https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josefn-stritecky-jak-si-v-africe-uvarit-obed-aby-z-toho-nebyl-konec-tamnich-lesu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Střítecký: Jak si v Africe uvařit oběd, aby z toho nebyl konec tamních lesů?

14.1.2020
Není možné jen pálit a vůbec nesázet.
Není možné jen pálit a vůbec nesázet.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Martin Smola
Etiopie měla v roce 1992 necelých padesát milionů obyvatel, dnes jich má kolem 120 milionů. Především na venkově, kde žije drtivá většina obyvatelstva, je zcela normální, že rodiny mají osm až deset dětí. Podařilo se snížit dětskou úmrtnost, zlepšit zásobování základními potravinami a podmínky k životu vůbec, takže se většina dětí dožívá dospělosti. Vytváří to demografický tlak, který ohrožuje další generace. Už jenom sbírání klacků na otop je problém.
 

Populační exploze má samozřejmě jednoznačný vliv na vývoj krajiny. Podmínky k životu se pořád zlepšují, stále však zůstává konstantně asi 2,5 miliardy lidí žijících v chudobě.

Venkovská rodina nebo rodina v předměstských slumech je při vaření zpravidla odkázaná na dříví nebo dřevěné uhlí. Denně spotřebuje jednu otep paliva. Pokud by měl být takový způsob života udržitelný, měla by se rodina postarat, aby z její iniciativy denně dorostlo palivové dříví ve stejném, či o něco větším objemu.

Pokud rodina žije v tropické lokalitě s charakteristikou „suchý les“, v oblasti s cca 1200 mm ročních srážek a s 5 měsíci bez deště, může v porostu při dobré kombinaci pěstovaných dřevin na 1 ha přirůstat za rok 15 m3 dřevní hmoty.

Podle mé zkušenosti potřebuje rodina na denní vaření 6 klacků o délce 0,8 m a průměru 6 cm, tedy 0,014 m3. Za rok spotřebuje cca 5 m3 palivového dříví.

To je objem, který přiroste na třetině hektaru, tedy pro představu, na ploše 33 x 100 m.

Aby se vytvořilo původní lesní mikroklima, je potřeba na 1 ha vysázet 5000 stromů.

Z toho tedy pro rodinu vyplývá povinnost vyprodukovat, vysázet a opečovávat cca 1650 vysazených stromků. Může sázet v řidším sponu, ale k produkci pak bude potřebovat větší plochu. V reálu by to mělo být až 2000 ks, protože při výsadbě a vývoji kultury vždy dochází k nějakým ztrátám.

Denně by měly vysázet 5 až 6 sazenic....
Denně by měly vysázet 5 až 6 sazenic....

Je to pro představu produkce v malé lesní školce se záhonem o šířce 1,2 m a v délce 6,5 m (pokud se na běžném metru pěstuje 300 sazenic).

Pokud zmíněných 2000 kusů sazenic, jako úkol rodiny, která vaří z nalámaného dříví, propočteme na dny, vychází, že každý den musí rodina vysázet 5-6 sazenic. To je ve skutečnosti cena, kterou musí zaplatit za hodnotu, kterou představuje energie k přípravě jídla. Pokud tuto cenu neplatí, žije na dluh, který se následně projeví jako destrukce krajiny, ve které posléze nebude možné přežívat.

Rodina pak pro svou lesní školku potřebuje cca 0,7 m3 substrátu (kompostovaných organických zbytků) ročně. Potřebuje pravidelnou zálivku (zdroj vody), hnojivo, postřik proti plísním a škůdcům, rozprašovač na postřiky, technické zastínění sazenic před přímým žárem slunce. Taky konev, 2-3 plastové přepravky na roznášku sazenic, sazák nebo motyku, mačetu na ožínání buřeně k podpoře růstu už založených kultur (to je potřeba provádět každé 2 měsíce).

Pokud se sazenice nebudou v obalech držet déle jak 4 měsíce, může se substrát plnit i do obyčejných, mírně upravených igelitových pytlíků. Je dobře jim před uložením na záhon odříznout dno, a postupně do země prorůstající kořínky podřezávat mačetou, aby se ve dně plastového sáčku kořeny nezačaly stáčet do kruhu, což je pak trvalá deformace kořenového systému. Ta má za následek, že se takový stromek v cca 5 letech vyvrátí.

Protože si ale rodina musí na produkci počkat asi 4 roky, musí do té doby zalesnit asi 3 ha zanedbaných pastvin, či terénů, kde dochází k „vykrádání“ struktury dosavadního lesa. Pak může počítat s pravidelným výnosem, který bude vyrovnávat její aktuální spotřebu. Pak bude les pravidelně obnovovat na předtím už vytěžených plochách.

Pokud ale bude rodinný úkol větší, přispěje to k tomu, že v původně založených porostech bude zůstávat stále silnější dříví, které se stane základem budoucího lesa s trvalým vlivem na zvelebení krajiny. Toto silnější dříví pak taky představuje konstrukční materiál na stavby, či pro prodej. Je to jednoduchý koncept.

Ale prosadit ho v praxi je možná svízelnější, než se na první pohled zdá.

Je to o výchově k trvalé produkci. Ale také o tom, že rodinu je potřeba přesvědčit, že „musí“ o něco zredukovat svoje pastviny. A to je problém.


reklama

 
foto - Střítecký Josef
Josef Střítecký
Autor je řešitel lesnických projektů v Chile, Ekvádoru, Kolumbii, Nikaragui, Mongolsku, Zambii a Etiopii ve společnosti CzechAid

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

14.1.2020 09:07
Ale pokud by byly využívány solární vařiče za pár desítek dolarů, situace s nedostatkem dřeva by se mohla radikálně zlepšit! Je asi třeba nad konstrukcí takového vařiče pořádně zapřemýšlet, aby byl dosti účinný, levný, trvanlivý, lehce masově produkovatelný třeba i v Africe...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.1.2020 15:08
Hlavně je potřeba si jasně přiznat, že pokud s tím růstem populace nezačnou fofrem a fest brzdit, což neplatí samozřejmě jen pro Etiopii, tak je jen otázkou času, kdy zase dojde na staré dobré pravdy nebožtíka Malthuse.

1992 - 2019 ... přírůstek obyvatelstva více jak 70 mio, tj. více jak dvojnásobný počet populace za čtvrt století. Takovéhle tempo vám fakt žádný solární vařič nezachrání ... čímž ale samozřejmě netvrdím, že by jeho vývoj nepřinesl nic dobrého!!!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2020 16:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Plně souhlasím. Jak ale snížit porodnost? Možná kombinovat přednášky o používání solárního vařiče s antikocepční osvětou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.1.2020 16:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Je to již spoustu let, co šel na toto téma dokument. Tam se domorodé ženy učily nasazovat prezervativ na atrapě, a tak se u toho řezaly smíchy, že bylo jasné, že to vidí poprvé a že je to více méně pro kameru. Tam se počet dětí neřeší: nějak bylo, nějak bude, hlavně se máme rádi...
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

14.1.2020 19:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji za příspěvky. Vyjmenováváte jak jinak uvařit, ale taková technická opatření si nepořídí ten, kdo je rád, že sežene vůbec něco k snědku. Dostat mezi nejchudší antikoncepci je taky velký problém, zvlášť když křesťanská církev je k tomuto tématu dlouhodobě odtažitá. Co je ale podstatné? Že by si obrovské množství lidí mohlo uvědomit, že nejde z přírody pořád jen brát a nic jí nevracet. Většina lidí žijících v bídě nemá práci, a tak by bylo optimální, kdyby svůj čas využili k pěstování sazenic a postarali se o jejich zdárné odrůstání. Řešení je ve výchově, dobrém příkladu, a ze strany těch bohatších v příspěvku na pořízení těch nejnutnějších pracovních pomůcek a nářadí. ???
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.1.2020 22:10 Reaguje na Josef Střítecký
Myslím, že investovat 20 USD do solárního vařiče pro každou rodinu by znamenalo celkem asi čtvrt miliardy USD. To Trump proválčí za 1 den.

Pokud by nebylo potřeba tolik dřeva, tudíž lesů, mohlo by být více polí a méně hladu. Je ale otázka, zda to způsobí zvýšení nebo snížení rychlosti nárůstu populace.
Odpovědět

15.1.2020 14:51 Reaguje na Josef Střítecký
S tím do čeho směřovat pomoc z bohatších regionů lze samozřejmě souhlasit, nicméně je otázkou, jak nakonec ta pomoc skončí, tedy zda "v místě určení" je dostatek vůle tuto pomoc využívat tak, aby měla kýžený efekt. Protože ta výchova musí navazovat na vlastní touhu po změně žádoucím směrem a příklady jsou také tím účinnější, čím jsou bližší. Místně i lidsky.

A pokud mohu soudit dle kusých info z tisku soudit, tak to právě v Africe bývá největší kámen úrazu. Manžel jedné mé známé se právě v Africe, ale nebyla to Etiopie, o cosi v oblasti udržitelného podnikání pokoušel, a přes jeho nesporné nadšení a i nemalou vytrvalost to dopadlo poměrně draze, pro něj, leč nevesele, celkově.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

14.1.2020 18:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, obrovske a ultimatni tema. Data pro velmi nestastnou zemi (DRC), obecne subsaharskou Afriku a pak 3 o neco funkcnejsi zeme - takze tak nejak dobrym smerem, jdeme. Kez by to bylo rychleji. https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_dyn_tfrt_in&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=region:SSF&idim=country:ETH:COD:RWA:GHA&ifdim=region&hl=en_US&dl=en_US&ind=false
Odpovědět
el

elviswhyte

18.1.2020 16:14
kontaktujte nás ještě dnes prostřednictvím e-mailu (doctorelviswhyte@gmail.com) nebo whatsapp (+2347083629144), pokud chcete prodat svou ledvinu za obrovskou částku peněz.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist