Jitka Vágnerová: K vyhazování pecek do pangejtů a k stromovému šílenství vůbec
1.7.2021
A ví o tom majitel pozemku?
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Tenhle text je psán pro laiky, co o procesech v krajině příliš nevědí. Snažím se jednoduchou a srozumitelnou formou vysvětlit poměrně složité vazby a hodnoty. Berte ho tedy prosím spíše jako naťuknutí.
Každý pozemek je něčí. Dřevina ve vlastnictví následuje pozemek, tedy v momentě, kdy strom, či pecku někam vysadíte, přestává být vaše. Majitel pozemku pak tedy bude muset nést náklady na péči i odpovědnost za případné škody. Pokud tedy sázíte dřevinu na cizí pozemek, musí s tím majitel souhlasit. I toto je třeba si při výsadbě uvědomovat.
Proč nemá smysl sázet něco tam, kde to nikdo nechce? Protože to tam nepřežije. Prostě to někdo dřív či později poseče.
Seče se z různých důvodů - ať už je to přehlednost silničního provozu, dostatek zdrojů pro ovocné dřeviny, prostor pro rekreaci, bezpečnostní ochranná pásma nebo zachování lučních biotopů kvůli volně žijícím druhům živočichů i různým druhům rostlin. Taky je vysoké riziko, že to něco sežere nebo že pecka vůbec nevyklíčí nebo zaschne, či nezvládne konkurenci. Ve většině případů to tedy naštěstí nevyjde. Takže je zbytečné to dělat.
No, ale když to náhodou vyjde, může z toho být i pěkný průšvih.
To je ale pěkný pangejt. Sem by se dalo něco zasadit...
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Jsou to totiž semínka odrůd, které byly povětšinou intenzivně pěstovány, ošetřovány, hnojeny. Je velmi pravděpodobné, že jejich potomci budou trpět na mnohé choroby. Takovéto houští se pak stává zdrojem chorob a škůdců ovocných stromů v širokém okolí.
Ovocné stromy nejsou (kromě třešní) u nás původní. Jsou to druhy světlomilné a pokud jen tak neřízeně rostou v houští, nikdy z nich nic pořádného nebude. Naopak, to houští zničí biotop třeba motýlům. I proto se věnuje nemálo energie kosení či vypásání starých sadů. Světlomilné ovocné stromy v hustém porostu odumírají a nastupuje přirozená sukcese. Výsledkem za pár desítek let není romanticky kvetoucí sad, ale les. Nemusí to být vždy špatně, ale mnoho druhů v lese nedokáže žít. A proto vymírají.
Původní krajiny různých kontinentů jsou různé. Byť je vrcholem sukcese v našem území momentálně les, tak naše krajina bývala spíše mozaikou. Dříve ji udržovali lidé s kosou a stády dobytka. Ještě dříve stáda divokých velkých kopytnatců, přirozené lesní požáry, bouře, záplavy. Jinak by se nám do dnešních dnů nedochovalo množství druhů rostlin i hmyzu, které jsou vázány právě na světlé lesy, lesostepi, stepi.
Jenže člověk tyhle přirozené procesy změnil. Dnes se ta mozaika vytrácí, protože jsou buď velké lány polí pro traktory, nebo velké lesy pro harvestory. I tak je ale naše krajina stále schopna přirozené sukcese, v půdě je dost semen, s něčím pomohou zvířata. Není třeba do ní sypat semena broskví či meruněk původně z Číny, mezidruhových kříženců jabloní či s peckami švestek podporovat šíření šarky.
Nechte ty cenné zbytky mezí být. Nebo, pokud tam jsou stromy opravdu třeba, vysaďte je tak, aby měla dost světla bylinná vegetace (na to jsou fajn aleje). Klidně i od těch semínek. Ale nepoužívejte ovocné pecky. Nasbírejte nažky nebo žaludy. Ne v parku, ale v lese, blízko místa, kde chcete sázet. Nehrozí, že si spletete domácí druh s okrasným. Domluvte se s majiteli pozemku. Dejte stromkům šanci přípravou půdy, ochranou před okusem, zálivkou. Choďte za nimi a sledujte jak rostou. Pokud budou potřebovat pomoct, pomozte jim. Za vysazený strom by měl mít člověk zodpovědnost. Po celý život. Tu bezhlavým rozhazováním pecek tak úplně nepěstujete.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Textilka z Moravy vyvinula recyklovaný materiál pro snazší pěstování zeleně
Experti: Kvůli teplé zimě a jaru může být vos více, agresivnější ale nejsou
Jak připravit v horkých dnech bezpečné pítko pro ptáky?
Další články autora |
Jitka Vágnerová: Blíží se říjen, měsíc zakopávání stromů…Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 08:31Tak to dopadá, když se do nějaké problematiky montují naivové, kteří o tom nic nevědí. Je to něco podobného jako když před pár roky bylo v létě velké sucho a obec občany nabádala, aby doma napustili petku a šli zalít nějaký strom.
Odpovědět
va
vaber
1.7.2021 08:46chudáci ptáci co rozšiřují semena třeba ve svém trusu ,nebo veverky co zahrabávají ořechy a žaludy do země ,
vypadá to, že je pro jejich škodlivou činnost budeme muset vyhubit
Odpovědět
vypadá to, že je pro jejich škodlivou činnost budeme muset vyhubit
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 12:27 Reaguje na vaberPtáci a veverky patří do systému vytvořeného přírodou. Blbci, rozhazující semena z ovoce nakoupeného v Kauflandu, nikoliv.
Odpovědět
va
vaber
1.7.2021 13:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnkačlověk patří do systému vytvořeného přírodou taky i když někdo si myslí že ne
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 13:48 Reaguje na vaberČlověk ano, blbci ne, protože kdyby i v lidské společnosti normálně fungovaly přírodní zákony, blbci by už dávno vyhynuli.
Odpovědět
AM
Anežka M
1.7.2021 18:18 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá měla za to, že pan vaber žertoval, nu ni?
Tuhle jsem viděla veverku šedou odnášející žalud z dubu červeného. Dvojnásobná invaze!!! Škoda že jsem neměla po ruce vzduchovku, hned bych ji picla.
Odpovědět
Tuhle jsem viděla veverku šedou odnášející žalud z dubu červeného. Dvojnásobná invaze!!! Škoda že jsem neměla po ruce vzduchovku, hned bych ji picla.
PJ
Pavel Jeřábek
1.7.2021 23:11 Reaguje na vaberDocela běžně se ty ořešáky a další listnáče posečou. Pokud je to mimo udržované plochy, tak třeba i vyrostou, ale potom je zas pokácí. Ale pořád je to o tom, že ty semena co obratlovci do krajiny roznáší jsou z místních dřevin
Odpovědět
ss
smějící se bestie
1.7.2021 08:57Někde se to hodí - házet pecky, semena, někde ne. U silnic až za škarpou. Seká se leckde, ale sbírá jenom někde - parky, dálnice. Škarpy nikde !
Odpovědět
va
vaber
1.7.2021 09:06aby se zabránilo stromovému šílenství , v Blatné na silnici do Budějovic ,někdo pro jistotu ulámal nově vysazené stromy u cesty
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
1.7.2021 09:12Vše co autorka napsala má hlavu a patu. Nevidím v tom problém. Poučení samozřejmě vědí. Nepoučení se poučí a chudým duchem to je jedno. Ovce, sekačka, mulčovač nebo pluh zařídí zbytek tak jako tak.
Odpovědět
AM
Anežka M
1.7.2021 09:42 Reaguje na Dalibor MotlPřesně tak. Mně to stromové blouznění přijde jako bizarní, nicméně vcelku neškodná aktivita. Něco jako geocaching.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.7.2021 09:32Svatá pravda. Bohužel aktivistické nesmysly mají u laiků živnou půdu a
to nejen u těch pecek. Zachraňují se i lišky, kuny a nebo jiná zvířata
a ta se potajmu vysazují v místech, kde je myslivci pracně tlumí. Je
to taková truc akce, aby pak mohli poukázat na to, že na to myslivci
nestačí. Jak jinak si mám vysvětlit lišku, pokud nebyla nakažena
vzteklinou, aby přišla ke třem odpočívajícím cyklistům loudit potravu?
Vzteklinu můžeme u nás prakticky vyloučit a tak zbývá alternativa, že
lišku někdo "zachránil" a vypustil do přírody. Jaký to má smysl pro
ochranu přírody ? Výsledky vidí nyní sami pracovníci záchranných stanic
s medializací čapích hnízd, kdy nestačí brát telefony úzkostlivých
ochránců zvířat vidících "trpící" čápata vlastními rodiči. Hra na ochranu přírody laiky dosáhla zlomu, kdy skuteční ochránci toto vše začínají
kritizovat. Bohužel i oni jsou často odtrženi od reality a v globále se z ekologie stal galimatyáš, kdy ekolog stojí proti ekologovi, protože mají každý jinou prioritu, které se vzájemně vylučují. Chybí opravdu moudré
zastřešení všech ochranářských spolků s nastolením kompromisních pravidel
při ochraně přírody jako celku. Nesmí se vyloučit ani názory obyvatel
a lidí hospodařící na půdě, lese a vodách. Radikální názory a nápady
vytvářejí zákopy nesmyslné války o moc nad rozhodováním a ovlivňováním
laické veřejnosti. Pak tu můžeme číst nesmysly laiků, kteří jsou tak
zblblí, že nejsou schopni už ani samostatně přemýšlet.
Odpovědět
to nejen u těch pecek. Zachraňují se i lišky, kuny a nebo jiná zvířata
a ta se potajmu vysazují v místech, kde je myslivci pracně tlumí. Je
to taková truc akce, aby pak mohli poukázat na to, že na to myslivci
nestačí. Jak jinak si mám vysvětlit lišku, pokud nebyla nakažena
vzteklinou, aby přišla ke třem odpočívajícím cyklistům loudit potravu?
Vzteklinu můžeme u nás prakticky vyloučit a tak zbývá alternativa, že
lišku někdo "zachránil" a vypustil do přírody. Jaký to má smysl pro
ochranu přírody ? Výsledky vidí nyní sami pracovníci záchranných stanic
s medializací čapích hnízd, kdy nestačí brát telefony úzkostlivých
ochránců zvířat vidících "trpící" čápata vlastními rodiči. Hra na ochranu přírody laiky dosáhla zlomu, kdy skuteční ochránci toto vše začínají
kritizovat. Bohužel i oni jsou často odtrženi od reality a v globále se z ekologie stal galimatyáš, kdy ekolog stojí proti ekologovi, protože mají každý jinou prioritu, které se vzájemně vylučují. Chybí opravdu moudré
zastřešení všech ochranářských spolků s nastolením kompromisních pravidel
při ochraně přírody jako celku. Nesmí se vyloučit ani názory obyvatel
a lidí hospodařící na půdě, lese a vodách. Radikální názory a nápady
vytvářejí zákopy nesmyslné války o moc nad rozhodováním a ovlivňováním
laické veřejnosti. Pak tu můžeme číst nesmysly laiků, kteří jsou tak
zblblí, že nejsou schopni už ani samostatně přemýšlet.
RJ
Robert Jirman
1.7.2021 11:47 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, to tajné vysazování na truc myslivcům...mám pocit, že jste si trochu zapřeháněl
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.7.2021 12:47 Reaguje na Robert JirmanOn si rád vymýšlí a dělá ze sebe šaška. :-)
Odpovědět
BM
BM
Břetislav Machaček
1.7.2021 13:55 Reaguje na Robert JirmanChcete mi říci, že vysazovat "zachráněné" lišky, kuny atd.
není na truc myslivcům, kteří se jr snaží účinně tlumit?
Obratem jim to pak jiní vyčítají, že je neloví, ale ty,
kteří je "zachraňují" ještě chválí a nosí jim ubohé liščí
sirotečky.
Odpovědět
není na truc myslivcům, kteří se jr snaží účinně tlumit?
Obratem jim to pak jiní vyčítají, že je neloví, ale ty,
kteří je "zachraňují" ještě chválí a nosí jim ubohé liščí
sirotečky.
vš
vladimír šmídl
1.7.2021 15:12 Reaguje na Břetislav MachačekDoplnění: Víte, že čáp je schopen zvolit mládě, které vyhodí nemilosrdně z hnízda na zem? Udělá to po vyhodnocení ,,potravní krize". Souvislost s množstvím žab, přejetých na silnici je zřejmá. Máme chránit vyhozené mládě, nebo přejeté žáby?
viděno v Poodří, žáby byly exportní kusy.
Odpovědět
viděno v Poodří, žáby byly exportní kusy.
vš
vladimír šmídl
1.7.2021 15:14 Reaguje na vladimír šmídlDoplnění doplnění: početně z ,,živočichů" převažovaly automobily.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 15:19 Reaguje na vladimír šmídlPan Macháček mluví o voze, Vy o koze. On zmiňuje lišky a kuny, Vy čápy a žáby. Já jsem teda nepatřil ve škole k premiantům, ale jímá mě tušení, že se jedná o různé druhy zvířat.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.7.2021 16:00 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaHlavně se pan Šimůnek rád baví off-topic. Tedy rád motá dohromady milion věcí (z nichž jsou velká část nesmysly) a z nich si pak sám odvodí nějaké závěry, které si i potvrdí a ještě nikdy nesmí nezapomenout na zdůraznění toho, jak jsou všichni blbí. :-)
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
2.7.2021 15:18 Reaguje na vladimír šmídlMěl jsem na mysli ,,zachráněné" čápy.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
1.7.2021 23:16 Reaguje na Břetislav MachačekLoudící liška mohla mít jinou nemoc, takže bych to bral s rezervou. Další otázkou je, že lišky již žijí mezi lidmi v obcích a městech, tak se člověka nebojí a klidně se pro kousek svačinky zkusí dojít.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
1.7.2021 10:20Autorka má pravdu a to až tak že bych lidem tuhle naivní zábavu nevymlouval, šance že z pecky vyhozené do škarpy bude strom je z popsaných důvodů prakticky nulová. Horší je svévolná činnost některých "okrašlovacích spolků" které sází naprosto chaoticky cokoli kdekoli a očekávají že o to bude obec nebo jiný majitel pozemku s úctou pečovat.
Odpovědět
SP
JO
Jarka O.
1.7.2021 10:44Je to blaznivy napad. Sance, ze ze seminek koupenych vetsinou hybridu neco vyroste a prezije, je nastesti skoro nulova. Takze je to spis akce na ukojeni alibismu.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2021 11:16Článek je úplná kravina, poněvadž naprostá většina kultivarů ovocných druhů u nás pěstovaných potřebuje pro úspěšné množení ze semen projít stratifikací. Tudíž myšlenka, že někde odhodím pecku z meruňky, nebo ohryzek z jabka a vyroste tam strom je lichá (což na druhou stranu u odborníků od kreslícího prkna příliš nepřekvapí). Ze semen se ve volné krajině množí pouze nativní druhy jako jsou třešeň ptačí, jabloň lesní..., případně staré odrůdy, jako švestka domácí velkoplodá... Podobně je tomu i u okrasných druhů, kromě výjimek invazních druhů, nebo např u dubu červeného, nebo douglasek... Paní architektka si patrně pouze přihřívá polívčičku
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
1.7.2021 11:26 Reaguje na Jakub GraňákZase lepší pokud pecky lidi vyhodí (nebo "zasadí") do půdy než aby je házeli do směsného komunálního odpadu. Já ty větší doma většinou házím do pilin určených k topení. Máme kotel na dřevoplyn. Po 3-5 týdnech jsou, v malém množství se suchým dřevem, "spalitelné" i v moderním kotli. Malé házím do kompostu... Úplné minimum používám po stratifikaci k pěstování semenáčů (podnože pro roubování).
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2021 11:43 Reaguje na Dalibor MotlCož o to, to není nic proti ničemu, ty pecky a semena ve volné přírodě stejně z 99% končí jako potrava pro hmyz, ptáky, hlodavce..., u kultivarů je to ještě více. Za zmínku také stojí druhy jako např tis, které dokonce k úspěšnému klíčení nezbytně potřebují průchod trávicím traktem nějakého tvora.
Jen mě prudí takovéto tendenční články, mezi řádky totiž nelze přehlédnout sdělení: "Výsadbu v krajině může navrhovat a realizovat pouze akreditovaný architekt, neb nikdo jiný tomu přece nemůže rozumět"
Odpovědět
Jen mě prudí takovéto tendenční články, mezi řádky totiž nelze přehlédnout sdělení: "Výsadbu v krajině může navrhovat a realizovat pouze akreditovaný architekt, neb nikdo jiný tomu přece nemůže rozumět"
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 16:06 Reaguje na Jakub GraňákTen tis červený potvrzuji. Kdysi jsem ho vyséval a ze zhruba stovky semen i po stratifikaci vyklíčila jediná rostlina. A přiznám se, že jsem byl už tehdy příliš velký bobkař, abych ty plody spolykal. :)))
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2021 17:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCož je taky důvod (mimo jiné), proč jsou tisy tak vzácné. Možná by se na to dala vycvičit nějaká "kavka", akorát jí musíte vysvětlit, že ty semínka nesmí rozkousnout.:-)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 17:36 Reaguje na Jakub GraňákNějaký plodožravý fógl by to určitě zvládl, jenže toho jsem nechoval a nakonec mi jeden semenáček stačil.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2021 18:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNejsem si jistý, zda dokonce nehraje roli i délka trávicího traktu
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 19:27 Reaguje na Jakub GraňákOno spíše záleží na času, za jaký to semeno projde tím trávicím traktem. Kdyby ho sežral kupříkladu lenochod, tak při jeho frekvenci vylučování by strávil nejenom oplodí, ale i semeno a otrávil by se.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2021 08:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOno asi záleží i na celkovém ustrojení, nějaký kur s hrstí abraziva v podobě štěrku ve voleti by to taky nemusel roztančit
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.7.2021 11:57 Reaguje na Jakub Graňák"Štěrk" mají hrabaví v žaludku, ne ve voleti.
Odpovědět
AM
Anežka M
1.7.2021 18:24 Reaguje na Jakub GraňákZas v tomhle bych byla k autorce shovívavější, ono se stává že lidi v dobré víře "nadivoko" zasadí stromek a pak brečí, když vidí, že to majitel posekal.
Jakožto varování pro sazeče, že jejich dítko může být kdykoliv dekapitováno majitelem pozemku je ten článek užitečný a možná hlavně s tímhle záměrem to bylo napsané.
Odpovědět
Jakožto varování pro sazeče, že jejich dítko může být kdykoliv dekapitováno majitelem pozemku je ten článek užitečný a možná hlavně s tímhle záměrem to bylo napsané.
Jakub Graňák
1.7.2021 18:30 Reaguje na Anežka MTo je ovšem zcela jiný příběh, jádro mojí polemiky směřuje k peckám, ohryzkům...
Odpovědět
JV
Jitka Vágnerová
2.7.2021 08:33 Reaguje na Anežka MPřesně k těmto lidem ten text mířil. Nevím, zda jste zaznamenala 2 roky zpět akce k záchraně semenáčů jabloní jednoho nejmenovaného spolku, které pak lidé nadivoko vysazovaly kamkoliv jim to přišlo pod ruku. Aktivit, kdy se vybírají pecky, které se pak vysazují po krajině je nemálo. No, a poslední výzva aktuálně se válející po sodiálních sítí byla k vyhazování ovocných semen do krajiny, aby se zazelenala stromy. To, že je to hloupost je nám jasné. Bohužel je spousta lidí, kteří si myslí, že tímto zachraňují svět...
Odpovědět
JV
Jitka Vágnerová
2.7.2021 10:39 Reaguje na Jakub GraňákDobrý den, byla to opravdu pouze reakce na nesmyslné výzvy. Výsadbu v krajině z mých zkušeností mohou nejlépe realizovat ti lidé, kteří v krajině žijí. Chápou přírodní procesy a historické vazby. Mají ke svému okolí vztah. Na to nikdy nepotřebovali, ani nepotřebují kulaté razítko. Moje angažovanost u výsadeb v krajině spíš spočívá v tom, že pomáhám s byrokracií či s dotačním financováním. Tam, kde je to potřeba. To dnes umí být kámen úrazu. Kde lidé vztah ke krajině a stromům nemají, tam nemá smysl nejen házet pecky, ale ani projektovat stromy. Protože nepřežijí, i kdyby byly namalované nejvěhlasnějším atelierem. Opravdu si nepotřebuji dělat reklamu. Mezi řádky čtete špatně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2021 11:03 Reaguje na Jitka VágnerováPřesně tak. Máte moje sympatie v tom, že pouze
ti místní a vlastníci vědí, kde ty stromy mají
své místo a které druhy se do té krajiny hodí.
Nadšení laiků nezná hranic a to už i těch
vystudovaných na pozicích, kde o tom rozhodují.
Včera jsem si nafotil větrem vyvrácené krásné
dříny, které před léty vysadili podle návrhu
"odborníků" jako náhradní výsadbu za pokácenou
zeleň při stavbě dálnice. Stromy z kontejnérů
nasázeli i kolem hřiště do náspů škváry. Ony
s podivem přežily, ale kořenový systém měly
mizerný a tak jsou po bouřce a větru jedinými
vyvrácenými stromy v okolí. Je to šlendriánství takto plýtvat finančními prostředky, ale i
důvěrou lidí v odbornost "odborníků". Pak
se nedivím divoké výsadbě laiků, kterým to
někdo hezky zdůvodní a oni tomu uvěří. Pak
si stěžují, že to vlastník posekal a vykácel.
Vše se má dělat s rozumem a ne pouze s nadšením.
Aktivní blb je horší, než třídní nepřítel,
To se říkalo v minulém režimu a platí to stále.
Odpovědět
ti místní a vlastníci vědí, kde ty stromy mají
své místo a které druhy se do té krajiny hodí.
Nadšení laiků nezná hranic a to už i těch
vystudovaných na pozicích, kde o tom rozhodují.
Včera jsem si nafotil větrem vyvrácené krásné
dříny, které před léty vysadili podle návrhu
"odborníků" jako náhradní výsadbu za pokácenou
zeleň při stavbě dálnice. Stromy z kontejnérů
nasázeli i kolem hřiště do náspů škváry. Ony
s podivem přežily, ale kořenový systém měly
mizerný a tak jsou po bouřce a větru jedinými
vyvrácenými stromy v okolí. Je to šlendriánství takto plýtvat finančními prostředky, ale i
důvěrou lidí v odbornost "odborníků". Pak
se nedivím divoké výsadbě laiků, kterým to
někdo hezky zdůvodní a oni tomu uvěří. Pak
si stěžují, že to vlastník posekal a vykácel.
Vše se má dělat s rozumem a ne pouze s nadšením.
Aktivní blb je horší, než třídní nepřítel,
To se říkalo v minulém režimu a platí to stále.
PE
TP
Tomas Peltan
1.7.2021 16:33 Reaguje na Jakub GraňákKdyž je vyhodíte na podzim, tak tou stratifikací projdou, když na jaře, tak ne. Část jich stejně se zpožděním vyklíčí (tedy u těch jablek), část si klidně rok počká (tedy pokud to ten rok dají). Jestli projdou konkurencí s trávníkem nebo kopřivami, je úplně jiná otázka a asi bych si na ně nesázel.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2021 17:21 Reaguje na Tomas PeltanOno je to výrazně komplikovanější, nechtěl jsem zabíhat do podrobností. Pro úspěšné množení jabloní ze semen je třeba semena řádně vyluštit a pak ještě posklizňového dozrávání, kdy musíte dodržet několikaměsíční (jak u které odrůdy) dobu pro správné dozrání v suchu a při kontrolované teplotě (tak se to dělá-valo ve školkařině). V praxi toho bylo dříve využíváno při množení podnoží např. u duzénů. Toho v případě ohryzku pohozeného ve škarpě těžko dosáhnete. Samozřejmě nějaká mizivá klíčivost se může projevit, ale to je řekl bych v souvislosti se článkem bouře ve sklenici vody.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 17:39 Reaguje na Jakub GraňákAle u planých jabloní přece Matka a Táta Příroda nemohli předpokládat, že ta semena budou dlouho v suchu. Kór v našich přírodních podmínkách. Jak to funguje tam?
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2021 18:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTam to funguje úplně normálně jako u kteréhokoli jiného domácího druhu, vysoký obsah tříslovin v dužině snižuje možnost papadení plísněmi. Zplesnivění je nejpravděpodobnějším důvodem znehodnocení semen v tom hypotetickém ohryzku pohozeném v pankejtu. Jinak pokud se množí pro lesnické účely jabloň lesní, nebo hrušeň polnička, tak se postupuje, jak jsem popsal výše, s klíčivostí kolem 70-80%, takže to taky není každé semínko, ale i tak je to výrazně více než v pléneru
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 19:06 Reaguje na Jakub GraňákMoc díky za vysvětlení. Přeji hezký večer.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.7.2021 12:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaU planých jabloní to funguje tak, že těch jablíček je pod stromem závěj. A stačí, když nový stromeček jabloně blízko staré jabloně, ze semena odneseného třeba vodou na jaře o kousek dál, vyroste co cca 5 let, potom stejně za takových 30 - 50 let je to větší jabloňový lesík.
V té školce je to přirozeně úplně jiné, tam z každé plné hrsti vyluštěných semen smí přijít nazmar maximálně tak každé druhé semeno, aby to ještě bylo přijatelné a ekonomické. Z ostatních musí vyrůst ony podnože. Aby bylo k prodeji dost naroubovaných jablůněk.
Odpovědět
V té školce je to přirozeně úplně jiné, tam z každé plné hrsti vyluštěných semen smí přijít nazmar maximálně tak každé druhé semeno, aby to ještě bylo přijatelné a ekonomické. Z ostatních musí vyrůst ony podnože. Aby bylo k prodeji dost naroubovaných jablůněk.
TP
Tomas Peltan
1.7.2021 18:11 Reaguje na Jakub GraňákAsi je velký rozdíl, když ve školkařství potřebuju dosáhnout velmi vysoké a konzistentní klíčivosti a toho, když mi stačí klíčivost třeba jen 30 - 50 procent. Tam je to vcelku blbuvzdorné (alespoň na základě vlastních pokusů v malém rozsahu). Na záhoně nebo v květináči toho vždycky vyklíčilo mnohem víc, než jsem potřeboval. A jadérka jsou "zadarmo", když to není něco speciálního.
Mimochodem, mnohá jablka koupená v obchodech, jsou do určité míry "stratifikována" v rámci uskladnění v moderních skladech (občas jsou v jablkách dokonce naklíčená jadérka).
Větší problém než klíčivost je, že to, co z toho vyroste, je nepoužitelné, protože se v intenzivních produkčních sadech používají k opylování víceméně plané/okrasné jabloně.
Odpovědět
Mimochodem, mnohá jablka koupená v obchodech, jsou do určité míry "stratifikována" v rámci uskladnění v moderních skladech (občas jsou v jablkách dokonce naklíčená jadérka).
Větší problém než klíčivost je, že to, co z toho vyroste, je nepoužitelné, protože se v intenzivních produkčních sadech používají k opylování víceméně plané/okrasné jabloně.
Jakub Graňák
1.7.2021 18:26 Reaguje na Tomas PeltanJenže u odhozeného ohryzku nedosáhnete ani těch třiceti procent, protože pokud to nezhlodne hlodavec..., tak to ve zbytcích dužiny zaručeně shnije, což je základ mé polemiky s obsahem článku.
Mimochodem také mnohá jablka zakoupená v obchodech mají jadřince prorostlé plísní už na pultě. Ovšem co se týče kvalitativních parametrů takto ze semen množených jedinců, je to loterie a osobně bych je nepoužil ani jako podnož z důvodu neznámých parametrů, co se týče především vzrůstnosti. Je jednodušší si koupit uznaný materiál a založit si v případě větší potřeby matečnici.
Odpovědět
Mimochodem také mnohá jablka zakoupená v obchodech mají jadřince prorostlé plísní už na pultě. Ovšem co se týče kvalitativních parametrů takto ze semen množených jedinců, je to loterie a osobně bych je nepoužil ani jako podnož z důvodu neznámých parametrů, co se týče především vzrůstnosti. Je jednodušší si koupit uznaný materiál a založit si v případě větší potřeby matečnici.
JV
Jitka Vágnerová
2.7.2021 08:28 Reaguje na Jakub GraňákDobrý den, ke stratifikaci přece dochází v přírodě přirozeně. Broskve z pecek těch nejlepších plodů pěstovala celý život na zahradě i moje babička. planých mirabelek z pecek tu na moravě máme opravdu plné škarpy, ale potkáte je i na sídlištích. Stejně tak křoví z jabloní. Jinak, pokud jste text opravdu četl, tak píšu, že naděje, že jen tak vyhozená pecka vzejde a vyroste je minimální... mě prostě jenom poslední dobou točí podobné výzvy, které se tváří, že rozhazováním pecek zachráníte svět. A kdokoliv vám je poseče, je barbar. Bohužel, i takoví lidé jsou a původně ten text byl facebookový příspěvek zaměřený právě k těm, co peckovým výzvám věří. V terénu mám odpracováno dost a přihřívat si polívčičku opravdu nemusím ;)
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2021 09:38 Reaguje na Jitka VágnerováDobrý den, ke stratifikaci v přírodě jistě dochází, ovšem v jaké míře si nejlépe můžete ověřit pod nějakou ptačkou, budete ráda, když pod stromem s roční produkcí několika tisíc plodů najdete pár semenáčů. Vaše babička jistě ty broskve neoukousala a pecku nezašlápla do země, ale patrně před výsadbou očistila od zbytků dužniny a usušila. Příkopy plné "mirabelek", spíš myrobalánu, jsou z důvodu vysoké míry kořenové výmladnosti, nikoli z pecek, u jabloní je spíš otázka, zda se nejedná o nějaké polykormony po nedostatečně odstraněných pařezech... Ostatně, o tom, že jde o bouři ve sklenici vody nejlépe svědčí, počet ovocných stromů ve volné krajině.
Odpovědět
JV
Jitka Vágnerová
2.7.2021 10:26 Reaguje na Jakub GraňákAno, i proto píšu, že to, že se pecka uchytí, je šance minimální. Prostě podobné aktivismy jsou kravina. Jenže, když to pod podobnou výzvu napíšete, že je to nesmysl, snesou se na vás s příklady, kdy pecka i přesto vyrostla. Pecky třešní, ale i těch myrobalánů (občas i jablek) uchytí tam, kde není velká konkurence trávníku - třeba v trvalkových nebo keřových záhonech (příkladů z veřejných prostranství znám dost). I proto zmiňuji, že i když náhodou ta pecka vyroste, není to žádná výhra, spíše naopak.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.7.2021 07:00 Reaguje na Jitka VágnerováU broskví je myslím známá věc, že z pecek z dodrých odrůd vyrostou stromky plodící zase dost dobré broskve. Dokonce se to dá dobře využív v okrajových půdních podmínkách k lepší produkci broskví, protože broskev je na vhodnou půdu dost citlivá a semenáčky vyrostlé na místě jsou v tom směru odolnější než zasázené stromky broskví ze školek.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.7.2021 11:56 Reaguje na Jakub GraňákStratifikace probíhá každou zimu. Pokud semeno nezničí vlhkost a plísně, když se vyhodí do krajiny v ne tu správnou dobu.
V tomto směru jste mimo, protože většina kulturních ovocných hybridů má ty semena plodná. Pouze některé odrůdy, například tetraploidních odrůd jabloní, mají semena sterilní.
A některé moderní odrůdy, hodně to je u hroznového vína, jsou vyšlechtěny tak, že semena nemají. Případně některé odrůdy například moderních hrušní jsou vyšlechtěny tak, že část plodů semena neobsahuje.
Odpovědět
V tomto směru jste mimo, protože většina kulturních ovocných hybridů má ty semena plodná. Pouze některé odrůdy, například tetraploidních odrůd jabloní, mají semena sterilní.
A některé moderní odrůdy, hodně to je u hroznového vína, jsou vyšlechtěny tak, že semena nemají. Případně některé odrůdy například moderních hrušní jsou vyšlechtěny tak, že část plodů semena neobsahuje.
Jakub Graňák
2.7.2021 14:19 Reaguje na Radim PolášekMimo jste vy, kde jste v mém příspěvku vyčetl, že semena kulturních odrůd ovoce jsou neplodná? Jasně jsem napsal, že je třeba dodržet určité podmínky, viz moje příspěvky: 1.7.2021 11:16, 1.7.2021 17:21. Co se týče stratifikace, tak té se dožije tak 1% všech semen z dané sezóny.
A co se týče těch podnoží, tak jste opět mimo, podnože ze semen se minimálně 50 let téměř nepoužívají. Množení ze semen s následnou selekcí se provádí při šlechtění.
Odpovědět
A co se týče těch podnoží, tak jste opět mimo, podnože ze semen se minimálně 50 let téměř nepoužívají. Množení ze semen s následnou selekcí se provádí při šlechtění.
RP
Radim Polášek
3.7.2021 08:01 Reaguje na Jakub GraňákAsi to byla moje reakce na tento text:
"Článek je úplná kravina, poněvadž naprostá většina kultivarů ovocných druhů u nás pěstovaných potřebuje pro úspěšné množení ze semen projít stratifikací. Tudíž myšlenka, že někde odhodím pecku z meruňky, nebo ohryzek z jabka a vyroste tam strom je lichá (což na druhou stranu u odborníků od kreslícího prkna příliš nepřekvapí). Ze semen se ve volné krajině množí pouze nativní druhy jako jsou třešeň ptačí, jabloň lesní..., případně staré odrůdy, jako švestka domácí velkoplodá.."
No, možná jsem to trochu přehnal, v tom případě se omlouvám. Systém umísťování příspěvků a časová posloupnost příspěvků je tady taková, že ten můj komentář se ocitl hodně daleko od textu, na který jsem reagoval.
Mimochodem, Švestka domácí není Velkoplodá. Maximálně tak nějaký speciální vyšlechtěný klon či varieta Švestky domácí. Anebo marketing producenta stromků. Velkoplodé jsou až některé vyšlechtěné slivoně nebo pološvestky. Podle plodů by běžná Švestka domácí byla maximálně Středoplodá, u některých variet dokonce spíš Maloplodá. Švestka domácí je jinak jedna z odrůd, jejíž semena jsou velice klíčivá a sazeničky velice odolné, takže se snadno šíří semeny i v přírodě. Ostatně po staletí a ještě donedávna se ve švestkových oblastech švestka domácí množila jen semeny a stromy byly nebo ty starší ještě jsou pravokořenné. Sady byly monokulturní nebo téměř monokulturní, takže vznik nějakých nepoužitelných hybridů tehdy při množení ze semen téměř nehrozil. Tehdejším vesničanům Švestka domácí jako téměř jediná odrůda stačila, protože pokud není napadena šarkou, má velmi širokou dobu použitelnosti. Švestky Domácí začínaly být jedlé v druhé polovině srpna a poslední sladké švestky, pokud nebyly zničeny ptáky, držely na stromu dlouho po opadu listí hluboko do listopadu do mrazů. I taky proto kvůli předchozímu dlouhodobému množení ze semen je Švestka domácí odrůda s mnoha různými varietami.
I dnes bych klidně doporučil, pokud se najde takový monokulturní sad lepších švestek domácích, pořídit si švestky domácí vypěstované ze semen takového sadu. Díky dlouhému období přesévání je kvalita plodů semenáčků dost stálá a i když je odrůda náchylná k šarce, podle mých zkušeností z mého prostředí minimálně prvních 10 let plodnosti je vliv šarky na kvalitu plodů minimální. A vzhledem ke kvalitě odrůdy Švestky Domácí, aromatičnosti, cukernatosti a v neposlední řadě i vysokému množství vlákniny, většímu než spousta jiných "velkoplodějších" později vyšlechtěných odrůd má Švestka Domácí na zahradě pořád své místo.
Jinak podobně životaschopná jsou semena myrobalánu, aspoň toho, se kterým jsem přišel do styku. Podle mne v zanedbaných alejích myrobalánů je pod starými stromy hustý metrový, dvoumetrový porost mladých výhonků tvořen vesměs semenáčky.
Odpovědět
"Článek je úplná kravina, poněvadž naprostá většina kultivarů ovocných druhů u nás pěstovaných potřebuje pro úspěšné množení ze semen projít stratifikací. Tudíž myšlenka, že někde odhodím pecku z meruňky, nebo ohryzek z jabka a vyroste tam strom je lichá (což na druhou stranu u odborníků od kreslícího prkna příliš nepřekvapí). Ze semen se ve volné krajině množí pouze nativní druhy jako jsou třešeň ptačí, jabloň lesní..., případně staré odrůdy, jako švestka domácí velkoplodá.."
No, možná jsem to trochu přehnal, v tom případě se omlouvám. Systém umísťování příspěvků a časová posloupnost příspěvků je tady taková, že ten můj komentář se ocitl hodně daleko od textu, na který jsem reagoval.
Mimochodem, Švestka domácí není Velkoplodá. Maximálně tak nějaký speciální vyšlechtěný klon či varieta Švestky domácí. Anebo marketing producenta stromků. Velkoplodé jsou až některé vyšlechtěné slivoně nebo pološvestky. Podle plodů by běžná Švestka domácí byla maximálně Středoplodá, u některých variet dokonce spíš Maloplodá. Švestka domácí je jinak jedna z odrůd, jejíž semena jsou velice klíčivá a sazeničky velice odolné, takže se snadno šíří semeny i v přírodě. Ostatně po staletí a ještě donedávna se ve švestkových oblastech švestka domácí množila jen semeny a stromy byly nebo ty starší ještě jsou pravokořenné. Sady byly monokulturní nebo téměř monokulturní, takže vznik nějakých nepoužitelných hybridů tehdy při množení ze semen téměř nehrozil. Tehdejším vesničanům Švestka domácí jako téměř jediná odrůda stačila, protože pokud není napadena šarkou, má velmi širokou dobu použitelnosti. Švestky Domácí začínaly být jedlé v druhé polovině srpna a poslední sladké švestky, pokud nebyly zničeny ptáky, držely na stromu dlouho po opadu listí hluboko do listopadu do mrazů. I taky proto kvůli předchozímu dlouhodobému množení ze semen je Švestka domácí odrůda s mnoha různými varietami.
I dnes bych klidně doporučil, pokud se najde takový monokulturní sad lepších švestek domácích, pořídit si švestky domácí vypěstované ze semen takového sadu. Díky dlouhému období přesévání je kvalita plodů semenáčků dost stálá a i když je odrůda náchylná k šarce, podle mých zkušeností z mého prostředí minimálně prvních 10 let plodnosti je vliv šarky na kvalitu plodů minimální. A vzhledem ke kvalitě odrůdy Švestky Domácí, aromatičnosti, cukernatosti a v neposlední řadě i vysokému množství vlákniny, většímu než spousta jiných "velkoplodějších" později vyšlechtěných odrůd má Švestka Domácí na zahradě pořád své místo.
Jinak podobně životaschopná jsou semena myrobalánu, aspoň toho, se kterým jsem přišel do styku. Podle mne v zanedbaných alejích myrobalánů je pod starými stromy hustý metrový, dvoumetrový porost mladých výhonků tvořen vesměs semenáčky.
Jakub Graňák
3.7.2021 15:46 Reaguje na Radim PolášekDomácí velkoplodá je terminus technicus používaný pro tradiční moravskou odrůdu šveskek již cca 100 let, pod tímto názvem je registrována a prodávána, své výhrady k velikosti jejich plodů v návaznosti na její jméno adresujte našim pomologům nejlépe sto let nazpět. Její množení historicky probíhalo převážně odkopky, ze semen množení jedinci vykazují přílišnou variabilitu, k šárce je tolerantní. O jejich kvalitativních parametrech se přít nebudu, jistojistě se jedná o jednu z nejkvalitnějších odrůd (překonatelná patrně pouze durancií, která však má dužninu neodlučitelnou od pecky), máme jich doma šest od cca stoletých po desetileté odkopky.
Aby bylo jasno, jsem původním povoláním ovocnář-školkař s letitou praxí, tudíž mě v tomto směru asi těžko něčím oslníte
Odpovědět
Aby bylo jasno, jsem původním povoláním ovocnář-školkař s letitou praxí, tudíž mě v tomto směru asi těžko něčím oslníte
Jaroslav Havel
1.7.2021 12:04Za me uplne zbytecnej clanek. Pecky se vzdycky vyhazovaly vsude mozne a fakt jsem nikde nepotrehnul u cislnic merunky, broskve, manga atd. I nase druhy kdyz clovek vysadi tak se o to priroda "postara". A to to ma i trosku pece. To uz muzete zakazat stromum vypoustet do okoli semena nebo korenovy vymladky. Uz neni opravdu o cem psat?
Odpovědět
KM
Karol Murcko
1.7.2021 12:30Pani autorka - krajinna architektka asi nema dost prace, tak pise taketo zbytocnosti. Lepsie vyhodit kostky v prirode ako ich peclivo zabalit do mikrotenoveho sacku a vyhodit do zmesneho odpadu, pripadne ako niektorí inteligenti do plastu, ved je to v sacku z plastu..
Odpovědět
KM
Karol Murcko
1.7.2021 12:31Pani autorka - krajinna architektka asi nema dost prace, tak pise taketo zbytocnosti. Lepsie vyhodit kostky v prirode ako ich peclivo zabalit do mikrotenoveho sacku a vyhodit do zmesneho odpadu, pripadne ako niektorí inteligenti do plastu, ved je to v sacku z plastu..
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2021 13:26Až jsem se zaradoval, že by se naše tenistka dala na ekologii?:-)
https://img.obrazky.cz/?url=e040f98e4273fca8&size=2
Odpovědět
https://img.obrazky.cz/?url=e040f98e4273fca8&size=2
KS
Krejcar Stanislav
1.7.2021 15:56Paní slečna Vagnerová nezažila dobu ani vyprávění rodičů, jak daleko od tělesa cesty a komunikace byly vysazovány stromořadí nejen za Rakouska Uherska ale i ČSR. Do padesátých let minulého století byly stromořadí součástí cesty až teprve za ním byly příkopy a odvodnovací stružky. Ten kdo skončil u Sekorova Ferdy mravence se může pokládat za ekoochránce přírody ale většinou se jedná o už zminovanou lidskou odrudu josefa švejka případně jeho posluhovačky můlerové. příkladem a dovětkem náhledu může být i ekologická aktivita moderní doby a tím jsou cyklostezky a vysázené stromořadí u nich. Jistě tyto turistickorekreační komunikace mají svého správce a majitele. Vagnerová by měla vzít své stoupence a na těchto cyklostezkách sklidit úrodu z míst kam běžný kolař a bruslař nedosáhne. Ovocná opadanka přezrálých plodů na stezce láká nejen slimáky a hmyz ale i vosy a včely. Uroda z těchto turisktických stezek , by mohlo snížit i dotační nároky ekologických organizací . Ale nejsou lidi, jako ve všem. Jak to asi řeší ve vyspělé EU ???
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.7.2021 18:06 Reaguje na Krejcar StanislavTahdy se vysazovaly místní stromy a místní ovocné odrůdy. Nikdo tady nezmínil, že tou současnou divokou výsadbou se kromě nepůvodních druhů rostlin mohou zavléct i nepůvodní choroby kytek, které pro naše nepřipravené rostlinstvo mohou být smrtící.
Odpovědět
JV
Jitka Vágnerová
2.7.2021 08:45 Reaguje na Krejcar Stanislavtext je určen těm, kdo si myslí, že vyhazováním pecek u cesty spací svět. Většina normálních lidí ví, že česká krajina je (naštěstí) docela plná různých semen a tam, kde mají stromy příznivé podmínky pro růst rostou, aniž by tam někdo přidával pecky. Zároveň zohledňuji výhrady ovocnářů- odrůdy, které jsou náchylné k chorobám se bez údržby stávají zdrojem nákazy třeba pro ekologické sady v okolí. Jo, a ve vyspělých státech EU se ovocné stromy k cestám v podstatě nevysazují (to je naše specifikum dané historickými souvislostmi, dané Marií Terezií a prvorepublikovými ovocnáři + nařízením vlády tuším v 50-tých letech). To, že se stromy sází dnes až za příkop má souvislost s bezpečností dopravy i nenarušováním vozovky kořeny (ono se totiž dřív chodilo pěšky nebo cestovalo na povozu, cesty byly jen hliněné se štěrkem, takže stromy blíž byly výhodou, ne jak dnes). Současné bezpečnostní normy toto neumožňují. Jinak doporučuji někdy zkusit získat stanovisko k výsadbě u cesty od Policie ČR. Je to docela zážitek.
Odpovědět
1.7.2021 20:28
Aha, takže teď se bude zakazovat vyhazovat ohryzky nebo pecky do trávy, protože, by rostlinky stejně někdo posekal a kdyby ne, tak se stanou zdrojem nákazy.
Odpovědět
va
vaber
2.7.2021 09:50 Reaguje naano, je to třeba přísně postihovat, protože podle moudrých diskutujících se tím dají napáchat nenapravitelné škody
Odpovědět
Pája Žížala
2.7.2021 09:44To co J.V. napsala je svatá pravda. Nedá se než souhlasit.
Vzpomněl jsem si při tom na slova jednoho majora na PŠM (starší pánové co bylina vojně vědí co to bylo), který řekl : ".... angažovaný aktivní blbec nám může v důsledcích způsobit větší škody, než útok imperialistické atomové bomby..."
Platí to dodnes.
Odpovědět
Vzpomněl jsem si při tom na slova jednoho majora na PŠM (starší pánové co bylina vojně vědí co to bylo), který řekl : ".... angažovaný aktivní blbec nám může v důsledcích způsobit větší škody, než útok imperialistické atomové bomby..."
Platí to dodnes.
RP
Radim Polášek
2.7.2021 11:50Článek je dobrý, protože poučuje všelijaké ty takyochránce přírody, že nejde chránit - vylepšovat přírodu bez základních znalostí, jen na základě kdoví jaké pohádky.
Jinak nevidím ve vyhazování pecek či semen ovocných stromů obecně do přírody žádný větší problém. Ono totiž v běžné přírodě v nějakém pangejtu nejsou pro vyhozená semena vůbec vhodné podmínky pro jejich vzejití. Většina vyhozených semen bude v reálu zničena vlhkostí a hnilobou, protože obvykle nejso u vyhazována ve správný čas, semena nechráněná peckami jako jabloně budou často sežrány místními hlodavci nebo ptáky atd. Pokud semena vzejdou, téměř všechny uhynou v konkurenci na tom místě zavederných rostlin, jako je trávní porost, kopřivy a podobně. Vzejde a dostane možnost vyrůst ve stromek tak jedno semeno z tisíce či desetitisíce. Z toho bude další spousta buď zničena vysekáváním toho pozemku nebo prostou konkurencí stromků původních dřevin. A když už něco přežije tu konkurenci a náhodu, tak je to zaručeně většinou odolné a zdravé díky tomu v podstatě přírodnímu výběru. Přirozeně je problém, že se do prostředí vnášejí potencionálně cizí geny, ale za prvé to se v různé míře děje vlivem člověka po hodně staletí nebo, například v příapdě různých vrb, s mnohem větší intenzitou. A za druhé na udržovaném pozemku takový semenáček s vysokou pravděpodobností skončí, bude vyřezán dříve, než se začne rozmnožovat, kvést a své geny rozšiřovat.
Mnohem větší problém vidím, kdyby se někdo rozhodl na vlastní zahradě vypěstovat sazenice a ty potom přesazovat do přírody. To by bylo mnohem "účinnější". Ale v běžné přírodě, kde mezi vesnicemi, intravilány je jen kilometr dva nezastavěného prostoru, extravilánu a kde v běžné zemědělské krajině bylo v minulosti spousty polních pozemků osázených jako všelijaké sady a ty stromy v krajině dodnes neudržované všelijak přežívají, myslím, že už dávno v krajině existuje dost velká "kontaminace" ovocnými stromky. Ta dnešní akorát může přidat další geny z cizokrajnějších odrůd.
Kromě toho, na rozdíl od invazivních rostlin, jsou ovocné stromky a stromy nepřéhlednutelné a obvykle kvetou velké. není tedy problém, na rozdíl od invazivních rostlin, je v případě genetického ozdravování krajiny velmi snadno a poměrně levně z té krajiny dostat
Odpovědět
Jinak nevidím ve vyhazování pecek či semen ovocných stromů obecně do přírody žádný větší problém. Ono totiž v běžné přírodě v nějakém pangejtu nejsou pro vyhozená semena vůbec vhodné podmínky pro jejich vzejití. Většina vyhozených semen bude v reálu zničena vlhkostí a hnilobou, protože obvykle nejso u vyhazována ve správný čas, semena nechráněná peckami jako jabloně budou často sežrány místními hlodavci nebo ptáky atd. Pokud semena vzejdou, téměř všechny uhynou v konkurenci na tom místě zavederných rostlin, jako je trávní porost, kopřivy a podobně. Vzejde a dostane možnost vyrůst ve stromek tak jedno semeno z tisíce či desetitisíce. Z toho bude další spousta buď zničena vysekáváním toho pozemku nebo prostou konkurencí stromků původních dřevin. A když už něco přežije tu konkurenci a náhodu, tak je to zaručeně většinou odolné a zdravé díky tomu v podstatě přírodnímu výběru. Přirozeně je problém, že se do prostředí vnášejí potencionálně cizí geny, ale za prvé to se v různé míře děje vlivem člověka po hodně staletí nebo, například v příapdě různých vrb, s mnohem větší intenzitou. A za druhé na udržovaném pozemku takový semenáček s vysokou pravděpodobností skončí, bude vyřezán dříve, než se začne rozmnožovat, kvést a své geny rozšiřovat.
Mnohem větší problém vidím, kdyby se někdo rozhodl na vlastní zahradě vypěstovat sazenice a ty potom přesazovat do přírody. To by bylo mnohem "účinnější". Ale v běžné přírodě, kde mezi vesnicemi, intravilány je jen kilometr dva nezastavěného prostoru, extravilánu a kde v běžné zemědělské krajině bylo v minulosti spousty polních pozemků osázených jako všelijaké sady a ty stromy v krajině dodnes neudržované všelijak přežívají, myslím, že už dávno v krajině existuje dost velká "kontaminace" ovocnými stromky. Ta dnešní akorát může přidat další geny z cizokrajnějších odrůd.
Kromě toho, na rozdíl od invazivních rostlin, jsou ovocné stromky a stromy nepřéhlednutelné a obvykle kvetou velké. není tedy problém, na rozdíl od invazivních rostlin, je v případě genetického ozdravování krajiny velmi snadno a poměrně levně z té krajiny dostat
RP
Radim Polášek
3.7.2021 08:24 Reaguje na Radim PolášekTakže pokud někdo rozhazuje pecky a semena z toho, co sní, podle mne se nic neděje. Problém by byl, kdyby někdo nabíral kýble pecek z třeba konzerváren meruněk, švestek nebo třešní a rozhazoval je po okolí. Nebo kdyby konzervárny chtěly ušetřit a vyvezly náklaďák pecek někde do přírody. ( I když, vysypat takové pecky na pole a zaorat by bylo ideální hnojivo, případné vzklíčené sazeničky by byly snadno zničeny běžným mechanickým obděláváním půdy, takže by zbylo trochu měkké biomasy a potom pomalu se rozkládající a pomalu uvolňující živiny z materiálu těch pecek.)
Je ještě jeden důvod, který asi ještě přetrvává, proč to není problém. Asi před 25 roky se místní myslivci rozhodli vylepšit prostředí, v místní školce vydyndali neprodané přestárlé stromečky, hlavně jabloní, jinak asi už určené k likvidaci a vysadili je kolem místních polních cest. Do dvou let tam nezbyl ani jeden. Lidem stálo za to, i když to byla neznámá podnož a neznámá odrůda, je vyrýt a přemístit na své zahrady. Podobně myslím by i dnes dopadla většina stromečků vyŕostlých z ovocných semen, pořád by se našli nějací zkušení, pro které by to byly vítané podnože anebo málo zkušení, kteří by je brali jako rovnou ovocné stromy na ovoce.
Odpovědět
Je ještě jeden důvod, který asi ještě přetrvává, proč to není problém. Asi před 25 roky se místní myslivci rozhodli vylepšit prostředí, v místní školce vydyndali neprodané přestárlé stromečky, hlavně jabloní, jinak asi už určené k likvidaci a vysadili je kolem místních polních cest. Do dvou let tam nezbyl ani jeden. Lidem stálo za to, i když to byla neznámá podnož a neznámá odrůda, je vyrýt a přemístit na své zahrady. Podobně myslím by i dnes dopadla většina stromečků vyŕostlých z ovocných semen, pořád by se našli nějací zkušení, pro které by to byly vítané podnože anebo málo zkušení, kteří by je brali jako rovnou ovocné stromy na ovoce.
KP
Karel Ploranský
2.7.2021 11:53To téma není zrovna klíčové, ale to autorka sama píše. Myslím, že článek je napsaný rozumně a hlavně - slušně. V takovém tónu, v jakém by se měly nést všechny diskuse. Proto některé kritické reakce považuji za dost přehnané.
Za nejmoudřejší myšlenku v celé diskusi považuji větu z příspěvku pana Machačka:
"Bohužel aktivistické nesmysly mají u laiků živnou půdu a
to nejen u těch pecek."
Ano, občas mi připadá, že čím je něco pitomější, tím větší je dnes šance, že v tom někdo spatří cestu ke spáse světa a začne to nadšeně propagovat.
Nebo dokonce nařizovat...
Odpovědět
Za nejmoudřejší myšlenku v celé diskusi považuji větu z příspěvku pana Machačka:
"Bohužel aktivistické nesmysly mají u laiků živnou půdu a
to nejen u těch pecek."
Ano, občas mi připadá, že čím je něco pitomější, tím větší je dnes šance, že v tom někdo spatří cestu ke spáse světa a začne to nadšeně propagovat.
Nebo dokonce nařizovat...
dw
2.7.2021 18:38
citace:nesmyslné výzvy. Třeba ta poslední, o vyhazování pecek z ovocné svačinky v sáčku třeba z oken automobilů.
...No nevím jestli kdy byla výzva o vyhazování pecek v sáčku. Sáčky opravdu nemají v přírodě co dělat, ale co se týče pecek, tak mi tento článek opravdu přijde mimo mísu. Patřím do generace, kdy jsme ještě jedli ovoce sedíce na stromě a veškeré pecky a ohryzky plivali kolem sebe. Během mého dětství to byly desítky tisíc pecek a ohryzků a věřte, že se žádná ekologická katastrofa nekonala...ba co dím...z toho množství vyplivnutých pecek vyrostl snad jediný stromek (vedle třešně, kterou jsme takto léta "obírali" se objevil jeden výhonek. Jestli byl zrovna z nějaké vyplivnuté pecky...to nevím a ani to nikdo neřešil. S peckami si příroda hravě poradí...s plasty je to horší.
Odpovědět
...No nevím jestli kdy byla výzva o vyhazování pecek v sáčku. Sáčky opravdu nemají v přírodě co dělat, ale co se týče pecek, tak mi tento článek opravdu přijde mimo mísu. Patřím do generace, kdy jsme ještě jedli ovoce sedíce na stromě a veškeré pecky a ohryzky plivali kolem sebe. Během mého dětství to byly desítky tisíc pecek a ohryzků a věřte, že se žádná ekologická katastrofa nekonala...ba co dím...z toho množství vyplivnutých pecek vyrostl snad jediný stromek (vedle třešně, kterou jsme takto léta "obírali" se objevil jeden výhonek. Jestli byl zrovna z nějaké vyplivnuté pecky...to nevím a ani to nikdo neřešil. S peckami si příroda hravě poradí...s plasty je to horší.
JŠ
Jan Škrdla
4.7.2021 22:26Dá se říct, mnoho povyku pro nic.
Pokud je účelem článku vysvětlit, že vyhazování pecek a ohryzků k ničemu nevede, tak dobrá. Z toho mála co vyklíčí, tak kromě sekaček se o to postarají zajíci, srnčí a hlodavci. Taková jabloň jim chutná možná nejvíce (jen tak na okraj, sázet nebo vysévat stromy bez ochrany proti zvěři je trochu zbytečná práce).
Ovšem tvrdit, že je odhazování pecek problém, je trochu mimo. Daleko horší je nevhodná struktura krajiny, s tím související eroze a nízká biodiverzita, a dále potom její zalévání asfaltem a betonem.
Jinak za mě, každý vysazený strom na vhodném místě a vhodného druhu, buď původního (např. dub, lípa, javor, jeřáb) nebo ovocného (např. třešeň, hrušeň, jabloň, moruše, oskeruše), je pro krajinu přínosem.
Odpovědět
Pokud je účelem článku vysvětlit, že vyhazování pecek a ohryzků k ničemu nevede, tak dobrá. Z toho mála co vyklíčí, tak kromě sekaček se o to postarají zajíci, srnčí a hlodavci. Taková jabloň jim chutná možná nejvíce (jen tak na okraj, sázet nebo vysévat stromy bez ochrany proti zvěři je trochu zbytečná práce).
Ovšem tvrdit, že je odhazování pecek problém, je trochu mimo. Daleko horší je nevhodná struktura krajiny, s tím související eroze a nízká biodiverzita, a dále potom její zalévání asfaltem a betonem.
Jinak za mě, každý vysazený strom na vhodném místě a vhodného druhu, buď původního (např. dub, lípa, javor, jeřáb) nebo ovocného (např. třešeň, hrušeň, jabloň, moruše, oskeruše), je pro krajinu přínosem.
