Nikol Krejčová: Zanedbané řeky. Dosud nerespektujeme, jak fungují

Řeky a potoky mají naprosto zásadní a nenahraditelné funkce ve vodním cyklu a v přírodě. Rozvádí vodu po krajině, zásobují území vodou, a to také rozléváním a komunikací s podzemní vodou, mohou pomáhat zadržovat vodu v krajině zásobováním slepých ramen, tůní, půdy, zamokřených území a podzemí vodou. Řeky a potoky jsou místa s vysokou biodiverzitou, umožňují ale také vysokou druhovou bohatost přilehlých lokalit, často specifických ekosystémů. Pokud myslíme vážně naši snahu snižovat vymírání druhů, musíme tyto sladkovodní ekosystémy lépe chránit.

Podél vodních toků se ale odpradávna usídlovali lidé. Využívali jsme je jako zdroj pitné vody a potravy, na zavlažování, pro dopravu i řemesla. Postupně byly u řek a potoků vybudovány obce, které se zpočátku musely vodním tokům značně přizpůsobovat. S rozvojem průmyslu a technologií však začali lidé toky více a více přetvářet pro vlastní potřeby. Řeky byly narovnávány, zužovány, zahlubovány, někde doslova kanalizovány, byla tak rychleji odváděna pryč z města v případě záplav a uvolnilo se místo pro výstavbu, třeba přímo v bývalém korytě řeky.

Extrémem pak je uzavírání řek pod zem nebo do trubek, což umožnilo jejich snadné překládání například v případě těžby nebo rozšiřování cest a staveb. Bylo vystavěno mnoho vodních staveb jako jsou jezy, zdymadla nebo přehrady, proti záplavám i pro zlepšení vodní dopravy. Z toků bylo odebíráno velké množství vody pro průmysl a zemědělství. Do řek byly vypouštěny odpadní vody nejen z domácností, ale také z průmyslu.

Funkce řek a potoků byly ignorovány, a to včetně těch specifických pro města. Mezi takové přitom patří funkce sociální, kulturní a urbanistické.

Vodní toky a jejich okolí by měly sloužit k setkávání občanů, k pořádání kulturních akcí, ke sportování i rekreaci. Je nutné je zpřístupnit a upravit jejich okolí pro tyto účely. Příkladem mohou být parky, hřiště, cyklostezky a cesty obecně, náplavky, městské lázně, drobná přístaviště sloužící i jako půjčovny sportovního náčiní, zajištění místní vodní dopravy.

Vodní toky také slouží jako významné zdroje vody především pro domácnosti, zemědělství a průmysl.

Funkcí, která nabývá na důležitosti s prohlubováním změn klimatu, je ochlazování. Města, jejichž zástavba kumuluje teplo tak, že dochází k výraznému zvyšování teploty a zhoršování života ve městě, potřebují výrazně ochlazovat, tomu přirozené modré plochy jako řeky doprovázené zelenými plochami vegetace významně napomáhají.

Proč jsou úprav vodních toků problematické

Brzy po spoutání vodních toků se zjistilo, že mají i jiné funkce než protéct městem a naplnit potřeby lidí. Toky mají významné funkce krajinné i přírodní, jsou důležitou součástí vodního cyklu, ale jsou také domovem mnoha druhů organismů a umožňují existenci mnoha druhů na svých březích a v přilehlých, na vodě závislých ekosystémech, jako jsou lužní lesy. Stále nepochopeným faktem pak je fungování vodních toků. Jejich jednotlivé části totiž nejsou oddělené, dokonce ani jednotlivé vodní toky nejsou oddělené, naopak, naprostá propojenost způsobuje, že každá provedená úprava má dalekosáhlý vliv.

Narovnané řeky odvádí vodu rychle, takže vysychá krajina i spodní voda, se kterou vodní toky komunikují. Rychlejší odvod vody se v každém dalším městě načítá a končí obrovskou záplavou o trochu níž po toku řeky, zúžení a zahloubení řeky pak často vede k jejímu dalšímu zahlubování způsobovanému obrovskou sílou vody, která odnáší říční dno, postupně ale narušuje stabilitu břehů a celého svého okolí.

Přehrady zadrží vodu pro celý následující tok, jezy zamezí migraci vodních organismů a změní proudění celé řeky, takže se změní celý říční ekosystém.

Úpravy řek také celkově narušují krajinotvorné procesy řek včetně sedimentace.

Jak by měly vodní toky ve městech vypadat?

Vodní tok v obci by měl být ve stavu co nejbližším přírodnímu, protože jen tak může naplňovat svoje funkce přírodního a vodního cyklu. Samozřejmě ve městě jsou pro vodní toky mnohá omezení, především nedostatek místa. Je tak nutné najít kompromis, protože vodní toky zároveň mohou zlepšit život města.

Vodní toky by měly být přístupné veřejnosti pro zajištění sociálních a kulturních funkcí. Jen v přístupné řece se mohou lidé koupat, nebo chytat ryby, jen u přístupné řeky mohou lidé nastoupit do loďky, setkávat se a sportovat.

Řeky a potoky v přírodě co nejbližším stavu mohou město účinně ochlazovat a zásobovat vodou. Čím jsou plochy vody a přilehlé vegetace větší, tím větší ochlazení přináší, velikost se přitom s úpravami k přírodě bližšímu stavu zvětšuje.

Úprava toků do stavu přírodě blízkému znamená mít řeky a potoky klikaté s množstvím slepých ramen a tůní, široké, s nízkými břehy a co nejmenším množstvím betonu a kamene v korytě i na březích. Kolem toků by měly vzniknout dostatečně velké plochy vegetace, které mohou být zatopeny v případě povodní, popřípadě kombinované s moderními prvky jako jsou mobilní hráze nebo pumpy. Příkladem takové revitalizace je úprava řeky Waal ve městě Nijmegen nebo řeky Isar v Mnichově.

Vodní toky ve městech jsou bohužel často vnímány jako problém, který je nutné vyřešit nejlépe jeho omezením nebo odsunutím. Vodní toky jsou ale obrovskou výhodou a jejich přírodě blízký stav je příležitostí pro lepší stav města a příjemnější život obyvatel.

Současná situace v České republice

V České republice byla většina vodních toků masivně upravována ve spojitosti s rozvojem průmyslu. V současnosti tak můžeme pozorovat mnoho negativních důsledků těchto úprav, které jsou dále umocňovány následky změn klimatu jako je období sucha, vyšších teplot nebo intenzivních dešťů.

Celospolečenská debata se zabývá jednotlivý negativními dopady, jako jsou záplavy, sucho a teplo ve městech, nebo oddělení vodních toků od okolí, ale nejsou reflektovány důvody těchto stavů a komplexita, která se k nim váže. Stále se tak některé úpravy provádí zastaralými způsoby, které situaci dále zhoršují.

Problémy se často řeší pouze místně a je opomíjena provázanost v rámci povodí. Pokud již dochází k úpravám vodních toků, jsou často prováděny ve volné krajině, u menších toků nebo jen částečně.

Při uvažování úprav ve městech jsou často opomíjeny funkce přírodní a vodní. Možnost využívat ochlazování města vodním tokem je teprve objevována. Klimatické a adaptační plány měst totiž mnohdy neexistují nebo jsou jednostranně zaměřené například na snižování emisí skleníkových plynů.

V zahraničí přitom dochází i k rozsáhlým revitalizacím řek ve městech, při kterých se zohledňují nejen potřeby města, ale také jeho obyvatel, přírody, zásobování vodou nebo adaptace na změny klimatu. Příkladem mohou být například úpravy řeky Waal v Nijmegenu, řeky Isar v Mnichově nebo řeky Aarhus v Aarhusu.

Obnovení přirozeného toku nejméně 25 tisíc kilometrů evropských řek a velkou podporu zelených ploch ve městech si nyní klade za cíl i návrh Strategie ochrany biodiverzity v EU, který byl představen letos.

O lepší stav řek však již dvacet let usiluje evropská Rámcová směrnice o vodách, která zapovídá jakékoli další zhoršování stavu všech vodních zdrojů. Organizuje také vytváření mezinárodních a národních plánů povodí, které pro české řeky budou k připomínkování obyvateli, spolky i samosprávami představeny v příštím roce.

---

reklama

---