Jiří Klicpera: Proč mlha nad Bečvou?
Protože jsem veřejně vyzýván, abych se vyjádřil k publikovanému článku pana Hrušky na jeho facebooku a na stránkách Ekolistu, činím tak úmyslně jen s použitím znalostí žáka základní školy a násobilky, abych dokázal, že v článcích pana Hrušky a Ekolistu jsou zásadní chyby a neznalosti, které ale působí na veřejnost velmi zavádějícím způsobem, účel je bohužel politicky zřejmý.
Zopakujme si nejdříve základní údaj – v řece teklo 3,1 m3/sec, to znamená 186 m3/min. Použijeme nejlépe dostupnou informaci pana Hrušky, publikovaný graf se záznamem jím naměřených hodnot. Bylo by lépe použít přesné naměřené hodnoty z tabulkového uspořádání, ty ale nejsou k dispozici, tak se spokojíme s tím, co z nich vypadlo do grafu, který pro jistotu připomínám:
Graf měření chloridů si pro jednoduchost výpočtu rozdělíme na tři části, a to na počátek měření s nástupem koncentrací chloridů, potom na střední část, kdy procházela hlavní část nadávkované soli, a na třetí část, kde koncentrace soli klesala. Časové i koncentrační údaje jsou z grafu sice trochu nepřesně odečítatelné, ale chyba není rozhodující, autor měl uvést přesnou tabulku měření. Zda byla na počátku měření ustálená koncentrace chloridů 17,8 mg/l není doloženo více hodnotami před začátkem nástupu chloridů. S měřením se pak dá snadno manipulovat, ale použijme hodnoty příznivější pro autora - solitele.
V první části, asi od 10:15 do 11:15 hod (60 min) se zvyšovala koncentrace Cl- z 17,8 na 19 mg/l, tedy o 1,2 g/m3. Průtok za tuto dobu 60x186=11.160 m3 a chloridů proteklo cca 11.160 x 1,2 = 13,392 kg.
Ve druhé části 11:15 – 12:30 (75 min) se držela stále koncentrace v průměru kolem 19,5 mg/l, zvýšení tedy o 1,7 g/m3. Průtok za tuto dobu byl 75x186 = 13.950 m3 a dávka chloridů je x1,7 tedy 23,715 kg.
Třetí fáze poklesu koncentrace chloridů je od 12:30 do 14:00 hod s koncentrací 18,8 až 18,7 – tedy zvýšení o 0,9 mg/l nad počáteční hodnotu 17,8 po dobu 90 minut, výpočet činí stejným násobením 90x186x0,9 = 15,066 kg.
Celkem tedy podle propočtu 52,173 kg chloridů. Pokračujme dál podle učiva ze základní školy: Přepočteme-li stechiometricky podle atomových vah chloru 35,45 a sodíku 22,99 (celkem 58,44) naměřené chloridy na chlorid sodný, dostaneme hodnotu 52,173x 58,44/35,45 = 86 kg soli. Autor pokusu ale udává, že použil údajně jen 20 kg soli, takže docházíme k velmi významnému rozdílu, který nelze svést na nepřesnost odečtu hodnot z jeho grafu. I samotná střední část křivky vykazuje větší hmotnost průtoku soli (v přepočtu 39 kg), než udává autor. Ten navíc také píše, že při skončení měření ve 14 hodin ještě stále nebyly hodnoty na původních úrovních. Takže lže, nebo neumí měřit? Pokud použijeme složitější postup, přepočteme chloridy na látkové množství kmol a stejně vyhodnotíme i měření sodíku, dojdeme k velmi výraznému rozdílu. Chloridů proteklo asi 1,472 kmol, zatímco sodíku jen 0,813 kmol. Tato čísla ale musí být stejná! Přepočtem přes látková množství dojdeme k množství soli již jen asi 70 kg soli, ale stále není nijak vysvětlena neshoda mezi nestejným naměřeným přírůstkem sodíku a chloridů, což je dost významná záležitost. Byla snad při měření nad Bečvou silná mlha?
Pan profesor toto vyhodnocení a diskusi k neshodám v měření zcela pomíjí, možná si ji ani (možná úmyslně) neuvědomuje, což je u vědecké práce zcela zásadní nedostatek. Když totiž někam nasypu (bez dovolení) sůl, tak mi musí při měření vyjít podle učiva ze základní školy stejný počet kmol sodíku, jako kmol chloridů. Padni komu padni… Těch nedostatků je tam ještě celá řada, ale zde uvádím jen to, co si může každý přečíst a sám zkontrolovat a neporušuji tím žádnou mlčenlivost. Zato bych mohl vyzvat pana profesora, aby šel do sebe, zopakoval si učivo ze základní školy a vyvodil z takového zmetku ve své práci důsledky. Třeba by se mohl jít někdy podívat do firmy, kde se pracuje s kyanidy, nebo vrátit profesorský dekret a opustit teplá místečka v různých radách a věnovat se svým lysimetrům, protože haváriím na vodách určitě nerozumí. Politická mlha tvořená TOP 09 vědecké práci také nesvědčí a stačí to, co napíšou laici. A Akademie věd se údajně od jeho činnosti již distancovala.
Debata mezi Jiřím Klicperou a Jakubem Hruškou chronologicky
Jakub Hruška: Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu (11. 8. 2021)
↳ Jiří Klicpera: Proč mlha nad Bečvou? (8. 9. 2021)
↳ Jakub Hruška: Ano, nad Bečvou stále zataženo (9. 9. 2021)
↳ Jiří Klicpera: Svítání nad Bečvou? (10. 9. 2021)
↳ Jakub Hruška: Nad Bečvou o koze a o voze (a vůči ing. Klicperovi ode mne naposledy) (13. 9. 2021)
Štěpán Bekárek: Tma, mlha či svítání nad Bečvou? (14. 9. 2021)
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Jiří Kvítek
8.9.2021 15:19Ve Vámi kritizovaném článku je doslova uvedeno:
"...Do ústí rožnovského kanálu jsme nalili roztok chloridu sodného (NaCl), neboli kuchyňské soli. A na ní jsme si pod jezem a peřejí počkali (viz fotka). Stáli jsme s kolegou každý ca. 4 m od každého břehu a měřili vodivost vody (ta odpovídá množství rozpuštěných látek ve vodě), a nabírali vzorky. Vodivost se zdvihla po 1 hodině a 49 minutách od aplikace NaCl do rožnovského kanálu. A to úplně stejně u obou břehů!..."
Opravdu si myslíte, že někdo sypal sůl do řeky, zatímco jiní míchali za účelem dosažení homogenizace? Nebo je spíše možné, že čerstvě vysypané hrudky soli byly postupně unášeny proudem řeky, která (světe div se) nepočkala, až se sůl úplně rozpustí? Takže měřeno bylo to, co právě "připlavalo". Tedy i ty dosud nerozpuštěná sůl.
A tady je asi částečná odpověď na Vaši záhadu roku: očekávat vyrovnanou bilanci "sodíku a chloridu" by bylo opravdu velmi naivní. To by se musel do Bečvy dávkovat již homogenizovaný roztok solanky, kde to lze očekávat tak, jak výše popisujete. A co vliv solí, které připlavaly odjinud? Ten nezohledníme?
Pojďme na to jinak: vypněme alespoň na chvíli emoce, nevraživost, vztek a chuť někomu něco vrátit.
A místo toho pojďme klidně a otevřeně diskutovat, samozřejmě s ohledem na Vaši zákonem stanovenou mlčenlivost. Sám velice dobře víte, že mezi odbornou veřejností jsou různé názory, ale to k vědě patří. Vždycky se na akademické půdě našli zastánci, ale i odpůrci.
Já sám jsem absolventem stejné vysoké školy jako Vy (jenom jsem ji absolvoval o "pár let" později). Mám za sebou 28 let praxe v odpadovém hospodářství a necelých 5 let jsem certifikovaným vzorkařem odpadů. Myslím si, že s kultivovanou odbornou diskusí byste mohl souhlasit - ale je to jenom na Vás. Řekl bych, že je více lidí, kteří by se rádi přidali. Někteří se chtějí prostě jenom na něco zeptat.
Abyste mi rozuměl přesně: nechci se hádat. Můžeme se lišit svými názory. Můžeme spolu i souhlasit. Myslím si, že hlavně musíme veřejnosti hodně vysvětlovat. Aby se všichni z těch chyb poučili. A hlavně: aby k té tragédii pokud možno už nikdy nedošlo...
Jiří Klicpera
8.9.2021 17:51 Reaguje na Jiří KvítekJarek Schindler
9.9.2021 05:02 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
9.9.2021 06:29 Reaguje na Jarek SchindlerTa sůl může pomoci s ověřením modelu šíření kontaminačního mraku všude, kde lze potencionálně očekávat, že to mohlo uniknout (tedy všechny reálně možné výpusti).
Pak je třeba naměřené výsledky vyhodnotit a srovnat mezi sebou. Pokud k tomu přidáte i takto simulovaný "model proudění" v samotné řece, k tomu zohledníte zjištěné hodnoty vzorků, dále i scénáře možných úniků všech dotčených potencionálních zdrojů znečištění, pak máte šanci se reálně přiblížit tomu, co se s největší pravděpodobností asi stalo.
Jenom pro vysvětlení - ty scénáře úniků lze využít z plánů opatření pro případy havárie vypracovávané podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon), které schvaluje místně příslušný vodoprávní úřad a ke schválení mu ho musí předložit každý, kdo s uvedenými látkami nakládá nad určený limit množství.
Proto měl ty nejdůležitější práce (včetně vzorkování) řídit místně příslušný vodoprávní úřad, který má tyto informace k dispozici. Kromě toho, že je předem sám schvaluje, také může stanovit i další podmínky (a často toho využívá).
A právě vodoprávní úřady byly tím slabým místem, které nefungovalo, jak mělo. ČIŽP na můj vkus poměrně dlouho vyčkávala a když se konečně rozhoupala něco převzít, tak už to schytala místo nich.
Karel Pavelka
8.9.2021 17:15Jiří Klicpera
8.9.2021 17:58 Reaguje na Karel PavelkaMajka Kletečková
8.9.2021 22:08 Reaguje na Jiří Klicperabyl jste kdysi vedoucím pracovníkem chemické továrny na severu Čech vlastněné Agrofertem? Viz komentář Karla Pavelky 8.9.2021 17:08 na https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statni-zastupce-zamitl-stiznosti-dvou-obvinenych-v-kauze-otravy-reky-becvy#diskuse.
(Zajímá mne to kvůli tomu, zda je opodstatněné podezření z Vaší podjatosti při vypracování znaleckého posudku.)
Pavel Hanzl
10.9.2021 10:34 Reaguje na Jiří Klicpera"Jsem přesvědčen, že v případě, že Policie ČR podrobí výslechu senátora ing. Pavla Pustějovského, bývalého ředitele DEZY, pravou ruku premiéra Babiše, ihned se dozví pravdu,/pokud ji řekne/. Ing Pavel Pustějovský je odpovědný za práci ČIŽP, je hlídačem státu ve věci ŽP, zastává tuto funkci i v senátu a parlamentu ČR. Domnívám se, že je tím, kdo ve věci zná pravdu a dá se předpokládat z průběhu uveřejněných materiálů Janem Husákem, také tím, kdo s velkou pravděpodobností kryje a manipuluje informacemi, Policií ČR. Domnívám se, že je plně odpovědný za stav, že Policie ČR viníka dosud nenašla a asi nenajde. V takovém případě by měl ihned odstoupit Policejní ředitel ze své funkce. Jan Tauš, asistent ombudsmana ČR JUDr. Otakara Motejla v důchodě. v.r."
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-husak-nevyjasnene-okolnosti-otravy-reky-becvy
Jakub Graňák
8.9.2021 17:18Můžete prosím vysvětlit, jaký fyzikální či chemický jev stojí za situací, kdy do vodního toku tekoucí prudký jed způsobí otravu vodních živočichů až poté, co je několik kilometrů v tomto vodním toku ředěn a rozprostírán do celé jeho šíři? Ač jsem totiž hledal v učebnicích od základní po vysokou školu, žádný takovýto jev jsem nenašel.
Předem děkuji za odpověď
Jiří Klicpera
8.9.2021 17:53 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
8.9.2021 20:08 Reaguje na Jiří KlicperaSamozřejmě, chápu že jste to spolehlivě vysvětlil v posudku.
Pavel Hanzl
10.9.2021 10:40 Reaguje na Jiří KlicperaJarka O.
8.9.2021 18:35 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
8.9.2021 19:06 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
8.9.2021 19:20 Reaguje na Jakub GraňákSoučasný průtok v Bečvě je dle Povodí Moravy ve Valašském Meziříčí v Rožnovské Bečvě 1,76 m3/s ve Vsetínské Bečvě 3,32 m3/s. Celkem tedy 5,08 m3/s.
Ve stejné době je průtok v měrném profilu v Teplicích n. B. 4,08 m3/s, tedy o 1 m3/s menší. Ve skutečnosti by měl být větší, protože mezi Valašským Meziříčím a Teplicemi jsou do něj vústěny drobné vodní toky jako Juhyně a další, navíc kanalizační výusti z kanalizací, ČOV, Dézy a dalších výustí.
Dle mého názoru provádět podrobnou bilanci vypouštěné soli, když neznáme přesný průtok nemá smysl.
Provedený pokus prokázal, že vypouštěné látky z Rožnovského kanálu se rovnoměrně rozpustí v celém profilu Bečvy pod prvním jezem cca 600 m pod vyustí Rožnovského kanálu, což je podstatné.
Při havárii by tedy ryby musely umírat nejdále pod jezem. Pokud o tom má pan znalec pochyby, může pokus zopakovat za přítomnosti rybářů, PČR a po odsouhlasení může do Bečvy vypustit látku, která by ryby jen omráčila, ale neusmrtila. Státní zástupce by snad potom mohl stáhnout obvinění podniku Energoaqa a PČR by mohla konečně najít skutečného viníka havárie.
Zarážející je, že Déza ročně zpracovává tisíce tun silně toxických látek včetně kyanidů a při vzniku havárie neexistuje zřejmě použitelný havarijní plán, jak efektivně postupovat při úniku kyanidů do Bečvy.
Co by se asi dělo např. při teroristickém útoku na Dézu???
Kdo a jak by to řešil??
Je zde obrovské riziko kontaminace vodních zdrojů velkých městských aglomerací ve Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji s nedozírnými následky pro tisíce obyvatel a firem.
Jarka O.
9.9.2021 07:37 Reaguje naRoman Kolář
9.9.2021 10:05Provedený pokus prokázal, že vypouštěné látky z Rožnovského kanálu se rovnoměrně rozpustí v celém profilu Bečvy pod prvním jezem cca 600 m pod vyustí Rožnovského kanálu, což je podstatné. Při havárii by tedy ryby musely umírat nejdále pod jezem.
Pan Klicpera se snaží u čtenářů vyvolat dojem obrovské složitosti věci, ale ono to tak vůbec není.
Složité je pouze to, když dostanete zadání, kde už je předem vepsaný výsledek a vy máte za úkol jej obhájit. Že, pane Klicpero?
Jiří Liberda
9.9.2021 11:46Pokus s NaCl
Výhody:
-chová se podobně jako kyanidy (byli-li to kyanidy)
-je v podstatě netoxický
-snadno se měří
nevýhody:
-dno řeky se chová jako iontoměnič, zejména bahnité, díky přítomnosti humusu, čili z humusu vyšší koncentrace soli vyplavují ionty těžkých kovů
(proto se nemůže množství chloridových aniontů rovnat množství sodíkových kationtů, ty se zachytí), popravdě bych osobně věřil spíše koncentraci chloridů něž sodíku...
pokus s flouresceinem
Výhody:
-dobře se detekuje,i v nízkých koncentracích(pod UV září)
Nevýhody:
-rozpustnost (omezeně se rozpouští ve vodě)
-toxicita, i když se v nízkých koncentracích obecně považuje za neškodný, jsou popsány případy silných imunitních reakcí (u člověka může způsobit anafylaktický šok)
-silná vazba na aromatické (myšleno chemicky) struktury, tedy na bahnité říční sedimenty, dřevo ...
-v říčním toku se distribuuje jinak než ty kyanidy, zčásti díky adsorbci, zčásti díky velikosti molekuly (Mr Na 23 Cl 35 Mr fluoresceinu 332) což podstatně ovlivňuje rychlost difuze a tedy i homogenizaci vzorku (viz Fickovy zákony), zčásti díky tendenci aromatických látek ve vodním prostředí tvořit micely.
Výpočty pro středoškoláky raději nekomentuji, zásadní problém spočívá v nehomogenitě toku a ditribuce rozpuštených látek v čase a korytě, popravdě množství soli vypočtené mohlo vyjít jakkoli, nejspíše měřili mimo hlavní tok a kde koncentrace klesají ze zjevných důvodů pomaleji...
Osobně si myslím že pokus s NaCl má podstatně vyšší hodnověrnost.
Jarka O.
9.9.2021 15:00 Reaguje na Jiří LiberdaPavel Hanzl
10.9.2021 10:31 Reaguje na Jarka O.https://denikreferendum.cz/clanek/32484-zjisteni-dr-deza-je-zrejme-napojena-na-podezrelou-vypust-ve-lhotce-nad-becvou
Jan Knap
9.9.2021 18:54Pavel Hanzl
10.9.2021 10:28Přitom tam nemá to zcela zásadní: jak se mohl jed dostat z čističky pod Teslou vzálené asi 13!! kilometrů do Bečvy?? Snad rožnovským kanálem??
Kde má rozbory vzorků právě z tohoto kanálu, kde by musela být koncentrace kyanidů x násobně větší než v Bečvě, které musely celý kanál totálně vypálit a kdy stopy musely být patrné i po měsících??
Jak dlouho by tento mrak kanálem tekl, jak by se protáhl a naředil a jak to, že si toho nikdo nevšiml???? A kde tolik kyanidů Energoaqua vůbec vzala, kde jsou rozbory z jejich čističky atd. atd. atd.
Kde zmizelo těch 130 vzorků odebraných z Bečvy hned po havárii??
Jak to, že vůbec nepíše o původci havárie a jakémkoliv důkazu??
Co je to proboha za hru, kterou někdo s veřejností hraje s tím, že normální lidé jsou úplně pitomí??