https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-dvorak-jsou-moderni-kachlova-kamna-setrna-k-zivotnimu-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Dvořák: Jsou moderní kachlová kamna šetrná k životnímu prostředí?

22.3.2021
Málokdo ví, že dřevo v kachlových kamnech je třeba zapalovat shora, nikoliv zdola.
Málokdo ví, že dřevo v kachlových kamnech je třeba zapalovat shora, nikoliv zdola.
Foto | stanze / Flickr
Během diskusí na téma „jemný prach“ v posledních letech mezi diskutéry doslova houstne vzduch a aktuální výměny názorů v médiích vyvolávají značné emoce. Stále dokola je přetřásán podíl prachových částic, které emitují zdroje vytápění v domácnostech, údaje jsou však často zkreslovány, přehnaně zveličovány, dohromady se pletou „jablka a hrušky“.
 

Jak to tedy vlastně je? Dobrá zpráva zní, že kvalita ovzduší v Česku se postupně zlepšuje. Přesto však jsou na velké části území překračovány imisní limity a problematická je zejména kategorie tzv. jemných prachových částic a benzo(a)pyrenu. Jako hlavní viníci a zdroje těchto škodlivin bývají vedle dopravy, průmyslu a zemědělství označována také lokální topeniště, tedy spotřebiče využívané k vytápění domácností. To je ovšem velmi široká kategorie, která zahrnuje všechny spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně. Takže třeba i účinná ekologická moderní kachlová kamna, která jsou k životnímu prostředí zcela šetrná.

Jak velký je podíl kachlových kamen na vzniku jemného prachu? Na základě provedených studií umíme doložit, že vytápění domácností přispívá k problematice související s jemným prachem pouze malým podílem (8–26 %). Kamna však musí být postavena profesionálem, kamnářem, který průběžně sleduje a uplatňuje ve své praxi nové poznatky a technologie.

O to více nás pak mrzí, že se setkáváme s „čadily“, kteří používají staré spotřebiče, nebo s uživateli nerespektujícími zásady správného topení. To pak mnohdy může svádět k mylné domněnce, že současná topidla jsou neekologická.

Rakouský cech kamnářů nedávno zpracoval nezávislé srovnání kachlových kamen podle staří a normy spotřebiče. Protože měření emisí jemných prachových částic je komplikované, jako srovnávací parametr byly stanoveny emise oxidu uhelnatého (CO), z nichž se ostatně dají emise jemných prachových částic odvodit, protože s nimi korespondují. Měření prokázalo, že objemy produkovaných emisí plynu i prachu jsou zejména u novějších spotřebičů extrémně nízké a že moderní kachlová kamna s ekologickým certifikátem mají téměř 13x nižší emise než jejich starší předchůdci.

Tuto argumentaci potvrzují i další měření, která prováděl Svaz výrobců kachlových kamen společně s Rakouským institutem pro stavební biologii (IBO) a která se týkala koncentrací jemného prachu v obytných místnostech vytápěných kachlovými kamny. Zjistilo se, že hodnoty těchto koncentrací se ve fázi vytápění pohybují v neškodném rozmezí 13 – 26 µg/m³, což de facto odpovídá požadovaným koncentracím ve venkovním prostředí. Díky výměně vzduchu jsou pak hodnoty dokonce ještě nižší než před zatopením. Pro srovnání: denní imisní limit podle Českého hydrometeorologického ústavu, který doporučuje i Světová zdravotnická organizace, činí 50 µg/m³.

Důvodem tak nízkých emisí je fakt, že moderní kachlová kamna se vyznačují optimální kvalitou spalování a vysokou energetickou účinností. Tyto vlastnosti jsou individuálně stanoveny pomocí počítačového programu a přizpůsobeny situacím u konkrétního zákazníka. Jinými slovy, jde do značné míry o „chytré vytápění“, které vám v drtivé většině případů ani nedovolí vytápět neekologicky.

Jemný prach je součástí veškerého prachu, který se podílí na celkové prašnosti a souhrnně se též nazývá polétavý prach. Mezi rozmanité původce tohoto znečištění patří přírodní zdroje, jakými jsou například vulkanická činnost nebo půdní eroze, a zdroje související s lidskou činností, jako výfukové plyny dopravních prostředků, víření pouličního prachu, spalování odpadů, průmysl, zemědělství a vytápění domácností.

Nejčastěji se jemný prach označuje zkratkou PM10. PM jsou počáteční písmena anglického spojení pro jemné prachové částice „particular matter“, číslo 10 pak znamená průměr těchto částic v mikrometrech. Rozlišujeme také jemný prach PM2,5, ten je označován také jako vdechovaná frakce a ultra jemný prach.

Je skutečností, že zatížení životního prostředí jemným prachem se v celé Evropě obecně již řadu let postupně snižuje a vytápění palivovým dřevem se na celkovém znečišťování ovzduší podílí pouze malou částí. Zajímavé informace prezentoval v této souvislosti Rakouský svaz výrobců kachlových kamen, podle nějž se v uplynulých 20 letech hodnoty emisí pocházejících z rakouských kachlových kamen snížily o 85 %. Dle odhadů jsou již emise všech rakouských kachlových kamen za celý rok na tak nízké úrovni, že nedosahují ani množství, které vyprodukují během několika hodin ohňostroje o silvestrovské noci. Je však třeba připustit, že naši sousedé jsou v tomto ohledu dál než my, protože povolují výrobu kachlových kamen pouze v tzv. provedení Umwelt Plus. To umožňuje dosáhnout takových hodnot emisí, které jsou dokonce ještě nižší než požadované přísné mezní hodnoty.

Samozřejmě však nezáleží jen a pouze na spotřebiči, důležité je také správné palivo a správný způsob vytápění. Při topení v kamnech je důležité používat výlučně neupravené, suché palivové dřevo. Odpadky nebo upravené dřevo do kamen nepatří. Zásadní je také správné zatápění – málokdo například ví, že dřevo v kachlových kamnech je třeba zapalovat shora, nikoliv zdola.

Každý majitel kamen, ve kterých se topí dřevem, by si měl také naplánovat jejich pravidelnou údržbu a čištění. Toto jednoduché opatření v konečném důsledku umožňuje dosahování nejen snížených hodnot emisí jemného prachu, ale také delší dobu životnosti topeniště.

Na závěr je ještě nutné popsat rozdíl mezi řemeslně postavenými kachlovými kamny a prefabrikovanými krbovými kamny. První druh kamen je individuální výrobek, který přímo u zákazníka staví kamnář za použití vyzdívky ze šamotových cihel. Topeniště, tahový systém a teplosměnný plášť sestávají z keramického materiálu. V akumulační mase kamen se rychle hromadí uvolněná tepelná energie, která je pak po dlouhé hodiny sáláním předávána do vytápěného prostoru. Krbovými kamny se rozumějí prefabrikovaná kovová kamna s prosklenými dvířky. Ohřívají převážně vzduch v místnosti, případně přidaný akumulační materiál. Výhodou provozu akumulačních kachlových kamen je to, že na rozdíl od přímotopných spotřebičů nedochází k nadměrnému vysoušení vzduchu v místnosti ani k víření prachu. Do kamen není třeba tak často přikládat, obvykle 1x za 12 až 24 hodin. I po zhasnutí ohně nepřestává akumulační masa topidle předávat do vytápěného prostoru zdravé, příjemné sálavé teplo.

Problematika ochrany ovzduší je důležitá, ale zároveň velmi komplikovaná. Nicméně z výše řečeného je naprosto zřejmé, že pokud jsou skutečně lokání topeniště jedním z největších problémů kvality vzduchu v Česku, moderní kachlová kamna v tom opravdu nejedou.


reklama

 
foto - Dvořák Petr
Petr Dvořák
Autor je tajemník Cechu kamnářů ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

22.3.2021 11:48
Skutečný ochranař a ekolog netopí,aby nezhoršoval ovzduší a klíma
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.3.2021 14:15 Reaguje na karel krasensky
A nosí dva svetry i doma, jídlo zásadně nevaří, ani neohřívá a je-li opravdu správným ochranářem, tak ani vařená jídla nekupuje. Tráva, listía sem tam nějaké ovoce stačí gorilám, tak proč by nemělo stačit ekologovi.
Odpovědět

Jirka Černý

22.3.2021 20:06 Reaguje na Jiří Daneš
Pak nastávají až absurdní situace, správný ekolog důsledně třídí odpad ale zároveň správný ekolog žádný odpad neprodukuje.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

23.3.2021 08:43 Reaguje na Jirka Černý
To není absurdní, to je normální trojčlenka: vytřídit hromadu odpadků zabere hodinu. Kolik času zabere vytřídit nula hromad odpadků?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.3.2021 14:34
Mně se koncept pasivního domu s kachlovýni kamny uprostřed baráku, kde se i uvaří či upeče, moc líbí. Kdyby se do kamen ještě podařila propašovat bečka vody, kde by se voda aspoň předehřála a pak jen dohřála v malém dobře zaizolovaném elektrobojlerku, pak by to asi nemělo chybu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.3.2021 15:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Bývalo to u těch starých kachlových stavěných kamen běžné, ale nebyla to bečka, ale meděná hranatá nádrž s výpustným kohoutem a s odklopným víkem, kterým se voda přilévala. Bývala, ta nádrž, zabudovaná v kobce vedle odvodu kouře do komína, aby se využilo teploty spalin.
Co se týká těch jemných prachových částic v ovzduší - kolikrát více toho prachu přinesou větry až ze Sahary, když třeba letos byl ve Francii a Německu jemným pískem zabarven i sníh, ale pamatuji, že se to děje občas i u nás. Ve škole jsme se také kdysi učili, že aby začalo z mraku pršet, musí se do něj dostat kondenzační jádra z mikroskopických pevných částic. v padesátých letech se prováděly pokusy s rozprašováním pevných částic jodidu draselného ve velkých výškách z letadel, ve snaze "poručit větru, dešti". "Poroučeli" tehdy i v USA.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.3.2021 12:54 Reaguje na Jiří Daneš
Mně jde o maximalizaci komfortu odpovídajícímu 21. století, tedy všude furt příjemné teplo a furt z kohoutků teplá voda.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.3.2021 17:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Bez toho se ovšem naši předci hravě obešli.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.3.2021 12:24 Reaguje na Jiří Daneš
Ale my nee. Ty domy nestavíme pro naše předky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.3.2021 15:47 Reaguje na Jiří Svoboda
do kamen (třebas kachlových) si samozřejmě můžete zabudovat výměník, a je úplně jedno, jestli budete teplou vodou topit radiátor ve vedlejší cimře, podlahu v protějším rohu nebo natápět zásobník teplé vody (a když ten zásobník nebo radiátor umístíte v patře a použijete dost tlusté trubky, tak to půjde vyřešit i jako samotížný systém). pozor jen, ty výměníky mají docela brutální výkon a když budete v zimě topit 2kW do bojleru nebo podlahy, tak k němu musíte přidat nějaký odlehčovací radiátor, abyste systém neuvařil.

vtipné a robustní řešení jsem viděl na jedné krkonošské chalupě, litinový kamnovec klasické lokomotivy (kachlová kamna na nožičkách) byl vytuněn stočenou několikametrovou měděnou trubičkou, která byla přivedena do dřezové baterie jako teplá voda. prepperovo srdéčko jen plesá.

moje zkušenost s krkonošskou lokomotivou je taková, že jsem mezi topeniště a kamnovec musel doplnit šamotovou stínící dlaždici, jinak se to v kamnovci furt vařilo.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.3.2021 13:03 Reaguje na Lukas B.
Jo, ale v pasivním domě stačí jen ta kamna uprostřed domu, v nichž spálíte max. 10 kg dřeva denně. Teplo se rozleze samo a teplota bude kolísat nejvýše o 1 °C. Toho dosáhnete jen v ultradobře zaizolovaném (pasivním) domě, kde už pak vůbec nemusíte řešit otopný systém. Prostě kvantita přerostla v novou kvalitu, jak jsme se učili zamlada.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2021 18:17
Ono se z produkce jemného prachu ze starých kamen dělá velký strašák.
Ta stará odhořívací kamna a kotly produkují spíše větší prachová zrna,
než třeba ty moderní turbokotle na pelety, brikety a štěpku. Zde se
palivo spálí téměř bezezbytku, protože ventilátory ten jemný popel
z kamen a kotlů vyfouknou komínem ven. Leckde instalují i odtahové ventilátory a nebo mají tak dobrý tah, že chce doslova oheň odnést
z topeniště do komína a ven. Klasická kamna bývala žárová, palivo
v nich žhnulo a mnohdy dříví neshořelo zcela, ale část zuhelnatěla.
Spalování nebylo tak dokonalé, ale zase nevznikal ten jemný prach,
ale velké saze a velká prachová zrna zachytitelná už chřípím v nose
a nedoputovala jako jemný prach až do plic. No a pak tu máme lesní
a jiné požáry například skládek, skladů a pojistné podvody. Tady to
množství prachu nikdo nepočítá a ani tu toxicitu zplodin z plastů
a jiných sajrajtů. Snazší je ale buzerovat vlastníky malých kamen
a nutit je do nových topidel. Takto se točí ekonomika obnovou těch
topidel a topením zpracovaného dříví, místo kusového za pár korun.

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.3.2021 17:45 Reaguje na Břetislav Machaček
To je naprosto přesný popis toho, oč tu jde v té kampani proti starším kamnům a topeništím. Už Lavoisier (26. srpna 1743, Paříž – 8. května 1794) přišel na to, že i při úplném spalování uhlíku platí zákon o zachování hmoty - váha složek do reakce vstupujících se rovná váze složek z reakce vystupujících, jen ekoaktivisté o tom ještě neví a myslí si, že nějaké zázračné uspořádání topeniště způsobí, že látek z reakce vystupujících bude méně,než do ní vstoupilo. Specielně pro zdejší ekoaktivisty, ale i mnohé zdejší ekology: spalování paliva je reakcí uhlíku(a i vodíku) zpaliva s kyslíkem ze vzduchu, toho obyčejného vzduchu, co ho i dýcháme. l
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.3.2021 18:59 Reaguje na Jiří Daneš
Ono je těžké říkat pravdu těm, kteří ji nechtějí slyšet.
Obratem vás i mne napadnou jako ropáky, protože jim
kecáme do jejich víry. Jednomu chytrákovi, který mi
oponoval, jsem poradil, ať zkusí komín s moderním
kotlem osadit filtrem jemných částic a dokáže, že mu
z komína ten jemný prach neodchází. Samozřejmě to ani
nezkusil a to jsem byl ochoten ten filtr zainvestovat.
Dnes už tak radikální nejsem, protože vidím tu masáž
už od školky, jak doblbnout hlavně mladou generaci.
Ona ta ekologizace je momentálně nejlepší kšeft a to
napříč lidskými činnostmi. Je to nová modla, která
stojí na hlíněných nohách deformované ekonomiky a je
závislá na nadprodukci jiných oborů. V lecčems je
to dobré, ale i nesmyslné, ba přímo kontraproduktivní.
Bohužel mnozí jiné názory nepřijímají a tak si budou
muset projít i cestu zklamání, aby došli k osvícení.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 12:09 Reaguje na Břetislav Machaček
přidám komickou historku. mám jednoho známého/kamaráda, je to moc hodný a chytrý člověk humanitně vzdělaný a velmi si ho vážím, (rozhodně to není žádný blbeček). tuhle si s rodinou pořídili zchátralý domeček k individuální rekreaci na krásném místě v jedné CHKO, a v rámci rekonstrukce řešil topení, čili vyměnili hnusná násypná kamna ve světnici za kuchyňský sporák. přišel na myšlenku vyhodit z ložnic stávající přímotopy (konventory) s tím, že jsou deset let staré a že by rád koupil nějaké nové s větší účinností.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.3.2021 14:48 Reaguje na Lukas B.
Jo, jo, vzdělání, ba ani chytrost, ještě neznamená, že příslušné individuum má přirozenou inteligenci a logické myšlení (jinak také zvané selské).
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 16:12 Reaguje na Jiří Daneš
ne, já to považuji za selhání základní školy a od života odtržené výuky přírodních věd v kombinaci s všeobecnou eko-eko indoktrinací. vedlejším účinkem málo účinných spotřebičů je teplo, u přímotopu tato starost odpadá (samozřejmě je zde zajímavá kapitola regulace, ale to bychom to rozplizali).
fakticky málo účinná lednice nebo pračka v studené chodbě domu fakticky přímotopně přitápí a nic zlého se vlastně neděje. ne tak v kuchyni paneláku v létě.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

22.3.2021 18:53
Nějak jsem nepochopil jestli autor obhajuje jen kachlová kamna, nebo i ta krbová. Asi by bylo dobré kdyby ten graf obsahoval i ty krbová kamna a možná i krby aby bylo srovnání.
Jak už jsem psal jinde, při stavbě rodinného domu mě donutili dát do projektu krbová kamna, abychom splnili energetický štítek a to i přes to, že topíme tepelným čerpadlem. A pak si přečtete prohlášení pražských pirátů (zelených atd.), kteří chtějí zakázat topit tuhými palivy v období zvýšených emisí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 17:13 Reaguje na Petr Blažek
ad "při stavbě rodinného domu mě donutili dát do projektu krbová kamna, abychom splnili energetický štítek"

ono to bylo trošku jinak, viďte. on vám projektant spočítal celkovou tepelnou ztrátu budovy, která se počítá na nějaký "worst case" větrnou mrazivou sibérii, kterážto podmínka nastává na dva týdny jednou za tři roky, a velmi rozumně Vám nadimenzoval topný systém na sibérii trošku menší s větší četností výskytu, s tím, že těch osm(?) kilowattů chybějících při minsu dvaceti dožene krbovými kamny v obýváků, kterými si můžete přitopit i na podzim i na jaře, kdy nemá smysl rozjíždět celý systém, čímž Vám ušetřil poměrně dost peněz. jistě jste to odsouhlasil a nebylo to proti Vaší vůli.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

24.3.2021 17:42 Reaguje na Lukas B.
Dnes už přesně nevím, ale tam byla nějaká podmínka OZE, určitě to nebylo o celkovém výkonu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.3.2021 09:46
obecně platí, že jakákoli kamna "emitují" především podle toho, jakým způsobem a jakým palivem se v nich topí. úmyslně kladu na první místo způsob topení, to, že suché dřevo je lepší než mokré a dřevo suché na povrchu nemusí být suché uvnitř, že ořech dvojka smrdí jako rasův pytel a tak dále asi tuší každý.

obecně kamna nejlépe fungují a spalují někde na v druhé polovině svého nominálního výkonu. a nejčastější chybou obecně jsou kamna předimenzovaná, která perfektně topí a fungují při -25°C a meluzíně a perfektně se jimi vytopí vymrzlá chalupa když jedou na plný výkon s dostatkem vzduchu, ale při takovém tom přidušeném žudlání se zavřeným přívodem vzduchu a s přikládáním velkých polen nebo briket (a ještě v kombinaci s perfektně těsnícími okny novostavby) dokážou zamořit půl vesnice, v krajním případě i přiotrávit obyvatele místnosti ať jsou certifikovaná nebo necertifikovaná. z tohoto pohledu jasně vedou akumulační kamna nad přímotopnými, neboť se rozfajrují v ideálním režimu účinnosti spalování a produkce sajrajtů na pár hodin denně. a ono je nakonec jedno, jestli jsou ta kamna augerechnet kachlová.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.3.2021 11:13 Reaguje na Lukas B.
Téměř dokonalá zděná kamna si kamarád postavil svépomocí s radami
kamnáře- důchodce a všemožné literatury. Přívod vzduchu mají z
venčí, přikládá se do nich z chodby, mají vařící plotnu, troubu,
výměník na ohřev užitkové vody i vytápění a spací prostor. Je to
sice monstrum, ale díky materiálu(šamotové cihly a lícovky) je
to i nádherný kus "nábytku". Na ovčích houních si nejraději
hoví při pobytu na chalupě jeho manželka, která tvrdí, že Honza
nebyl vůbec hloupý, když nemínil opustit pec. Topí tam celými
metrovými kulatinami vysušenými i dva roky ve staré stodole
sousedící dveřmi s chodbou, odkud se do pece přikládá. Rozdělá
oheň, přiloží poleno a pouze reguluje přívod vzduchu pod rošty.
Prosklené okénko lze v pokoji otevřít a opéci třeba klobásku.
Cena se mu vešla do sta tisíc a stavba po víkendech trvala
skoro rok. Výsledek je ale podle mne vynikající, ale asi ne
už podle spalinových norem. Nikomu to ale mimo pár kamarádů
nepředvádí a z venčí to vypadá, že topí starým Petrem. I tak
se dají obejít různá nařízení a často i nesmysly, když kolem
jiní čadí víc.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.3.2021 15:09 Reaguje na Lukas B.
Jakákoliv kamna "emitují" podle rovnice:
C + O2 = CO2
záleží jenom na váze uhlíku obaženého v palivu, v případě dřeva, jehož spalitelnou složou je celulosa, pak platí:
[C6H10O5]n + [6O2]n = [6CO2]n + [5H2O]n
Případná vlhkost ze děva odejde ve spalinách jako vodní pára a snižuje tepelný zisk o energii potřebnou k přeměně vody z vlhkosti v páru.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.3.2021 15:11 Reaguje na Jiří Daneš
dřeva
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 16:06 Reaguje na Jiří Daneš
to jistě. zákony zachování v euklidovském a newtonovském prostoru platí. o sodovkovém plynu a vodní páře se prosím nebavme.
na kamnech je zajímavá tzv. účinnost, což je, laicky a uchopitelně, kolik z tepla vzniklého spálením paliva v kamnech se předá do cimry. obecně platí, že nejvyšší účinnost je někde při provozování kamen na polovině až dvou třetinách nominálního výkonu a bývá někde mezi 50-90%. při žudlání se většina energie promrhá na ohřívání vzduchu v komíně a zmizí tahem.
druhá zajímavá věc je, jak moc se při spalování v kamnech vytváří (kromě vody a sodovkového plynu) i další "sajrajty", které jsou obtěžující a nezdravé. při spalování na větší výkon se spaluje v přebytku vzduchu (kyslíku) a výsledkem je neškodná vodní páry a oxid uhličitý, při nedostatku vzduchu jsou to kysličník uhelnatý (když unikne do místnosti, tak spolehlivě povraždí obyvatele), a všeliké ošklivé sloučeniny kyslíku, vodíku a dusíku, kterých jména neumím ani vyslovit, které smrdí a obtěžují okolí (to mluvíme furt jen o topení čistým dřevem (laicky čím je mokřejší, tím divnější spalování a víc sloučenin dusíku), když fedrujeme sirnaté uhlí, lakovaný nábytek nebo odpadky a hnusy co dům dá, tak je paleta ještě mnohem pestřejší). a samozřejmě z komína můžou lítat saze a popel (pevné jakžtakž inertní částice, saze když spalujeme v nedostatku vzduchu, popel když jedeme na přebytek vzduchu a plný tah a nečištěná kamna a cesty), které, v závislosti na velikosti části můžou být s pořádné koncentraci docela nezdravé.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 16:07 Reaguje na Lukas B.
a za překlepy se omlouvám, snad je to srozumitelné.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.3.2021 23:44 Reaguje na Lukas B.
Je to srozumitelné, ale účinnost ekologičnost řeší jen tím, že se spálí méně paliva, ale to je jiná záležitost, kde méně emisí je věcí úspor paliva, což ovšem dnes prodejci řeší zvýšením cen paliv.
Co se týká nezdravosti, máte samozřejmě pravdu, ovšem já jsem vyrostl (a mnoho let žil) v první polovině minulého století, kdy se topilo skoro v každém bytě v jedněch kamnech na vaření, plyn, tehdy jen svítilpyn z uhlí, mimo větší města nebyl rozveden a vzimě se topilo i ve druhých kamnech na vyhřátí pokoje, přinejmenším k večeru a přesto dodnes jsem na živu a nejen já.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.3.2021 05:59 Reaguje na Jiří Daneš
já jsem mladší, já jsem v Praze ty echtovní smrady ze studených peter nafedrovaných nejlacinějším mourem zažil jen trošku, ale taková správná žlutá inverzní listopadová mlha obarvená a navoněná čmoudem z lokálních topenišť v malebných vískách a městečkách je k vidění ještě pořád, zvlášť v některých chudších regionech. tam mám za to, že korelace e zdravotními problémy obyvatelstva je prokázána s trošku větší jistotou než nějaké antropogenní oteplování.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.3.2021 12:31 Reaguje na Jiří Daneš
Teoretiky, to je ta základní chemická reakce. Mnoho dalších neméně důležitých rovnic, které se v různé míře uplatňují, jste neuvedl.
Odpovědět

Jirka Černý

25.3.2021 06:16
Kamarád dával dohromady chalupu a tak jsem mu půjčil na práci v zimě kamna z dílny, kopie Peter každý asi ví jak to vypadá, tyhle jsou vylepšené že mají sklo a jde pouštět vzduch spodem, pod horníni dvířky a nad nimi, nové staly cca 4500. Po rekonstrukci mi je vrátil a s velkou slávou koupil kanadská kamna asi za 50 000, po první zimě ten nákup hodnotil dost rozpačitě. Spotřeba obdobná, doba hoření srovnatelná, vynášené množství popela stejné, u všeho zohledněno že ty Petry mají trochu menší výkon. Samozřejmě topeno suché dřevo a žádné čouzení z komína se ani v jednom případě nekonalo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist