https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milos-kuzvart-hrozi-ze-snemovna-zamitne-navrh-zakona-o-obalech.jake-vazne-problemy-to-zpusobi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miloš Kužvart: Hrozí, že sněmovna zamítne návrh zákona o obalech. Jaké vážné problémy to způsobí?

27.11.2020
Na ilustračním snímku třídící linka Pražských služeb.
Na ilustračním snímku třídící linka Pražských služeb.
Foto | Filip Vonka / Ekolist.cz
Poslanecká sněmovna se bude brzy zabývat návrhem senátu zamítnout návrh zákona o obalech. Senát argumentuje většinou obdobnými skutečnostmi, které zaznívaly již ve sněmovně, ale nikdy ve sněmovně nezazněl požadavek nový zákon o obalech vůbec nepřijmout. Zamítnutí návrhu zákona o obalech způsobí vážné problémy jednak vznikajícímu sektoru recyklace v České republice, ale i naší zemi v oblasti zajištění surovin. V době, kdy nastupují dopady koronavirové krize, je varující, že nebudou vznikat nové pracovní příležitosti v tomto jinde v Evropě se rozvíjejícím segmentu podnikání.
 

Hlavní dopady zamítnutí návrhu zákona o obalech budou tedy ekonomické: dojde k pozastavení celé řady projektů výstavby třídících stanic a recyklačních podniků jak u soukromých investorů, tak i v případě, že investorem je komunální sféra. Dalším dopadem bude, že jak komunální, tak soukromé subjekty budou hledat odbyt pro vytříděné suroviny v okolních státech.

Transpozice nové obalové směrnice je již nyní opožděná o pět měsíců. Nepřijetí novely zákona o obalech znamená nový legislativní proces včetně připomínkových řízení. To povede ke zpoždění transpozice nejméně o další rok.

Z hlediska EU je významnou skutečností, že zatímco zpoždění transpozice je tolerováno, pokud je transpoziční norma v parlamentním procesu, není nikdy tolerováno, pokud transpozice vůbec není předložena parlamentu. Přesně tato situace nastane, pokud bude návrh novely zamítnut.

Současně s odložením novely obalového zákona musí dojít i ke zpoždění transpozice směrnice o jednorázových výrobcích z plastu, která na obalovou směrnici navazuje. Její transpoziční zákon je totiž logicky výrazně závislý na existenci již funkční novely obalového zákona.

ČR tedy hrozí dvě významné derogace (pozn. red.: derogace znamená zrušení právního předpisu nebo jeho části).

Odložení novely obalového zákona bude mít věcné ekonomické dopady. V současné době je rozběhnuta řada investičních projektů, komunálních směřujících ke zlepšení infrastruktury nakládání s odpadem, zejména třídění, ale i soukromých investic zejména do úpravy odpadu a do recyklačních technologií. Tyto projekty počítají s tím, že provozní náklady budou financovány výrobci a dovozci baleného zboží prostřednictvím autorizovaných obalových společností, protože ty se s novelou zákona stanou odpovědné za recyklaci odpadu i po jeho vytřídění. Stejně tak komunální sféra spoléhá na to, že vzhledem k vyšším cílům nového zákona, budou muset podporovat další rozvoj infrastruktury. Podle současné právní úpravy může autorizovaná obalová společnost tyto projekty podporovat pouze v rámci výzkumné činnosti, jako pilotní projekty, ale nemůže je financovat systémově, jak to předpokládá novelizovaný předpis.

Odložení novely zákona proto donutí investory, komunální i soukromé, již zahájené projekty buď pozastavit, nebo se vystavit riziku významných provozních ztrát. Lze těžko očekávat, že by investoři, z důvodu nejistoty navozené zamítnutím zákona, pozastavené či odložené projekty reaktivovali dříve, než bude zcela dokončen nový legislativní proces a novela nabude plné účinnosti. Zamítnutí zákona vede k faktickému odložení investic do odpadové infrastruktury nejméně o dva roky.

Bohužel zamítnutí zákona znemožní i čerpat zdroje z Národního plánu obnovy, který byl pro ČR schválen Evropskou komisí pouze pro roky 2021-23. Jeho významnou částí jsou právě dotace transformace odpadového hospodářství, avšak bez novelizovaného zákona o obalech u většiny projektů nebude možné prokázat jejich udržitelnost. Jedná se tedy o poškození domácích investorů, zejména menších a středních firem, a jejich znevýhodnění proti zahraniční konkurenci, která tyto zdroje využívat bude.

Odložení novely obalového zákona bude mít negativní environmentální dopady. Zpoždění investic do úpravy odpadu a jeho recyklace znamená, že po dobu nejméně dalších dvou let zůstane účinnost recyklace na současné úrovni s odpovídajícím procentem skládkování již vytříděného odpadu. Stejně tak zpoždění rozvoje komunální infrastruktury třídění způsobí stagnaci účinnosti třídění odpadu z domácnosti. Toto zpoždění může být vítaným odkladem pro provozovatele skládek. Má nejen environmentální negativní dopad, ale ohrožuje to i splnění cílů kladených EU na Českou republiku. První sada cílů má totiž být splněna již do roku 2025, a to vyžaduje po dobu nejbližších pěti let aktivní rozvoj třídění a zejména recyklačních technologií. Odložením novely zákona si ČR sama sobě toto již tak krátké období pěti let zkrátí na pouhé tři roky.

Odložení novely obalového zákona výrazně omezí inovace obalových technologií a ekodesign obalů. Nová směrnice o obalech se významně opírá o tzv. ekomodulaci, tedy pravidlo, podle kterého mají výrobci snadno recyklovatelných obalů platit méně na jejich recyklaci, než jsou skutečné náklady, zatímco výrobci obtížně recyklovatelných obalů, či obalů nerecyklovatelných mají platit více. Takový postup dnes obalový zákon nejen neumožňuje, ale dokonce výslovně zakazuje.

Ekomodulace má vést k takovým změnám v technologiích balení, aby se všechny vytříděné obaly snadno recyklovaly a současně to má podpořit investice do jejich recyklace. Odložením novely obalového zákona bude odložen i tento proces, což nejen do budoucna zkomplikuje plnění cílů recyklace podle směrnice, ale povede to i dalšímu skládkování a zpoždění inovačního procesu, protože výrobci nemohou investovat do technologických změn bez znalosti pravidel ekomodulace. Vzhledem k tomu, že změna technologie balení trvá několik let, odložení novely zákona znamená, že potřebné změny obalové techniky nenastanou do roku 2025, kdy začne platit první sada recyklačních cílů EU.

Vedlejším důsledkem nepřijetí novely obalového zákona tak bude, že zatímco v okolních státech se budou uvádět na trh již inovované, snadno recyklovatelné obaly, obaly zboží vyrobené na zastaralých technologiích, které neprošly ekodesignem, se bude přednostně umísťovat na český trh. To bude dále komplikovat recyklaci a nejen ohrožovat plnění cílů recyklace, ale i zdražovat české odpadové hospodářství.

Odložení novely obalového zákona dlouhodobě poškodí konkurenceschopnost české ekonomiky a zvýší náklady občanů. Přijetí balíku směrnic oběhového hospodářství a jejich transpozice do legislativ členský států vyvolalo investiční aktivity v oblasti recyklace obalového odpadu. Tyto aktivity byly navíc nyní podpořeny časově omezeným plánem zelených investic EU, které mají za cíl obnovit ekonomiku po COVID krizi. Takové investice nejsou provozně ekonomické, bez toho, aby se výrobci obalů a baleného zboží finančně podíleli na krytí nákladů, jak jim ukládá směrnice o odpadech. Odložení novely zákona znemožní českým podnikům přístup k tomuto financování. Pro domácí investory to znamená projekty odložit a současně to omezuje přístup k dotacím, mimo jiné proto, že nebude bez financování ze strany autorizovaných obalových společností možné prokázat udržitelnost projektu. Pro zahraniční investory to znamená, že si pro výstavbu recyklační technologie ve střední Evropě vyberou jiný stát, takový, který již obalovou směrnici transponoval. Souběh těchto efektů povede k tomu, že recyklační technologie pro střední Evropu vzniknou mimo ČR. V konečném důsledku pak, aby byly splněny recyklační cíle, se bude vytříděný český obalový odpad recyklovat v zahraničí, a to za vysokých dopravních nákladů a s tím, že finanční náklady této recyklace bude hradit český spotřebitel v ceně výrobku. Reálně se tak ČR, která díky vysokému třídění má potenciál stát se místem, kam směřují hlavní investice do recyklace, vzdá své výhody a naopak se stane závislou na recyklačních technologiích v okolních státech. Tato závislost bude posílena tím, že z ČR vyvezený odpad se bude ve formě recyklátu vracet do výroby v českých podnicích, které budou v rámci nových předpisů EU nuceny je používat.

Druhou oblastí, ve které česká ekonomika ztratí konkurenceschopnost, jsou ekodesignované obalové technologie. Ekomodulace je zaměřena na přizpůsobení obalu charakteru a možnostem recyklačního průmyslu na daném trhu. Nicméně podniky operující na více trzích se snaží najít optimální druh balení pro více trhů, tedy určitým způsobem harmonizovat svou výrobu. ČR díky vysokému stupni třídění je přirozeným měřítkem pro ekomodulaci a řada mezinárodních výrobců sleduje české podmínky jako návod pro ekodesign. Pokud nebude v ČR transponována směrnice novelou obalového zákona, tedy nebude zavedena ekomodulace, česká ekonomika se této své výhody vzdá. Bez existujících pravidel ekomodulace platných v ČR, budou výrobci ekodesign provádět pouze přizpůsobením se podmínkám recyklace v okolních státech, bez ohledu na podmínky v ČR. Nastolený směr ekodesignu pak budou muset akceptovat i české výrobní podniky, a to přesto, že jejich domácí recyklační infrastruktura je přizpůsobena právě jejich výrobě. V konečném důsledku to ČR donutí uzpůsobit svou domácí recyklační infrastrukturu obalům designovaným pro trhy okolních států a současně stejně uzpůsobit i balení používané domácími výrobci. Tyto náklady pak ponesou domácí podniky a konečném důsledku český spotřebitel.

Třetí oblastí, ve které česká ekonomika ztratí konkurenceschopnost, je ztráta domácího odbytu pro recykláty, vyrobené v České republice. Odložením projektů pro budování domácích recyklačních technologií se vytvoří prostor pro import dotovaných recyklátů z okolních států, které mají svou legislativu již nastavenou na plnění recyklačních cílů EU a využívají nástroje typu ekomodulace pro podporu svých recyklátorů.

Odložení novely obalového zákona omezuje možnost vzniku konkurenčního prostředí. Zmiňovaným důvodem k zamítnutí novely obalového zákona je, že neposkytuje prostor pro konkurenci, tedy nenapomáhá vzniku nových autorizovaných obalových společností. Je pravdou, že novela v souladu s jinými státy EU klade na vznikající autorizované obalové společnosti řadu požadavků. To odpovídá jejich významné roli ve financování třídění a recyklace odpadu, která je klíčová pro růst recyklace (velká část států EU z tohoto důvodu umožňuje existenci pouze jedné takové společnosti). Není pravdou, že novela omezuje vznik těchto konkurenčních subjektů. Naopak oproti současnému zákonu, který vyžaduje, aby nová obalová společnost před zahájením své činnosti měla smluvně zajištěný celostátní funkční systém třídění ve všech obcích, novela tuto podmínku značně změkčuje a současně zavádí princip, kdy vznikající obalová společnost může využívat sběrný systém již existující společnosti. Nepřijetím novely se tedy konkurenci nepomáhá, ale naopak se její vznik omezuje.

Odložení novely obalového zákona způsobí ČR derogaci z důvodu neschopnosti vykázat evidenci obalů a jejich recyklace. Pravidla vykazování obalů, odpadů z nich a také pravidla vykazování jejich recyklace jsou účinná od ledna roku 2021. Současný zákon vede evidenci podle starých definičních pravidel pro obaly, která jsou zásadně jiná, a především vede evidenci recyklace podle definice platné do konce roku 2020, kdy se za recyklaci považuji již úprava odpadu na třídičce, nikoli jeho konečné zpracování. Pokud novela nebude přijata, nebude ČR přinejmenším za rok 2021 schopna vykázat plnění cílů recyklace obalů a ani množství obalů na trhu v souladu s předpisy EU. To samo o sobě povede v roce 2022 k závažnému derogačnímu řízení. Kromě toho na tuto novou evidenci je vázán výpočet tzv. plastové daně, která je příjmem rozpočtu EU. Lze tedy očekávat, že tento problém bude brán EK velmi vážně.


reklama

 
foto - Kužvart Miloš
Miloš Kužvart
Autor je výkonným ředitelem České asociace oběhového hospodářství.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

27.11.2020 10:12
Ekomodulaci jsem pochopil, to jsou dotace (z námi vydělaných, zdaněných peněz). Ale co ta transpozice? Zavzpomínal jsem na lineární algebru a už je mi to jasné :-) Je to obrácení vzhůru nohama. A to ještě ne normálně, ale podle jakési úplně šikmé osy. Takže to vlastně sedí :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.11.2020 10:23
Celý systém odpadového hospodářství v ČR žalostně pokulhává za progresivními a žádoucími trendy na snižování zátěže životního prostředí v ČR.
I když je článek poněkud teoretický, autorovi dávám plně za pravdu.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

27.11.2020 11:57
Pan Kužvart lobuje za svou ředitelskou funkci a tvrdí to co tvrdí. Nicméně dovolím si tvrdit, že je to nesystémový krok, vize o oběhovém hospodářství, cirkulární ekonomika apod. je dílčí snaha zde zavést socialistické principy hospodaření, zavádění umělé práce, produktivita práce není rozhodující je upozaďována ve jménu "vyšších cílů", konkurenční prostředí je nahrazováno lobováním a ten kdo "umí" získat dotace, ten vítězí na trhu práce.
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

30.11.2020 10:23 Reaguje na Vladimír Hošek
Zásadně s vámi nesouhlasím. Netuším čím se zabýváte a jakou máte osobní zkušenost s oběhovým hospodářstvím nebo s recyklací. Keynesináský názor že "trh si poradí" už se ukázal jako naprosto mylný. Slova o socialismu v případě dpadů skutečně nejsou na místě. Stát musí striktně diktovat, jak se mají soukromé a komunální subjekty chovat k odpadům, jinak se budou chvat účelově ekonomicky - a tedy budeme zavaleni odpady. Situace se skládkováním je již neudržitelná.
Nastartování cirkulární ekonomiky - již od výroby obalů je jediným schůdným konceptem, na což uporozňuji více jak 20 let.
Zatím marně. Stv recyklace je v tomtostátě na žalostné úrovni
Polititici by měli být sobně zodpovědní. Pak by se události hýbaly rychlostí světla.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

1.12.2020 08:16 Reaguje na Aleš Svoboda
Vám 20 let zkušeností s recyklací nestačilo, abyste nezjistil, že v případě plastů je to přešlapování na místě. Ano souhlasím s Vámi skládkování je nevhodné i když je produktivní. Skládkování neodstraním cirkulární ekonomikou, ani jiným sociálněinženýrským pokusem. Skládkování odstraním vybudováním ZEVO. Spalování odpadů je 100% jejich využití. Dokonce je možné i podporovat recyklaci, ale smysluplně a ne systémem ať to stojí co to stojí.
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

1.12.2020 09:17 Reaguje na Vladimír Hošek
Zásadně se mýlíte.
Recyklací snižujeme spotřebu primárních surovin - a o to jde. Je to jediný systém zajišťující přežití na této planetě.
Jestli si myslíte, že lidstvo může rabovat tuto planetu do nekonečna - tak to se zásadně pletete.
Pokud nezvládneme dokonale oběh materiálů - dopadneme jako ET v "Den nezávislosti" - budeme putovat vesmírem a hledat další planety, které vyrabujeme.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2020 10:12 Reaguje na Aleš Svoboda
Recyklací ale můžete i navýšit spotřebu primárních surovin, pakliže se tak děje nedomyšleným způsobem, navíc to stojí další peníze a lidskou práci. To je v současné době téměř pravidlo. Pokud toto nevyhodnocujete, děláte oboru recyklace medvědí službu.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

1.12.2020 12:44 Reaguje na Aleš Svoboda
Zásadně se mýlíte,
dokud bude na této planetě potažmo v Evropě vyráběna elektřina a teplo z uhlí, zemního plynu apod., tak vaše argumenty nejsou argumenty.

PS. Osobně si myslím, že současná hysterie je k ničemu a nic dobrého nepřinese. Je třeba respektovat nová poznání, nové technologie a nepřetvářet svět dle přání několika vševědoucích, kteří si hrají na spasitele světa.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2020 13:51 Reaguje na Aleš Svoboda
Pokud si opravdu myslíte, že "recyklací snižujeme spotřebu primárních surovin", tak si sedněte tiše do kouta a nevylézejte, dokud Vám nedojde, že tenhle výrok má svá dost zásadní omezení.
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

1.12.2020 09:56 Reaguje na Aleš Svoboda
upozorňuji 20 let. . . .
Recyklací se zabývám aktivné již téměř 30 let. Doporučuji číst pozorněji :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2020 21:00 Reaguje na Aleš Svoboda
Takže ani 30 let nestačilo k tomu, abyste se v problému zorientoval.
Odpovědět

Viktor Šedivý

27.11.2020 13:39
zestručněme to: Kužvart si stěžuje, že má sice takové hezké korýtko, ale mohlo by být ještě plnější. Upozorňuje nás, že pokud mu nedosypeme, budeme kolektivně potrestáni, že náš parlament svobodně nerozhodl o okopírování bruselských směrnic.
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

30.11.2020 10:24 Reaguje na Viktor Šedivý
Vážený pane - takový nesmysl snad ani do seriózní debaty nepatří.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2020 13:49 Reaguje na Aleš Svoboda
Pokud jste si nevšiml, tak zatímco titulek hovoří o nějakých "vážných problémech", v textu o žádném vážném problému nic není, jen se zmiňují nesoulady s nějakou směrnicí a rozpor s jakýmsi záměrem. Takže problémy čistě virtuální.
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2020 13:57
A proč tedy ten zákon neudělali pořádně, aby s ním problémy nebyli?
Odpovědět
ig

27.11.2020 14:22 Reaguje na DAG
Nesystémové opatření nelze udělat pořádně. Jakmile tam lítají dotace a subvence, je každý takový zákon předem odsouzený k nepřetržité sérii novel a úprav podle toho, jak se s ním budou různí šíbři učit "zacházet".
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.11.2020 14:38 Reaguje na
Nejlepší je takové zákony vůbec nemít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.11.2020 14:37
To, že nějací ekopodnikatelé přijdou o kšefty, je opravdu validní argument :-)
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

30.11.2020 10:26 Reaguje na Jan Šimůnek
pravil soustružník. . . . .
Člověče - vy melete hlouposti a snad těm svým bludům snad i skutečně věříte.
Zrušme zákon o zbraních, zrušme dopravní předpisy atd. . . však oni si řidiči nějak pomůžou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2020 17:53 Reaguje na Aleš Svoboda
Jenže tyhle pseudozákony a kontraproduktivní opatření, co prosazuje soudruh autor, jsou něco naprosto jiného než dopravní pravidla nebo trestní zákoník.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2020 14:48
Řekl bych, že základem obalové politiky je zajistit, aby chemické složení obalů obsahovalo jen vodík, uhlík, kyslík a neškodné látky, které utvoří popel. Pak by šly všechny obaly bez potíží spalovat a tím energeticky využívat třeba i jako záložní zdroje pro OZE doplňující jaderné elektrárny. Stát by navíc ušetřil plat výkonného ředitele České asociace oběhového hospodářství.

V západních zemích funguje třídění odpadu docela dobře, protože tam pracuje za eura spousta lidí z východu. Opravdu stojíme o vznik těchto velmi vábných pracovních příležitostí i u nás?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2020 19:27 Reaguje na Jiří Svoboda
To je zajímavá myšlenka, ovšem je třeba vzít v úvahu i objem energie spotřebované pro výrobu takového obalu. Ideální by bylo, aby objem energie spotřebované pro výrobu takového obalu byl shodný s objemem energie získatelné jeho likvidací (což je asi utopické, nicméně by stálo za to, se tomuto stavu alespoň přibližovat). Nekonečné chrlení jednorázových snadno likvidovatelých obalů totiž asi moc energeticky výhodné není.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.11.2020 19:50 Reaguje na Jakub Graňák
Já bych na to až tak moc netlačil. Prostě každý obal by měl označení, že je spalitelný a běžně znežištěný včetně bioodpadu by se dával do normálních popelnic. Ostatní odpad, kterého by bylo asi hodně málo (kovy, sklo, kvalitní papír...), by se dával do příslušných rozmístěných kontejnerů.

Pořád si myslím, že třídit a recyklovat plasty z domácnosti je pitomost a toto výrazně přispělo ke značným ekologickým škodám, protože vytříděný plast neměl kdo recykolvat, tak se jím obohatila příroda. Kdyby se to energeticky využilo, bylo by to mnohem jednodušší a lepší.
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.11.2020 10:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Takže mikrotenové sáčky by patřily k úplně ideálním obalům.

Jejda. Nejlepší by přece měl být devětkrát recyklovaný papír nebo něco podobného ...
Odpovědět
A

Aleš Svoboda

30.11.2020 10:30 Reaguje na Jiří Svoboda
nejde o to jestli stojíme o vytvoření "výbných" pracovních příležitostí.
Nastolený problém je jinde : vytřídit a následně zrecyklovat odpady, včetně obalů.
Asi jste ten článek nečetl dostatečně pozorně : vy vidíte jako ekonomické vyvážet odpady k vytřídění a recyklaci do zahraničí??
To je to samé, jakokdyž vyvážíme do Rakouska kulatinu a zpět vozíme řezivo. Lidi si pak klepou na hlavu, co jsme to za bandu idiotů. S odpady by to bylo stejné.
A aby tento proces byl skutečně efektivní - musí být zahájen již při výrobě obalů.
A aby celý systém fungoval - musí být naproosto nekompromisně řízen státem
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2020 12:06 Reaguje na Aleš Svoboda
Vy jste si asi nepřečetl můj příspěvek před napsáním odpovědi.

Z vás čiší touha vše recyklovat, ať to stojí, co to stojí, a na nějakou ekologii či efektivitu ani moc nehledět. Vždyť to třídění, sběr a recyklace stojí obrovské množství práce, dopravy, investic i energie a výsledkem je zpravidla druhořadá surovina pro výrobu podřadných výrobků s krátkou trvanlivostí.

Jsem přesvědčen, že bezpečné energetické využití komunálního odpadu neobsahujícího žádné škodliviny je mnohonásobně efektivnější cesta.

Doporučuji vám vyhrabat se z vašich hluboce vyježděných myšlenkových kolejí a věcně zhodnotit jiné alternativy.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.11.2020 06:30
Tak nevím, co je těžkého na jednoduchém převedení evropské směrnice do českého práva?
Leda, že se nechce. Ovšem ztratíme tu výhodu jedničky ve třídění odpadů.
Množství odpadů je třeba snižovat již na vstupu. Prostě nebalit.
Ted se s obaly rozhrhl pytel, tak jak posílilo zasílání všeho možného přímo domů, je obalů čím dál tím více.
Ano, jsou to třeba i jen papírové tašky z recyklovaného papíru. Ale opět se musely vyrobit.
Spalování má být až ta poslední možnost. I když se budeme snažit hodně, stejně vždycky zbude nějaký ten podíl, co nepůjde recyklovat.
Že bychom tímto nepřijetím ale podporovali energetické využití odpadu, je více než zřejmé.
Tak kdo chcete ZEVO za plotem?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2020 12:21 Reaguje na Katka Pazderů
Jen pro vysvětlenou, co je ZEVO:

Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, v ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů) dochází jejich termickým využitím k výrobě tepelné a elektrické energie. Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku. Rozdíl v názvech „ZEVO“ a „spalovna“ vyplývá i ze Zákona o odpadech.

Pro ZEVO platí velmi přísná evropská a česká legislativa, která povoluje jen minimální hodnoty emisí do životního prostředí. V porovnání s klasickými zdroji (např. uhelné elektrárny) jsou ZEVO k lidskému zdraví a životnímu prostředí mnohem šetrnější. Energie vyrobená z odpadu navíc šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou uhlí či ropa. Zbytkový odpad po spalování (škvára) lze využít jako druhotné suroviny, například ve stavebnictví.

A vy byste chtěla nějaký recyklační podnik za plotem?

Zlo nelze odstranit, jen minimalizovat. Ano, máte pravdu se snižováním množství obalů, ale měl by být i tlak, aby neobsahovaly cokoliv jedovatého a byly dobře spalitelné.

A myslíte si, že když doma topíte biomasou, že do ovzduší vypouštíte jen CO2 a vodu? Taková topeniště jsou, myslím, mnohem horší než ZEVO.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist