Matouš Vencálek: Další mrtvý potok a bezzubý systém

Potok má modrošedou barvu, zapáchá a živočichové jako užovky či žáby, kterým byl domovem, zmizeli.

Foto | Matouš Vencálek

Letos v březnu se na mě obrátili obyvatelé jihomoravských Bratčic s prosbou o pomoc při řešení znečištění tamního potoka Lejtna, který prý zapáchá, má modrošedou barvu a mizí z něj život. Už v prosinci se prý obraceli na Českou inspekci životního prostředí, která údajně záležitost prošetřila, zjistila, že ke znečištění skutečně došlo, jeho původci uložila zjednat nápravu a udělila pokutu. Situace se však od té doby nezlepšila – potok vypadal stále stejně, ne-li hůř, což místní dokládali i fotografiemi a měl jsem možnost se o tom přesvědčit i sám, když jsem Bratčice následně navštívil.

Obrátil jsem se proto na ČIŽP sám a po nějakém čase se dočkal odpovědi: „ČIŽP provedla dne 12. 3. 2021 šetření výše uvedeného podnětu, které navazuje svou povahou na šetření ČIŽP provedené dne 8. 12. 2020. Šetřením ČIŽP zjistila porušení vodního zákona a na základě uvedeného povede s kontrolovanou osobou řízení o přestupku.“

Ani v květnu, bezmála po půl roce, není situace lepší.

Foto | Matouš Vencálek

Telefonicky mě k tomu inspektor z ČIŽP také ujistil, že situaci sledují, že původce znečištění už v prosinci vyzvali k nápravě, kterou sice provedl, avšak nedostatečnou, a tak jej nyní k nápravě vyzývají znovu. Dobrá, říkám si, snad se teď tedy ledy pohnou. Do Bratčic posílám zprávu o vývoji a místní prosím o sledování situace.

V květnu z Bratčic dostávám do e-mailu informaci, že se situace stále nezlepšuje, opět doloženou fotografiemi. Znovu se tedy obracím na ČIŽP a dozvídám se, že věc je stále v řešení a viníkovi posílají konkrétní požadavek na nápravné opatření. Také konečně zjišťuji, čím byl potok znečištěn – jde o silážní šťávu, kyselou a vysoce agresivní látku, jejíž únik způsobuje kyselost půd, je nebezpečný pro vodní živočichy a hrozí kontaminací spodních vod využívaných jako zdroje pitné vody. Vzniká při výrobě siláže, která se používá například v bioplynových stanicích – jako je ta v Bratčicích…

Za znečištění může únik silážních šťáv – ty jsou kyselé, vysoce agresivní a nebezpečné pro půdu, vodní živočichy i zdroje pitné vody.

Foto | Matouš Vencálek

Ale nejhorší zpráva, kterou se od ČIŽP dozvídám, je ta, že jsou na viníka jednoduše krátcí – proti každému rozhodnutí se odvolává a ČIŽP po něm nemůže nápravu vymáhat, dokud odvolací řízení neproběhne. Koryto Lejtny bude dle dostupných informací také v důsledku znečištění nutné vybagrovat. Nedokážu si bohužel vzhledem k vývoji moc představit, že by někdo byl s to přinutit původce znečištění, aby náklady uhradil on.

Přečtěte si také |

Martin Hanousek: Na Plachtě – likvidace chráněných druhů za lhostejného přihlížení ČIŽP

Potok Lejtna tak už půl roku skomírá a stejně jako Bečva nám ukazuje, jak nedostatečná je u nás ochrana vod a jak bezzubá je česká legislativa, co se týče ekologické kriminality. Potřebujeme mnohem lépe regulovat nakládání s nebezpečnými látkami, kontinuálně monitorovat kvalitu vod, stejně jako kontinuálně monitorujeme kvalitu vzduchu, a to alespoň tam, kde hrozí znečištění. Potřebujeme zlepšit krizové řízení v případě havárie a potřebujeme změnit legislativu tak, aby potenciální pokuty a náhrady ekologické újmy byly skutečně odstrašující a především vymahatelné.