https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-svoboda-bytovy-areal-v-dalejskem-udoli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Svoboda: Bytový areál v Dalejském údolí?

18.4.2022
Trunečkův mlýn vyfocený od Dalejského potoka.
Trunečkův mlýn vyfocený od Dalejského potoka.
Máloco začíná být v Praze tak vzácné jako poklidné oázy přírody, kam může člověk na chvíli uniknout z blázince velkoměsta, dívat se do stromů a nevidět přitom domy a auta. Těch míst už v Praze moc nezbývá. Jedním z posledních je malebné údolí táhnoucí se téměř 10 km podél Dalejského potoka z Řeporyjí až na Barrandov k Vltavě. Jeho první část začíná nedaleko románského kostelíku sv. Petra a Pavla v Řeporyjích a nazývá se Dalejské údolí.
 
Právě tady, přibližně 500 metrů východně od okraje zástavby Městské části (MČ) Praha-Řeporyje, uprostřed zeleně a doslova pár metrů od Dalejského potoka i oblíbené zelené turistické stezky zamýšlí italský developer vybudovat na místě zbořenin bývalého Trunečkova mlýna rozsáhlý bytový komplex. Tvarem a vzhledem připomíná starý mlýn, ale obsahem má jít o luxusní areál čtyř bytových domů se třemi nadzemními podlažími o zastavěné ploše 1438 m², s 11 velkometrážními byty o výměře od cca 120 m² do 270 m², s prodejnou a podzemní garáží pro 24 automobilů. Příjezd má vést ze západu od Řeporyjí po úzké asfaltce Mládkova, která je v současné době hlavní cestou vedoucí do Dalejského údolí. Z Mládkovy ulice, asi po 400 metrech východně od okraje zástavby, se má odpojit nová betonová příjezdová komunikace vedoucí v délce asi 100 metrů přímo k bytovému komplexu. V rámci záměru má dojít i k „rekonstrukci“ a rozšíření Mládkovy ulice tak, aby byla schopná pojmout zvýšenou dopravní zátěž z automobilů přijíždějících k areálu. A aby výletníci a cyklisté mířící do Dalejského údolí nepřekáželi zvýšenému provozu, mají být z Mládkovy ulice převedeni na další nově vybudovanou komunikaci, která má vést jižně, dvakrát křížit Dalejský potok a nakonec štrádovat přímo pod okny nového fajnového bydlení.

Původní, megalomanský projekt s 28 byty nechal investor takticky upravit a dokázal si opatřit dva klíčové podklady, které jsou nutné pro zahájení územního řízení u stavebního úřadu: kladné stanovisko odboru územního rozvoje pražského Magistrátu z června 2020 z hlediska územního plánu a kladné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny z prosince 2021. V současné době má investor podanou žádost o vydání územního rozhodnutí na stavebním úřadu (Úřadu MČ Praha 13) a doplňuje zbývající podklady pro územní rozhodnutí. Dokázal se dohodnout i se současnou garniturou na MČ Praha-Řeporyje, která drží klíč k celému záměru: je totiž správcem komunikace Mládkova, která je jedinou možnou příjezdovou cestou k bytovému areálu a kterou bude nutné kvůli záměru upravit a rozšířit. Vedení městské části připravuje s investorem smlouvou, v níž chce městská část dát k tomu souhlas.

Proč je připravovaný záměr nepřijatelný a co se s tím dá dělat?

Pokud byste přišli na místo současného Trunečkova mlýna někdy v červnu, budete mít podobný pocit, jako když američtí cestovatelé v 19. století objevili ruiny pyramid starověkého mayského města Tikal kdesi v Guatemale. V bujné zeleni lužního lesa, vzrostlých jasanů, vrb a kvetoucích hlohů trčí rozpadlé zdi někdejší hospodářské budovy. Příroda si již z velké části vzala zpět, co bylo kdysi její. A návštěvník se nemůže zbavit pocitu nechuti i zmaru nad tím, jak bohaté velkoměsto, jako je Praha, nedokáže podobná místa ani 32 let po revoluci získat a zkultivovat s citem k někdejší architektuře a respektem k přírodě a nechává je zpustnout jako ruský venkov. Zdá se, že dokáže jen jediné: ponechat je jako kořist developerským dravcům a umýt si přitom ruce jako Pilát.

Foto | Petr Svoboda

Z pohledu pražského územního plánu je záměr umístěn v zastavitelné ploše SV „všeobecně smíšené“. Regulativy pro tento druh plochy sice obecně podobné stavby připouštějí, ale zároveň stanoví, že je nepřípustné využití, které je „v rozporu s charakterem lokality“. Jinak řečeno, obecné regulativy jsou korigovány charakterem konkrétního místa. Územní plán pak představuje jen základní rovinu regulace výstavby. Druhou, přísnější rovinu představují předpisy v oblasti ochrany přírody a krajiny. Z jejich pohledu se místo záměru nachází v mimořádně cenné lokalitě z několika důvodů.

Celé okolní území je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí o rozloze více než 200 ha. Jeho hlavním účelem je ochrana krajinného rázu údolí potoka, skal a mozaiky teplomilných lesů a starých zarůstajících lomů. Příslušné nařízení č. 10/2014 Sb. hl. m. Prahy v čl. 15 sice dovoluje v přírodních parcích výjimečně umísťovat tzv. dostavby stávajících sídelních útvarů v souladu s územním plánem, ovšem jen za podmínky, že „nenaruší charakter lokality“ a že budou „plně respektovat“ jak její „kulturní identitu“, tak její „osobité krajinné a přírodní znaky“.

Osobité přírodní znaky lokality bývalého Trunečkova mlýna představují dvě další ekologicky i esteticky hodnotné části krajiny. Jednak vodní tok Dalejského potoka a jeho údolní niva, což je rovina, která se táhne podél jeho břehů a je pravidelně zaplavována povodněmi a zarostlá lužním lesem. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou vodní toky i údolní nivy významnými krajinnými prvky, které se smějí využívat jen tak, aby „nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení … jejich ekologicko-stabilizační funkce“. Dále je to národní přírodní památka Dalejský profil, chránící odkryvy rozmanitých typů skal s nalezišti zkamenělin. V ochranném pásmu této přírodní památky, které je podle zákona široké 50 metrů, se nachází podstatná část plánovaného záměru, včetně nové příjezdové komunikace. Pražská vyhláška č. 3/1982, kterou byla tato památka zřízena, přitom ve svém čl. 4 stanoví, že v ochranném pásmu „není dovoleno provádět jakoukoli výstavbu kromě staveb sloužících lesnímu hospodářství“. S tímto ustanovením se stanovisko Agentury z prosince 2021 vypořádalo metodou kulatého čtverečku. Na jednu stranu konstatovalo, že „před zahájením stavby bude nutné provést demolici zbytků historických staveb“ a že „za zcela novou stavbu v území lze považovat novou účelovou komunikaci, sloužící k přístupu k obytnému areálu ze západní strany“. Na druhou stranu však dospělo k závěru, že „soubor obytných staveb nepřestavuje novou stavbu“ ve smyslu čl. 4 vyhlášky z roku 1982.

Ruiny Trunečkova mlýnu.
Ruiny Trunečkova mlýnu.

To, že plánovaný záměr je v příkrém rozporu s „charakterem lokality“ i jejími „osobitými krajinnými a přírodními znaky“, je zřejmé každému vnímavému člověku, kdo je jen ochoten tento rozpor vidět.

Pokud bychom se podívali na současný charakter lokality, jsme v džungli lužního lesa, v níž se pomalu ztrácejí ruiny někdejšího mlýna. Nový bytový areál by tak narušil současný charakter lokality podobně, jako by přírodní lokalitu Tikalu narušila výstavba moderního mrakodrapu. Pokud bychom se pak podívali na původní charakter lokality, pak je evidentní, že starý mlýn z počátku 19. století je něco úplně jiného než moderní bytový komplex. Původní charakter lokality a její kulturní identita byly určeny budovou venkovského mlýna s extenzivní hospodářskou funkcí a několika povozy či vejtřaskami denně, přivážejícími a odvážejícími pytle s obilím nebo moukou, ale rozhodně nikoli souborem 4 moderních bytových domů s desítkami obyvatel i aut, jež mají každý den ráno odjíždět a večer přijíždět po silnici Dalejským údolím. Takový záměr rozvrátí charakter lokality, a na takové místo zkrátka vůbec nepatří. Vrcholem necitlivosti je pak podzemní podlaží s garážemi, které doslova přeřízne životadárnou údolní nivu coby zdrojnici podzemních vod a zničí její stabilizační funkci. Všechny ty vznešené řeči politiků a úředníků o tom, jak musíme chránit vodu a zadržovat ji v krajině, tak zde můžete spláchnout do potoka, ne-li rovnou do záchodu. A nad tím vším se vznáší to nejdůležitější z hlediska veřejného zájmu: tisíce Pražanů už v Dalejském údolí nenajdou útočiště pro poklidné procházky v přírodě, ale zase jen další barák a auta.

To, že úřady i městská část nejsou v Praze schopné či ochotné podobným developerským manýrům čelit, je smutným obrazem toho, že neslouží zákonu a veřejnému zájmu, ale podvolují se privátním zájmům byznysu. Agentura i Magistrát se hájí zhruba tím, že investor svůj projekt omezil a že mu vlastně nemohou odepřít souhlas. Městská část v čele excentrickým starostou Novotným pak říká v podstatě to, že musí respektovat developerovo soukromé vlastnictví. Obojí jsou jen falešné výmluvy. Právní předpisy při regulaci výstavby nestanoví vždy jen kategorické zákazy, ale častěji spíše jen obecnější směrnice či hlediska s neurčitými právními pojmy, jako je právě soulad s „charakterem lokality“ či jejími „osobitými krajinnými a přírodními znaky“ apod. Ty pak musí státní správa vykládat s respektem k jejich smyslu a účelu v souladu s příslušným veřejným zájmem a nesmí je - obrazně řečeno - natahovat jako gumu od tepláků, aby se do nich vešla sebevětší zadnice. A pokud určitý stavební projekt do těchto obecnějších směrnic či hledisek nezapadá, investor nemá vůči úřadům právo na to, aby mu s jeho projektem vyhověly. Městská část je pak od toho, aby mimo jiné při správě svých komunikací, jako je ulice Mládkova, chránila především zájmy svého území a „potřeby svých občanů“, jak to stanoví § 2 zákona o hlavním městě Praze. A není její povinností dávat souhlas k rekonstrukci, natož k rozšíření ulice ve prospěch rozmařilého developerského záměru.

Foto | Petr Svoboda

Místním občanům tak teď nezbývá nic jiného, než aby se jako vlastníci sousedních dotčených pozemků a staveb, zejména v ulici Mládkova, nebo prostřednictvím svých spolků pokusili účastnit probíhajícího územního řízení před stavebním úřadem, popřípadě správního řízení, které ve věci může vést Agentura. A aby se pak bránili cestu odvolání u nadřízených orgánů, případně i žalob u správních soudů. Nejnovější judikatura dovoluje spolkům složeným z místních občanů podat žalobou proti pravomocnému územní rozhodnutí i v případě, že spolek předtím neměl postavení účastníka v předchozím územním řízení. V těchto věcech jsou nyní aktivní místní spolky. Ty iniciovaly před několika týdny podání podnětů na Ministerstvo životního prostředí a domáhají se zrušení stanoviska Agentury pro rozpor se zákonem. Místní obyvatelé pak připravují to nejdůležitější: referendum, v němž budou moci občané MČ Praha-Řeporyje na podzim rozhodnout, zda se záměrem souhlasí a zda orgány městské části budou povinny proti obytnému komplexu v Dalejském údolí aktivně vystupovat.

Autor je vysokoškolským učitelem a advokátem, který ve věci zastupuje místní spolky.


reklama

 
foto - Svoboda Petr
Petr Svoboda
Autor pracuje na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

18.4.2022 09:17
Něco jsem se dalejskym nabehal když jsem bydlel na Barrandově a na můj vkus tam bylo dost chat. Od te doby zhoustla zástavba jak z Barrandova, tak Řep i Stodulek. Nedokážu si tam představit další domy a dokonce bytove, nebo dokážu ale kouzlo přírodního parku a te části turistické stezky ubyde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.4.2022 12:23
Základem problému je , že dvě instituce , které mají za úkol chránit přírodní bohatství - odbor územního rozvoje pražského Magistrátu a Agentura ochrany přírody a krajiny vydaly kladná !!! stanoviska.

Z pohledu stavebního úřadu tak nic nebrání tomu, aby umístění stavby do lokality schválil.
Případné námitky -viz autorův popis lokality- budou odbyty právě odkazem na tato stanoviska.
S tímto nešvarem se setkáváme velmi často - orgány ochrany přírody a územního plánování jdou doslova na ruku investorům a "vysoká" ochrana životního prostředí existuje v ČR pouze na papíře. Jako příklady mohu dále uvést kauzu rozhledny na Králickém Sněžníku )souhlas AOPK i zastavování Šumavy -zde například v poslední době oblast Lipna.

Situace je o to tragičtější, že novelou stavebního zákona byly doslova vykopány ze správních řízení ekologické spolky a aby toho nebylo málo, tak se na stranu developerů a ropáků postavil svým skandálním Nálezem i Ústavní soud ČR, zpravodaj JUDr. Suchánek, který tuto likvidaci občanské kontroly na úseku ochrany ŽP posvětil. (byť rozdílem jediného hlasu v plénu).

Dalejské údolí bude dalším zářezem na pažbě pro chamtivost a hamižnost na úkor kvality životního prostředí, která jako sněť začala prostupovat celou českou společností a významným přispěním státní moci.

Panu doktorovi Svobodovi bych velice přál, aby místní referendum uspělo a ze záměru sešlo.
Jako sázkař však dávám investorovi 90% pravděpodobnost úspěchu , neboť jak jsem již napsal, skutečná ochrana přírodního bohatství v ČR de facto přestala díky pochybné legislativě , úplatné exekutivě a pomatenému ÚS ČR ala Boblig z Edelstadtu existovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2022 14:15
Klidné místo je lákavé k bydlení pro všechny, záleží na místních, jestli se záměrem ztotožní. Jinak salámovou metodou bude pokračovat zástavba i tam, jako by těch rozlézajících se satelitů už tak nebylo dost...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

18.4.2022 17:15
Proč dalo AOPK kladné stanovisko? No jo, zase peníze.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.4.2022 13:48
Pevně doufám, že to místním vyjde, co se poslední dobou v Praze děje je děs běs. Klasickým nedalekým příkladem je Cibulka, tam se staví jak o život, na vršku bude pomalu druhý Jižák. Každý má hubu plnou nějakého klimatu a podobně, a výsledkem v Praze je, že zeleň jde do kytek, výstavba jak při plnění pětiletky a to navíc ještě tak, že návazná občanská vybavenost prakticky neexistuje a existovat nebude.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.4.2022 13:49 Reaguje na Svatá Prostoto
Jo, a taková Císařka, to je taky "úžasný" příběh.
To by jeden blil a zvracel.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist