda tak zelená, jak p. Hruška popisuje, tak ho možná neuvidí. Podle mapky mi připadá podezřelá vyusť u Lhotky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 10:31 Reaguje na Jarka O.
Tady asi bude zakopaný ten čokl:
https://denikreferendum.cz/clanek/32484-zjisteni-dr-deza-je-zrejme-napojena-na-podezrelou-vypust-ve-lhotce-nad-becvou
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.9.2021 18:54
Musím přiznat, že už jsem se dlouho tak nepobavil, jako když jsem četl článek od pana Klicpery. Několik upřesnění. Pan Klicpera vyrukoval s otravou Labe Draslovkou Kolín a srovnává nesrovnatelné. Při otravě Labe se to stalo začátkem ledna, kdy díky nízké teplotě vody je většina ryb v útlumu na rozdíl od otravy na Bečvě, kdy je právě září-říjen období vysoké aktivity ryb. Navíc i díky nízké teplotě vody naprostá většina uhynulých ryb zůstala na dně a postupně se rozkládala. I přes to všechno se povedlo pachatele usvědčit velice brzy, během pár dní i když ze začátku zapíral-na rozdíl od Bečvy, kde se to táhne už pomalu rok a navíc u otravy na Labi stálo na začátku selhání zabezpečovacího zařízení. Něco podobného se stalo v den havárie v Deze a každý to pomíjí. Navíc Labe v Kolíně má naprosto rozdílné koryto, hloubku a složení rybí obsádky. I přes to není pravda, že se uhynulé ryby objevili až Poděbradech-17,7 km od Draslovky. Uhynulé ryby se objevily poměrně blízko Draslovky ale protože se jednalo o menší počet díky chladné vodě, tak se tomu nepřikládal ze začátku takový význam. Naopak úsek Kolín-Poděbrady byl z hlediska rybí obsádky nejpostiženější. I když nejsem příznivcem TOP09,tak to napadání prof. Hrušky ze strany pana Klicpery za členství v této straně je směšné. Navíc díky tomu, že prof. Hruška je hydrochemik, tak ho v této věci považuji za skutečného odborníka na tuto problematiku, to o panu Klicperovy nemůžu tvrdit .A naprosto rozhodující věc, která ukazuje, že by se pan Klicpera měl spíše věnovat psaní Sci-Fi je, že ve svých závěrech naprosto pomíjí druhovou pestrost rybí obsádky. Díky ichtyologickým průzkumům provedeným v minulosti na Bečvě se v tomto úseku vyskytovalo nebo vyskytuje nejméně 16-18 druhů ryb s naprosto rozdílnou vnímavostí na chemické látky, únikovou reakcí, biologii a td. a je naprosto nemožné, aby ten Kyanid nebo jiná látka z Rožnovské Tesly nezasáhl alespoń nějaké druhy. Takhle to prostě nefunguje. Kdyby pan Klicpera místo pokusu s barvivem, které ostatně na fotce, kterou stáhl ukazuje, že barvivo bylo po celé šířce Bečvy už pod prvním splavem pod vyústěním z Rožnovské Tesly, požádal některé ichtyology nebo rybáře, aby s ním s el. agregátem prošli některé úseky řeky, tak by měl hned jasno a neplácal blbosti. Petrův Zdar
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 10:28
Tento článek je jako z učebnice demagogie, kdy se autor chlubí řadou předchozích případů, které s tímto nijak nesouvisí, splétá předivo marginálií a technických detailů, aby na závěr urážel autora velmi jednoduchého a průkazného experimentu, odhalující jeho nepravdy.

Přitom tam nemá to zcela zásadní: jak se mohl jed dostat z čističky pod Teslou vzálené asi 13!! kilometrů do Bečvy?? Snad rožnovským kanálem??
Kde má rozbory vzorků právě z tohoto kanálu, kde by musela být koncentrace kyanidů x násobně větší než v Bečvě, které musely celý kanál totálně vypálit a kdy stopy musely být patrné i po měsících??
Jak dlouho by tento mrak kanálem tekl, jak by se protáhl a naředil a jak to, že si toho nikdo nevšiml???? A kde tolik kyanidů Energoaqua vůbec vzala, kde jsou rozbory z jejich čističky atd. atd. atd.

Kde zmizelo těch 130 vzorků odebraných z Bečvy hned po havárii??

Jak to, že vůbec nepíše o původci havárie a jakémkoliv důkazu??
Co je to proboha za hru, kterou někdo s veřejností hraje s tím, že normální lidé jsou úplně pitomí??
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist