Miroslav Bobek: Plánujeme chovat „stromové humry“
3.8.2022
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Vajíčka stašilky humří
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Ale snad se již blížíme – pomalu, a jistě – vytčenému cíli. Významně nás k němu posunula naše velkorysá podpora dosti komplikovanému genetickému výzkumu strašilek humřích, který má ukázat cestu, jak s nimi dále chovatelsky pracovat i jak přistoupit k jejich reintrodukci na Ostrov lorda Howea. Ten se nedávno podařilo zcela zbavit krys, problémem je však malá genetická pestrost strašilek humřích. Přece jen byli na počátku pouze čtyři jedinci…
Přenášení nymf na živnou rostlinu.
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Na počátku. Naštěstí se však podařilo chov alespoň částečně oživit. V roce 2017 podnikli na Ballovu pyramidu sběratelskou výpravu pracovníci Australského muzea. Neobešli se bez pomoci horolezců, ale nakonec se jim podařilo objevit 17 strašilek humřích. Protože měli povoleno odebrat nanejvýš 10 procent zdejší populace, odváželi si nakonec jednu jedinou samičku. Podle křestního jména její nálezkyně, chiruržky a horolezkyně dr. Willsové, ji pojmenovali Vanessa.
Skleník v Zoo Melbourne.
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Strašilka Vanessa snesla v Melbourne 135 vajíček a její potomci se dále rozmnožovali. Probíhá i křížení obou linií, té původní s Vanessinou, a tato nová linie se samozřejmě také stala předmětem námi financovaného výzkumu. Jak doufám, právě tuto linii začneme časem chovat v Zoo Praha – a kdo ví, třeba budeme strašilky humří nakonec i vracet na Ostrov lorda Howea.
reklama
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha a autor řady knih, například knihy Ryšavý knihovník či Snídaně s Její Excelencí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Benešov chce zachovat tradici chovu medvědů na zámku Konopiště
Ve zlínské zoologické zahradě se narodila tři mláďata lva konžského
V plzeňské zoo se vylíhla mláďata ohroženého leguána a asexuálního baziliška
Další články autora |
Miroslav Bobek: Mravenčí snídaně naší malé Connie
Miroslav Bobek: Nejlepší pocta Geraldu Durrellovi
Miroslav Bobek: Do Prahy se chystají další ďáblovéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Karel Zvářal
3.8.2022 07:14Jak může predátor (navíc nějaká utraná krysa) vyhubit svou kořist?? Celý život nám vtloukají, že to není možné! Jak? Jednoduše je sežere. Tady poslední mohykány zachránil špatně přístupný útes.
Podobných projektů je potřeba jak soli, stejně jako vysvětlení příčin špatných konců mnoha druhů, které neměly to štěstí.
Odpovědět
Podobných projektů je potřeba jak soli, stejně jako vysvětlení příčin špatných konců mnoha druhů, které neměly to štěstí.
Sl
Slovan
3.8.2022 10:28 Reaguje na Karel ZvářalVy furt nechápete rozdíl mezi původním predátorem a predátorem, který byl zavlečený člověkem do míst, kde nemá co dělat a kde na něj tamní fauna nemusí být dostatečně adaptovaná (v tomto případě krysa).
Uveďte prosím příklad druhu, který byl vyhuben původním druhem predátora. Tuto teorii jsem totiž slyšel prakticky jen od vás, proto mě to zajímá. Třeba jsem něco přehlédl, ale jsem přesvědčen, že tomu brání přírodní zákony.
Odpovědět
Uveďte prosím příklad druhu, který byl vyhuben původním druhem predátora. Tuto teorii jsem totiž slyšel prakticky jen od vás, proto mě to zajímá. Třeba jsem něco přehlédl, ale jsem přesvědčen, že tomu brání přírodní zákony.
Karel Zvářal
3.8.2022 11:06 Reaguje na SlovanNo, já to píši pro ty, co nechápou, že se jedná o PRINCIP. My totiž vůbec nevíme, jak to tu vypadalo ohledně fauny v dobách před příchodem člověka. Proto záznamy z posledních staletí bereme jako absolutní pravdu.
Těch příkladů NAŠICH druhů jsem uváděl ne zrovna málo (kdo chce, dohledá si), a jsou dostačující k pochopení (dříve hojný vs. nyní "vymizelý). Nikdo mi nevysvětlil, proč se mnoho ptačích druhů tísní v milionových koloniích někde v Pacifiku, ale jinde si zahnízdit (jednotlivě, bez strkanic) nedovolí, protože by je čekal osud, který před mnoha a mnoha časy je donutil osídlit sezónně obsazované ostrůvky bez predátorů.
A s tím demagogickým odvoláváním se, že je "rozdíl mezi"... Ano, je rozdíl. Ale mně se dříve "chytře" ptali: A co ti potkani budou žrát, až vyhubí všechna ptačí hnízda? Aa?? (podle nich asi zdechnou hlady:-)) Jo, potkan na břehu moře zdechne hlady, tak jak přežívá liška polární po té, co odletí ptáci z útesů. Rybami, zdechlinami všeho možného, chaluhami. A proč ti ptáci z útesů hnízdí jen tam, a ne někde na přístupných plážích? To by tam byli rok, maximálně dva, pak by "vymizeli".
Takže ta pohádka, že "predátor nemůže", je akorát v hlavách ekologistů. Poplach z invazivních druhů (k.stříbřitý) jasně dokazují, co způsobí agresivní konkurent nebo predátor. A my o dění v dávných dobách máme nulové záznamy. Takže z dnešního dění si dovozuji, jak to mohlo vypadat dávno před příchodem Slovanů. Žádná idyla to nebyla, nýbrž tvrdý boj o přežití.
Mnoho druhů dle archeologů "záhadně" zmizelo. Ale nikdo si netroufne naznačit, že to mohlo být díky predaci či konkurenčnímu tlaku. Já tu odvahu mám.
Odpovědět
Těch příkladů NAŠICH druhů jsem uváděl ne zrovna málo (kdo chce, dohledá si), a jsou dostačující k pochopení (dříve hojný vs. nyní "vymizelý). Nikdo mi nevysvětlil, proč se mnoho ptačích druhů tísní v milionových koloniích někde v Pacifiku, ale jinde si zahnízdit (jednotlivě, bez strkanic) nedovolí, protože by je čekal osud, který před mnoha a mnoha časy je donutil osídlit sezónně obsazované ostrůvky bez predátorů.
A s tím demagogickým odvoláváním se, že je "rozdíl mezi"... Ano, je rozdíl. Ale mně se dříve "chytře" ptali: A co ti potkani budou žrát, až vyhubí všechna ptačí hnízda? Aa?? (podle nich asi zdechnou hlady:-)) Jo, potkan na břehu moře zdechne hlady, tak jak přežívá liška polární po té, co odletí ptáci z útesů. Rybami, zdechlinami všeho možného, chaluhami. A proč ti ptáci z útesů hnízdí jen tam, a ne někde na přístupných plážích? To by tam byli rok, maximálně dva, pak by "vymizeli".
Takže ta pohádka, že "predátor nemůže", je akorát v hlavách ekologistů. Poplach z invazivních druhů (k.stříbřitý) jasně dokazují, co způsobí agresivní konkurent nebo predátor. A my o dění v dávných dobách máme nulové záznamy. Takže z dnešního dění si dovozuji, jak to mohlo vypadat dávno před příchodem Slovanů. Žádná idyla to nebyla, nýbrž tvrdý boj o přežití.
Mnoho druhů dle archeologů "záhadně" zmizelo. Ale nikdo si netroufne naznačit, že to mohlo být díky predaci či konkurenčnímu tlaku. Já tu odvahu mám.
Pe
Petr
3.8.2022 12:01 Reaguje na Karel ZvářalBohužel se vaše vysvětlení principu změnilo ve spoustu nekonkrétní omáčky, ale příklady jste neuvedl, takže jste to psal v podstatě zbytečně.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2022 12:40 Reaguje na PetrPro takové, co nechápou psaný tet, to píši zbytečně, s tím jsem smířen:-)
Odpovědět
Pe
Petr
3.8.2022 13:14 Reaguje na Karel ZvářalZato opačných příkladů by bylo mraky, neb v podstatě celá příroda je jeden velký potravní řetězec, a potravní řetězec není nic jiného než predátor - kořist. A přesto to spolehlivě funguje a k mezerám a mizení druhů nedochází. Dokonce funguje rovnováha. Teda dokud se do toho nevloží člověk.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2022 13:46 Reaguje na PetrTo jste asi ještě "nebyl na světě", když jste se do této (viz. níže) debaty nezapojil. Tam máte uvedených více příkladů (včetně diskuse) na které jindy statečná paní Kletečková nenacházela odpověď.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Pe
Petr
3.8.2022 14:16 Reaguje na Karel ZvářalNějak ty příklady vyhubené kořisti nevidím. A když si k tomu přidám vaši větu z článku (Je samozřejmé, že predace není jedinou příčinou vymizení některých druhů, včetně sýčka.), tak mi to jen povrzuje, že s těmi příklady to nebudete mít lehké. Budou-li nějaké.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2022 15:23 Reaguje na PetrNemám ambice předělávat muslima na křesťanskou víru, natož zeleného fanatika na racionálně uvažujícího. Jestliže někdo za dvacet minut proletí dlouhý článek s pěti odkazy a sáhodlouhou diskuzí, tvrdíc, že "tam nic není", tak se nemáme o čem.
Prostě mokrý diplom, který všecko ví nejlíp, nějaká zbytečná data (před/po) ho nezajímají, že.
Odpovědět
Prostě mokrý diplom, který všecko ví nejlíp, nějaká zbytečná data (před/po) ho nezajímají, že.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.8.2022 13:10 Reaguje na PetrKdyž chcete konkrétní příklad, tak člověk je vlastně taky predátor. Vybil, mimo jiné, ptáka Moa, málem celou řadu druhů velryb a spoustu dalších živočichů. A tohle snad omáčka není.
Odpovědět
Pe
SP
Svatá Prostoto
3.8.2022 13:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPredátor a navíc invazivní až běda:-))).
Odpovědět
ZŠ
MK
Majka Kletečková
3.8.2022 12:55 Reaguje na Karel ZvářalBez konkrétního příkladu, kdy k něčemu takovému prokazatelně došlo, je to jen váš osobní dojem plovoucí na vodě.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2022 13:05 Reaguje na Majka KletečkováBylo o tom popsáno papíru dost a dost, i zde na Ekolistu (plus k tomu 10-12 odkazů obsáhlých textů). Nemíním reagovat na každý trolí blábol.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.8.2022 13:12 Reaguje na Karel ZvářalSyndrom "Kletečková" se nedá zlomit. To je diagnóza.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.8.2022 13:29 Reaguje na Karel ZvářalJá jenom abyste si nepřipadal jako ten jeden, co bojoval s větrnými mlýny.
Odpovědět
Sl
Slovan
3.8.2022 14:05 Reaguje na Karel ZvářalPopsal jste pouze různé adaptace kořisti i predátora (liška polární). Nevidím nic zvláštního na tom, že se kořist chová tak, aby co nejvíce zvýšila šance na přežití (shromažďování do hejn (stád), hnízdění v nepřístupném terénu apod.).
Ono je krásné, že máte “odvahu”, ale musíte to mít něčím i podložené. Pokud by vaše teorie platila, nebude třeba se dívat do dob dávno minulých, ale jistě se najdou příklady i dnes. Znamenalo by to totiž, že takhle ta příroda funguje. Nemusíte jich uvádět mnoho, stačí jeden.
Ve světě bylo mnoho různých projektů, kde se ověřovalo, jak velký vliv mají masožravci na svou kořist. Jeden příklad: jeřábek kanadský. Vědci odstranili z plochy 1000 ha spoustu dravců i masožravých savců. Výsledek? Predace hnízd se sice snížila na polovinu, ale ztráty mláďat i dospělců se nezměnily a početnost dané populace zůstala stejná. Ukázalo se, že predátoři loví nadpočetné jedince. Jsem tedy spíše názoru, že mnohem důležitější je kvalitní biotop ve kterém zvířata mohou využít svých protipredačních adaptací.
Že jsou dnes nějaké dříve běžné druhy na ústupu má mnoho jiných příčin a důvodů. Není to však návrat dříve pronásledovaných a likvidovaných druhů.
Odpovědět
Ono je krásné, že máte “odvahu”, ale musíte to mít něčím i podložené. Pokud by vaše teorie platila, nebude třeba se dívat do dob dávno minulých, ale jistě se najdou příklady i dnes. Znamenalo by to totiž, že takhle ta příroda funguje. Nemusíte jich uvádět mnoho, stačí jeden.
Ve světě bylo mnoho různých projektů, kde se ověřovalo, jak velký vliv mají masožravci na svou kořist. Jeden příklad: jeřábek kanadský. Vědci odstranili z plochy 1000 ha spoustu dravců i masožravých savců. Výsledek? Predace hnízd se sice snížila na polovinu, ale ztráty mláďat i dospělců se nezměnily a početnost dané populace zůstala stejná. Ukázalo se, že predátoři loví nadpočetné jedince. Jsem tedy spíše názoru, že mnohem důležitější je kvalitní biotop ve kterém zvířata mohou využít svých protipredačních adaptací.
Že jsou dnes nějaké dříve běžné druhy na ústupu má mnoho jiných příčin a důvodů. Není to však návrat dříve pronásledovaných a likvidovaných druhů.
RP
Radim Polášek
9.8.2022 19:03 Reaguje na Karel ZvářalTak původní neinvazivní predátor může vyhubit původní neinvazivní kořist jenom za předpokladu, že se zrovna něco zásadně změnilo. Pokud se nic nezměnilo, tak ten predátor i kořist v tom určitém prostředí mezi sebou už našli rovnováhu a vzájemně se přizpůsobili, jinak by logicky minimálně druh, který je kořist, přece vyhynul. A ta rovnováha a přizpůsobení trvala tak dlouho, jak dlouho tyto druhy existují, klidně i milióny let.
Co se týká invazivního predátora, může kořist, jiný druh vyhubit velmi snadno, protože kořist většinou nemá vyvinuto nějaké obranné chování před tím predátorem. Takže pro predátora je ta kořist atraktivní i tehdy, když už je jedinců kořisti tak málo, že je ohrožena genetická diverzita jeho druhu nebo dokonce tak málo, že je ohroženo nalezení sexuálního partnera pro roznožování toho druhu a ten druh tak přímo vymírá.
Odpovědět
Co se týká invazivního predátora, může kořist, jiný druh vyhubit velmi snadno, protože kořist většinou nemá vyvinuto nějaké obranné chování před tím predátorem. Takže pro predátora je ta kořist atraktivní i tehdy, když už je jedinců kořisti tak málo, že je ohrožena genetická diverzita jeho druhu nebo dokonce tak málo, že je ohroženo nalezení sexuálního partnera pro roznožování toho druhu a ten druh tak přímo vymírá.
Karel Zvářal
9.8.2022 19:29 Reaguje na Radim PolášekNepředpokládám, že jste se obtěžoval s přečtením obsáhlých odkazů v minulých diskusích. Tam je taková zásadní změna uváděna, a to je vakcinace proti vzteklině (lišek a kun). Vzteklina v celkem pravidelných cyklech decimovala počty šelem, jenže přednost dostala ochrana člověka před virem vztekliny. A že přemnožená kuna či liška vybílí kurník či holubník na hlavu, o tom jste někdy možná slyšel. Takže i v těchto případech se potvrzuje, že mantra "o slabých na nemocných" je na vodě. Že paní Kletečková?-)
Kavčí stromovou kolonii na nulu, totéž u sýčka. V minulosti hnízdilo ve stromovýc dutinách 85% populace, v posledních letech nebyl zazanamenán žádný případ! Všechna hnízdění na budovách (větr. šachtách), příp. oplechovaných budkách na hladkých stěnách. A vymizení kolčavy, hranostaje, tchoře, mají rovněž na svědomí dvě výše zmíněné šelmy. Naprosto dominují na vrcholu pyramidy.
Odpovědět
Kavčí stromovou kolonii na nulu, totéž u sýčka. V minulosti hnízdilo ve stromovýc dutinách 85% populace, v posledních letech nebyl zazanamenán žádný případ! Všechna hnízdění na budovách (větr. šachtách), příp. oplechovaných budkách na hladkých stěnách. A vymizení kolčavy, hranostaje, tchoře, mají rovněž na svědomí dvě výše zmíněné šelmy. Naprosto dominují na vrcholu pyramidy.
DB
Darth Bane
5.8.2022 15:22 Reaguje na SlovanTéměř vyhuben původním predátor je třeba Carcharodon Carcharias. Ten určitě nevybírá kvůli nedostatku lidí.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
3.8.2022 12:51 Úplně stejně sežere na co přijde krkavec..., v létě, v zimě má otevřený 24h nostopáč-fasfood na skládce komunálního odpadu a kolem silnic všech typu jsou pro něj otevřeny další prvotřídní restaurace co podávají denně zvěřinu...
Takto vykrmená populace může brát hnízda ptáků jen jako delikatesu asi jako lidé jedí pravý černý kaviár....
Proč bych si nedal, když na to mám (1kg za 100 000Kč).
Tolik na téma predátor a kořist....
Odpovědět
Takto vykrmená populace může brát hnízda ptáků jen jako delikatesu asi jako lidé jedí pravý černý kaviár....
Proč bych si nedal, když na to mám (1kg za 100 000Kč).
Tolik na téma predátor a kořist....
SP
DM
Dalibor Motl
3.8.2022 18:22Zajímavý živočich i článek. Poukázal bych na málo diskutovaný aspekt ochrany ohrožených druhů. Podle mého názoru by některým druhům pomohlo usnadnění chovu v zajetí pro amatéry. Třeba u podobných bezobratlých ale i plazů nebo ptáků si dovedu představit, po dostatečném namnožení v zoo nebo záchranných programech, i zájmový chov rozšiřující populaci a snižující riziko vyhynutí při nějaké nehodě, nedostatku financí nebo ztrátě zájmu v relativně malém počtu profesionálních zařízení. A zdá se mi že tomu současná legislativa poměrně úspěšně brání.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.8.2022 09:30Vymírání živočichů i rostlin má více důvodů a není to vždy vinou člověka.
Prd víme o důvodech vyhynutí řady druhů před našim příchodem a tak lze
pouze teoretizovat proč. Nyní ale vše vidíme v přímém přenosu a problémem jsou hlavně všežravci. Ti nemají problém vyhubit kořist a začít se živit něčím jiným. S vymřením kořisti vymře pouze predátor specialista, ale
těch je minimum. No a pak je tu jejich mobilita na rozdíl od kořisti.
Příkladem budiž třeba vydra. "Vyčistí" horský potok a jde na jiný a nebo
rovnou na chovný rybník. Hlady neumře a ani neomezuje počet potomků dokud
jsou ryby, raci a mlži i jinde. Naopak ty ryby po odlovení generační
populace ztrácí schopnost se rozmnožovat a možnosti migrace jsou u ryb
omezené na migraci do jednoho povodí. Nastupuje tak nyní marně člověk,
který naláká vydru k návratu na zarybněný revír a vše se zase opakuje.
Vydra neřeší, že po vyhubení tam už ryby nebudou a odejde pouze jinam.
Člověk při lovu hájí chovnou základnu a reguluje množství na ustáleném
stavu únosném pro přežití druhu. Pak přijde magor nařizující totální
hájení predátora a nehledí na jeho potravu. Její vyhubení přičítá všemu možnému, jen ne prapůvodu toho stavu. Predátora hájí i přes to, že už
ani on bez umělého vysazování kořisti v daném místě nepřežije. To už
není pouze o neznalosti, to už je o hlouposti a zarputilosti trvat na
chybné teorii přírodní rovnováhy v lidmi totálně změněné přírodě.
Umělé odchovy oddalují agonii ohrožených druhů a bez řešení příčin
jejich ubývání nemá téměř smysl. Ostrovy jsou ideální pro radikální
zásahy, ale na zbytku světa je to problémem v hlavách ochranářů,
kteří se upínají k ikonám a zapomínají na jejich kořist. Až se
naučí třeba vlk žrát trávu, tak nebude nutné na loukách pást ovce.
To je blbost a tak potřebují tu ochranu ovce více, než ten vlk,
ale to někteří chytrolíni nikdy nepochopí. Zaslepenost je znakem
absence logického myšlení a souvisí s vírou při odmítání vědy.
Odpovědět
Prd víme o důvodech vyhynutí řady druhů před našim příchodem a tak lze
pouze teoretizovat proč. Nyní ale vše vidíme v přímém přenosu a problémem jsou hlavně všežravci. Ti nemají problém vyhubit kořist a začít se živit něčím jiným. S vymřením kořisti vymře pouze predátor specialista, ale
těch je minimum. No a pak je tu jejich mobilita na rozdíl od kořisti.
Příkladem budiž třeba vydra. "Vyčistí" horský potok a jde na jiný a nebo
rovnou na chovný rybník. Hlady neumře a ani neomezuje počet potomků dokud
jsou ryby, raci a mlži i jinde. Naopak ty ryby po odlovení generační
populace ztrácí schopnost se rozmnožovat a možnosti migrace jsou u ryb
omezené na migraci do jednoho povodí. Nastupuje tak nyní marně člověk,
který naláká vydru k návratu na zarybněný revír a vše se zase opakuje.
Vydra neřeší, že po vyhubení tam už ryby nebudou a odejde pouze jinam.
Člověk při lovu hájí chovnou základnu a reguluje množství na ustáleném
stavu únosném pro přežití druhu. Pak přijde magor nařizující totální
hájení predátora a nehledí na jeho potravu. Její vyhubení přičítá všemu možnému, jen ne prapůvodu toho stavu. Predátora hájí i přes to, že už
ani on bez umělého vysazování kořisti v daném místě nepřežije. To už
není pouze o neznalosti, to už je o hlouposti a zarputilosti trvat na
chybné teorii přírodní rovnováhy v lidmi totálně změněné přírodě.
Umělé odchovy oddalují agonii ohrožených druhů a bez řešení příčin
jejich ubývání nemá téměř smysl. Ostrovy jsou ideální pro radikální
zásahy, ale na zbytku světa je to problémem v hlavách ochranářů,
kteří se upínají k ikonám a zapomínají na jejich kořist. Až se
naučí třeba vlk žrát trávu, tak nebude nutné na loukách pást ovce.
To je blbost a tak potřebují tu ochranu ovce více, než ten vlk,
ale to někteří chytrolíni nikdy nepochopí. Zaslepenost je znakem
absence logického myšlení a souvisí s vírou při odmítání vědy.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.8.2022 21:49 Reaguje na Břetislav MachačekTa predace může mít i následné škody. Pokud vydra vypucuje potok, kde žije populace perlorodky říční, ty se díky tomu nemohou množit a životaschopnost jejich populace je ohrožena.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.8.2022 13:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo už popisovala ochranářka perlorodek, že mizí potočáci jako mezihostitelé larev perlorodek. Prostě predací mizí pstruzi a tím i perlorodky. Vše se vším souvisí a pokud chtěl Karel IV vyzdobit korunovační klenoty českými perlami, tak nutil lovčí likvidovat i ty vydry lovící pstruhy. On
možná nevěděl o potřebě larev žít v žábrech pstruhů, ale
věděl, že čím bude méně predátorů, tak zůstane více té
jejich kořisti pro lidi. Náš život dnes nestojí na lovu
a tak si můžeme dovolit i nějaké predátory, ale musíme
je regulovat, aby zbyla jejich kořist alespoň na obnovu
po nárazové predaci. Většina predátorů revír vyloví a jde
jinam, ale musí tam vždy něco zůstat na obnovu. Pokud se
vrací a loví před namnožením, tak už se nebude mít ani co
množit. Odloví i pohlavně nezralé jedince a lidem nezbývá
než revír uměle zarybnit. Daleko efektivnější by ale
bylo udržovat úměrné stavy predátorů, aby nebylo potřeba
kořist uměle vysazovat jako jejich potravu. Staletí to
tak fungovalo bez cyklických výkyvů, které jsou znakem
samoregulace, kdy početní stavy zvířat mají charakter
sinusoidy. Jednou hojnost, jednou nouze a tak stále
dokola. To si dneska nedovedeme představit, protože ti
predátoři mají i náhradní zdroje potravy na skládkách,
v chovných rybnících, na venkovských dvorcích uloví
beztrestně jestřáb, liška a kuna slepice a vlk ovce.
To už není příroda, ale paskvil, kde má hlavní predátor
zakázáno likvidovat konkurenci a povinnost ji krmit.
Odpovědět
možná nevěděl o potřebě larev žít v žábrech pstruhů, ale
věděl, že čím bude méně predátorů, tak zůstane více té
jejich kořisti pro lidi. Náš život dnes nestojí na lovu
a tak si můžeme dovolit i nějaké predátory, ale musíme
je regulovat, aby zbyla jejich kořist alespoň na obnovu
po nárazové predaci. Většina predátorů revír vyloví a jde
jinam, ale musí tam vždy něco zůstat na obnovu. Pokud se
vrací a loví před namnožením, tak už se nebude mít ani co
množit. Odloví i pohlavně nezralé jedince a lidem nezbývá
než revír uměle zarybnit. Daleko efektivnější by ale
bylo udržovat úměrné stavy predátorů, aby nebylo potřeba
kořist uměle vysazovat jako jejich potravu. Staletí to
tak fungovalo bez cyklických výkyvů, které jsou znakem
samoregulace, kdy početní stavy zvířat mají charakter
sinusoidy. Jednou hojnost, jednou nouze a tak stále
dokola. To si dneska nedovedeme představit, protože ti
predátoři mají i náhradní zdroje potravy na skládkách,
v chovných rybnících, na venkovských dvorcích uloví
beztrestně jestřáb, liška a kuna slepice a vlk ovce.
To už není příroda, ale paskvil, kde má hlavní predátor
zakázáno likvidovat konkurenci a povinnost ji krmit.
RP
Radim Polášek
9.8.2022 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týká vyder, tam je dnes taky problém v tom, že člověk pozměnil koryta potoků. Dříve bylo v přírodním korytu spousta míst s přírodními kryty v vodě, kde měla vydra problém ryby ulovit a tak ty místa vodního toku byl rezervoárem ryb pro případ, že by se vydry přemnožily a ryby v potoku vylovily.
Ovšem dnes ve vybetonovaných mělkých korytech, to je švédský stůl, vydra bez problémů vybije v podstatě všechny ryby, které tam jsou, kromě snad nějakého drobného potěru. Stejně jako kormorán. Rybí populace se tak nějaký rok vůbec nemnoží, jenom ten potěr dorůstá. A jak doroste, stačí další návštěva vydry, která zase potok vyloví a ryby tam téměř nejsou.
Odpovědět
Ovšem dnes ve vybetonovaných mělkých korytech, to je švédský stůl, vydra bez problémů vybije v podstatě všechny ryby, které tam jsou, kromě snad nějakého drobného potěru. Stejně jako kormorán. Rybí populace se tak nějaký rok vůbec nemnoží, jenom ten potěr dorůstá. A jak doroste, stačí další návštěva vydry, která zase potok vyloví a ryby tam téměř nejsou.
Karel Zvářal
5.8.2022 20:10Nějak nám ta diskuse oněměla, tak něco pro vyhulenou palici, která si ráda bere geronty ("komunisty") do huby. Tato země má zcela jinou historii, přesto se mladík věnuje lovu. A já se ptám: dělá to proto A) aby neumřel hlady B) nudí se C) regulací predátorů chrání hnízda a mláďata jiných druhů ?
http://www.myslivost-lovectvi.cz/videa/lovecke-video:1/6486/
Odpovědět
http://www.myslivost-lovectvi.cz/videa/lovecke-video:1/6486/
BM
Břetislav Machaček
6.8.2022 13:19 Reaguje na Karel ZvářalOno je vidět, že leckde výrovky nezakázali a regulují krkavcovité
na únosnou mez, aby přežila jejich potrava. U nás se krkavcovitým
naopak daří i díky skládkám v takovém množství, jaké nepamatují
ani staří myslivci. Po uzavření skládek bude zaděláno na totální
vyhubení jejich kořisti, protože je hlad přinutí i lovit. To bude
mazec, až ta hejna ze skládek naletí do přírody a sežere vše, co
najde. Kdysi se nakrmili i žížalami při polních pracích, ale v té
mrtvé půdě už žížaly nejsou a pochybuji, že ještě někdy budou.
Odpovědět
na únosnou mez, aby přežila jejich potrava. U nás se krkavcovitým
naopak daří i díky skládkám v takovém množství, jaké nepamatují
ani staří myslivci. Po uzavření skládek bude zaděláno na totální
vyhubení jejich kořisti, protože je hlad přinutí i lovit. To bude
mazec, až ta hejna ze skládek naletí do přírody a sežere vše, co
najde. Kdysi se nakrmili i žížalami při polních pracích, ale v té
mrtvé půdě už žížaly nejsou a pochybuji, že ještě někdy budou.
Karel Zvářal
6.8.2022 20:41 Reaguje na Břetislav MachačekVíme oba, že každý extrém je škodlivý, jak nelítostné hubení, tak bezuzdná ochrana problémových druhů. Na toto téma (černobílé vidění) tu bude diskuse ještě mnohokrát. Jsem rád, že jste se zapojil/i, bo jinak tu zdechl pes.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
7.8.2022 09:21 Také jsem o vyjmutí Výrovky ze zakázaných způsobu lovu. Dnes je možno koupit mechanického výra a k žádnému týrání zde nedochází... Včera jsem viděl u oběda na čt3 Co naše babičky uměli a my jsme zapomněli (já to má přejmenováno na my se na to vys...) četl tam recept na karbanátky z káněte...
Taky jsem byl navečer u jednoho staršího člena MS a ten se ně ptal : Tak co Jardo chodíš na holuby... já jich taky ulovil i 46 ks za den. Já mám uloveno 3 ks za život, co na to říci,že je mi jich líto a každého je škoda (snad se nějaký vrátí nají to těžké letí přes frontu brokovnic na jihu tam a zpět... ( to ouřady z EU nezajímá holubi nemají lobisty (lobista je ten co dává úplatky a nechytili ho).
Ta predace je si rozhodující při záchraně zbytkových populací, ale bez změn v krajině, které povedou k větší úživnosti, jak se dnes moderně říká zvýšení kapacity prostředí to nepůjde.
Všelijaké nočky a změny dobu lovu (Lov samic celoročně) se dostanou do zákona na to tata. Vložit do zákona např. pastevní, nektarodárné políčka se nikomu nechce. Proč ve vesnici není kolo s kvetoucí svazenkou nebo levandulí?
Jen hoblovat a hoblovat ( začal s tím Běda Travníček... a lidi blbnou). Po 30 letech demokracie jsme nedotáhli pozemkové úpravy do konce tam by byl opět prostor pro krajinotvorné prvky a vodní stavby (odtrubnit hlavní svodnice, někde udělat rybníček ...). Možná kdyby nebylo tolik byrokracie tak by to šlo.
Odpovědět
Taky jsem byl navečer u jednoho staršího člena MS a ten se ně ptal : Tak co Jardo chodíš na holuby... já jich taky ulovil i 46 ks za den. Já mám uloveno 3 ks za život, co na to říci,že je mi jich líto a každého je škoda (snad se nějaký vrátí nají to těžké letí přes frontu brokovnic na jihu tam a zpět... ( to ouřady z EU nezajímá holubi nemají lobisty (lobista je ten co dává úplatky a nechytili ho).
Ta predace je si rozhodující při záchraně zbytkových populací, ale bez změn v krajině, které povedou k větší úživnosti, jak se dnes moderně říká zvýšení kapacity prostředí to nepůjde.
Všelijaké nočky a změny dobu lovu (Lov samic celoročně) se dostanou do zákona na to tata. Vložit do zákona např. pastevní, nektarodárné políčka se nikomu nechce. Proč ve vesnici není kolo s kvetoucí svazenkou nebo levandulí?
Jen hoblovat a hoblovat ( začal s tím Běda Travníček... a lidi blbnou). Po 30 letech demokracie jsme nedotáhli pozemkové úpravy do konce tam by byl opět prostor pro krajinotvorné prvky a vodní stavby (odtrubnit hlavní svodnice, někde udělat rybníček ...). Možná kdyby nebylo tolik byrokracie tak by to šlo.
