https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-vagnerova-blizi-se-rijen-mesic-zakopavani-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jitka Vágnerová: Blíží se říjen, měsíc zakopávání stromů…

19.9.2022
Úvaz nově vysazeného stromku v pražském parku Stromovka.
Úvaz nově vysazeného stromku v pražském parku Stromovka.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Trochu jsem si upravila slova z knížky Františka Nepila, ale teď vážně – na podzim nás zahradníky trápí jedna věc. Všichni se pouští do sázení. Nejvíce politici, kteří se předhání v závazcích, kolik vysadí stromů a jak s tím v podstatě zachrání planetu. Někdo 1000, jiný rovnou 100 000. Vyrojila se také spousta nových organizací či politických stran, které stromy sází – jedno jaké, jedno kde. Takový krásný „greenwashing“. Sázení stromů obecně je bohulibá činnost, je fajn, je dobré s tím pomáhat. Jenže…
 
Když zasadíte strom, je to jako když si pořídíte dítě – potřebuje péči. Je to závazek. Proto, až se vydáte sázet, nezapomeňte na něj a nejméně v prvních třech letech ho zalévejte, plejte mu závlahovou mísu (nebo aspoň půlmetrové kolečko kolem kmínku), kontrolujte kotvení, povolujte úvazky, udržujte ochranu kmene – ať už proti sluníčku (kolikrát stačí jen na začátku zimy natřít vápenným mlékem), tak proti okusu zvěří (je třeba vybrat správnou chráničku, neohrnujte nos nad obyčejným pletivem).

V dalších letech s sebou vemte nůžky a postupně strom vyvětvujte. Možná si před tím o řezu něco přečtěte, někoho se zeptejte. Pod stromy je totiž často potřeba minimálně projít, ale většinou i projet alespoň na sekačce, u cesty často autem, u pole třeba traktorem. Pokud nechcete, aby vašim stromům někdo dělal velkou ránu, až ho větev shodí ze sedla, vyvětvujte postupně. Malé řezy stromek snadno zahojí a za chvíli nebudou ani poznat.

Teď se vraťme na začátek. Stromy se mají sázet tak, aby je nikdo nemusel později kácet. Tedy je třeba vybrat takové místo, kde nikomu nebudou překážet. Hlavně je třeba se domluvit se správci sítí a také s majitelem pozemku. U výsadeb v blízkosti pole respektovat možnosti průjezdu zemědělské techniky. Kouknout na plánované stavby, na územní plán, předvídat. U projektů, které někdo vymyslel a nakreslil, by to mělo být samozřejmostí, ale bohužel to často tak nebývá. Proto více než kde jinde platí „Důvěřuj, ale prověřuj“. Než tedy půjdete sázet, ověřte si to.

Vysadit strom nestačí, musíte se o něj postarat. Aby to nedopadlo takto.
Vysadit strom nestačí, musíte se o něj postarat. Aby to nedopadlo takto.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Je také třeba vědět do čeho a co sázím. U novostaveb často není pořádná ornice, zem je zhutněná stavební technikou – radši věnujte rok či dva pořádné přípravě půdy v rámci celé zahrady, než aby vám tam stromy krněly, nerostly a za 10-15 let i při vší péči stejně chcíply. Ve městech to už tuplem bývá věda. Stromy by měly mít dostupný prokořenitelný prostor – na to se zapomíná fakt často. Proto i tady se ptejte – sází se vhodné druhy do vhodných podmínek? Aspoň trochu (pač ve městě to bývá často těžko prosaditelné, a ne vždy a všude reálné).

I vysazení stromu má uhlíkovou stopu – čím větší je vysazovaný strom a z čím delší vzdálenosti se na místo dováží, tím větší je stopa. Špatně vysazený strom často nikdy svůj uhlíkový dluh nesplatí. Sázet stromy, aniž bychom jim uměli zajistit budoucnost, dlouhý a kvalitní život, je nezodpovědné i vůči životnímu prostředí.

Zamyslete se, jestli je vůbec třeba sázet a kolik vlastně stromů. Dost často se stává, že se na malou plochu opravdu vysadí velké množství dřevin (i tady platí, že neplatí „víc pruhů, víc Adidas“). Každý strom potřebuje prostor a pokud jej nemá, vzájemně si s ostatními konkuruje. Některé druhy si mohou být blíž, jiné ne. Někdy se zpočátku stromy vysadí nahusto s tím, že je třeba včas některé vykácet (ano, i kácení stromů bývá ku prospěchu věci – třeba probírky). Jinde by stromy přistínily a postupně proměnily třeba luční trávníky, které jsou dnes domovem spousty motýlů a další drobotiny (třeba kytiček, samozřejmě). Ve stínu ale tyto druhy žít nemohou, a tak by se časem (řekněme to šetrně) odstěhovaly. Pokud ale budou všude stromy nebo lidé, nebudou mít kam se přesunout… a taky dost často ten odsun nepřežijí…

Pozdě, ale přece. Kůra už je poškozená a kmínek mírně vytlačený, ale stromek to pravděpodobně zvládne. Nejnáchylnější k tomuto poškození jsou rychle rostoucí stromy s jemnou kůrou, třeba lípy, jasany a javory.
Pozdě, ale přece. Kůra už je poškozená a kmínek mírně vytlačený, ale stromek to pravděpodobně zvládne. Nejnáchylnější k tomuto poškození jsou rychle rostoucí stromy s jemnou kůrou, třeba lípy, jasany a javory.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Orlická / archiv autorky

Určitě znáte písničku o tom, že se nemají opouštět staří známí pro nové. Stromů kolem nás není málo. Mnohé potřebují pomoct, ošetřit, vyplet, zalít. Potřebují péči, což však není tak populární, jak to sázení. Někdy je mnohem lepší cestou než vysázet nové stromy adoptovat. Začít se o ně starat. Pokud možno po domluvě a aspoň trochu odborně – zeptejte se, načtěte si. Anebo se k někomu přidejte. Třeba k dobrovolníkům, co kosí louky… aspoň občas. Každý může podpořit i péči o zeleň ve své obci/městě – zeptejte se, jak je personálně zajištěna, kdo se tomu odborně věnuje, proč to nefunguje. A pokud funguje, dejte zpětnou vazbu a pochvalte. I to motivuje k dalšímu zlepšování.

Obrňte se a vytrvejte – udržet stromy při životě, natož aby dlouhodobě prosperovaly a spokojeně rostly, se někdy nedaří ani odborníkům. Někdy je moc sucho, jindy mokro, přijdou škůdci či vandalové. Je normální, že i při dobré péči a všem ostatním nepřežije první tři roky 5-10 % vysazených stromů. Prostě dětská úmrtnost je v tomto případě vysoká a je třeba občas zasadit něco znovu.

A závěrem – nezanevřete na ty, kteří sází stromy. Je v tom hodně zodpovědné práce. Jen si to prostě prověřte. Jsou organizace, které se tomu věnují dlouhodobě, zodpovědně, využívají či zaměstnávají odborníky. Ty si zaslouží vaši podporu. Buďte opatrní k těm, kteří vám slibují, že za vás bez práce vysadí spoustu stromů, nejlépe ještě skoro zadarmo, protože jsou na to dotace nebo sponzoři, jen ať jim dáte zakázku, finanční příspěvek nebo volební hlas… A nejvíc důvěřujte těm, co stromy nejen s rozumem sází, ale také o ně (a o prostředí obecně) pečují.


reklama

 
foto - Vágnerová Jitka
Jitka Vágnerová
Autorka je krajinná architektka, pracuje pro Ateliér V8.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Ploranský

17.9.2022 14:45
Moc pěkný článek.
Já bych jen dodal, že hurá akce vyhlašované k sázení stromů mi připadají trochu na hlavu, když na druhé straně nikdo účinně nebrání tomu, aby se zbytečně mnoho stromů kácelo.
Kácení stromů kam se jen člověk podívá, to totiž začíná pomalu vypadat jako národní sport. Mizejí podél silnic, mizejí bez náhrady z alejí, ve městech, prostě všude. Zpravidla pod trapně blbými záminkami. Jako třeba že z nich padá moc listí.
Orgánům, které kácení povolují, i trapně blbá záminka zřejmě naprosto stačí.
Asi někdo potřebuje to dřevo...

Takže vysazovat ano - ale především používat mozek, než se vezme do ruky pila... Protože i kdyby se vysazovalo ostošest, ono to pěkných pár let potrvá, než ty vysazené stromky dokáží ty bezhlavě pokácené ALESPOŇ NAHRADIT.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

19.9.2022 20:22 Reaguje na Karel Ploranský
S tím plně souhlasím, bohužel ve městě často vidím přesný opak. Úplně se děsím různých projektů a dotací na "obnovu" či "optimalizaci" zeleně. Spousta dnešních architektů a plánovačů považuje stromy za mobilní součást zástavby (asi jako když si v počítači na modelu vloží nebo zruší stromek). Zpravidla je ještě třeba utratit peníze z projektu, tedy zlikvidovat stávající staré stromy a nasadit co nejvíce drahých nových.
Další věc je, že ve městě třeba na sídlišti už není ani kam sadit. Když u nás před desítkami let postavili paneláky, stromky se nasázely docela živelně mezi zástavbu. Jenže všude jsou inženýrské sítě, hasiči chtějí bezpečnostní koridory k domům. Takže staré stromy mizí, ať už z přirozených, nutných i zbytečných důvodů, a nové už se objevují vzácně.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.9.2022 13:49 Reaguje na Karel Ploranský
Ještě dodám, že ačkoliv si vážím každého stromu a s nadsázkou každého lístku, jsou místa, kde bych nepřipustil, aby tam stromy či keře byly. Pokud by se tam objevily jako nálet, likvidoval bych je hned malé. Pokud se tam nechaly vyrůst, protože se na ně nesmělo sáhnout, ani pak bych s pilou neváhal.
Vysloveně mi totiž vadí, když je odněkud krásná vyhlídka (a právě kvůli ní mají lidé ta místa rádi a namáhají se je navštěvovat), ale ten unikátní výhled postupně zakrývají stromy a křoviska, na které se vztahuje ochrana.
Například v lokalitách spadajících pod nějaký stupeň ochrany jako CHKO Český Ráj apod.
Typicky je takovým místem vyhlídka u hotelu „Krásná vyhlídka“, odkud se chodí k Drábským světničkám.
Nebo vrchol kopce Oblík nedaleko Loun. Dříve rozhled kolem dokola, dnes už je omezený.
A takových míst jsou desítky, možná stovky.

Nešlo by to řešit tak, že by se povolilo legálně odstranit stromy či keře tam kde zbytečně cloní výhled, ale s podmínkou, že za každý z nich se vysadí tři, pět nebo třebas i 10 stromů či keřů téhož druhu? O kus dál, kde už by nevadily?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.9.2022 20:24 Reaguje na Karel Ploranský
Zahradním deset minut sází, ale celý život kácí.
Nevěřte, že orgány vše povolí. A pokud ano, tak třeba město které chce kácet, od svého úředníka dostane uloženou náhradní výsadbu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.9.2022 11:37
Já jsem přesvědčen, že stromy se musejí nejen správně sázet (o to je tento pěkný článek), ale i ve správnou dobu kácet smysluplně je využít. Proto je třeba tam, kde stromy dozrávají, včas podsadit mladé stromy. Prostě myslet v širších dimenzích.
Odpovědět
Anyr

Anyr

19.9.2022 15:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslíš třeba to, že jedna z nejcennějších služeb stromu je, že po smrti ještě roky, někdy i desítky let, stojí, a poskytuje tak biotop pro mnoho vzácných druhů organismů, od hub přes hmyz až po ptáky? :)
Stromy by se, správně, neměly kácet nikdy. S jedinou výjimkou, a tou je prokazatelné nebezpečí pro lidi, avšak pouze na lidmi velmi frekventovaných místech.
Plus, samozřejmě, produkční lesy, ale to je něco jiného.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.9.2022 11:35 Reaguje na Anyr
Čím starší strom tím déle je třeba zvažovat jestli opravdu musí k zemi nebo se dá vhodnou péčí jeho život prodloužit. Mrtvý strom na mezi zarostlé trnkami a šípky někde uprostřed zemědělských pozemků představuje minimální riziko a je vhodné ho ponechat přírodě ke "zpracování". Na druhou stranu kácení 15-20 let starých osik, bříz a javorů na původně zemědělské půdě není žádný zločin a často tím krajině i prospějete. Záleží na okolnostech, okolních kultůrách a dálší péči o takový pozemek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.9.2022 16:17 Reaguje na Anyr
Takže podle vašich kritérií by se mělo 90 % stromů včas pokácet a 10 % ponechat stát na biotop. S tím souhlasím. Ale opakuji, včas nové stromy podsazovat!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.9.2022 16:45
O stromy je třeba se dlouhodobě starat, pečovat. Běžná výsadba obvykle nepřežije do samostatnosti. Jsou to vyhozené o peníze. Je nutno zalévat aspoň 2 roky oplotit aspoň na 15 let a odstraňovat zavazející úvazy a ploty taky aspoň 15 let. A taky sázet na smysluplná místa. Nikoli na stepi, louky, pod vedení, na pozemky pro zástavbu atd.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.9.2022 20:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
I pod vedení, tedy vysoké, lze za určitých podmínek sázet.
Ale máte pravdu, s ohledem na zachování druhové rozmanitosti, není možné sázet všude.
Dokonce vznikají již skupiny, které propagují "bezlesí". Laik nepochopí, ale s ohledem na druhovou ochranu je to skutečně důležité nechávat i otevřené přírodě blízké plochy.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.9.2022 11:37
Výborný článek. Vytrvalá a lespoň trochu poučená péče je mnohem důležitější než počty vysazených sazeniček. Sázet stromy bez následné péče je pouze drahé krmení spárkaté zvěře.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.9.2022 10:53
Chápu, že stromy má většina z populace ráda. Je to vidět i na tom, že za 100 let existence republiky přibylo 300 000 ha lesa.
No a když nastane sucho např. roky 2014 až 2018 tak les "jde pod kytky" neboť vice vytranspiruje než dostane ze srážek. A když vyčerpá vodu z půdy končí. Proto je důležité sázet stromy tam, kde je dostatek srážek, vody v půdě i za dlouhodobějšího sucha. A to chce lidi, kteří tomu rozumí. Jinak dobře vyhozené peníze. No tak si je holt natiskneme. A pakt se divime, že může být inflace. Fandím politikům!!🚫
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2022 13:12 Reaguje na Tomáš Kvítek
Vhodně zvolená druhová skladba vydrží v u nás běžných nadmořských výškách i podstatně horší sucho než bylo v zatím nejhorších letech. Dobré jsou kombinace alespoň 3 -4 dřevin, které se vzájemně podporují v zásobování vodou.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.9.2022 14:55 Reaguje na Dalibor Motl
Prosím o nějaký kvalitní odborný recenzovaný literární odkaz k prostudování. Díky.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2022 15:09 Reaguje na Tomáš Kvítek
Populárně a krátce zde: file:///C:/osobn%C3%AD/lesnictv%C3%AD/lesnikuv_pruvodce_neklidnymi_casy.pdf nebo
file:///C:/osobn%C3%AD/lesnictv%C3%AD/P%C4%9Bstebn%C3%AD%20postupy%20v%20such%C3%BDch%20oblastech_5_2020.pdf Jde o dost komplexní problematiku na článek nebo studii. Většinou se studuje 4 roky na SLŠ nebo 5 let na lesnické fakultě.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2022 15:12 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ještě třeba: https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2018/12/Sbornik-Krtiny-14-9-2018-komplet.pdf
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.9.2022 17:54 Reaguje na Dalibor Motl
Diky za odkazy. Teorie, teorie....Tak si to rozebereme. Co je to u nás běžná nadmořská výška? 200 az 1000 m.nm. Jsou poznatky a to experimentální a vědecké, že do 500 m.n.m v suchu stromy nepůjdou a budou pod vodnim stresem. A na Rakovnicku ve srážkovém stinu Krušných hor po 10 letech sucha bude krajina bez stromů. Snad jen v údolí velkych toků. O TOM BYL MŮJ PŘÍSPĚVEK.Píšete "Dobré jsou kombinace alespoň 3 -4 dřevin, které se vzájemně podporují v zásobování vodou". Můžete popsat systém podpory? A JIŽ JSTE to za sucha vyzkoušel? 4 stromy sem 4 stromy tam. Bez zavlahy. Jak by to dopadlo po 5 až 7 letech sucha? Teorie je bezva věc, ale bez experimentalnich dat k ničemu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2022 22:21 Reaguje na Tomáš Kvítek
Chjo. Já rozumím tomu, že hodně lidí se odnaučilo číst delší texty. Přichází tou leností ale o hodně. Zkuste hned v tom prvním odkazu stránky 32 a 33 "Přesně tyto závěry potvrzuje svými výzkumy opakovaně profesor Pretzch [30].
Směsi některých vhodně vybraných dřevin vykazují oproti obdobně pěstovaným monokulturám nadprodukci. Platí to především na chudých až normálních stanovištích. Na úživných stanovištích docházelo naopak k mírnému
poklesu produkce oproti monokulturám. Nadprodukce na chudších stanovištích byla pozorována u směsi dubu (letního i zimního) s bukem či směsi tří
dřevin jedle-buk-smrk (v horských oblastech) a u velmi perspektivní směsi
s ohledem na klimatickou změnu dub-buk-borovice. Dub ve směsi s bukem
nejlépe prosperoval při průměrném přimísení buku okolo 40%, růst buku byl
nejvíc podpořen příměsí dubu okolo 30%, obě na chudých stanovištích.
Výzkumníci nesrovnávali pouze různé typy stanovišť, zaměřili se i na to, jak
si směsi versus monokultury vedou (vyjádřeno řečí produkce), pokud jsou
stresovány suchem. Směsi z tohoto srovnání opět vyšly lépe. Tak například
hercynská směs (buk-jedle-smrk) si držela svoji nadprodukci oproti monokulturám, i když tato nadprodukce při stresu suchem poklesla (bavíme se
stále o relativních srovnáních, v nichž produkce monokulturních porostů se
33
bere jako rovna 100%), naproti tomu u směsi dub-buk-borovice, lépe adaptované na sucho, se nadprodukce při stresu ještě zvýšila. Navíc u směsí tří
dřevin byl pozorován silnější efekt facilitace než u směsí dvoudruhových.
Shrnuto a podtrženo, jednotlivé dřeviny se více podporují na chudých stanovištích či v obdobích stresu (například suchem) [31]" a dále na straně 33 "Pokud hovoříme o facilitaci, tedy podpoře
vitality jedné dřeviny dřevinou druhou, jaké mechanismy se při ní nejčastěji
uplatňují? V literatuře jsou nejčastěji zmiňovány mechanismy dva:
1) Hydraulický lift – jedná se o jakýsi „výtah na vodu“, u nějž hlouběji
kořenící dřevina dostává vodu do svrchnějších půdních horizontů,
kde se voda stává přístupnou i pro dřeviny s mělčím kořenovým
systémem [33]. Na redistribuci vody v rámci půdního profilu se
podílejí i mykorhizní houby, které fungují jako výtah na vodu
v menším měřítku a rovněž slouží jako potrubí distribuující vodu
horizontálně [34] [14]. Hydraulický lift se stává především v obdobích sucha stěžejním mechanismem, jelikož mělčeji kořenícím dřevinám přináší až 50% spotřebované vody [35]. Mezi dřeviny se silnou
schopností hydraulického liftu patří duby, a to díky tomu, že a) hluboce koření, b) mají malou rezistenci proti ztrátě vody z kořenů
ve svrchnějších horizontech. To vede k tomu, že část vody, kterou
načerpají v hlubších vrstvách půdy, ztratí ve svrchnějších horizontech a tím přispějí k dostupnosti vody pro mělčeji kořenící rostliny.
2) Stejně jako voda mohou být z nižších horizontů „vytaženy“ i prvky,
které se pak s opadem příslušné dřeviny vracejí zpět do svrchních
horizontů, kde přispívají k regeneraci půdního prostředí, snižují
limitace, stres z nedostatku prvků a tím přispívají i k vyšší odolnosti
vůči ostatním pro dřeviny škodlivým událostem (sucho, útoky hub
a hmyzu) [9]. Tento mechanismus biologické meliorace půdního
prostředí vhodnými dřevinami je nutné využívat, aby došlo k ozdravení nemocných lesních půd, a to jak po stránce obnovy zásob prvků
v dosahu kořenových systémů a mykorhizních hub, tak po stránce
zlepšení půdní struktury a tím i schopnosti půdy zadržovat vodu."
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.9.2022 12:05 Reaguje na Dalibor Motl
Díky za objasnění! Tady zřejmě nastává efekt vítězného boje o existující spodní vodu, nikoliv řešení do trvalého sucha. Až ta voda dojde nebo natolik klesne, že bude nedosažitelná, karta se může obrátit.

Prostě když takto stahuji hlubinnou vodu z okolí, okolí to negativně pocítí. Perpetuum mobile na vodu to rozhodně není!
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.9.2022 14:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlas. Voda z ničeho vzniknout nemůže :D Dřeviny se ale dovedou vzájemně podporovat jak v rámci vlastního druhu (starší jedinci mohou částečně podporovat mladší) tak mezidruhově. Například naše duby dovedou prostřednictvím hlubokých kořenů, mykorhizních hub a života půdních organizmů zásobovat buky nebo borovice vodou z hlubších půdních horizontů. Tedy je podporují. V naprosto extrémních podmínkách nedostatečných srážek je vhodné pěstovat lesy nízké (pařeziny) nebo střední. Většina listnatých stromů dovede suché periody přečkat předčasným shozením listů. Všimněte si, že lesy lze pěstovat i balkánském krasu nebo třeba v Libanonu. Pochopitelně je třeba pěstovat vhodné ekotipy a nečekat zázraky. Smrky určitě neporostou na okraji pouště a oskeruše nebo kaštanovníky budou na Jizerce prosperovat těžko.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.9.2022 16:34 Reaguje na Dalibor Motl
Bohužel těžko víme, co lze od klimatické změny vzhledem ke srážkám v ČR očekávat. A tak jsou rozumně smíšené lesy tou nejjistější cestou.

Všelijaké OSB desky lze udělat skoro z jakékoliv měkké dřeviny. Stavební smrkové dříví půjde ale těžko něčím nahradit. To bude ještě velký průšvih!
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

23.9.2022 16:34 Reaguje na Dalibor Motl
Ach jo, já o koze a vy o voze. 10 let sucha a nic ničemu nepomůže. Máte představu o tom vodnim výtahů jakou. Kořeny jdou vždy za vodou a to tam kde je. V půdě se kapilarnimi pory uskutecnuje váš vodni lift. Pokud je dotace zhladimy menší než kytka potřebuje dojde k pretrzeni vzlinani. V piskach a šutrech je kapilarni zdvih max 20 cm.
Otázka: kolik vodyse vašim vytahem denně dostane nahoru? Nechci teorii ale cisla. To plati i pro houby. Jsou tyto dva vámi uváděné procesy schopny dotovat vodou stromy i při 10 letem suchu? Z jaké hloubky? V jakých půdách. V jakych gemorfologickych podminkach.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 10:23 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ale čísla vám přece nemůže nikdo dát, protože každá lokalita je úplně jiná a každé sucho bude vypadat úplně jinak. Tady platí jen jakési kvalitativní argumenty, které jste již vyjmenoval.

Asi ta dobrá skladba dřevin je opravdu nějak výhodná v rámci "normálních" testovacích podmínek, asi i proto, že účinněji stahuje zemní vodu z okolí. Ale při dlouhodobém suchu to pak může dopadnout o to hůře.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.9.2022 20:41 Reaguje na Tomáš Kvítek
10 let sucha je přestavba krajiny z lesa na stepi. A pokud je vody ještě méně, stepi se přemění na polostepi a končí to pouštěmi, které čas od času postihne přívalový déšť, ale zmizí v písku bez užitku.
Ze stepi - když začne množství vody v půdě stoupat, se časem les vytvoří.
Nic nového. Jen si to neumíme ve svém krátkém životě představit.
Ale stromy, umí zázraky - kdysi mám fotografii (ještě klasickou), kde kořen akátu dosahuje přes deset metrů z okraje rokle na její dno (objevil se po odlomení stěny rokle).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.9.2022 12:11 Reaguje na Pavel Jeřábek
Myslím si, že zatím máme štěstí, že ta nedávná sucha trvala jen asi 4 roky. Uvidíme, jak bude další vlna such dlouhá.

To je právě ten problém rychlé klimatické změny. Řídící vzdušné proudění se poměrně často přenastavuje a současně není záruka, že ty nepříznivé děje nebudou trvat dosti dlouho. Deset let sucha může být docela brzká realita.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2022 15:16 Reaguje na Tomáš Kvítek
https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/EOPORY/Pesteni_lesu_II/el3_Pestovani%20lesu%20pod%20vlivem%20meniciho%20se%20klimatu.pdf
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

23.9.2022 18:24 Reaguje na Dalibor Motl
Tak pane Motl. Přečetl jsem to celé. Závěr: smrk se posune o 2 stupně nahoru do vyšších poloh a dole bez srážek nebude mit šanci. O vašem Hydraulickem výtahu tam neni ani slovo. Tak si přestante vymýšlet blbosti. Kdovi kde jste to opsal. Nějaký Ohniček nebo Mateřídouška?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.9.2022 16:19 Reaguje na Dalibor Motl
"které se vzájemně podporují v zásobování vodou."

Jak toto funguje?????????????????????????
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist