https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-musil-zemedelci-mohou-cerpat-miliardu-na-precizni-zemedelstvi-chybi-jim-ale-strategicky-plan-i-technika
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Musil: Zemědělci mohou čerpat miliardu na precizní zemědělství, chybí jim ale strategický plán i technika

3.12.2022
Půdní sonda.
Půdní sonda.
Zdroj | Agdata
Miliardu korun pošle mezi české farmáře nový dotační program, který cílí na podporu precizního zemědělství a chytrých řešení. Peníze by české zemědělce měly motivovat mimo jiné k tomu, aby začali plně využívat technologie a chytré systémy, které již mají k dispozici. Dotace by mohla čerpat až pětina českých farem, překážkou je ovšem dosud neschválený český strategický plán a přesné nařízení vlády, kterým by se rozdělování mělo řídit. Jisté je zatím pouze to, že pravidla budou platit od 1. 1. 2023.
 

Podpora precizního hnojení

Nový dotační program je vypsán na období 2023-2027 a vůbec poprvé míří peníze z dotací konkrétně na precizní zemědělství a jeho digitalizaci. Zemědělci, kteří splní podmínky, v něm budou moci čerpat dotace ve výši 43,4 eur na hektar půdy – za rok se tak podpoří cca 200 000 ha. Právě přesné podmínky a pravidla programu jsou však zatím velkou neznámou – i přes to, že zemědělci je musí dodržovat už letos, aby mohli peníze čerpat příští rok.

Jasné je to, že v dalším období pod precizní zemědělství spadá především variabilní hnojení, které již nyní řada zemědělců využívá – a vzhledem ke kontinuálnímu růstu cen hnojiv jich bude přibývat. Hnojení v takovém případě neprobíhá plošně, ale soustředí se konkrétní skupiny rostlin. Aby ovšem měl farmář na dotaci nárok, musí hnojit s využitím aplikační mapy a veškeré změny v hnojení provádět automaticky – pomocí senzorů v technice či předpisové mapy. Už nyní je tak jasné, že bez moderní techniky se farmáři neobejdou a dřívější ruční postupy dávkování neobstojí.

Bez plánu i bez techniky

Nedostatečné využívání techniky je jedním z nejpalčivějších problémů, které s sebou přechod na variabilní hnojení nese. Dle odhadů Agdata má jedna z pěti českých farem alespoň základní vybavení na precizní zemědělství v podobě závěsoviny a rozmetadel. To však dlouhodobě stačit nebude – a nový dotační program by měl zafungovat právě jako určitý urychlovač změn, které české zemědělství samo sobě dluží.

Brzdu ovšem představuje také administrativa, tentokrát v podobě stále neschváleného českého strategického plánu, který slouží jako vodítko k přerozdělování peněz z dotací. Příjem žádostí o dotace na precizní hnojení odstartuje na začátku března a skončí v květnu – a je tedy nejvyšší čas stanovit jasná pravidla, kterými se zemědělci mají řídit. Chybějící metodika totiž povede k tomu, že zemědělci dotace budou muset vracet kvůli špatným postupům nebo nedostatečnému vedení záznamů. Řešením by tak mohlo být pardonovací období, které by umožnilo „vychytat“ nedostatky na straně byrokracie i techniky.

Zemědělci, kteří chtějí přejít na moderní technologie a principy precizního zemědělství, by proto neměli nechávat nákup systémů na poslední chvíli. Právě teď, dokud nejsou stanovena přesná pravidla, je vhodná doba na to si techniku vyzkoušet a vědět, co a jak (ne)funguje. Pomoci mohou i investiční dotace do zemědělských strojů, které nabízí evropský Program rozvoje venkova. V něm by měly být nově v rámci dotovaných projektů do 30 milionů podporované i aplikátory a stroje.

Kam kráčí české zemědělství?

Bude nový dotační program spouštěčem digitalizace v českém zemědělství? Jisté je, že postupná automatizace procesů je stejně jako v jiných oborech nevyhnutelná. Příklonu k variabilnímu hnojení, a tedy preciznímu zemědělství nahrává i cena hnojiv, která v předchozích dvou letech zdražila několikanásobně, a navíc se stávají nedostatkovým zbožím. Moderní systémy na variabilní hnojení pracují s daty z družic, půdních senzorů i lokálních meteostanic, která jsou základem pro tvorbu aplikačních map. Ty rozdělí pole na konkrétní půdní bloky s různým potenciálem výnosu a celý systém pro ně určí nejvhodnější dávku hnojiv. Digitalizace zemědělství přitom nekončí jen u hnojení – podobně lze řídit třeba i lidské zdroje, a ušetřit tak značné provozní náklady. Je tak jen na zemědělcích, jak se k digitalizaci postaví a jak budou ochotni vystoupit ze své komfortní zóny, naučit se využívat dostupné možnosti a vydat se směrem k efektivnímu řízení své farmy. Nový dotační program by měl být první pomocnou rukou.


reklama

 
foto - Musil Lukáš
Lukáš Musil
Autor je akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství, včelař a obchodní ředitel Agdata.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

3.12.2022 07:33
Poněkud lakonicky by se dalo říct, že ten článek je o ho..ě, jednoduché a staré, jak svět sám… jen nevím, proč na to potřebují vysokou školu
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.12.2022 10:05 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.12.2022 06:32
Pane Musile. To je střelba KDU-ČSL do vlastních vládních řad nebo do vlastní firmy nebo do moravského ministra zemědělství Nekuly?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2022 13:31
Tak hlavní problém je ostrakizace velkých zemědlských firem a podpora těch malých, protože úspory z množství a taky z přístupu k nově vznikajícícm moderním technologiím jsou pouze u velkých firem.
Dotuje se tak to, aby se špatné stalo trošku lepším, ale nerovným přístupem k dotacím se dobré srážů dolů, aby se stalo horším.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist