Odborné společnosti: Společné prohlášení k problematice ochrany jihomoravských luhů
20.5.2024
Soutok Moravy a Dyje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
Přesto se ve veřejném prostoru opakovaně objevují tvrzení, že stávající ochrana je dostatečná. Bohužel to není pravda. Navzdory mezinárodním závazkům, proklamacím, programovým prohlášením i snahám řady vlád, politiků, institucí, spolků a jednotlivců se situace ohledně územní ochrany už desítky let nemění a stav lužní krajiny se setrvale zhoršuje. I proto po její ochraně dlouhodobě volá odborná veřejnost (např. prohlášení k Soutoku z roku 2009 a 2020) a vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok nedávno podpořilo více než 15 000 místních i přespolních občanů (petice Zachraňme Soutok). Ochranu lužních lesů dlouhodobě blokoval zejména postoj Lesů České republiky, s.p. V poslední době mezi lesníky a ochranáři konečně vznikl konsenzus, jak na Soutoku hospodařit. Vyhlášení CHKO jej má institucionálně završit, přinést nezbytnou expertízu a umožnit adekvátní péči a efektivní hospodaření v souladu s přírodou, které si oblast zaslouží.
Jihomoravské lužní lesy ochranu potřebují skutečně naléhavě. Žádáme proto co nejrychlejší vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území i chráněné krajinné oblasti Soutok.
Česká botanická společnost
Předseda: prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
Česká společnost entomologická
Předseda: RNDr. David Král, Ph.D.
Česká společnost pro ekologii
Předseda: prof. David Storch, Ph.D.
Česká společnost ornitologická
Ředitel: Mgr. Zdeněk Vermouzek
Česká společnost pro ochranu netopýrů
Ředitel: doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.
Česká vědecká společnost pro mykologii
zastoupená výborem společnosti
Společnost pro ochranu motýlů
Předseda: Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D.
Česká herpetologická společnost
Předseda: RNDr. Ivan Rehák, CSc.
Tyto společnosti sdružují více než 9 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
JS
Josef Střítecký
20.5.2024 11:51"Motorové pily a půdní frézy vytvářejí z vytěženého lesa oraniště, navíc prolévané hektolitry herbicidů a plné invazních rostlin". --- Nestačím se divit, z jakých východisek vědci, s tituly před i za jménem, odvozují a následně prezentují svoje bádání, a vědecké postoje. Není to trapné hecováním veřejnosti k podpoře jejich individualistických zájmů?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.5.2024 15:29 Reaguje na Josef Střítecký"Motorové pily a půdní frézy vytvářejí z vytěženého lesa oraniště, navíc prolévané hektolitry herbicidů a plné invazních rostlin".
Byl jste tam??? Já to viděl na vlastní oči, že je to pravda!!! Žádné šetrné hospodaření. Paseka, fréza a herbicid. A ty herbicida lítaly i do NPR.
Odpovědět
Byl jste tam??? Já to viděl na vlastní oči, že je to pravda!!! Žádné šetrné hospodaření. Paseka, fréza a herbicid. A ty herbicida lítaly i do NPR.
DM
Dalibor Motl
20.5.2024 15:33 Reaguje na Slavomil VinklerPokud vím tak třeba v NP Podyjí se herbicidy likvidují invazivní pajasany, akáty, křídlatky. Jde o naprosto stejný přípravek, který se "plošně" stříká na řepku nebo úhory. Bez něj by to byl zoufale marný boj s předem jasným výsledkem.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
20.5.2024 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerDomnívám se, že to co jste viděl, bude asi pravda. Jde ale o to, že pokud hospodaříme se 100-140ti-letým obmýtím, a pasečný způsob hospodaření je zastoupen jen na části obnovy, ovlivňuje tento způsob jen asi 0,5 -0,7 % plochy lesa ročně. Navíc ne všude je herbicid aplikován. Pokud si to srovnáte s aplikacemi herbicidů na poli, kde se toto děje na obrovských plochách každoročně, a jsme z toho všichni živi, - a navíc se v lese tyto plochy střídají mozaikovitě, zkuste to při dnešním nedostatku pracovních sil na venkově dělat jinak. Myslím si, že komplexní vzdělání a praxe lesníka s hospodářskými cykly, přesahujícími 4 lidské generace, je zcela jiného charakteru, než bádání ornitologů, herpetologů, entomologů, mykologů, a jiných specialistů, kteří se tváří, že vědí, jaké důsledky budou mít jejich dnešní snahy za dalších 100 let.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.5.2024 09:49 Reaguje na Josef StříteckýHledíte pouze na ekonomii lesa. Soutok není jen hospodářeský les, proto by měl být obhospodařován šetrně. V podrostu jsou na příklad sněženky nebo ladoňky a to se neobnoví ani po 100 letech. Já nicméně netvrdím, že se nemá používat frézování atd. v celé ploše LZ Židlochovice.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
21.5.2024 11:16 Reaguje na Slavomil Vinklera to já teda tvrdím, že herbicid ani půdní fréza do lesa prostě nepatří. Obojí je projev naprosto kořistnického přístupu k lesnímu hospodaření, které zajímá pouze produkce dřevní hmoty s co největším ziskem a nic jiného nebere v potaz. Argumentovat tím, že se herbicid leje ve spoustách na pole (viz komentář pana Stříteckého) je dost chucpe. To, že se stejná zhůvěřilost děje i jinde není argument, aby se provozovala i tady. Mimochodem, víte proč se na to pole leje? tím se nehubí plevely. Tím se zahubí ta řepka těsně před sklizní, aby lépe uschla a dobře se sklízela. Tj. úplně stejná filozofie, jako proorat paseku, zplanýrovat ji a pak tam herbicidem vyhubit všechno zelené, aby se o ty vysázené stromky pěstitel lesa, tj. státní podnik LČR pár měsíců nemusel starat. Za mě říkám, že je to prasárna a na Soutoku nemá co dělat. Oblast nejcennějších lužních lesů v republice nemá být rejdiště toho nejhoršího způsobu lesního hospodaření, notabene v režii státu, a pokud tomu CHKO učiní přítrž, tak jenom dobře, až bylo na čase.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
21.5.2024 23:09 Reaguje na Otakar ŠídaMožná bude zajímavé se zamyslet nad tím, jaký je vlastně rozdíl mezi půdní frézou a motykou? Obojí "nářadí" slouží k přípravě půdy před zalesněním (kdyby se tak nedělo, neměl by budoucí vysazený les, v konkurenci s buření, schopnost přežít období kultury, - a prováděná práce obnovy by byla zmařena). Rozdíl je v tom, že frézu pohání nafta, a stroj má vyšší produktivitu práce, a motyku zase pot těch, kteří si v zimě potřebovali pořídit otop. Stejné je to i s používanou chemií. Nezastávám se jí, a kde to jen jde, je potřeba ji nahradit něčím vhodnějším. Až budete vědět čím, napište to tady. Nedivím se taky tomu, že se Vám nelíbí srovnání, které jsem uvedl, ale je to způsob k posouzení toho v čem žijeme, tedy i toho, v čem žijete Vy, - a je jen tmářství si to nepřiznat.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
24.5.2024 16:02 Reaguje na Josef StříteckýOpravdu mám vysvětlovat rozdíl mezi motykou a frézou? Rozdíl je přesně v tom, co píšu výše: motykou vykopete díru 30x30 cm a do ní dáte stromek, to v metrových rozestupech, takže většina plochy zůstane netknutá. Frézou zoráte celou plochu, zlikvidujete veškerou vegetaci (kromě té plevelné, které to nevadí a jenom ji to prospěje), zlikvidujete veškerou entomofaunu, která je vázaná na ty rozkládající se pařezy, drobné obratlovce a tak dále. Já samozřejmě rozumím, proč to lesáci dělají, ale to nic nemění na tom, že takhle hospodaření v nejcennějších lužních lesích v republice vypadat nemá a nesmí. A rozhodně není pravda, že by to nešlo dělat jinak. Musela by k tomu ale být ochota a ta chybí. Vy se tváříte, jako kdyby v případě, že se tam ty hektolitry herbicidu nenalejí, tak tam žádný les nevznikne protože ho udusí plevel (což je úplně cokoli, co tam roste a není to sazenice stromu). Přitom tam ten les zmlazuje sám, stačí ho jenom usměrňovat, aby se vyvíjel k tomu, co chcete.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.5.2024 17:11 Reaguje na Otakar ŠídaNic ve zlém, samozřejmě, že by to šlo dělat jinak. Jen si dejme do poměru (kontrastu) péči o lesní paseky s hospodařením na polích.
Na pasece (0,5-2% plochy lesa) proběhne de facto "požár", jen bez ohně. Na polích se zaorá či povláčí VŠE živé, tj. hraboši, žáby, zajíčci, ježci, ptačí hnízda... A to místo vedle místa!, neb poslední meze byly zničeny, aby zemědělec měl nárok na dotaci (z orné půdy).
Můžete si myslet, že jsem necita a není mi zničené přírody líto. Mně jde o to, abychom "pro stromy neviděli les", tj. ten zbývající, kypící životem. Prostě moderní postupy jsou daní za pokrok, ale stále jsme na tom s diverzitou na Soutoku velmi dobře! To potom už pojďme řešit, kolik každý z nás zmarní životů (nejen hmyzu) při jízdě autem...
Odpovědět
Na pasece (0,5-2% plochy lesa) proběhne de facto "požár", jen bez ohně. Na polích se zaorá či povláčí VŠE živé, tj. hraboši, žáby, zajíčci, ježci, ptačí hnízda... A to místo vedle místa!, neb poslední meze byly zničeny, aby zemědělec měl nárok na dotaci (z orné půdy).
Můžete si myslet, že jsem necita a není mi zničené přírody líto. Mně jde o to, abychom "pro stromy neviděli les", tj. ten zbývající, kypící životem. Prostě moderní postupy jsou daní za pokrok, ale stále jsme na tom s diverzitou na Soutoku velmi dobře! To potom už pojďme řešit, kolik každý z nás zmarní životů (nejen hmyzu) při jízdě autem...
ez
SV
Slavomil Vinkler
21.5.2024 09:51 Reaguje na Josef StříteckýNo a když se podíváte na mapy cz uvidíte, že za posledních asi 10 let bylo smýceno ne 10%, ale si 80% plochy.
Odpovědět
ez
DM
Dalibor Motl
20.5.2024 15:31 Reaguje na Josef StříteckýNo právě. Soutok ochranu zasluhuje ale tyhle manipulativní marketingové kecy jsou úplně stejně odpudivé jako plošná aplikace herbicidu (na paseku jednou za 140 let po smýcení hospodářského lesa). A co se týká invazivních rostlin... Rozumné hospodaření má potenciál je redukovat mnohem lépe než trvalý bez-zásah.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.5.2024 09:40 Reaguje na Dalibor MotlAno, bezzásah je naprosto stejně špatně a rozvací biodiverzitu, jako to frézování a herbicid.
Odpovědět
ez
20.5.2024 15:33 Reaguje na Josef Střítecký
Dobrý den,
Odpovědět
svého času se o frézování pařezů docela diskutovalo, zde najdete jeden článek, pod ním pak rozchodník na další texty.
BM
Břetislav Machaček
21.5.2024 15:17 Reaguje naPan Čížek je velký zastánce požárů lesa umožňujících změnu
biodiverzity vegetace a živých tvorů. Možná by šlo místo toho frézování a postřiků přesvědčit nějakého ochranáře jako v NP ČŠ a požárem urychlit přeměnu hospodářského lesa na
prales s požadovanou biodiverzitou. Požárem skončí polemika zda kácet, či nekácet, zda frézovat, či nefrézovat a zda používat chemii a nebo nikoliv. Prostě to shoří a bude se pouze sledovat, co tam naletí a co tam zvítězí na základě zásady, že silnější a odolnější vyhrává. Na to jsem totiž zvědav v NP ČŠ a v žádném případě nepřeji podobný osud Soutoku. Jsem vehementně proti adoraci požárů lesů jako přírodních jevů v hospodářských lesích a jiné u nás ani nemáme, mimo pár pokusů z nich udělat NP a PR. Pak je tu
možnost nahnat všechny odpůrce techniky a chemie v lesích
na ruční likvidaci buřeně a nepůvodních stromů a rostlin.
Já si takovými brigádami o dovolené v mládí přivydělával
a zcela chápu pohnutky s jakými se přistupuje k frézování
a chemickému odstranění nežádoucího porostu. NEJSOU TOTIŽ
LIDI OCHOTNI ZA PÁR KORUN TOTO DĚLAT A NIKDY UŽ NEBUDOU !
Proto ta technika a chemie tam, kde to jde (rovina, atd.).
V horách se totiž frézovat nikdy nebude a ve skalách taky.
Co se v rovině na ručí práci nahrazené stroji a chemií
ušetří, tak lze použít na ruční práci v horách a skalách.
Jeden les může vydělat na druhý, ale pokud budou prodělečné
oba, tak musím vzít peníze odjinud, ale odkud? A o to jde
při rozkouskování LČR a lesů vůbec.
Odpovědět
biodiverzity vegetace a živých tvorů. Možná by šlo místo toho frézování a postřiků přesvědčit nějakého ochranáře jako v NP ČŠ a požárem urychlit přeměnu hospodářského lesa na
prales s požadovanou biodiverzitou. Požárem skončí polemika zda kácet, či nekácet, zda frézovat, či nefrézovat a zda používat chemii a nebo nikoliv. Prostě to shoří a bude se pouze sledovat, co tam naletí a co tam zvítězí na základě zásady, že silnější a odolnější vyhrává. Na to jsem totiž zvědav v NP ČŠ a v žádném případě nepřeji podobný osud Soutoku. Jsem vehementně proti adoraci požárů lesů jako přírodních jevů v hospodářských lesích a jiné u nás ani nemáme, mimo pár pokusů z nich udělat NP a PR. Pak je tu
možnost nahnat všechny odpůrce techniky a chemie v lesích
na ruční likvidaci buřeně a nepůvodních stromů a rostlin.
Já si takovými brigádami o dovolené v mládí přivydělával
a zcela chápu pohnutky s jakými se přistupuje k frézování
a chemickému odstranění nežádoucího porostu. NEJSOU TOTIŽ
LIDI OCHOTNI ZA PÁR KORUN TOTO DĚLAT A NIKDY UŽ NEBUDOU !
Proto ta technika a chemie tam, kde to jde (rovina, atd.).
V horách se totiž frézovat nikdy nebude a ve skalách taky.
Co se v rovině na ručí práci nahrazené stroji a chemií
ušetří, tak lze použít na ruční práci v horách a skalách.
Jeden les může vydělat na druhý, ale pokud budou prodělečné
oba, tak musím vzít peníze odjinud, ale odkud? A o to jde
při rozkouskování LČR a lesů vůbec.
ez
MU
Michal Ukropec
21.5.2024 17:50 Reaguje na Josef StříteckýJsou to lži. Od a do zet. Navíc jsou to ekologisti. Celou koncepci vypracovanou a praktikovanou po staletí chtějí zničit i s lesem. Mám strach z nezbytné expertízy a následné adekvátní péče. Pouze z úcty k RNDr Ivo Rehákovi držím hubu a krok.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
20.5.2024 23:06Soutok je unikátním územím především díky své historické hospodářské minulosti. Bohužel současné intenzivní velkoplošné pasečné hospodaření vylučuje dlouhodobé uchování zdejší biodiverzity. Je třeba s vyhlášením CHKO neotálet, protože ty skutečně vzácné biotopy a na ně vázané druhy postupně mizí. Regulérní ochrana přírody by měla zajistit, aby se zde hospodařilo udržitelně a ekonomické zájmy některých subjektů nebyly nadřazovány zachování pestrosti zdejší přírody.
Odpovědět
SV
EB
Emil Bernardy
21.5.2024 11:21 Reaguje na Majka KletečkováV Soutoku se nikdy nehospodařilo tak jak píšete a ani hospodařit nelze.Přeze všechno to zlo našeho mládí a našich předků tento klenot přírody trvá.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
21.5.2024 13:24Je otázkou, jestli lze ještě lesy nad soutokem Moravy a Dyje ještě nazývat lužními ( tedy pravidelně zaplavovanými, zejména životudárnými povodněmi na jaře, obohacované vodou a živinami), jestliže zde byly regulacemi obou řek a výstavbou VDNM obohacující povodně vyloučeny, a zůstaly jen ty katastrofické ( 1997,2006). Vždyť lesy na Soutoku musí být udržovány při životě řízenými povodněmi upouštěním vody z VDNM, paradoxně vybudované na místě zničného cca 1100 ha skutečně lužního lesa, té pravé Moravské Amazonie, po které dnes neštěkne ani pes. Tehdy bylo třeba se o jihomoravské luhy se bát, tehdy hrozilo jejich zničení. Dnes zachraňujeme někdejší luhy na jednotce intenzívní péče, a nebýt lesníků, kteří v devadesátých letech obnovili síť melioračních kanálů a zařídili umělé povodňování, nebylo by dnes už co chránit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.5.2024 14:52 Reaguje na Jiří WenzlNavážu na vás tím, že Soutok není přírodním lužním lesem, ale POUZE
les hospodářský protkaný melioračními kanály udržujícími pokud
možno stabilní hladinu vody tak, aby tam cílové dubové porosty kdysi určené pro výrobu železničních pražců prosperovaly co nejlépe.
Kanály odváděly po povodních přebytečnou vodu a za sucha se jimi les napájel vodou. Veškeré narušení například bobřími hrázemi část lesů
podmočí a část vysuší. Obojí bude špatně a zvítězí tam jiné dřeviny,
které nahradí uschlé a "utopené" duby. Jaké to budou při bezzásahu
dřeviny? Nebude to pajasan, místy akát a z bylin křídlatka? Co pak
nasadí správa CHKO na ně? No přece pily, frézy a Roundap! A navíc
s mizerným výsledkem, protože je rozdíl vyčistit území plošně po
pasečném kácení a nebo selektivně strom od stromu a rostlinu po rostlině. Tak se paseka na 100 let vyčistí jednou pro vždy, ale
když to bude strom od stromu, tak se vždy na nějaký zapomene a
vše se bude za rok, či dva opakovat.
Odpovědět
les hospodářský protkaný melioračními kanály udržujícími pokud
možno stabilní hladinu vody tak, aby tam cílové dubové porosty kdysi určené pro výrobu železničních pražců prosperovaly co nejlépe.
Kanály odváděly po povodních přebytečnou vodu a za sucha se jimi les napájel vodou. Veškeré narušení například bobřími hrázemi část lesů
podmočí a část vysuší. Obojí bude špatně a zvítězí tam jiné dřeviny,
které nahradí uschlé a "utopené" duby. Jaké to budou při bezzásahu
dřeviny? Nebude to pajasan, místy akát a z bylin křídlatka? Co pak
nasadí správa CHKO na ně? No přece pily, frézy a Roundap! A navíc
s mizerným výsledkem, protože je rozdíl vyčistit území plošně po
pasečném kácení a nebo selektivně strom od stromu a rostlinu po rostlině. Tak se paseka na 100 let vyčistí jednou pro vždy, ale
když to bude strom od stromu, tak se vždy na nějaký zapomene a
vše se bude za rok, či dva opakovat.
JW
Jiří Wenzl
21.5.2024 19:03 Reaguje na Břetislav MachačekJe to jak píšete. Současná podoba tvrdého
dubojasanového lesa vznikla až po vybudovaní melioračních kanálů liechtensteinskými lesníka metodou tzv. polaření, tedy společným pěstovaní dubů a jasanů zpravidla s kukuřicí ( zde " turkyní") a řepou za součinnosti místních obyvatel, což byla dvousetletá trpělivá práce. Kanály byla odváděna voda z povodní, takže původní měkký vrbotolový luh se mohl postupně měnit na luh tvrdý. Je třeba si uvědomit, že zatímco měkky luh snese až dva měsíce zaplavení, tvrdý luh jen dva týdny. Pravidelné povodně nejenže obohacovaly luh vodou a živinami, ale i potlačovaly bujnou bylinnou vegetaci ( viz disturbance), na níž se uzazoval kal, takže zde mohla byklíčit semena lesních dřevin. Taky bránilý šiření invazních nepůvodních rostlin ( hvězdnice latnatá, netýkavky, bolševník, křídlatka aj.). Je smutné, že dnes je zde lesník považovan za zločince, kterému je třeba zabránit páchání zla.
Odpovědět
dubojasanového lesa vznikla až po vybudovaní melioračních kanálů liechtensteinskými lesníka metodou tzv. polaření, tedy společným pěstovaní dubů a jasanů zpravidla s kukuřicí ( zde " turkyní") a řepou za součinnosti místních obyvatel, což byla dvousetletá trpělivá práce. Kanály byla odváděna voda z povodní, takže původní měkký vrbotolový luh se mohl postupně měnit na luh tvrdý. Je třeba si uvědomit, že zatímco měkky luh snese až dva měsíce zaplavení, tvrdý luh jen dva týdny. Pravidelné povodně nejenže obohacovaly luh vodou a živinami, ale i potlačovaly bujnou bylinnou vegetaci ( viz disturbance), na níž se uzazoval kal, takže zde mohla byklíčit semena lesních dřevin. Taky bránilý šiření invazních nepůvodních rostlin ( hvězdnice latnatá, netýkavky, bolševník, křídlatka aj.). Je smutné, že dnes je zde lesník považovan za zločince, kterému je třeba zabránit páchání zla.
BM
Břetislav Machaček
22.5.2024 11:10 Reaguje na Jiří WenzlJá dnes část nejradikálnějších ochranářů považuji za
lenivé pozorovatele přírodních dějů, kteří prosazují
jim blízké nicnedělání a natahování rukou pro dotace.
Les se sám vyseje a vyroste. On je neživí a tak je jim fuk, jakou kvalitu budou stromy mít. Pokud tam
naroste to, co nemá, tak požádají o dotaci na likvidaci a zaměstnají firmu na odstranění těch
nepůvodních rostlin. Když totéž dělá lesník za
část ze zisků z prodeje dřeva, tak je drancíř,
kterému jde pouze o zisk a nikoliv o les, který
musí ochranář dotovat, aby na to odstranění měl.
Je to rozdílný pohled na hospodaření, kdy jeden
hospodaří pouze z toho, co si sám vyprodukuje a
druhý potřebuje dotace. Pokud takto skončí všechny
dosud ziskové lesy, tak budeme všechny lesy pouze
dotovat? Z čeho? A nebo je nakonec semelou na
štěpku a spálí v teplárnách, což je nastupující
trend? Když slyším kolik elektráren a tepláren v
mém okolí má z černého uhlí přejít na štěpku, tak
si nedovedu představit, kde ji budou brát a jak ji budou vozit ke spálení. Pokud porovnám výhřevnost
nekvalitní štěpky a energetického uhlí, tak to
bude násobný nárůst dopravy z daleko větší vzdálenosti, než byly místní černouhelné doly.
Například do elektrárny Dětmarovice se vozilo
vlaky 30 km z okolí Karviné a Orlové a štěpka
se bude vozit auty 60-100 km z Beskyd a Jeseníků?
Tak to bude opravdu VELMI EKOLOGICKÉ ! Ten, kdo
to vymýšlí, tak mu o ekologii nejde, ale jde mu
o nové kšefty z produkce štěpky, její doprava
a nové kotly na její spalování. Výsledkem bude
drancování lesů do poslední větévky a možná i
pařezů, které tam dosud zůstávají. No a navíc ta
dopravní zátěž v obcích, kudy se bude z lesů ta
štěpka svážet a taky zplodiny aut a štěpkovačů
přímo v lesích. Prostě EKOLOGISMUS a nikoliv
ekologie.
Odpovědět
lenivé pozorovatele přírodních dějů, kteří prosazují
jim blízké nicnedělání a natahování rukou pro dotace.
Les se sám vyseje a vyroste. On je neživí a tak je jim fuk, jakou kvalitu budou stromy mít. Pokud tam
naroste to, co nemá, tak požádají o dotaci na likvidaci a zaměstnají firmu na odstranění těch
nepůvodních rostlin. Když totéž dělá lesník za
část ze zisků z prodeje dřeva, tak je drancíř,
kterému jde pouze o zisk a nikoliv o les, který
musí ochranář dotovat, aby na to odstranění měl.
Je to rozdílný pohled na hospodaření, kdy jeden
hospodaří pouze z toho, co si sám vyprodukuje a
druhý potřebuje dotace. Pokud takto skončí všechny
dosud ziskové lesy, tak budeme všechny lesy pouze
dotovat? Z čeho? A nebo je nakonec semelou na
štěpku a spálí v teplárnách, což je nastupující
trend? Když slyším kolik elektráren a tepláren v
mém okolí má z černého uhlí přejít na štěpku, tak
si nedovedu představit, kde ji budou brát a jak ji budou vozit ke spálení. Pokud porovnám výhřevnost
nekvalitní štěpky a energetického uhlí, tak to
bude násobný nárůst dopravy z daleko větší vzdálenosti, než byly místní černouhelné doly.
Například do elektrárny Dětmarovice se vozilo
vlaky 30 km z okolí Karviné a Orlové a štěpka
se bude vozit auty 60-100 km z Beskyd a Jeseníků?
Tak to bude opravdu VELMI EKOLOGICKÉ ! Ten, kdo
to vymýšlí, tak mu o ekologii nejde, ale jde mu
o nové kšefty z produkce štěpky, její doprava
a nové kotly na její spalování. Výsledkem bude
drancování lesů do poslední větévky a možná i
pařezů, které tam dosud zůstávají. No a navíc ta
dopravní zátěž v obcích, kudy se bude z lesů ta
štěpka svážet a taky zplodiny aut a štěpkovačů
přímo v lesích. Prostě EKOLOGISMUS a nikoliv
ekologie.
MU
Karel Zvářal
22.5.2024 19:50 Reaguje na Jiří Wenzl1* Poměrně výstižný popis, nic není tak horké, jak se upeče. Též nad oblastí nelámu hůl, klidně by mohl pokračovat stávající management, snad to CHKO bude ku prospěchu věci. Není to již přírodě blízký les, ale "přírodě vstřícný" les. Jelikož v něm hnízdí spousta vzácných ptačích druhů, není situace tak černá, jak se ji snaží někteří vykreslit. Někdy na podzim sem dám text, kde ukážu, že ani mrtvé dřevo není zárukou "hmyzí kalamity". Prostě současný stav je dobrý kompromis mezi potřebami ekonomiky a nároky přírody. Uvědomme si, že v porovnání s okolními zeměmi máme ještě lužních lesů poměrně dost, a to především zásluhou našich lesníků. Ono i ty (potřebné pro jiné druhy) mlaziny jednou vyrostou a bude tu opět místo pro hnízdění majestátných dravců. Těm dnes stačí polní remízy, aby tam vystavěli svá mohutná hnízda. Možná mezi megalány nacházejí větší klid, než v poměrně frekventovaném (turisticky) lese.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.5.2024 11:55 Reaguje na Karel ZvářalCelý problém lesů soutoku je na rozdíl od Lichtensteinů:
a) nejsou zaplavované a potřebují zaplavový jez na Dyji
b) jsou intenzívně těžené rozsáhlými pasekanmi (můžete vidět na mapy cz)
c) metoda paseka, fréza, herbicid taky nebyla za knížepána. Neříkám, že nikde nemá být, ale tam se mi to vůbec nelíbí
Odpovědět
a) nejsou zaplavované a potřebují zaplavový jez na Dyji
b) jsou intenzívně těžené rozsáhlými pasekanmi (můžete vidět na mapy cz)
c) metoda paseka, fréza, herbicid taky nebyla za knížepána. Neříkám, že nikde nemá být, ale tam se mi to vůbec nelíbí
Karel Zvářal
23.5.2024 12:11 Reaguje na Slavomil VinklerNo, s tím jarním zaplavováním těžko něco uděláme, zaplať pánbu za kanály (porosty neschnou). Paseky se musí přetrpět, avšak nesmí se zapomínat, že díky nim je rozšířený tzv. okrajový efekt (jako při prosvětlení). Jinak mlaziny jsou též biotop, spoustě druhů ptáků vyhovují (pěnice, budníčci, červenka). Téma je to zajímavé (a kontroverzní), zanedlouho o tom podebatíme důkladněji.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.5.2024 08:35 Reaguje na Karel ZvářalA mimochodem - dubiny jsou z hlediska diverzity nejúživnější biotop. To ve vrbinách a olších tolik druhů hmyzu nenajdete, to byla od Lichensteinů dobrá, resp výborná volba. Jasan má též použitelné dřevo, a ve výšinách jeho koruny rádi dravci staví hnízda. Takže zopakuji: sice s výhradami, ale celkově spokojenost.
Odpovědět
HH
Honza Honza
24.5.2024 11:29Děkuji za článek i za komentáře odborníků- laik jako já se může poučit.
Je zde vidět celý problém naší přírody: vliv člověka x přirozený vývoj v přírodě (bezzásah, sukcese). Ani jeden přístup dovedený do krajnosti = fanatizmus, nevede k dobré funkci přírody = není prospěšný pro přírodu = není přírodní. Bezzásah v NP není tedy přírodní, není normální.
Potřebujeme funkční přírodu, smíšené lesy, zachycování vody, zastiňování nikoli otevřené původní diverzif. stepi (i když lépe ukládají uhlík). Nepotřebujeme uniformní stejnověkké smrkové plantáže podobné kukuřič. poli (i když přinášejí zisk). Zásah člověka je nezbytný, potřebujeme i peníze na tyto nutné změny v přírodě.
Nejlepší tedy je normální ekology kontrolovaná hospodářská činnost, v urč. oblastech výrazně se blížící bezzásahu v NP (ale nikoli absolutně= fanaticky), jinde s výrazným zásahem (proti sukcesi, na podporu diverifikace, zachycování vody, obměně monokultury lesa, atd, atd)
Když už NP, tak nikoli čistě bezzásahové ale podobné hosp. lesu (klidně přinášející zisk). Když už hosp. les, tak pokud možno pěstovaný přírodním způsobem (okrajově klidně bezzásahový)
Čím více čtu ekolist, tím více myslím na neoliberalizmus V. Klause, jeho odporu proti všem fanatickým ekologům, různým teoriím, násilnému vedení společnosti k zářným bezuhlíkovým zítřkům, k normálnímu regulovanému konkurenčnímu ekologickému hospodaření vedenému selským rozumem se všemi chybami = jediný rozumný způsob vedení společnosti.
Odpovědět
Je zde vidět celý problém naší přírody: vliv člověka x přirozený vývoj v přírodě (bezzásah, sukcese). Ani jeden přístup dovedený do krajnosti = fanatizmus, nevede k dobré funkci přírody = není prospěšný pro přírodu = není přírodní. Bezzásah v NP není tedy přírodní, není normální.
Potřebujeme funkční přírodu, smíšené lesy, zachycování vody, zastiňování nikoli otevřené původní diverzif. stepi (i když lépe ukládají uhlík). Nepotřebujeme uniformní stejnověkké smrkové plantáže podobné kukuřič. poli (i když přinášejí zisk). Zásah člověka je nezbytný, potřebujeme i peníze na tyto nutné změny v přírodě.
Nejlepší tedy je normální ekology kontrolovaná hospodářská činnost, v urč. oblastech výrazně se blížící bezzásahu v NP (ale nikoli absolutně= fanaticky), jinde s výrazným zásahem (proti sukcesi, na podporu diverifikace, zachycování vody, obměně monokultury lesa, atd, atd)
Když už NP, tak nikoli čistě bezzásahové ale podobné hosp. lesu (klidně přinášející zisk). Když už hosp. les, tak pokud možno pěstovaný přírodním způsobem (okrajově klidně bezzásahový)
Čím více čtu ekolist, tím více myslím na neoliberalizmus V. Klause, jeho odporu proti všem fanatickým ekologům, různým teoriím, násilnému vedení společnosti k zářným bezuhlíkovým zítřkům, k normálnímu regulovanému konkurenčnímu ekologickému hospodaření vedenému selským rozumem se všemi chybami = jediný rozumný způsob vedení společnosti.
Karel Zvářal
24.5.2024 13:52 Reaguje na Honza HonzaSouhlas, jen něco málo doplním.
"Lužní krajina nad soutokem Dyje a Moravy – to JSOU přírodně nejbohatší lesy u nás i ve střední Evropě,..."
Toto mějme neustále na paměti, za to vděčíme našim předkům!
Dojímají mě vždycky kecy o nepůvodnosti, ale zde nepůvodní dub je lepší (mnohem úživnější nejen pro hmyz, ale např. myšice a norníky, jakožto základ potravní pyramidy pro predátory - lasice, sovy, lišky...) než původní vrba s olší. Při záplavách by spousta podzemních vývojových stádií zahynula, dnešní podoba hospodaření (závlahové kanály) je v tomto mnohem šetrnější!
Tolik vzývané disturbance (paseky, následné hustníky a mlaziny) zde přispívají ke zvýšení diverzity, zkrátka je to MOZAIKA různých lesních biotopů.
Těm, kdo zde nacházejí jen a jen zápory, opravdu nerozumím! A bazírování na bezzásahovosti, je pro mě stejný nerozum, jako odmítat pro biotop příhodné nepůvodní dřeviny (zde dub). Prostě je třeba se na problém dívat komplexně, ne jen vytrhávat jednotlivosti z kontextu. Proto bych zde byl proti NP, jsem za CHKO, ale s rozumným vedením.
Odpovědět
"Lužní krajina nad soutokem Dyje a Moravy – to JSOU přírodně nejbohatší lesy u nás i ve střední Evropě,..."
Toto mějme neustále na paměti, za to vděčíme našim předkům!
Dojímají mě vždycky kecy o nepůvodnosti, ale zde nepůvodní dub je lepší (mnohem úživnější nejen pro hmyz, ale např. myšice a norníky, jakožto základ potravní pyramidy pro predátory - lasice, sovy, lišky...) než původní vrba s olší. Při záplavách by spousta podzemních vývojových stádií zahynula, dnešní podoba hospodaření (závlahové kanály) je v tomto mnohem šetrnější!
Tolik vzývané disturbance (paseky, následné hustníky a mlaziny) zde přispívají ke zvýšení diverzity, zkrátka je to MOZAIKA různých lesních biotopů.
Těm, kdo zde nacházejí jen a jen zápory, opravdu nerozumím! A bazírování na bezzásahovosti, je pro mě stejný nerozum, jako odmítat pro biotop příhodné nepůvodní dřeviny (zde dub). Prostě je třeba se na problém dívat komplexně, ne jen vytrhávat jednotlivosti z kontextu. Proto bych zde byl proti NP, jsem za CHKO, ale s rozumným vedením.
JW
Jiří Wenzl
24.5.2024 19:00 Reaguje na Karel ZvářalOdsuzovat přirozené záplavy v lužním lese je jako odsuzovat přirozenou krásu Miss Wordl. Bez záplav již nelze les nazývat lužním ( i když ze setrvačnosti se tak děje), stejně jako bez krásy nemůže být dívka prohlášena za Miss Wordl, a když její krása čase odkvete, je již jen zplastikovaným stínem Miss Wordl. Ekosystém lužního lesa obsahuje takové organismy, které pravidelné záplavy neskodí, mnohé je dokonce potřebují. Tvrdit tedy, že člověk to řízeným povodňováním dokáže zařídit v luhu lépe je, s pozdravem, kravina. Už vidím houf přírodovědců nejrůznějších specializací jak se tahají o páku stavidla napustného objektu, protože každý má jinou představu v jakém termínu a množství se má voda do luhu pustit.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.5.2024 19:25 Reaguje na Jiří Wenzl:-)) Kde jsem přirozené záplavy "odsoudil"? Byl jsem v luhu, tj mezi Lanžhotem a Mikulčicemi v 80.-90. několikrát (začátkem června), po záplavách nikde ani památka! Právě proto, že to NENÍ přirozený luh, ale dub/jasan, jim stávající režim s vysokou hladinou spodní vody vyhovuje.
A ano, Petr H. tam našel při šplhání po hnízdech dravců druh mravence, který dosud nebyl popsán - vyskytuje se jen a pouze v korunách stromů (praskliny, dutiny), tj relikt někdejších záplavovaných lesů.
A ano, tvrdím, že člověk řízeným povodňováním nahradí přirozené záplavy, přičemž schůdnost-sjízdnost cest a přístup do lesa to nijak nepoznamená, narozdíl od "velké vody" a mračen komárů. Oni tam jsou i tak, ale mnohem méně než v minulosti. Kvůli komárům místním nevadilo vytěžení luhu pod Pálavou, to k mému překvapení mi v hospodě večer servírovali. Takže tak nějak asi...
Odpovědět
A ano, Petr H. tam našel při šplhání po hnízdech dravců druh mravence, který dosud nebyl popsán - vyskytuje se jen a pouze v korunách stromů (praskliny, dutiny), tj relikt někdejších záplavovaných lesů.
A ano, tvrdím, že člověk řízeným povodňováním nahradí přirozené záplavy, přičemž schůdnost-sjízdnost cest a přístup do lesa to nijak nepoznamená, narozdíl od "velké vody" a mračen komárů. Oni tam jsou i tak, ale mnohem méně než v minulosti. Kvůli komárům místním nevadilo vytěžení luhu pod Pálavou, to k mému překvapení mi v hospodě večer servírovali. Takže tak nějak asi...
Karel Zvářal
24.5.2024 19:50 Reaguje na Karel ZvářalJediné, co v této souvislosto odsuzuji, je pokrytectví aktivistů. (Velkoplošné) požáry lesa nevadí, ale malé napodobování s frézou a herbicidem ano. A to jen proto, že to není "přirozené".
A nečekal jsem, že bude nějaká odezva na první větu - to se totiž aktivisté chytili do vlastní pasti:-) Nic než upocená kritika jinak úspěšného projektu.
Odpovědět
A nečekal jsem, že bude nějaká odezva na první větu - to se totiž aktivisté chytili do vlastní pasti:-) Nic než upocená kritika jinak úspěšného projektu.
JW
Jiří Wenzl
25.5.2024 15:57 Reaguje na Karel ZvářalReagoval jsem na Vaše slova - cituji:
"Při záplavách by spousta podzemních vývojových stádií zahynula, dnešní podoba hospodaření (závlahové kanály) je v tomto mnohem šetrnější!" - konec citace, která jsem si vyložil jako odpor k přirozeným záplavám, a Vás pohled na luhy poněkud atropocentrický ( že člověk to umí s luhy líp, než příroda).
Odpovědět
"Při záplavách by spousta podzemních vývojových stádií zahynula, dnešní podoba hospodaření (závlahové kanály) je v tomto mnohem šetrnější!" - konec citace, která jsem si vyložil jako odpor k přirozeným záplavám, a Vás pohled na luhy poněkud atropocentrický ( že člověk to umí s luhy líp, než příroda).
