reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / názory a komentáře

Přihlášení

Karel Zvářal: Bigamie u lejska bělokrkého

9.7.2021

Diskuse: 6

Budky na borovici, kde současně hnízdily dvě samice lejska bělokrkého

Foto | Karel Zvářal

18. června se ozývalo intenzivní varování lejska bělokrkého z míst, kde jsou na borovici černé dvě budky pro pěvce. Takových mám vyvěšeno v naší čtvrti třicet s cílem vytvořit hnízdní podmínky pro vrabce domácí, kterých ve městě za poslední dekády rapidně ubylo. V budkách ale hnízdí převážně koňadra a lejsek bělokrký, ojediněle vrabec polní, brhlík či rehek zahradní.

Na napínacím laně trolejového vedení vzrušeně volali a rozpažovali křídly hned tři lejsci bělokrcí – a to mi přišlo divné. Po přiblížení k místu odletěla z velkého tisového keře sojka... Aha, tak důvod rozčílení černobílých ptáčků je jasný! Usedl jsem na lavičku před domem a čekal, co se bude dít. Netrvalo dlouho a do horní budky zaletěl sameček s krmením. Za pár minut krmil druhý, to samička zalétla do spodnější budky, odkud se ozývalo cvrlikání již velkých mláďat. Vzhledem k jejich vyspělosti a nebezpečí předčasného výletu jsem upustil od zjišťování počtu.

Budky lejsků před čištěním

Foto | Karel Zvářal

Během téměř hodinového pozorování zaletoval celý pár krmit do výše instalované budky, samotná samička krmila ve spodní budce. Při jednom příletu donesla i stébla suché trávy a nechala je v budce – že by se chystala zahnízdit podruhé? Nezahnízdila, při čištění budek 7. července byly obě budky bez vajíček.

Na celém příběhu je zajímavé to, že lejsci bělokrcí hnízdí v rušné ulici s hustým provozem a pohybem lidí 4 metry od chodníku před domem. Budky jsou ve výši 4,5 a 6 m. Lejsky donášená hmyzí potrava byla menší než čočka, pravděpodobně křísi, pavouci, mouchy aj., které chytá podobně jako lejsek šedý na stěnách domů nebo obratným letem nízko nad zemí.

Nevysezená („opuštěná“) snůška lejska bělokrkého

Foto | Karel Zvářal

Bigamie je u tohoto druhu známa. Příčinou může být větší mortalita samců při obhajování dutiny, kdy bývá někdy usmrcen silnější koňadrou, případně ho uloví pro jeho tokovou nápadnost krahujec. Sameček tak při získání a zahnízdění jedné samičky obhajuje jinou budku či dutinu, do které láká další partnerku.

Peří z lejska bělokrkého, který patrně uhynul po nárazu do skla a byl sežrán kunou nebo kočkou

Foto | Karel Zvářal

Druhý den ráno mláďata hnízdo ve spodnější budce opustila a nebyla v okolí večer pozorována. V jiném roce a u jiné budky bylo vysledováno odvádění mláďat až 400 metrů od hnízda, a to v průběhu jednoho dne (!), neboť v jeho okolí byla potrava vysbírána, a to nejen samotnými lejsky, ale i hojnými sýkorami, navíc zemní hmyz zmizel při mulčování trávníků.

Mortalita mláďat koňadry je v městském málo úživném prostředí relativně vysoká, důvodem je převaha nepůvodních dřevin s absencí hmyzu, zejména housenek

Foto | Karel Zvářal

Každopádně hnízdění těchto „svátečně vyšňořených“ mucholapek ve městě stojí za pozornost, a všem, kdo podporuje ptáky budkami, lze jejich instalaci v městské zeleni doporučit. Mohou se dočkat nejednoho radostného překvapení. Relativně vzácný lejsek je dnes u nás ve čtvrti početnější (6-7 párů), než kdysi velmi hojný vrabec domácí! Podmínkou však je dostatek vzrostlých stromů, tj. převážně lip, javorů, bříz, ovocných stromů, borovice lesní, smrku aj. Synantropizace lesních druhů ptáků v posledních dekádách dokazuje, že městská zástavba, kromě dostatečných potravních zdrojů, skýtá i relativní bezpečí, zejména před krahujcem a jestřábem. Kosi, drozdi, hřivnáči, vrabci polní i lejsci jsou toho názorným příkladem.

reklama

Karel Zvářal

Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

tisknout poslat

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Dále čtěte |

Radostínské rašeliniště Foto: Petr1888 Wikimedia Commons

Ochránci přírody letos začnou se zásahy, jimiž zlepší stav Dářských rašelinišť

Obce v Českém ráji se obávají devastace krajiny v souvislosti se stavbou I/35

O dopadech trampingu v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj má jednat pracovní skupina

Další články autora |

V bezpečí vodní clony splavu a při dostatku hmyzu zahnízdil podruhé skorec vodní, jen 17 metrů od budky konipasů horských.

Karel Zvářal: Etologie ptáků aneb o chování, různých povahách a strategiích opeřenců

Jediný nalezený roháč se stal pravděpodobně kořistí predátora.

Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo

Severní strana linie keřů a stromů v sousedství kvetoucí řepky.

Karel Zvářal: Stromy – pijáci?

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (6)

Břetislav Machaček

9.7.2021 09:01

Bohužel i ti predátoři se už přizpůsobili městům a za poslední dva roky
jsem zastihnul třikrát samce krahujce ve zděném kurníku, kam vletěl za
vrabci otvorem 25x30 cm, ale cestu zpět nenašel. Dvakrát mi málem vletěl
do obličeje, když jsem u kurníku otevřel dveře. Je vidět, že plachost
už neříká nic nejenom krkavcovitým, ale i dravcům a šelmám. Soužití ale
nebude bez problémů a o jestřábech v okolí jsem už tu psal. Lidé už tak
buď ukončili chov drůbeže a nebo mají v hlavách radikální nápady, jak
se velkým ztrátám vyhnout. Minulý týden mi zase na zahradě zahnízdili na borovici hřivnáči, kteří už letos vykrmili svými vejci a mláďaty straky
hnízdící na smrku u souseda. Když jdu o pár set metrů dál do lesa, tak
tam není ani zlomek ptáků, jako v centru obce a města. Něco to pozorným pozorovatelům přírody signalizuje, ale hlupákům to stále nic neříká.

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

9.7.2021 09:24 Reaguje na Břetislav Machaček

Dravci nejsou blbci a pokud vytuší, že jim Homo sapiens nechce nebo nesmí ublížit, zkracují útěkovou vzdálenost na minimum. Bohužel to platí nejenom pro pernaté dravce, ale třeba i pro vlky a medvědy. Názorným příkladem bylo hnízdění poštolek na balkóně mého kamaráda. Ty tam hnízdily několik let. Když měly jeden rok hodně bohatou snůšku vajec, kamarád se rozhodl vylíhlá mláďata přikrmovat masem, které měl původně pro kočky. Ve finále to vypadalo tak, že v hnízdě bylo šest přepeřených poštolek, kamarád ta mimina krmil pinzetou a samice mu seděla na rameni a sledovala, zda se jejím mazlíkům neubližuje. Když jsem na ten balkón vešel já, klidně seděla na zábradlí. Rozhodl jsem se, že si ji vyfotím. Klidně seděla, tak mám seriál tří fotek. Jednu ze vzdálenosti asi 40cm, pak 20 cm a poslední fotka je detail poštolčí masky, který jsem udělal snad ze vzálenosti 10 cm od zobáku. Škoda že sem nejdou fotky vkládat. Ta poslední fotka je fakt pecka.

Odpovědět

Karel Zvářal

9.7.2021 20:34

Pánové, děkuji za reakci, věděl jsem, že když nikdo, tak príma kluci chataři určitě.-) Pointa vtipu je ale někde jinde, než v polyamorii z donucení. Skutr by procedil skrz zuby: JAK JE TO MOŽNÉ??? Tedy to, že do budek pro vrabce se nastěhoval necílový druh. Vítáme vlky, rysy, medvědy, zubry, bobry... – ale já bych byl strašně rád za návrat obyčejného brabčáka, ten také patří do naší (zastavěné) přírody, nu ni? Pamatuji časy, kdy jich byl mrak snad o dvou-třech tisíci kusech. To bývalo v době přede žněmi. Dnes by k tomu rozrušení občané asi volali TV Nova, co je to za kalamitu… Takže ano, predátoři mají zelenou na všech frontách, a já stále marně čekám, kdy kromě IKON budeme vzývat zcela obyčejné, okázale přehlížené druhy. Ale to bych chtěl po dnešních ekovědcích asi moc. Oni žijí v přesvědčení, že vrabci “byli vždycky”, tak ať si hezky máknou a zmátoží se sami, bez pomocí projektů, grantů a kampaní… Obávám se však, že osud vrabčáka nikoho nezajímá. Chválím proto chovatele, co je tolerují u slepic. Sice jsou to nízké jednotky procent dřívějších stavů, ale zaplať pánbu za to...

Odpovědět

Břetislav Machaček

10.7.2021 09:51 Reaguje na Karel Zvářal

Žiji v bývalé vesnici připojené k městu a kdysi co dům, to chov
slepic, králíků, prasat a nějaká ta koza, či kravka. Dnes mám
slepice poslední v ulici a tak se nedivím, že i ti vrabčáci už
nemají v nouzi nějaký zdroj potravy. Už ani ty krmítka nejsou
jako kdysi samozřejmostí a setkal jsem se s názory, že jim ptáci
kadí po dvoře a zaneřádí jim zámkovou dlažbu zbytky z potravy.
Jsem už ale taky poslední starousedlík v ulici a zbytek je náplav
z paneláků. Ti často nemají na zahradách ani pažitku a trávník
kosí dvakrát týdně. Ovocné stromy jsou na obtíž, protože je musí
ošetřovat, sklízet ovoce a uklízet listí. Kompost smrdí a tak
odpad nechávají městu odvážet do kompostárny. Opravené domky
mají pečlivě utěsněné podstřešní prostory pro hnízdění vrabců
a ani ostatní ptáci nejsou vítáni( nový trend jsou makety
sedících dravců na střechách) protože je ruší zpěvem a údajně
roznášejí nemoci. Nu což, i já jednou dožiju a pak dožije i
ta poslední oáza pro ptáky v ulici. Přežijí pouze agresivní
straky, sojky a zalétávající šedivky, které poštolkám vyplenily
hnízdo na kostelní věži v sousedství. Budoucnost většiny vesnic
je podobná, protože lidé zpohodlněli a odtrhli se od přírody.
Na ni pak mají zdeformovaný pohled vnucovaný různými aktivisty
a tak mne jsou schopni označit za blázna, který chove alespoň
slepice, včely a pěstuje stále brambory, ovoce a zeleninu nejen
pro sebe, ale například přebytky česneku(750 hlávek) i pro mé
dobré kamarády. Jsem tak agresivní na žvanily, kteří ani jako
mladí a v plné síle pouze žvaní a nesnaží se podobné oázy
původního vesnického hospodaření udržovat. Bez toho hnoje, orné
půdy zahrad bez chemie a nějakého toho zrní pro vrabčáky nemají
ptáci a jiná zvířata naději na vesnicích přežít. To je to, co
jim chybí a žvaněním to aktivisté nenahradí.

Odpovědět

Karel Zvářal

10.7.2021 15:35 Reaguje na Břetislav Machaček

Všechno se mění doslova na očích, je zajímavé to sledovat, a mně na tom dění fascinuje to, jak to Vámi správně uváděné žvanění má snad situaci zvrátit. Teoretiků milion, ale těch opravdu aktivních a zapálených aby člověk pohledal. Nezbývá než věřit, ten propad diverzity bude mít někde konec a po něm nastane kýžené zlepšování stavu ŽP. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje:-(

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

10.7.2021 21:36 Reaguje na Břetislav Machaček

Ti lidi možná ani tak nezpohodlněli, jako spíše nemají k půdě to správné pouto. Navíc žijí pod dojmem dlouhodobé masírky ze strany reklam a našich politických kapitánů, kteří tvrdí, že vše se dá dovézt a nakoupit v supermarketu. Tak proč by se plahočili každý víkend na své zahradě, když z pažitky anglický trávník neuděláte, A z česneku teprv neee. Kromě toho na traktůrku při úpravě anglického trávníku vypadáte určitě více sexy než při pletí cibule. Takže ti novovesničani každý týden posekají svůj anglický trávník ohraničený tvarovanými thujemi a podléhají představě že žijí v lůně přírody.
P.S. Mimochodem, víte že jsem nedávno viděl na internetu článek s nadpisem :" Jak se na zahradě zbavit otravných ptáků?"
Asi byl určen přímo takovým novovesničanům.

Odpovědět

Nejčtenější články

Z poškozeného ruského tankeru dál uniká mazut, píší média

Marian Kechlibar: Jádro po soukromém způsobu

Diskuse: 19

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.