https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-konvicka-pestrost-nebo-deni-zcela-falesne-dilema?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Konvička: Pestrost, nebo dění? Zcela falešné dilema

6.1.2021
Diskuse: 128
Ilustrační snímek Trojmezí.
Ilustrační snímek Trojmezí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Diviš
„Narážíme zde na ten kruciální problém, zda chránit biodiverzitu, nebo přírodní procesy. I mezi ochranáři jsou lidé, kteří upřednostňují ochranu přírodních procesů, i když povedou k degradaci biodiverzity,” pronesl v soukromé konverzaci Radek Hejda z AOPK ČR.
reklama
 

Kolegovu poznámku o „přírodních procesech“ bych ani neregistroval, kdyby mě krátce předtím neoslovil šéf významného ochranářského sdružení. Prý je třeba urychleně napsat něco o přírodních procesech, neboť se z nich stává univerzální výmluva, kterou lze v ochraně přírody rozmělnit lecjakou bohulibou snahu – od obnovy pastvy na vysokohorských holích po otevírání korunového patra v nížinných lesích. A už nějaký čas si na „procesáře“ stěžuje kolega Dr. Lukáš Čížek, o jehož erudici a zápalu nemůže být sporu.

Sluší se připomenout, kde se adorace „přírodních procesů“ vlastně vzala (v češtině nemá ani wikipedické heslo, google mezi prvými odkazy nabízí rozhovor s jiným zasloužilým ochranářem). Pro vysvětlení se vrátím do zimy 1996/7. Česká ochrana přírody tehdy žila Šumavou, mladým národním parkem, kde se rozbíhala gradace lýkožrouta smrkového. Spor se vedl o tehdejší jádrové zóny, jejichž rozlohu lesnicky orientované vedení parku krátce předtím drasticky osekalo – se zdůvodněním, že byly vytýčeny příliš velkoryse a zahrnuly i „neklimaxové“ či „nestabilní“ lesní partie.

Kůrovec ale gradoval i ve zmenšených jádrových zónách (které již měly být „stabilní"), na stole byly plány na jeho další asanaci. Jednou takovou lokalitou měl být Trojmezenský prales, který posléze ubránila blokáda organizovaná Hnutím Duha.

S odstupem čtvrtstoletí to působí předpotopně, ale ekologický mainstream raných 90. let skutečně věřil, že pohromy typu gradace kůrovce mohou postihnout jen lokality, s nimiž je něco v nepořádku. Pojmy jako „ekologická stablita“ figurovaly v zákonech a vyhláškách, posláním chráněných území bylo o ně pečovat („zvyšovat stabilitu“).

Zahraniční články a knihy o disturbanční dynamice se četly jako podvratná literatura. Velkoplošná přírodní disturbance zpochybňovala dosavadní ochranářskou doktrínu, a tím i existenci národního parku.

Tenkrát se sešla spiklenecká porada v prostorách Průhonického zámku. Coby vědeckého eléva mě na ni přizval již zesnulý Karel Spitzer, člen vědecké rady parku. Připravovala se argumentační a komunikační strategie pro zastavení asanačních plánů.

Samozřejmě jsme věděli, že na Šumavě chceme udržet co největší úseky potenciální „divočiny“ bez tahačů s kulatinou a harvestorů, nerušený vývoj stanovišť, divadlo sukcesních změn. Jenže co sdělit veřejnosti?

Divoká příroda v pralese Boubín.
Divoká příroda v pralese Boubín.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR

Byl to, pokud se nemýlím, František Krahulec, pozdější ředitel Botanického ústavu AV ČR, kdo poprvé vyslovil pojem „přírodní procesy“ coby elegantní komunikační zkratku. Měl výborný odhad, ten pojem se rychle ujal – a zachránil kusy Šumavy před vykácením.

Případ Šumavy záhy ukázal, že spontánně působící přírodní procesy (či „disturbančně-sukcesní dynamika“) mohou poskytnout nejen pozoruhodnou podívanou, ale i prostor pro biodiverzitu – stačí zmínit studie týmu J. Mullera o osidlování ploch regenerujících po narušení specializovaným hmyzem a dalšími organismy (klasikou je Biodivers. Conserv. 17: 2979-3001, 2008) nebo práce M. Svobody a kolegů o dynamice horských smrčin (např. Čada et al., Forest Ecol. Manag. 363: 169-178, 2016).

V zásadě jde o to, že každý druh schopný osídlit kombinaci klimatických, půdních, vlhkostních a dalších podmínek charakterizujících to které stanoviště, má nějaké sukcesní optimum. Může jít o druh pionýrský vyžadující čerstvé narušení, nebo o druh pozdně sukcesní, nebo o cokoli mezi tím.

Necháme-li někde volně „řádit“ všechny představitelné disturbanční faktory a všechny následné sukcesní trajektorie, dosáhneme dynamické koexistence druhů různých sukcesních stádií. To ale neznamená, že můžeme přírodní procesy povýšit na svatý grál, který by coby ideové zdůvodnění ochrany přírody nahradil z trůnu sesazenou ekologickou stabilitu.

Provořadým posláním ochrany přírody je udržet biologickou rozmanitost našeho světa. Sebeúžasnější přírodní procesy totiž umíme pomocí techniky nahradit – třeba motorovou pilou, buldozerem, umělou záplavou, odstřelem svahu, krabičkou zápalek, nebo naopak výsadbou dřevin, oplocováním lokalit, transfery rostlin a živočichů.

Co neumíme nahradit, jsou druhy jako takové, často unikátní genetické adaptace jejich populací a interakce mezi druhy nazvájem. I „průhoničtí spiklenci“ měli při zavádění pojmu přírodní procesy na mysli především biodiverzitu.

V případě šumavských horských lesů spolu šly disturbanční dynamika a ochrana biodiverzity ruku v ruce. To však zdaleka není pravidlem pro všechny typy biotopů a všechny lokality. Účinnost spontánní disturbančně-sukcesní dynamiky k udržení přírodní rozmanitosti závisí na několika hlediscích.

1. Hledisko prostorové. Aby disturbančně-sukcesní dynamika plnila svou funkci, potřebuje dostatečný prostor. Jak velký, to se odvíjí od typu stanoviště, od prostorového rozsahu pro něj typických disturbancí, a také od obvyklé disperzní či rekolonizační schopnosti asociovaných druhů. Což je mnoho neznámých. Snad pomohou příklady.

Máme-li udržet faunu a flóru lesů montánního („smrčinového“) pásma s jeho velkoplošnými gradacemi podkorního hmyzu, potřebujeme chráněné plochy větší, než třeba v pásmu submontánním („jedlobučině“), kdy by běžná disturbanční dynamika byla spíše drobně plošková.

Velikost ploch chráněné přírody se liší podle typu pásem a podle jednotlivých druhů.
Velikost ploch chráněné přírody se liší podle typu pásem a podle jednotlivých druhů.
Foto | Geodis, 2018 / Seznam.cz
Jenže pokud nám spíše než o kus konkrétní jedlobučiny jde o diverzitu celé podhorské krajiny, potřebujeme území mnohem větší – protože k takové krajině patří i divočící řeky, záplavy, sesuvy svahů a podobně. Ani na Šumavě – v největším relativně volném území u nás – nestačí bezzásahový režim v části lesů zajistit např. vznikání nových mokřadů. Národní park proto přistoupil k hrazení starých lesních meliorací. Nikdo tam ani nezkouší nastartovat bezzásahovou dynamiku kopytníků, jejich potravy a jejich predátorů. A na většině území ČR máme chráněná území mnohem drobnější, byť společně tvoří více či méně hustou síť.

2. Hledisko historické. Protože se ochrana přírodních procesů dostala do ochranářského myšlení po vlivem dění na Šumavě, je obsah onoho pojmu v tuzemském ochranářském myšlení poněkud zploštěn. Historie zde začíná poměrně nedávno, s pronikáním prvních kolonistů do pohraničního hvozdu někdy ve vrcholném středověku. I za tu krátkou dobu zvládli lidé proměnit většinu šumavských lesů, odlesnit rozsáhlá území, transformovat říční síť, dočasně až zcela vyhubit velké predátory a některé kopytníky, a jiné kopytníky (domácí skot, ovce atd.) sem vnést. Byla to vlastně historie v zásadě prostinká. Po staletích postupného osidlování nastalo necelé století (od poválečného odsunu) postupného návratu k přírodnějším poměrům.

Zubry nahradil v krajině domácí skot.
Zubry nahradil v krajině domácí skot.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Jenže ve většině Evropy je transformace přírodních biotopů tak starého data, že se mnohdy jen dohadujeme, jaké disturbanční faktory zde působily a jak ovlivňovaly dynamiku stanovišť, společenstev a populací. Čtenář už zajisté čeká, že budu psát o drastické decimaci megafauny v průběhu svrchního paleolitu (na přechodu od doby ledové k holocénu). Mohli bychom jít ještě hloub, protože žijeme v interglaciálním období a většina nás obklopující bioty (jejíž nemalou část se snažíme chránit coby ohrožené druhy), je mnohem starší než poslední glaciální cyklus.

Současná středoevropská biodiverzita se vyvinula se v ekosystémech spoluutvářených dávno ztracenými velkými zvířaty, a kdyby činnost těchto zvířat plynule nenahradil člověk, dávno by zde nebyla (Feurdean et al., Biol. Conserv. 228:224–232, 2018). Je však záhodno zmínit i abiotické faktory, působící s těmi biotickými v synergii – zejména oheň a vodu.

K historickému hledisku patří i to, že ochrana přírody jako obor se konstituovala ve specifické fázi vývoje krajiny – někdy za vrcholící agrární a průmyslové revoluce. Před očima prvních generací ochranářů mizela různorodá „barokní krajina“, jejíž fragmenty se staly etalonem ochrany bezlesí. Současně to bylo několik generací po tereziánsko-josefských reformách, jež vytyčily ostrou hranici mezi lesem a bezlesím (stabilní katastr) a zahájily zánik řady do té doby běžných typů krajiny typu lad, písčin, vřesovišť či otevřených lesů (lesní patenty).

S velkým zjednodušením můžeme tvrdit, že většina našich chráněných lokalit má za sebou poměrně dlouhý procesy uniformizace a degradace. Těm ochrana přírody tu úspěšně (mokřady, stepní trávníky, písčiny), tu zase dost bezzubě (lužní a chlumní lesní porosty) čelí prostřednictvím aktivní péče.

Představa, že opuštění od této péče povede bez volné pastvy velkých zvířat, bez požárů či bez podobných faktorů k nastartování „přírodní“ disturbančně-sukcesní dynamiky, je v lepším případě naivní, v horším pak farizejsky škodlivá.

3. Hledisko geofyzikálně-geochemické. Nezměnila se jen struktura krajiny, ale i její „chemismus“. A nemám na mysli jen tolik dnes populární skleníkové plyny, ale i mnohem vyšší spady atmosférického dusíku (který vede spolu s vyšším CO2 k rychlejšímu růstu rostlin a agresívnějšímu prosazení eutrofní vegetace), rezidua pesticidů v nejrůznějších kombinacích, a četné další jevy.

Křídlatka umí dobře využít nadbytek živin v půdě, poměrně agresivně se tedy prosazuje v krajině.
Křídlatka umí dobře využít nadbytek živin v půdě, poměrně agresivně se tedy prosazuje v krajině.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | cheesechoker / Flickr
To vše v souhrnu způsobuje, že mizí oligotrofní druhy a společenstva, sukcesní trajektorie po dnešních narušení jsou jiné, než by byly před pár desetiletími, mnohé biotopy rychleji zarůstají a snesly by intenzivnější pastevní zátěž, než v minulosti.

„Samovolným vývojem“ pod záminkou ochrany procesů sice mohou vznikat pozoruhodné a dříve netušené kombinace druhů a interakcí, ale nic nám nezaručí, že si v nich najdou místo všechny ohrožené a ustupující druhy.

4. Hledisko kulturně-etické se prolínalo dosavadním textem. Přírodu chráníme kvůli tomu, co je v ní ustupující a vzácné (to nevzácné se ochrání samo, nepotřebuje nás k tomu).

Formální ochranou nejcennějších chráněných území typu národních parků, jádrových zón CHKO nebo největších přírodních rezervací a památek na sebe společnost vzala závazek, že to ustupující a vzácné „nenechá zahynouti“, že to přenechá dalším generacím. Při vědomí takového závazku prostě nelze dělat kompromisy mezi „procesy“ a „biodoverzitou“. Tam, kde „procesy“ efektivně nastartují disturbančně-sukcesní dynamiku a půjdou ruku v ruce s ochranou biodiverzity, je pro ně jednoznačně místo.

Nesmíme si však na ně hrát tam, kde chybí klíčoví disturbanční činitelé (v našich podmínkách nejčastěji velcí kopytníci), nedovoluje to příliš malá rozloha území, nebo by to ohrozilo příliš zranitelné populace ohrožených a chráněných druhů.

Takže pokud už chceme „přírodní procesy“ prosazovat, prosazujme ruku v ruce s nimi obnovu populací velkých kopytníků a šelem, stejně jako obnovu vodních, požárových aj. režimů na dostatečně velkých územích.

Na závěr dlužno poznamenat, že plně chápu badatelsky orientovaný zájem některých kolegů tu a tam obětovat nějaké ty citlivější druhy, nechat to či ono území „bez lidských zásahů“ a sledovat, co to udělá. I taková striktně bezzásahová, možná dokonce oplocená referenční území ochrana přírody potřebuje. Neměly by však být ústřední prioritou či vlajkovou lodí ochranářských snah. Tou musí naopak být udržení, ochrana a nakonec i „expanze“ přírodní rozmanitosti nejen ve stávajících chráněných území, ale i v nechráněné volné krajině.

Přečtěte si také |
Obrázek 1: Spory o frézování pasek na Soutoku se táhnou roky. Některé detaily technologie přípravy půdy se změnily, ale výsledkem je vždy nakonec oraniště o rozloze 2 ha, eldorádo invazních druhů a zničené chráněné rostliny, obojživelníci i stanoviště řady chráněných druhů hmyzu. Zde vkusně doplněno výsadbou hybridních topolů Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze?
reklama
foto - Konvička Martin
Martin Konvička
Autor je entomolog specializující se na lepidopterologii, působí jako docent na Jihočeské univerzitě.

tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Foto: Vladimír Mašán / Mendelova univerzita Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři Foto: Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení půda Foto: Free-Photos Pixabay Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise
Další články autora |
Martin Konvička: Nová vlna klima-alarmismu a ochrana přírody

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (128)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.1.2021 08:18
Abych byl upřimný, zdá se mi, že autor je odborně zahleděný sám do sebe. Tím vůbec nezpochybňuji odbornost, ale rozsah nabízeného řešení pro českou krajinu jako celek. Daleko více se mi líbil článek "Martin Konvička: Nová vlna klima-alarmismu a ochrana přírody".
Právě vědecká obec by měla podstatně více tlačit na politiky a vládu, aby prohlédla z nesprávných bruselských klišé a šla cestou skutečné ochrany krajiny a přírody. Tam za nejpalčivější problém považuji zemědělskou praxi,které se nejvíce podepisuje na zhoršování biodiverzity v ČR.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.1.2021 10:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlas a souhlas. Bohužel ani vy, a ani pan Konvička se nedočkáte změny, neboť ani jeden nespoléháte na vlka.
Odpovědět
DA

DAG

6.1.2021 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím, jen moc nechápu to bruselské klišé. Podle mě je to tak, že jaký si to uděláme, tak takové to budeme mít. EU dává většinou jen rámec a zbytek si určují samotné země.
Samozřejmě jsou oblasti na které má EU obrovský vliv, boj proti změně klimatu, nesmyslný hon na olovo atd, ale ochrana biodiverzity si myslím je v našich rukách.
Styl zemědělství je v tomto samozřejmě problém. Uvidíme co přinese příští dotační období. Moc tomu sice nevěřím, ale v tuto chvíli se nedá přesně určit jak to bude vypadat.
Zatím je jen vidět obrovská kritika od ekospolků, to ovšem není vůbec vypovídající. Ty budou vždycky proti všemu co nebude přesně podle nich.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.1.2021 12:14 Reaguje na DAG
Bohužel tomu tak není. A jsme zpátky u tématu zemědělské politiky EU, kolem které se chodí po špičkách-viz debata v EU parlamentu koncem roku.
Řečeno zjednodušeně - agrochemická lobby dlouhodobě a úspěšně potlačuje jakékoli snahy o přijetí rámcové směrnice o půdě.
Pravdu máte v tom, že národní státy mají dost volnou ruku jak si národní zemědělskou politiku utvářejí.
A tady je druhý problém - komunisté úspěšně zlikvidovali sedlácký stav v ČSSR /i generačně/ a MZe ČR je skanzenem socialistického zemědělství. Z hlediska stavu půdy jsme jedni z nejhorších v EU.
Odpovědět
DA

DAG

6.1.2021 17:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi se v podstatě shodujeme. Jen nejsem přesvědčen, že je náprava možná pod hlavičkou ekoorganizací, ale v součinnosti se zemědělci.
Nejsem si ovšem úplně jistý, že selský stav by něco zachránil. Ano střídaly by se víc plodiny a velikost lánů by byla menší. Už to by byla neoddiskutovatelně lepší situace. Ale množství plodin a chemizace by se moc nelišila. Navíc si osobně myslím, že velký podíl na mizení biodiverzity má také technika a technologie v zemědělství.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.1.2021 19:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Najskôr sa mi to nezdalo, ale keď som si znovu podrobne prečítal ten článok tak si začínam myslieť, že máte pravdu - autor je odborne zahľadený do seba. Napriek tomu je ten článok výborný, málokto v Čechách alebo na Slovensku má ten prehľad a znalosti. Zhoršenie biodiverzity vplyvom zlej poľnohospodárskej politiky je iná téma. Jedine ak by sme to brali tak, že na jednej strane môžeme mať divočinu, vypaľovať či pásť pratury a poníky len ak na druhej strane budú obrovské lány bez života.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2021 09:39
Problém vidím v tom, že autorem citovaný Trojmezenský prales je v současné době, v důsledku "obrany proti harvestorům" totálně mrtvý a již nikdy živý nebude.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 10:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Jojo, je tam úplně mrtvá měsíční krajina. :D Doporučuji zvednout zadek, vystrčit nohu z paneláku a udělat si výlet. :D
Odpovědět
VK

V. Kolar

6.1.2021 11:24 Reaguje na Petr Eliáš
heh chtěl jsem napsat to samé, výlet by p. Šimůnkovi docela prospěl ;-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 11:39 Reaguje na V. Kolar
Asi tak no. :D Škoda že sem nejdou dávat fotky. Ukázal bych mu jak jsem se letos v létě procházel tou totálně mrtvou krajinou. :D
Odpovědět
KM

Karel Miffek

6.1.2021 15:00 Reaguje na Petr Eliáš
Všude se chlubí, že to je vzorová ukázka přirozené obnovy. Je to tam opravdu suché? A co ta fotka v článku?
Odpovědět
KM

Karel Miffek

6.1.2021 15:06 Reaguje na Karel Miffek
Vážený pane Docente, já bych řekl, že vznikne čurbes: ani les, ani louka, maximálně to nejméně náročné křoví. Pokud to někoho těší, ať si takový pokus dělá na soukromé zahrádce, ale svěřit jim polovinu národního parku mi přijde podivné.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 15:33 Reaguje na Karel Miffek
Ta první fotka v článku je pravá. :) Ale les není mrtvý, jak tu prohlašuje Šimůnek (který tam navíc vůbec nebyl), ale obnovuje se. ;)
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2021 13:38 Reaguje na Karel Miffek
Vy nevidíte dole to přirozené zmlazení? Pak jděte k očnímu lékaři. A ty suché stromy spíše prospívají obnově..
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2021 15:05 Reaguje na Petr Eliáš
Mám informace od místních lidí, kterým věřím víc. Faktem je, že tam může být nějaké mlází (které pravděpodobně z větší části v dohledné době vyhyne) ale původní staré stromy, které z toho dělaly ten prales, jsou mrtvé.
Odpovědět
KM

Karel Miffek

6.1.2021 15:09 Reaguje na Jan Šimůnek
To je jasné, vždyť se nechaly sežrat. Na fotce je docela hustý porost mladého smrku, tak mi jde o to, jestli je to jen nějaká ojedinělá lokalita, nebo to skutečně funguje. Já myslím, že samovolně tam kvalitní les vznikne dost těžko, možná za mnoho generací, ale mám to daleko, abych se tam jel podívat.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 17:06 Reaguje na Karel Miffek
Jenže takovéhle mlází není unikátní, stovky let starý prales. Něco takového máme vysázeno na mnoha místech kousek od chalupy.
Hodnota toho porostu stála na stovky let starých stromech, a ty jsou pryč. To nové mlází by se dalo vysadit kdekoli. Třeba jako pruh zeleně uprostřed Václaváku. Hodnotu by mělo asi stejnou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 15:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Evidentně jste tam ani nebyl, ale hlavně že víte, že je to tam celé mrtvé, nebo to v brzké době vyhyne...Vy už opravdu nevíte, co byste ještě nažvanil...
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 17:07 Reaguje na Petr Eliáš
Dám na odborníky. Tedy, absolventy lesnictví.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2021 13:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Od místních lidí, kteří nejspíše sedívají v hospodě, nyní si čepují pivo někde v garáži.To jsou argumenty...
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 17:08 Reaguje na Karel Pavelka
Majitelů lesů, kterým ekologičtí aktivisté zabránili v jejich ochraně kalamitní těžbou.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2021 15:08 Reaguje na Petr Eliáš
Konec konců, stav ukazuje první snímek v článku. Prales je mrtvý, na jeho místě nějaké mlází, které se nejspíš (z mnoha důvodů) neudrží, a pokud ano, tak to zase bude stejnověká smrková monokultura, která bude po dosažení kůrovci chutnajícího věku bez ochrany ze strany lidí sežrána.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.1.2021 16:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Les nejsou jen vysoké stromy. Les je i půda, podrost, celý systém. Díky tomu, že tam zůstaly mrtvé stromy, nedošlo k poškození horní vrstvy půdy a podpořilo to překvapivě rychlou přirozenou obnovu. Rostou tam semenáčky, které před tím čekaly i dlouhou dobu na to, až budou moci vyrazit ke slunci. Klíčí tam postupně i semena čekající v půdě. Díky tomu tam nevzniká stejnověká monokultura. Staré dřevo vytváří místa, kde semenáčkům nekonkuruje jiná vegetace.
Odpovědět
DA

DAG

6.1.2021 19:58 Reaguje na Majka Kletečková
Nechci být příliš kritický, ale podrcené pasece. To teprve rychle semena klíčí a rostou. A když je to listnaté a stříknete to Fusilade. No to je za dva roky kožich. Na to pak nemusíte vůbec šáhnout ;)
Vše má své pro a proti. Jestliže je to hospodářský les, tak je to čistě na majiteli, jakou si zvolí technologii.
Jinak pro společenstva která tam žijí, je jistě lepší nedrtit.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 09:18 Reaguje na Majka Kletečková
Vyrostou jen ta semena, která vyrazila první po úhynu velkých stromů. Ta, co se opozdila, zahynou v důsledku zastínění, případně vůbec nevyklíčí.

Prales bez stromů není prales. Ten trojmezný (a další) byl zajímavý právě kvůli těm pamětníkům minulých století, ne kvůli nějakému mlází, odpovídajícímu lesní školce. Půdu najdete i na zahrnuté skládce, a tu nebudete (snad) nazývat "prales".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.1.2021 11:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Na Trojmezí sice není prales podle Vašich představ, nicméně je to lesní krajina kypící bohatým životem – „prales“, který se nyní nachází v batolecím a mladším mateřskoškolkovém věku. Hádám, že by tam v létě a na podzim mohly hojně růst plodnice pravého ryzce smrkového, protože ten upřednostňuje mladé smrkové porosty. Jen nevím, jestli je tam houbařům povoleno houby legálně sbírat.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 17:09 Reaguje na Majka Kletečková
Je to monokultura smrkového mlází s rozdílem věku mezi stromky několika málo let. Oproti uměle vysázenému lesu rozdíl prakticky žádný.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.1.2021 16:22 Reaguje na Majka Kletečková
Nevzniká stejnověká monokultura paní Kletečková? Jak tam podle vás bude vypadat ten různověký smíšený les?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 08:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Bať, bať, tady se podívejte, jak vypadá mrtvá krajina asi na Trojmezí, že?
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/foto-bilina/r%7E5470c0be38af11eb9d74ac1f6b220ee8/?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2021 13:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak je vidět, že o lese toho moc nevíte... Takových totálně mrtvých ploch jsem viděl v Beskydech i jinde hodně a nyní jsou tam třeba dvacetileté horské smrčiny či horské bučiny. Hlavní opatření je nepouštět tam dřevorubce a lesáky - plantážníky.Příroda si poradí sama a dost rychle, pokud jsou v okolí staré původní porosty.Nakonec i na Šumavě se tohle děje...a opět je nutné zahájit, oplotit proti zvěři a žádné "lesní hospodaření"
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.1.2021 21:36
Uz jsem podobny "provokativni" dotaz vznesl u clanku o elektrarne na Cernem jezere: Hodnoti li dnes osviceni ekologove s porozumenim az nadsenim efekty at jiz brutalni pastvy tezkych kopytniku na louce/v lese, nebo dokonce i rozjezdeni terenu tanky a obrnenymi transportery treba na Doupove, proc bylo - ted po Novem roce - tolik medialni hysterie vuci "disturbancim" typu brusleni na Certove jezere ci Chalupske slati - ktere se konalo jen jednou za mnoho let v dusledku velmi specifickych povetrnostnich (a epidemiologickych) podminek... Proc je dupani stad dobytka na strme horske louce obecne blahodarne pro biodiversitu zatimco pripadne ohoblovani stare travy a krtincu lyzari pri nizke snehove pokryvce na sjezdovce je vzdy a za vsech okolnosti do nebo volajicim vandalstvim, neprijatelnym v narodnim parku?

Chtel bych si precist presvedcivou argumentaci na uvedena temata.

Jasne, v principu chapu ze dobytek - at jiz ten zvireci nebo lidsky musi byt leckdy usmernovan treba i elektricky nabitym plotem, pokutami apod. Jde mi o strizlive, nesentimentalni ohodnoceni toho, ktere cinnosti jsou opravdu nezadouci a kde to rozhorceni ekologu ma spis "tradicni" duvody, ktere neobstoji pri modernejsim pohledu. Jsem jiz dostatecne star na to, abych pamatoval nescetne romantizujici clanky z minulosti v ekologickem tisku o naproste nepripustnosti poskozovani klece lyzari apod. O tom, jak zalesneni labske louky nebo sumavskeho pohranicniho hrebenu je rozhodujici pro ochranu pred povodnemi v nizine. (A plno dalsi nesmyslu.) No a ted tu klec (zasazenou at jiz lesaky nebo primo krnapem i v ne tak davne minulosti) velkoplosne kluci a vrtulniky ji "ekologicky" transportuji do niziny... Proc to nemohou tam nahore pri vhodnem pocasi spalit, kdyz prece uz i ten ohen je dnes rehabilitovan jako leckdy vitany ekologicky cinitel nejen v Kanade (kde je to vzdy chvalyhodny jev, ukazujici jak skvele a moudre ta priroda funguje je li ponechana sama o sobe - zatimco na Sibiri je to naopak doklad buranstvi a neporadku ruskych muziku) ale pry i v nasich horach.
Mimochodem, pred dvema roky v listopadu byl docela velky pozar na Labske louce. Byla tato "disturbance" uz nalezite ekologicky vyhodnocena nebo nikoliv? Je fakt, ze trvalejsi stopy ten casne zimni, pomerne velky pozar nezanechal dnes uz asi skoro zadne

Jeste takove male filosoficke zamysleni. Ekologie vyrostla na "paradigmatu"
(snahy po dosahovani) rovnovahy, "klimaxu" a podobnych pojmu. Teprve dnes zjistuje, ze tyhle idealni pojmy jsou pro pro studium procesu v prirode probihajicich neprilis vhodne. Ze priroda se proste porad meni... Je to trochu podobna situace jako v klimatologii. Uz i jeji pojmovy aparat (vsechno to neustale prumerovani, extremy, rekordy atd.) je ocividne zalozen na davne - a nespravne - predstave, ze "klimat" je vicemene stabilni (v prubehu staleti a tisicileti, existence ledovych dob je uznavana uz 200 let). A ted najednou se ma veda ktera si kladla za cil co nejpresneji popsat "klimat" konkretni lokality vyrovnat s poznanim, ze nic takoveho jako stabilni klimat (jehoz charakteristiky byste zjistili presnym merenim po dlouha desetileti, staleti, idealne i tisicileti, viz smesny pojem "tisicileta povoden" a podobne nesmysly) vlastne neexistuje :)
Odpovědět
co

7.1.2021 03:44 Reaguje na Miloš Zahradník
Dobrý den, není to všechno tak černobíle a ty přístupy jsou potřeba různé tak jak níže píše "Slovan". Ale současně máte částečnou pravdu. Kleč je určitě lepší spálit na místě než ji tahat vrtulníkem - sám jsem to lidem z KRNAPu doporučoval. Respektive ona by se asi ani pálit nemusela a stačilo by ji nechat na rozumných místech na hromadách. Disturbance na sjezdovkách jsou fajn. Jenže problém je v tom že tu jsou dvě ochranářské kliky - klasická generační obměna. První jsou konzeravitci odkojení klimaxem a "stabilitou" s klasickým konzervačním přístupem - ti sedí nejčasteji v N.parcích a dokázali se posunout maximálně tak k bezzásahu. A druzí jsou mladší progresivci sledující nové poznatky v ochraně přírody které jsou nezřídka v příkrém rozporu s původním konzervátorským přístupem. A těch je čím dál více a konzervativce časem převálcují. A pokud se to nepřežene do druhého extrému ale ustálí nějak rozumně, pak začne být už ochrana přírody konzistentní a rozumná. Holt vývoj a daň za to že jsme o ochraně přírod jako lidi věděli původně úplný kulový. U Čertova jezera byl spíše problém jednak s odpadky co tam po bruslařích zůstávaly, druhak teoreticky s rušením tetřevů a spol., kteří si jsou schopní zvyknout na pohyb lidí po cestách, ale mohou mít problém s pohybem mimo ně - zejména když lidí je moc.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2021 13:43 Reaguje na Miloš Zahradník
Doporučuji si pořdáně nastudovat pojem ekologie a další souvislosti, nikdo Vám tady nebude vysvětlovat základní ekologické pojmy, na to tuhle lidé opravdu nemají čas....V zimě se zpracovávají data z terénu, studuje literarura, píšou články a v sezóně jsou hodně v terénu..Musí vykazovat výsledky, jinak přijdou o svá místa...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

7.1.2021 17:07 Reaguje na Karel Pavelka
Koukam na Vase dalsi prispevky pod timto clankem, schopnosti vecne prosadit svuj nazor pred oponenty (ci zajemci o ekologii se zkusenostmi z jinych vedeckych oboru) zrovna nevynikate. V demokraticke spolecnosti by mel byt predstavitel moci (zde jsou to "ekologove" - fakticky vladnouci nad desetinou uzemi statu) vzdelanym, a to i tem kriticky myslicim, obcanum schopen vysvetlit, proc se urcita opatreni, obcanu silne se dotykajici, zavadeji. At jiz jde o koronavirus nebo o "ekologii". Pojmy jako mnohokomponentni systemy, jejich vzajemna interakce, studium jejich rovnovaznych i nerovnovaznych stavu atd. nejsou domenou jen ekologie, na jine (a casto vedecky pokrocilejsi, nebot jde o systemy rekneme v leccems jednodussi) urovni obdobne jevy studuje fyzika, matematika a dalsi obory. Misto peskovani "nastudujte si zakladni pojmy" by bylo na miste spis tez uznat, ze prave i ty zakladni pojmy ekologie prosly v dusledku pokroku poznani nedavno dost znacnou promenou - coz konstatuje i clanek, pod nimz diskutujeme

Zastavate nazor, zda se mi tedy, ze o zivote lidi napr. na Sumave maji rozhodovat hlavne "odbornici", specialiste, kteri o Sumave napsali nejvice clanku do odbornych casopisu. To je zajimave kriterium. Pak by napr. o investicich do jaderne energetiky meli rozhodovat vylucne ti, kteri napsali nejvice odbornych clanku z jaderne fyziky. (Ktere z tech clanku jsou ale opravdu kvalitni, to casto rozhodne az budoucnost.) Ne nejaka "pomylena" a buranska verejnost a propagandiste/ideologove v mediich... Coz by bylo mozna i spravne - v pripade te jaderne fyziky. Dle meho nazoru tedy - a nijak pritom neskryvam svuj pocit, ze zrovna treba ta jaderna fyzika, byt o ni vim pramalo, je veda na podstatne vyssim stupni vyvoje , nez je v soucasnosti ekologie :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2021 18:25 Reaguje na Miloš Zahradník
Souhlas. Při úrovni našeho školství a stokrát opisované "jediné pravdě" je názor neslučující se s "biblí" napadán, aniž by dotyčný byl schopen alespoň minimálně VĚCNĚ oponovat. To bych pod každý jeho štěk mohl napsat to samé - nastudujte si to, nebo lakonické Nemohu s vámi souhlasit. To je potom diskuse o ničem...
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2021 22:15
Pokud chceme chránit to vzácné a naši krajinu jako celek, pak prostě musíme využívat různé přístupy ochrany. Někde bude pro přírodu nejlepší bezzásahovost (přirozené horské smrčiny nebo přirozené smíšené porosty), jinde bezzásahovým režimem vyhubíme skoro všechno cenné (nejlepším příkladem jsou louky a jiné naše bezlesí). Rozhodně ne všude je vliv člověka špatný. Cílem by tedy nemělo mít všude stejný režim, ale použít co nejefektivnější postupy ochrany. Dneska si nikdo ani nemyslí, že bude většina české přírody fungovat v bezzásahu.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 09:20 Reaguje na Slovan
Dneska ekologové prosazují bezzásahovost i tam, kde to naprosto jednoznačně škodí. Šumava a její stav je toho zcela názorným příkladem. Ale co jiného můžete chtít od lidí, co by přikládali do kamen jako biomasu mrkev.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.1.2021 11:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Na rozdíl od Vás souhlasím s konstatováním autora článku: „Případ Šumavy záhy ukázal, že spontánně působící přírodní procesy (či „disturbančně-sukcesní dynamika“) mohou poskytnout nejen pozoruhodnou podívanou, ale i prostor pro biodiverzitu – stačí zmínit studie týmu ...“.

Která místa jsou podle Vás, pane Šimůnku, vhodná k ponechání v bezzásahovém režimu?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

7.1.2021 17:15 Reaguje na Majka Kletečková
Už jsem to tu kdysi psal:
Nejprve by bylo nutné tam uměle vysázet les o srovnatelném druhovém složení (známe je podle rozboru pylů z rašelinišť), jaké tam bylo před vyholením Šumavy na uhlí do kováren a sklářských pecí a následným vysazením smrkových monokultur- Potom by se ten les musel řádově desítky let citlivě obhospodařovat s postupným omezováním zásahů, a po nějaké stovce let by tam byl skutečně natolik přírodě blízký les, že by za normálních okolností snesl bezzásahový režim. Podtrhuji ty normální okolnosti, protože ty by nemusely být vždy naplněny a muselo by se pamatovat na nějaký nouzový management v takových situacích.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.1.2021 18:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Trojmezenský prales je ovšem právě území, kde bezzásahovost jednoznačně dává smysl, protože se jedná o přirozené horské smrčiny v nadmořské výšce přes 1000m. Tam nic přirozenějšího být nemůže. Pokud takový porost necháme samovolnému vývoji, je ekvivalentem vykácení lidmi třeba orkán a kůrovec. Rozdíl je v tom, že v bezzásahovém režimu tam ty mrtvé stromy zůstanou a poskytnou tak ideální podmínky nejenom pro různé druhy živočichů, ale také půdu zásobují živinami (což pomáhá nové generaci stromků) nebo zadržují vodu. To ve vykáceném porostu lidmi nenajdeme, protože se dřevo odveze. A to je prostě špatně, stejně jako je špatně, pokud z krajiny obecně mizí staré stromy.
Stojím si za tím, že na minimálně drtivé většině míst Šumavy má bezzásahový režim pozitivní účinek na tamní biodiverzitu a je to ostatně i prokázáno. Vyskytují se tam druhy, které jsou na našem území extrémně vzácné a zároveň se samovolně mění i druhová skladba samotného lesa. Příklad - u jezera Laka se sázelo, avšak tyto stromy dnes představují jen 15,5% všech mladých stromků a vyskytují se tam i jedle, vrby, osiky a další druhy, které však vůbec vysazovány nebyly.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

7.1.2021 23:15 Reaguje na Slovan
Myslim, ze trochu uhybate od hlavniho tematu. Predmetem sporu zde - nad Plesnym jezerem i jinde - dle meho nazoru neni a nebylo, zda mrtvy les vykacet nebo ne (kdyz uz je mrtvy, opravdu asi ma smysl tam ty uhynule stromy ponechat, aby v jejich okoli vzniklo co nejpriznivejsi prostredi pro vznik lesa noveho) predmetem sporu bylo a je, zda a jak rasantne zasahovat na samem p o c a t k u te kalamity. Treba i v narodnim parku. Zda tak, jak se to naucili ze zkusenosti delat lesnici v prubehu poslednich staleti nebo zda na zaklade modni ideologie. kterou nejlepe symbolizoval na prelomu tisicileti ministr Bursik, co vyrostl v prostredi malostranskych palacu, na rozdil od tech lesackych buranu byt by byli sumavskymi rodaky. Propagujici "ekologii" stylem "Jezdete jako ja hybridnim Lexusem, je to nejsetrnejsi vuci prirode". Ktery krome adorace kurovce "ozdravujiciho les" (pozn. zajimalo by mne, zda porad maji tu expozici v hajovne na Brezniku) a propagace popularniho pojmu "biomasa" vyniknul treba i svou podporou odpurcu dalnice R35. Kdyz pred cca 15 lety dokazal celou noc jet po dalnicich Nemecka a Svycarska - aby dorazil vcas na shromazdeni "Dalnice Ceskym rajem" usporadanem pro verejnost krajskym uradem na Kozakove. Kde pomahal svou autoritou podporit hlasy rozhorcenych odpurcu - a odpurkyni - teto stavby :)
Odpovědět
VJ

Václav John

8.1.2021 04:08 Reaguje na Miloš Zahradník
No jednak moderní lesnictví existuje relativně krátkou dobu a jeho cílem je ekonomický zisk, nic víc. Vůbec neříkám, že to je v principu špatně. Průměrný lesník neřeší, jestli se lidem v lese bude líbit, jestli někomu nevykácí jeho oblíbený houbařský kout ani jestli neohrozí populaci ohroženého druhu. Cílem ochrany přírody je naopak chránit ohrožené druhy, průměrný ochranář neřeší jak udělat les ekonomicky ziskový, ale jak zachránit ohrožené druhy vázané na staré stromy nebo prosvětlené lesy.

Oboje zajišťuje stát - Lesy ČR jsou státní a stejně tak máme i státní ochranu přírody (Národní parky, AOPK aj.). Situace vznikla na základě společenské poptávky a neoddiskutovatelného faktu, že moderní lesnictví sice dokáže generovat velmi dobré zisky, ale současně vede k druhovým úbytkům.

Samozřejmě záleží na to z jakého úhlu pohledu se na to díváte. Pokud z pohledu lesníka, pak kůrovcem sežraný les nikdy nemůžete akceptovat, protože tam žádný ekonomický zisk není. Pokud z pohledu ochranáře, tak napak nemůžet nevidět jak se v takovém lese daří druhům, které jinde vymřely nebo jsou před vymřením. A někde uprostřed je názor široké veřejnosti. Mrtvý les se sice většině lidí nelíbí, ale mrtvým lesem je dočasně i paseka. V zásadě jediný rozdíl mezi kůrovcovou kalamitou a vytvořením paseky je v tom, že jednou z toho máte ekonomický zisk a podruhé ne. Navíc dnešní doba odhaluje i mezery samotného lesnictví - způsob hospodaření vedoucí k pěstování smrků i v nižších polohách nebyl ideální a silné sucho vedle k mnohem větší kůrovcové kalamitě v hospodářských lesích, kde zásahy nikdo neblokoval. Zatímco laikovi může připadat Bruntálsko, Vysočina a jiné části republiky stejně zničené jako Šumava, tak nelze nevidět rozdíl v množství ohrožených druhů. A projevuje se to i u velké části návštěvníků Šumavy.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.1.2021 10:26 Reaguje na Václav John
Prijde mi, ze i ve Vasem prispevku zkreslujete postoj - tentokrate verejnosti. Pokud dilema ve strani nad Plesnym ci Cernym jezerem je uz jenom paseka nebo mrtvy les, i rozumne uvazujici prislusnik verejnosti vetsinou uzna, ze v te strme strani prirodni rezervace ma zustat mrtvy les a nemaji se kacet mrtve stromy. Dilema bylo ale o par let driv - zda energickym zasahem TREBA I V TE REZERVACI se nepokusit kurovce zastavit v POCATKU jeho sireni. Dokonce i za cenu vytvoreni holin treba na tom pohranicnim hrebenu - kde kurovec napr. v oblasti Roklanu zacal radit, pamatuji li se dobre, jiz na zacatku 90. let
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.1.2021 10:28 Reaguje na Miloš Zahradník
Mnohem lepe a podrobneji toto pise pan Milan G. v prispevku ktery je nize
Odpovědět
MG

Milan G

8.1.2021 11:32 Reaguje na Miloš Zahradník
Vyjádřil jste to přesně, energickým a přesně cíleným zásahem se aspoň pokusit toho brouka zastavit, zpomalit. Nikdo neříká, že se musí vyklučit celý les a ani to nikdo rozumný nechce, ale připravte se na to, že se vám tuhle mantru budou snažit podstrkávat. Tahle argumentace už tady byla, vy chcete kvůli kůrovci vysekat celý les? No to ne. To radši ať to ten kůrovec sežere. Přece biodiverzita, pane, říkají.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 00:07 Reaguje na Miloš Zahradník
Máte jistě pravdu, že to není totéž. Přesto ale životnost smrku není neomezená a jednou zahyne, ať už vlivem kůrovce a nebo pokácením. Kácení by pravděpodobně nevedlo k tomu, že les zmizí tak rychle na tak velké ploše. Na druhou stranu kůrovcová kalamita vytváří příležitost pro celou řadu ohrožených druhů živočichů.

Dnes jsme navíc trochu jinde. Když vidím, že ne velkých plochách republiky se i v místech kde se lenicky hospodaří stalo ještě něco víc extrémního než na Šumavě, aniž by kdokoliv bránil zásahům, pak si myslím, že ta šumavská cesta je lepší.

Ano vím, že jsou místa, kde se les neobnovuje nebo jen málo, nicméně je otázka jak by tato místa vypadala bez vlivu člověka. Právě ta zpomalená obnova vytváří podmínky pro druhy vázané současně na les a nelesní plochy, jako je třeba tetřívek lesní nebo různé další druhy hmyzu.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.1.2021 10:31 Reaguje na Václav John
Jenže v momentě, kdy ta ochrana přírody vede k ekologické katastrofě, která ty ohrožené druhy zcela zlikviduje, tak je asi někde něco špatně.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 00:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud by ty ohrožené druhu skutečně likvidovala, tak jistě ano. Jenže ono to tak není, přinejmenším zatím nic takového nevidíme. Mimochodem - myslíte si, že bez vlivu člověka kůrovcové kalamity nebyly?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:39 Reaguje na Václav John
Bez vlivu člověka nebyly stejnověké a stejnodruhové plantáže, jako bylo to, co rostlo na Šumavě a ekologové to nechali sežrat kůrovcem.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

8.1.2021 10:30 Reaguje na Miloš Zahradník
Tady souhlas. Když začne hořet, budu hasit, nebo hořící věci vyhážu z oken (osud mnoha vánočních stromků). A nebudu odhánět hasiče s tím, že až to shoří, tak to stejně hořet přestane.
Odpovědět
MG

Milan G

8.1.2021 00:54 Reaguje na Slovan
Situaci můžeme i ponechat přírodě, ať si ji vyřeší sama. Takový přístup lze bez větších rizik možná zvolit tam, kde jsou zachovalé ekosystémy, což ale není případ NPŠ. Les z existujících náletů prý sám doroste. Viděl jsem hodně smrčin, pod kterými semenáčky rostly, ale i hodně smrčin, pod kterými nerostlo nic. Semenáčky může sežrat přemnožená srnčí či jelení zvěř.. Voda může vzít půdu zbavenou ochrany a poškodit až zničit nejcennější chráněná rašeliniště. Rizik a otazníků je řada.

Na jaře 1999 kůrovec napadl jeden z nejcennějších českých pralesů Trojmezná – 1. zónu.
Ministr M. Kužvart tehdy navrhoval lehký zásah, tj. napadené stromy porazit a odkornit. Zásahu proti kůrovci v pralese Trojmezná ale v červenci až září 1999 ve velkém bránili ekoteroristi sehnaní Bláhou z nátlakového spolku Hnutí Duha, podněcováni ekology Michalem a Vlašínem. Podařilo se bohužel včas pokácet a odkornit jen menší část kůrovcem napadených stromů. Ochránění kůrovce vedlo ke zničení pralesa kůrovcem.

Na trojmezném jsem byli v září 2000. U Plešného jezera sežral lýkovec cca 30 % smrků, na severozápadním úbočí Trojmezné sežral zhruba 90 % smrků. Prales Trojmezná tak byl odepsán.
Pokračovali jsme dál, od Knížecích Plání na západ stály smrkové lesy v Bavorsku mrtvé, sežrané kůrovcem. Za hranicí pokračoval opět kůrovcovou zásluhou mrtvý les. Z obou stran státní hranice byly lesy zničeny kůrovcem na Velké a Malé Mokrůvce a na Luzném. Z Poledníku je vidět druhá nejvyšší šumavská hora Roklan – jeho lesy rovněž padly za oběť kůrovci. Malý počet zelených smrků v odumřelých porostech dlouho nevydrží. Suché smrky po několika letech padají. Většina turistických cest byla tehdy v Bavorském národním parku uzavřena z bezpečnostních důvodů – hrozily zde pády stromů na návštěvníky. To trvalo ještě v roce 2018 ne v takové míře, ale pořád to platilo.. Tady bych ještě upozornil na jednu zásadní věc. Jak se u správců Bavorského NP rozchází to co říkají a realita. Bez jakýchkoliv zábran zasahují v jejich 1.zóně, už musí. Ale oficiálně je 1.zóna, jak jinak, nedotknutelná.
Ve vyšších nadmořských výškách Šumavy, nad 1000 m n. m., jsem prakticky neviděli mladé stromy. Jak se zde obnoví les, jak dlouho to bude trvat a zda se vůbec obnoví, to se neví. Hrozí eroze, která může zničit níže ležící slatě, jež by jinak kůrovce přežily. Došlo k degradaci půd imisemi, která může ekosystémy vysokých poloh změnit na stav blízký severské tundře.

Za bezzásahovost bohužel platíme vysokou cenu – likvidace lesa včetně postupné ztráty jeho vodohospodářské, klimatické, protierozní a rekreačně zdravotní funkce a riziko jeho neobnovení . Škody způsobené ekologickými dogmatiky jsou veliké a ohrožují samu existenci Národního parku Šumava. A samozřejmě jejich činnost ohrožuje lesy spolu sousedící za což platí správa NPŠ nemalé peníze jako odškodnění. Zanedbání boje proti kůrovci má pro smrkové lesy tragické následky. Vítr kůrovce přenáší desítky kilometrů ať se to někomu líbí nebo nelíbí je to prostě fakt. Ono totiž s kůrovcem se na Šumavě ,,bojuje,, už přes dvacet let. Rok co rok je tam gradace lýkožrouta. A pokud se něco nezmění tak to tak bude pořád.
V roce 2018 jsme byli na rychlovku/náhoda/ dva dny na Šumavě. A tak jsme zašli na Trojmeznou a na Plechý. Ve zkratce, po téměř dvaceti letech, celý hřeben je téměř bezlesý, samý pahýl suchých stromů, nálet prakticky žádný. Na Trojmezné nálety, takové chuchvalce, tady dvacet stromků, tam nic a zde zase cca patnáct semenáčků, kde jsou oprávněné pochyby, že přežijou. Tady teda bezzásahovost vůbec nic pozitivního nepřinesla.

Už jsem se tady několikrát ptal, je opravdu ta správná cesta nechat les sežrat kůrovcem a to včetně třistaletých a starších smrků/Prameny Vltavy/ a pak křepčit radostí nad tím, že mezi těmi suchými pahýly vyleze sem tam nějaký nálet. A obhajovat to blábolama typu, ale teď ten les bude kvalitnější, zdravější atd. Kde sakra berete tu jistotu, že tam něco vůbec vyroste? Tím, že kůrovec zlikvidoval původní les, který následně uschnul, způsobil naprostou změnu ekosystému. A to úplně pomíjím, že 95% těch náletů tvoří ten tolik nenáviděný smrk.

Odpovědět
VJ

Václav John

8.1.2021 04:24 Reaguje na Milan G
Bonusem toho bezzásahu nejsou ty suché stromy, ani ten smrkový nálet. Kdyby byly cílem suché stromy, tak kropíme lesy Round-upem nebo Agentem Orange, kdyby byly cílem mladé smrčky, tak sázíme ve velkém.

Bonusem jsou ohrožené druhy živočichů a rostlin, které v hospodářských lesích téměř nemají šanci a kterým se právě na Šumavě i díky kůrovci daří. Je to třeba datlík tříprstý, tetřev hlušec, trnoštítec horský ... lze pokračovat, celkově jsou to desítky až stovky druhů, které v hospodářských lesích nenajdete nebo pokud ano, tak ve slabých a zanikajících populacích.
Odpovědět
VJ

Václav John

8.1.2021 04:27 Reaguje na Václav John
A najde se hodně lidí, kteří to ocení. Najde se samozřejmě i hodně lidí, kterým to vadí, ale pak nemusíte jezdit na Šumavu, ale stačí navštívit jakýkoliv hospodářský les. Takových je u nás stále ještě naprostá většina.
Odpovědět
MG

Milan G

8.1.2021 10:17 Reaguje na Václav John
Odpověděl vám za mně p. Schindler čímž mu takto děkuji.

Ale pár poznámek si neodpustím. O žádném bonusu jsem nepsal, pouze jsem popsal co jsem viděl na vlastní oči a vyjádřil svůj názor na bezbřehou bezzásahovost v podání Hubeného a spol. Vůbec nechápu proč do toho taháte hospodářské lesy, nikde jsem se o nich nezmiňoval, ale používáte to jako argumentační faul, na nic jiného se nezmůžete.

Ale jestli jsem správně pochopil váš názor, tak je dobře když kůrovec likviduje lesy na Šumavě, protože se pak daří jiným rostlinám a jiným živočichům. Tak takovou zvrácenost jsem ještě neslyšel.
Dovolte mi abych vyjádřil vážnou pochybnost o vašem duševním zdraví.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 00:35 Reaguje na Milan G
Pochybnosti samozřejmě můžete mít jaké chcete. Snad mi dovolíte, abych naopak já vyjádřil pochybnost, že jste se někdy v životě byl schopný chovat slušně a neurážet druhé, jen proto že s vámi nesouhlasí.
Odpovědět
MG

Milan G

9.1.2021 15:53 Reaguje na Václav John
Pochybnosti samozřejmě můžete mít jaké chcete.

Ačkoliv v mém textu nepadlo o hospodářských lesích ani slovo, vy mně tam posíláte. A očekáváte, že se k vám budu chovat slušně?

V kontextu všech vašich podivných příspěvků by bylo možná nejlepší a hlavně seriozní z vaší strany, kdyby jste řekl: Ano smrk je můj nepřítel č1 a já jsem pro ať v rámci skvělé biodiverzity sežere lýkožrout všechny smrkové lesy v ČR. Tečka, a je řečeno vše důležité.
A to i v situaci, kdy potřebujeme každý strom.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 17:59 Reaguje na Milan G
" A očekáváte, že se k vám budu chovat slušně?"

Upřímně, neočekávám, pár Vaších příspěvků jsem tady už četl a obrázek si udělal. Pořád ale totálně nechápu tu Vaši zprávu že vás nemám co posílat do hospodářských lesů ... (?) Já jen napsal jaký přínoš těch lesů v NP Šumava oproti lesům hospodářským, nic víc. Ten osobně vyhrocená reakce z Vaší strany působí mírně řečeno divně, opravdu nechápu co jsem vám tak strašného provedl :-)

Mimochodem já taky pravidelně jezdím na Šumavu, na kůrovcem zasažených místech jsem byl mj. v letech 2009, 2012, 2016 a 2019. Kdybych to neměl tak daleko, jezdím mnohem častěji.

V předchozím příspěvku lamentujete o argumentačních faulech a hned na konci mi podsouváte názory, které nezastávám. Asi bych na to mohl taky něco od plic napsat, ale nemá to smysl. Tak aspoň napíšu to, že smrk za nepřítele neberu, do smrkových hospodářských lesů chodím na houby a když se tam zasahuje proti kůrovci nemám proti tomu vůbec nic. A takových lesů je u nás většina. Jen prostě bych byl rád, když se v biologicky nejcennějších místech, jako je Šumava, dá prostor přírodě a ohroženým druhům. Když ho jinde prakticky nemají.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

10.1.2021 09:25 Reaguje na Václav John
Jenže když ta biologicky nejcennější místa necháme sežrat kůrovcem, tak už prostě nebudou a je to nevratná záležitost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.1.2021 07:19 Reaguje na Václav John
Taková snůška ekoblábolů se opravdu nedá ani číst. Tak bonusem jsou ohrožené druhy? Bohužel i ty ohrožené druhy, nad kterými se tady různí takéekologové rozplývají potřebují ke svému životu určité prostředí. Jste vůbec schopen pane John uvažovat o tom co bude až ten kůrovec, kterému se podle vás to dílo tak daří, dokončí svojí práci? Co bude za dalších dvacet , čtyřicet let. Kůrovec a klimatické vlivy dokončí práci na těch nepůvodních, někde dvě stě až tři sta let starých smrčinách. Souše se rozloží, Také tam nebudou věčně a zbyde tam co? Opravdu to bude potom prostředí pro ty v současnosti tak ohrožené druhy? Kde v brzké budoucnosti vezmete staré stromy, kde vezmete tu rozkládající se hmotu? Atd. Na rozdíl od autora článku , který tvrdí, že "v případě šumavských horských lesů spolu šly disturbanční dynamika a ochrana biodiverzity ruku v ruce" , já tvrdím, že naopak je pro budoucnost zaděláno na obrovský pokles té nyní tak oslavované biodiverzity.
Pokud to ještě někdo nepochopil, nejsme na Sibiři. Pro zachování té biodiverzity si " můžeme dovolit" pouze disturbance malého rozsahu.

Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 00:24 Reaguje na Jarek Schindler
Vezměte si v úvahu, že:

1. Disturbanční zásahy tady nejsou jen díky člověku. I v dobách, kdy u nás žili Keltové existovaly vichřice, požáry a podobně a lesy umíraly i kvůli kůrovci. Pokud byste studoval sukcesní procesy na VŠ nebo si o nich alespoň něco přečetl, věděl byste, že máte druhy vázané na různá stádia vývoje. Pokud se bavíme o přirozených podmínkách, tak se tato stádia plynule střídají - datlíkovi se bude dařit ve starých a pokalamitních porostech, stejně tak tesaříkům, jiné druhy budou prosperovat v mlazině a podobně. Šumava není homogenní a není (jakkoliv je smutné, že je to potřeba vysvětlovat) kompletně zbavená smrků. I v těch bezzásahových zónách je pořád ještě spousta smrků, přestože že se nezasahovalo, tak neumřely všechny porosty plošně, jakkoliv se tím strašilo. Takže když ve vhodné fázi těm druhům dáte šanci, aby se namnožily, tak osídlí třeba 100x víc vhodných lokalit, které by pro méně početnou populaci byly nedostupné, protože šance že se tam dostane některý z těch pár jedinců by byla daleko menší. Na takových místech pak tyto druhy přežijí a pak zase dojde k jejich gradaci při jiné kalamitě.

Pokud tyhle informace neuznáváte - bavím se teď o vědeckých, nikoliv o aktivistických, pak věru nechápu, proč nepodnikáte vlastní výzkum a nevyvrátíte to. Věda je skoro nejdemokratičtější vytvořená instituce a skutečnost, že jde někdo proti proudu a bourá zažité "konvence" je zcela běžný jev.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 00:25 Reaguje na Václav John
Pokud to vysvětluju moc polopatisticky tak se omlouvám, ale přijde mi, že se opravdu nechápeme v základních věcech.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:51 Reaguje na Václav John
Problém je, že tyhle druhy ptáků (i další) tam prosperovaly v době smrkové plantáže (vysázené na konci 19. století). V současné době nemají kde hnízdit, ani kde se schovat.
Odpovědět
VJ

Václav John

10.1.2021 21:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdyby to co píšete byla pravda, musely by prosperovat i na všech jiných smrkových lantážích, kde se dříve vyskytovaly. Jenže oni tam naopak zmizely. Lesnické hospodaření na Šumavě v ne úplně snadno přístupném terénu prostě nikdy nevedlo k vytvoření tak uniformního lesa jako je třeba smrková plantáž někde u Prahy nebo na Vysočině.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

11.1.2021 08:53 Reaguje na Václav John
I tyto porosty byly uměle vysazená smrková monokultura, tudíž je jako takovou bylo nutno před kůrovcem chránit. Struktura nestruktura.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2021 17:30 Reaguje na Milan G
"Na Trojmezné nálety, takové chuchvalce, tady dvacet stromků, tam nic a zde zase cca patnáct semenáčků, kde jsou oprávněné pochyby, že přežijou."

Pokusím se vám vysvětlit, proč v horských smrčinách tohle "shromažďování" probíhá. Struktura horského smrkového lesa přetrvává po generace a nebývá narušena ani velkým úhynem, jako je např. odumření stromového patra v důsledku napadení kůrovcem. V horských smrčinách probíhá zmlazení v těsném okolí kmenů dospělých stromů a to jak kolem živých, tak kolem odumřelých - proto bude nová generace lesa dost kopírovat rozmístění stromů generace předešlé.
Ono "shlukování" má své výhody - vzniká nová generace lesa s výrazně různorodou strukturou, která je zcela odlišná od vysázených lesů. Díky silné konkurenci následně z každého takového shluku vyrostou jeden až dva dospělé stromy.
Samozřejmě nelze říci, že nový smrk vyroste jen na těchto místech. Dobře roste i třeba na mechu apod., nicméně ono "shlukování" vzniká právě kvůli tomuto. Není na tom tedy nic divného.

Mě se spíše zdá, že vám ten "mrtvý les" na Šumavě rve srdce prostě proto, že les si představujte jinak. Tedy jako klasický vrostlý les, který je naoko krásný, zdravý a stabilní. Jenže podobný "mrtvý les" býval na Šumavě obrazem velmi běžným a to, co my lidé považujeme za stabilní, může být ve skutečnosti velmi nestálé. Lesy si mohou být v mnoha věcech podobné, nicméně stejné nejsou. Přirozená horská smrčina není uměle vysázená smrčina v nížinách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2021 18:10 Reaguje na Slovan
Vy neustále nechápete, že doba, kdy
se ještě objevují místy nálety, se krátí.S absencí vzrostlých smrků nebude ani ten smrkový samovýsev (mimochodem monokultůra). Bez
pokryvu hor lesem po rozkladu
zbytků kořenů a padlých stromů
dojde na další vysycháni půdy a
taky na její splach a obnažení
na vrstvu nevhodnou pro jakékoliv
stromy. Navíc je známo, že bez
zásahu člověka je kůrovec schopen
napadnout stromy dříve, než budou
schopny se rozmnožovat. Pak už tu
bude i ta absence těch náletů
a navíc půda zarostlá travinami
není vhodná k růstu smrkových
semenáčů. Výsledek budou hory
porostlé řídkými skupinami smrků
a hlavně různými travinami.
Retenční schopnost Šumavy bude
rapidně nižší a hrozí možnost
povodní o kterých se nám nezdálo.
To vše má souvislost s ponecháním
hor bez lidské pomoci. Přechodný
vzestup některých druhů zvířat
a hmyzu časem vymizí, protože ani
ony tu nenaleznou potravu a kryt.
Bohužel mantra bezzásahovosti si
razí cestu i jinam a bude mít
nedozírné následky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.1.2021 21:27 Reaguje na Břetislav Machaček
„Výsledek budou hory porostlé řídkými skupinami smrků a hlavně různými travinami.“

Taková krajina by ale také nemusela být špatná z hlediska biodiverzity. Zatím jsou na Šumavě spásány mnohé louky dobytkem, aby nezarostly lesem.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:53 Reaguje na Majka Kletečková
Jenže nejde ani o návrat k původnímu lesu, o kterém bezcenně žvástají bursíkové, ani o něco stabilního (protože jak ty smrky dosáhnou určitého stáří, tak je kůrovec sežere).
Odpovědět
MG

Milan G

9.1.2021 15:56 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková to myslíte vážně?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.1.2021 21:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Na Šumavě probíhá zmlazování lesa tak rychle a intenzivně, že velká eroze půdy podle mého názoru nehrozí. Mimo jiné i proto, že půda je tam díky „bezzásahovosti vůči kůrovcové gradaci“ nepoškozená. Stromky, které tam bez přičinění člověka vyrůstají, mají lepší kořenový systém než člověkem uměle vysazené sazenice.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2021 21:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Podle čeho soudíte, že se tato doba krátí? Mě se naopak zdá, že nálet se objeví všude... i tam, kde člověk sází a běžně zasahuje, tedy v hospodářských lesích. Proč by to tedy podle vás mělo být jinak v bezzásahových územích v NPŠ? Je evidentní, že i tam, kde uschne kompletní stromové patro začne okamžitě růst i nový les, protože po prosvětlení lesa rychle odrůstají stromy ze zmlazení a podrostu.

Doporučuji shlédnout:
https://www.youtube.com/watch?v=G_k4Sj-txfI&ab_channel=Biologick%C3%A9centrumAV%C4%8CR%2Cv.v.i.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2021 10:24 Reaguje na Slovan
Každopádně nejsem proti tomu,
tam ty mrtvé stromy ponechat,
když je to NP a je tu zřejmý záměr, aby to byl prales. Ale
pokud chci zajistit jeho stabilitu i do budoucna, tak
tam ty různorodé dřeviny
musím alespoň nyní nárazově
nějak dostat a chránit. To krácení času jsem myslel tak, že při absenci semenných smrků
a pokryvem půdy travinami, či buření nebudou mít naději ani
přirozené nálety. Ono prosadit
se po vyklíčení vyžaduje nejen
slunce a vodu, ale v prvém roce
hlavně nebýt zadušen travinami. V dalších létech pak nebýt spásán a nebo zničen pádem okolních soušek. To, že
tam zůstává dřevní hmota mi nevadí, ale raději bych ji viděl už na zemi a ne ještě stát, protože bude ničit ty
nově vzrostlé stromy. Vím, že ne všechny a vždy nějaké zbydou, ale vzhledem ke stavbě
koruny listnáčů a jehličnanů je takový pád soušky rozdílný. Listnáč bývá rozražen a trvale znehodnocen. Navíc nevím, co by bylo špatného třeba v zalesnění alespoň bukovými a jinými semeny pomocí lidské ruky. Byla by to pouze zrychlená obměna rostlinných druhů ve prospěch odolnějších dřevin. Spoléhat se pouze na přírodu bude trvat několik generací přežívání smrkových monokultur, které tam opět vznikají samovýsevem a i
to jednou skončí, až kůrovec zničí i poslední semenné stromy. Novým to trvá cca 3O, let, pokud plození neurychlí stres před uhynutím po napadení
škůdci. To je reakce všech stromů, ale je to genetická
degradace , pokud se množí
nezralí a poškození jedinci.
Takže mi jde pouze o to, tomu
nějak alespoň ostrůvkovitě
pomoci a buď vysadit a nebo vysít cílové dřeviny i za cenu
toho, že i v NP budu oplocenkou
chránit skupiny jedlí a buků.
Bez budoucích semenných stromů
se cílové samoobnovy dočkají
až prapravnuci a bude se to do
té doby točit stále kolem těch
majoritních smrků a bohužel už
i bezlesých holin.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.1.2021 16:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě třeba vůbec nevadí, že ta příroda bude nějakou dobu pracovat. Je možné, že ty skutečně ideální výsledky uvidí až prapravnuci. Lidský život je na tenhle koloběh lesa příliš krátký. Ale je tu i druhá možnost... třeba ti prapravnuci uvidí cca. stejný les, jaký tam vidíme dnes i my. Myslím v oněch bezzásahových oblastech, které jsou vysoko. Bude však záležet na mnoha okolnostech, včetně globálního oteplování. Nicméně již staré zprávy ze Šumavy hovoří o tom, že tam smrk rostl vždy a nejspíš častěji než jinde v republice. Pro ono dosazování jsem v určitých polohách - pomáhejme lesu klidně v těch nižších polohách, kde ty smrky nemají co dělat. Nebo alespoň ne v takovém množství. Ono se to i děje. NPŠ již nevysazuje vůbec smrky a dosazuje jen listnaté stromy nebo jedle hlavně v oněch nižších polohách. Postupně bychom tak měli dojít do stavu, kdy budou v nižších polohách smíšené lesy a ve vyšších přirozené horské smrčiny.

Ani nesouhlasím s tím, že by vzrostlé suché stromy ohrožovali nějak zásadně další generaci. Jistě, při svém pádu nějaký ten stromek asi uhyne, nicméně jaké je to %? Myslím, že mnohem víc mladých stromků zahyne třeba na sucho...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 19:44 Reaguje na Slovan
Prapravnuci uvidí možná ten nový les, ale už nynější generace zažije povodně z obnažených kopců, zanášení jezer a Lipna, či degradaci
rašelinišť. Horký vzduch nad holinami změní vzdušné proudění a na
Šumavě bude o hodně
tepleji. Vám i Pražákům
to je putna, ale místní jsou z toho naštvaní a mají už toho dost. Oni tam žijí a jiní dělají
s jejich životním prostředím pokusy. Pokud se holiny urychleně znovu nezalesní, tak to bude
mnou popisovaná katastrofa. Tak dopadly
odlesněním i jiné hory
a dnes to jsou už pouhá
skaliska se sporadickým
porostem. Je jedno, zda
to lidé vykáceli a nebo to nechali sežrat kůrovci, pokud to opět
urychleně nezalesnili.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.1.2021 23:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty vaše katastrofické scénáře mě vskutku fascinují. Mají však jednu, avšak zásadní, chybu - les se na Šumavě přirozeně úspěšně obnovuje. Měl byste si udělat výlet. A nebo Vám to trošku ulehčím... hezké fotografie z Trojmezenského pralesa jsou např. zde:

https://ladyesik.wordpress.com/2019/08/21/katastroficky-vylet-c-2-dvacet-let-po-blokade-trojmezenskeho-pralesa/

Fotky z jiné části Šumavy, např.:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ceska-divocina-lesy-do-kterych-clovek-nezasahuje/r~165cd3de33ba11eba25cac1f6b220ee8/?fbclid=IwAR1tgviq7Y4FQFJaehmkZX-iW-2TV2Q0KQ2HhsY7tca761cgIc66iOKkH4k
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:54 Reaguje na Slovan
Semena nemají odkud lítat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.1.2021 19:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Sem tam nějaký dospělý smrk i na šumavských vrcholech řádění kůrovce přežil.
Odpovědět
MG

Milan G

9.1.2021 16:02 Reaguje na Slovan
Pan Machaček má pravdu těch náletů opravdu ubývá, z čeho by také vznikly když původní les sežral kůrovec a těch pár stromů co přežili to mají zachránit?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.1.2021 18:53 Reaguje na Slovan
Mozna by stalo za to udelat zpetne nejakou inventuru, co tedy bylo na Sumave v letech 1990, 1945, 1920, 1870 atd. - az kam pamet resp. historicke vyzkumy sahaji - vlastne "hodnotne" z dnesniho "ekologickeho" hlediska a co bylo jen "naoko krasne" - takze pokud to bylo (napr. tim kurovcem) zniceno, neni to vlastne zadna skoda... Verejnost ma totiz leckdy pocit, ze ji byla po roce 1990, pod maskou vznesene znejicich frazi, ukradena krasna, nove osvobozena od bolsevika oblast a ze si ekologove z tehle velike oblasti udelali jakysi zkusebni polygon. Pak by ale meli ti ekologove prinejmensim jednou za cas predkladat te spolecnosti vykazy o tom, co bylo jimi hodnotneho objeveno, zachraneno ci dokonce podporeno v rustu (dolozit to cisly dokumentujicimi napr. populacni dynamiku tetreva v poslednich 30 ale i 100 letech) vysvetlit podrobne, co jen naoko krasneho ale ve kutecnosti nehodnotneho si zaslouzilo znicit - a jake jsou predstavy do budoucna. Ze nad Plesnym a Cernym jezerem bude opet majestatni prales s ruznorodou strukturou, ktery bude krasny pro oko odbornika i laika? Kdy to bude? Roku 2150? Budeme aspon tu promenu moci v terenu prubezne bez velkych obstrukci na vlastni oci (opatrne) sledovat? A ptali jste se nekdy verejnosti , zda s takovymto planem opravdu souhlasi? Resp. pokud s takovym planem souhlasila v euforii pred skoro 30 lety - zda mate od ni i dnes stale obdobne silny mandat? Je mnoho vednich oboru - vetsina z nich potrebuje financni injekci od statu. Aby vsak nejaky vedni obor dostal navic k tomu, vylucne pro sebe, "na hrani" resp. na sve vedecke pokusy stovky ctverecnich kilometru krajinove nejatraktivnejsiho uzemi statu - to je opravdu velmi vylucna situace. Ekologove by meli byt schopni presvedcit spolecnost, ze si takovouto velkorysost od statu - ze dostali jako experimentalni plochu ke zkoumani ne nejakou vysypku na Ostravsku, Mostecku ci rekultivovanou skladku nybrz rozsahle, drive jen "naoko krasne" sumavske lesy - opravdu zasluhuji
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 01:02 Reaguje na Miloš Zahradník
Podívejte, evidentně spolu nesouhlasíme, ale nechci říct, že otázky které pokládáte - tedy veřejnost by měla mít možnost se k něčemu vyjádřit nejsou na místě. Napíšu k tomu tři věci.

1. Nevím jak ostatní, ale já osobně jsem nikdy žádnou profesionální ochranu přírody na Šumavě nedělal. Nemám na tom prostě žádný negativní ani pozitivní podíl, tedy mě nikdo nemůže chválit za to co jsem tam udělal dobře, ani kritizovat za to co jsem tam udělal špatně. Prostě se jen řadím do té části veřejnosti, která s daným stavem souhlasí. Předpokládám, že většina tady diskutujících je na tom stejně - souhlasí, nesouhlasí, ale přímý vliv na to neměla. Tedy mě v tomhle směru nikdo mandát nedává, ale naopak já dávám část mandátu někomu jinému.

2. Demokracie funguje tak, že vítězí většinový názor. Tím samozřejmě riskuju, že můj názor spadne do menšiny a pokud většina chce něco jiného, tak mám smůlu. Myslím, že takový postoj je správný a pokud bych byl jediný kdo tohle chce a nikdo jiný by to nechtěl, bylo by v pořádku klidně i to, že by se ze Šumavy udělal Disneyland. Takže referenda a podobné věci jsou podlě mě důležité. Nicméně mělo by to být férové - pokud by se věci jako ochrana přírody měly schvalovat v referendu, měly by se v referendu schvalovat i věci jako aktivita Lesů ČR nebo činnost armády. Všechno to jsou státní složky, které nemají být utržené za řetězu, ale mají fungovat tak, jak chce stát (=ideálně jak chce většina lidí).

Nicméně pokud se v anketách měli možnost vyjadřovat turisté tak, pokud vím, bezzásahovost na Šumavě většinou schvalovali.

3. A nakonec - mandát k bezzásahové Šumavě a příslušnou legislativu vytvořil stát. Kdokoliv, komu se to nelíbí, má možnost mj. ve volbách volit tak, aby vyhrála strana, která třeba tohle chce zvrátit. Že se to nestalo je podle mě signálem toho, že v tom většina lidí nevidí zásadní problém.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 01:59 Reaguje na Václav John
A jak takový skutečný názor veřejnosti může vypadat, je vidět třeba zde:

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/tretina-turistu-chce-videt-sumavske-lesy-zasazene-kurovcem-ukazala-anketa.A101116_123142_budejovice-zpravy_pp
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

10.1.2021 09:29 Reaguje na Václav John
Bezzásahový režim prosadili a udržují zelení, kteří mají mandát od necelého procenta voličů. Tedy, žádná demokracie se v souvislosti s tím nekonala, spíš její pravý opak.
Odpovědět
VJ

Václav John

10.1.2021 21:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano? A kdo podle vás schválil zákon o národních parcích, kdy v roce 2017 sněmovna přehlasovala veto prezidenta a zákon schválila. V té době byla SZ (které jsem mimochodem nikdy nevolil, protože na mě jsou příliš doleva) pokud vím už zhruba 7 let pryč z Poslanecké sněmovny...

https://domaci.ihned.cz/c1-65684010-poslanci-budou-znovu-hlasovat-o-sumave-zemanovo-veto-zakona-o-narodnich-parcich-zrejme-prehlasuji

Asi Bursíkův duch?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

11.1.2021 08:57 Reaguje na Václav John
To je obecný problém zastupitelské demokracie, kdy různé lobbistické skupiny o pár stovkách osob, pořádající demonstrace před parlamentem, mohou získat větší váhu než hlasy milionů voličů. Proto jsem pro maximální používání prvků přímé demokracie, kde lobbing v podstatě moc nefunguje. Např. ve Švýcarsku by tento zákon nejspíš shodilo následné referendum.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.1.2021 23:42 Reaguje na Václav John
Že se s Šimůnkem stále bavíte. On je na fanatické křížové cestě proti ekologům. :-)
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

9.1.2021 11:59 Reaguje na Miloš Zahradník
Jenže ekologové jsou skutečně bolševický póvl, a tu nádhernou krajinu zcela záměrně zdevastovsli, čistě aby poškodili naši společnost.

Uvědomte si, že ty spolky jsou placeny z Německa (přípoadně Rakouska), a pro ně představovala naše část Šumavy nepříjemnou konkurenci, protože (převažují u nás severní svahy) se tam déle držel sníh a, vzhledem k ceně lidské práce, jsme jim konkurovali i cenově.
Jsem přesvědčen, že právě tohle a nic jiného stálo za naprostou většinou požadavků "bezzásahovosti". V "ekologickém" Německu pochopitelně proti kůrovci masívně bojovali klasickými lesnickými postupy a les si sežrat nenechali.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 18:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Na tom vašem příspěvku je hezká jedině ta věc, že slovo bolševický používáte jako nadávku. To je mi sympatické, jinak ale občas neskutečně ustřelujete. Tady jste asi hodně lidem nahrál na smeč, protože s tím Německem je to dobře doležitelná nepravda.

Chápu, že názory vědců a ochranářů vás příliš nezajímají, zkuste si třeba přečíst názor člověka kritizující bezzásahové hopsodaření, se kterým se jistě shodnete:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kurovec-zere-cele-Cesko-Sumava-je-jeho-chovna-stanice-vola-o-pomoc-zkuseny-lesak-557648

...věřím, že Vás jistě inspiruje a řadu argumentů z něj budete použít. Také si ale všimněte, že v Bavorském lese (což je mimochodem v Německu) se kůrovci nechává prakticky ještě větší prostor než v ČR. Tolik masivně bojující Němci proti kůrovci.

Kdybyste na Šumavě jako já opakovaně byl, tak byste tohle nenapsal, protože v terénu se snadno můžete přesvědčit o tom, jak to tam vypadá.

Asi si teď myslíte, že se tetelím blahem, protože jsem vás "nachytal" při takhle dobře doložitelné nepravdě. No, upřímně, netetelím. Samozřejmě splete se občas každý, ale větší radost by mi udělalo, kdybyste nechal těch osobních výpadů a byl schopný se podívat na věci i z jiné perspektivy. Asi byste ztratil část pravověrných fanoušků, ale jiní lidi by si vás možná naopak začali vážit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.1.2021 19:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste zřejmě příznivcem konspiračních teorií a hádám, že tuto jste sám vymyslel. Na rozdíl od Vás to nemám do Bavorska tak daleko, takže se mohu o některých věcech přesvědčit na vlastní oči. Němci ve svých bezzásahových oblastech proti kůrovci nezasahovali. Zasahovali pouze ve svých hospodářských lesích. A v hospodářském lese blízko našich hranic, který jsem viděla, dopadli hůř než my v NPŠ.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

10.1.2021 09:32 Reaguje na Majka Kletečková
Proč tedy jim stojí v rezervacích živý vzrostlý les, zatímco u nás jsou v rezervacích jen stojící mrtvoly? Obávám se, že to není úplně v souladu s vaší realitou.
Odpovědět
VJ

Václav John

10.1.2021 21:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Můžete to nějak specifikovat, kde jim podle Vás stojí živý les a u nás ne? Ano, na Šumavě i v Bavorském lese najdete velké plochy silně zasažené kůrovcem a ano, na Šumavě i v Bavorském lese najdete i velké plochy dosud stojícího lesa. Kde vidíte rozdíl?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

11.1.2021 08:58 Reaguje na Václav John
To, že tam mají daleko víc živých stromů, se dá vidět i na leteckých snímcích pana Googla.
Odpovědět
MG

Milan G

9.1.2021 15:37 Reaguje na Slovan
Opět jste mně přesvědčil o tom, že máte problém s pochopením textu.

To co jsem napsal je popis situace jak jsem ji viděl na vlastní oči, na rozdíl od mnoha zde přítomných.
Upřímně, vy jste ten poslední který mně může poučovat, lesy, lesní postupy, zákonitosti znám minimálně stejně dobře jako vy.
Nikde jsem tedy nepsal, že je něco divného na těch shlucích.

Šumavu mám dost z ruky, ale tady u nás jsem v lese hodně často. Takže samozřejmě vím, že když přijdu na stejné místo v lese kde jsem viděl onen jakoby chuchvalec semenáčků, nemusím na stejném místě za rok vidět nic. Prostě ten nálet zmizí a nezůstane nic. Proto se ptám, kde berete tu jistotu, že tam něco vyroste? Ta jistota mně zajímá.

Pravdu máte v tom, že mi to rvalo srdce když jsem viděl ty holé hřebeny, ale opravdu holé bez jediného náletu. Prostě za 18 let tam nic prakticky nevyrostlo. Rvalo by to srdce každému normálnímu člověku, která má rád les a přírodu. Protože k likvidaci těch stromů došlo díky nečinnosti a za přispění člověka.

Ale zase jsem nedostal odpověď na mojí otázku. Je opravdu nejlepší nechat sežrat relativně zdravý les lýkožroutem a pak po letech ukazovat fotky s nálety a vřeštět radostí nad tím jak je to príma protože teď bude ten les ještě lepší než ten před tím. Bez ohledu na vše.

Už to tady napsal p. Schindler, nejsme na Sibiři a nemůžeme si dovolit disturbance ve velkém množství. Pro mně je problém to, že v rámci záměrně spuštěné disturbance zlikvidujeme jednu biodiverzitu protože podle nynější mantry ta nově vzniklá bude lepší, že k tomu vůbec nemusí dojít je nasnadě.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.1.2021 16:46 Reaguje na Milan G
Já vás ale nijak nepoučuji. Pokud s tím vysvětlením nesouhlasíte, můžete napsat, co je podle vás špatně.
Já na té Šumavě byl taky několikrát i přesto, že zrovna blízko ji taky nemám. Taky sem to viděl ale měl jsem z toho úplně opačné pocity. Smrt je v přírodě naprosto normální věc, nikoli tragédie.

"když přijdu na stejné místo v lese kde jsem viděl onen jakoby chuchvalec semenáčků, nemusím na stejném místě za rok vidět nic. Prostě ten nálet zmizí a nezůstane nic."

Tohle bych chtěl fakt vidět. V životě se mi nestalo, že by podobný chuchvalec v lese do roka zmizel. Jsem v našich lesích dost často, pozoruji jejich vývoj celkem detailně a dokážu si podobná místa dost dobře zapamatovat. Ale v životě sem tohle neviděl.

"Je opravdu nejlepší nechat sežrat relativně zdravý les lýkožroutem a pak po letech ukazovat fotky s nálety a vřeštět radostí nad tím jak je to príma protože teď bude ten les ještě lepší než ten před tím."

Pokud by ten les byl zdravý, stojí tam dodnes. Někde má smysl zasahovat, jinde ne. Nelze to zobecňovat. Na Šumavě, o které se nyní bavíme, to bylo správné rozhodnutí a podporuji ho.

"Pro mně je problém to, že v rámci záměrně spuštěné disturbance..."

Jedná se o přirozený koloběh horských smrčin. Nemusí se vám to líbit, ale tak to prostě je. To nebyla žádná záměrně spuštěna disturbance...
Odpovědět
MG

Milan G

9.1.2021 20:42 Reaguje na Slovan
Já jsem věděl, že na vás nemám reagovat, tu zkušenost už s vámi mám. Napíšete půl věty takže ztrácí svůj původní význam a pak na to reagujete.

Vyvracet vám bod po bodu nebudu, protože to nemá význam.
Takže jen pár poznámek. Pokud jste něco neviděl neznamená to, že to není nebo že se to nestalo. Tak jednoduché to je.

,,Jedná se o přirozený koloběh horských smrčin. Nemusí se vám to líbit, ale tak to prostě je. To nebyla žádná záměrně spuštěna disturbance...
Právě že se vůbec nejedná o přirozený koloběh horských smrčin. To je poprvé za existenci Šumavy kdy se proti kůrovci nezasahuje. V minulosti vždy se s tímto broukem bojovalo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.1.2021 22:39 Reaguje na Milan G
Ony existují doklady o tom, že by Keltové bojovali na Šumavě s kůrovcem?

A co v době, kdy se na Šumavě lidé nevyskytovali?
(Předpokládám, že máte na mysli zásahy lidí, nikoliv vliv přirozených predátorů kůrovce.)
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 23:33 Reaguje na Majka Kletečková
Ale samozřejmě, že Keltové zasahovali, existují o tom rozsáhlé historické spisy ("Kterak Taranis kůrovce dopustil") a vše řídila tehdejší Státní správa lesů, oblastní ředitelství oppidum Třísov u Holubova.
Odpovědět
VJ

Václav John

9.1.2021 23:33 Reaguje na Václav John
... :-)
Odpovědět
MG

Milan G

11.1.2021 19:56 Reaguje na Václav John
Záměrně jsem v tom mém příspěvku ponechal větu ,,To je poprvé za existenci Šumavy kdy se proti kůrovci nezasahuje,, ačkoliv jsem jí chtěl stylizovat jinak, ohraničit časem. Ale jak jsem vás odhadl tak jsem jí v tom příspěvku nechal věděl jsem, že zareagujete. A měl jsem pravdu.

No tím svým příspěvkem jste mi jen dokázal to co jsem si o vás celou dobu myslel a to, že jste nadutý trouba. Zrovna vy patříte mezi ty, kteří si myslí, že oni jediní tomu rozumí, jediní mají pravdu,oni jediní jsou ti experti na danou problematiku. Na jedné straně se tváříte, že chcete o problémech diskutovat, ovšem na druhé straně žádnou věcnou diskuzi nepřipouštíte, protože přeci jen vy máte tu správnou pravdu.
,, No jednak moderní lesnictví existuje relativně krátkou dobu a jeho cílem je ekonomický zisk, nic víc.,, Opět dehonestace lesníků, nějak se nám v poslední době tenhle nešvar rozmáhá. Pro vaši informaci, Boubín založil Josef John – tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. Takže lesník není jenom o zisku. A ono i v dnešní době existuje hodně poctivých lesníků u kterých není honba za ziskem na prvním místě.
,,Najde se samozřejmě i hodně lidí, kterým to vadí, ale pak nemusíte jezdit na Šumavu, ale stačí navštívit jakýkoliv hospodářský les,, toto jste napsal když jste reagoval na můj text. Snažil jste se mi podsunout tu hloupost s bonusy, ačkoliv nikde jsem se nezmiňoval o tom, že cíl je nálet. A znova opakuji, že v mém textu jsem se vůbec nezmiňoval o hospodářských lesích.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.1.2021 20:41 Reaguje na Milan G
Tak ještě, že aspoň vy se tu snažíte věcně diskutovat a hlavně nikoho a nikdy neurážíte! :)
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

10.1.2021 09:34 Reaguje na Majka Kletečková
Za Keltů tam nebyla uměle vysazená smrková monokultura.
Odpovědět
MG

Milan G

11.1.2021 20:00 Reaguje na Majka Kletečková
Nechcete se raději věnovat pasteveckým psům, tam je vaše doména, tomu rozumíte, jak už jste nás tady hodně krát přesvědčila.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

10.1.2021 09:37 Reaguje na Slovan
Ten les byla uměle na konci 19.- století vysazená monokultura. Tudíž její biologická hodnota coby člověkem nedotčené přírody byla čistá nula. Hodnotu to mělo jen jako rekreační les, prostor pro zvěř a zdroj vysoce kvalitního dřeva. Všechny tato hodnoty bezzásahovost zlikvidovala a nic pozitivního nepřinesla.

Dopad ekologů na lesy se ukázal být horším, než dopad kyselých dešťů za minulého režimu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.1.2021 14:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Z dendrochronologických měření věku odumřelých smrků v NPŠ, které byly v hojné míře provedeny v posledních letech, plyne, že se tam do současné kůrovcové kalamity zachoval mnohem vyšší počet stromů starých 400 let a více, než byl donedávna převládající názor odborníků i veřejnosti. Na Šumavě - i mimo Boubín - zůstaly na řadě míst pozůstatky původních pralesů a není pravdou, že na těchto místech je člověkem vysázená monokultura. Vědci a lesníci sledující stav lesů na Šumavě byli z těchto doložitelných výsledků sami hodně překvapeni.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

10.1.2021 21:58 Reaguje na Majka Kletečková
Z dendrochronologických měření věku odumřelých smrků v NPŠ... plyne, že se tam do současné kůrovcové kalamity zachoval mnohem vyšší počet stromů starých 400 let a více, než byl donedávna převládající názor odborníků
------------------------

Tenhle Vami citovany vyrok je velkou obzalobou "managementu" Sumavy v poslednich desetiletich, uvedomujete si to?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:00 Reaguje na Majka Kletečková
No, tak teď už tam nejsou. Zelení mohou být spokojeni a mohou si jít vyzvednout svých třicet stříbrných.
Odpovědět
VJ

Václav John

10.1.2021 21:49 Reaguje na Jan Šimůnek
A vy zjevně předpokládáte, že příroda se sice dokáže zregenerovat po erupci sopky a mohutných výlevech lávy (doloženo v okolí Mt. St. Helens), ale zjevně my Češi jsme už v 19. století byli schopní ty lesy změnit tak, že už se z toho v životě samy nevzpamatují a jsou dobré jen k produkci dřeva? Jako vážně?

Pokud nevidíte nárůst populaci ohrožených druhů v bezzásahových zónách na Šumavě, nebo jej vidíte, ale nehodnotíte jej jako pozitivum, tak samozřejmě žádná pozitiva ani vidět nemůžete, když je vidět nechcete. Když se půjdu podívat na fotbalový zápas, který dejme tomu skončí výsledkem 4:4 a celý zápas budu mít zavřené očit, tak věta "Neviděl jsem žádné góly" sice může být pravdivá, ale o výsledku neřekne vůbec nic.
Odpovědět
VJ

Václav John

10.1.2021 21:51 Reaguje na Václav John
...navíc si docela protiřečíte, jednu chvíli píšete o umělých monokulturách a druhou chvíli o likvidaci nejcennějších částí lesa kůrovcem.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:09 Reaguje na Václav John
Uvědomte si, že vzrostlá smrková plantáž má daleko vyšší hodnotu než současná devastace. Ta zlikvidovala schopnost zadržování vody krajinou (prameniště, zábrana povodním), zlikvidovala četné "pralesní" biotopy, zlikvidovala ostrůvky původních šumavských smrků, a mnoho dalšího pozitivního. Aniž by sama cokoli pozitivního přinesla.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

10.1.2021 22:39 Reaguje na Václav John
S temi goly,je ale prirovnani... Kdyz da Slavia/Sparta gol tak zarve nadsenim 10 000 lidi na stadionu a pul milionu v televizi.
Objeveni se dalsiho exemplare datlika triprsteho sotva bude budit takove davove nadseni.. Je vyskyt datlika triprsteho na Sumave je stejne ne li vice dulezity, nez kdo vyhraje ligovou soutez? Tak se tom pokuste tu verejnost predvedcit - ne jen mocenskymi a represivnimi argumenty. Kdyz uz ji "kvuli tomu datlikovi" vyhanite z tak velkeho a krasneho uzemi Sumavy. Pisu tohle jako naprosty fotbalovy a sportovni ignorant

Zakladni problem je obecnejsi. Mnozi "ekologove" jsou ocividne stale presvedceni, ze nebraneni kurovcove kalamite pomohlo cosi velmi cenneho na Sumave zachranit ci obnovit. Jejich oponenti si mysli opak - ze "ekologum" se za poslednich 25 let podarilo na Sumave velmi mnoho cenneho a krasneho znicit, byt ta zkaza neni siroke verejnosti vzdy jasne patrna v dusledku pretrvavajici silne propagandy, ktera zkazu vydava za obnovu a take z prosteho duvodu, ze pristup do tech nejvice ponicenych/chranenych oblasti napr. pohranicniho hrebene je v realu velmi omezen ruznymi obstrukcemi. Viz Lusenske udoli, snahy o jehoz zpristupnovani trvaji uz 30 let tedy 3/4 te dlouhe doby, po kterou tady vladnul bolsevik...

Pardon, pokud jsem trochu odbocil od Vaseho posledniho prispevku. Zkuste tedy zformulovat, z ceho se mela Sumava po roce 1990 treba kolem toho Lusenu, Roklanu nebo Plecheho "vzpamatovavat" - a jak moc se to "vzpamatovani" podarilo,
porovname li prirodni stav te krajiny (kvalita lesu, raselinist, stavy datliku a tetrivku atd.) s dneskem
Odpovědět
VJ

Václav John

12.1.2021 01:27 Reaguje na Miloš Zahradník
"Tak se tom pokuste tu verejnost predvedcit - ne jen mocenskymi a represivnimi argumenty."

Vy si ale stále neuvědomujete, že já jsem tady stejně jako vy zástupce veřejnosti, jen s odlišným názorem.

Chápu, že ne každý je nadšený z datlíka, ale důležitý je skutečně názor většiny, ne jednotlivců.

Ad restrikce - opět, já nikoho odnikud nevyháním. Kdybych měl možnost o tom rozhodovat a rozhodoval se jen podle sebe, byl bych proto zpřístupnit většinu míst, kam veřejnost nesmí, pokud neexistuje fakt dobrý důvod (třeba tokaniště tetřívka nebo hnízdící sokol na vrcholu skály) aby tam veřejnost nechodila/nelezla. Takových míst by bylo minimum, docela se mi v tomhle líní skandinávksý model, kdy zpřístupnění národních parků nevede k tomu, že se z toho dělá síť silnic a cest, prostě tam jen lidé můžou chodit. Ale to je pouze můj názor a vzhledem k tomu, že nemám žádné pravomoci o čemkoliv rozhodovat je to názor nedůležitý.

= pokud mi rozumíte, pak chci říct pouze to, že nemám problém s bezzásahovým reřimem na Šumavě, ale kdyby bylo po mém, tak z těch míst nechci a nebudu vyhánět lidi (až na pár výjimek, jako jsou ta tokaniště tetřívků).

Nejsem nadšený zastánce kůrovce a ten vývoj jsem sledoval velmi obezřetně. Dnes vidím, že třeba stavy tetřeva, který všude jinde ubývá šly na Šumavě na těch bezzásahových plochách, včetně míst s odumřelými lesy, výrazně nahoru. Početnost tetřeva se blíží normálnímu stavu, přitom jinde u nás prakticky není (pár kusů v Beskydech) a silný úbytek je i na Slovensku (populace na celém SK je srovnatelná s tou na Šumavě). Podobný vývoj zaznamenaly i populace ohrožených druhů hmyzu, ten datlík a podobně. Takže samozřejmě pokud někomu je jedno, že na Šumavě jsou tetřevi, ale chce tam všude zelené lesy, tak se nikdy úplně nepochopíme. Nicméně pokud má být jedním z hlavních cílů národního parku ochrana ohrožených druhů, pak si troufám tvrdit, že navržená cesta je správná.
Odpovědět
VJ

Václav John

12.1.2021 01:32 Reaguje na Václav John
A doplním - většina lidí nezpochybňuje, že na místech kde řádil kůrovec opět vyroste les. Je pár míst s vyšší nadmořskou výškou, kde se les obnovuje pomaleji, ale jinak ta obnova funguje. Princip, který vadí většině lidí je dvojí (tak jak to chápu):

a) ekonomické ztráty - tím se nejvíc argumentuje, dřevo, které necháme zetlít prostě stát neprodá. Málokdo z oponentů je schopný přijmout, že nejde o lesy hospodářské a to dřevo není určené k prodeji, ale stát s ním má jiné zájmy.

b) plošný dopad - lze předpokládat, že kácení by nevytvořily tak velké holiny jako kůrovec. Ovšem dneska už víme, že to nemusí platit vždy, protože příklady z různých míst republiky ukazují, že v případě extrémního sucha se gradace kůrovce nedá zastavit. Na Bruntálsku a jinde vznikly ještě rozsáhlejší holiny než na Šumavě.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.1.2021 09:03 Reaguje na Václav John
Jaka jsou vlastne aktualni cisla tykajici se tetreva
v porovnani s minulosti
(1945,1970,1990,2005, 2010) na Sumave a na Slovensku? Ktera nam zemepisne/klimaticky nejblizsi zeme ma porad "normalni" stavy tetreva?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.1.2021 09:10 Reaguje na Miloš Zahradník
Jak moc tetrev pri vyberu stanoviste odlisuje NP, rezervace v CHKO a zbylou cast CHKO? Konkretne treba jak se treba lisi "zabydlenost tetrevem" Lusenskeho udoli a nejake "anonymni" lesni oblasti u Lenory ci Borovych Lad? S tim Slovenskem mne to prekvapuje, kolik tetrevu maji ruzne slovenske hory?
Odpovědět
VJ

Václav John

13.1.2021 20:08 Reaguje na Miloš Zahradník
Problém Slovenska je ten, že se ve většině národních parků hodně kácí. Nesouvisí to jen s kůrovcem (to až teď) jen prostě jejich 1. zóny jsou drobné a jinde se kácí ve velkém, extrémním příkladem je NP Nízké Tatry, potvrdila mi to řada lidí, která tam jezdí:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/za-15-let-zmizely-lesy-velke-jako-cele-tatry-slovensti-ekolo/r~db7c50c0d36b11e7b6830cc47ab5f122/

Každopádně ta šumavská populace tetřeva je docela unikátní, na Slovensku mizí velmi rychle v těch národních parcích.

PS - V odkazu co jsem poslal začíná srovnání NP Vysoké Tatry, což je samozřejmě dost zavádějící, protože tam došlo k té mimořádně kalamitě v roce 2004. V tom článku je to ale vysvětleno.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.1.2021 20:00 Reaguje na Miloš Zahradník
Na celé Šumvavě, včetně německé a rakouské strany žije +- 600 tetřevů, z toho hrubým odhadem nějakých 400 v ČR. V 90. letech byla početnost zhruba poloviční. Z předchozích let známe jen myslivecké statistiky (celorepublikové), a ty jsou zatížené chybami. Dobře je podchycený zmenšující se areál rozšíření u nás, ještě v polovině 20. století byl výskyt zjištěný ve většině pohraničních hor.

Tady je shrnutí pro přehled:
http://datazone.birdlife.org/userfiles/file/Species/erlob/supplementarypdfs/22679487_tetrao_urogallus.pdf

...číslo z ČR je 10 let staré a dnes je již vyšší

V okolních státech je větší populace tetřeva v rakouských Alpách a pak až v Rumunsku, případně Pobaltí.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.1.2021 20:02 Reaguje na Václav John
Jinak mám informace od známého co bydlí na Šumavě a třeba v okolí Plechého se donedávna tetřevi vyskytovali jen výjimečně, po té kůrovcové gradaci se tam tetřevovi začalo dařit. Většina míst výskytu jsou 1. zóny, ale izolovaný výskyt je i mimo NP (Boubín) a v poslední době se tetřevi objevují pravidelně i v Boleticích.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:06 Reaguje na Václav John
Ano, příroda se může zregenerovat i po výbuchu sopky, ale my jme mohli tomu "výbuchu sopky" zabránit. Což zelení zakázali. A, bohužel, ve sněmovně se našlo příliš mnoho negramotných hlupáků, kteří jim na jejich lživou propagandu naletěli.
Ty lesy jsou pro cca dvě generace ztraceny. Lesy tam uvidí, pokud se podaří zrušit bezzásahovost, možná až můj vnuk nebo jeho potomci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2021 16:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Přírodě se v NPŠ daří. Lesy tam nejsou ztraceny pro žádnou generaci, jen tam na rozlehlých plochách došlo a průběžně dochází k rychlému zmlazování. „Les proste nie sú jen stromy. Les je korporácia miliard organizmov, ktoré medzi sebou komunikujú, pomáhajú si, udržujú stabilitu a stromy sú len z jednym z týchto organizmov.“

O tom se píše v článku, že vedle ochrany konkrétních druhů má smysl také ochrana přirozených procesů.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.1.2021 17:48 Reaguje na Majka Kletečková
To je opravdu skvely eufemismus - rychle zmlazovani. Kdyz asle vykacime les a promenime jej v paseku, jde o jeste rychlejsi zmlazovani. Amazonsky a dalsi rovnikove pralesy nam dnbes mladnou primo pred ocima...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.1.2021 18:33 Reaguje na Miloš Zahradník
To, co probíhá na Šumavě a v Amazonském pralese, nelze srovnávat. V Amazonii dochází k odlesňování prováděnému člověkem kvůli přeměně původně zalesněného území na pastviny pro stáda dobytka a na zemědělskou půdu (např. na pěstování sóji). Na Šumavě roste záplava nových stromků (některé z nich třeba i řadu let před tím přežívaly ve stínu těch velkých a čekaly na svou příležitost, jiné tam teprve postupně vyrůstají ze semínek).
Odpovědět
MG

Milan G

11.1.2021 19:45 Reaguje na Majka Kletečková
Když dva dělají totéž, není to totéž, vy máte dost.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

12.1.2021 09:08 Reaguje na Majka Kletečková
Jenže na Šumavě žádný přirozený prales nebyl (vyjma pár ostrůvků ve zcela nepřístupných vrcholových partiích, které masívní nálety ekology množeného kůrovce zlikvidovaly vesměs také). Hodně přes 90 procent šumavských lesů byla jen uměle vysazená smrková plantáž, která vyžaduje naprosto jiné zacházení než "bezzásahovost. A pokud tam vyrostou nějaké semenáče, tak stejně půjdou v bezzásahovém režimu do kopru. Pravděpodobně ještě před dosažením plodného věku.
Odpovědět
VJ

Václav John

12.1.2021 01:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Když se podíváte na ty na mapy.cz a dáte si tam starší fotky ze stejného místa, uvidíte v drtivé většině případů jak se to dynamicky mění. Souvisle mrtvá plocha zarůstá mladými stromky a zelená se. Je to velmi dobře vidět ... a bez jakékoliv povinné výsadby.

Samozřejmě lesy rostou pomalu, takže pokud váš oblíbený les kam chodíte na houby doroste do mýtního věku a je pokácen, tak už se na tom místě vzrostlého >100letého lesa znovu nedožijete. Ani les napadený kůrovcem nevyroste rychleji.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.1.2021 11:32 Reaguje na Slovan
Dobře a výstižně jste to vystihl.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.1.2021 18:29 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji paní Kletečková.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

11.1.2021 19:45
Zapomíná se, že před kůrovcovou zkázou probíhala v ochranářských kruzích diskuse o Šumavském parku na téma smrková monokultura a jak ji pozměnit ! Pak přišel v roce 2009 orkán Kyril a s revolučním zápalem zelených Khmérů ochranáři podpořili rozvoj kůrovcové kalamity za účelem změnit skladbu lesních porostů na Šumavě. A co se povedlo ? Za obrovských národohospodářských škod letité a někde vzácné smrkové monokultury byly nahrazeny mladými smrkovými monokulturami!Bylo to genitální vítězství ochranářského rozumu. Nepovedené dílo usilující o změnu porostní skladby zelení zoufalci maskovali radostnými výkřiky nad mladými smrčky o všemocné přírodě a zároveň se tu změnu někde pokoušeli imitovat výsadbou listnáčů, jak o tom svědčí výsadba javorů za ředitele Krejčího u pramenů Vltavy. A Martin Konvička ? Není to nic jiného, než preference velkých býložravců, kteří mají nezastupitelné místo, pokud máme udržet velkou biodiverzitu šumavské krajiny .Působení velkých šelem včetně medvěda by bylo přirozeným završením všech snah. Ze všech těch ochranářských názorů nikdo nepřipouští, že Národní park Šumava je pořád malé území, kde se bude muset dělat managment, neboť dopady na okolí NP se budou dříve či později dostavovat a zásahy si to vynutí. Budoucnost Šumavy spočívá ve vysídlení lidí, ale také ve velkých financích ve jménu udržení divočiny. Jsem si jistý , že i pro budoucí zdivočelou Šumavu bude platit zásahový režim, neboť to není zapomenutá část Sibiře či Aljašky !
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

12.1.2021 09:11 Reaguje na Jan Chloupek
"Vysídlení lidí" - ano, prostě ekologové jako nacisté či komunisté.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2021 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Opět Váš oblíbený ideologický blábol :-)

Už jsem si na tyhle Vaše hlášky ale tak nějak zvykla. Na druhé straně si u Vás cením, že nikoho na ekolistu osobně nenapadáte!
Odpovědět

Nejčtenější články

Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné

Diskuse: 33

Sopka pod ostrovem Santorini není tak „ospalá“, jak se myslelo

Romana Šonková: Velkochov chobotnic se musí zastavit v zárodku

Diskuse: 23

Miroslav Bobek: Další gorilí mládě v Rezervaci Dja!

Diskuse: 1

Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části

Diskuse: 8

Když se ochrana přírody dělá bagrem

Diskuse: 14

V ulicích etiopského Hararu si hýčkají hyeny, které jinde v Africe zatracují

Diskuse: 17
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist