https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-seceni-travy-aneb-kdyz-dva-delaji-totez
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: O sečení trávy, aneb Když dva dělají totéž...

6.11.2019
Kvůli pojezdu těžké sekačky dochází k ničení asfaltového chodníku.
Kvůli pojezdu těžké sekačky dochází k ničení asfaltového chodníku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Zpráva na Ekolistu o rozkvetlé louce v sousedství frekventované silnice kdesi ve Velké Británii mě přiměla sednout ke klávesnici. Na první pohled sympatický počin, kdy známá neziskovka se nabídla, že vysadí květnaté pásy kolem cest a nahradí tak nízko střižené trávníky, má jedno velké ale. Vzhledem k očekávané přítomnosti opylovačů byly vysazeny sice ve „správný čas“, ale na tom nejméně vhodném místě.
 

Z jedoucího auta rozkvetlý násep dálnice vypadá jistě úžasně, jenže po projetí takového úseku musíte na nejbližší zastávce umýt čelní sklo. Každý, kdo někdy jel v květnu kolem rozlehlého lánu řepky, určitě ví, kam mířím. Desítky žlutých kapiček nektaru ze sražených včel brání ve výhledu a na vypulírované káře působí neesteticky. A to je prosím na jednom autě! Když takových rychle letících střel prosviští denně tisíce kolem popisované „asfaltové louky“, je bilance zmařených životů pilných opylovačů velmi tristní.

Laik si pomyslí: No bóže, luk je dnes nepatrný zlomeček v porovnání s nedávnou minulostí, tak je třeba pochválit nadšence za dobře míněnou snahu a nad vedlejšími efekty zavřít oči... Ale je to ten správný přístup, nešlo by takové rozkvetlé pásy udržovat jinde? Samozřejmě, že by to šlo! Právě proto, že podobných luk je velmi málo, soustředí se na tuto rizikovou plochu zbytková hmyzí populace. Kdyby byly podobné louky i na jiných místech, která jsou vzdálena od rychlostních komunikací, ztráty na sraženém hmyzu by vzhledem k celkové populaci nebyly tak dramatické.

Eroze svahu po pojezdu sekačky.
Eroze svahu po pojezdu sekačky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

A jelikož část staženého hmyzu je jen pochroumaná, láká kromě denních ptáků i noční lovce, tj. netopýry a sýčky, kteří také končí sraženi a rozlisovaní na asfaltu. Proti srážkám se zvěří jsou podél dálnic oplocení, kolem okresních cest snižuje ztráty na zvěři instalace pachových ohradníků. Avšak hmyz, ptáci a netopýři jsou vystaveni rizikům dopravy přímo, takže na jejich početnost to má významný vliv.

Zmizelo-li 97 % luk v porovnání s minulostí, je třeba se na problém podívat jinak. Ano, je chvályhodné pomáhat mizejícím opylovačům, ale na vhodnějších místech. Jedním z takových míst může být břeh řeky, a to i ve městech. V šedesátých až osmdesátých letech byly břehy zarostlé lučním porostem s kopretinami, chrastavci, šalvějí, štírovníkem, řebříčkem a mnoha dalšími lučními květinami. Také hmyzu bylo na takové louce habaděj, muzikálními cvrčky počínaje a mrštnými kobylkami konče, samozřejmě i se včelami a čmeláky.

Nesledoval jsem tehdy kdo a jak břehy sekal, ale předpokládám – vzhledem k velkému výskytu později kvetoucích rostlin, že to bylo někdy na konci léta, tj. někdy v srpnu-září. Dnes, kdy se porost na břehu seče dvakrát, je to na biodiverzitě velmi znát. Z výše jmenovaných lučních bylin prakticky nula, o hmyzu nemluvě. Nebýt rozkvetlých lip v červnu, neměly by včely a čmeláci žádnou pastvu.

Vyjeté koleje v trávníku.
Vyjeté koleje v trávníku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Navíc je sečení prováděno nevhodnou technikou, kdy těžká sekačka spolu s řidičem viditelně poškozuje břeh, čímž dochází k opakované erozi. Za ta léta se to projevuje např. tím, že asfaltový chodník na hraně břehu též ujíždí směrem k řece. Jet s traktorovou sekačkou po svahu, který má sklon od 30-ti do 50-ti stupňů, je dle mého obyčejné barbarství. Největší vymleté koleje vznikají, když řidič kličkuje ve snaze vyhnout se stromům a posíct i trávu blíže chodníku.

Zvlněné koleje s obnaženou hlínou sesouvajícího břehu tak kazí správci toku dobrou pověst. V minulosti to sekli mnohem šetrněji, bylo by tedy dobré se k této tradici vrátit. Rovněž počet sečí bych omezil na jednu, tak jako tomu bylo v minulosti. Zdůvodňuje-li se častější sečení alergiemi jednotlivců na pyl, tak spóry plísní z posekané a neuklizené trávy také zdraví neposlouží.

A raději než pohled na rozbrázděný břeh s hnijící travou bych uvítal pestré společenství lučních květin s početnou skupinou opylovačů. Zatímco dnešním trendem je považovat vzrostlou trávu ve městech i jinde za „bordel“ (prodejci sekaček si jistě mnou ruce), dříve tolerované, či dokonce záměrně udržované květnaté louky berou za své. A to zase není v pořádku z pohledu ekologa.


reklama

foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

6.11.2019 07:28
To je dobrý článek a souhlas.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.11.2019 07:29
V tomto případě s vámi souhlasím, dobře napsané.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.11.2019 08:59
Naprostý souhlas.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.11.2019 05:02
Kam zmizelo těch 97% luk? Jinak louky vždy vychovávala kosa a v zatuchlé stařině toho moc nepokvete.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.11.2019 12:39 Reaguje na Jarek Schindler
Jestli zmizelo 97% nevím, to se mi zdá přehnané, ale faktem je, že dnes již louky nemají pro výživu dobytka význam jako dříve. Krmná dávka sestává z kukuřičné siláže a vojtěškové, případně jetelové, jetelotravní či travní senáže. Tudíž převážná část hmoty z luk jde do bioplynek, seno z nich se spíš využívá pro dnes módní koně apod. Proto také druhová pestrost klesá na úkor trav. Nu a pro subjekty bez ŽV jsou louky nucenou přítěží, tudíž většinou se hmota z nich prodává někomu, kdo si to poseče, usuší, zbalíkuje a prodá.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.11.2019 17:13 Reaguje na Jarek Schindler
O loukách jsem použil údaj z citovaného článku (Anglie), ale u nás to nebude o moc jiné. Zkuste na jižní Moravě najít květnatou louku, od 160 do 300 m n.m. jen orná půda. Vyjma CHKO Bílé Karpaty a předhůří jsou to v nížinách jen zbývající zámumenky.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.11.2019 17:23 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.nazeleno.cz/dum-a-zahrada/rekni-kde-ty-kytky-jsou-v-cesku-temer-zmizely-kvetnate-louky.aspx
Odpovědět
MV

Martina Vránová

12.11.2019 16:45 Reaguje na Karel Zvářal
Naprostý souhlas s článkem. A vždycky mě moc rozesměje, když se pro sečení trávy ve městech argumentuje alergiky. Skutečnost je taková, že na reakci stačí pár pylových zrn - třeba ze zapomenutého oškubaného trsu trávy někde u sloupu, kam se řidiči traktorové sekačky nepodařilo už blíž zajet. Přičemž široko daleko můžou být známé žlutohnědé holé plochy trávy vysečené až na hlínu.
A dobrá připomínka o plísních z posečené a neuklizené trávy!
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.11.2019 12:44
Ještě přidejte ježky a další drobné hmyzo- a mrchožravce, které sražený hmyz i další živočichové lákají ke konzumaci a pod kola aut.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist