https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milann-dadourek-podpora-tradicnich-zpusobu-zemedelstvi-zustava-jen-na-papire
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Daďourek: Podpora tradičních způsobů zemědělství zůstává jen na papíře

24.2.2021
Idylka. Než pořádně otevřete oči. Ilustrační snímek.
Idylka. Než pořádně otevřete oči. Ilustrační snímek.
Foto | Aksel Fristrup / Unsplash
Jaký je ideální obraz venkovské krajiny? Většině z nás vyvstane v mysli pohled na střídající se chlumy, pole a louky, kde nechybí popásající se skot, ovce a pracovití lidé. Pak otevřeme oči a vidíme lány oranisek přejížděné hlučnými stroji.
 

Extenzivní pastviny a pasoucí se zvířata nejsou jen romantickou představou bez rozumné opory. Existují dobré důvody, proč bychom měli jejich návrat podporovat. S pastvou v krajině souvisí mnohé: drobné vodní prvky k napájení, dřeviny dávající stín i pravidelně procházející hospodáři.

Travnatý pokryv pastvin silně omezuje erozní splach půdy. Kořeny trav, stařina i trus zvířat na pastvině přispívají k navyšování organické hmoty v půdě. Zdravá půda má mnohem lepší schopnost vsakovat vodu, poskytuje prostředí pro půdní živočichy a pomáhá k uskladnění uhlíku z atmosféry. K tomu přispívá i silné prokořenění podporované spásáním listů a stonků. Pastva nutí travinu k zahušťování, a vedle běžných trav uvolňuje prostor i pro vzácnější druhy. Různě intenzivní sešlap i okusování vytváří různorodé prostředí pro rostliny, hmyz i ptactvo. Přitom lze pastvinu v dobrém stavu udržovat bez umělé chemizace i velké mechanizace, která na polích i loukách dokáže mimoděk účinně likvidovat většinu živého.

Pastevní chov zvířat má mnohé přínosy i v krajinném měřítku. Vrací do krajiny vedle polí, jichž máme oproti minulosti i jiným evropským zemím nadměrný podíl, travnaté plochy. Mozaika různého pokryvu zvyšuje schopnost krajiny vyrovnávat se s rozmary počasí i člověka. Pastviny umožňují konzervaci zemědělské půdy „na horší časy“. Zvířata potřebují přístup k vodě a odpočinek ve stínu, což vždy dobré hospodáře vedlo k budování vodních prvků, výsadbě stromů, údržbě dřevin a různých zákoutí, která by na louce či poli byla na překážku. Střídání pastvin bývalo přirozeným způsobem ochrany zvířat před příliš silným tlakem parazitů. Potřeba přehánění pak vedla k přemýšlení nad průchodností a propojeností různých míst. Dobrý pastevec tak je z potřeby též krajinářem.

Moderní společnost zvyšuje svoji citlivost také vůči kvalitě potravin a způsobům jejich produkce. Je bez pochyb, že pastevní chov přežvýkavců je mnohem blíže jejich přirozeným životním podmínkám. Důležitým předpokladem je samozřejmě přiměřené množství zvířat na pastvině, neboť přílišně intenzivní hospodaření může namísto přínosů způsobit škody. S tím souvisí dostatek dobrých chovatelů, kterým musí extenzivní pastvinaření poskytnout důstojnou obživu. Jejich přítomnost v krajině v souvislosti s péčí o zvířata pak znamená další klady pro krajinu a její tvářnost.

Návrhy Ministerstva zemědělství se, bohužel, zdají jít opačným směrem. Přes rozsáhlé erozní postižení našich půd podpora zatravňování a hospodaření na travních porostech klesne. V chovu půjde o produkci a vylepšování výkrmen, než o přechod zvířat pod širé nebe. Systematická podpora extenzivní pastvy není na pořadu, stejně jako důsledné rozčlenění širých lánů na menší různě obhospodařované plochy. A podpora venkovských obyvatel a jejich sebezaměstnávání, včetně rodinných statků, zůstává malá i na papíře.


reklama

 
foto - Daďourek Milan
Milan Daďourek
Autor je farmář. Vystudoval Ochranu a tvorbu životního prostředí na PřF Univerzity Palackého v Olomouci a Právo veřejné správy na PF Masarykovy univerzity v Brně (Bc.). Ma Vysočině vede společnou kandidátku Pirátů a STAN ve volbách do poslanecké sněmovny.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.2.2021 07:24
Stop erozi a zbytečným dovozům!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.2.2021 09:25
No, tradiční způsob zemědělství začíná tím, že na 1ha zemědělské půdy je minimálně 1kus hovězího dobytka = hnůj.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

24.2.2021 11:36
Pan autor není farmář, ale je ekologický zemědělec žijící z velké části z dotací. Tady se nás snaží přesvědčit, že pastevectví je lepší než klasické zemědělství a že nám to k obživě stačí. Jestli je to pravda tak by mu měli stačit k obživě produkty které prodá.
Už naši předci před tisíci lety zjistili, že jestli chtějí úrodu tak nestačí jenom brát, ale musíte se půdě věnovat. Jestli chcete zadržet a udržet si vodu musíte půdu kultivovat. A vůbec není pravda, že když půdu oráte tak to znamená eroze. Ba právě naopak orba po vrstevnici je jediná zemědělské operace kde dokážete půdu vracet zpět proti svahu.
Odpovědět
DA

DAG

24.2.2021 13:28 Reaguje na Petr Blažek
Možná jste měl napsat ekologický aktivista. Já jsem i pro pasení i pro biozemědělství i pro přírodu blízká opatření a také pro klasické zemědělství. To by mělo převládat.
O ostatních se můžeme bavit v jakém procentu budou zastoupeny.
Přijde mi, že tito aktivisté chtějí jen jeden typ čehokoli: jenom ekozemědělství, jenom věkově a druhově rozruzněný les, jenom obnovitelné zdroje a to hned. Pán není politik, ale aktivista.
Bohužel iracionální ekomyšlení už je ze západu asi tady. Uvidíme jestli aktivisti Piráti vyhrají volby.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.2.2021 13:43 Reaguje na DAG
Přesně tak, vše by mělo být v jakémsi zdravém poměru. Příroda to pastevectví uvítá, i když společnost bude stále převážně závislá na klasickém zemědělství. A to lze provozovat také na různé úrovni. Žel, ten sešup živky po sametu a maximalizace velikosti honů se do kvality půd promítá čím dál víc.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.2.2021 15:16 Reaguje na DAG
Jsem velmi příjemně překvapen vyváženou reakcí na tento článek. Trochu mne mrazí dosti nevyvážený přístup autora: já to dělám dobře, jsem pro všechny vzor, stát nás musí začít pořádně podporovat, dělejte to všichni jako já. Ano, nadšenectví je jistě nutné a pokud je zkombimováno se střízlivou racionalitou, je to výborné. To ale i Pirátů dosti chybí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.2.2021 19:22 Reaguje na DAG
Tak docela nechápu, proč tu do toho neustále taháte piráty... podívejte se na to, jak to tu vedou ti babráci, co jsou momentálně u vesla. Řekl bych, že i stádo šimpanzů vybavených krabičkou s dvěma tlačítky ANO/NE by byla výrazně úspěšnější.
Jinak zbytku Vašeho příspěvku není co vytknout
Odpovědět
DA

DAG

24.2.2021 19:50 Reaguje na Jakub Graňák
No protože piráti bohužel nejsou politici, ale aktivisté.
Mě se třeba líbí Bartoš nebo Ferjenčík a když si udělám volební kalkulačku, tak tak vyjdu jako volič Pirátů. Líbí se mi jejich systém strany. Pak se podívám na faktickou politiku, kterou dělají ostatní piráti a mám strach, že na vesnici nepůjde žít a dopadneme jak v Německu a příští volby vyhraje díky nim Okamura.
Odpovědět
DA

DAG

24.2.2021 19:51 Reaguje na DAG
Jinak zloděje z Ano nesnáším a i mezi ostatními politickými stranami si vybírám nejmenší zlo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2021 08:57 Reaguje na DAG
Nemyslím, že to bude tak horké, ani oni nežijí ve vzduchoprázdnu, a když přihlédnu k tomu, že budou potřebovat nějakou koaliční stranu, tak se myslím hrany dost otupí. Kouzelný prsten jako Arabela určitě taky nemají, takže všecko naráz přešaltovat během jednoho volebního období se jim asi těžko povede. Tudíž budu soudit, až za nimi budou nějaké výsledky.
Je třeba ovšem brát v úvahu, že kdokoli, kdo příjde po Endym to bude mít sakramentsky těžké. Jednu dobu jsem si myslel, že by bylo nejlepší, aby vyhrálo znovu ANO, aby si tu hrůzu, co způsobili vyžrali do dna. Pak jsem vzal v potaz budoucnost svého potomstva a tvrdím, že čím dřív zmizí v propadlišti dějin i s tou svojí skvadrou, tím líp pro všechny.
Odpovědět
AP

Alouš Pekelník

4.3.2021 23:32 Reaguje na Petr Blažek
Jenže na svahu by právě měla být louka.
intenzivní zemědělství na rovině...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

24.2.2021 18:32
Autor neuvedl, kde hodlá tento způsob zemědělství provozovat. Na svažitých pozemcích v NP či CHKO jde o velmi vhodný způsob využití luk, který by podporován být měl. Ovšem tam, kde jsou vhodné podmínky pro klasické zemědělství, je tento způsob využití zemědělské půdy zcela kontraproduktivní a tedy si podporu nezaslouží.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.2.2021 20:13 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Totéž platí i naopak, na svažitých pozemcích je klasické velkoplošné zemědělství také kontraproduktivní.
A tam, kde jsou vhodné podmínky může být tento způsob zemědělství jako doplněk. Navíc nevěřím, že by se z ekologického nebo maloplošného zemědělství stal dominantní způsob obdělávání půdy. Nejsou totiž lidi.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

24.2.2021 21:20 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Také navrhuji porazit poslední strom v poušti, vždyť už je tam přeci poušť.
Odpovědět
ig

24.2.2021 20:17
Proč by se mělo zemědělství jakéhokoliv druhu podporovat? Vždyť si na sebe vydělá samo. A když nevydělá, tak jej jednoduše přestat provozovat.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

24.2.2021 20:39 Reaguje na
Takže ještě větší lány, ještě větší stroje, ještě víc řepky a třikrát dražší potraviny. To je podle vás ta správná cesta?
Odpovědět
ig

25.2.2021 03:31 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Z dotovaného zemědělství nejsou potraviny levnější. Co nezaplatíme přímo, to dáme v daních na dotace. Podle termodynamických zákonů (zákon zachování peněz) to ani jinak být nemůže. A to nemluvím o tom, co všechno se děje s penězi které jdou ke svému cíli oklikou namísto přímo :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.2.2021 11:07 Reaguje na
Jenže vtip spočívá v neúměrných maržích zpracovatelů a dále obchodníků. Schválně, víte, kolik dnes stojí vepřové v živém, aktuální cena?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2021 11:25 Reaguje na pavel peregrin
Ačkoli se v tom už pěknou řádku let nepohybuju, dovolím si odhadnout, že někde kolem 30-35 Kč/Kg. Lidi si moc neuvědomují, že na pultě to stojí 300-400% dráž, než za kolik to producent vyprodukoval. Ono by to zas nebyl takový problém, kdyby výrobní náklady nerostly ještě neúměrněji, než marže zpraccovatelů a prodejců.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.2.2021 12:12 Reaguje na Jakub Graňák
Bohužel z důvodu prasečího moru Čína zakázala vývoz zvláště německého vepřového do jejich země. Vznikl přebytek v západních zemí a cena se nyní obchoduje mezi 26 - 28 Kč dle SEUROP. Průměrný náklad v ČR je zhruba 31 - 32 Kč (platí i pro němce). Určitě vám vyvstává otázka, proč to sem ti němci vyváží pod náklady. Ano mají vyšší národní dotace, dostanou se minimálně alespoň na náklady. A teď se zase ptám. V zákonech máme psáno, že se u nás nesmějí prodávat komodity za dumpingové ceny? Proč to stále prochází?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2021 12:25 Reaguje na Jiří S
Tak to je ještě větší hnus, než jsem myslel, to je cena jak před dvaceti rokama!
Odpovědět
JS

Jiří S

25.2.2021 12:36 Reaguje na Jakub Graňák
Kdyby byly ceny jak před 20 rokama, tak budou vepříny skákat do nebes.
http://eagri.cz/public/web/file/2976/svz_VEPR_MASO_06_03.pdf

Strana 31
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2021 15:17 Reaguje na Jiří S
Díky za odkaz, když kouknete na konec roku 98 a první polovinu roku 99 tak o to mi šlo, to je tak zhruba doba, kdy jsme to balili. Omlouvám se za nepřesnost, už je to let:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

25.2.2021 16:56 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím, myslel jsem to samozřejmě částečně ironicky. Je pravdou, že tenkrát byly také vyšší náklady, užitkovost nebyla taková, odchov taky ne, takže ona i ta cena tenkrát kolem 33 Kč nebyla v plusu.

Spíše mě mrzí, když se tady mluví o dotacích, že zde lidé nechápou o čem částečně dotace jsou. A to o ,,sociálním smíru,, samozřejmě každý z nás z daní zaplatí dotaci, která jen částečně vyrovná cenu komodity. Je rozdíl, když si stát vezme daň, na to obyčejný člověk tak nějak zapomene. Horší by bylo, kdyby ten obyčejný člověk musel kupovat rohlík za 15 Kč každý den a o tom je ten ,,sociální smír,,.

Pro pány diskutující nahoře, proč by se zemědělství mělo, či nemělo dotovat. Výše dotací rozhodně neodpovídá narovnání cen komodity, takže tu zátěž soc. smíru z velké části stále nesou na svých bedrech, podle vás ti hrozní zemědělci. Tak to bohužel je.
Odpovědět
ig

25.2.2021 21:53 Reaguje na Jiří S
Já se přiznám, že také nechápu k čemu dotace jsou. O sociálním smíru to nebude, většinu daní stejně zaplatí ti "obyčejní lidé" kterým je pak v rámci smíru dotován ten rohlík :-)
Odpovědět
ig

25.2.2021 14:26 Reaguje na pavel peregrin
Nevím, to bych si musel najít na netu.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

24.2.2021 21:21 Reaguje na
Jsem plně pro, dojděte si k nám pro vejce za 15Kč, jehně za 5tis a určitě budem oba spokojeni - já tedy jo.
Odpovědět
ig

25.2.2021 03:39 Reaguje na Stanislav Mudra
Dojdou si lidé kteří podporují ekologické zemědělství. Je to mnohem účinnější než nutit ostatní lidi aby jim za to zaplatili a oni pak měli vajíčka z chovu, kde berou slepice do postele a čtou jim pohádky, za levno.

Mimochodem, vejce za 15 nakupuju už teď, od paní která chová nedotované slepičky klasickým způsobem - tedy když jedu okolo, jinak to vyhrává Rohlík :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.2.2021 11:09 Reaguje na
Tak to vás dost obdivuji, protože 15 za vejce bych nedal ani omylem. Nic totiž neopodstatňuje tuto jeho cenu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2021 11:30 Reaguje na pavel peregrin
Cheche, to je prča, u nás na venkově z domácího chovu 2-3 Kč jak u koho. Ale jsem pro, pořídím sto slepic a nebudu muset chodit do práce:-)
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.2.2021 15:27 Reaguje na Jakub Graňák
Asi jsou u vás dobří lidé, nebo nemají kalkulačku. Za 2 kč to doma nikdo nevyrobí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2021 16:26 Reaguje na Jan Olejníček
Myslím, že o peníze nikomu nejde, většinou jde o přebytky. My máme třeba směnný obchod se sousedem: vejce výměnou za rajčata a podobně:-)
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

25.2.2021 18:08 Reaguje na pavel peregrin
Ale opodstatňuje, zemědělec může chtít též průměrný plat (pracuje víc jak 8 hod denně), naftu mi nikdo nedá a podívejte se na ceny strojů a háhradních dílů, o servisu ani nemluvím. Za 100 jehňat po 1500Kč po odpočtu nákladů na chov koupíte rezavou sekačku z 3 ruky. Pokud by to bylo ta 5tis, tak by bylo na novou jako na západě.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

24.2.2021 21:19
Milane, ona vůbec podpora drobných zemědělců není v kurzu ani u lokálních zdrojů (MAS) kde se většinou podporují malé podniky (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur) maximálně mikropodniky (méně než deset zaměstnanců a jejichž roční obrat nepřesahuje 2 miliony eur rozuměj cca 50mil Kč). A tak dostanou obecní peníze agrokombináty. Unás pro jistotu dotace z MAS nejsou již několik let. Přitom každý metr odlišné kultury obecně (pro Jaroslav Štemberk a další) v lánech je zdrojem biodiverzity - zdrojů pro organismy. Jejich význam pak roste s homogenitou krajiny.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.2.2021 21:45 Reaguje na Stanislav Mudra
Podnik s např. 249 zaměstnanci mi nepřipadne zrovna jako malý podnik, jinak souhlas.
Jen dodávám, že v optimálním případě, by měl být hlavním zdrojem biodiverzity územní systém ekologické stability (ÚSES). V další úrovni pak různým způsobem využité pozemky drobných zemědělců (malá políčka, louky, pastviny, sady). Matrice krajiny (většina plochy) bude nakonec stejně obdělávána středními a velkými zemědělci, z důvodu, který jsem uvedl výše.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

24.2.2021 22:07 Reaguje na Jan Škrdla
Samozřejmě máte pravdu, ale hovoříte o ideální krajině. Já se domnívám, že společnost by měla být ráda, při dnešním neutěšenm stavu, za každý pozitivní počin. A tyto pozitivní počiny bohužel lze jen omezeně dělat motykou a o hladu. Už tak tito lidé do hospodaření dávají tolik, že je na čase je podpořit aby vydrželi.
Pro ilustraci můj 16m široký pásek louky (TTP) mezi 42ha monokultury při průtržích zachytí i několik tater ornice - a zadarmo :-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.2.2021 06:42
Jaký je obraz tradiční venkovské krajiny ze 16 století? Všechno nad 800 metrů nad mořem zarostlé lesem. Mnohé nad 600 m nad mořem pasené, po vstevnici malá políčka pod lesem oraná kravkami. Lesní pastva. Desátek církvi, sedmina sobě, zbytek panstvu.
A dnes? Dotace, kam se podíváš. Samá polařina, pastevectví jen za dotace, krávy bez tržní produkce mléka.
Ale jídlo máme v zásadě všichni dostupné. Zkuste, Vy malí i velcí zemědělci, hospodařit bez dotací. A hned uvidíme, kdo je sedlák a kdo vykořisťovatel půdy.
Odpovědět
FD

František Dvořák

26.2.2021 17:25 Reaguje na Katka Pazderů
Na toto bych Vám asi řekl toto. Stále se diskutuje o tom, že dotace na vychvalovaném západě jsou daleko větší než u nás. Ale, uvedu příklad proč také jsou. Když prezident Obama vyjednával bezcelní dovoz potravin do EU, vyšel právě zde článek, jak jsou již američtí farmáři připraveni oplotit další část prerie, vše živé tam vymlátit dát tam dobytek a za rok a půl ho dohnat na jatky a dovést do Evropy. Tomuto přeci nemůže zemědělec, starající se o půdu konkurovat. To samé Brazilie, kácení pralesů, po vykácení dvouleté pěstování plodin, po té již k nepotřebě a další kácení, naše kritika, ale potraviny dovezeme. Tomuto přece nelze konkurovat. Dotace je pouze úlitba tomu, že tam něco děláme. Stačí tam pást a povídat o ekologii. Ale žádnou ekologii rozhodně pastevectví nepředstavuje.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.2.2021 06:44
Článek je politická reklama.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.2.2021 08:44
Opět rozumný a realitu reflektující článek a spousta demagogie, desinformací, slepoty a mentální nezralosti v komentářích pod ním.... prostě Ekolist :)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.2.2021 08:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Teda samozřejmě jen od některých exemplářů ať neurazím ty co si to nezaslouží.... naštěstí sem chodí i rozumní a znalí i když jsou často pod články v menšině....
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.2.2021 15:21
Bylo by to krásné, kdyby to fungovalo. Ve skutečnosti je to tak, že většina lidí o tom, jak by zemědělství mělo fungovat, umí jen žvanit a nikdy to dělat nebude. Těch pár, co jsou ochotní se udřít to nevytrhne. Tudíž možnost změny je tak trochu sci fi.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.2.2021 15:24 Reaguje na Jan Olejníček
A ještě něco:
"Moderní společnost zvyšuje svoji citlivost také vůči kvalitě potravin a způsobům jejich produkce." Jen do doby, než přijde na placení. Pak se většina poslušně vrací s letákem do kauflandu.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.2.2021 16:59 Reaguje na Jan Olejníček
Jestli vás mohu doplnit, je docela zajímavým faktem, že velké množství českých komodit (základních) se vyveze do německa, či jiných západních zemí, kde je zpracují a prodají pro sebe a to co vyprodukují oni naopak zpracují a dovezou sem. Tyto země moc dobře vědí, jak kvalitní základní komoditu český zemědělec umí vyprodukovat, ale u nás se samozřejmě pořád nadává, že produkujem ,,sračky,,. Jenže si neuvědomují občané, že málokterý zemědělec má též výrobnu a co z naší kvalitní produkce udělá výrobce je již jiná věc a je dost často k pláči.
Odpovědět
FD

František Dvořák

26.2.2021 16:58 Reaguje na Jiří S
Nejhorší však na tom je, že po vyvezení našich surovin na západ, jim tam dodáme zadarmo naší pracovní sílu, která to tam zpracuje. No a za to, že jim toto uděláme, tak si tam to lepší přeberou, z naší pracovní síly, do které při jejím vzniku nedali ani korunu , si vyberou daně a mi tomu halasně říkáme demokracie, zatím co oni se nám smějí, co jsme za blbce.
Odpovědět
FD

František Dvořák

26.2.2021 16:36
Pastevectví je dle stále mého hlubokého přesvědčení nejhorší a nejekologičtější způsob získávání potravin. Pastevectví je ekologická, krajinná, ekonomická a zemědělskovýrobní tragedie.
Odpovědět
FD

František Dvořák

27.2.2021 10:01 Reaguje na František Dvořák
0prava :nejneekologičtější způsob získávání potravin.
Odpovědět
AP

Alouš Pekelník

4.3.2021 23:29
dováží se proto, že běžný spotřebitel, tedy my všichni , nepodporujeme domácí farmáře. my všichni si za dnešní problémy můžeme.
A nesouhlasím s autorem článku, že ekologické hospodaření na orné půdě je udržitelné.Kdo si nastuduje bilanci živin a organické hmoty v půdě , přijde na to sám.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist