Miroslav Hruška: Všechno se mění, jen dálnice D3 je furt stejná

Foto z výstavby D3 u Chotovin. / Dálnice D3 (někdy zvaná Budějovická dálnice) je plánovaná a z části rozestavěná dálnice z Prahy přes Tábor a České Budějovice na česko-rakouskou hranici Dolního Dvořiště - Wullowitz, kde se má spojit s připravovanou rakouskou rychlostní silnicí S10.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | me / Wikimedia Commons

Tak čím tedy začít:

V Praze dne 1.února 2012 byla vydána EIA, tedy bylo vydáno Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, které bylo podmíněno splněním 172 podmínek pro schválení. Kolik jich bylo splněno asi nikdo neví, a ani nechce vědět. Byly popsány možná tuny papírů se všemi nesouhlasnými vyjádřeními k tomuto dokumentu.

To však nevadilo, aby dne 2. června 2017, tedy čtyři měsíce po uplynutí platnosti, byla tato EIA a její platnost prodloužena na dalších pět roků, tedy do února 2022. Ve zprávě se píše: Tento dokument byl vypracován na základě požadavků Ministerstva životního prostředí a předložen dne 17. února 2017 a 13. dubna, 15. května a 25. května 2017 byl jeho zpracovatelem doplněn. Text o původním stavu životního prostředí je převzat z původní dokumentace EIA z roku 2010 a zestručněn. Součástí doplněného podání prodloužené EIA je dokument s názvem „Srovnávací studie, D3 Středočeská část únor 2017, a další studie rovněž zpracované STAVOPROJEKTEM.

Na základě předložené žádosti o prodloužení EIA dospělo Ministerstvo životního prostředí, jako příslušný úřad podle §21 zákona k závěru, že u záměru D3 Středočeská část nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území atd.

Takže za uplynulých pět let se téměř nic nezměnilo?

Těžko k tomu co dodat, neboť vše potřebné bylo již dodáno, opět ve spoustě připomínek a odvolání.

Proč jsem se dostal k této situaci. Nyní je rok 2020, tedy osm let po vydání EIA ze dne 1. 2. 2012, jejíž text byl převzat z původní dokumentace EIA z roku 2010. A za tu dobu se toho změnilo hodně, ať už co se klimatických podmínek týká, kritického úbytku zásob pitné vody, záborům zemědělského půdního fondu a mnoha dalších skutečností. A že se změny dotýkají i stavby D3 ve Středočeském kraji se ukazuje na nových skutečnostech, na příklad z titulků:

10.12.2019: ŘSD mění podobu dálnice D3 přes Posázaví a míří znovu do procesu EIA

A dočteme se, že: ŘSD mění technické řešení dálnice na zřejmě nejspornějším úseku od Jílového po Hostěradice, jehož součástí je i tunel Luka. V některých místech dálnice poklesne až o deset metrů oproti původnímu plánu. Dojde tím k prodloužení tunelu Luka o 645 metrů na 1843 metrů, což ve výsledku znamená, že trasa dálnice nepovede na povrchu, tak jak měla původně vést, ale pod povrchem v tunelu.

Změny ovšem znamenají, že ŘSD muselo znovu vypracovat dokumentaci EIA a poslat ji k posouzení na Ministerstvo životního prostředí. Zajímavostí je, že dokumentace k aktuálním změnám má 227 MB, což je čtyřikrát více, než původní dokumentace k celému Středočeskému úseku D3 z roku 2012.

6.1.2020: Odpočívka u budoucí dálnice D3 se krajským radním nezamlouvá

Posuzování vlivů na životní prostředí musí pokračovat. Takový požadavek schválili v pondělí 6. ledna 2020 středočeští radní k záměru vybudovat obří oboustrannou odpočívku Dunávice u chystané dálnice D3, poblíž městysu Netvořice na Benešovsku. Její navrhované podobě nejsou nakloněni jak krajští radní, tak pracovní skupina výboru pro životní prostředí a zemědělství středočeského kraje. Nezamlouvá se jim rozsah záboru zemědělské půdy, ani blízkost přírodně hodnocené oblasti Dunávických rybníků.

Pro každou stranu, jak ku Praze, tak k jihu na Tábor, jsou navrhována stání pro 55 osobních aut, nákladní vozidla, 8 autobusů a 15 karavanů, obytných vozů, nebo vozů s přívěsy. Služby by tam měly poskytovat provozovna rychlého občerstvení a čerpací stanice pohonných hmot. To vše na velké ploše. Zábor zemědělské půdy představuje 13 hektarů, přičemž jde o nadprůměrně produkční obdělávané půdy II. třídy ochrany, upozornil náměstek hejtmanky Miloš Petera. Vliv na zemědělský půdní fond tak lze označit jako významný.

A teď co, kdo, kdy, jak a proč bude dále. Odpor proti trase dálnice se ozývá v mnoha obcích na trase chystané D3. Všechny tyto obce mají pro svůj odpor vážné důvody. Vedle ochrany ovzduší a ochrany před hlukem je zde hlavně ochrana zásob spodních vod a pitné vody, která je ohrožena ve více obcích. A je na čase, aby si ti, kdo tuto akci naplánovali a projektovali, uznali své chyby a přijali k tomu zásadní opatření. Je více než jasné, že se budou další obce ozývat a žádat změny. K těmto změnám by se mělo znovu zpracovat a projednávat EIA a další a další dokumentace, což je neúnosné. Stejně tak je nesmyslné projednávat tyto změny tak zvanou salámovou metodou, jak se nyní děje.

Jediné řešení, které je patrně možné a nutné, je nejen posoudit a zpracovat zcela nově a kompletně EIA, ale zcela posoudit a změnit i projekt celé dálnice D3 ve Středočeském kraji. Skutečnost, že je to projekt špatný, je zcela zřejmá.

Když jsem před mnoha roky viděl po prvé film s Janem Werichem „Kocourkov“, divil jsem se, co všechno je možné v Kocourkově. Nyní se občas domnívám, že v této době jsme proti Kocourkovským troškaři.