Lukáš Musil: Ministerstvo zemědělství couvá z podpory precizního zemědělství v nejhorší možnou dobu
V posledních minimálně 2 letech jsme byli všichni ubezpečováni, že podpora digitalizace a moderních přístupů v zemědělství je prioritou a cestou, po které se český stát chce vydat. I proto nechápu, a rozhodně v tom nejsem sám, proč ministerstvo rozhodlo o zastavení tohoto programu, který byl podporován a schválen Evropskou komisí, a ještě nedávno rovněž samotným ministerstvem.
Stejně tak nerozumím odůvodnění tohoto rozhodnutí, a hlavně ani načasování, které přišlo v době, kdy bylo vše připraveno ke spuštění programu a finalizovalo se paragrafové nařízení vlády. Tím spíš, když ministerstvo s předstihem komunikovalo, že dotace se po prvním roce vyhodnotí a může dojít k jejím úpravám tak, aby co nejvíce reflektovala přístup k životnímu prostředí i ekonomiku zemědělského podniku. To vše se stalo v situaci, kdy čeští zemědělci vnímají přínos ve využití moderních technologií v podobě větší efektivity i lepší hospodárnosti. Jako je to právě v případě variabilního hnojení, které přináší úspory za hnojiva v řádech desítek i stovek tisíc při zvýšení nebo minimálně udržení stejného dlouhodobého výnosu.
Mezi argumenty k pozastavení programu se objevil názor, že většina českých zemědělců variabilní hnojení již používá dlouhodobě. S tímto tvrzením zásadně nesouhlasím, a můžu se při tom opřít o zkušenosti s provozováním největší služby digitalizující české zemědělství. Podle našich dat a zkušeností víme, že dnes pouze přibližně 5 % procent podniků používá komplexně technologie umožňující variabilní aplikaci hnojiv. A šetří tak nejen náklady na hnojiva, ale i životní prostředí, jehož ochranu si ministerstvo rovněž předsevzalo. Zároveň je nutné si uvědomit, že precizní variabilní aplikace není jen sběr dat, především se týká jejich vyhodnocení a vytváření vhodných aplikačních map. Důležitá je pak i správná aplikace na poli, která již úzce souvisí s moderní technikou, a především jejím ovládáním.
Podle nečekané tiskové zprávy ministerstva zemědělství z úterý 31. 1. budou prostředky z programu využity na nákup zemědělských strojů a navigací. Ministerstvo argumentuje tím, že chce zemědělcům umožnit nákup moderní techniky a zvýšit zájem o zemědělství. Nicméně tyto technologie a technika byly podporovány již v končícím Programu rozvoje venkova, tudíž se nejedná o změnu. Zemědělci budou moci dále modernizovat techniku, ale nedostanou prostředky, aby ji mohli využívat tak, jak uvažovaná dotace zamýšlela, byť byla ze strany ministerstva zemědělství dlouhodobě a kvalitně připravována. Na 95 % orné půdy v ČR tedy budou jezdit moderní stroje, které se ale k přírodě budou většinově chovat stejně jako před 5 lety – zemědělci totiž nebudou mít finanční ani lidské zdroje na přípravu a vyhodnocení dat, a tak variabilní aplikace mnohdy v plné míře nevyužijí. Budou se přirozeně více věnovat dotované zemědělské technice jako doposud.
Nové traktory, navigace ani RTK signály totiž samy o sobě přírodě nijak neulehčí. Pouze propojením skvělé techniky a moderních systémů pracujících s velkým množství různorodých dat dojde k cíleným aplikacím. Zároveň nám umožní dívat se na pole z dlouhodobého výnosového potenciálu, a tím se zaměřit na vysoce produktivní místa a volit vhodná opatření pro ta s nižším potenciálem. Podporu robotiky vnímám pozitivně, nicméně v tuto chvíli má reálně praktické využití jen na zlomku zemědělské půdy, a především ve sklenících či vnitřních prostorech.
Podle mého názoru tak stát ukazuje, že i přes mnohé deklarace není digitalizace jeho prioritou, a opouští úsilí zemědělců v době, kdy digitalizaci věnovali ohromné množství času i peněz a byli odhodlaní přinést změnu k lepšímu nejen pro sebe, ale i pro krajinu. Variabilní hnojení se Agdata věnují už více jak 5 let a můžeme říct, že poslední rok byl z pohledu zájmu o něj zdaleka nejintenzivnější. Z praxe ovšem víme, že přechod na precizní zemědělství je pro české farmáře nutností, a dobrou zprávou je, že si to uvědomují i samotní zemědělci. Tolik potřebné digitalizace se proto dočkáme, jen ale proběhne složitější cestou a za výrazně delší dobu. A dle posledních zpráv bohužel v roce 2023 bez motivační podpory státu. Můžeme tedy jen doufat, že diskuse na ministerstvu bude v této oblasti pokračovat a budeme mít další příležitost vysvětlovat přínosy na základě argumentů a nikoli domněnek.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Richard Vacek
18.2.2023 07:53Zan K.
20.2.2023 12:59 Reaguje na Richard Vaceksmějící se bestie
18.2.2023 08:55Že by soběstačnost ČR v základních potravinách !
Jaroslav Řezáč
18.2.2023 15:24 Reaguje na smějící se bestieMichal Ukropec
18.2.2023 09:24Jaroslav Řezáč
18.2.2023 15:17 Reaguje na Michal Ukropecpavel peregrin
20.2.2023 06:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
18.2.2023 15:40zemědělství nemá smysl na rozkouskovaných pozemcích tisíců malých sedláků,
kteří na moderní techniku nemají a pokud jim ji stát zadotuje, tak bude
na malých výměrách nerentabilní. Velké zemědělské firmy už to dnes
používají i bez dotací, protože zjistily, že se jim to vyplácí. Ale to
se nikdy nevyplatí těm malým, kteří to prostě nevyužijí. Kdysi tu
byly tkzv. STS disponující technikou, kterou si bylo možno objednat
na sezónní práci a nemusel ji statek vlastnit. Měli své dva kombajny
a pět si jich objednali na žně. Těch pět už ale sklízelo měsíc podle
dozrávání v celé republice. Kombajn se tak zaplatil už třeba za pět
let a ne jako nyní, když se tomu malému nezaplatí ani za let třicet,
kdy tu už budou zcela jiné výkonnější stroje. Stroj nevyužitý stárne
stejně, jako ten intenzivně využívaný, ale vysvětlujte to někomu, kdo
si to neumí spočítat. Pak tu potom máme sedláky se starými stroji z NDR
a postřikovači, které nepostřikují, ale doslova postřiky "čurají".
Bodejž by ne, když jsou 40 let staré a udržované na "koleně" amatéry.
Takže od takových "farmářů" zázraky nečekám a ty velké podniky si
asi i bez dotací poradí samy. Bohužel ty dotace na nevyužívanou
techniku těch malých zemědělců jsou penězi vyhozenými do luftu, ale
co, když nám půjčují, tak proč bychom neplýtvali a nedávali dotace.
Slavomil Vinkler
18.2.2023 20:44 Reaguje na Břetislav MachačekJako úsměvné zní, když farmář, velkopěstitel prasat, si na své prasečí hody (barbecue) kupuje mražené maso ve stóru .
Zan K.
20.2.2023 13:01 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
20.2.2023 16:18 Reaguje na Zan K.Není v silách malého sedláka mít všechnu potřebnou
techniku při malé výměře a tak se omezí buď na tři
plodiny a nebo pracuje s historickými stroji. Na
veškerou moderní techniku mu nikdo nedá ani dotace
a i kdyby, tak asi stěží umoří úvěry. Malí se musí
specializovat jako třeba v Polsku, kde se zaměří
například na zeleninu, jahody, borůvky, pěstování
stromků atd. Specializuje se na něco, v čem je
schopen vyniknout a být ziskový. Nedělá polovičatě
vše, ale úspěšně pouze něco. Střídání tří plodin
(pšenice, kukuřice a řepka)je sice efektivní, ale
pro půdu a přírodu je to totální pohroma. Oni
nemají čas ani na patřičné množství dobytka k
dané výměře a chovají si ho pro vlastní potřebu.
Je to omezená prvovýroba a není daleko od toho
USA, kde jsou jedni rostlináři a druzí dobytkáři.
Vzájemně sice spolupracují, ale málokdo má obojí.
Specializace je totiž daleko efektivnější, než
široký rozsah činností s vysokými náklady na tu
speciální techniku a specializovanou pracovní
sílu. Doba sedláků s pár hektary s veškerou
produkcí je nenávratně pryč a jakýkoliv pokus
o reinkarnaci je plýtváním penězi i zápalem
pro práci v zemědělství. Výsledkem jsou sedření
lidé s dětmi, které utečou před dřinou na statku.