https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milann-smrz-tezba-uranu-z-morske-vody-blahovy-sen
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Smrž: Těžba uranu z mořské vody – bláhový sen?

3.6.2020
Celkové množství uranu v mořské vodě je téměř 4,6 miliard tun uranu.
Celkové množství uranu v mořské vodě je téměř 4,6 miliard tun uranu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Pokaždé, když má jaderný průmysl problém, vytasí se s převratnou novinkou. Jednou to jsou množivé reaktory (asi dvacet neúspěšných projektů na světě bylo ukončeno, poslední francouzský projekt Astrid minulý rok), jednou malé modulární reaktory, které budou mít tu údajnou zázračnou vlastnost, že budu čím menší, tím budou levnější a obrátí na ruby scale effect. Ten definuje pokles ceny při větším objemu výroby, k tomu ale v tuto chvíli neexistuje odpovídající počet objednávek, byť předběžných. Tyto relativně malé reaktory by měly zásobovat jednotlivá střední a větší města. Zde by ale přestaly platit státní jaderné zájmy, včetně netransparentního jednání, jaké dnes vidíme při projednávání výstavby nového bloku v Dukovanech. Rovněž je velmi pravděpodobné předpokládat opozici občanské společnosti, která by obávala finančních i dalších rizik jaderného zařízení v těsné blízkosti.
 

Pakliže by se jaderná technika chtěla podílet na významném snížení emisí skleníkových plynů, musela by podstatně zvýšit výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Současné zásoby uranu jsou podle NEA ve výši 5,5 milionu metrických tun a dalších 10,5 milionu metrických tun zůstává neobjeveno – celkem zhruba 230 let při výši současné spotřeby. Další průzkum a vylepšení technologie těžby pravděpodobně tento odhad v průběhu času zvýší. Zde je třeba dodat, že zlepšení technologie nepovede ke zvýšení koncentrace uranu, a když se kovnatost zdrojové rudy bude blížit hranici 0,02 % U půjde k nule energetická výtěžnost, jako důsledek druhé věty termodynamické.

Obrovské množství uranu v mořích vždy přitahovalo pozornost protagonistů jaderné energie. Celkové množství uranu v mořské vodě je téměř 4,6 miliard tun uranu. Toto ohromující množství je ale rozpuštěno 1,34 miliardách kubických kilometrů mořské vody, takže na kubický metr připadá 3,34 mg uranu, rozpuštěného převážně jako uranylkarbonátový ion. Podle teoretické úvahy by se 4,6 miliardy tun uranu v mořské vodě mohly stát palivem. Autor soudí, že by mohly pohánět tisíce 1 000 MW jaderných elektráren po dobu 100 000 let, aniž by bral v potaz, kde je postavit či bezpečnostní a finanční rizika. Považuje jaderné palivo vyrobené z uranu extrahovaného z mořské vody za obnovitelnou energii, neboť soudí, že další uran by se po vytěžení dále rozpouštěl z mořského dna.

Aby byl vyroben jeden kilogram obohaceného uranu s 5 % 235U, je třeba asi deset kilogramů přírodního uranu a jako vedlejší produkt vzniká okolo devíti kilogramů ochuzeného uranu. Spotřeba přírodního uranu na jeden reaktor 3000 MWth je okolo 250 tun přírodního uranu, aby se vyrobilo 25 tun obohaceného uranu. Na roční provoz jednoho takového reaktoru by bylo zapotřebí za rok zpracovat 250000000000/3,34 = 74850299401 m3 mořské vody za rok, tj. 2373 m3/sec při hypotetickém 100 % záchytu uranu.

Je zřejmé, že není možné počítat s čerpáním a filtrací takového množství vody. Pro zásobování všech současných 450 reaktorů na světě by se jednalo teoreticky o 450 * 2373, tedy přes milion kubických metrů za vteřinu. Průměrný průtok‎ Amazonky při ústí do Atlantického oceánu je ‎219 000 m³/s; pro zásobování všech soudobých reaktorů bychom tedy potřebovali filtrovat 4,5násobek průměrného průtoku Amazonky.

Za nižší účinnosti záchytu (což je více než pravděpodobné) bude potřebný objem mořské vody vyšší. Rovněž proto se předpokládá, že by se sorbenty umístily do teplých mořských proudů (kvůli rozpustnosti uranylových komplexů). Rychlost Golfského proudu je 2 m/sec, to znamená, že bychom museli pracovat v průřezu toku (219000/2 = 109500 m2), tady o ploše téměř 11 hektarů. Abychom do této plochy umístili sorbenty v nádržích (pro jednoduchost o čtvercových průřezech 1*1 metr a délce 5 metrů), znamenalo by to celkový objem 547500 m3. Tento objem by musel být pravidelně každých 60 dní dopraven do závodu na pobřeží, tj. 9125 m3 každý den. Kdybychom počítali jednu minutu na vynoření jedné nádrže, při dvaceti čtyř hodinové směně by bylo v tomto uspořádání třeba nejméně 6 lodí, do nichž by se nepřetržitě nakládalo.

Je zřejmé, že uvažovaný čas je pro takovou práci je velmi krátký, a je možná řadově podhodnocen. Dále je nutné počítat s dopravou k pobřežnímu závodu, vyložení a naložení.

Navrženy byly také sorbenty bez klecí či nádrží; při této možnosti se uvažovalo s umístěním zavěšeného sorbentu k mořskému dnu nebo na zavěšená lana na bójích. Při tomto uspořádání by zřetelně vzrostla ztráta sorpčního materiálu, která by současně vedla ke kontaminaci mořské vody značným množstvím polymerního materiálu.

Množství získaného uranu ale bude v každém případě nižší kvůli nezbytným dalším krokům, které musí následovat po proběhlé sorpci:

      • čištění sorbentu od organického materiálu a organismů, které by bylo významné především v teplých mořských proudech, kdy například v Černém proudu u pobřeží Japonska dosahuje produkční rychlosti 150 – 300 g uhlíku na čtverečný metr a rok
      • desorpce zachycených komplexních uranylových iontů z adsorpční hmoty se spotřebou desorpčního činidla
      • čištění eluentu a odstranění jiných desorbovaných složek, přítomných ve vyšších koncentracích než uranylové ionty, s další spotřebou chemikálií
      • extrakce uranu pomocí směsi organických rozpouštědel a komplexotvorných organofosforových činidel
      • koncentrace a čištění získaných uranových sloučenin a přeměna na výsledný žlutý koláč, oxid uranylu U3O8.

Ztráty jsou nevyhnutelné a jsou dané entropií systému; každý z uvedených kroků je spojen se ztrátami uranu i dalších komponent. I kdybychom počítali pouze s 10% ztrátou sorbovaného uranu v každém kroku, činily by celkové ztráty 60 % a potřebné množství materiálů i cena by se více jak zdvojnásobily.

Při sorpci a desorpci uranu z polymerního materiálu bychom měli brát v potaz určitou (10 %) ztrátu polymerního materiálu ve formě vláken i s energetickými náklady na dovoz kontejnerů se sorbetem na místo teplého mořského proudu jakými jsou Golfský proud v Atlantiku nebo Černý proud u Japonska, jejich vyložení a opětovné naložení.

Technologie získávání uranu z velmi zředěného substrátu, mořské vody, tak představuje první komplikovaný krok dalšího komplikovaného procesu – provozu jaderného reaktoru.


reklama

 
foto - Smrž Milan
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.6.2020 06:05
Ale pane Smrži, to se přece nedělá. Ukázka primitivní manipulativní techniky , která má "dokázat" nekonkurenceschopnost JE a vystřihnout nadřazenost OZE .

Obecné schéma je stále stejné - vezme se zcela teoretická možnost v praxi neuskutečnitelná, zde získávání uranu z mořské vody, a potom se řadou zdánlivě reálných kroků dopracujeme ke kýženému výsledku, kde prokážeme ,to co jsme naznačili úvodem , totální neschopnost jádra uspokojit energetické potřeby společnosti ve srovnání s OZE.

Tak můžete čarovat nejen s uranem , ale i zlatem , kde jak doloženo se nalézá v oceánech , asi 20 mil. t tohoto kovu s cenou kolem 771 bil. USD.

Tady máte krátký výčet prvků (ppm) v mořské vodě při 3,5% slanosti

zlato 0,0033 ,stříbro 0.00028 , tantal 0,0000025 , rtuť 0,00015 , kadmium 0,00011 apod.

a s každým z nich můžete dělat stejné kejkle ,jak děláno autorem.

Člověk z branže přece ví o co mu jde. Čisté technologie a tři čtvrtě bilionu eur budou páteří ekonomické obnovy EU , jak se objevilo u "náhodně" uniklé zprávy . Z toho 500 mld € má jít do OZE a připravuje se "dělení medvěda" jednotlivými státy v Bruselu.
V oblasti čisté energetiky Evropská komise členským státům nově nabízí, že zaplatí polovinu nákladů na rozvoj obnovitelných zdrojů
Protagonisté OZE v ČR jsou doslova na prášky, že Babišova vláda není nadšená z tohoto postupu a bojí se , že si peníze rozeberou na úkor ČR jiné "zelenější" vlády.

,,Jde o naprosto bezprecedentní příležitost pro naši ekonomiku i energetiku," komentuje návrh Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. ,,Vyzýváme proto vládu, aby této historické příležitosti využila pro spolufinancování rozvoje nových instalací obnovitelných zdrojů. Vlažný přístup a pasivita není v zájmu občanů ČR."

Mám-li si zvolit mezi krajinou, kde přes vrtule neuvidím na oblohu a místo stády dobytka zde budou trčet megafarmy FVE a pěti JE rozmístěných na zlomku plochy pro OZE , potom jsem pro jádro a je ve veřejném zájmu JE v ČR uplatnit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 07:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pro celou současnou spotřebu elektřiny ČR by bylo potřeba pokrýt panely asi 1% území, tj. asi 10% zpevněných ploch.
Takže žádné megafarmy fve ani nebe pokryté vrtulemi nám skutečně nehrozí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 08:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Musel byste vyrábět mnohem víc energie, kvůli jejímu naprosto neefektivnímu skladování, abyste pokryl výrobou z léta zimu a ze dne noc.
A na těžbu lithia do těch baterek by padly prakticky celé Krušné hory (jen pro potřeby našeho státu).
Odpovědět
ig

3.6.2020 12:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Já to říkám pořád. Odtěžit to pitomé nadloží zvané Krušné hory a nastane tu elektronický ráj :D
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.6.2020 10:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale i 1% plochy prodrátovat, udržovat v chodu, zálohovat (nejen v rámci denního chodu ale i sezónně), po 20 letech znovu obnovit (včetně recyklace)... Do čeho nás to ženete?

Není jednodušší "obětovat" 10 km2 a postavit 5 bloků JE a mít na 100 let vystaráno? Stáko by to investičně zhruba stejně, oč nás připravil FV tunel, jen s tím rozdílem, že by se nám ta investice 5x zapaltila v ceně vyrobené elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 11:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Tohle je jen teoretický odhad, abychom věděli o jakých plochách a objemech se vůbec bavíme.
Já si myslím, že i přes nesporné výhody fve se bude rozvíjet i jádro, ale asi v nějakém inteligentnějším provedení, než mastodont z minulého století. Řešením by byl Tokamak, možná se objeví i něco jiného.
Každopádně doba uhlíková neskončí proto, že by došlo uhlí, jako doba kamenná taky neskončila, že by došlo kamení.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.6.2020 12:08 Reaguje na Pavel Hanzl
doba kamenná skončila, a jak správně uvádíte, kamení nedošlo. nikdo jej ovšem nezakazoval používat, bronz a následně železo zvítězilo poměrem cena/výkon/spolehlivost, a na některé aplikace se používaly kamenné nástroje ještě hodně dlouho v době železné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 12:49 Reaguje na Lukas B.
Jenže tenkrát svět nepadal do klimatické katastrofy.
Dnes by OZE taky převálcovaly uhlík, ale trvalo by to zbytečně dlouho a nám běží čas.
Zamozřejmě se budou uhlíkové technologie používat dál, ale otázkou je, jak moc a hlavně kolik emisí vytvoří. To tenkrát skutečně řešit nemuseli (ani nemohli).
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.6.2020 13:23 Reaguje na Pavel Hanzl
lokální "klimatické katastrofy" dokázalo lidstvo již ve starověku/středověku prostředky značně primitivními. ostatně nevylučuji, že proslulé libanonské cedry, oblíbené pro stavbu lodí, byly z důvodů ekonomických pravděpodobně káceny nejlevnějšími a tedy kamennými sekyrami.

