https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-vlastnici-pozemku-mohou-zastavit-vyhlaseni-chko-soutok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Otakar Pražák: Vlastníci pozemků mohou zastavit vyhlášení CHKO Soutok

21.9.2023
Ilustrační snímek lužních lesů na Soutoku.
Ilustrační snímek lužních lesů na Soutoku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
Dne 23. srpna 2023 oznámilo Ministerstvo životního prostředí předložení záměru k projednání vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Obce a vlastníci nemovitých věcí, dotčených navrhovanou ochranou, mají podat písemné námitky k záměru ve lhůtě 90 dnů od dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou na portálu veřejné správy.
 
Jedná se o nejvýznamnější nástroj, kterým mohou obce a vlastníci pozemků vyjádřit svůj nesouhlas se záměrem vyhlášení CHKO. Není sporu o tom, že o námitkách se rozhoduje ve správním řízení podle správního zákona. Dnes již není preferováno, aby bylo o námitkách rozhodováno ve společném řízení. Z toho vyplývá, že Ministerstvo životního prostředí musí o každé námitce rozhodnout zvlášť formou rozhodnutí, a proti tomuto rozhodnutí se může každý samosprávný celek a vlastník pozemku odvolat. Možný je pochopitelně soudní přezkum.

Má-li se určitý předmět ochrany chránit a za tím účelem mají být vlastníkům pozemků stanoveny povinnosti ústavního rozměru (zásah do vlastnických práv, omezení práva na podnikání), pak je nezbytné prokázat smysl takové ochrany. Ten nemůže být naplněn, pokud by se na daném pozemku léta nenacházel deklarovaný předmět ochrany. Vycházíme-li ze zásady materiální povahy, musí být rozhodnutí o námitkách, podle správního zákona, založeno na aktuálních zjištění, nikoliv na spekulacích a zbožných přání státní ochrany přírody.

Proti záměru vyhlášení CHKO Soutok proto mohou podávat obce a vlastníci pozemků pouze takové námitky, které směřují proti navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv, tj. především v omezení užívání svých nemovitostí. Z uvedeného je zřejmé, že má-li se ochrana vztahovat na konkrétní předmět ochrany a za tímto účelem mají být určité osobě stanoveny povinnosti související se zásahem do jeho vlastnických práv, musí se především prokázat smysl takové ochrany. Ten nepochybně není dán, pokud se na pozemcích vlastníků žádný předmět ochrany nenachází.

O jaký zásah do vlastnických práv se jedná, uvádí například § 68, zák.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který taxativně stanoví, že orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy, či prostřednictvím jiného, zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody. Dále jsou vlastníci a nájemci dotčených pozemků povinni strpět provádění zásahů a umožnit osobám, které je zajišťují vstup na pozemky. Neučiní-li tak a neumožní zástupcům státní ochrany přírody vstup na pozemky vystavují se odpovědnosti za přestupek podle § 87 odst.1 písm. d) nebo § 88 odst. 1 písm. g) zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Uvedené oprávnění státní ochrany přírody vzbuzuje ve vlastnících pozemků nechuť spolupráce a naopak iniciuje projev nutné obrany proti takovému zásahu státu do jejich privátní sféry. Jakékoliv možné zásahy do vlastnického práva jsou totiž pro většinu osob velmi citlivou záležitostí.

Do výše uvedeného omezení svých práv se mohou dostat také vlastníci pozemků v katastrech, ve kterých dnes probíhají nebo se chystají pozemkové úpravy a pozemky jsou dotčeny změnou vlastnictví. Ve skutečnosti to znamená, že těm vlastníkům, kteří dnes mají pozemky mimo hranice navržené CHKO, může pozemkový úřad umístit jejich nové pozemky do navrženého chráněného území bez toho, že by vlastnící pozemků mohly využít devadesátidenní lhůty pro podání námitek. Jedná se o katastry Lanžhota, Charvátské Nové Vsi, Tvrdonic, Zaječí, Týnce, Poštorné a Moravské Nové Vsi. V tomto případě by se také obce měly postavit za zájmy svých občanů, kterých se pozemkové úpravy týkají a zastavit ukvapené vyhlášení CHKO Soutok.


reklama

 
foto - Pražák Otakar
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

21.9.2023 07:59
No vidle umí hodit kdekdo. A proto má být vyhlášen NP, s výkupem pozemků.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.9.2023 09:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Panu Pražákovi jako bývalému pracovníkovi ochrany přírody (podle jeho příspěvků), někdo škaredě šlápl na palec. Ochrana přírody je veřejný zájem a soukromé vlastnictví tedy má strpět omezení. Samozřejmě za kompenzace za omezení nakládání.
Území je natolik bohaté na různé biotopy, že je v zájmu (všech) lidí je uchovat a zejména rozvíjet. Souhlasím s tím, že bezzásahovost je stejně špatně, jako rabování bez ochrany. V současnosti, kdy hrozí privatizace Lesů čr převedením na a.s. a zároveň i restituce Liechtensteinům je nejlepší řešení Národní Park. měl by si to uvědomit i p. Pražák a přestat agitovat. (A nebo se ptát za které benefity lobuje?)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

21.9.2023 10:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Souhlas
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.9.2023 10:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejsem fanda cinknutých a jinak dosažených restitucí, ale
nakonec pokud by Lichtensteinové pokračovali ve stejném
duchu, když tam v minulosti hospodařili, tak nevím proč by
měli být větší hrozbou, než pomatenci ve vedení CHKO a nebo
taky NP. Z NP Šumava a NP ČŠ vidíme výsledky "odbornosti"
popírající praxi a záměry původních vlastníků(lesy někomu
vždy patřily a podle toho i vypadaly). Před mezinárodním
soudem navíc nemá vyhlášení NP vliv na vlastnická práva
a pokud by chtěl stát restituované pozemky vlastnit, tak
by je musel vykoupit. No a ty mohou mít cenu rovněž podle
mezinárodního práva a nikoliv zahraniční restituenty pouze
odbýt korunou za metr pozemku. Ukvapené rozhodnutí tak může
stát stát stát klidně i miliardy na které nemá a když, tak
by se měla každá investice alespoň částečně vrátit, což se
asi nestane a naopak to bude další žumpa na dotace. NP není
možné provozovat pouze ze vstupného a měl by mít i ziskovou
část na svých okrajích, pokud se nebude spoléhat pouze na
dotace od předluženého státu. Připomíná mi to krachujícího sedláka, který si za peníze z úrody koupí další pole, ale
nemá už peníze na osetí všech polí. Možná dostane na osivo úvěr, ale on si zase koupí další pole, místo aby dluhy platil. Pak přijde exekutor a za zlomek ceny prodá celý
statek. Jinak pan Pražák má jedny z nejlepších informací
co na Soutoku chystá a zná asi budoucího vedení CHKO o
kterém už taky něco z doslechu vím a tuším, o co jim tam
půjde především. No a tím je to, proč si místní nepřejí
CHKO a ani NP pod takovým vedením a to ani vedením pouze
dočasným, které to konečné po vyhlášení nahradí. Možná se
to budoucí vedení ozve a HLASITĚ poví své záměry a i to,
že je účelově za čas nezmění. JISTOTU ale místní lidé mít
nebudou už nikdy, pokud padnou jistoty dosavadní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.9.2023 12:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevěřím na duchy. I Liechtensteinové musí na něčem vydělávat aspoň na prostou reprodukci(údržbu).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.9.2023 12:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Odbornost/neodbornost vedení NP není tak důležitá. Když to zk..ničí tak to furt jde spravit. Ale je to NP a to má velký mezinárodní status, i když to není vyvlastnění.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.9.2023 16:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
I ten požár jde spravit? No nevím, ale levné by to
nebylo a tak to nechají na náletech, aby je ministr
financí neposlal někam.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.9.2023 22:23 Reaguje na Břetislav Machaček
V listnáčích je požár dosti neobvyklý. Konec konců i ten požár v NPČŠ nějak zaroste, i když mě popuzuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.9.2023 22:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
Hu

Hunter

21.9.2023 10:37
Já bych vlastníkům doporučil ať do toho hodí vidle.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.9.2023 11:38
CHKO mimo zastavěné části obcí. Lokalita, která je přírodovědecky stále velmi cenná, což je prokázáno různými výzkumy. Řešení, které nevylučuje lidskou péči, ale až na výjimečné případy ji podporuje. Paradoxně je současná nekvalitní lidská péče o to území hlavním důvodem, proč se tam CHKO vyhlásí. Obce jsou s MŽP dohodnuté a třecí spory jsou jen s těmi, kteří jakoukoli velkoplošnou ochranu budou vždy odmítat. A přesně k těmto lidem patří Pražák, který je takovou neviditelnou rukou LČR a BR DM o.p.s.
Když už tu pravidelně kydá hnůj, mohl by být tak hodný a vyjmenovat i obce, které se s MŽP nedokázali dohodnout a s vyhlášením nesouhlasí? Mohl by vyjmenovat konkrétní spolky, které s tím nesouhlasí a proč?
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

21.9.2023 19:42 Reaguje na Slovan
Pane Slovane s vyhlášením nesouhlasí řada rybářských a mysliveckých spolků, které zastupují tisíce vlastníků pozemků. Proto také AOPK a MŽP odmítají smluvní ochranu. No a správní řád je jeden z nejdemokratičtějších zákonů, které znám, a vy určitě taky.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.9.2023 20:36 Reaguje na Otakar Pražák
Né miliony vlastníků? Trošku přitlačte, nač být takový troškař…
Takže obec žádná, ty souhlasí.
Myslivci nesouhlasí z principu, kdyby to bylo naopak, bylo by asi něco špatně. Otázka je jasná: je větším veřejným zájmem chránit prokazatelně cenný přírodní ekosystém anebo činnost pár spolků myslivců potažmo rybářů (a vůbec, vyjmenujte ty konkrétní spolky)? Nikdy se nestalo, a ani nestane, že se všichni shodnou. Vždy se najde někdo, kdo souhlasit nebude a nemusí k tomu mít ani žádný pádný důvod.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.9.2023 22:32 Reaguje na Slovan
1*
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.9.2023 11:01 Reaguje na Slovan
Ano pane Slovane, otázky jsou jasné. Je vyhlášení CHKO opravdu veřejným zájmem nebo je to hlavně zájem několika ekologů, ochranářů, zelených a různých ekospolečků, nemajících povětšině k oblasti žádný vztah?
Je opravdu ve veřejném zájmu plýtvat veřejnými financemi na něco co staletí prokazatelně funguje? Kdyby to totiž nefungovalo dávno by tam nebyl ten prokazatelně cenný přírodní ekosystém, který je najednou potřeba chránit před těmi co jej tam staletí udržují.
Bude tam ten současný cenný přírodní ekosystém i potom co se díky ochranářům "odstaraní" mechanismy které staletí ten cenný přírodní ekosystém udržovaly?
Kdy se z ochrany cenného přírodního ekosystému stane ochrana přírodních procesů?
Samozřejmě, vždy se najde někdo kdo bude souhlasit, že. Třeba Kletečková, byť je z druhého konce republiky.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.9.2023 12:30 Reaguje na Jarek Schindler
To, co prokazatelně fungovalo po staletí nefunguje od nástupu komunistů k moci a bohužel se to nezměnilo ani po revoluci. Biodiverzita, která byla pro Soutok typická, neustále upadá. A opravdu se nezdá, že by se tento trend měnil. Naopak, spíše se prohlubuje. Příčina je navíc jasná: špatný způsob hospodaření, který se dnes podobá tomu, co vidíme všude jinde v republice. A ti, kdo za to mohou se toho jen tak nevzdají. Pokud ochrana přírody nedostane silnější a jasné kompetence, pak se zcela jednoznačně nic nezmění a biodiverzita Soutoku bude i nadále upadat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.9.2023 19:50 Reaguje na Slovan
Špatný způsob hospodaření? Opravdu? No ekologové a podobní zatím nikde nedokázali, že umí hospodařit lépe. Právě naopak. Ano kolektivizace zemědělství a zcelování lánů se opravdu na naší přírodě podepsalo. Na začástku devadesátých let s odsířením jsem byl přesvědčen že naší přírodu už nic horšího postihnout nemůže. Byl jsem najivní. Netušil jsem, že se vyskytně ekolog a ochranář. Je zajímavé, že čím víc spolků , ekologů a ochranářů různého druhu mluví do přírody a její ochrany, tím víc to s tou přírodou jde s kopce. Jo a ještě silnějších kompetencí se vám zachtělo. No to by ta biodiverzita asi upadala podstatnš rychleji než je její současný úpadek za posledních třicet let. O krajinu a přírodu se mají v první řadě starat ti co tam přímo bydlí a rozumí tomu.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.9.2023 13:43 Reaguje na Jarek Schindler
Opravdu. Špatný způsob hospodaření na Soutoku (a jenem tam) je prokazatelný. A za to ekolog a ochranář, váš třídní nepřítel, fakt nemůže. Za to mohou ti, jenž podle vás hospodaří perfektně. Tak perfektně, až to jde s naší biodiverzitou od desíti k pěti.
To, jak se máme jako společnost o přírodu starat by měli rozhodovat v prvé řadě ti, co dané problematice rozumí. Místo bydliště fakt není známkou odbornosti.
Odpovědět
JH

Jiří Hoštička

21.9.2023 17:55
pokud se orgán ochrany přírody rozhodne vyhlásit jakékoliv chráněné území tak mají vlastníci prostě smůlu protože "vlastnické právo není právem výhradním, je mu nadřazen veřejný zájem a ochrana přírody je veřejný zájem". Sice jen úzké skupinky napojené na vyhlašovatele. A tak bude muset vlastník strpět formu nakládání se svým majetkem nebo se majetku vzdát.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

21.9.2023 19:46 Reaguje na Jiří Hoštička
Tahle doba naštěstí skončila před více jak třiceti lety, no a veřejný zájem musí být řádně odůvodněn. Pokud jde o vlastnické právo, doporučuji si prostudovat Ústavu ČR.
Odpovědět
AH

Antonín Hostina

22.9.2023 08:58
Navrhovatelé zvýšené ochrany doposud neprokázali špatné hospodaření ve zmiňované lokalitě Soutok a smysl změny. Naopak, sami svým návrhem, pojmenovat lokalitu Moravskou Amazoníí přiznávají, že stávající hospodaření má pozitivní vliv na přírodu. Díky lesníkům, kteří obnovili a rozšířili systém kanálů stavítek, propustí a dalších vodních staveb, je dneska lokalita středem zájmu a vytvořilo se plno mokřadů a tůní. Je jednoduché přijít k hotovému bez práce. Lesy má spravovat lesník a rybníky rybář. Souhlasím s Otou. Výsledky práce ochranářů vidím na pralesech Cahnov a Ranšpurk.
Odpovědět
JH

JH

22.9.2023 10:03 Reaguje na Antonín Hostina
A co třeba úbytek hmyzu, před kterým tam varují entomologové? To přece je argument, že by se hospodaření mělo změnit.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.9.2023 13:19 Reaguje na Antonín Hostina
Hahaha, tak ten byl dobrej. Doporučuji si přečíst sérii článků od pana Čížka zde na ekolistu. Dokonalá ukázka toho, jak se tam perfektně v současné době hospodaří. Jen z motýlů tam vymřeli okáč jílkový, okáč bělopásný, bělásek východní a dobře našlápnuto má i jasoň dymnivkový. Mnozí zástupci hmyzí říše jsou tam kvůli špatnému hospodaření podobně jako jasoň dymnivkový a jsou v kritické situaci - střevlík lužní, páchník hnědý nebo tesařík obrovský budiž příkladem. Jejich biotopy jsou ničeny nebo mizí úplně a nemají tak kde přežít. Ochrana prostě nutná je.


https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-informacni-valka-o-luzni-les-i-proti-nam-a-za-nase-penize
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

22.9.2023 13:52 Reaguje na Slovan
Pane Slovane buďte alespoň trochu objektivní a sdělte nám, že za dobu existence CHKO Pálava zde vyhynulo 7 druhů motýlů. Jasoň dymnivkový k nim nepatří viz. zpráva z r.2020 "K návratu motýlů přispěla spolupráce přírodovědců s Lesy ČR. „Domluvili jsme se, aby v místech, která navazují na plochu obývanou posledními jasoni, prokácely hustší lesní porosty, vyřezaly keře a vytvořily migrační koridory. Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem 100 –120 jasoňů. Loni jich byla sotva třetina,“ uvedl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Pálava
Odpovědět
JH

JH

22.9.2023 16:22 Reaguje na Otakar Pražák
To je hezký příklad spolupráce. Ale bude stejně dobře zajištěna budoucnost dalších druhů? A nevyhynou další druhy v důsledku stejných změn, které vyhubily např. těch druhů motýlů?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.9.2023 19:22 Reaguje na Otakar Pražák
Ale stejné Lčr zdevastovali, možná k zániku, lokalitu jasoně v milovické oboře.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.9.2023 20:15 Reaguje na Otakar Pražák
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Znáte? Na Pálavě se podařilo zlepšení stavu během chvilky, na Soutoku je ta situace opačná a změna není na obzoru.
Navíc je to od vás argument ve stylu: “a vy zase mlátíte černochy”. Na Pálavě je aspoň vidět zlepšení stavu v posledních letech. Možná to bude právě tím, že je tam ta CHKO a ochrana přírody tak má mnohem větší slovo. Může do toho víc kecat. Pokud se pak najdou aktivní a šikovní lidé, má to i výsledky.
Současná situace na Soutoku je naprosto tristní. A není tristní pouze posledních pár let. Různí zoologové na to upozorňují již pěknou dobu a doteď se nic nezlepšilo, spíše naopak. Ty nejvzácnější biotopy a na ně navázané druhy mizí. Mizí staré stromy které nemají náhradu, prosvětlené lesy mizí také a nahrazují je klasické hospodářské lesy, frézuje se velkém apod. Tohle je ta perfektní ochrana, která nepotřebuje změnu?
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.9.2023 09:17 Reaguje na Slovan
Lumpové jsou na obou stranách, otázka je, komu se dá věřit. NP ČŠ varuje. Závazek šetrného hospodaření a např trvalý zákaz výprodeje na dřevo do ciziny by musel ochranu lesů zlepšit i bez byrokracie CHKO. Zdá se mi, že to území neznáte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2023 14:58 Reaguje na Jarka O.
Kdyby se s každým dalo domluvit, zejména s majiteli!!!!, nemusely by být ani rezervace ani CHKO a ani NP.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.9.2023 15:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, ono to ale také může být přesně naopak. Na srazu ročníku paní s bydlištěm v CHKO musela kosit trávu až po půli srpna, bo ochranáři tam našli "jakéhosi brouka".

Samozřejmě nadávají, takový porost je už de facto k ničemu, slamnatý, tvrdý. Tak jsem jí doporučil, ať se brání a ať se vrátí k normálnímu hospodaření, neboť právě na TRADIČNĚ sečených loukách toho brouka našli!! Potom se nedivme, že vůči hloupým melounům je často odpor veřejnosti, protože jejich rozhodnutí nedávají smysl, resp jsou spíše kontraproduktivní.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.9.2023 19:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mě překvapuje, že na tu drahou byrokracii jsou peníze, i když ji místní odmítají, zatímco ve školství se bude na zaměstnancích šetřit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.9.2023 09:50 Reaguje na Jarka O.
Spousta místních zřízení CHKO Soutok vítá.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.9.2023 10:24 Reaguje na Majka Kletečková
Tak ať si udělají referendum a vyhraje většina.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.9.2023 10:44 Reaguje na Jarka O.
Je to podobná situace jako se zřízením trvalého úložiště jaderného odpadu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.9.2023 11:08 Reaguje na Majka Kletečková
No a uložiště jaderného odpadu za barákem asi sama nechcete. Nebo snad ano?
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.9.2023 13:33 Reaguje na Jarek Schindler
Trefa, řekla bych.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.9.2023 19:47 Reaguje na Jarek Schindler
Úložiště jaderného odpadu v blízkosti svého bydliště určitě nechci a chápu všechny obce, kterým to hrozí, že proti tomu protestují. Přestože jadernou energii považuji pro ČR za nejrozumnější hlavní energetický zdroj. Referendum např. v obcích blízko lokality Janoch u Temelína, kdyby se k němu mělo přihlédnout, by mělo dopředu jednoznačný výsledek, tamní obyvatelé mají v drtivé většině velký odpor k úložišti. Řada komentujících zde na ekolistu vyjádřuje svůj odpor k respektování jejich jednotného protestu, postoj NIMBY je podle nich sobecký a dožadují se zásahu státu,

Na rozdíl od občanů z okolí jihočeské lokality Janoch jsou mezi iniciátory posílení ochrany přírody na Soutoku i samotní obyvatelé Soutoku a řada místních z budoucí velkoplošně chráněné oblasti je projektu CHKO příznivě nakloněna.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.9.2023 19:35 Reaguje na Majka Kletečková
Tak je jmenujte ty místní.
Že je to blbost? No je ale panu Slovanovi jste při jeho výzvách k jmenování lidí v jiné věci, zdatně přikvokávala. Teď máte možnost to prakticky předvést.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.9.2023 13:32 Reaguje na Majka Kletečková
Na ohlupování vám málokdo skočí.
Odpovědět
AH

Antonín Hostina

25.9.2023 10:29 Reaguje na Majka Kletečková
To není pravda. Neznám jediný spolek, který by souhlasit, a to už neuvádím majitele pozemků, a hospodařící subjekty.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.9.2023 15:44 Reaguje na Antonín Hostina
Ze spolku Český svaz ochránců přírody je registrováno v lokalitách zasahujících do budoucí CHKO několik jeho základních organizací a ty si plošné posílení ochrany přírody na Soutoku přejí.
Odpovědět
AH

Antonín Hostina

25.9.2023 10:25
Souhlasím, že ochrana je nutná. Ale! Tvrdím, že ochrana ze strany lesníků je na profesionální úrovni v souladu se zákony a odpovědností k fauně i flóře. Na rozdíl od navrhovatelů, kteří podle mého názoru hospodaří systémem pokusu a omylu. Spolupráce lesníků a ochránců přírony na Soutoku probíhá desítky let a je na velmi dobré úrovni. Lesník neporazí jediný strom bez souhlasu ochránce přírody.
V krocích AOPK cítím snahy o uchopení moci a vytvoření tabulkových míst pro své aktivisty, kteří jim napomáhají s hledání chyb v hospodaření lesníků. Nemusím mít pravdu, ale z dlouhodobého hlediska to tak cítím. Lesníci udržují a vytvářejí kus krásné přírody, se kterou se ochránci chlubí a chtěli by ji za vlastní.
Betonové oplocení dvou pralesů ze strany AOPK na soutoku, do přírody dozajista nepatří. Kdo neviděl jak vypadá tento plot po přirozeném pádu stromu, nebo vlivem povětrnostních podmínek, nepochopí. Nebo, likvidace nepůvodních dřevin (ořešáků) způsobem "obřezání", kdy stromy postupně usychaly desítku let a stéle plodily, bylo podle mne kruté a necitlivé. Tak si hospodaření nepředstavujeme. Opakuji, že v krocích AOPK cítím snahy o uchopení moci.
Za svůj život jsem na soutoku zažil šest fořtů a všichni byli srdcaři. Vyhlášením zvýšené ochrany a omezení pravomocí lesníka cítím jako znehodnocení jejich práce.
Pokud si někdo myslí, že vyhlášením zvýšené ochrany zachrání úhyn jednoho druhu brouka, tak ať si uvědomí, že mamuti tu také nebyli věčně. Změny, které se v přírodě udávají nejsou ovlivněny hospodařením lesníkem, ale změnou klimatu. Lesník pouze reaguje na klimatické změny tak, aby jejich dopad nebyl likvidační. V případě lokality Soutok je to obnova, rozšiřování zavlažovacích kanálů a budování vodních staveb, které udržují vodu v lokalitě. Pokud by tuto činnost lesníci neprováděli, tak bychom se dneska nebavili o Moravské Amazonii, ale o Moravské Sahaře.
Pan Pražák je profesionál, který se dlouhé desítky let lokalitě věnuje a důvěrně ji zná, dobře ví co píše - říká. Jeho názor by měl být brán ze strany navrhovatelů zvýšené ochrany, jako zásadní při jednání o zvýšené ochraně lokality.
Předseda spolku Soutok Lanžhot, z.s.
Odpovědět
JH

JH

25.9.2023 19:23 Reaguje na Antonín Hostina
Tak proto na Moravě vyhynuli mamuti - snažili se je chránit místní lesníci.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.9.2023 13:54 Reaguje na JH
Auuu :-D
Odpovědět
AH

Antonín Hostina

25.9.2023 10:25
Souhlasím, že ochrana je nutná. Ale! Tvrdím, že ochrana ze strany lesníků je na profesionální úrovni v souladu se zákony a odpovědností k fauně i flóře. Na rozdíl od navrhovatelů, kteří podle mého názoru hospodaří systémem pokusu a omylu. Spolupráce lesníků a ochránců přírony na Soutoku probíhá desítky let a je na velmi dobré úrovni. Lesník neporazí jediný strom bez souhlasu ochránce přírody.
V krocích AOPK cítím snahy o uchopení moci a vytvoření tabulkových míst pro své aktivisty, kteří jim napomáhají s hledání chyb v hospodaření lesníků. Nemusím mít pravdu, ale z dlouhodobého hlediska to tak cítím. Lesníci udržují a vytvářejí kus krásné přírody, se kterou se ochránci chlubí a chtěli by ji za vlastní.
Betonové oplocení dvou pralesů ze strany AOPK na soutoku, do přírody dozajista nepatří. Kdo neviděl jak vypadá tento plot po přirozeném pádu stromu, nebo vlivem povětrnostních podmínek, nepochopí. Nebo, likvidace nepůvodních dřevin (ořešáků) způsobem "obřezání", kdy stromy postupně usychaly desítku let a stéle plodily, bylo podle mne kruté a necitlivé. Tak si hospodaření nepředstavujeme. Opakuji, že v krocích AOPK cítím snahy o uchopení moci.
Za svůj život jsem na soutoku zažil šest fořtů a všichni byli srdcaři. Vyhlášením zvýšené ochrany a omezení pravomocí lesníka cítím jako znehodnocení jejich práce.
Pokud si někdo myslí, že vyhlášením zvýšené ochrany zachrání úhyn jednoho druhu brouka, tak ať si uvědomí, že mamuti tu také nebyli věčně. Změny, které se v přírodě udávají nejsou ovlivněny hospodařením lesníkem, ale změnou klimatu. Lesník pouze reaguje na klimatické změny tak, aby jejich dopad nebyl likvidační. V případě lokality Soutok je to obnova, rozšiřování zavlažovacích kanálů a budování vodních staveb, které udržují vodu v lokalitě. Pokud by tuto činnost lesníci neprováděli, tak bychom se dneska nebavili o Moravské Amazonii, ale o Moravské Sahaře.
Pan Pražák je profesionál, který se dlouhé desítky let lokalitě věnuje a důvěrně ji zná, dobře ví co píše - říká. Jeho názor by měl být brán ze strany navrhovatelů zvýšené ochrany, jako zásadní při jednání o zvýšené ochraně lokality.
Předseda spolku Soutok Lanžhot, z.s.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist