Miroslav Vinkler: Ekologický masakr na Králickém Sněžníku
2.7.2020
Králický Sněžník.
Foto | Marek Stránský / Wikimedia Commons
V posledních dnech se rozhořela bitva mezi řadou českých a polských ekologických sdružení na straně jedné a státní česko-polskou byrokracií na straně druhé. S jistou nadsázkou můžeme tvrdit, že byl stvořen novodobý Golem, a to díky neuvěřitelně lajdáckému postupu českých i polských úřadů na úrovni ministerstev. Spor se vede o záměr stavby rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku a evropské daňové poplatníky má přijít na 3 000 000 EUR.
Investorem je město Stronie Śląskie, které si vytvořením turisticky velmi atraktivní stavby oprávněně slibuje mohutný ekonomický stimul k podpoře cestovního ruchu. Pikantní na celé záležitosti je také to, že se zdroje nenašly v Polsku, ale v Praze prostřednictvím evropských fondů v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.
Zcela zásadní problém se objevil, když bylo zjištěno, že základní dokument celého záměru, tzv. Zpráva o vlivu stavby na životní prostředí, vypracovaný wroclavskou firmou a hrazený investorem, byl účelově upraven tak, aby zpráva vyzněla pozitivně. Tedy tak, že realizací stavby nedojde k negativnímu ovlivnění polské i české přírodní rezervace.
Jde doslova o podvrh, který polské i české státní orgány na úseku ochrany životního prostředí spolkly i s navijákem. Investor má nyní v ruce platné územní rozhodnutí a stavební povolení, má schválenou mnohamilionovou dotaci a až teď se zjistilo, že celý záměr byl zfixlován.
V současnosti je stav takový, že Praha mlčí a mrtvého brouka hraje i polská strana. Starosta města Stronie Śląskie po zveřejnění dopisu ekologů v polských médiích prohlásil, že stavět se bude i navzdory odhalenému podvrhu. A současně také uvedl, že má předběžný souhlas Regionálního ředitelství ochrany ŽP k tomu, aby z polské strany na vrchol byla vybudována pozemní komunikace, která výrazně sníží investiční náklady.
Jedinou podmínkou MŽP ČR přitom bylo, že materiál bude na vrchol hory dopraven vzduchem. Projekt počítal se zřízením heliportu ve městečku Miedzylesie, poblíž česko-polské hranice.
Získali jsme kompletní monitoring návštěvnosti lokality od AOPK ČR, která potvrdila naše nejhorší obavy. Zatímco zpracovatel posudku EIA uvádí, že návštěvnost vrcholu po vybudování rozhledny stoupne max. o 10-15 %, ekologové prokázali, že je nutné počítat se zvýšením návštěvnosti o 300-500 %. V absolutních číslech z 47 tisíc turistů ročně až na 235 tisíc turistů každý rok. Odborně se tomu říká výrazné a negativní antropogenní ovlivnění přírodní rezervace. Pokud k realizaci projektu nedejbůh dojde, může si Brusel ze seznamu evropského přírodního dědictví vyškrtnout dvě kolonky.
Evropská komise prostřednictvím Generálního ředitelství ochrany životního prostředí již o situací ví a vzkázala ekologům, že v této fázi je na straně národních států, aby situaci řešily v souladu se svým právem a s přihlédnutím k aplikaci Směrnice o stanovištích, č. 92/43/EEC čl. 6, odst. 3, který výslovně říká: “Jakýkoli plán nebo projekt, který bude mít pravděpodobně na lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu … schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.“
Zákon EIA v české i polské verzi pak obsahuje odstavec, který říká: „Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.“
Ekologické spolky se v současnosti domáhají toho, aby v souladu se zákonem polská i česká strana dodržely tyto předpisy, Směrnici EIA a záměr s ohledem na zjištěné vady společně posoudily, případně přijaly příslušná opatření.
reklama
Miroslav Vinkler
Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Česko-saský projekt zachraňuje staré ovocné odrůdy
Středočeský kraj podpoří vysazování úhoře říčního
Skupina JARO během zimy obnovila desítky mokřadů. Potřebnou péči dostaly i louky a rákosiny
Další články autora |
Miroslav Vinkler: Green Deal – správná cesta k nápravě klimatu?
Miroslav Vinkler: Mohou lesy ovlivňovat globální klima?
Miroslav Vinkler: Čína sází na adaptaci, emise CO2 jí nevadíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
MU
Michal Ukropec
2.7.2020 07:05Je nutno využít dotace. Stavět se bude. Až budou dotace na vývoz dětí do Pákistánu, budeme kontejnerovat mateřské školky a vyvážet je. Biopaliva mají také kontroverzní vliv na přírodu, a také se s dotacemi vyrábějí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.7.2020 09:35s nárůstem návštěvnosti sudet na česko-polském pomezí obecně (od jizerek po Beskydy) nejvíc cvičí bohatnutí polské nižší střední třídy, kteří si najednou mohou běžně dovoli jezdit na dovolenou, a začínají ji trávit aktivně - jezdí na kolech, běžkují, sjezdují, chodí (pěší turistika byla vždycky polský národní sport, ale teď najednou není problém si k výletu pár stovek kilometrů popojet). "nájezdy" poláků na turistické cíle a sportovní infrastrukturu v Sudetech jsou enormní, v sjezdových areálech, kde bylo poláků dříve přibližně tolik jako australských aboridžinců najednou tvoří poláci desítky procent klientely (a jsou to poláci ne z podhůří, ale i z nížin, kteří kvůli horám cestují stovky kilometrů - oni holt žádné bližší nemají). a polské výpravy do hor se velmi nápadně podobají tomu, jak jsme my před pětadvaceti-třiceti lety začali navštěvovat alpské země - prostě jsme se neuměli chovat, chtěli jsme všechno hned a neuměli jsme se naladit na místní vlnu. a stejně jako my jsme se domestikovali v alpách, tak se poláci domestikují na horách. zatím bohužel staví lanovky chrlící davy rudých břichoušů a štoklsůhystek na hřebeny a staví rozhledny - ale i to pomine.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.7.2020 11:48 Reaguje na Lukas B.Musím říci, že co loni sousedé předváděli v Aršpachu ... to mi prostě hlava nebrala. A ten závěrečný optimismus nesdílím, prostě je to kvantita vs možnosti krajiny ... a těch Poláků je z tohoto úhlu pohledu opravdu hodně. Takže ano, asi před těmi 30 - 20 lety jsme se chovali jak píšete, ale nebylo nás tolik a bylo to na větším prostoru.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.7.2020 13:28 Reaguje na Svatá Prostototo jistě. ale kecat o tom a čekat až se domestikují je jediné, co se tím dá dělat.
mimochodem, už dvacet let čekám, že se ten adršpach nějak "zZermatizuje" nebo aspoň "zRathenizuje", to jest přiměřeně (dramaticky) zdraží, zakáže vjezd aut a autobusů a někde na trati náchod-trutnov vybuduje odstavné parkoviště a autokemp (a přiměřeně posílí vlaky).
Odpovědět
mimochodem, už dvacet let čekám, že se ten adršpach nějak "zZermatizuje" nebo aspoň "zRathenizuje", to jest přiměřeně (dramaticky) zdraží, zakáže vjezd aut a autobusů a někde na trati náchod-trutnov vybuduje odstavné parkoviště a autokemp (a přiměřeně posílí vlaky).
SP
Svatá Prostoto
2.7.2020 15:48 Reaguje na Lukas B.No, dá se dělat více ... jako příklad se mi vždy vybaví regulace na Horní Vltavě, která podle mne celkem funguje, i když ze začátku se na to nejen třeba na Raftu fest nadávalo.
Nakolik je to ale u nás realizovatelné, a kde, je otázka.
Odpovědět
Nakolik je to ale u nás realizovatelné, a kde, je otázka.
JV
Josef Volfík
2.7.2020 09:38Jděte už do háje! Přírodu mám rád, jak tramp jsem sjezdi půl Česka. Všichni chtějí tu šílenost jménem turistický ruch. Obce, města, regiony. Rozhleden je u nás jak nasr... A teď najednou bude vadit jedna rozhledna, protože tu začne zuřit turismus. S tou cestou to je pravda podvod. Ale nevěřím, že velký. Jinde se budují desítky kilometrů cyklostezek, často nesmyslně se asfaltuje v lesích, na loukách...No tak tady z toho udělají cyklostezku trochu širší. To krajinu nezničí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 10:22 Reaguje na Josef VolfíkMilý pane, jste vedle jako jedle. Zde se jedná o záměr umístění rozhledny do srdce přírodní rezervace ,součást NATURA 2000.
Co bude mít křídla uletí, co má nohy uteče , mimo subalpinskou endemickou flóru - ta je fixována na stanoviště.
Buď zrušme rezervaci a vysvětleme Bruselu, že to jinak nejde, anebo dejme záměr rozhledny k ledu, právě pro veřejný zájem na ochraně přírody.
Podvod za 100 mil.Kč je prostě velký podvod a spíše by se měly zajímat orgány činné v trestním řízení jak tenhle paskvil mohl projít úřady jak tady, tak v PL.
Odpovědět
Co bude mít křídla uletí, co má nohy uteče , mimo subalpinskou endemickou flóru - ta je fixována na stanoviště.
Buď zrušme rezervaci a vysvětleme Bruselu, že to jinak nejde, anebo dejme záměr rozhledny k ledu, právě pro veřejný zájem na ochraně přírody.
Podvod za 100 mil.Kč je prostě velký podvod a spíše by se měly zajímat orgány činné v trestním řízení jak tenhle paskvil mohl projít úřady jak tady, tak v PL.
JŠ
Jan Šimůnek
2.7.2020 14:12 Reaguje na Miroslav VinklerNatury jsou zcela bezcenné. Nasadila je na naše území EU, aby co nejvíc znemožnila náš ekonomický rozvoj, Samo Německo má v přepočtu na plochu Natur asi jen 1/20 oproti nám.
Pokud by se Natury zrušily nebo jinak zlikvidovaly, byl by to pro nás jednoznačný přínos.
Druhá věc je, že rozhledna tam už byla, jen, pod vládou komunistů, jaksi zchátrala do nebezpečného stavu a musela padnout. Takže se jen jedná o obnovu něčeho, co komunisté zničili (čili zase ekologové s EU za zadky stínují komunistickou politiku).
Odpovědět
Pokud by se Natury zrušily nebo jinak zlikvidovaly, byl by to pro nás jednoznačný přínos.
Druhá věc je, že rozhledna tam už byla, jen, pod vládou komunistů, jaksi zchátrala do nebezpečného stavu a musela padnout. Takže se jen jedná o obnovu něčeho, co komunisté zničili (čili zase ekologové s EU za zadky stínují komunistickou politiku).
Miroslav Vinkler
2.7.2020 14:26 Reaguje na Jan ŠimůnekEU nic nenasazovala. V době vstupu ČR do EU byli Češi požádáni, aby si sami vybrali přírodní památky,které budou zaneseny mezi evropské přírodní dědictví.Soupis oblastí schvalovala česká vláda svým usnesením. (žádný Brusel)
Rozhledna a lokalita nejsou absolutně neměnné věci. V r.1899 byly zcela jiné podmínky než nyní zejména v oblast ŽP.
Odpovědět
Rozhledna a lokalita nejsou absolutně neměnné věci. V r.1899 byly zcela jiné podmínky než nyní zejména v oblast ŽP.
PH
Pavel Hanzl
6.7.2020 20:52 Reaguje na Miroslav VinklerMusím vám dát za pravdu, oblast Kraličáku osobně znám a je to kouzelný kout poměrně čisté přírody a je naprostý nesmysl tam cpát nějakou rozhlednu (z vrcholu je vidět všude i bez ní) a tlačit tam nějaké turisty. Ti, kteří to tam mají rádi přijedou tak jako tak a ostatní asi zájem není.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.7.2020 10:24Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice.......atd no a stát asi důvod usuzovat nemá, pane Vinklere. Píšete, že....ekologové PROKÁZALI, že je nutné počítat se zvýšením návštěvnosti o 300-500 %. V absolutních číslech z 47 tisíc turistů ročně až na 235 tisíc turistů. Otázka zní jak a čím to prokázali? Osobně považuji tyto vaše čísla za obludně nadsazená. Pokud to porovnáte se Stezkou a její návštěvností kolem dvou set tisíc návštěvníků ( letos to bude asi podstatně vyšší číslo) tak je potřeba si uvědomit že až pod Stezku vás vyveze lanovka. Tedy až do 1100 m.n.m. Kolik turistů by šlo na Stezku pokud by tam ta lanovka nebyla? No a na Kraličák je to ze Starého Města tři hodiny chůze s převýšením větším jak 800 m. Takže zase tam půjdou většinou lidé kteří by na vrchol šli i bez rozhledny. Ta rozhledna pak pro ně bude bonus navíc. Jsem přesvědčen, že číslo z EIA je podstatně bližší realitě než těch vašich 300 až 500 %.Každý turista nebo návštěvník představuje pro přírodu hor určité zatížení ale výraz masakr a nebo slova o možném zániku NPR Kralický Sněžník jsou zase pouhou nafouknutou poplašnou zprávou. To opravdu ekospolky neumí argumentovat korektně?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 11:45 Reaguje na Jarek SchindlerRád vás uvedu do reality :
1) Stezka do oblak,Dolní Morava, 55m výška
roční návštěvnost 180 000 , cena vstupného 350 Kč/os
vzdálenost od vrcholu K.S. cca 7km
2) Loni dobudovaná rozhledna Velké Deštné,Orlické hory
výška 18 m, návštěvnost listopad 2019-květen 2020, 40 tis. lidí
( a to v zimě uzavřeno z důvodu bezpečnosti)
Návštevnost Králického Sněžníku nyní 47 tis./rok
Už vám svitlo o co skutečně jde ? To není poplašná zpráva, to je realita , kam hon za ekonomickou prosperitou může zajít.
Odpovědět
1) Stezka do oblak,Dolní Morava, 55m výška
roční návštěvnost 180 000 , cena vstupného 350 Kč/os
vzdálenost od vrcholu K.S. cca 7km
2) Loni dobudovaná rozhledna Velké Deštné,Orlické hory
výška 18 m, návštěvnost listopad 2019-květen 2020, 40 tis. lidí
( a to v zimě uzavřeno z důvodu bezpečnosti)
Návštevnost Králického Sněžníku nyní 47 tis./rok
Už vám svitlo o co skutečně jde ? To není poplašná zpráva, to je realita , kam hon za ekonomickou prosperitou může zajít.
JS
Jarek Schindler
2.7.2020 12:54 Reaguje na Miroslav VinklerDo reality jste mě tedy určitě neuvedl. Tyto čísla jste již použil a já osobně nemám problém jim nevěřit. Jen nevím jak mají tato Vámi uváděná čísla podpořit vaše tvrzení o nárůstu počtu turistů na vrcholu Kraličáku o 300 až 500%.
Nevím proč uvádíte Velkou Deštnou? Je to snad nejvyšší vrchol Orlických hor a je součástí hřebenovky. Navíc na té hřebenovce slouží již víc než deset let rozhledna Anna. Opravdu by mě zajímalo jakou relevantnost má počet turistů jdoucí po Orlické hřbenovce. Navíc pokud by to mělo nějakým záhadným způsobem podpořit tvrzení o nárůstu turistů na K.S. o 500% tak by jste musel dodat údaj o počtu turistů na Orlické hřebenovce před výstavbou rozhledny na V. Deštné. Nechcete snad tvrdit že počet turistů před výstavbou nedosáhl ani deseti tisíc. Ona , co vím je ta hřebenovka snad i díky profilu dost oblíbená a to i mezi běžkaři. A ekonomická prosperity? Je zajímavé, že ekonomickou prosperitu a příliv turistů slibují ochranáři například v případě vyhlášení NP Jeseníky. Mám takový dojem, že to byl jeden z hlavních argumentů pro NP. Prestiž , příliv peněz a rozvoj turistiky. Zajímavé. Takže mi určitě nesvitlo a o realitě v podání eko si neustále myslím svoje.
Odpovědět
Nevím proč uvádíte Velkou Deštnou? Je to snad nejvyšší vrchol Orlických hor a je součástí hřebenovky. Navíc na té hřebenovce slouží již víc než deset let rozhledna Anna. Opravdu by mě zajímalo jakou relevantnost má počet turistů jdoucí po Orlické hřbenovce. Navíc pokud by to mělo nějakým záhadným způsobem podpořit tvrzení o nárůstu turistů na K.S. o 500% tak by jste musel dodat údaj o počtu turistů na Orlické hřebenovce před výstavbou rozhledny na V. Deštné. Nechcete snad tvrdit že počet turistů před výstavbou nedosáhl ani deseti tisíc. Ona , co vím je ta hřebenovka snad i díky profilu dost oblíbená a to i mezi běžkaři. A ekonomická prosperity? Je zajímavé, že ekonomickou prosperitu a příliv turistů slibují ochranáři například v případě vyhlášení NP Jeseníky. Mám takový dojem, že to byl jeden z hlavních argumentů pro NP. Prestiž , příliv peněz a rozvoj turistiky. Zajímavé. Takže mi určitě nesvitlo a o realitě v podání eko si neustále myslím svoje.
Miroslav Vinkler
2.7.2020 13:31 Reaguje na Jarek SchindlerRád posloužím. Návštěvnost vrcholu Velká Deštná vzrostla po vybudování rozhledny (18m) nejméně trojnásobně.
To je údaj získaný od Horské služby Orlické hory,Deštné.
Navíc náhledem do mapy zjistíte,že ze hry jsou prakticky Poláci - hůře dostupné z PL, nejblíže obec Lasowka, cca 7km.
Rozhledna na K.S. má být 2x vyšší (34.5m) ,navíc právě lehce dostupné z PL. (investor) a dostupné z Dolní Moravy (180 tis./rok).
Jinak silueta K.S. je dobře viditelná směrem od Wroclavi, Hradec Králové i Olomouce .
Odhad o navýšení počtu turistů o 300% je minimální. Relevantní by byla jistě vyšší.
Nečtete noviny ? Na Sněžce museli instalovat sítě,aby turisté nešlapali mimo chodníky .
A tady máte titulky z novin k Deštné :
" Otevření rozhledny na nejvyšším vrcholu Orlických hor vzali turisté útokem" iDnes 27.10.2019 - den po otevření.Sobotní návštěvnost odhadují na více než 2 tisíce lidí."
A tady :" Na hřeben proudily od sedla pod Šerlichem davy turistů zhruba od 10. dopoledne až do odpoledních hodin, další lidé vyrazili na kopec z Luisina údolí."
A tady ČT24 "Rozhledna je otevřená teprve dva měsíce, ale navštívily ji už tisíce turistů a zájem o vyhlídku roste i nyní v zimě. "
atd.atd.
Odpovědět
To je údaj získaný od Horské služby Orlické hory,Deštné.
Navíc náhledem do mapy zjistíte,že ze hry jsou prakticky Poláci - hůře dostupné z PL, nejblíže obec Lasowka, cca 7km.
Rozhledna na K.S. má být 2x vyšší (34.5m) ,navíc právě lehce dostupné z PL. (investor) a dostupné z Dolní Moravy (180 tis./rok).
Jinak silueta K.S. je dobře viditelná směrem od Wroclavi, Hradec Králové i Olomouce .
Odhad o navýšení počtu turistů o 300% je minimální. Relevantní by byla jistě vyšší.
Nečtete noviny ? Na Sněžce museli instalovat sítě,aby turisté nešlapali mimo chodníky .
A tady máte titulky z novin k Deštné :
" Otevření rozhledny na nejvyšším vrcholu Orlických hor vzali turisté útokem" iDnes 27.10.2019 - den po otevření.Sobotní návštěvnost odhadují na více než 2 tisíce lidí."
A tady :" Na hřeben proudily od sedla pod Šerlichem davy turistů zhruba od 10. dopoledne až do odpoledních hodin, další lidé vyrazili na kopec z Luisina údolí."
A tady ČT24 "Rozhledna je otevřená teprve dva měsíce, ale navštívily ji už tisíce turistů a zájem o vyhlídku roste i nyní v zimě. "
atd.atd.
JS
Jarek Schindler
2.7.2020 15:37 Reaguje na Miroslav VinklerTakže,na Hs jsem se informoval. Otázka zněla na počet turistů na hřebenovce. Nemají přehled. Že něco nového z kraje vždy táhne je asi samozřejmé. V těchto případech ale snad nejde o to jestli to táhne zkraje ale o dlouhodobý výhled. Že rozhlednu navštívili tisíce turistů. Tak samozřejmě. Pokud jdu po hřebenovce a je tam rozhledna tak proč bych ji nenavštívil. Do mapy se dívat nemusím, vím kde je Orlické Záhoří. Pokud musí instalovat sítě na Sněžce mohou je instalovat i na tom Kraličáku. Ten není , jak tvrdíte v centru NPR ( samozřejmě je to nejvyšší bod, alpínské pásmo atd) ale je na hranici a po hranici ( snad kromě žluté značky ) na něj jdou i další turistické stezky. Navíc nejbližší obec v Polsku je dál než 7 km. O lehké dostupnosti se v případě Kralického Sněžníku turistům může jen zdát. Samozřejmě od Stezky je to pohodlnější.Do 1100 m.n.m vás vyveze lanovka. No ale to zase budeme u té proklaté Stezky a tady je otázka jasná a již mnohokrát položená. Jak taková megalomanská stavba mohla eko... uniknout? Pokud je v případě NPR Kralický Sněžník něco možné považovat za zhoubu tak právě tohle " horské středisko" Horní Morava s jeho atrakcemi. Pokud budete chtít na rozhlednu nemusíte na Kraličák. Nad Hynčicemi je dva roky také rozhledna. Atd. Jinak Kraličák vidím minimálně dvakrát týdně a opravdu to panorama s to Stezkou vyniká.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 16:30 Reaguje na Jarek SchindlerJak to bylo se Stezkou do oblak najdete v Diskuzi zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-benes-pane-ministre-hrozi-zavazne-poskozeni-unikatni-prirody-kralickeho-snezniku
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-benes-pane-ministre-hrozi-zavazne-poskozeni-unikatni-prirody-kralickeho-snezniku
jp
jaroslav polanský
4.7.2020 09:45 Reaguje na Miroslav VinklerV podstatě jste pro zabránění výstavby stezky neudělali vůbec nic.Ale dálnice blokujete.Za mne jste banda ......
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.7.2020 20:41 Reaguje na jaroslav polanskýJasně, zato vy jste se doslova přetrhl námahou.
Tyhle týpky zbožňuji,neví o tom nic ale pořád budou mlátit prázdnou slámu.
Odpovědět
Tyhle týpky zbožňuji,neví o tom nic ale pořád budou mlátit prázdnou slámu.
MP
Martin Plocek
2.7.2020 11:28Když pominu vliv vlastní stavby ,především cesty ,rozhodující bude následné fyzické zabránění jejího využívání turisty k vyjetí autem až k rozhledně. V tom vidím rozdíl v onom navýšení počtu návštěvníků. Bez aut to klidně může být jen těch 10-15% ,s auty 300% Vlastní zkušenost z nedalekých Králík a okolí Suchého vrchu.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.7.2020 11:43 Reaguje na Martin PlocekS zejména s nástupem e-kol to omezení/vyloučení automobilů hraje čím dál menší roli. Takže i když se k němu někde přistoupí, vyhráno není ani omylem.
Odpovědět
LB
Lukas B.
2.7.2020 12:48 Reaguje na Svatá Prostotosebekriticky přiznávám, že nejsem ta charizmatická a vůdčí osobnost s organizačními schopnostmi, která b mohla stanout v čele boje proti elektrokolům (jako proti sportovnímu náčiní, ne proti dopravnímu prostředku), a slibuji, že rozumnou aktivitu vedoucí k dramatické restrikci elektrokol ve velkoplošných chráněných územích podpořím ze všech fyzických i ekonomických sil.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.7.2020 15:55 Reaguje na Lukas B.Stačí platit dané a dobře volit:-))).
Prostě jasně vymezit cyklostezky a jízdu na jakémkoli kole v některých oblastech zakázat, fest to kontrolovat a postihovat. Na to ale nejsou lidi ani peníze ...
Samozřejmě, musí to mít smysl a musí se dát možnost na tom kole jezdit. Když mi v KRNAPu někam už beztak vede asfaltka, tak mne tam žádné kolo, ani e-, nevytrhne. Na druhou stranu jsem třeba letos v zimě na Kokořínsku viděl dva retardy jak to s MTB rvou takovou úzkou pěšinkou ve svahu, která díky nim dostávala slušný céres. Jo, a byla to klasika, bez e-.
Odpovědět
Prostě jasně vymezit cyklostezky a jízdu na jakémkoli kole v některých oblastech zakázat, fest to kontrolovat a postihovat. Na to ale nejsou lidi ani peníze ...
Samozřejmě, musí to mít smysl a musí se dát možnost na tom kole jezdit. Když mi v KRNAPu někam už beztak vede asfaltka, tak mne tam žádné kolo, ani e-, nevytrhne. Na druhou stranu jsem třeba letos v zimě na Kokořínsku viděl dva retardy jak to s MTB rvou takovou úzkou pěšinkou ve svahu, která díky nim dostávala slušný céres. Jo, a byla to klasika, bez e-.
AM
AP
Alois Páter
2.7.2020 11:35Argumenty typu: stejně už je všude rozhleden (nebo cyklostezek, nebo sky stezek,ski areálů, silnic a pod.), takže o jednu míň, nebo víc,považuju za primitivní až debilní. Je to jako bych po zřízení černé skládky u lesa přesvědčoval okolí tím, že tam už jsou i jiné odpadky, takže o něco víc už nikoho nerozhází. Znám ten kraj okolo "Kraličáku" velmi dobře. Pamatuji doby, kdy i v plnou sezónu tam člověk potkal dalšího jen náhodou. Ještě před pár lety bylo celé údolí Dolní Moravy oázou klidu, tajuplné historie, připomínkou těžkých chvil národa (pohr. opevnění)a překrásné, dušinabíjející přírody. Už výstavba skiareálu a následné skyway z téhle nostalgie ukrojila velký kus a případná silnice a rozhledna dílo zkázy dokončí. O dopadu na rozmanité přírodní druhy a mikroklima v oblasti nechci hovořit, to přenechávám odborníkům, nicméně posuzovat krajinu pouze prizmatem dotací, zvyšování turismu a příjmů z něj je cesta, která se nám již brzy vymstí.
Odpovědět
LK
SM
Slávek Marsoman
2.7.2020 12:37Rád bych zde viděl názory lidí, že rozhledna na Sněžníku je zcela zbytečná.
Není zde žádný strom, vidět je 100 km daleko, tak k čemu rozhledna. Je to problém materialistické společnosti, že chce všechno přeměnit na hmotu.
Pokud jde o ochranu přírody, tak jsem zásadně proti. Dojít se tam dá pěšky a pro ty, co to nedají i na tom zmíněném elektrokole. Hlavně žádné silnice a podobné věci. Vždy si vzpomenu na film Avatar, kde Jake Sully říká: "Na Zemi už žádná příroda není". A bohužel na jeho slova jednou dojde.....
Odpovědět
Není zde žádný strom, vidět je 100 km daleko, tak k čemu rozhledna. Je to problém materialistické společnosti, že chce všechno přeměnit na hmotu.
Pokud jde o ochranu přírody, tak jsem zásadně proti. Dojít se tam dá pěšky a pro ty, co to nedají i na tom zmíněném elektrokole. Hlavně žádné silnice a podobné věci. Vždy si vzpomenu na film Avatar, kde Jake Sully říká: "Na Zemi už žádná příroda není". A bohužel na jeho slova jednou dojde.....
JČ
Jaroslav Černý
2.7.2020 13:17Rozhledna už tam stála, asi 70 let, kousek vedle byla Lichtenštejnova chata. Vede tam hřebenovka, je to oblíbený cíl turistů. To vám nestačí Šumava, kde je spousta cest zavřených??
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 13:41 Reaguje na Jaroslav ČernýMáte pravdu, rozhledna tam skutečně byla. Odstřelena v r.1973 pro zchátralost- nikdo se o ní nestaral.
Dovolím si připomenout,že v době stavby 1899 bylo naše životní prostředí úplně někde jinde a masová turistika v té době neexistovala.
Neexistovala ani ekologie ( padesátá léta 20 st.) a nebyla ani Národní přírodní rezervace (vyhlášena 1990). V roce 2004 byla na ploše 11 739 ha vymezena ptačí oblast Králický Sněžník, která je mnohem rozsáhlejší než samotná NPR a zahrnuje zejména extenzivně využívané louky a pastviny. Předmětem ochrany je tu chřástal polní a součástí NATURA 2000 vyhlášena 2008.
Tehdy Pardubický kraj napsal: "V oblasti Králického Sněžníku je vyhlášena národní přírodní rezervace, jejímž předmětem ochrany je komplex unikátních rostlinných společenstev masivu Králického Sněžníku."
Odpovědět
Dovolím si připomenout,že v době stavby 1899 bylo naše životní prostředí úplně někde jinde a masová turistika v té době neexistovala.
Neexistovala ani ekologie ( padesátá léta 20 st.) a nebyla ani Národní přírodní rezervace (vyhlášena 1990). V roce 2004 byla na ploše 11 739 ha vymezena ptačí oblast Králický Sněžník, která je mnohem rozsáhlejší než samotná NPR a zahrnuje zejména extenzivně využívané louky a pastviny. Předmětem ochrany je tu chřástal polní a součástí NATURA 2000 vyhlášena 2008.
Tehdy Pardubický kraj napsal: "V oblasti Králického Sněžníku je vyhlášena národní přírodní rezervace, jejímž předmětem ochrany je komplex unikátních rostlinných společenstev masivu Králického Sněžníku."
JČ
Jaroslav Černý
2.7.2020 13:54 Reaguje na Miroslav VinklerA kde přesně se ta unikátní společenství nacházejí, na vrcholu Sněžníku? Ta NPR sahá až za Souš, celkem má asi 1700 hektarů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 13:59 Reaguje na Jaroslav ČernýKdybyste si přečetl Zpráva EIA , tak byste tak hloupé dotazy neměl. Dokonce přímo v místě stavby se nachází chráněná rostlinná společenstva.
EIA : https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDAzNE1fdnl0YWhEb2t1bWVudGFjZURPQ18yODg1Njc4ODg5OTQ3MTIwMDgyLnBkZg/MZP034M_vytahDokumentace.pdf
Odpovědět
EIA : https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDAzNE1fdnl0YWhEb2t1bWVudGFjZURPQ18yODg1Njc4ODg5OTQ3MTIwMDgyLnBkZg/MZP034M_vytahDokumentace.pdf
rl
rýpal lesní
13.6.2021 09:08 Reaguje na Miroslav VinklerA jak si vysvětlujete, že daná akce dostala od MŽP stanovisko kladné k realizaci, viz tentýž portál, tatáž akce, a výledkem byla jen úprava pohybu psů na horské louce, monitoring (počítání) turistů a vývoz materálu vrtulníkem (při zemních pracech pochopitelně vrtulník netřeba, tyto probíhání od 15.4 - 15.7.).
Že je to mimo uvažování logiky a máte pravdu s tou návštěvností, je nasnadě. Ale v tomto státu je to již pravidelný folklor.
<rl>
Odpovědět
Že je to mimo uvažování logiky a máte pravdu s tou návštěvností, je nasnadě. Ale v tomto státu je to již pravidelný folklor.
<rl>
JS
Jarek Schindler
4.7.2020 12:06 Reaguje na Jaroslav ČernýPane Černý on ten fenomén s nálezy unikátních společenstev a ohrožených druhů se u nás vyskytuje již poměrně dlouhou dobu. Jen co někdo někde a je pomalu jedno kde, chce něco postavit ihned se tam něco najde. Chce to víc žádostí o různé stavby a budeme se divit kde všude se u nás ty unikátní společenstva vyskytují.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
2.7.2020 14:09 Reaguje na Miroslav VinklerStará rozhledna na Kralickém Sněžníku byla krásná, soudě podle fotek. Naopak chata nepatřila ke skvostům architektury.
Aniž bych chtěl jakkoliv podpořit novostabu oné hrůznosti na vrcholu či stavbu silnice, musím podotknout, že právě v době postavení původní rozhledny byla turistika velmi módní a masovou záležitostí. Horské restaurace mívaly často mnoho set míst k sezení, to je dnes naprosto nepředstavitelné...
Odpovědět
Aniž bych chtěl jakkoliv podpořit novostabu oné hrůznosti na vrcholu či stavbu silnice, musím podotknout, že právě v době postavení původní rozhledny byla turistika velmi módní a masovou záležitostí. Horské restaurace mívaly často mnoho set míst k sezení, to je dnes naprosto nepředstavitelné...
Miroslav Vinkler
2.7.2020 14:21 Reaguje na Marek DrápalČistě akademicky, kdyby byla možnost,aby zde byla původní rozhledna a chata , a nebylo riziko devastace lokality masovou turistikou, byl bych také pro.
Rozhlednu ještě pamatuji a mně se líbila.
Odpovědět
Rozhlednu ještě pamatuji a mně se líbila.
LB
Lukas B.
2.7.2020 15:01 Reaguje na Miroslav Vinklerpůvodní chata by dnes nevyhověla jedinému předpisu hygienickému (oddělené vstupy, počet záchodů, bezbariérové užívání) ani odpadářskému (čistička nebo spíš tlaková kanalizace až bůhvíkam). o přístupu pro integrovaný záchranný systém nemluvě. ale rozumím Vám, strašně mě mrzí, že si nikdy nedám grog na původní labské boudě (jakkoli z ní tekly odpady pěkně do vodopádu).
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 15:18 Reaguje na Lukas B.V Afghanistánu mají přísloví "voda přes pět kamínků přeteče a je čistá"
Jiným slovy pokud si ekosystém umí poradit s mírným znečištěním /antropogenním/ potom problém není.
Horší je, a to je náš případ, pokud se jedná o systém s velkou citlivostí na vnější podněty , kde je doslova vyloučeno, že rezervace zvládne očekávaný extrémně vysoký návštěvnický tlak.
To je absolutně vyloučeno.
Odpovědět
Jiným slovy pokud si ekosystém umí poradit s mírným znečištěním /antropogenním/ potom problém není.
Horší je, a to je náš případ, pokud se jedná o systém s velkou citlivostí na vnější podněty , kde je doslova vyloučeno, že rezervace zvládne očekávaný extrémně vysoký návštěvnický tlak.
To je absolutně vyloučeno.
JS
Jarek Schindler
2.7.2020 18:11 Reaguje na Miroslav VinklerNo pokud ten extrémní nápor turistů zvládla Sněžka a nezrušili NPR ani NP a pokud to s podstatně extrémnějším zatížením zvládl i Praděd s těmi rezervacemi a Naturou, tak jsou vaše katastrofické vize k ničemu. Jenom další zbytečný pokřik eko alarmisty.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 20:02 Reaguje na Jarek SchindlerPraděd to nezvládl. To je moravské Václavské náměstí, 212 tis. turistů/rok.Výsledky hledání
Výsledky vyhledávání na webu
Petrovy kameny před neukázněnými turisty střeží hlídky.
============================
Sněžka to taky nezvládla,česká Mekka pro rádoby turisty.Samotný KRNAP navštívilo loni 1 027 628 lidí.
Prvotní pohled na Sněžku je vskutku smutný. Poštovna není pod náporem turistů skoro vidět, cestičky lemující vrchol zdobí pouze barevné bundy turistů, kteří se pohybují v davu, je tu hlava na hlavě.
Fronty a selfie. Na vrcholu pak po turistech zbydou odpadky.
Zdroj: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/turiste-snezka-navstevnost-lanovka-fronty-krkonose-kralovehradecky-cestovni-ruch.A190823_145447_hradec-zpravy_tuu
Choďte si tam,když se vám to líbí a normálním lidem nechte Kraličák.
Odpovědět
Výsledky vyhledávání na webu
Petrovy kameny před neukázněnými turisty střeží hlídky.
============================
Sněžka to taky nezvládla,česká Mekka pro rádoby turisty.Samotný KRNAP navštívilo loni 1 027 628 lidí.
Prvotní pohled na Sněžku je vskutku smutný. Poštovna není pod náporem turistů skoro vidět, cestičky lemující vrchol zdobí pouze barevné bundy turistů, kteří se pohybují v davu, je tu hlava na hlavě.
Fronty a selfie. Na vrcholu pak po turistech zbydou odpadky.
Zdroj: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/turiste-snezka-navstevnost-lanovka-fronty-krkonose-kralovehradecky-cestovni-ruch.A190823_145447_hradec-zpravy_tuu
Choďte si tam,když se vám to líbí a normálním lidem nechte Kraličák.
JS
Jarek Schindler
3.7.2020 06:53 Reaguje na Miroslav VinklerNo já bych řekl, že to jak Praděd tak Sněžka celkem zvládá. Tedy podle vašich poplašných zpráv o tom jak si může Brusel ze seznamu evropského přírodního dědictví vyškrtnout dvě kolonky v případě Kralického Sněžníku. V případě Sněžky či Pradědu, na rozdíl od vašeho tvrzení, nic vyškrtávat nemusel . Nic nevyškrtával. No a to nevyškrtávání znamená celkem logicky, že to tedy zvládají. Řekl bych, že naopak vy hůře zvládáte čísla a odhady. Praděd 212 tisíc turistů ročně. Kraličák váš poplašný odhad 235 tisíc. Nepoměr k okolnostem. Jinak samozřejmě, chodím tam kde se mi to líbí a tak prodírat se davy turistů nepotřebuji. Takže vám je nechám na těch vrcholech s bufety a rozhlednami a já půjdu tam kde je klid.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
3.7.2020 08:50 Reaguje na Jarek SchindlerMilý pane Schindlere, čísla o návštěvnosti pocházejí z monitoringu AOPK ,jsou to "tvrdá data" z měření.
Je vidět, že trpíte utkvělou představou o vlastní neomylnosti a jakékoli jiné názory jsou "špatné".
Takže navštěvujte dále horské Disneylandy a kochejte se místní přírodou .
Odpovědět
Je vidět, že trpíte utkvělou představou o vlastní neomylnosti a jakékoli jiné názory jsou "špatné".
Takže navštěvujte dále horské Disneylandy a kochejte se místní přírodou .
JS
Jarek Schindler
3.7.2020 17:49 Reaguje na Miroslav VinklerJestli jste na srdíčko pane Vinklere, tak to prosím řekněte. Nerad bych vás měl na svědomí. Vidíte, já jsem naopak přesvědčen , že utkvělá představa o neomylnosti je spíš doménou vás a různých ekoorganizací. Vám jde k dobrému přičíst pouze to, že o svých poplašných, katastrofických zprávách jste schopen alespoň do určité míry diskutovat. Jestli jste si nevšiml reaguji a poukazuji pouze na vámi vyslovené nesmysly. Například ve vašem posledním komentáři se odvoláváte na "tvrdá data" z dílny AOPK. Zase vám musím oponovat tvrzením, že v případě věštění z křišťálové koule (vašich 300-500%) nejde o žádná "tvrdá data" ale pouze o další z prstu vycucané číslo mající pouze jeden účel. Podpořit vaši poplašnou zprávu. Tož tak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.7.2020 01:47 Reaguje na Jarek SchindlerTlak mám stabilně 120/80
a nejsem rigidní zelenej co
v noci lítá s lucernou a nahým zadkem po lese,oděný v kůži z buvola.
Není to ani poplašná zpráva, je to fakt.
Rozhledna na KS= destrukce rezervace.
Howgh.
Odpovědět
a nejsem rigidní zelenej co
v noci lítá s lucernou a nahým zadkem po lese,oděný v kůži z buvola.
Není to ani poplašná zpráva, je to fakt.
Rozhledna na KS= destrukce rezervace.
Howgh.
JS
Jarek Schindler
4.7.2020 10:22 Reaguje na Miroslav VinklerTak to je výborné. Zdraví jako řemen . Jsem rád, že si nemusím připouštět možné následky vyvolané například prasklou cévkou. Jinak on ten rigidní zelenej s holým zadkem není například ani ten guru Duhy Bláha. U něj se asi zvlášť nedá hovořit o holém zadku. Až teď jsem si všiml, že vy hovoříte o nahém zadku. Ale co, zadek jako zadek. A ten váš fakt je bohužel pouze tou vaší utkvělou představou kterou chybně přisuzujete v textu výše mojí osobě.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
3.7.2020 11:29 Reaguje na Jarek SchindlerTady se bohužel dostáváme na tenký led subjektivních dojmů a hodnocení. Praděd znám jen od vidění z obchodu (dělá se to ještě vůbec???), ale Sněžka dostává zejména v létě neskutečný céres a rozhodně bych neřekl, že to zvládá.
A KRNAP asi taky ne, jak je z těch pekelných ... ale tam bohužel zcela nutných ... sítí vidět.
Odpovědět
A KRNAP asi taky ne, jak je z těch pekelných ... ale tam bohužel zcela nutných ... sítí vidět.
JS
Jarek Schindler
3.7.2020 19:17 Reaguje na Svatá ProstotoTak nevím Svatá Prostoto jestli tím tenkým ledem není již samotný článek a nejsou jim všechny další podobné alarmistické zprávy. On ten problém je hlavně v hlavách "ochranářů". Ještě pořád se nevzdávají například myšlenky na vznik NP Jeseníky. Čim při tom argumentují. Mimo realitu jako je zvýšení prestiže či větší přísun peněz ze státního rozpočtu argumentují hlavně zvýšením atraktivnosti Jeseníků pro turisty. Zvýšenou návštěvností atd. Nezdá se vám to když už ne divné tak alespoň hodně kontraproduktívní. Ke cti pana Vinklera v tomto případě je fakt, že podle diskuze jinde, se vznikem NP také nesouhlasí. Nejvíce se mi ale líbí ty věštecké schopnosti a až dojemná péče o blaho místního obyvatelstva. Ono si třeba stačí vzpomenout na případ tunelu pod Červenohorským sedlem a argumentací eko..... proti jeho stavbě.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
3.7.2020 19:28 Reaguje na Jarek SchindlerPřiznám se, že mé znalosti tohoto kouta naší vlasti jsou poměrně chabé, takže se vůbec neodvažuji cokoli tam hodnotit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.7.2020 01:44 Reaguje na Jarek SchindlerMáte pravdu s NP Jeseníky zásadně nesouhlasím, po zkušenostech s NP Šumava.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.7.2020 10:39 Reaguje na Miroslav VinklerNemám problém poukázat i na světlejší stránky názorových oponentů. Faktem ovšem je , že mnoho vašich eko..... ( nechci použít slovo soudruhů) je vznikem NP přímo posedlých. Třeba pan Bačík
Odpovědět
Miroslav Vinkler
6.7.2020 16:46 Reaguje na Jarek SchindlerTím se ovšem dostáváme mimo téma. To bylo jasné-rozhledna na KS, ano nebo ne.
Kdo má IQ vyšší houpacího koně a alespoň trochu zná okolí bude proti stavbě.
Odpovědět
Kdo má IQ vyšší houpacího koně a alespoň trochu zná okolí bude proti stavbě.
JS
Jarek Schindler
6.7.2020 23:51 Reaguje na Miroslav VinklerMnoho věcí spolu souvisí. Mezi mnoha věcmi jde nalézt souvislosti. A ten váš houpací kůň pane Vinklere? Řekl bych, že to je už hodně ubohé. Bývá to asi jeden z posledních "argumentů" šumící trávy.
Odpovědět
jh
jaroslav hes
2.7.2020 18:03Na Kralickém Sněžníku jsem byl několikrát a vždy mi tam rozhledna vysloveně chyběla! Nevýhodou a součastně výhodou pro přírodu je vdálenost míst kde je možno zaparkovat auto! Prostě na vrchol se nedostanete jinak než několikahodinovou pěší tůrou po svých, dnes je i možnost vyšlapat tam na horském kole. Tudíž předpokládaný nárůst návštěvnosti o 300 až 500 % je blbost! Tedy pokud soiučástí stavby rozhledny nebude i stavba lanovky nebo silnice s parkovištěm na vrcholku hory. Ale takovou zhovadilost snad nikdo nenavrhuje?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.7.2020 20:06 Reaguje na jaroslav hesKdyž se na Velké Deštné s mini rozhlednou 18m zvýšila návštěvnost nejméně o 300% podle sdělení HS Orlické hory , z čeho usuzujete, že KS navštíví ,bude-li tam 34m rozhledna podstatně méně lidí?
Pozn. Zhovadilost se již navrhuje - cesta z polské strany :-)
Odpovědět
Pozn. Zhovadilost se již navrhuje - cesta z polské strany :-)
jh
jaroslav hes
3.7.2020 13:56 Reaguje na Miroslav VinklerVážený pane! Že KS navštíví podstatně méně lidí než VD usuzuji z dostupnosti těchto míst! VD je totiž na rozdíl od KS dostupná po cca 2,5km dlouhé zpevněné cestě která vede v podstatě po vrstevnici takže nenáročná procházka i pro rodinu s malými dětmi nebo invalidu na vozíku na cca 1 hod. To je srovnatelné jako kdyby jste si v Praze vyšel na procházku na Petřín! Nebudete doufám tvrdit,že vrchol KS je stejně dostupný!!! Vy a podobní aktivisté srovnáváte hodinky a holinky! Mimochodem ,když jsem byl na Ks já byla reservace jen pod KS ale byla zrušená červená vrcholovka. Myslím že její obnovení natropilo větší škody než by způsobila rozhledna!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
3.7.2020 14:09 Reaguje na jaroslav hesNemáte myslet, máte se dívat na čísla .
Ta jsou ověřená a objektivní.
Když jsem viděl monitoring KS sám jsem byl překvapen kolik to je lidí.
Odpovědět
Ta jsou ověřená a objektivní.
Když jsem viděl monitoring KS sám jsem byl překvapen kolik to je lidí.
jh
jaroslav hes
3.7.2020 14:38 Reaguje na Miroslav VinklerJá nerozporuji současnou návštěvnost KS ale tvrdím,že je rozdíl mezi návštěvností VD kam se projde procházkou každý kdo vyjede autem na Šerlich a KS kam musí několik hodin šlapat do prudkého kopce!!!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.7.2020 01:43 Reaguje na jaroslav hesNemusí, od chaty Návrší to máte langsam 1,5hod.
A na návrší lze dojet autem.
A máte-li výjimku zastavíte cca 2.5 km pod vrcholem.
Odpovědět
A na návrší lze dojet autem.
A máte-li výjimku zastavíte cca 2.5 km pod vrcholem.
jp
jaroslav polanský
4.7.2020 09:48 Reaguje na Miroslav VinklerNení náhodou k Návrší zákaz vjezdu ?Jen pro ubytované ?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.7.2020 20:13 Reaguje na jaroslav polanskýPokud si zaplatíte nemusíte být ubytovaný.
Odpovědět
JS
Miroslav Vinkler
5.7.2020 14:11 Reaguje na Jarek Schindlersice odbíháte od tématu,ale budiž -stačí zavolat na chatu ,nahlásit čas a po příjezdu zaplatit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.7.2020 10:02 Reaguje na Miroslav VinklerOd chaty Návrší je to pořád ještě langsam převýšení 550 m a lze tam dojet autem pokud jste ubytován. A argumentovat povolením k vjezdu tedy tou vyjímkou? Nevšiml jsem si , že by se někde pod Ludmilou budovalo parkoviště.
Odpovědět
jh
jaroslav hes
3.7.2020 14:42 Reaguje na Miroslav VinklerA to vím o čem mluvím protože na obou těchto vrcholech (i jiných dalších) jsem byl v rámci akce Okolo repobliky.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
3.7.2020 15:17 Reaguje na jaroslav hesPři srovnávání VD a KS je potřeba vzít do úvahy dostupnost od nás a z Polska. Z našeho pohledu je ta VD skutečně výrazně lépe dostupná než KS. Z pohledu Poláků mi to už ale tak velký rozdíl nepřijde, na VD je to sice kratší (lehce přes 4 km), ale za předpokladu, že to vezmete nejbližší lanovkou na hřeben. Pod KS zaparkují, 5km na chatu a pak už jen 1,5 km po červené. Navíc z jejich pohledu je VD naše, ale KS jejich. A na to oni docela slyší, navíc je jich 4x tolik.
Odpovědět
jh
jaroslav hes
3.7.2020 16:26 Reaguje na Svatá ProstotoJá nevím,ale 5km do prudkého kopce po cestě a další 1,5km po červené mi připadá jako faktor dost limitující návštěvnost, navíc ona koncová parkoviště jsou dost malá takže pokud poláci nepostaví jiná větší je to další omezující faktor.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
3.7.2020 19:24 Reaguje na jaroslav hesCo tak mám zkušenosti z Krkonoš a Tater, tak se dá zrovna Polákům vytýkat ledacos, ale ne odvaha a nadšení:-). Já je mám docela rád, ostatně někdy v 19. st. odtamtud nějaký předek, tedy předkyně:-), dorazila, ale jak je vidím v horách, mizím jak to jen jde:-))).
Ostatně, mám pocit, že brzy uvidíme, na to, že si tu rozhlednu dají kýmkoli vymluvit bych nevsadil lautr nic.
Odpovědět
Ostatně, mám pocit, že brzy uvidíme, na to, že si tu rozhlednu dají kýmkoli vymluvit bych nevsadil lautr nic.
SC
Stanislav Chytrý
6.7.2020 12:56 Reaguje na Miroslav VinklerA co je špatného na tom, že do hor přijedou lidi. Budo v přírodě, udělají nějaké ty kroky a místním nechají spousty peněz. Kdo se klid a pohodu, prostě půjde o kopec dál. Zeptejte se místních v té Deštné zdali je špatně, že tam mají tu rozhlednu.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
3.7.2020 11:43 Reaguje na jaroslav hesSilnice na vrchol je vyloučena a v žádném případě nebude!!! To prostě je fakt, nejede přes to vlak a všichni zainteresovaní to podepsali vlastní krví a ručí za to vlastním životem a orgány svých dětí.
Pak se ale ukáže, že natahat to tam jinak po silnici by sice šlo, ale bylo by to hrozně drahé a oproti dobám velkého Špidly už zdroje nejsou a když se tam čistě jen pro účely výstavby a dobro daňového poplatníka vystřihne taková malinká víceúčelová komunikace ... Takže výjimka, ale fakt jen tohle, nic víc.
No ale když tam už ta silnice je, a ta rozhledna se musí udržovat a opravovat a co kdyby se tam někomu něco stalo a musela tam třeba sanitka. A i handicapovaní mají právo vidět svět z výšky a děti v kočárcích a cyklistika je taky bezemisní způsob dopravy ....
A když už je tam ta silnice a rozhledna a chodí tam spousta lidí ... prostě bez nějakého sociálního zařízení (WC+tekoucí voda) by nám všichni akorát tak vyměšovali po lesích a někteří se dokonce i utřou a lesy plné šrapnelů a papírů.
A když už je tam to sociální zařízení, tak se o ně ale taky musí někdo starat. A zadarmo sotva, z daní daňových poplatníků ... těch je taky málo ... ale kdyby si tam někdo mohl otevřít jen takový malý bufík, tak se o ty sociálky může na oplátku starat a ostatně je to beztak pro lidi, každý máme občas žízeň a hlad ...
A tak dál:-))))))))))))))))))
Odpovědět
Pak se ale ukáže, že natahat to tam jinak po silnici by sice šlo, ale bylo by to hrozně drahé a oproti dobám velkého Špidly už zdroje nejsou a když se tam čistě jen pro účely výstavby a dobro daňového poplatníka vystřihne taková malinká víceúčelová komunikace ... Takže výjimka, ale fakt jen tohle, nic víc.
No ale když tam už ta silnice je, a ta rozhledna se musí udržovat a opravovat a co kdyby se tam někomu něco stalo a musela tam třeba sanitka. A i handicapovaní mají právo vidět svět z výšky a děti v kočárcích a cyklistika je taky bezemisní způsob dopravy ....
A když už je tam ta silnice a rozhledna a chodí tam spousta lidí ... prostě bez nějakého sociálního zařízení (WC+tekoucí voda) by nám všichni akorát tak vyměšovali po lesích a někteří se dokonce i utřou a lesy plné šrapnelů a papírů.
A když už je tam to sociální zařízení, tak se o ně ale taky musí někdo starat. A zadarmo sotva, z daní daňových poplatníků ... těch je taky málo ... ale kdyby si tam někdo mohl otevřít jen takový malý bufík, tak se o ty sociálky může na oplátku starat a ostatně je to beztak pro lidi, každý máme občas žízeň a hlad ...
A tak dál:-))))))))))))))))))
RP
Radim Polášek
4.7.2020 10:35Já vidím problém hlavně v tom, že se pro turistické využití úplně zničila běžná obydlená krajina a zůstaly pouze naše hory a naše chráněné oblasti, přírodní parky atd.
Já ještě pamatuji, jak na začátku 70 let minulého století u nás cca třetina rozlohy kolem vesnice byly pouze pastviny pro krávy obehnané ploty s ostnatými dráty. Na těch pastvinách podobné prostředí, jako se dnes propaguje, že má vzniknout v Polabí v tom bývalém vojenském prostoru pastvou divokých koní, zubrů a divokých turů. Další významnou část extravilánu kolem naší vesnice byly extenzívní travní porosty, typu dnešních kvetoucích luk, ze kterých se produkovalo seno. A to nebylo jen u nás v předhůří Beskyd, kopcovitá krajina a tudíž ty pastviny a louky sahaly až pomalu do Ostravy, až do Krmelína či za Brušperk a končila až někde u Staré Bělé. A nebyly to jen pastviny a louky, byla to velmi prostupná zemědělská krajina díky velkému množství polních a lesních cest a stezek stejně jako drobnými chovateli králíků a koz atd udržovaná krajiny vysýkáním trávy na mezích a na okrajích lesů. Když tehdy chtěl jít Ostravák do přírody, mohl vzít pár korun, sednout na autobus, vyjet 5 - 10 kilometrů ven z Ostravy a tam být v přírodě.
Ještě v roce 1970 mohla rodina teoreticky strávit dovolenou v přírodě tak, že se mohla ubytovat prakticky v jakémkoliv malém či středním městě. Tady na Ostravsku třeba ve Frýdku Místku, Brušperku, Příboře, Kopřivnici, Štramberku, Mošnově, Novém Jičíně, Lipníku, Hranicích, Studénce, Bilovci.... a s trochou znalostí místních polních cest a stezek být v přírodě a prochodit celé okolí.
Ovšem do roku cca 1980 tady zemědělci provedli rozorání pastvin a luk na pole a dokončili zcelování lánů a ty průchozí polní cesty vesměs zaorali, jejich pokračování v lese vesměs zarostlo. Do cca roku 1995 skončili drobní chovatelé zvířectva na maso a s nimi skončilo obžínání okrajů cest a lesíků a tak jejich čištění. Dnes se sice krajinou dá taky projít , ale rozhraními dvou lánů, kde je prostor mezi kulturami tak 20 centimetrů a kolem lesíků a lesů, kde je nesekaná vysoká tráva, vysoké kopřivy a býlí a těžkoprostupné ostružiní či trnkoví. Nic, kvůli čemu by člověka lákalo, mimo místní houbaře či sběrače lesních plodů, tou krajinou chodit.
Když chci dnes být v podobné krajině, jaká byla v době mého dětství pár stovek metrů za barákem, musím sednou na autobus nebo do auta a dojet takových minimálně 15 kilometrů někde do centra Beskyd do chráněných oblastí. Ostraváci to mají až 30 kilometrů, někde do oblasti Frenštátu, Čeladné, Ostravice, Frýdlantu nad Ostravicí, Veřovských vrchů.... Tam se scházejí k rekreaci a turismu všichni z Ostravy, ale taky všichni z těch výše uvedených měst a míst z MS kraje, protože v jejich okolí už takové prostředí není. Bohatí si tam kupují apartmány, chalupy a stavějí chaty a pomalu už tam je "přeturizováno" a přírodní prostředí mízí, takže lidi z MS kraje pomalu už musí jezdit o dalších 10 - 20 kilometrů dál někde hlouběji do Beskyd, pokud tam ještě nějaké s menší turistickou koncentrací zbylo.
Proto vidím jako velkou výzvu právě ono navrácení místních krajinných prvků do krajiny. Nejen z důvodu lepšího zachycování vody v krajině a zvýšení odolnosti krajiny proti suchu, ale taky kvůli zvýšení atraktivnosti krajiny pro přilákání méně náročných turistů. Nyní i tito méně nároční turisté, pokud chtějí do přírody , jsou nuceni jít do těch hor. Pokud se tato úprava krajiny povede, část těch méně náročných turistů se povede odklonit z hor do podhůří a do roviny a tím se našim přetíženým horám odlehčí.
Odpovědět
Já ještě pamatuji, jak na začátku 70 let minulého století u nás cca třetina rozlohy kolem vesnice byly pouze pastviny pro krávy obehnané ploty s ostnatými dráty. Na těch pastvinách podobné prostředí, jako se dnes propaguje, že má vzniknout v Polabí v tom bývalém vojenském prostoru pastvou divokých koní, zubrů a divokých turů. Další významnou část extravilánu kolem naší vesnice byly extenzívní travní porosty, typu dnešních kvetoucích luk, ze kterých se produkovalo seno. A to nebylo jen u nás v předhůří Beskyd, kopcovitá krajina a tudíž ty pastviny a louky sahaly až pomalu do Ostravy, až do Krmelína či za Brušperk a končila až někde u Staré Bělé. A nebyly to jen pastviny a louky, byla to velmi prostupná zemědělská krajina díky velkému množství polních a lesních cest a stezek stejně jako drobnými chovateli králíků a koz atd udržovaná krajiny vysýkáním trávy na mezích a na okrajích lesů. Když tehdy chtěl jít Ostravák do přírody, mohl vzít pár korun, sednout na autobus, vyjet 5 - 10 kilometrů ven z Ostravy a tam být v přírodě.
Ještě v roce 1970 mohla rodina teoreticky strávit dovolenou v přírodě tak, že se mohla ubytovat prakticky v jakémkoliv malém či středním městě. Tady na Ostravsku třeba ve Frýdku Místku, Brušperku, Příboře, Kopřivnici, Štramberku, Mošnově, Novém Jičíně, Lipníku, Hranicích, Studénce, Bilovci.... a s trochou znalostí místních polních cest a stezek být v přírodě a prochodit celé okolí.
Ovšem do roku cca 1980 tady zemědělci provedli rozorání pastvin a luk na pole a dokončili zcelování lánů a ty průchozí polní cesty vesměs zaorali, jejich pokračování v lese vesměs zarostlo. Do cca roku 1995 skončili drobní chovatelé zvířectva na maso a s nimi skončilo obžínání okrajů cest a lesíků a tak jejich čištění. Dnes se sice krajinou dá taky projít , ale rozhraními dvou lánů, kde je prostor mezi kulturami tak 20 centimetrů a kolem lesíků a lesů, kde je nesekaná vysoká tráva, vysoké kopřivy a býlí a těžkoprostupné ostružiní či trnkoví. Nic, kvůli čemu by člověka lákalo, mimo místní houbaře či sběrače lesních plodů, tou krajinou chodit.
Když chci dnes být v podobné krajině, jaká byla v době mého dětství pár stovek metrů za barákem, musím sednou na autobus nebo do auta a dojet takových minimálně 15 kilometrů někde do centra Beskyd do chráněných oblastí. Ostraváci to mají až 30 kilometrů, někde do oblasti Frenštátu, Čeladné, Ostravice, Frýdlantu nad Ostravicí, Veřovských vrchů.... Tam se scházejí k rekreaci a turismu všichni z Ostravy, ale taky všichni z těch výše uvedených měst a míst z MS kraje, protože v jejich okolí už takové prostředí není. Bohatí si tam kupují apartmány, chalupy a stavějí chaty a pomalu už tam je "přeturizováno" a přírodní prostředí mízí, takže lidi z MS kraje pomalu už musí jezdit o dalších 10 - 20 kilometrů dál někde hlouběji do Beskyd, pokud tam ještě nějaké s menší turistickou koncentrací zbylo.
Proto vidím jako velkou výzvu právě ono navrácení místních krajinných prvků do krajiny. Nejen z důvodu lepšího zachycování vody v krajině a zvýšení odolnosti krajiny proti suchu, ale taky kvůli zvýšení atraktivnosti krajiny pro přilákání méně náročných turistů. Nyní i tito méně nároční turisté, pokud chtějí do přírody , jsou nuceni jít do těch hor. Pokud se tato úprava krajiny povede, část těch méně náročných turistů se povede odklonit z hor do podhůří a do roviny a tím se našim přetíženým horám odlehčí.
PH
Pavel Hanzl
8.7.2020 21:23 Reaguje na Miroslav Vinklerprosím Vás pane Vinklere, vy jste měl odkaz na nějaké americké informace, kde byl "velbloudí" a "kachní" graf spotřeby elektřiny a na tom bylo vidět zapojení domovních (ostrovních?) fve. Já si to neuložil a nemůžu to najít.
Je to vemi zajímavé a zajímalo by to možná i více čtenářů, nemůžete to sem dát? Děkuji předem.
Odpovědět
Je to vemi zajímavé a zajímalo by to možná i více čtenářů, nemůžete to sem dát? Děkuji předem.
va
vaber
5.7.2020 13:47 Reaguje na Radim Polášekco bylo před padesáti lety je nepodstatné,dnes mají všichi auta a trmácí se do míst které by bez aut nikdy nenavštívili, prostě masová turistika .Lidí u nás zásadně nepřibylo, ale jeden člověk likviduje přírodu několikanásobně více než před léty,jedno auto ničí přírodu jak několik lidí, chemie v domácností kdysi prakticky nebyla a dnes se vše valí do odpadní vody,
žádná pomoc pro přírodu nepomůže,
člověk styl života nezmění. Aby příroda měla takovou zátěž jako před padesáti lety, muselo by klesnout množství lidí tak na desetinu a potom by si mohli lidé uchovat dnešní styl života
do budoucna bude zátěž přírody stále stoupat i když počet lidí nebude růst
Odpovědět
žádná pomoc pro přírodu nepomůže,
člověk styl života nezmění. Aby příroda měla takovou zátěž jako před padesáti lety, muselo by klesnout množství lidí tak na desetinu a potom by si mohli lidé uchovat dnešní styl života
do budoucna bude zátěž přírody stále stoupat i když počet lidí nebude růst
JČ
Jirka Černý
5.7.2020 17:39Po zkušenostech jak dopadl můj oblíbený liduprázdný kraj který tak zdevastovala Sovětská armáda že tam bylo nádherně pusto jsem proti jakékoli zbytečné stavbě pro turisty, jen ty odpočívadla pro kolaře na kdysi krásných místech dnes připomínají křížence pouťové atrakce a skládky komunálního odpadu. To co vzniká díky dotacím na turistiku je kapitola na dlouhé hodiny. Kdo se při turistice neobejde bez budov doporučuju Jižní Město a jeho krásná panelpanorámata.
Ps: fakt nejsem ekolog, dokonce jezdím nafťákem.
Odpovědět
Ps: fakt nejsem ekolog, dokonce jezdím nafťákem.
rl
rýpal lesní
13.6.2021 11:36Miroslav Vinkler 9.3.2021 napsal :
MV : Ano, a vlk do české krajiny patří stejně dobře jako rozhledna na Králický Sněžník.
SP : Ta neva, bo je v Polsku;-))).
MV : :-) , je to prostě internacionální šelma. :-)
SP : Dravá rozhledna:-)))
MV : A žere trávu babkám z nůší... :-)
Takže od roku 2003 se připravuje stavba na Králickém Sněžníku, vy jste proti a teprve nyní jste se ze zimního spánku vzbudil.
Spíš mi to připadá tak, že trollíte. A nebo kopete za někoho, kdo má na něčem zájem. Příroda to není.
<rýpal lesní>
Odpovědět
MV : Ano, a vlk do české krajiny patří stejně dobře jako rozhledna na Králický Sněžník.
SP : Ta neva, bo je v Polsku;-))).
MV : :-) , je to prostě internacionální šelma. :-)
SP : Dravá rozhledna:-)))
MV : A žere trávu babkám z nůší... :-)
Takže od roku 2003 se připravuje stavba na Králickém Sněžníku, vy jste proti a teprve nyní jste se ze zimního spánku vzbudil.
Spíš mi to připadá tak, že trollíte. A nebo kopete za někoho, kdo má na něčem zájem. Příroda to není.
<rýpal lesní>
