Martin Hrubeš: Reakce na nový kabát časopisu Šumava

Časopis Šumava, vydávaný Správou NP a CHKO, byl v minulých letech nudný, uvažovali jsme o jeho odhlášení (jsme jeho předplatitelé). Poslední číslo, které přišlo před Vánocemi – ZIMA 2012 -, vnějším vzhledem i vnitřním uspořádáním vzbudilo naději, že bude snad pestřejší a čtivější. Obsah mě však spíš zklamal. Některé články jsem si přečetl se zájmem (např. Knížecí stolec, Rokytecká slať), některé však vyznívají vysloveně propagandisticky.

Nový ředitel Jiří Mánek hned na druhé straně odsuzuje „aktivistická sdružení, která nemají odbornost ani odpovědnost“, ale sám nedává v časopise žádný prostor pro diskusi ohledně otevření cesty na Modrý sloup. Na několika stranách, které jsou kauze v tomto čísle věnovány, není veden rozhovor, ale emotivní monolog. Příčiny sporu tak zůstávají čtenáři skryty, je nám předložen pouze „správný“ názor.

Nic se nedovídáme ani o názorech ministra životního prostředí, jen to, že s dětmi na Šumavě jeden den v dešti sázel stromky a jeho manželka našla dva košíky hub.

Z rozhovoru s Petrem Štěpánkem vysvítá, že si pan Štěpánek ohledně lesů v národním parku plete pojmy s dojmy. Nic proti lásce k Šumavě, ale třeba jeho odpověď, co si myslí o uschlém rezavém lese nemá v seriózním časopise (je-li Šumava ještě seriózním časopisem) co dělat. Ostatně, způsob položení otázky jej k takové odpovědi vlastně vybídl. Tazatel, P. Pechoušek, zjevně nechce slyšet uvážlivý názor moudrého člověka, ale raději dá přednost laickému rozčilení.

Podobně tendenční je také referát o názorech prezidentských kandidátů. Vyjádření K. Schwarzenberga zůstává pro jistotu neotištěno, dočteme se jen obsáhlou kritickou reakci ředitele J. Mánka (!). O pohledu J. Dienstbiera nebo T. Fischerové se nedovíme nic.

Časopis Šumava tak v nové úpravě nabízí úzce jednostranné hledisko, je zapřaženým koněm, který s klapkami na očích vidí jen před sebe a jde. Samozřejmě tou jedinou správnou cestou.

Škoda, asi jej nakonec přece odhlásíme.

---

reklama

---