https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/nikol-krejcova-chceme-mit-vodu-v-krajine-ale-zanedbavame-stav-rek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nikol Krejčová: Zanedbané řeky. Dosud nerespektujeme, jak fungují

31.12.2020 | PRAHA
Přírodě blízká revitalizace řeky Waal ve městě Nijmegen na východě Nizozemí.
Přírodě blízká revitalizace řeky Waal ve městě Nijmegen na východě Nizozemí.
Řeky a potoky mají naprosto zásadní a nenahraditelné funkce ve vodním cyklu a v přírodě. Rozvádí vodu po krajině, zásobují území vodou, a to také rozléváním a komunikací s podzemní vodou, mohou pomáhat zadržovat vodu v krajině zásobováním slepých ramen, tůní, půdy, zamokřených území a podzemí vodou.
 
Řeky a potoky jsou místa s vysokou biodiverzitou, umožňují ale také vysokou druhovou bohatost přilehlých lokalit, často specifických ekosystémů. Pokud myslíme vážně naši snahu snižovat vymírání druhů, musíme tyto sladkovodní ekosystémy lépe chránit.

Podél vodních toků se ale odpradávna usídlovali lidé. Využívali jsme je jako zdroj pitné vody a potravy, na zavlažování, pro dopravu i řemesla. Postupně byly u řek a potoků vybudovány obce, které se zpočátku musely vodním tokům značně přizpůsobovat. S rozvojem průmyslu a technologií však začali lidé toky více a více přetvářet pro vlastní potřeby. Řeky byly narovnávány, zužovány, zahlubovány, někde doslova kanalizovány, byla tak rychleji odváděna pryč z města v případě záplav a uvolnilo se místo pro výstavbu, třeba přímo v bývalém korytě řeky.

Extrémem pak je uzavírání řek pod zem nebo do trubek, což umožnilo jejich snadné překládání například v případě těžby nebo rozšiřování cest a staveb. Bylo vystavěno mnoho vodních staveb jako jsou jezy, zdymadla nebo přehrady, proti záplavám i pro zlepšení vodní dopravy. Z toků bylo odebíráno velké množství vody pro průmysl a zemědělství. Do řek byly vypouštěny odpadní vody nejen z domácností, ale také z průmyslu.

Funkce řek a potoků byly ignorovány, a to včetně těch specifických pro města. Mezi takové přitom patří funkce sociální, kulturní a urbanistické.

Vodní toky a jejich okolí by měly sloužit k setkávání občanů, k pořádání kulturních akcí, ke sportování i rekreaci. Je nutné je zpřístupnit a upravit jejich okolí pro tyto účely. Příkladem mohou být parky, hřiště, cyklostezky a cesty obecně, náplavky, městské lázně, drobná přístaviště sloužící i jako půjčovny sportovního náčiní, zajištění místní vodní dopravy.

Vodní toky také slouží jako významné zdroje vody především pro domácnosti, zemědělství a průmysl.

Funkcí, která nabývá na důležitosti s prohlubováním změn klimatu, je ochlazování. Města, jejichž zástavba kumuluje teplo tak, že dochází k výraznému zvyšování teploty a zhoršování života ve městě, potřebují výrazně ochlazovat, tomu přirozené modré plochy jako řeky doprovázené zelenými plochami vegetace významně napomáhají.

Proč jsou úprav vodních toků problematické

Řeky ve městech jsou jedním z nejoblíbenějších míst pro rekreaci.
Řeky ve městech jsou jedním z nejoblíbenějších míst pro rekreaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Wasserwirtschaftsamt München
Brzy po spoutání vodních toků se zjistilo, že mají i jiné funkce než protéct městem a naplnit potřeby lidí. Toky mají významné funkce krajinné i přírodní, jsou důležitou součástí vodního cyklu, ale jsou také domovem mnoha druhů organismů a umožňují existenci mnoha druhů na svých březích a v přilehlých, na vodě závislých ekosystémech, jako jsou lužní lesy. Stále nepochopeným faktem pak je fungování vodních toků. Jejich jednotlivé části totiž nejsou oddělené, dokonce ani jednotlivé vodní toky nejsou oddělené, naopak, naprostá propojenost způsobuje, že každá provedená úprava má dalekosáhlý vliv.

Narovnané řeky odvádí vodu rychle, takže vysychá krajina i spodní voda, se kterou vodní toky komunikují. Rychlejší odvod vody se v každém dalším městě načítá a končí obrovskou záplavou o trochu níž po toku řeky, zúžení a zahloubení řeky pak často vede k jejímu dalšímu zahlubování způsobovanému obrovskou sílou vody, která odnáší říční dno, postupně ale narušuje stabilitu břehů a celého svého okolí.

Přehrady zadrží vodu pro celý následující tok, jezy zamezí migraci vodních organismů a změní proudění celé řeky, takže se změní celý říční ekosystém.

Úpravy řek také celkově narušují krajinotvorné procesy řek včetně sedimentace.

Jak by měly vodní toky ve městech vypadat?

Vodní tok v obci by měl být ve stavu co nejbližším přírodnímu, protože jen tak může naplňovat svoje funkce přírodního a vodního cyklu. Samozřejmě ve městě jsou pro vodní toky mnohá omezení, především nedostatek místa. Je tak nutné najít kompromis, protože vodní toky zároveň mohou zlepšit život města.

Vodní toky by měly být přístupné veřejnosti pro zajištění sociálních a kulturních funkcí. Jen v přístupné řece se mohou lidé koupat, nebo chytat ryby, jen u přístupné řeky mohou lidé nastoupit do loďky, setkávat se a sportovat.

Řeky a potoky v přírodě co nejbližším stavu mohou město účinně ochlazovat a zásobovat vodou. Čím jsou plochy vody a přilehlé vegetace větší, tím větší ochlazení přináší, velikost se přitom s úpravami k přírodě bližšímu stavu zvětšuje.

Úprava toků do stavu přírodě blízkému znamená mít řeky a potoky klikaté s množstvím slepých ramen a tůní, široké, s nízkými břehy a co nejmenším množstvím betonu a kamene v korytě i na březích. Kolem toků by měly vzniknout dostatečně velké plochy vegetace, které mohou být zatopeny v případě povodní, popřípadě kombinované s moderními prvky jako jsou mobilní hráze nebo pumpy. Příkladem takové revitalizace je úprava řeky Waal ve městě Nijmegen nebo řeky Isar v Mnichově.

Přírodě blízká revitalizace řeky Waal ve městě Nijmegen na východě Nizozemí.
Přírodě blízká revitalizace řeky Waal ve městě Nijmegen na východě Nizozemí.

Vodní toky ve městech jsou bohužel často vnímány jako problém, který je nutné vyřešit nejlépe jeho omezením nebo odsunutím. Vodní toky jsou ale obrovskou výhodou a jejich přírodě blízký stav je příležitostí pro lepší stav města a příjemnější život obyvatel.

Současná situace v České republice

V České republice byla většina vodních toků masivně upravována ve spojitosti s rozvojem průmyslu. V současnosti tak můžeme pozorovat mnoho negativních důsledků těchto úprav, které jsou dále umocňovány následky změn klimatu jako je období sucha, vyšších teplot nebo intenzivních dešťů.

Celospolečenská debata se zabývá jednotlivý negativními dopady, jako jsou záplavy, sucho a teplo ve městech, nebo oddělení vodních toků od okolí, ale nejsou reflektovány důvody těchto stavů a komplexita, která se k nim váže. Stále se tak některé úpravy provádí zastaralými způsoby, které situaci dále zhoršují.

Problémy se často řeší pouze místně a je opomíjena provázanost v rámci povodí. Pokud již dochází k úpravám vodních toků, jsou často prováděny ve volné krajině, u menších toků nebo jen částečně.

Při uvažování úprav ve městech jsou často opomíjeny funkce přírodní a vodní. Možnost využívat ochlazování města vodním tokem je teprve objevována. Klimatické a adaptační plány měst totiž mnohdy neexistují nebo jsou jednostranně zaměřené například na snižování emisí skleníkových plynů.

V zahraničí přitom dochází i k rozsáhlým revitalizacím řek ve městech, při kterých se zohledňují nejen potřeby města, ale také jeho obyvatel, přírody, zásobování vodou nebo adaptace na změny klimatu. Příkladem mohou být například úpravy řeky Waal v Nijmegenu, řeky Isar v Mnichově nebo řeky Aarhus v Aarhusu.

Řeka Isar v Mnichově před revitalizací a po ní.
Řeka Isar v Mnichově před revitalizací a po ní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniela Schaufuß / City of Munich

Obnovení přirozeného toku nejméně 25 tisíc kilometrů evropských řek a velkou podporu zelených ploch ve městech si nyní klade za cíl i návrh Strategie ochrany biodiverzity v EU, který byl představen letos.

O lepší stav řek však již dvacet let usiluje evropská Rámcová směrnice o vodách, která zapovídá jakékoli další zhoršování stavu všech vodních zdrojů. Organizuje také vytváření mezinárodních a národních plánů povodí, které pro české řeky budou k připomínkování obyvateli, spolky i samosprávami představeny v příštím roce.


reklama

 
foto - Krejčová Nikol
Nikol Krejčová
Autorka pracuje v Greenpeace jako koordinátorka uhelné kampaně, věnuje se i tématu ochrany biodiverzity.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.12.2020 18:17
Skvělý popis jak se to dělá jinde , ani náznak toho jak to kultivovaně avšak pružně udělat v ČR.
Nevím jaké má autorka zkušenosti doma , za sebe mohu říct, že jsem došel k poznání pro státní správu i samosprávu zcela nelichotivému - absolutní nezájem a nevstřícnost. Das ist schrecklich !
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

31.12.2020 18:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Svatá pravda. S jedinou výjimkou - pokud z toho něco ...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.1.2021 15:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Slečna není projektantka, ale existuje hodně studií a také projektů pro Bečvu, Moravu i jiné řeky. Některé se již realizují, např. dva malé toky byly zmeandrovány v CHKO Poodří...realizuje se Morava v centru Olomouce, zpřírodnilo a rozšířilo se kryto Bečvy u Ústí nedaleko Teplic nad Bečvou,aby se snížilo riziko záplav. Určitě mnohem lepší akce než přehrada u Skaličky. Největší problém je donutit MZe a podniky Povodí k těmto akcím...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2021 20:09 Reaguje na Karel Pavelka
Nelze srovnávat retenční schopnosti přehrady s úpravou
toku pouze změnou profilu. Jestli z hlubokého koryta
vytvoříte plytké širší koryto, tak zůstane průtok stejný.
Zachytit povodně může pouze suchý poldr a nebo přehrada
s předem upuštěným zásobním prostorem. U vámi upraveného
toku se jedná hlavně o možnost lepšího života pro
všechny organismy navázané na ty meandry a mělčiny,
pokud nebudou vyplaveny a zničeny povodní. Pokud ale hnízdící břehule a ptáky hnízdící v záplavové
oblasti vyplaví voda, tak je ztracená jedna generace
těchto tvorů. Pokud se to bude opakovat i příště,
tak budete překvapen jejich úbytkem. Přehrada naopak
umožní to regulovat a nenechat je vyplavit. Popisuji
letošní povodně v Hraničních meandrech Odry, která
postrádá možnost regulace. Ta by byla možná vybudováním jejich obchvatu plavebním kanálem, který by převzal
velký díl vody protékající v kritickou dobu rozmnožování meandry. Mimo rozmnožování by mohly povodně dál proudit meandry a plnit tak svoji erozní a přírodní funkci.
Přinos plavebního kanálu z Polska do Bohumína tak vidím
i v té regulaci a nejen jeho dopravní využití.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.1.2021 10:42 Reaguje na Břetislav Machaček
To s Vámi plně souhlasím!

Protizáplavová opatření nevytvoříme plytkým širokým meandrujícím korytem a navíc je otázkou, zda když toto uděláme uměle bez použití kamene a betonu, zda to bude stabilní trvalé řešení.

Protizáplavovým opatřením se vyhýbá i všeobecně adorovaný projek Zdoňov. Dle mého názoru je to vlastně líbivé polovičaté řešení a kdo ví, zda první pořádná povodeň ho úplně nepřetvoří ke zcela jinému obrazu.

Ano, nadšení musí být, ale věcná kritika by měla být, ku prospěchu věci, též brána v úvahu.
Odpovědět
va

vaber

1.1.2021 09:30
Isar je krásná čistá řeka v Mnichově, je to voda z alpských ledovců, zajel jsem do Mnichova hlavně proto abych se při ní prošel,
řeky a život v nich potřebují, aby si mohly vytvářet koryto tak, jak jim to vyhovuje a nikdo do nich nezasahoval ,ale to člověk nedovolí,
takže nevím co je to zanedbaná řeka , jestli je zanedbanost řeky to ,že člověk ji nejdříve upraví a potom nějaký čas trvá než ji upraví jinak a potom zase jinak a už z takového kolotoče nemůže vycouvat
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.1.2021 09:59 Reaguje na vaber
Píšete to dobře. Jako by autorka měla naučen pár "správných" vět, našla si několik poutavých obrázků, předem věděla na koho útočit a koho chválit a spíchla z toho "odborný" článek. Nějaký nadhled či přesah úplně chybí. Zřejmě takové tvárné a poslušné lidi její zaměstnavatel vyhledává.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.1.2021 10:56
Nelze porovnávat neporovnatelné a stanovovat si nereálné cíle. Koukněte
se na omezené možnosti jak revitalizovat většinu těchto toků hlavně v
zastavěných místech. Meandry a mělčiny ustoupily břehové zástavbě a řeky
byly prohloubeny, aby pojaly povodňové vody. Mnohde byly upraveny kvůli
silnicím a tratím kopírujícím jejich břehy jako nejschůdnější místa.
K tomu přibývají různé cyklostezky a online trasy. Pak tu jsou dnes
zkanalizované toky již dnes zarostlé staletými břehovými porosty, které
by se musely vykácet a ustoupit tak erozní činnosti řek. No a pak ještě
vlastnická omezení, kde často patří státu pouze tok a břehy jsou už
soukromé a bude záležet jakou cenu bude třeba zaplatit za výkup.
Doporučuji slečně projít krajinu s výpisy z pozemkových knih a tipovat
možné úseky k revitalizaci. Pak dojde k závěru, že je to mnohde takřka
nemožné a že zbožné přání je pouze přáním bez možnosti ho splnit.
Elán nikomu neberu, ale ukazovat střípky ze zahraničí a nevidět i ty
jejich "znásilněné" toky zavání poučováním o pár výjimkách předkládaných
jako samozřejmost. I u nás takové toky máme a to pouze díky tomu, že
je nikdo nestačil zregulovat a nebo to nemělo efekt. Važme si jich
a u ostatních revitalizací to mimo drobné toky nevidím nijak růžově.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.1.2021 15:41 Reaguje na Břetislav Machaček
STačí se podívat na náš net a uvidíte podobné úpravy i u nás např. MOrava v Olomouci, v CHKO Poodří zmeandrovali Bílovku uvnitř CHKO, na řece Bečvě u Ústí před Teplicemi nad Bečvou rozšířili její koryto min. dvojnásobně, aby omezili každoroční záplavy... Vše je placeno z dotací EU, protože náš stát by na to celé nedal...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.1.2021 16:45 Reaguje na Karel Pavelka
Nic proti tomu nemám, jen jsem psal, že už to všude nebude
možné a pokud ano, tak to bude stát mnoho financí a taky
problémů s výkupy pozemků. Tam, kde to je státu, tak to
půjde snáze. Jsem realista a vidím to jako strastiplný
úkol na strašně dlouho dobu.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.1.2021 17:14 Reaguje na Karel Pavelka
On je problém, že zatímco se lokálně nějaké projekty podaří a upraví se takto ročně několik km toků, tak mezi tím se zkanalizuje ročně mnohem větší délka toků. V první řadě by se mělo dosáhnout toho, aby se to kanalizování zastavilo. Petrův Zdar
Odpovědět
ig

1.1.2021 11:44
Fotky pěkné, přání taky, ale v zásadě jde jen o jiný druh parkové úpravy, jako například v Praze na půlkilometrovém úseku Rokytky. Pravá revitalizace by znamenalo nechat řeku ať si teče kudy chce, jenže to je trošku v rozporu s tím, že lidem se nejlépe bydlí podél řek a dělají vše právě proto, aby si řeka netekla kudy se jí zlíbí. A dokud lidi nevyhubíme, asi to nepůjde jinak :D
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

1.1.2021 15:42 Reaguje na
Jde to, jen chtít.
Odpovědět
ig

1.1.2021 18:42 Reaguje na Karel Pavelka
Však ano, jenže ono se nechce. Kdybych měl barák u řeky, taky by se mi nechtělo aby ji "revitalizovali". Reálně to jde jen někdy a někde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2021 09:52 Reaguje na
Popsal jsem toho více, co bude těm revitalizacím bránit a už dávno propaguji alespoň drobné úpravy
toků pomocí nízkých vodních prahů, malých zálivů
a třeba pouhých balvanů rozmístěných v toku. Není
to sice z pohledu radikálních ekologů to pravé
ořechové, ale je to často průchodnější, než ty
radikální revitalizace. Už kdysi jsme tak upravovali
odchovné pstruhové potoky pomocí kmenů stromů
zapuštěnými napříč v korytě a navalení balvanů do
koryta. Každý minisplav a překážka v toku byla
úkrytem pro pstroužky, raky a jiné ryby. Bohužel
dnes jsou potoky "vyčištěny" volavkami a veškerá
naše práce přišla v niveč. Sysifovská práce se zarybňováním pro výkrm predátorů už nikoho nebaví.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.1.2021 11:03 Reaguje na Břetislav Machaček
30 let jsem pravidelně jezdil do Freiburgu (SRN), kterým protéká řeka Dreisam pramenící v blízkém Schwarzwaldu.

https://mapy.cz/zakladni?x=7.8177964&y=48.0072476&z=14&source=osm&id=136391376

Řeka je krásně narovnaná, po obou stranách jsou cyklostezky, ale v korytě je nespočet hrázek, balvanů a všelijakých překážek, na mnoha místech mohou lidé do řeky vstupovat a z kamenů budovat všelijaké věžičky. Parky s prolizkami jsou mimo záplavové území. Za tu dobu jsem neslyšel jediné kritické slovo na fungování řeky.

Mimochodem, řeka napájí spoustu maličkých kanálků protékajících ulicemi starého města, tam můžete smočit nožky, což dělá jeho unikátní atmosféru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2021 11:37 Reaguje na Jiří Svoboda
A to je to co navrhuji. Nechtít rovnou radikální návrat k divočině, ale takové podobné úpravy toků i tam, kde by radikální změny neprošly. Nic jiného jsem svým příspěvkem nemyslel a pouze stojím oběma nohama na zemi. Sny se plní málokdy a lépe
realizovat malou úpravu bezbolestně, než
se upínat k radikální změně a nevykonat
vůbec nic. Radikálnost je výsadou mládí
a já už pouze uvažuji v rámci možného v
dohledné době.
Odpovědět
ig

3.1.2021 13:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak, souhlas.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist