https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitkan-jelinkova-destrukce-zakona-o-ochrane-prirody-a-krajiny-jiz-castecne-probehla
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jitka Jelínková: Destrukce zákona o ochraně přírody a krajiny již částečně proběhla

20.5.2021
Foto | JJ Shev / Unsplash
Zcela se shoduji s názorem Petra Svobody, který v příspěvku Zastavějí všechno kolem vás (9. 5. 2021) napsal, že návrh nového stavebního zákona „představuje největší nebezpečí pro českou krajinu za posledních 40 let“. Každý, kdo je jen trochu znalý reality české veřejné správy, nemá nejmenší pochybnosti, jak odborně a vyváženě (a navíc velmi rychle, protože všechno je tak jednoduché!) budou stavební úřady, které pohltí kompetence orgánů ochrany přírody (zemědělského půdního fondu … aj.), rozhodovat o střetech stavebních záměrů s těmito veřejnými zájmy. A Ministerstvo životního prostředí, ač podle kompetenčního zákona zůstává ústředním orgánem ochrany přírody a krajiny i zemědělského půdního fondu, nebude v naprosté většině případů mít „právní páky“, jak do posuzování těchto kolizí zasáhnout – s čímž paradoxně samo souhlasilo.
 

Chtěla bych však připomenout, že i změny, které v klíčovém zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“), již proběhly, jsou velmi významným oslabením dlouholetých principů a pilířů tohoto zákona.

Tyto změny jsem si ještě před 5 lety nedovedla představit ani v nejhorších snech. Když jsem v roce 2001 začala působit jako právnička v resortu životního prostředí, říkávali pamětníci, že nejhorším ministrem životního prostředí byl ten (nějak se mi nechce jmenovat), za nějž MŽP ztratilo klíčovou kompetenci ústředního orgánu státní správy pro oblast územního plánování. V pozdějších letech jsme se obávali působení ministrů z řad ODS, ale k nějakým významnějším negativním změnám v právní ochraně životního prostředí nedošlo.

Zdaleka nejhorší vývoj práva ochrany přírody nastal za současného vedení MŽP, a na tom nic nezmění vcelku příznivý mediální obraz vytvářený rétorikou boje proti suchu, podporou akcí Sázíme 10 miliónů stromů apod. A nezmění na tom nic ani skutečnost, že některé ze změn dotýkajících se ochrany přírody a krajiny byly poslanecké návrhy, protože MŽP je samozřejmě odpovědné za to, jak dovede význam ochrany přírody v zákonodárném sboru obhájit.

Fakta? Zde jsou.

Podrobný článek redaktorky Ekolistu.cz Zdeňky Kováříkové (14. 5. 2021) o kácení stromů podél železnic se věnoval dopadům změn právní úpravy kácení dřevin rostoucích mimo les u železničních drah, tj. novely § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny účinné od 1. 7. 2017, ještě zesílené změnou § 10 zákona o drahách účinnou od 15. 1. 2020 a mířící na všechno stromoví, tedy i lesní porosty, v tzv. dopadové vzdálenosti od dráhy. Ministerstvo životního prostředí vydalo hezkou metodiku, v níž se staví proti paušálnímu kácení bez vyhodnocení konkrétních skutkových okolností, v praxi však orgánům ochrany přírody ve snaze regulovat neodůvodněné kácení nijak nepomáhá, protože dosud nebylo schopno přimět Ministerstvo dopravy k řešení rozporů v tzv. dohodovacím řízení podle správního řádu.

Nejvýznamnější a vskutku „systémové“ oslabení právní ochrany přírody nastalo novelami zákona o ochraně přírody a krajiny spojenými s novelami stavebního zákona a tzv. urychlovacího (liniového) zákona, tj. zákony č. 225/2017 Sb. a č. 403/2020 Sb.. První z nich připustil, aby v případech, kdy zákon o ochraně přírody a krajiny vyžaduje povolení, resp. výjimku k určitému zásahu, nevedl orgán ochrany přírody v této věci samostatné správní řízení, ale vydával pouze tzv. závazné stanovisko, na jehož základě povolení vydává stavební úřad.

Konkrétně šlo o závazná stanoviska ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru a závazná stanoviska jako podklad pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Důsledky nahrazení samostatného rozhodování orgánu ochrany přírody pouhým závazným stanoviskem lze shrnout takto: omezené možnosti dokazování a tedy náležitého zjištění skutkového stavu a jeho odborného posouzení, tlak na rychlost vydání závazného stanoviska na úkor jeho věcné správnosti (o později zavedené fikci souhlasného závazného stanoviska se zmíním dále), nemožnost spolků účastnit se řízení a jako nezamýšlený, ale obvyklý efekt „legislativních experimentů“ velké nejasnosti mezi orgány ochrany přírody a stavebními úřady při aplikaci nových ustanovení.

Ještě zásadnější změnou však bylo velmi podstatné omezení přístupu ekologických spolků do správních řízení. Novelizací § 70 odst. 3 ZOPK ztratily ekologické spolky právo účastnit se všech řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona (např. před stavebními úřady, báňskými úřady, orgány státní správy lesů, státní památkové péče atd.), a zůstalo jim pouze právo účastnit se „řízení podle tohoto zákona“, tj. zákona o ochraně přírody a krajiny. Jak známo, Ústavní soud nejtěsnější většinou zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení této omezující změny (nález Pl. ÚS 22/17).

Vykácení 73 stromů podél silnice na Jesenicku změnilo krajinný  ráz . ŘSD za to dostalo pokuty.
Vykácení 73 stromů podél silnice na Jesenicku změnilo krajinný ráz . ŘSD za to dostalo pokuty.
Foto | ČIŽP / ČIŽP

Aby toho nebylo málo, až doslova před pár týdny, tj. více než 3 roky po uvedené změně právní úpravy, začala ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj připouštět, zřejmě pod vlivem právní doktríny, výklad, že pokud orgán ochrany přírody vydává namísto jinak samostatného rozhodnutí (povolení ke kácení dřevin, povolení druhové výjimky) závazné stanovisko, které se „překlápí“ do rozhodnutí stavebního úřadu, mají ekologické spolky právo účastnit se v této části územního nebo stavebního řízení.

Převážná většina stavebních úřadů po 1. 1. 2018 upírala spolkům právo „mluvit“ z pozice účastníka řízení např. do povolování kácení a ukládání náhradní výsadby pro účely stavebních záměrů, a nelze jim to bez náležitého metodického vedení ze strany MMR a MŽP ani vyčítat.

Že ekologické spolky z pozice účastníka řízení leckdy hájí zájmy ochrany přírody a krajiny s daleko větším nasazením než správní orgány, je skutečnost, na které pomluvy či snad opravdu negativní zkušenosti s působením některých spolků nic nezmění. I odpůrce ekologických spolků snad jako občan souhlasí se závěrem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, podle nějž „argument, že občanům po veřejném zájmu nic není a je to věc pouze úředníků, pokládá rozšířený senát za absurdní“ (usnesení ze dne 29. 5. 2019, čj. 2 As 187/2017-264, č. 3903/2019 Sb. NSS).

Zákonem č. 403/2020 Sb. byl do zákona o ochraně přírody a krajiny vložen nový § 82a Jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny podle liniového zákona. Při splnění stanovených podmínek (jde o umístění nebo provedení záměru stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury podle liniového zákona, pro který je vyžadováno závazné stanovisko EIA) nahrazuje toto jednotné závazné stanovisko všechny správní akty, které by jinak byly zákonem o ochraně přírody a krajiny vyžadovány; samostatné zůstává pouze stanovisko o vyloučení či nevyloučení významného vlivu na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Nahrazení veškerých závazných stanovisek a povolení včetně povolení výjimek ze zákonných zákazů podle ZOPK by se mohlo zdát přijatelným kompromisem mezi náležitým posouzením vlivu záměru na zájmy ochrany přírody a krajiny a rychlostí umisťování a povolování staveb podle liniového zákona.

Stinnou stránkou nahrazování samostatných správních řízení před orgány ochrany přírody pouhým závazným stanoviskem jako podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu je ovšem to, že ekologické spolky či jiní účastníci řízení mohou zjištěný stav věci a jeho právní posouzení účinně rozporovat prakticky až v rámci odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu podmíněnému závazným stanoviskem. To vede buď k častější nutnosti rozhodnutí zrušit pro jeho vady a věc vrátit k novému projednání, nebo k pouze formálnímu vypořádání námitek odvolacím orgánem – a následně možným (a leckdy úspěšným) správním žalobám.

Naprosto zásadní změnou dotýkající se ochrany všech veřejných zájmů při rozhodování o všech stavbách obecně je fikce souhlasného závazného stanoviska dotčeného orgánu zákonem, pokud není vydáno ve lhůtě pro jeho vydání (§ 4 odst. 9 stavebního zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2021).

Ochrana žadatele (stavebníka) před nečinností veřejné správy je jistě potřebná, ale pozitivní fikce („orgán mlčí, takže souhlasí“) byla v právu vždy chápána jako výjimečný institut, protože její rizikovost pro ochranu veřejných zájmů a s nimi se leckdy prolínajících soukromých zájmů sousedů stavebníka je evidentní. Vyřídit žádost „fikcí“ (tj. nedělat nic) je nepochybně velkým lákadlem pro dotčené orgány včetně orgánů ochrany přírody, ať již z důvodu skutečného přetížení, neznalosti či důvodů mnohem temnějších, včetně „záměrné nečinnosti v důsledku ilegální koordinace postupu“ mezi žadatelem a příslušným pracovníkem dotčeného orgánu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 10/2009 – 86 ze dne 25. 6. 2009, č. 2255/2011 Sb. NSS, k fikci souhlasu s ohlášením stavby podle § 106 odst. 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012). Takže se jistě dočkáme povolování kácení fikcí (kupodivu náhradní výsadba se fikcí neuloží), udělování fiktivních souhlasů k zásahům do významných krajinných prvků atp.

Nový stavební zákon, o kterém má 26. května hlasovat Poslanecká sněmovna, pak destrukci ochrany přírody a krajiny ve střetu se stavebními záměry dokončí.

Pro čtenáře, kteří úřadování kolem přírody a krajiny (potažmo mnohé jiné úřadování) považují za víceméně zbytečné a jeho redukci vítají, dodávám, v čem s nimi souhlasím.

Souhlasím v tom, že orgány ochrany přírody (a správní orgány obecně) mnohdy přepečlivě až nadbytečně „úřadují“ v případech, kdy věcně jde o málo, zatímco v případech, kdy by měly hájit skutečné hodnoty přírody a krajiny např. proti vlivnému investorovi, ustupují (a leckdy napíší stohy stránek, aby zdůvodnily, proč je zásah do přírody a krajiny přijatelný). Pokud ale orgány ochrany přírody ztrácejí právní nástroje, nemůžou je ani ti výjimečně dobří a odvážní úředníci využívat.


reklama

 
foto - Jelínková Jitka
Jitka Jelínková
Autorka byla v letech 2001 - 2015 právnička České inspekce životního prostředí, v současné době je kozultantka a lektorka.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.5.2021 07:29
Naprostý souhlas, ochrana přírody a krajiny byla postupně odsouvána na vedlejší kolej pod různými záminkami ( od údajného ekoterorismu po dosažení mantry o rychlejším ekonomickém růstu jako základu veřejného blaha.

Zde uvedu citaci téměř nepovšimnutého článku profesora a kněze Piťhy:

"„Příčinou k napsání tohoto upozornění pak je velmi složitá situace a krajně neutěšený stav naší země. Došlo totiž k takové krizi pozitivních hodnot, že dochází ke zneuctění člověka a k odmítání racionálního myšlení. To nutně přináší tragické následky, které se stále zvětšují. Obávám se úplného rozpadu společnosti,“Zažil jsem II. světovou válku, dvě revoluce, dvě totality a dvojí okupaci. Jsem emeritním univerzitním profesorem, vedl jsem katedru, byl jsem ministrem školství a již osmý rok jsem hlavou Kapituly Všech svatých na Hradě pražském."

Nyní se zaměřme na otázku, odkud pramení výše popsaný stav. Víme to snad všichni. Došlo k rozvratu morálky. V této otázce je zásadní, abychom si každý sám udělali pořádek ve svém jednání. Není příjemné vidět pravdu o sobě a je téměř heroický výkon ji přijmout, začít proti tomu něco dělat a vytrvat. Je třeba vzít do úvahy dva aspekty. Prvý je současný stav. Druhým, daleko závažnějším je, že lidé ztratili, popř. odmítli jakýkoli morální rámec. "

celé zde: https://www.echo24.cz/a/SfTxt/obavam-seuplneho-rozpadu-spolecnosti-pise-petr-pitha

Taky jsem si nedovedl představit, že si dobrovolně zničíme větev na které sedíme, devastace životního prostředí nabrala hrozivých otáček a nikoho, skutečně nikoho z politiků to absolutně nezajímá, státní správa pak skáče jak se jí píská a ekologické spolky jsou pokoutními tahy , uplacených a zkorumpovaných poslanců Sněmovny (nenápadné pozměňovací návrhy u řady zákonů) vytlačovány mimo účastenství v rámci správních řízení, kde se jedná o ochranu životního prostředí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.5.2021 12:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Clanek od p. Pithy jsem vcera cetla. Ano, byl dobre schovany. Smutny a drsne pravdivy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.5.2021 12:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Že by nás měl kněz učit racionálnímu myšlení? To si trochu protiřečí, byť v mnohém má asi pravdu.
Odpovědět
KG

Kateřina Geržová

20.5.2021 07:56
Dobrý den, děkuji za skvěle sepsaný článek. Je mi z něj smutno, vždycky prostě může být hůř...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2021 08:47
Lidstvo dostalo pokutu za to, že mění krajinný ráz... Trochu divná věta, že? Ano, paní autorka to sepsala hezky, v mnohém s ní souhlasím. Ale jako jsem proti bilbordům kolem cest, stejně tak mi tam vadí přemíra zeleně. Hlupáčky vytočím - je to kvůli bezpečnosti. Stromy nalepené na cestu nebo les kolem trati nahrávají pomatencům protestujícím proti imigrantům, např. Ne, nechci dělat z komára velblouda, ale zažil jsem vyvrácený strom na výpadovce, když všichni spěchali z práce a nervózně zjišťovali, jestli někdo s sebou neveze motorovku. Ne, neměl, museli čekat na hasiče.

Píše se 21. století, po cestách se nevláčí formani s koňmi, lokálka nefuní třicítkou, ale vlaky sviští stopadesátkou. A zkuste v takové rychlosti brzdit...a to vezete 200 lidí. Oktávka max. čtyři, a i ta brzdná dráha je u ní podstatně kratší.

Takže nemávejme rukou nad 10 mio stromy, sázejme je tam, kde nikoho nebudou ohrožovat. Kolem cest a tratí bych opravdu preferoval bezpečnost nad estetickým zážitkem. Stačí jeden osobní zážitek s kolizí a změníte názor na věc.
Odpovědět
AM

Anežka M

20.5.2021 10:13 Reaguje na Karel Zvářal
Vcelku s Vámi lze souhlasit, pane Zvářale; na druhou stranu existují i situace kdy ty stromy můžou i motoristům pomáhat, letošní zima na to byla ukázková - když se šouráte ve vánici po silničce druhé třídy někde na Vysočině, pole, příkopa i silnice jedna bílá zafoukaná pláň, tak jste docela rád, když ty stromy máte, protože aspoň tušíte, kudy vede škarpa.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2021 10:52 Reaguje na Anežka M
To je další věc, kterou bych řešil úplně jinak. Mnohde ty škarpy jsou jak jámy na mamuty, prostě pasti. Na odvedení vody stačí 20 cm járek, nemusí tam být jama, kam když člověk spadne, má problém se vyhrabat, o sjetém autu nemluvě. A celkově jsem pro jinou koncepci zeleně v krajině. Stovky políček jsme přeměnili na megalány, to jsme v klidu přijali, ale stromy chceme kolem cest jako za c.k. mocnářství. Prostě chce to změnu, ale na tu není společnost připravena.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.5.2021 12:15 Reaguje na Karel Zvářal
Tak napiste, pro jakou koncepci zelene v krajine jste. Co se tyce zeleznic, tak tam se prave jezdi rychlosti 20 km v hodine kvuli bezpecnosti a stromum kolem. O tom se tu nedavno psalo. A na zafoukanych silnickach Vysociny v zime byste bez stromu kolem silnic a s malymi 20 cm jarky skoncil uprostred pole.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2021 12:50 Reaguje na Jarka O.
To by bylo na delší text, nejde to napsat v pár větách. A pokud je sněhu tolik, že se ztratí sloupky pod sněhem, měli by je dělat vyšší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2021 13:52 Reaguje na Jarka O.
Ve zkratce řečeno: 10% zem. půdy se zatravněnými mezemi s keři (šípek, hloh, ovocnáče. Duby a lípy do větrolamů.) a údolnicemi. Stromy a keře dávat kolem polních cest. Zeleň řešit v návaznosti na protierozní a protizáplavová opatření. Kolem cest jen omezeně, raději směr jízdy vyznačovat jinak ("patníky").

https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.5.2021 14:59 Reaguje na Karel Zvářal
Možná bychom tu našli 5 "škol" jak co nejsprávněji chránit přírodu. Je to dobře nebo špatně?

Ale do zákona je možné dát jen nějaké víceméně jednoznačné návody.

Pokud nenastane nějaký konsensus na straně ochránců přírody, je vůbec legitimní na špatné zákony nadávat, když se vlastně neví, co se chce?

Tím vůbec nechci říkat, že v tomto s vámi nesouhlasím. Naopak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2021 15:39 Reaguje na Jiří Svoboda
I za totáče si někteří dovolili říct svůj názor. Někdy v r. 85 na TSTT v UH šel krásný dokument Zvorali jsme, co se dalo. Myslím, že kdyby autor viděl dnešní stav (a možná vidí), netočil by dokument, ale horror.

A od tolika zájmových skupin nemůžete čekat konsensus. To z nich musí vyjít dobrovolně (především vlastníků a uživatelů půdy), a právě proto píšu, že k tomu společnost ještě nedozrála. Ale dobré je, že o tom můžeme aspoň chatovat:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2021 15:47 Reaguje na Karel Zvářal
Tím jsem chtěl říct, že proběhla nejen destrukce zákona o ochraně, ale destrukce samotné přírody, tj. pestré agrární krajiny.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.5.2021 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
To je vše v pořádku, co píšete a i já považuji za velmi důležité rozvíjet a hledat celostní (zahrnuty všechny aspekty) koncept pestré agrární krajiny, která by zachovala/zvýšila biodiversitu, chránila/zlepšovala půdu, poskytovala lidem dostatečný užitek, přispívala ochraně klimatu....

Ale to chce předně dostatečně širokou věcnou diskusi, kde se budou názory racionálně oponovat a nebude se používat nálepka jako argument. Bohužel, ani v tomto společnost nedozrála a spíše se tomuto vzdaluje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.5.2021 16:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Jsem ten poslední, kdo (se) diskuzi brání.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.5.2021 22:36 Reaguje na Karel Zvářal
Jedna vlaštovka či Zvářal jaro nedělá. Je potřeba se obout do zelených a neziskovek, aby tam vznikla nějaká rozumná diskusní platforma s rozumným výstupem. Ale tam je to evidentně zabetonovaný, chtějí poslouchat jen sebe.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.5.2021 23:18 Reaguje na Karel Zvářal
Ve zkratce: kde chcete těch 10% vzít?
Půda někomu patří, té obecní není až tak moc a státní většinou skoro nic (pominu-li vodní toky, a právě železnice).
Jste tedy pro výkup pozemků?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.5.2021 06:56 Reaguje na Jan Škrdla
Dosti spoléháme na dohodu s uživateli, někde už jsou změny zaneseny do map a obce to vítají. A pokud to bude nutné, v některých případech i vykupovat, v sázce je hodně.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.5.2021 22:25 Reaguje na Karel Zvářal
Nedovedu si představit, že by se kolos obdělávající více než 1000 ha zabýval zakládáním a péčí o větrolamy a meze.
Zanesení do map připadá v úvahu při zpracování pozemkových úprav. Pak musí být někdo, kdo souhlasí s tím, že mez nebo větrolam bude na jeho pozemku. Většinou je to tak, že se vyčlení pozemek obce (popř. státu).
Pokud však není z čeho brát, tak je nutné provést výkup za tržní ceny zemědělské půdy.
Poslední možnosti, a to vyvlastňování nebo zakládání na cizím, jsou už příliš velké zásahy do práv vlastníka, tudy cesta nevede.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2021 03:40 Reaguje na Jan Škrdla
Mno... jako bychom nebyli svědky jedné apokalypsy průmyslového hospodaření (mono...). Lidstvo je prostě nepoučitelné. Když se zavčasu na narůstající problémy upozorňuje, tak místo hledání způsobů budem vypichovat důvody, proč to nepůjde??

Takže: rozkulačit, maximálně pozcelovat a zakonzervovat... tááák, a ste v tahiti, milánci zelení!
Odpovědět

Jan Škrdla

22.5.2021 21:57 Reaguje na Karel Zvářal
Jsou to tak trochu podstatné rozdíly. Když pominu to, že kalamita SM i jiných monokultur se již na plno projevila, tak +- polovina lesů je státu. Když se stát, potažmo LČR chytne za nos, tak může začít hospodařit jinak.

Naopak drtivá většina zem. půdy je soukromých rukou. Vysadit strom nebo keř na mez, která existuje a je na soukromé parcele by snad ještě prošlo (lepší je domluvit se s majitelem pozemku).
Založit biokoridor nebo větrolam na soukromých pozemcích je tak trochu mimo realitu. Bez souhlasu majitele (kterých můžou být řádově desítky) a nájemce nezískáte dotaci. Navíc dotčený majitel pozemku může podat žalobu, a má dost velkou šanci, že uspěje.
Takže pak zbývá výkup (nemáte jistotu, že na něj všichni majitelé přistoupí), a nebo pozemkové úpravy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.5.2021 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Proti keříckům nic. Ale ta krásná vzrostlá stromoradi, na Vysočině hlavně, mají zůstat. Když byste jel ve sněhové vánici v bílé tmě, tak vám světlý sloup nebude nic platný. Byl byste rad, že byste si všiml aspoň 2 černých kmenů javoru v řadě tam, kde tušíte silnici.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.5.2021 16:23 Reaguje na Jarka O.
Co takhle signální místo bílých?... já vím, to musel někdo přemýšlet. Vzrostlé javory? No budiž... do doby, než nocí pokatí mládí a trefí v zatáčce spadlou větev-(
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2021 00:57 Reaguje na Karel Zvářal
Mně se vas návrh na kere kolem silnic líbí. Kvuli bezpecnosti by to bylo lepší, aspon pro ty, co jsou v aute. Cyklistu při nehodě asi nezachrání ani ty keře. Javoru by mi ani líto nebylo. Spíš jerabin, které jsou na Vysočině skoro symbol. Dřív byly i aleje ovocných stromů, po konci JZD se jich z různých důvodů bohužel hodně vykacelo, za ty, co ještě zbyly, bych se taky přimlouvala.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

27.5.2021 17:48
Ač bych měl být vlastně zájmově ( profesně ) proti tomuto příspěvku, vyslovuji se naprosto souhlasně a vítám, že konečně někdo napsal, jak věci skutečně jsou. Souvisí to i s neblahým stavebním zákonem, jak je v současnosti řešen pro osoby, které místo přírodních hodnot vidí peníze. Tento stav vychází ze stejných pozic. V zájmu civilizace se vraždily celé kmeny lidí. Zde je založeno to, co bude možná osudné nám. A pan Vinkler ( pode mnou posl odst ) správně popisuje stávající stav. <rl>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

27.5.2021 17:50 Reaguje na rýpal lesní
opr je to příspěvek první, mám opačné řazení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist