https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-musil-dvacet-let-od-povodni-stale-neumime-reagovat-na-bleskove-zaplavy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Musil: Dvacet let od povodní stále neumíme reagovat na bleskové záplavy

1.7.2022
Blesková povodeň v obci Počítky na Vysočině.
Blesková povodeň v obci Počítky na Vysočině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | HZS kraje Vysočina
V letošním roce si připomínáme dvě výročí největších povodní, které v novodobé historii zasáhly Česko: dvacetileté výročí od povodní, které v roce 2002 zasáhly velkou část naší země včetně hlavního města, a pětadvacetileté od povodní na Moravě v roce 1997. Od té doby si česká odborná veřejnost pravidelně klade otázku - dokážeme podobné situace účinně předvídat? Zejména v poslední době, kdy stále více pozorujeme trend přívalových dešťů a rychlých lokálních záplav, je tento problém stále palčivější. Řešení přitom existuje a není složité - jednou z možností mohou být data a jejich sdílení. Ovlivnit to mohou mimo jiné i české samosprávy.
 
Velkým pomocníkem pro starosty a lokální zastupitele je bezpochyby monitoring hladin vodních toků. Český hydrometeorologický ústav má svými senzory osazeny všechny větší tuzemské říční toky. Vzhledem k propojení s IZS se k samosprávám informace o blížícím se nebezpečí dostane díky systému výstrah v podstatě ihned.

Problémem, který tento robustní systém neřeší, však mohou být potoky, často bezejmenné, které se vinou přívalových dešťů znenadání vylévají a způsobují mnohamilionové škody. Podle OSN došlo jen v minulé desetiletce k zhruba čtvrtinovému nárůstu v počtu záplav celosvětově, Česko nevyjímaje. Bleskové povodně jsou tak stále častějším jevem.

Do monitoringu by proto měly vstoupit zcela nové subjekty - především vedení samospráv. Právě ty mají dobré povědomí o chování toků na svém území a dokáží předvídat rozsah škod při jejich rozlití - ať už se jedná o splavenou ornici nebo třeba neprůjezdný dopravní tah.

Situace jim jde na ruku - takzvaný hyperlokální monitoring toků v reálném čase pomocí čidel je dnes otázkou velice nízkých investic. Nedává sice tak přesné výstupy jako čidla (a není to ani jeho smyslem), pro rychlý monitoring stavu jednotlivých toků po vydatných deštích však plně stačí. Samosprávy mají navíc možnost tato hyperlokální data sdílet se všemi subjekty, které jsou vodou ohrožené: se zemědělci, s místními obyvateli v záplavových oblastech, ale třeba i s rekreanty nebo nerezidenty.

Pokračující klimatická změna se totiž mimo jiné projevuje i tím, že často do poslední chvíle nevíme a neumíme určit, jaké vlastně bude počasí. A na to se musíme naučit pružně reagovat. Pokud nyní nezvládneme vygenerovat přesné modely předpovědi, musíme o to efektivněji monitorovat aktuální dění na tocích a na základě něj se naučit reagovat. Díky sdílení informací, které se díky moderním hladinovým senzorům nabízí, tak můžeme předejít hrozícímu neštěstí a jeho největší následky alespoň co nejvíce minimalizovat.

Letošní rok je opět volební a občané budou volit své zástupce v místních samosprávách. Po povodních v roce 2002 přijaly tehdejší vlády několik nových opatření – například pro územní a stavební návrhy se používá coby důležitý indikátor právě hladina vody z roku 2002.

Jednotlivé obce mají šanci takovou regulaci ještě prohlubovat - právě na základě vlastních měření. Datová připravenost na klimatické změny je na českých, moravských ale i slezských radnicích zatím zpravidla nulová - stále ještě stojíme na začátku dlouhé cesty. Přitom se jedná o problém, který Česko opakovaně sužuje a neumíme jej efektivně řešit. Příroda se neustále mění. Pokud se nechceme měnit my s ní, tak bychom tyto změny měli být schopni alespoň zaznamenat a umět se na ně připravit.

Zvykli jsme si investovat miliardy do protipovodňových opatření, ale miliony vynaložené na celorepubliková měření potoků a říček uvolnit nechceme. Věřme, že to bude mít sílu změnit například nová nastupující generace starostů a zastupitelů.


reklama

 
foto - Musil Lukáš
Lukáš Musil
Autor je akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství, včelař a obchodní ředitel Agdata.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

1.7.2022 06:55
Teorie hezká, praxe však jiná.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.7.2022 08:24 Reaguje na pavel peregrin
Protože přednost má vše jiné, než nějaká ochrana před povodněmi !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.7.2022 19:49 Reaguje na smějící se bestie
pokud tu vodu nespomalujeme na polích a cestách, nemůžeme nic lepšího očekávat...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2022 07:00
Zhutnělá půda s minimálním zásakem, zastavěné a zpevněné údolnice, minimum ekologických (rozčleňujících) prvků. Zbytek viz. níže.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.7.2022 19:52 Reaguje na Karel Zvářal
no jo, když se používají jedy ve jménu zisku, tak se nemůžeme divit, že ta " chemie" ovlivňuje biologii a zdraví půdy
Odpovědět
va

vaber

1.7.2022 07:55
,, Datová připravenost na klimatické změny je na českých, moravských ale i slezských radnicích zatím zpravidla nulová,,
to je věta, co si asi starostové pod tím představují? řekl bych ,že to chce výkonější počítač nebo poručit větru dešti
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2022 07:57
Obyčejný déšť a přívalový liják je rozdíl a kdo to někdy zažil, tak pochopí, že ani sebelepší opatření většinou nepomůže. Koukněte na přírodu modelovanou po miliony let větrem, vodou atd. Jakpak asi vznikaly kaňony
ve skalách a obrovská přírodní jezera. U jezer to bylo často tak, že po lijácích se sesuly svahy na břehu řeky a vytvořily přehradu. Malý potok
sice nahlodal skálu taky, ale pouze přívalové srážky pohnuly s balvany
a celými skálami. Tehdy to ale bylo bez lidí a nikdo se tomu nedivil.
Chyb člověk napáchal a bohužel páchá stále hodně. Základem je orná půda
okradená o organické příměsi a bez života hmyzu, které umožní vsakování
vody přes své chodbičky. Následuje problém s odlesněním po nezvládnuté
kalamitě z velké části zaviněné liknavostí při prevenci. Pak tu jsou ty
zpackané regulace toků a hlavně to zabetonování a zaasfaltování krajiny.
Když se to vše sečte, tak bleskový liják plus rychlý odtok bez zásaků a
je tu blesková povodeň i se splachy půdy ve formě bahna. Někde to zvládají
suché poldry, jinde dosud vrstevnicové meze a retenční nádrže. Tam, kde
je absence čehokoliv jmenovaného, tak tu vodu nic nezadrží a dělá škody.
Je zajímavé sledovat staré mapy a kroniky, kde se stavělo v minulosti a
kde nyní. Kdysi byl u řeky mlýn, či pila, ale domy byly od řeky dál.
Dnes jsou nacpány až k vodě a pak se lidé diví, že zmenšený průtok si
řeka vynahradí výší hladiny a zaplaví i ty domy, které byly kdysi před
povodní bezpečné. Je to logické, že když kladu vodě překážky, tak se
rozlije do šíře a taky výšky. No a nepomohou často ani protipovodňové
hráze a bariéry, pokud průtočný profil nestačí. Když se protrhnou, tak
je to běs se kterým lidé nepočítali. Jsem z oblasti zasažené pravidelně povodněmi (Bohumín) a vím o čem píšu. Řeka je tu sice sevřená v hrázích,
ale například v roce 1997 ani ony nestačily. Vně hrází je už totiž hustá
zástavba a řešení se hledá v navýšení hrází. Budiž, ale budou jednou stačit i ony? Není lépe zadržet už lokální srážky na menších tocích a řekách ve formě přehrad a poldrů? Ochota je budovat je na bodě mrazu a tak se problém odsouvá dolů po proudu s navyšováním hrází kolem velkých řek. Rozliv není kde umožnit, protože už schází ta pustá krajina bez domů a jiných staveb.
Malé nádrže zadrží sice pouze místní povodně, ale v globále se to sčítá
a nesmíme zapomenout ani na ty velké s možností za sucha řeky a krajinu dotovat vodou. Pokud nebudeme nic budovat, tak budeme stále pouze uklízet
po povodních a mrhat prostředky na opravy. Je to jako u domu, který sice
uvnitř vyšperkuji, ale střechu nechám děravou a základy popraskané. Hlavní
příčinou je to, že jsme zanedbali prevenci a zabýváme se pouze následky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.7.2022 08:24 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
PB

Petr Blažek

1.7.2022 18:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Řešením by bylo zapojit pojišťovny a místní zemědělce. Často mezi vesnicemi je prostor ať už luk nebo polí kam by se ta voda mohla pomocí poměrně malých hrází rozlít. Ovšem aby s tím místní zemědělci souhlasili tak by jim někdo (pojišťovny) musel zaplatit škody, které by byli minimální v porovnání se škodami na domech a infrastruktuře v obcích.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.7.2022 19:29 Reaguje na Petr Blažek
1*
Sedláci to tak dříve dělávali - rozlití na louky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2022 19:33 Reaguje na Petr Blažek
V obcích si nainstalovali úzkoprofilové propustě, kde se zachyti bovdel, ucpe je, a voda se valí dědinů... Promovaní inženýři,...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.7.2022 19:55 Reaguje na Petr Blažek
proč se spíš vytváří systém trestání zákazníků, než aby se vytvořil systém na změnu píče o krajinu? zemědělci většinu roku žádné peníze nemají...z čeho by to pojištění platili? z dotací?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.7.2022 09:29 Reaguje na Petr Blažek
Na místní vodoteči máme v zalesněném údolí poldr už od
sedmdesátých let, který sice v roce 1997 nestačil, ale
i s přispěním pojišťoven byl navýšen a doplněn o přepad.
Nyní se už místní povodně neobáváme a hrozí nám pouze
katastrofy jako v roce 1997, kterou ale nemohlo zastavit
ani sto poldrů a deset přehrad. Nově dobudovaná Slezská
Harta na Moravici se měla napouštět 3 roky a byla plná
za dva dny a zbytek přehrad šel přes přelivy. Na takovou
situaci už neplatí žádná opatření, protože i zdravá nasáklá
půda už žádnou vodu nebyla schopna přijmout. Tady je tak
receptem nemít dům u řeky a když, tak na uměle navršeném
návrší. To udělalo pár lidí po demolici domu po povodni,
když rumištěm navýšili terén a mají dům na "kopečku".
Naopak nové stavby na levných záplavových pozemcích si
lidé postavili i bez možnosti pojištění a mají komíny
v úrovni, kde byla v roce 1997 hladina vody. Politovat
tyto lidi? Nikoliv a nedat jim v případě opakování
povodně ani korunu od státu a ze sbírek občanů!
Odpovědět
PM

Petr Michna

2.7.2022 11:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel, i stát od roku 1997 (díky centrálním politikům) opakovaně dotuje opravy a obnovu staveb v záplavových územích, poškozených a zničených povodněmi namísto toho, aby podporoval jejich vymístění mimo záplavová území. Bylo by zajímavé tuto podporu od roku 1997 vyčíslit. Po 10 letech od povodně se na ni zapomíná a územní plány se mění (díky komunálním politikům) tak, aby bylo možné stavět i tam, kde je to z hlediska protipovodňové ochrany nevhodné. Od roku 1997 jsme se nikam neposunuli.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.7.2022 09:02
Autor to míní dobře, ale bohužel pomoc hledá tam, kde není.

Klíč drží v rukou parlament a vláda, pouze tyto orgány státní moci mohou razantně změnit žalostné poměry z pohledu adaptačních opatření pro krajinu.

Bohužel se vydávají jen bezzubé proklamace a není skutečně vážný zájem na změně situace.
Klíčové by měly být zejména tyto normy - zákon o lesích, zákon o ZPF , stavební zákon v oddílu územního plánování a tři zákony přímo z ranku ochrany životního prostředí . Zákon o ochraně krajiny a přírody, zákon o životním prostředí a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.

Pokud je mi známo nic takového se nechystá. Zato budeme bojovat proti sodovkáči, zakazovat spalovací motory a prznit krajinu vrtulemi a lány fotovoltaik.
Z čehož plyne , že situace bude jen horší a horší , a po každém extrémním projevu klimatu brečet , že s tím musíme konečně něco udělat. Ano, na svatého Dyndy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2022 09:31
Stále palčivější problém rychlých lokálních záplav vyřešíme jejich monitorováním. Zajímavé!

Podobně se k problémům často staví i Policie ČR.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.7.2022 10:08 Reaguje na Jiří Svoboda
je to podobné jako je rozdíl mezi obranou státu proti agresi jiného státu a prevenci proti vykradení garáže drobným kriminálníčkem. to první se dá řešit (resp. musí řešit) koncepčně na státní úrovni, s tím druhým stát moc nenadělá a nejlepší prevence funguje individuálně nebo komunitně (pořídím si pořádnou petlici a se sousedy pejskaři se domluvím, že budou venčit okolo garáží).

nejlepší prevencí proti lokálním záplavám je stavět domy tak, že parter budov bude dva schůdky nad terénem, ve sklepě nebude nic drahého a důležitého a v rokli těsně nad vesnicí bude retenčka. představa, že do deseti minut při průtrži mračen zafunguje nějaký sofistikový systém a všechno vyřeší hasiči je mimo realitu.
Odpovědět
JF

J F

1.7.2022 19:46
Po povodních na Berounce byly studie, jak to udělat aby příště povodeň vesnice okolo řeky nevymetla. Nejedna vesnice tehdy prohlásila (konkrétní lidé zasažení povodní a majitelé pozemků pro potenciální nové stavby), že nic dělat nechtějí (zejména nechtěli nic omezovat územním plánem či zátopovým územím), že jim to nevadí, snad ve smyslu povodeň už prošla, další bude za 100 let.

Typická blesková lokální záplava kde bydlím - ďolík s vysychajícím (obvykle) zatrubněným potůčkem, v ďolíku u potůčku vesnice a všude okolo orná. Pokud pořádně zaprší tak to mají ve vesnici obratem, včetně části ornice.
Přesně jak píše LB.
Na několika takových místech se podařilo při pozemkových úpravách cosi udělat - pruhy protierozní - protipovodňové. Je to lepší (není to absolutně ideální, ale co je v reálu kde je potřeba souhlas mnoha lidí ideální), ale spory se vedou dodnes, protože místní zemědělci stále nechtějí uznat, že je to pro vesnici lepší (mimo jiné i když je sucho a oni ořou a trochu vítr - zmenší se nánosy prachu-ornice do vesnice). Kdo má příbuzné u zemědělců, je proti pásům dodnes (příbuzní zemědělců které to opakovaně vypláchlo-voda-bahno, budou hlasovat aby tam žádná protipovodňová-protierozní opatření nebyla) a je otázka, co s tím bude až se jednou změní starostové kteří protierozní pásy podpořili.
Jsou místa, kde se nic neudělalo ani při pozemkových úpravách, nějak to nešlo, těch je většina.

Čidla na tocích - další technické monstrum ? Trvalá údržba ? Spolehlivost s ohledem třeba na vandalismus, opotřebení a běžné zanášení, splaveniny, činnost zvěře - prasátka si zarochají..., bobříci postaví hráz a čidlo hlásí trvalou povodeň...

Nové stavby v zátopě - normálně běží dál, i za dotace. Ca 1999 výstavba stadionu v zátopě, tehdy ještě legální, zákon nezakazoval natvrdo - část zastupitelstva vůbec nevěděla o čem hlasuje, když se po letech dozvěděli že je tam zátopa a že budova je připravena na 1m stoleté vody (hradidla do dveří...), tak jim to začalo pomalu docházet.
Budovatelské úsilí pokračovalo i po dalších povodních a po zpřísnění zákona, který stavbu v zátopě zakazoval (ca 2008). Obešlo se to tak, že se zátopa "přepočítala a zpřesnila", takže tam po přepočtu už bylo sucho... a protipovodňová opatření... Naproti stadionu na druhém břehu řeky je nyní další budova, také sportoviště. Vleklý 10-ti letý soudní správní spor spolek se štěstím vyhrál, nicméně úřad dělal mrtvého brouka a po tom všem nebyla síla jít dál ani se nedalo očekávat něco pozitivního. Stavba stála a stojí. Statisticky to jednou přijde, ...ale kdy, ... takže je to vlastně v pohodě...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist