Karel Zvářal: Bigamie u lejska bělokrkého
Během téměř hodinového pozorování zaletoval celý pár krmit do výše instalované budky, samotná samička krmila ve spodní budce. Při jednom příletu donesla i stébla suché trávy a nechala je v budce – že by se chystala zahnízdit podruhé? Nezahnízdila, při čištění budek 7. července byly obě budky bez vajíček.
Na celém příběhu je zajímavé to, že lejsci bělokrcí hnízdí v rušné ulici s hustým provozem a pohybem lidí 4 metry od chodníku před domem. Budky jsou ve výši 4,5 a 6 m. Lejsky donášená hmyzí potrava byla menší než čočka, pravděpodobně křísi, pavouci, mouchy aj., které chytá podobně jako lejsek šedý na stěnách domů nebo obratným letem nízko nad zemí.
Bigamie je u tohoto druhu známa. Příčinou může být větší mortalita samců při obhajování dutiny, kdy bývá někdy usmrcen silnější koňadrou, případně ho uloví pro jeho tokovou nápadnost krahujec. Sameček tak při získání a zahnízdění jedné samičky obhajuje jinou budku či dutinu, do které láká další partnerku.
Druhý den ráno mláďata hnízdo ve spodnější budce opustila a nebyla v okolí večer pozorována. V jiném roce a u jiné budky bylo vysledováno odvádění mláďat až 400 metrů od hnízda, a to v průběhu jednoho dne (!), neboť v jeho okolí byla potrava vysbírána, a to nejen samotnými lejsky, ale i hojnými sýkorami, navíc zemní hmyz zmizel při mulčování trávníků.
Každopádně hnízdění těchto „svátečně vyšňořených“ mucholapek ve městě stojí za pozornost, a všem, kdo podporuje ptáky budkami, lze jejich instalaci v městské zeleni doporučit. Mohou se dočkat nejednoho radostného překvapení. Relativně vzácný lejsek je dnes u nás ve čtvrti početnější (6-7 párů), než kdysi velmi hojný vrabec domácí! Podmínkou však je dostatek vzrostlých stromů, tj. převážně lip, javorů, bříz, ovocných stromů, borovice lesní, smrku aj. Synantropizace lesních druhů ptáků v posledních dekádách dokazuje, že městská zástavba, kromě dostatečných potravních zdrojů, skýtá i relativní bezpečí, zejména před krahujcem a jestřábem. Kosi, drozdi, hřivnáči, vrabci polní i lejsci jsou toho názorným příkladem.
reklama
Dále čtěte |
Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Břetislav Machaček
9.7.2021 09:01jsem zastihnul třikrát samce krahujce ve zděném kurníku, kam vletěl za
vrabci otvorem 25x30 cm, ale cestu zpět nenašel. Dvakrát mi málem vletěl
do obličeje, když jsem u kurníku otevřel dveře. Je vidět, že plachost
už neříká nic nejenom krkavcovitým, ale i dravcům a šelmám. Soužití ale
nebude bez problémů a o jestřábech v okolí jsem už tu psal. Lidé už tak
buď ukončili chov drůbeže a nebo mají v hlavách radikální nápady, jak
se velkým ztrátám vyhnout. Minulý týden mi zase na zahradě zahnízdili na borovici hřivnáči, kteří už letos vykrmili svými vejci a mláďaty straky
hnízdící na smrku u souseda. Když jdu o pár set metrů dál do lesa, tak
tam není ani zlomek ptáků, jako v centru obce a města. Něco to pozorným pozorovatelům přírody signalizuje, ale hlupákům to stále nic neříká.
Zbyněk Šeděnka
9.7.2021 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
9.7.2021 20:34Břetislav Machaček
10.7.2021 09:51 Reaguje na Karel Zvářalslepic, králíků, prasat a nějaká ta koza, či kravka. Dnes mám
slepice poslední v ulici a tak se nedivím, že i ti vrabčáci už
nemají v nouzi nějaký zdroj potravy. Už ani ty krmítka nejsou
jako kdysi samozřejmostí a setkal jsem se s názory, že jim ptáci
kadí po dvoře a zaneřádí jim zámkovou dlažbu zbytky z potravy.
Jsem už ale taky poslední starousedlík v ulici a zbytek je náplav
z paneláků. Ti často nemají na zahradách ani pažitku a trávník
kosí dvakrát týdně. Ovocné stromy jsou na obtíž, protože je musí
ošetřovat, sklízet ovoce a uklízet listí. Kompost smrdí a tak
odpad nechávají městu odvážet do kompostárny. Opravené domky
mají pečlivě utěsněné podstřešní prostory pro hnízdění vrabců
a ani ostatní ptáci nejsou vítáni( nový trend jsou makety
sedících dravců na střechách) protože je ruší zpěvem a údajně
roznášejí nemoci. Nu což, i já jednou dožiju a pak dožije i
ta poslední oáza pro ptáky v ulici. Přežijí pouze agresivní
straky, sojky a zalétávající šedivky, které poštolkám vyplenily
hnízdo na kostelní věži v sousedství. Budoucnost většiny vesnic
je podobná, protože lidé zpohodlněli a odtrhli se od přírody.
Na ni pak mají zdeformovaný pohled vnucovaný různými aktivisty
a tak mne jsou schopni označit za blázna, který chove alespoň
slepice, včely a pěstuje stále brambory, ovoce a zeleninu nejen
pro sebe, ale například přebytky česneku(750 hlávek) i pro mé
dobré kamarády. Jsem tak agresivní na žvanily, kteří ani jako
mladí a v plné síle pouze žvaní a nesnaží se podobné oázy
původního vesnického hospodaření udržovat. Bez toho hnoje, orné
půdy zahrad bez chemie a nějakého toho zrní pro vrabčáky nemají
ptáci a jiná zvířata naději na vesnicích přežít. To je to, co
jim chybí a žvaněním to aktivisté nenahradí.
Karel Zvářal
10.7.2021 15:35 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
10.7.2021 21:36 Reaguje na Břetislav MachačekP.S. Mimochodem, víte že jsem nedávno viděl na internetu článek s nadpisem :" Jak se na zahradě zbavit otravných ptáků?"
Asi byl určen přímo takovým novovesničanům.


Karel Zvářal: Na hraboše bez jedů. Agrotechnicky
Karel Zvářal: Mokřadníci zamokřují – lokálně. Vysoušeči odvodňují, vysušují a rozpalují – globálně
Karel Zvářal: Škodlivá platanománie aneb chraňme staré ovocnáče, jsou top eko