Miroslav Hruška: Všechno se mění, jen dálnice D3 je furt stejná
Tak čím tedy začít:
V Praze dne 1.února 2012 byla vydána EIA, tedy bylo vydáno Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, které bylo podmíněno splněním 172 podmínek pro schválení. Kolik jich bylo splněno asi nikdo neví, a ani nechce vědět. Byly popsány možná tuny papírů se všemi nesouhlasnými vyjádřeními k tomuto dokumentu.
To však nevadilo, aby dne 2. června 2017, tedy čtyři měsíce po uplynutí platnosti, byla tato EIA a její platnost prodloužena na dalších pět roků, tedy do února 2022. Ve zprávě se píše: Tento dokument byl vypracován na základě požadavků Ministerstva životního prostředí a předložen dne 17. února 2017 a 13. dubna, 15. května a 25. května 2017 byl jeho zpracovatelem doplněn. Text o původním stavu životního prostředí je převzat z původní dokumentace EIA z roku 2010 a zestručněn. Součástí doplněného podání prodloužené EIA je dokument s názvem „Srovnávací studie, D3 Středočeská část únor 2017, a další studie rovněž zpracované STAVOPROJEKTEM.
Na základě předložené žádosti o prodloužení EIA dospělo Ministerstvo životního prostředí, jako příslušný úřad podle §21 zákona k závěru, že u záměru D3 Středočeská část nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území atd.
Takže za uplynulých pět let se téměř nic nezměnilo?
Těžko k tomu co dodat, neboť vše potřebné bylo již dodáno, opět ve spoustě připomínek a odvolání.
Proč jsem se dostal k této situaci. Nyní je rok 2020, tedy osm let po vydání EIA ze dne 1. 2. 2012, jejíž text byl převzat z původní dokumentace EIA z roku 2010. A za tu dobu se toho změnilo hodně, ať už co se klimatických podmínek týká, kritického úbytku zásob pitné vody, záborům zemědělského půdního fondu a mnoha dalších skutečností. A že se změny dotýkají i stavby D3 ve Středočeském kraji se ukazuje na nových skutečnostech, na příklad z titulků:
10.12.2019: ŘSD mění podobu dálnice D3 přes Posázaví a míří znovu do procesu EIA
A dočteme se, že: ŘSD mění technické řešení dálnice na zřejmě nejspornějším úseku od Jílového po Hostěradice, jehož součástí je i tunel Luka. V některých místech dálnice poklesne až o deset metrů oproti původnímu plánu. Dojde tím k prodloužení tunelu Luka o 645 metrů na 1843 metrů, což ve výsledku znamená, že trasa dálnice nepovede na povrchu, tak jak měla původně vést, ale pod povrchem v tunelu.
Změny ovšem znamenají, že ŘSD muselo znovu vypracovat dokumentaci EIA a poslat ji k posouzení na Ministerstvo životního prostředí. Zajímavostí je, že dokumentace k aktuálním změnám má 227 MB, což je čtyřikrát více, než původní dokumentace k celému Středočeskému úseku D3 z roku 2012.
6.1.2020: Odpočívka u budoucí dálnice D3 se krajským radním nezamlouvá
Posuzování vlivů na životní prostředí musí pokračovat. Takový požadavek schválili v pondělí 6. ledna 2020 středočeští radní k záměru vybudovat obří oboustrannou odpočívku Dunávice u chystané dálnice D3, poblíž městysu Netvořice na Benešovsku. Její navrhované podobě nejsou nakloněni jak krajští radní, tak pracovní skupina výboru pro životní prostředí a zemědělství středočeského kraje. Nezamlouvá se jim rozsah záboru zemědělské půdy, ani blízkost přírodně hodnocené oblasti Dunávických rybníků.
Pro každou stranu, jak ku Praze, tak k jihu na Tábor, jsou navrhována stání pro 55 osobních aut, nákladní vozidla, 8 autobusů a 15 karavanů, obytných vozů, nebo vozů s přívěsy. Služby by tam měly poskytovat provozovna rychlého občerstvení a čerpací stanice pohonných hmot. To vše na velké ploše. Zábor zemědělské půdy představuje 13 hektarů, přičemž jde o nadprůměrně produkční obdělávané půdy II. třídy ochrany, upozornil náměstek hejtmanky Miloš Petera. Vliv na zemědělský půdní fond tak lze označit jako významný.
A teď co, kdo, kdy, jak a proč bude dále. Odpor proti trase dálnice se ozývá v mnoha obcích na trase chystané D3. Všechny tyto obce mají pro svůj odpor vážné důvody. Vedle ochrany ovzduší a ochrany před hlukem je zde hlavně ochrana zásob spodních vod a pitné vody, která je ohrožena ve více obcích. A je na čase, aby si ti, kdo tuto akci naplánovali a projektovali, uznali své chyby a přijali k tomu zásadní opatření. Je více než jasné, že se budou další obce ozývat a žádat změny. K těmto změnám by se mělo znovu zpracovat a projednávat EIA a další a další dokumentace, což je neúnosné. Stejně tak je nesmyslné projednávat tyto změny tak zvanou salámovou metodou, jak se nyní děje.
Jediné řešení, které je patrně možné a nutné, je nejen posoudit a zpracovat zcela nově a kompletně EIA, ale zcela posoudit a změnit i projekt celé dálnice D3 ve Středočeském kraji. Skutečnost, že je to projekt špatný, je zcela zřejmá.
Když jsem před mnoha roky viděl po prvé film s Janem Werichem „Kocourkov“, divil jsem se, co všechno je možné v Kocourkově. Nyní se občas domnívám, že v této době jsme proti Kocourkovským troškaři.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Čech M.
25.1.2020 23:13Pavel Hanzl
26.1.2020 11:23 Reaguje na Čech M.Pro nás je klíčový tah Berlín - Vídeň (bratislava) což je severozápad - jihovýchod přes Prahu a Brno. Logická by byla taky dálnice Balt - orient, tj. severojižní, ale ta je ve hvězdách.
Čech M.
26.1.2020 15:00 Reaguje na Pavel HanzlCo je vám platný tah z Berlína na Vídeň, když hlavní proud kamionů z montoven směřuje západním směrem, kde sídlí velké německé automobilky. Navíc, D 1 existuje 50 let, takže polistopadoví politici měli dost času, soustředit se i na jiné trasy. A o severojižní dálnici je celý tento článek.
Václav Kain
26.1.2020 10:01Jan Fiala
26.1.2020 11:18Je to klasické kverulantství, obstrukce jako všude jinde, kdy na orné půdě není vůbec problém vystavět haly montoven a skladů, o kousek dál supermarket, ale o půl km dále aby se dodělala dálnice/městský okruh, to hned nabíhají žabičkáři s tím, že zrovna v tom místě, náhodou přesně v trase cesty je nějaký brouček, kterého tam večer před tím vysadili. Zloběj se na mě vašnosti nebo ne, ale dálniční síť navazující na dálniční síť států okolních je veřejný zájem, proti kterému si dovolí profesionální škůdci brojit jen u nás. Všude venku se dálnice staví jako o život, jen u nás můžeme klidně používat čtvrt století staré autoatlasy a výrazné změny tam nebudou. Vlastně budou, jen v uzavírkách všeho, co nějak fungovalo.
A to "zeleným" nevadí, že se propalují při čekání v kolonách, objížďkách, rozjezdech a brzdění mrtě PHM, což by se nedělo, kdyby hlavní tepny dálniční byly dávno hotové a místo brzda-plyn se jelo plynule.
Pavel Hanzl
26.1.2020 11:31Státní byrokracie už asi 5 let mudruje nad tím, kdo za to může!!
Mezitím by vám vypadly zuby, je tam šedesátka a celkový děs. Neschopnost této vládní garnitury je prostě zcela ojedinělá.
Richard Vacek
26.1.2020 12:55Vilda Smakal
26.1.2020 13:16Těch problémů je spousta na všech frontách. Za to, že berou nehorázné peníze je kvalita jejich práce žalostná. Za třicet let už mohlo být vybudováno spousta dálnic, ale to by se nesmělo tolik kecat a vymýšlet vymyšlené, ale více dělat !!!
Proč máme ve vládě takové lemply ?
Karel Ploranský
26.1.2020 16:20 Reaguje na Vilda SmakalTakže bych tu otázku opravil: Proč máme ve vládách takové lemply?
Mimochodem, vlády, které odpovídaly názvu "vláda odborníků" byly 3. Fišerova, Tošovského a Rusnokova. Ani jedna nebyla v žádném ohledu lepší než vlády vzniklé standardním způsobem.
Ještě horší lemply než ve vládách ale máme v úřadech, které konec konců musejí udělat tu práci, kterou chce vláda, aby se udělala. A tam je jádro pudla. Případů, kdy úředník odskáče svou lemplovitost a nečinnost, nebo hrubou chybu, nebo i lumpárnu, je jako šafránu. Čili odpovědnost doslova a písmene nulová.
Vláda je složena z ministrů. Než se po volbách sestaví a ministr nastoupí, trvá mu rok, než se vůbec pořádně seznámí s tím, jak jeho ministerstvo a další relevantní úřady fungují, jaké platí postupy atd. Pak teprve může dělat nějaké smysluplné kroky k nápravě. Na to, aby ten Augiášův chlév vymetl, má už jen 3 roky, ale jen v tom případě, že tam 3 roky vydrží. Často nevydrží a opakuje se to nástupem jiného ministra.
Není šance... Jsme a zůstaneme Absurdistánem.
Jan Šimůnek
27.1.2020 17:32Je třeba upravit legislativu tak, aby tyhle organizace neměly šanci cokoli zdržovat.