když tedy už musíme za drahé peníze řešit nějakou nereálnou pitomost a utopit v tom výkon evropské/světové ekonomiky, tak já bych byl spíš pro ten orbitální výtah, to je projekt hodný smělého ducha. tam zbývá taky jenom maličkost (podobně jako u akumulace energie), jenom trochu dotáhnout ty "uhlíkové nanotrubičky"
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.6.2020 15:44 Reaguje na Lukas B.
Ale my všichni ZNÁME pádný důvod, proč je třeba co nejrychleji s fosilním uhlíkem skoncovat. Jen někteří ten důvod nepochopili, či se jim nehodí do krámu. A proto tu máme tak široké diskuse.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 22:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně tak, jen se divím, kolik vzdělaných lidí nechápe to nejdůležitější.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.6.2020 15:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Jen se domníváte, že ho znáte. A ve skutečnosti Vám nedochází, že urychlené skoncování s fosilním uhlíkem může způsobit takové škody, že se s toho už nikdy nevzpamatujeme...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.6.2020 12:54 Reaguje na Stanislav Hrouzek
To, že to může způsobit obrovské škody, to s vámi souhlasím. Hlavně když se zavedou opatření, jaká navrhují aktivisté a kterých se korumpovatelní politici rádi ujmou. A tady jsme u jádra problému. Jak se zbavit fosilního uhlíku při minimalizaci škod? To diskutujme!
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

3.6.2020 17:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Je zajímavé, že před staletími , byla občanská tepelná energie založena na dřevní hmotě. Nikde na hradech a zámcích nevidíte kamna na uhlí ale jen krby na dřevní hmotu. Člověk dneška je přesvědčen o nevyčerpanosti elektrické energie ze soláru, větru a vody. Vodík se v současnosti získává právě rozkladem H2O, když vezmeme rozmach průmyslového využití ropných složek a plynu a jejich neobnovitelnost je zákonité, že budoucí generace budou muset řešit i získávání energie z jiných surovin než je ropa a zemní plyn a uhlí. Můžeme být v klidu, nás se to týkat ještě nebude. Ale příkad naší doby s vynálezem a využitím motorizace od dědečka automobil po Elona Muska je jasným.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 22:07 Reaguje na Krejcar Stanislav
Vám uniká to nejdůležitější. Vše, co člověk vyrábí a spotřebovává se stáva odpadem, externalitou. A našimi exkrementy jsme zamořili už dnes celou planetu, kolabují a vymírají normální živočichové a my půjdeme taky. V hounech nikdo žít neumí.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.6.2020 15:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Ani netušíte, že vymírání druhů v současnosti není důsledkem toho, že jsme zaneřádili životní prostředí.

Ale je to důsledek toho, že jednotlivým druhům bereme jejich životní prostředí. A ti pak nemají kde žít...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.6.2020 12:00 Reaguje na Stanislav Hrouzek
To máte ve výsledku úplně fuk.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2020 18:32 Reaguje na Krejcar Stanislav
Rozkladem H2O se získává jen marginální množství používaného vodíku. Převážná většina vyráběného vodík u se získává rozkladem metanu ze zemního plynu. Takový vodík je totiž výrazně levnější než jeho výroba rozkladem vody, i při používání "levné OZE elektřiny či dokonce zadarmiko OZE elektřiny z přebytků.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.6.2020 15:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Opravdu máte pocit, že se vyplatí dávat solární panely nad silnice, dálnice či železnice ? Protože právě ty představují zřejmě největší podíl zastavěné plochy v zemi. Se stavěním nad celými městy z mnoha důvodů totiž nemůžete počítat a dávat pár panelů na každý rodinný domek se prostě nevyplatí díky fixním nákladům na měnič, dráty, montáž a údržbu...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

3.6.2020 06:23
Uran je tak levný, že není ekonomické stavět množivé reaktory. A pokud současné zásoby stačí na stovku let, tak není žádný důvod proč tento levný a velmi ekologický zdroj nevyužívat. A pokud bude hrozit nedostatek suroviny, automaticky se přejde na množivé reaktory, pokud do té doby nebudeme mít jiné zdroje energie (pravděpodobně fúzní reaktory).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.6.2020 08:38 Reaguje na Richard Vacek
Uran jakožto ekologický zdroj??? :D :D :D
Odpovědět
ig

3.6.2020 09:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jistě, co je na něm neekologického?
Odpovědět
ig

3.6.2020 07:46
A jéje, solární baroni se bojí o peníze :-) :-) :-) A patří jim to, za to co provedli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 08:06
Teoreticky by bylo možné vyrobit GMO řasy, které by v sobě uran kumulovaly, a to rovnou izotop 235. Nicméně by to byl dost průšvih, pokud by se tato technologie dostala do tlapek teroristům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 11:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Váš virtuální svět skýtá netušené možnosti, to je fakt. že jsou to všechno totální nesmysly samozřejmě nevadí.
Odpovědět
ig

3.6.2020 12:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Existuje houba, která sbírá 40K a ostatní draslíky nechává na pokoji (teda přeháním, jedná se o jednotky procent, ale stejně je to zajímavé). Takže úplně vyloučený nesmysl to není :-) I když pozemní těžba jasně vede, protože je účinná a levná a uranu je všude dost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 12:49 Reaguje na
Takových organismů existuje povícero.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.6.2020 10:37
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.6.2020 10:44
Od tohoto autora nelze nic jiného, než manipulaci, očekávat!

My tu potřebujeme rychle snížit emise CO2 a k tomu úplně stačí začít budovat běžné pomalé reaktory s životností 100 let, pro které je k dispozici přírodního uranu habaděj a sousta dalšího lehce štěpitelného materiálu lze získat přepracováním vyhořelého paliva, které je nesmysl dávat pod zem.

Za 100 let budeme technologicky úplně jinde a pokud tu budou zapřísáhlí odpůrci jaderné energie, tak i klimaticky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 11:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak chcete "rychle budovat" reaktory, když nejbližší termín je za 20 let? Co tak položit nohy na zem?
Odpovědět
sv

3.6.2020 21:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Oze tuneláři by měli především vyndat ruce z kapes spotřebitelů el. proudu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.6.2020 22:11 Reaguje na
Pitomost, tím se terrawaty nevyrobí. Neplatný pokus, zkuste to znovu: co udělat dřív, než soudruzi estébáci za 20 (spíš 30, 40, 50 let)vytvoří jaderný rumplovák?
Odpovědět
sv

5.6.2020 12:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně tak, oze parodie na elektrárny ani pitomí oze fanatici potřebné terrawaty nevyrobí, ani za 50 let, nemluvě o 20. Sodruzi estébáci nic nepostavili ani nepostaví. K tomu jsou nutní odborníci, a zrušení zhovadilé legislativy efektivně blokující jakoukoli investiční činnost v tomto směru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.6.2020 12:03 Reaguje na
Na světě OZE vyrábí velmi hezké terrawaty už dnes a staví se stále nové a nové. Jen za loňský rok se ve fve instalovalo 5000 MW, což je asi 5 temelínských reaktorů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.6.2020 19:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Děleno dejme tomu 5 kvůli nízkému využití instalovaného výkonu. Na to nějak rád zapomínáte! Pokud se bude stavět tímto "hezkým" tempem a vezmeme-li v úvahu 20 letou živostnost, neustálá obnova FVE dá stejně jako 20 jaderných reaktorů. To není dobrá vizitka pro spásné FVE.

Ve světě by se jistě dalo dokončit 10 reaktorů ročně. To by byla jiná pomoc ochraně klimatu!
Odpovědět
MS

Milan Smrž

3.6.2020 14:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji za "pochvalu" pane Svobodo. Potěšilo by mě, kdybyste byl tak laskav a sdělil mi v čem manipuluji, aby se toho mohl pro příště vystříhat.
Zjistil jste si prosím úspěšnost přepracování vyhořeného paliva a následky v okolí evropských přepracovatelských závodů, Sellafield a La Hague, i kolik projektů rychlých reaktorů bylo neslavně ukončeno?
Za 100 let, budeme-li se věnovat transformaci tak intenzivně jako dnes a utápět obrovské sumy do výstavby JE, či rozšiřování letiště, či dalších absurdit, budeme v ....
Zajímavější by ale bylo se podívat na to, kde budou za 17 let ceny obnovitelné energie. Myslíte si že porostou? Myslíte si, že např.perovskity budou najednou dražší a airborne větrné zdroje nebudou nejlevnějším zdrojem?

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.6.2020 16:02 Reaguje na Milan Smrž
O tom, jak kvalitně manipulujete, vás již poučil pan Vinkler viz první příspěvek. Zkuste se též, prosím podívat na můj příspěvek v témže vlákně.

Z vás prostě vyloženě prýští profesionální snaha propagovat svůj produkt bez ohledu na výhodnost pro jednotlivce, společnost či ekologii. A ten článek byla od vás jen a jen rána pod pás.

Ano, ceny OZE komponent klesají, ale nebude to do nekonečna, naopak s přibývajícím podílem OZE astronomicky porostou ceny systémů pro zajištění celoroční energetické bezpečnosti. Nedokáži ale posoudit, zda jste schopen svým úzkým průzorem takovou šířku problému vůbec zaregistrovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.6.2020 12:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Proč by měly proboha "astronomicky růst"? jsou to dávno zvládnuté technologie a většinou už dávno v provozu.
U nás by stačilo, kdyby na zimu rozvášnili nějaký dávno odepsaný uhlák (nebo dva?) A máme úsporu v emisích CO2 třeba rázem 80%, přes léto bude odstavený, fve to zvládá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.6.2020 19:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, najednou uhlí nevadí?

Kdo bude platit 80 % času těch stojících investičně náročných uhelných zařízení? Budeme dotovat uhelné zařízení? FUJ!

A co pak s těmi závazky o bezulíkovém životě po roce 2050?
Odpovědět
J

Jiří Sovák

3.6.2020 12:23
Uranu je ve světě dostatek. Nevím, kde autor bere to manipulativní, že to "Obrovské množství uranu v mořích vždy přitahovalo pozornost protagonistů jaderné energie".
Je to jen a jen manipulace.
Jak je to se současnými možnostmi jak zajistit "bezpečné" dodávky uranu pro jaderné palivo jsem se pokusil shrnout v článku zde:
http://www.ohk-most.cz/wp-content/uploads/2020/04/Uran-pro-bezpečné-dodávky-jaderného-paliva.docx
Odpovědět
MS

Milan Smrž

3.6.2020 14:12
Vážený pane Sováku, kdybyste prosím věnoval pozornost tomu, co jsem psal, lehce byste zjistil, že co se týče zásob uranu, tak jsem vycházel z předpokladů NEA, což je Nuclear Energy Agency, agentura OECD. "Přitahovalo pozornost" značí veliké úsilí především japonských autorů o těžbu uranu z moře.
Odpovědět
sv

3.6.2020 21:53
Je to tupý blábol, pokud ne vyložená lež... zvlášť toto: "asi dvacet neúspěšných projektů (množivých reaktorů) na světě bylo ukončeno, poslední francouzský projekt Astrid minulý rok". Realita je taková, že alespoň co se týče Evropy množivé reaktory skončily nikoli kvůli své neúspěšnosti, ale kvůli škrtům v rozpočtu nebo rovnou kvůli nátlaku antijaderných zločinců včetně raketových útoků(viz super fénix). Množivé reaktory, které jsou v provozu samozřejmě existují. Solární tunelář kolem množivých reaktorů samozřejmě jen tak plácá a žvaní, protože kdyby se pokusil rozebrat problematiku jen o trochu víc do hloubky, tak by musel přiznat, že díky množivým reaktorům je možno pokrýt veškerou energetickou spotřebu lidstva po tisíce let.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2020 18:49
Mimochodem, když už by se měl těžit další uran a zvyšovat tak současné zásoby uranu, tak mnohem výhodnější než z moře by bylo těžit uran z vyvřelých hornin. Ve vyvřelých horninách je, jestli se nepletu v průměru 40 gramů uranu na kubík horniny. Třeba kdyby se trochu zapracovalo na genetické modifikaci nějaké běžné rostliny, aby se v ní uran z podloží koncentroval, mohl by se uran těžit doslova zemědělským způsobem z polí na vyvřelém podloží. Pokud by se vzala půda do hloubky jednoho pouhého metru, je na jednom hektaru takové plochy 400 kilo uranu.
Ale možná že se brzo bude těžit uran i z mořské vody. Pokud se totiž v pouštních přímořských státech začne, s pomocí levné a dostupné elektřiny z jaderných reaktorů, rozšiřovat technologie odsolování mořské vody, bude vložení nějakého uranového sorbentu jen malým navýšením ceny toho procesu a jen malým zkomplikováním příslušné technologie.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

5.6.2020 15:26
Takového genetického inženýra by snaha těžit uran z mořské vody pomocí chemických metod mohla i smíchy roztrhnout...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist