https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-ano-nad-becvou-stale-zatazeno
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Ano, nad Bečvou stále zataženo

9.9.2021
Foto | Jakub Hruška
K úvahám ing. Klicpery o našem pokusu se solí na Bečvě dne 27. 7. bych rád podotknul:
 
Především, nic z toho, co ing. Klicpera ve svém příspěvku uvedl, nezpochybňuje to, proč jsme náš experiment udělali - tedy prokázání skutečnosti, že již po 820 metrech od rožnovského kanálu jsou rozpuštěné látky, které z něj vytekly, již zcela rozptýleny v celém příčném profilu řeky. To je zcela zásadní pro možnou interpretaci potenciální kontaminace řeky Bečvy z tohoto zdroje.

Dále bych ocenil, kdyby ing. Klicpera vedl faktickou diskuzi, a nepoužíval osobní a politické invektivy k „posílení“ svých argumentů.

A nyní k faktům:

1. Nikdy jsme netvrdili, že průtok v Bečvě v době a v místě experimentu byl 3,1 m3/s. Tento průtok byl na stanici ČHMÚ v Teplicích nad Bečvou, kde jsou veřejně přístupná okamžitá data k dispozici na https://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfdyn.php?seq=307352. Vodočet Teplice leží na říčním km 40,4, vyústění rožnovského kanálu na km 60,0. Je tady 19,6 km po proudu od místa zahájení experimentu. Průtok z Teplic jsme používali pouze jako referenční hodnotu vůči průtokům ze stejné stanice ze dne havárie 20.9.2020, protože je to k Juřince (místo, kde jsme měřili koncentrace) nejbližší oficiální limnigraf na řece Bečvě.

Průtok v době a místě našeho experimentu byl nesporně mnohem menší než 3,1 m3/s, se kterým ve svých výpočtech počítá ing. Klicpera. A to ze dvou důvodů: Do Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Teplicemi ústí mnoho dalších přítoků (např. Mřenka-Jasénka, Juhyně, Jasenický potok, Svinov, Loučský potok, Špičský potok, Hluzovský potok, Hlubocký potok), které logicky zvyšují průtok v řece mezi Juřinkou a Teplicemi.

Dále z našich pozorování během experimentu vyplývá, že během experimentu voda v řece klesala (přestože průtok v Teplicích byl celou dobu konstantní). Malý pokles průtoku během experimentu lze doložit i koncentracemi dalších měřených látek (které nebyly přídavkem soli ovlivněny) – například koncentrace síranů, hořčíku a draslíku vzrostly kontinuálně zhruba o 10 %, což lze dát do souvislosti s poklesem průtoků, kdy se tyto látky postupně „zahušťují“.

Všechny výpočty látkových toků chloridů a sodíku, které znalec provedl, jsou evidentně zatíženy velikou chybou – použitý nerealisticky vysoký průtok nadhodnocuje množství proteklých látek (látkové toky). A právě na látkových tocích ing. Klicpera staví kritiku našeho experimentu.

Dále se pan ing. Klicpera spletl (nejméně) v „přepočtu“ první části našeho experimentu. Cituji z jeho článku: V první části, asi od 10:15 do 11:15 hod (60 min) se zvyšovala koncentrace Cl- z 17,8 na 19 mg/l, tedy o 1,2 g/m3. Průtok za tuto dobu 60x186=11.160 m3 a chloridů proteklo cca 11.160 x 1,2 = 13,392 kg.

Chyba je v tom, že během této doby došlo ke zvyšování koncentrace průběžně (z nulového přírůstu na maximální přírůst oněch 1,2 g/m3 po první hodině (navíc k výpočtu této hodnoty zde byl použit špatný, a to vyšší, průtok)). Správná hodnota látkového toku by tedy ležela na polovině této hodnoty. Pokud obě chyby opravíme, a předpokládejme, že skutečný průtok byl 2/3 z průtoku v Teplicích, pak nedostaneme 13,392 kg, ale 4,4 kg soli během první hodiny zvýšené koncentrace. To již zcela koresponduje s námi použitým množstvím 20 kg soli.

2. Molární nepoměr mezi chloridy a sodíkem (v řece bylo méně sodíku než by odpovídalo chemickému poměru v molekule NaCl) může vzniknout adsorpcí nebo iontovou výměnou sodíku za jiné kationty přímo v řece.

Bečva je, místní prominou, velmi špinavá. Je v ní množství minerálů a živin, řeka je značně eutrofizovaná průmyslovým i komunálním znečištěním a splachy hnojiv z polí. Dno a kameny jsou plné nárůstů řas a baktérií, voda je plná suspenzí a plovoucích řas a sinic. Všechny tyto povrchy mají značnou adsorpční a ionto-výměnnou kapacitu. Je velmi pravděpodobné, že část Na+ (sodík je kladně nabitý kationt) se vazebně vyměnila za jiné kationty – v úvahu připadá hlavně vápník (Ca2+), kterého jsou v řece vysoké koncentrace. Zejména na začátku pokusu, než se NaCl rozředil, byla jeho iontová síla vysoká a iontová výměna mohla probíhat. A proto v řece „ubylo“ sodíku vůči chloridům, protože chloridy tyto adsorpční a iontově-výměnné vlastnosti nemají zdaleka tak silné.

Na závěr mám pro ing. Klicperu i orgány činné v trestním řízení návrh: Celý experiment znovu zopakovat. Za průtoků stejných jako v době havárie, pomocí kombinace různých metod a adekvátního vyhodnocení. Provést by ho měl někdo, nejlépe instituce, která se dosud do případu „nenamočila“, a to ani jako dobrovolník, ani jako znalecké pracoviště, jejichž materiály jsou už ve vyšetřovacím spise.

Protože pravdu bychom bezpochyby znát opravdu měli.


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

9.9.2021 15:17
Předpokládám, že PČR profesoru Hruškovi a rybářům, kteří mu s experimentem pomáhali, poděkuje za užitečný pokus, a bude iniciovat zopakování experimentu nejen z ústí rožnovského kanálu, ale i z ústí podniku DEZA a z ústí tajemného kanálu, který se nachází nejblíže místu úhynu ryb. Policie by s naplánováním experimentu neměla moc otálet; co když kolem 20. září nastanou podobné podmínky v řece, jaké byly v tento kalendářní den loni při oné velké ekologické havárii.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 18:22 Reaguje na Majka Kletečková
Policii ten experiment dělala, výsledek je tajný. Jakýkoliv zakáže z moci ouřední, protože by mohl ukázat, jak to bylo ve skutečnosti.
Odpovědět
JV

Jan Vanecek

9.9.2021 22:36
Z obou experimentů je zřejmé, že použití fluoresceinu je vhodnější. V Bečvě běžně žádný není, tak nemohou být výsledky interpretovány rozdílně, jako u soli. Data z experimentu s fluoresceinem známá nejsou, tak není o čem diskutovat. Data z pokusu se solí jsou zveřejněna nedostatečně, není kontrolní měření chloridů, není průtok vody,…
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 04:21 Reaguje na Jan Vanecek
A není to nakonec úplně jedno? Není jedno jestli se ten kyanid ( při pokusu sůl) rozptýlil po celé šířce toku po 600 metrech nebo až po kilometru a půl? Já bych řekl, že to jedno je. Pořád bude zbývat přes kilometr toku kde nezahynula jediná rybička. Asi se tam vyskytují super odolné, na kyanidy již zvyklé druhy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 19:52 Reaguje na Jarek Schindler
A rybáři je v tu neděli chytali a jedli je k obědu. Asi tam žijí velmi odolní rybáři i s neméně odolnými rodinami....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.9.2021 11:01
Pane Hruško, ano, jistě by se měl experiment provést znovu s měřením po 200 m v délce 1 km pod výpustí a to pro všechny tři v úvahu připadající výpustě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.9.2021 19:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč se zabývat sporným mísením,, když není nijak doložena cesta jedu Juřinským kanálem z Tesly až k Bečvě??
To letěl ten kyanid snad 12 km vzduchem?? Jakou by musel mít koncentraci na začátku, když stačil protéct takový kus kanálem a ještě otrávit takový kus řeky, kdy se x-setnásobně naředil?
Vždyť je to i pro laika jasný nesmysl!!!
Odpovědět
JE

Jaroslav Enenkel

10.9.2021 20:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Na tuto otázku nedokáže odpovědět nikdo. Proč ti odborníci dělají experimenty od kanálové výpusti a proč neberou v potaz cestu mnohakilometrovým kanálem? Jestli chtějí potvrdit nebo vyvrátit Energoaqvu, tak by to měli začít u ní, ne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.9.2021 15:09 Reaguje na Jaroslav Enenkel
No, právě. Já se na to ptám pořád, ale nic, anl ťok.
A tohle je přece pro řešení celého případu zcela zásadní.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist