Odborné společnosti: Společné prohlášení k problematice ochrany jihomoravských luhů
Přesto se ve veřejném prostoru opakovaně objevují tvrzení, že stávající ochrana je dostatečná. Bohužel to není pravda. Navzdory mezinárodním závazkům, proklamacím, programovým prohlášením i snahám řady vlád, politiků, institucí, spolků a jednotlivců se situace ohledně územní ochrany už desítky let nemění a stav lužní krajiny se setrvale zhoršuje. I proto po její ochraně dlouhodobě volá odborná veřejnost (např. prohlášení k Soutoku z roku 2009 a 2020) a vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok nedávno podpořilo více než 15 000 místních i přespolních občanů (petice Zachraňme Soutok). Ochranu lužních lesů dlouhodobě blokoval zejména postoj Lesů České republiky, s.p. V poslední době mezi lesníky a ochranáři konečně vznikl konsenzus, jak na Soutoku hospodařit. Vyhlášení CHKO jej má institucionálně završit, přinést nezbytnou expertízu a umožnit adekvátní péči a efektivní hospodaření v souladu s přírodou, které si oblast zaslouží.
Jihomoravské lužní lesy ochranu potřebují skutečně naléhavě. Žádáme proto co nejrychlejší vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území i chráněné krajinné oblasti Soutok.
Česká botanická společnost
Předseda: prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
Česká společnost entomologická
Předseda: RNDr. David Král, Ph.D.
Česká společnost pro ekologii
Předseda: prof. David Storch, Ph.D.
Česká společnost ornitologická
Ředitel: Mgr. Zdeněk Vermouzek
Česká společnost pro ochranu netopýrů
Ředitel: doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.
Česká vědecká společnost pro mykologii
zastoupená výborem společnosti
Společnost pro ochranu motýlů
Předseda: Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D.
Česká herpetologická společnost
Předseda: RNDr. Ivan Rehák, CSc.
Tyto společnosti sdružují více než 9 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Josef Střítecký
20.5.2024 11:51Slavomil Vinkler
20.5.2024 15:29 Reaguje na Josef StříteckýByl jste tam??? Já to viděl na vlastní oči, že je to pravda!!! Žádné šetrné hospodaření. Paseka, fréza a herbicid. A ty herbicida lítaly i do NPR.
Dalibor Motl
20.5.2024 15:33 Reaguje na Slavomil VinklerJosef Střítecký
20.5.2024 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.5.2024 09:49 Reaguje na Josef StříteckýOtakar Šída
21.5.2024 11:16 Reaguje na Slavomil VinklerJosef Střítecký
21.5.2024 23:09 Reaguje na Otakar ŠídaOtakar Šída
24.5.2024 16:02 Reaguje na Josef StříteckýKarel Zvářal
24.5.2024 17:11 Reaguje na Otakar ŠídaNa pasece (0,5-2% plochy lesa) proběhne de facto "požár", jen bez ohně. Na polích se zaorá či povláčí VŠE živé, tj. hraboši, žáby, zajíčci, ježci, ptačí hnízda... A to místo vedle místa!, neb poslední meze byly zničeny, aby zemědělec měl nárok na dotaci (z orné půdy).
Můžete si myslet, že jsem necita a není mi zničené přírody líto. Mně jde o to, abychom "pro stromy neviděli les", tj. ten zbývající, kypící životem. Prostě moderní postupy jsou daní za pokrok, ale stále jsme na tom s diverzitou na Soutoku velmi dobře! To potom už pojďme řešit, kolik každý z nás zmarní životů (nejen hmyzu) při jízdě autem...
Slavomil Vinkler
21.5.2024 09:51 Reaguje na Josef StříteckýDalibor Motl
20.5.2024 15:31 Reaguje na Josef StříteckýSlavomil Vinkler
21.5.2024 09:40 Reaguje na Dalibor Motlsvého času se o frézování pařezů docela diskutovalo, zde najdete jeden článek, pod ním pak rozchodník na další texty.
Břetislav Machaček
21.5.2024 15:17 Reaguje nabiodiverzity vegetace a živých tvorů. Možná by šlo místo toho frézování a postřiků přesvědčit nějakého ochranáře jako v NP ČŠ a požárem urychlit přeměnu hospodářského lesa na
prales s požadovanou biodiverzitou. Požárem skončí polemika zda kácet, či nekácet, zda frézovat, či nefrézovat a zda používat chemii a nebo nikoliv. Prostě to shoří a bude se pouze sledovat, co tam naletí a co tam zvítězí na základě zásady, že silnější a odolnější vyhrává. Na to jsem totiž zvědav v NP ČŠ a v žádném případě nepřeji podobný osud Soutoku. Jsem vehementně proti adoraci požárů lesů jako přírodních jevů v hospodářských lesích a jiné u nás ani nemáme, mimo pár pokusů z nich udělat NP a PR. Pak je tu
možnost nahnat všechny odpůrce techniky a chemie v lesích
na ruční likvidaci buřeně a nepůvodních stromů a rostlin.
Já si takovými brigádami o dovolené v mládí přivydělával
a zcela chápu pohnutky s jakými se přistupuje k frézování
a chemickému odstranění nežádoucího porostu. NEJSOU TOTIŽ
LIDI OCHOTNI ZA PÁR KORUN TOTO DĚLAT A NIKDY UŽ NEBUDOU !
Proto ta technika a chemie tam, kde to jde (rovina, atd.).
V horách se totiž frézovat nikdy nebude a ve skalách taky.
Co se v rovině na ručí práci nahrazené stroji a chemií
ušetří, tak lze použít na ruční práci v horách a skalách.
Jeden les může vydělat na druhý, ale pokud budou prodělečné
oba, tak musím vzít peníze odjinud, ale odkud? A o to jde
při rozkouskování LČR a lesů vůbec.
Michal Ukropec
21.5.2024 17:50 Reaguje na Josef StříteckýMajka Kletečková
20.5.2024 23:06Emil Bernardy
21.5.2024 11:21 Reaguje na Majka KletečkováJiří Wenzl
21.5.2024 13:24Břetislav Machaček
21.5.2024 14:52 Reaguje na Jiří Wenzlles hospodářský protkaný melioračními kanály udržujícími pokud
možno stabilní hladinu vody tak, aby tam cílové dubové porosty kdysi určené pro výrobu železničních pražců prosperovaly co nejlépe.
Kanály odváděly po povodních přebytečnou vodu a za sucha se jimi les napájel vodou. Veškeré narušení například bobřími hrázemi část lesů
podmočí a část vysuší. Obojí bude špatně a zvítězí tam jiné dřeviny,
které nahradí uschlé a "utopené" duby. Jaké to budou při bezzásahu
dřeviny? Nebude to pajasan, místy akát a z bylin křídlatka? Co pak
nasadí správa CHKO na ně? No přece pily, frézy a Roundap! A navíc
s mizerným výsledkem, protože je rozdíl vyčistit území plošně po
pasečném kácení a nebo selektivně strom od stromu a rostlinu po rostlině. Tak se paseka na 100 let vyčistí jednou pro vždy, ale
když to bude strom od stromu, tak se vždy na nějaký zapomene a
vše se bude za rok, či dva opakovat.
Jiří Wenzl
21.5.2024 19:03 Reaguje na Břetislav Machačekdubojasanového lesa vznikla až po vybudovaní melioračních kanálů liechtensteinskými lesníka metodou tzv. polaření, tedy společným pěstovaní dubů a jasanů zpravidla s kukuřicí ( zde " turkyní") a řepou za součinnosti místních obyvatel, což byla dvousetletá trpělivá práce. Kanály byla odváděna voda z povodní, takže původní měkký vrbotolový luh se mohl postupně měnit na luh tvrdý. Je třeba si uvědomit, že zatímco měkky luh snese až dva měsíce zaplavení, tvrdý luh jen dva týdny. Pravidelné povodně nejenže obohacovaly luh vodou a živinami, ale i potlačovaly bujnou bylinnou vegetaci ( viz disturbance), na níž se uzazoval kal, takže zde mohla byklíčit semena lesních dřevin. Taky bránilý šiření invazních nepůvodních rostlin ( hvězdnice latnatá, netýkavky, bolševník, křídlatka aj.). Je smutné, že dnes je zde lesník považovan za zločince, kterému je třeba zabránit páchání zla.
Břetislav Machaček
22.5.2024 11:10 Reaguje na Jiří Wenzllenivé pozorovatele přírodních dějů, kteří prosazují
jim blízké nicnedělání a natahování rukou pro dotace.
Les se sám vyseje a vyroste. On je neživí a tak je jim fuk, jakou kvalitu budou stromy mít. Pokud tam
naroste to, co nemá, tak požádají o dotaci na likvidaci a zaměstnají firmu na odstranění těch
nepůvodních rostlin. Když totéž dělá lesník za
část ze zisků z prodeje dřeva, tak je drancíř,
kterému jde pouze o zisk a nikoliv o les, který
musí ochranář dotovat, aby na to odstranění měl.
Je to rozdílný pohled na hospodaření, kdy jeden
hospodaří pouze z toho, co si sám vyprodukuje a
druhý potřebuje dotace. Pokud takto skončí všechny
dosud ziskové lesy, tak budeme všechny lesy pouze
dotovat? Z čeho? A nebo je nakonec semelou na
štěpku a spálí v teplárnách, což je nastupující
trend? Když slyším kolik elektráren a tepláren v
mém okolí má z černého uhlí přejít na štěpku, tak
si nedovedu představit, kde ji budou brát a jak ji budou vozit ke spálení. Pokud porovnám výhřevnost
nekvalitní štěpky a energetického uhlí, tak to
bude násobný nárůst dopravy z daleko větší vzdálenosti, než byly místní černouhelné doly.
Například do elektrárny Dětmarovice se vozilo
vlaky 30 km z okolí Karviné a Orlové a štěpka
se bude vozit auty 60-100 km z Beskyd a Jeseníků?
Tak to bude opravdu VELMI EKOLOGICKÉ ! Ten, kdo
to vymýšlí, tak mu o ekologii nejde, ale jde mu
o nové kšefty z produkce štěpky, její doprava
a nové kotly na její spalování. Výsledkem bude
drancování lesů do poslední větévky a možná i
pařezů, které tam dosud zůstávají. No a navíc ta
dopravní zátěž v obcích, kudy se bude z lesů ta
štěpka svážet a taky zplodiny aut a štěpkovačů
přímo v lesích. Prostě EKOLOGISMUS a nikoliv
ekologie.
Karel Zvářal
22.5.2024 19:50 Reaguje na Jiří WenzlSlavomil Vinkler
23.5.2024 11:55 Reaguje na Karel Zvářala) nejsou zaplavované a potřebují zaplavový jez na Dyji
b) jsou intenzívně těžené rozsáhlými pasekanmi (můžete vidět na mapy cz)
c) metoda paseka, fréza, herbicid taky nebyla za knížepána. Neříkám, že nikde nemá být, ale tam se mi to vůbec nelíbí
Karel Zvářal
23.5.2024 12:11 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
24.5.2024 08:35 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
24.5.2024 11:29Je zde vidět celý problém naší přírody: vliv člověka x přirozený vývoj v přírodě (bezzásah, sukcese). Ani jeden přístup dovedený do krajnosti = fanatizmus, nevede k dobré funkci přírody = není prospěšný pro přírodu = není přírodní. Bezzásah v NP není tedy přírodní, není normální.
Potřebujeme funkční přírodu, smíšené lesy, zachycování vody, zastiňování nikoli otevřené původní diverzif. stepi (i když lépe ukládají uhlík). Nepotřebujeme uniformní stejnověkké smrkové plantáže podobné kukuřič. poli (i když přinášejí zisk). Zásah člověka je nezbytný, potřebujeme i peníze na tyto nutné změny v přírodě.
Nejlepší tedy je normální ekology kontrolovaná hospodářská činnost, v urč. oblastech výrazně se blížící bezzásahu v NP (ale nikoli absolutně= fanaticky), jinde s výrazným zásahem (proti sukcesi, na podporu diverifikace, zachycování vody, obměně monokultury lesa, atd, atd)
Když už NP, tak nikoli čistě bezzásahové ale podobné hosp. lesu (klidně přinášející zisk). Když už hosp. les, tak pokud možno pěstovaný přírodním způsobem (okrajově klidně bezzásahový)
Čím více čtu ekolist, tím více myslím na neoliberalizmus V. Klause, jeho odporu proti všem fanatickým ekologům, různým teoriím, násilnému vedení společnosti k zářným bezuhlíkovým zítřkům, k normálnímu regulovanému konkurenčnímu ekologickému hospodaření vedenému selským rozumem se všemi chybami = jediný rozumný způsob vedení společnosti.
Karel Zvářal
24.5.2024 13:52 Reaguje na Honza Honza"Lužní krajina nad soutokem Dyje a Moravy – to JSOU přírodně nejbohatší lesy u nás i ve střední Evropě,..."
Toto mějme neustále na paměti, za to vděčíme našim předkům!
Dojímají mě vždycky kecy o nepůvodnosti, ale zde nepůvodní dub je lepší (mnohem úživnější nejen pro hmyz, ale např. myšice a norníky, jakožto základ potravní pyramidy pro predátory - lasice, sovy, lišky...) než původní vrba s olší. Při záplavách by spousta podzemních vývojových stádií zahynula, dnešní podoba hospodaření (závlahové kanály) je v tomto mnohem šetrnější!
Tolik vzývané disturbance (paseky, následné hustníky a mlaziny) zde přispívají ke zvýšení diverzity, zkrátka je to MOZAIKA různých lesních biotopů.
Těm, kdo zde nacházejí jen a jen zápory, opravdu nerozumím! A bazírování na bezzásahovosti, je pro mě stejný nerozum, jako odmítat pro biotop příhodné nepůvodní dřeviny (zde dub). Prostě je třeba se na problém dívat komplexně, ne jen vytrhávat jednotlivosti z kontextu. Proto bych zde byl proti NP, jsem za CHKO, ale s rozumným vedením.
Jiří Wenzl
24.5.2024 19:00 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.5.2024 19:25 Reaguje na Jiří WenzlA ano, Petr H. tam našel při šplhání po hnízdech dravců druh mravence, který dosud nebyl popsán - vyskytuje se jen a pouze v korunách stromů (praskliny, dutiny), tj relikt někdejších záplavovaných lesů.
A ano, tvrdím, že člověk řízeným povodňováním nahradí přirozené záplavy, přičemž schůdnost-sjízdnost cest a přístup do lesa to nijak nepoznamená, narozdíl od "velké vody" a mračen komárů. Oni tam jsou i tak, ale mnohem méně než v minulosti. Kvůli komárům místním nevadilo vytěžení luhu pod Pálavou, to k mému překvapení mi v hospodě večer servírovali. Takže tak nějak asi...
Karel Zvářal
24.5.2024 19:50 Reaguje na Karel ZvářalA nečekal jsem, že bude nějaká odezva na první větu - to se totiž aktivisté chytili do vlastní pasti:-) Nic než upocená kritika jinak úspěšného projektu.
Jiří Wenzl
25.5.2024 15:57 Reaguje na Karel Zvářal"Při záplavách by spousta podzemních vývojových stádií zahynula, dnešní podoba hospodaření (závlahové kanály) je v tomto mnohem šetrnější!" - konec citace, která jsem si vyložil jako odpor k přirozeným záplavám, a Vás pohled na luhy poněkud atropocentrický ( že člověk to umí s luhy líp, než příroda).