Lukáš Musil: Ministerstvo zemědělství couvá z podpory precizního zemědělství v nejhorší možnou dobu

Ilustrační snímek hnojení.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Chafer Machinery / Flickr

V posledních minimálně 2 letech jsme byli všichni ubezpečováni, že podpora digitalizace a moderních přístupů v zemědělství je prioritou a cestou, po které se český stát chce vydat. I proto nechápu, a rozhodně v tom nejsem sám, proč ministerstvo rozhodlo o zastavení tohoto programu, který byl podporován a schválen Evropskou komisí, a ještě nedávno rovněž samotným ministerstvem.

Stejně tak nerozumím odůvodnění tohoto rozhodnutí, a hlavně ani načasování, které přišlo v době, kdy bylo vše připraveno ke spuštění programu a finalizovalo se paragrafové nařízení vlády. Tím spíš, když ministerstvo s předstihem komunikovalo, že dotace se po prvním roce vyhodnotí a může dojít k jejím úpravám tak, aby co nejvíce reflektovala přístup k životnímu prostředí i ekonomiku zemědělského podniku. To vše se stalo v situaci, kdy čeští zemědělci vnímají přínos ve využití moderních technologií v podobě větší efektivity i lepší hospodárnosti. Jako je to právě v případě variabilního hnojení, které přináší úspory za hnojiva v řádech desítek i stovek tisíc při zvýšení nebo minimálně udržení stejného dlouhodobého výnosu.

Mezi argumenty k pozastavení programu se objevil názor, že většina českých zemědělců variabilní hnojení již používá dlouhodobě. S tímto tvrzením zásadně nesouhlasím, a můžu se při tom opřít o zkušenosti s provozováním největší služby digitalizující české zemědělství. Podle našich dat a zkušeností víme, že dnes pouze přibližně 5 % procent podniků používá komplexně technologie umožňující variabilní aplikaci hnojiv. A šetří tak nejen náklady na hnojiva, ale i životní prostředí, jehož ochranu si ministerstvo rovněž předsevzalo. Zároveň je nutné si uvědomit, že precizní variabilní aplikace není jen sběr dat, především se týká jejich vyhodnocení a vytváření vhodných aplikačních map. Důležitá je pak i správná aplikace na poli, která již úzce souvisí s moderní technikou, a především jejím ovládáním.

Podle nečekané tiskové zprávy ministerstva zemědělství z úterý 31. 1. budou prostředky z programu využity na nákup zemědělských strojů a navigací. Ministerstvo argumentuje tím, že chce zemědělcům umožnit nákup moderní techniky a zvýšit zájem o zemědělství. Nicméně tyto technologie a technika byly podporovány již v končícím Programu rozvoje venkova, tudíž se nejedná o změnu. Zemědělci budou moci dále modernizovat techniku, ale nedostanou prostředky, aby ji mohli využívat tak, jak uvažovaná dotace zamýšlela, byť byla ze strany ministerstva zemědělství dlouhodobě a kvalitně připravována. Na 95 % orné půdy v ČR tedy budou jezdit moderní stroje, které se ale k přírodě budou většinově chovat stejně jako před 5 lety – zemědělci totiž nebudou mít finanční ani lidské zdroje na přípravu a vyhodnocení dat, a tak variabilní aplikace mnohdy v plné míře nevyužijí. Budou se přirozeně více věnovat dotované zemědělské technice jako doposud.

Nové traktory, navigace ani RTK signály totiž samy o sobě přírodě nijak neulehčí. Pouze propojením skvělé techniky a moderních systémů pracujících s velkým množství různorodých dat dojde k cíleným aplikacím. Zároveň nám umožní dívat se na pole z dlouhodobého výnosového potenciálu, a tím se zaměřit na vysoce produktivní místa a volit vhodná opatření pro ta s nižším potenciálem. Podporu robotiky vnímám pozitivně, nicméně v tuto chvíli má reálně praktické využití jen na zlomku zemědělské půdy, a především ve sklenících či vnitřních prostorech.

Podle mého názoru tak stát ukazuje, že i přes mnohé deklarace není digitalizace jeho prioritou, a opouští úsilí zemědělců v době, kdy digitalizaci věnovali ohromné množství času i peněz a byli odhodlaní přinést změnu k lepšímu nejen pro sebe, ale i pro krajinu. Variabilní hnojení se Agdata věnují už více jak 5 let a můžeme říct, že poslední rok byl z pohledu zájmu o něj zdaleka nejintenzivnější. Z praxe ovšem víme, že přechod na precizní zemědělství je pro české farmáře nutností, a dobrou zprávou je, že si to uvědomují i samotní zemědělci. Tolik potřebné digitalizace se proto dočkáme, jen ale proběhne složitější cestou a za výrazně delší dobu. A dle posledních zpráv bohužel v roce 2023 bez motivační podpory státu. Můžeme tedy jen doufat, že diskuse na ministerstvu bude v této oblasti pokračovat a budeme mít další příležitost vysvětlovat přínosy na základě argumentů a nikoli domněnek.