Jitka Jelínková: Nový stavební zákon a jednotné environmentální stanovisko: nezapomeňme na fikci

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který se právě schvaluje, zřejmě umožní i kácení dřevin bez uložení náhradní výsadby. Pokud úředníci nerozhodnou včas. Bude se na něj totiž vztahovat tzv. fikce souhlasu bez podmínek, pokud jej orgán životního prostředí nevydá v zákonné lhůtě (to se může stát opomenutím „v návalu práce“ i záměrně). To by nemělo zaniknout v diskuzi, která se vede kolem nového stavebního zákona a jednotného environmentálního stanoviska. Připomeňme, že JES má urychlit povolování staveb tím, že bude zahrnovat v zásadě všechna dosavadní závazná stanoviska a povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny (s výjimkou záměrů ve zvláště chráněných územích, EVL nebo ptačích oblastech), zákona o ochraně ZPF, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší, popřípadě i dalších zákonů z oblasti životního prostředí.

Fikce se má na jednotné environmentální stanovisko (JES) použít v ještě větším rozsahu, než podle současného stavebního zákona, tj. vztahovat se nemá pouze na JES nahrazující závazné stanovisko EIA nebo správní akty podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterými se posuzuje splnění požadavků plynoucích ze směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice o ochraně volně žijících ptáků (Natura 2000).

Oproti současné úpravě by tedy mohlo být fiktivní i posouzení splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které nejsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie, tj. pokud by šlo „pouze“ o druhy zvláště chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, resp. jeho prováděcí vyhlášky.

Stejně jako v právní úpravě účinné již od 1. 1. 2021 není pamatováno na to, aby se fikce nevztahovala na povolení kácení a uložení náhradní výsadby. Bez účasti spolků v řízení bude jistě nastávat, co nastává již dnes (v jaké míře, můžeme jen hádat, protože Ministerstvo životního prostředí to nijak nesleduje), tj. že orgán ochrany přírody „nestihne“ vydat závazné stanovisko ke kácení a náhradní výsadbě, takže stavební úřad povolí kácení a odůvodní to fikcí souhlasu (samozřejmě bez uložení náhradní výsadby)! Takové rozhodnutí je podle mého názoru jednoznačně nezákonné, ale když na to nikdo neupozorní (především se proti tomu neodvolá spolek z pozice účastníka řízení), zůstane tak.

Ministerstvo životního prostředí tento stav zjevně netrápí, protože nebylo schopno vydat metodickou instrukci, ve které by jasně napsalo, že došlo-li ke vzniku fikce souhlasu s kácením, musí orgán ochrany přírody informovat nadřízený správní orgán, který vydá skutečné závazné stanovisko, v němž vyhodnotí funkční a estetický význam dřevin, uváží, zda stavební záměr je závažným důvodem pro povolení kácení (všech) dřevin, a stanoví přiměřenou náhradní výsadbu. Podle něj pak stavební úřad může vydat zákonné rozhodnutí o povolení (části) kácení a uložení náhradní výsadby.

MŽP napsalo do metodiky tak nicneříkající formulaci, že v kauze, se kterou jsem byla nedávno seznámena, krajský úřad jako nadřízený orgán ochrany přírody, ač se na něj sám stavební úřad obrátil, metodiku MŽP citoval („má nadřízený orgán ochrany přírody možnost uplatnit materiální kritéria podle zákona o ochraně přírody a krajiny“), ale meritem věci se nijak nezabýval = neudělal nic. Kdyby aspoň napsal „s kácením dřevin bez uložení náhradní výsadby souhlasím, protože …“! V dané kauze prý kácením vznikne ekologická újma přes 630 tis. Kč. Takto absurdně úřadují některé orgány ochrany přírody.

Dodávám, že MŽP samozřejmě mělo ihned po uzákonění fikce souhlasného závazného stanoviska (1. 1. 2021) vydat metodiku, která by obecně vyžadovala informování nadřízeného správního orgánu o vzniku fikce, aby přezkoumal, zda byly splněny hmotněprávní předpoklady pro souhlas bez podmínek (např. se zásahem do významného krajinného prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny), a nebyly-li, zajistil nápravu vydáním skutečného závazného stanoviska s podmínkami nebo nesouhlasného závazného stanoviska. Ministerstvo důsledky fikce pro ochranu veřejných zájmů životního prostředí ani metodicky neřeší, ani nekontroluje orgány životního prostředí nižších stupňů, ani nemá data z praxe, v jakém rozsahu se fikce uplatňuje.

Spolky by z pozice účastníků řízení před stavebními úřady ohlídaly aspoň něco…

---

reklama

---