Radek Holomčík: Česká poušť, přehrady a izraelská inspirace
19.5.2020
Zdroj | maps.google.com
Obě země se potýkají se suchem. Souhlasím, pojďme se inspirovat, co dělá Izrael dobře a lze to u nás použít – úspory a recyklace vody, efektivní vodní hospodaření s malými ztrátami, několika stupňové využití vody, nebo obrovské investice do vyčištění řek. Česká republika a Izrael jsou ale ve značně odlišných situacích. Stát Izrael se rozprostírá z významné části na poušti, kterou se snaží zúrodnit. My jsme v situaci, ve které kdysi úrodná a zdravá krajina, dílem kvůli hospodaření, dílem kvůli klimatické změně, vysychá, není schopna vodu zadržovat a poté akumulovat v podzemních rezervoárech. Zároveň poničený malý vodní cyklus a další faktory jako tepelné vyzařování vyprahlé, holé a nezřídka mrtvé půdy, zásadním způsobem ovlivňují lokální srážky.
V čem se oba státy také dramaticky odlišují, jsou zdroje vody. Větší část vody spotřebované v Izraeli vzniká odsolováním vody mořské (ke konci roku 2019 to bylo cca 70 % a toto číslo dále poroste). Česká republika možnost odsolovat mořskou vodu nemá. Nemá ani žádný říční přítok ze zahraničí, naopak, veškerá voda, kterou nedokážeme zadržet odtéká pryč – i proto se nám přezdívá „střecha Evropy“. Voda, která se u nás spotřebovává, pochází z větší části ze zdrojů povrchových, v menší míře zdrojů podzemních. Povrchové zdroje jsou bezprostředně závislé na dešťových srážkách, ty podzemní srážková aktivita ovlivňuje se zpožděním a zprostředkovaně. Tedy, s jistou nadsázkou lze říct, že déšť je „naše moře“.
Proto bychom stejnou pozornost i prostředky, které věnuje Izrael technologiím odsolování, měli investovat do obnovy tzv. malého vodního cyklu. Tedy obnovy živé a zdravé krajiny, která dokáže vodu nejen zadržovat, ale díky dýchání rostlin (tzv. evapotranspiraci) napomáhá i držet koloběh vody v rámci menšího území. Samozřejmě, můžeme polemizovat o významu malého vodního cyklu a je pravdou, že ani odborná veřejnost v této věci nemá úplně jasno. Bez ohledu na to se ale požadavky na potřebné změny vzácně shodují, ať už se budeme bavit „jen“ o vsakování a akumulaci vody, nebo i o obnově malého vodního cyklu. Důležitý je i fakt, že „kde je sucho, tam neprší“, tedy že termodynamika a další faktory, které mají příčinu ve stavu krajiny a ovlivňují lokální klima, mohou významně ovlivnit množství lokálních srážek.
Razíme heslo „ekologie bez ideologie“, proto netvrdím, že přehrady a další velká vodohospodářská díla nemohou mít v konkrétní lokalitě význam pro zajištění pitné i užitkové vody. Ale prosím neříkejme, že je to jediné možné řešení problémů se suchem. Je to přece až druhý stupeň – zadržení vody, která už v krajině je (podle řady údajů je metr krychlový zdravé půdy schopen zadržet až 400 litrů vody). Přehrada v mrtvé krajině, ve které neprší a kde není žádný přítok, je stejná absurdita, jako by Izraelci stavěli odsolovací zařízení uprostřed pouště. Pokud si toto nepřipustíme, čeká nás obdobná situace, jako například u sousedů Izraele, v Egyptě – tam sice Asuánské přehrady zadrží, díky přítokům Nilu, neuvěřitelné množství vody, ale okolní krajina je mrtvá (viz satelitní snímek přehrady).
Tedy shrnuto a podtrženo – ano, inspirujme se Izraelem. Kombinujme osvědčené metody s těmi moderními, revitalizujme a čistěme koryta řek, tlačme na úspory vody. A tak jako Izrael investuje ohromné množství prostředků do technologií na odsolování mořské vody, investujme i my do našeho zdroje vody. Investujme do odolné krajiny, která bude součástí řešení nikoli zdrojem problémů.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Lukách nad Jihlavou přestaví povodí jez na řece, aby přes něj mohly ryby
Přehrady v Moravskoslezském kraji jsou aktuálně naplněny na 80 až 90 procent
Lesy ČR obnovily vodní nádrž Pod Emauzy ve Vražném na Novojičínsku
Další články autora |
Radek Holomčík: Nikdo nechce Lesům ČR poroučet, jen je třeba, aby se stát začal chovat jako řádný hospodář
Radek Holomčík: Sabotáž novely mysliveckého zákona je hloupým politikařením a hazardemOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (141)
Miroslav Vinkler
19.5.2020 06:32Jsem příjemně překvapen, že se od Pirátů někdo takto angažuje a jen tak dál.
Na rozdíl od našich Zelených jsou Piráti v parlamentu a ostudu zatím nedělají. /kromě jednoho pokusu o těžbu kryptoměn v budově Sněmovny, ale to berme s úsměvem/
Myslím si, že by i zde mohli nabrat zdravý vítr do plachet a grilovat vládní ministry a premiéra právě tady - v oblasti nápravy krajiny.
P. Holomčíkovi, i když malinko tápe odborně, totiž zcela správně došlo, že nastává bitva o peníze - přehrady x náprava krajiny - a Piráti by se skutečně mohli zasadit o to, aby část peněz natekla do skutečné obnovy krajiny a nezmizela v kapsách označených tou správnou značkou.
Jak bylo několikrát doloženo, pokud bychom obnovili přirozenou vodozádržnost zemědělské půdy v ČR = 3.6 mld m3/rok !!! 10 x Lipno !!! nemuseli bychom postavit de facto ani jednu přehradu navíc a skutečně bychom pomohli malému vodnímu cyklu. Společenský přínos by byl obrovský.
Odpovědět
Na rozdíl od našich Zelených jsou Piráti v parlamentu a ostudu zatím nedělají. /kromě jednoho pokusu o těžbu kryptoměn v budově Sněmovny, ale to berme s úsměvem/
Myslím si, že by i zde mohli nabrat zdravý vítr do plachet a grilovat vládní ministry a premiéra právě tady - v oblasti nápravy krajiny.
P. Holomčíkovi, i když malinko tápe odborně, totiž zcela správně došlo, že nastává bitva o peníze - přehrady x náprava krajiny - a Piráti by se skutečně mohli zasadit o to, aby část peněz natekla do skutečné obnovy krajiny a nezmizela v kapsách označených tou správnou značkou.
Jak bylo několikrát doloženo, pokud bychom obnovili přirozenou vodozádržnost zemědělské půdy v ČR = 3.6 mld m3/rok !!! 10 x Lipno !!! nemuseli bychom postavit de facto ani jednu přehradu navíc a skutečně bychom pomohli malému vodnímu cyklu. Společenský přínos by byl obrovský.
Karel Zvářal
19.5.2020 06:51 Reaguje na Miroslav VinklerSouhlas. Když si Piráti poslední větu vetknou jako heslo pro envi politiku, začne se snad v Česku blýskat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 07:36 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal, vy jste ornitolog a já bych měl dotaz:
bydlím v Brně ve vilové čtvrti a ložnici máme s balkónkem do zahrad. Každé jaro nebylo možno ráno spát ani s pootevřenými dveřmi, jaký byl bengál z ptačího zpěvu. A letos nic, jen nesmělé pípání. Mám na stromech sýkorníky, dva jsou obydlené, dva nevím. Ale ptáků vidím čím dál méně, většinou jen rodinu sojek. To může být fakt úbytkem hmyzu? K nejbližšímu chemizovanému poli je to několik kilometrů.
Odpovědět
bydlím v Brně ve vilové čtvrti a ložnici máme s balkónkem do zahrad. Každé jaro nebylo možno ráno spát ani s pootevřenými dveřmi, jaký byl bengál z ptačího zpěvu. A letos nic, jen nesmělé pípání. Mám na stromech sýkorníky, dva jsou obydlené, dva nevím. Ale ptáků vidím čím dál méně, většinou jen rodinu sojek. To může být fakt úbytkem hmyzu? K nejbližšímu chemizovanému poli je to několik kilometrů.
Karel Zvářal
19.5.2020 08:12 Reaguje na Pavel HanzlPokles hmyzu je markantní, nejvíce je to poznat na chroustech, kterých v šedesátkách a sedmdesátkách bývaly mraky, zatímco už spoustu let jsem nezahlédl ani jednoho. Roháče to samé. V zástavbě, kde se nechemizuje! Takže ta příčina je zřejmě jinde, než toliko v pesticidech, protože o jejich selektivní účinnosti silně pochybuji. Podle mého mají neměřitelný "ocas" a působí tak i na širší okolí. Jak tu psal, tuším p. Vaníček, o tom elektromagnetickém smogu, mám zato, že to může být další příčina. A nejenom toto, o jiných vlivech asi ještě nevíme. Ten hmyz je asi o několik řádů citlivější na tyto záležitosti, než rozežraností otupělý a zdegenerovaný druh.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 08:21 Reaguje na Karel ZvářalS těmi sojkami (i strakami) je to tak, že jsou další příčinou ubývání pěvců, zejména semenožravých (zvonek, stehlík, konopka, pěnkava). Krmím celoročně a někdy si ptáci postaví hnízdo na protější borovici. Každé hnízdění však skončí vypleněním, nejčastěji sojkou, straky se u nás tolik nedrží, někdy i krahujec či dokonce včelojed (k nevíře, že?-). A synantropizace těchto dvou predátorů se kryje časově s úbytkem pěvců. Sýkorám je v budkách hej, tam je predace skoro nulová.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 08:30 Reaguje na Karel ZvářalKoukám na živý přenos ze sýkorčí budky z Holandska a tam ze sedmi vylíhnutých mláďat zůstala už jen tři. Takže asi také málo hmyzu, možná i kumulace pesticidů z postřiků...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 08:37 Reaguje na Karel ZvářalPesticidy to nebude. Nevím, jaký rádius má sýkorka shánějící potravu pro mladé, ale u nás se nic takového desítky let nepoužívá, ovoce máme málo a červavé je běžně.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 08:53 Reaguje na Pavel HanzlTi červi napadají plody až v létě, zatímco sýkora je závislá zejména na housenkách. Sadaři často ošetřují proti mšicím, které napadají mladé listy, což dozajista nesvědčí ani housenkám. Se podívejte na ten sortiment, co se dnes nabízí. Myslíte, že to mají v regálech vystaveno jen tak?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 09:05 Reaguje na Karel ZvářalUž jsem to psal. Na mé zahradě se chemie nepoužívá. Před desítky let ano, ale to bylo hmyzu daleko více. Takže tím to skutečně není. Některé stromy jsou přestárlé a plné dutin, stará jabloň je úplně suchá ale pokácím ji až v létě, je na ní budka.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 09:10 Reaguje na Pavel HanzlBože můj, "na mé zahradě"...! Ostravaci se také nedusí smogem z vlastního topeniště, ale iks (desítek) kilometrů vzdálených fabrik. Vždyť píšu o stopě. Jako byl černobylský spad nad E., podobně působí (pravděpodobně) i ten chemický.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 09:17 Reaguje na Karel ZvářalPostřik proti mšicím přece není smrad z komína, ten dosah je přece úplně někde jinde. Proč teda mizí hmyz i na pacifických ostrovech, kde nikdo nežije? Proč bylo hmyzu daleko více v dobách, kdy se chamizovalo daleko víc a razantněji?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 09:54 Reaguje na Pavel HanzlTo už asi napíšu něco na úrovni spekulace, ale zkuste si dát do souvislostí tyto pojmy: myxomatóza, AIDS, c-19, borelióza...aj. dříve neznámé choroby.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 10:45 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.youtube.com/watch?v=Fw-FQDTog1k
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 08:57 Reaguje na Pavel HanzlDošel kdysi do kroužku pán a stěžoval si, že vyvěsil 6 budek, ale ani jednu nemá obsazenou. Měl jsem to skoro po cestě, tak jsem nakoukl. Kmeny zavápněné, větve ořezané, prostě evidentní chemik. A ty budky měl jako "jistotu", co kdyby nějaký hmyz proklouzl... A to byly osmdesátky...
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 09:02 Reaguje na Pavel HanzlJe to asi 10 dní, co ukazovajli na Náchodsku 50 uhynulých včelstev. Zemědělec se bránil, že použil povolený (pro včely neškodný) pesticid. Přesto byl výsledek zcela opačný... Potom někomu máte věřit?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 09:06 Reaguje na Pavel HanzlV Německu se rozhodl jeden velkochovatel včel vylít med před parlament na schody, protože byl neprodejný pro nadlimitní výskyt pesticidů. Proč si úředníci nevyšlápnou na zemědělce, ale má to odskákat ten, koho to postihne nejvíc?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.5.2020 16:19 Reaguje na Karel ZvářalSpíš byl neprodejný, protože včelař tlumil mor plodu antibiotiky.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 17:17 Reaguje na Radim PolášekV té reporáži z protetu zemědělců zaznělo PESTICIDY.
https://www.bety.cz/zdravi-a-zivotni-styl/clanky/23659/Vetsina-vzorku-medu-z-celeho-sveta-obsahuje-nebezpecne-pesticidy
Odpovědět
https://www.bety.cz/zdravi-a-zivotni-styl/clanky/23659/Vetsina-vzorku-medu-z-celeho-sveta-obsahuje-nebezpecne-pesticidy
JŠ
Jan Škrdla
19.5.2020 23:35 Reaguje na Radim PolášekLéčení včel antibiotiky je v celé EU zakázáno. Pokud vím, tak Německo je členem EU.
Pochybuji, že by to nědko dělal a pak na sebe upozorňoval.
Odpovědět
Pochybuji, že by to nědko dělal a pak na sebe upozorňoval.
Jakub Graňák
20.5.2020 19:09 Reaguje na Radim PolášekByly to pesticidy, antibiotika v medu papáte od ukrajinců apod.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.5.2020 16:17 Reaguje na Karel ZvářalV Holandsku se používá az cca 5 x víc agrochemikálií než používají naši čeští zemědělci.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.5.2020 23:40 Reaguje na Radim PolášekZ vaší strany vidím tak trochu pokřivený pohled na věc.
Zemědělství by podle vás mělo být nejraději průmyslové, ale včelaři by měli chovat pokud možno polodivoké včely. A nejraději v klátech.
Akorát nevím, jak těm včelám vysvětlíte, že se mají vyhnout plochám vyhrazeným průmyslové výrobě potravin.
Odpovědět
Zemědělství by podle vás mělo být nejraději průmyslové, ale včelaři by měli chovat pokud možno polodivoké včely. A nejraději v klátech.
Akorát nevím, jak těm včelám vysvětlíte, že se mají vyhnout plochám vyhrazeným průmyslové výrobě potravin.
PH
Pavel Hanzl
20.5.2020 11:24 Reaguje na Radim PolášekTo bude asi dost pitomost, rostliny mají své limity a normy na chemikálie jsou v Eu velmi přísné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 08:34 Reaguje na Karel ZvářalTen úbytek hmyzu je silně alarmující záležitost, to může odstartovat skutečnou katastrofu. U nás to chemizací nebude určitě, ten region je stabilizovaný snad století a i v době DDT a postřiků na stromy bylo hmyzu i ptáků hodně. Že vymizeli chocholouši, později hrdličky (ty se zase vrátily), pak vrabci je asi normální. Vrátili se netopýři a objevily sojky. Drozdové, kosi, sýkorky atd. atd. tu stále žijí, ale daleko méně. Ale celkově tohoro života silně ubylo. To není nějaký normální výkyv.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 08:44 Reaguje na Pavel HanzlChocholouši jsou celorepublikově skoro na nule. Nebude mi nikdo vykládat, že je to nedostatkem nízko sečených trávníků. Těch je tolik, jako nikdy v minulosti nebylo. U nich se právě projevil ten nárůst sojek a strak ve městě (pleněná hnízda) a také poštolek (lovení adulti). Chocholouš si staví hnízda buďto na zemi, ale také často na střechách, kde mají klid před kočkami, psy a lidmi, což je pro dravce snadný cíl. Taková biologická ochrana:-(
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
19.5.2020 11:51 Reaguje na Karel ZvářalTak co s tím udělat, co doporučí ornitolog?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 11:59 Reaguje na Jiří DanešDěkuji za otázku, odpověď je jednoduchá, avšak prakticky neproveditelná: Uvést vše do původního stavu, tj. půl století zpátky:-))
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.5.2020 16:29 Reaguje na Karel ZvářalU nás by to mohlo znamenat vytvořit znova živé ploty. Plot široký nejméně metr z místních dřevin, lípy, habru, brslenu, hlohu, lískového ořechu, jasanu, vrby atd.
Tyto živé ploty byly u místního kostela (dnes betonová zídka) a u tak každé čtvrté páté zahrady. Dnes je tam vesměs obyčejné pletivo.
Odpovědět
Tyto živé ploty byly u místního kostela (dnes betonová zídka) a u tak každé čtvrté páté zahrady. Dnes je tam vesměs obyčejné pletivo.
Karel Zvářal
19.5.2020 17:20 Reaguje na Radim PolášekTo se týkalo chcholouše, a ten, podobně jako např. koroptev či sýček, doplácí na silný predační tlak. Pomohla by úprava legislativy, bo právě tam je pes zakopán.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.5.2020 16:15 Reaguje na Karel ZvářalRoháči se vyvíjejí ve starých dubech. Takže pokud nemáte v okolí staré duby, nemáte ani roháče.
S chrousty to je opravdu zvláštní, jejich úbytek, aspoň u nás, začal nějak už někdy před takovými 60 - 80 lety. Každopádně v dobách, které já pamatuji, cca od roku 1970, byli chrousti u nás už poměrně vzácní.
Odpovědět
S chrousty to je opravdu zvláštní, jejich úbytek, aspoň u nás, začal nějak už někdy před takovými 60 - 80 lety. Každopádně v dobách, které já pamatuji, cca od roku 1970, byli chrousti u nás už poměrně vzácní.
Karel Zvářal
19.5.2020 17:21 Reaguje na Radim PolášekRoháči zaletovali do zástavby z protějšího prohřátého svahu s dubinou. Žel, už spoustu let jsem roháče u nás neviděl.
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 08:31 Reaguje na Karel Zvářalkdyž sekám zahradu rotační sekačkou říkám si ,že po sečení je vše co žilo v trávě mrtvé
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
19.5.2020 07:18 Reaguje na Miroslav VinklerA navíc není nedostatek vody jediný neduh ČR, který by obnova krajiny a jejich přirozených funkcí vyřešila.... mělo by to obrovský celospolečenský přínos a přínos celé ČR včetně všeho živého....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 07:29 Reaguje na Miroslav VinklerTo je hezké, ale tento systém by znamenal zrušení velké části průmyslového zemědělství. Jenže naše vláda je ovládaná agrolobby, která má eminentní zájem právě na ždímání půdy nadoraz i za cenu její devastace. Takže to nějaký Pirát skutečně nezmění.
Jedinou cestou je změna vlády po příštích volbách, do té doby se neudělá NIC.
Odpovědět
Jedinou cestou je změna vlády po příštích volbách, do té doby se neudělá NIC.
LK
LK
Lukáš Kašpárek
19.5.2020 07:14100% souhlas s panem Holomčíkem.... v praxi se nám tu krásně ukazuje o co jde vládě i ministerstvům.... o vodu v krajině rozhodně ne... tvrdí nám sice, že "bojují se suchem", ale přitom spíš bojují s pokušením korumpovat a více méně prohrávají....
Kéž by naši vládnoucí politici tolik nepodléhali betonářské lobby a nebyli i v tomto tématu ve střetu zájmů a více poslouchali odborníky, kteří se shodují jak řešit sucho a o čem píše i pan Holomčík... sucho, za které si v naprosté většině příčin můžeme sami a vláda místo, aby řešila příčiny, tak se snaží zneužít situace k vlastnímu obohacení a na občany i celou ČR kašle......
Bude třeba vyvinout na vládu celospolečenský tlak, aby dělali nejen co se sucha týká co mají..... tlak odborníků zatím nestačil a zatím jsme pouhým přihlížením jen sami proti sobě...
Odpovědět
Kéž by naši vládnoucí politici tolik nepodléhali betonářské lobby a nebyli i v tomto tématu ve střetu zájmů a více poslouchali odborníky, kteří se shodují jak řešit sucho a o čem píše i pan Holomčík... sucho, za které si v naprosté většině příčin můžeme sami a vláda místo, aby řešila příčiny, tak se snaží zneužít situace k vlastnímu obohacení a na občany i celou ČR kašle......
Bude třeba vyvinout na vládu celospolečenský tlak, aby dělali nejen co se sucha týká co mají..... tlak odborníků zatím nestačil a zatím jsme pouhým přihlížením jen sami proti sobě...
JŠ
Jan Šimůnek
19.5.2020 08:14Přehrady jsou něco, co pomůže, a dá se to udělat relativně rychle. Ostatní opatření, která by pomohla víc, jsou na dlouhé lokte (organika do půdy, budování (obnova) mokřadů, tůni a drobných vodotečí) a někdy bude zapotřebí pro jejich realizaci i změnit legislativu (a některých případech bychom si tuto změnu museli vybojovat proti EU).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 08:40 Reaguje na Jan ŠimůnekA nejhorší jsou ekologové, ti by chtěli zabetonovat celou krajinu a účinně brání vzniku mokřadů, navíc jsou podporováni z EU, kde dostaneme dotaci jen na asfalt a beton. Voni sou hlava....
Odpovědět
MV
Martina Vránová
19.5.2020 08:59 Reaguje na Jan ŠimůnekPřehrady se dají udělat relativně rychle?
Tak to NAŠTĚSTÍ nedají...
Odpovědět
Tak to NAŠTĚSTÍ nedají...
JŠ
Jan Šimůnek
19.5.2020 11:46 Reaguje na Martina VránováV situaci, kdy pro louži 5x5m musíte provést skoro ty samé právní a správní procedury, jako pro přehradu o délce 10 km a šířce 100 m v nejširším místě, je pro zadržení velkého množství vody v krajině (byť méně hodnotného než ty louže na velkém území, to naprosto nerozporuji) vhodnější ta přehrada.
Pochopitelně, měl by význam tlak na změnu legislativy, aby se mokřady a malé louže daly zakládat bez takové byrokratické zátěže. Jsem ovšem silně skeptický v tom smyslu, že by se něco takového reálně povedlo.
Odpovědět
Pochopitelně, měl by význam tlak na změnu legislativy, aby se mokřady a malé louže daly zakládat bez takové byrokratické zátěže. Jsem ovšem silně skeptický v tom smyslu, že by se něco takového reálně povedlo.
Jakub Graňák
19.5.2020 12:34 Reaguje na Jan ŠimůnekStavební zákon stanoví, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují nádrže na vodu do 100 m3 obsahu.
Zase tady melete ty svoje teoretické, realitu nereflektující nesmysly?
Odpovědět
Zase tady melete ty svoje teoretické, realitu nereflektující nesmysly?
JŠ
Jan Šimůnek
19.5.2020 13:46 Reaguje na Jakub GraňákI louže kolem těch 5x5 (běžně) může mít při maximálním rozlivu víc. I když většina z nich asi ne.
A louže 10x10m už budou nad tu hranici skoro všechny.
Odpovědět
A louže 10x10m už budou nad tu hranici skoro všechny.
Jakub Graňák
19.5.2020 14:01 Reaguje na Jan ŠimůnekTo má být argument? Jste jak děcko. Než něco napíšete, zkuste se podívat, jak je to v reálu, nebudete pak muset hledat pitomá zdůvodnění.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
20.5.2020 11:04 Reaguje na Jakub GraňákNádrž na vodu? Tím myslíte bazén na zahradě nebo nádrž na vodním toku? Do toho druhého totiž kecá podstatně víc úřadů než jenom ten stavební.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.5.2020 16:50 Reaguje na Viktor ŠedivýJak na vodním toku? Př. vyhrabu jezírko na zachytávání dešťové vody 20x10x0,5 m, všechny úřady mi můžou políbit...
I ten druhý případ se dá velice elegantně odrbat, stačí vedle potoka vyhrabat nádrž, která není přímo spojená s tokem, voda prosákne a opět mi můžou dle platné legislativy...
Odpovědět
I ten druhý případ se dá velice elegantně odrbat, stačí vedle potoka vyhrabat nádrž, která není přímo spojená s tokem, voda prosákne a opět mi můžou dle platné legislativy...
VŠ
Viktor Šedivý
20.5.2020 20:58 Reaguje na Jakub GraňákTakže od "realitu nereflektující nesmysly" jsme se dostali k "je to tak, ale dá se to odrbat".
Tak fajn.
Odpovědět
Tak fajn.
Jakub Graňák
21.5.2020 10:29 Reaguje na Viktor ŠedivýPopisuju realitu, za imbecilně sepsané zákony, které snadno kdekdo přechytračí, skutečně nemůžu.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
19.5.2020 12:00 Reaguje na Jan ŠimůnekNejsem zemědělec, ale zeptal jsem se syna, který je inženýr zootechnik vystudovaný ještě za kvalitních VŠ s povinnými přednáškami a ten je stejného názoru jako já, že je rychlejší nakoupit dobytčata, než postavit přehradu. Zvláště v ČR, kde zelení a další eko - cosi, mají právo zpozdit i obecně prospěšné stavby, jako obchvaty měst a obcí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.5.2020 13:48 Reaguje na Jiří DanešKdo do toho půjde, když se mohou vynořit hystericky řvoucí "ochránci zvířat" a zlikvidovat ten chov, jako před nedávnem kožešinové farmy?
A i když začnete systematicky zaorávat hnůj do půdy, bude to trvat léta (spíž nízké desítky let), než se to nějak projeví.
Odpovědět
A i když začnete systematicky zaorávat hnůj do půdy, bude to trvat léta (spíž nízké desítky let), než se to nějak projeví.
JD
Jiří Daneš
19.5.2020 15:59 Reaguje na Jan ŠimůnekJe pravda, že ani hnůj do půdy déšť nepřinese, ale vím, že za komunistů musela JZD a Státní statky držet určitý stav hovězího dobytka na rozlohu obhospodařované půdy a komunisté, na rozdíl ode dneška, měli nástroje jak vedení zemědělských podniků k dodržování tohoto opatření donutit, neposlechli a vedení družstva či státního statku šlo od válu.
Odpovědět
MM
Milan Milan
19.5.2020 08:14Izrael není pro nás v podstatě žádnou velkou inspirací, zěměpisné, meteorologické i geologické rozdíly jsou velmi zásadní. Jezera a přehrady jsou u nás nutné protože poskytují hotovou vodu, naše řeky není potřeba složitě čistit protože samotným trvalým průtokem se dosahuje dostatečné kvality.....To že naše půda svojí strukturou dokáže zachytit stovky litrů vody je významné pro pěstitele a zemědělce, jinak z hroudy vodu mačkat na pití asi nebudeme. Jak už jsem jednou napsal, inspirace z polouštní země není pro nás žádným vodítkem, ale někteří naši politici tam rádi jezdí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 09:13 Reaguje na Milan MilanMy se posunujeme postupně a stále rychleji k Izraelskému klimatu. Ale naše krajina je obydlená pouze v tom stavu, kde naše civilzace vznikla.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.5.2020 09:58 Reaguje na Milan MilanIzrael je naopak pro nás obdivuhodným vzorem. Jak jistě víte, vznikl jako řešení "co s Židy po světě" po druhé světové válce, když si předtím vlastní půdu museli koupit od Arabů.
Byla to poušť, kterou dokázali změnit na relativně úrodnou krajinu.
A to začínali s holýma rukama a prázdnou kapsou.
My jsme zdědili zemi medem a strdím oplývající a kam jsme to za 102 let novodobé existence českého státu dotáhli ?
Přesně na opačnou stranu.
Odpovědět
Byla to poušť, kterou dokázali změnit na relativně úrodnou krajinu.
A to začínali s holýma rukama a prázdnou kapsou.
My jsme zdědili zemi medem a strdím oplývající a kam jsme to za 102 let novodobé existence českého státu dotáhli ?
Přesně na opačnou stranu.
MV
Martin Vlk
19.5.2020 12:07 Reaguje na Miroslav VinklerZapomínáte ale zmínit, že také používají téměř veškerou vodu z řeky Jordán. Důsledkem je trvale snížený přítok do mrtvého moře a tedy jeho stále klesající hladina. A když se tam vydáte, zjistíte, že dnes už nejde o jednu vodní hladinu, ale o více vodních hladit rozdělených hrázemi a to jen proto, aby na jihu mohla být hladina výše, protože tam jsou hotely. Voda se tedy ze severu postupně přečerpává na jih. Existují úvahy o natažení potrubí, které by Mrtvé moře doplňovalo z moře Rudého. Zatím i kvůli rozdílnému bakteriologickému složení tato akce stojí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.5.2020 14:24 Reaguje na Martin VlkPodíváte-li se na poslední údaje zjistíte, že Galilejské jezero má nyní hladinu v normálu, díky velmi vydatným srážkám za poslední rok.Řeka Jordán oním jezerem protéká. Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že se věci trochu změnily k lepšímu.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
19.5.2020 16:03 Reaguje na Miroslav VinklerOvšem ty srážky nejsou důsledkem způsobu zavlažování půdy v Izraeli. Ty srážky prostě jsou nebo nejsou.
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 08:35 Reaguje na Miroslav Vinklerono to nyní vypadá že v této oblast prší víc než u nás
Odpovědět
SC
Stanislav Chytrý
22.5.2020 10:58 Reaguje na Miroslav VinklerTak tragicky bych to neviděl. Myslím, že od roku 1918 jsme toho hodně dokázali. A myslím to v pozitivním slova smyslu. Z Izraele bychom měli co nejrychleji převzít to, že voda je tam ve veřejných nikoliv státních rukou. Takže zisky mohou dále reinvestovat. Jinak to jak proměnili poušť v úrodnou krajinu je více než obdivuhodné. Byť Arabové mají na to jiný názor.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 10:44Myslím, že pan Holomčík napsal rozumný článek. Jen pro informaci jsem byl před 3 lety v Izraeli v Acro a tam tekla čistá podzemní voda dvoustovkou trubkou do moře. Když jsem se průvodce ptal, jak je to možné, mluvil o debilních politicích.
Já mám obavu, že zdravá zelená krajina je možná tam, kde je dosti srážek a ty výrazně malým vodním cyklem neposílíme. Prostě tam, kde je sušší podnebí vznikne savana a zelený les tam (pokud nebude umělý přísun vody) stabilně nebude.
Proto si dovolím varovat před přílišným optimizmem v očekávání od zelených krajin a spíše bych apeloval na potlačování příčin eskalujího sucha - klimatické změny dominantně vyvolané emisemi CO2. Přitom je ale třeba důsledně varovat před metodami zelených a grýndýláků.
Odpovědět
Já mám obavu, že zdravá zelená krajina je možná tam, kde je dosti srážek a ty výrazně malým vodním cyklem neposílíme. Prostě tam, kde je sušší podnebí vznikne savana a zelený les tam (pokud nebude umělý přísun vody) stabilně nebude.
Proto si dovolím varovat před přílišným optimizmem v očekávání od zelených krajin a spíše bych apeloval na potlačování příčin eskalujího sucha - klimatické změny dominantně vyvolané emisemi CO2. Přitom je ale třeba důsledně varovat před metodami zelených a grýndýláků.
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 11:38Jen mi není jasná jedna věc. Asuánská přehrada je obrovská vodní plocha s obrovským výparem. Jak to, že to nenastartuje malý vodní cyklus a v blízkém okolí přehrady více neprší a je tam poušť?
Třeba to zdejší chytré hlavičky v diskusi nějak vysvětlí!
A pokud máme takový obrovský zdroj vzdušné vlhkosti, která nedokáže vyprovokovat oblačnost a déšť, není to naopak kontraproduktivní - vlhký vzduch v horku se snáší mnohem hůře než suchý - člověk se hůře suše potí, a navíc to lokálně zesiluje skleníkový efekt - další lokální navyšování teploty.
Odpovědět
Třeba to zdejší chytré hlavičky v diskusi nějak vysvětlí!
A pokud máme takový obrovský zdroj vzdušné vlhkosti, která nedokáže vyprovokovat oblačnost a déšť, není to naopak kontraproduktivní - vlhký vzduch v horku se snáší mnohem hůře než suchý - člověk se hůře suše potí, a navíc to lokálně zesiluje skleníkový efekt - další lokální navyšování teploty.
JŠ
Jan Šimůnek
19.5.2020 11:51 Reaguje na Jiří SvobodaAsi to souvisí s profilem terénu. Malý vodní cyklus se uplatňuje prakticky jen v údolí Nilu a dál (za hrany údolí) už ne.
Asuánská přehrada je ovšem těžký ekologický průšvih, proto ji ostatně progresívní síly tak fedrovaly. Celá tisíciletí Nil každoročně na pole přinesl úrodné bahno (se spoustou organiky), které zajišťovalo fenomenální úrodnost tamních polí. Ve starověku byl Egypt obilnici Středomoří. Dnes naopak musí obilí dovážet.
Odpovědět
Asuánská přehrada je ovšem těžký ekologický průšvih, proto ji ostatně progresívní síly tak fedrovaly. Celá tisíciletí Nil každoročně na pole přinesl úrodné bahno (se spoustou organiky), které zajišťovalo fenomenální úrodnost tamních polí. Ve starověku byl Egypt obilnici Středomoří. Dnes naopak musí obilí dovážet.
Miroslav Vinkler
19.5.2020 11:53 Reaguje na Jiří Svoboda"Z uměle vytvořené nádrže Nassirova jezera se odpařuje obrovské množství vody, která způsobuje změnu mikroklimatu v okolí přehrady. Intenzivní srážky zasahují také velkou část Egypta."
-----------------------------------------------------------
Stačí číst Wikipedii, máte to i v češtině .
Odpovědět
-----------------------------------------------------------
Stačí číst Wikipedii, máte to i v češtině .
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 12:39 Reaguje na Miroslav VinklerCituji autora: "ale okolní krajina je mrtvá (viz satelitní snímek přehrady)". Kdyby tam dost pršelo, zřejmě by tam vegetace byla.
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 08:50 Reaguje na Jiří Svobodasamozřejmě mikroklima nad Asuánskou přehradou je jen teoretické, ale jednou za několik let tam silně a krátce zaprší ,to platí od Maroka až po Saudskou Arábii, do Saudské Arábie kdysi zasahovaly monsuny a byla také zelená,změnu nezpůsobil člověk ,ale změna klimatu,koryta řek jsou vidět ze satelitních snímků
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 12:44 Reaguje na Miroslav VinklerTo je mikroklima, jak když vyšije!
https://mapy.cz/zakladni?x=33.0076484&y=23.5072902&z=16&base=ophoto&source=osm&id=14820442
Odpovědět
https://mapy.cz/zakladni?x=33.0076484&y=23.5072902&z=16&base=ophoto&source=osm&id=14820442
Miroslav Vinkler
19.5.2020 13:00 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, doplňte si znalosti z historie. Celá oblast Středního východu byla hustě zalesněna. Libanonci dodnes mají ve státním znaku cedr.
Lesy byly zničeny , dnešním jazykem vytěženy, na stavby lodí,sídel,obydlí i jako paliva pro metalurgii.
První zmínky najdete již v bibli ,král Šalamoun.
Pokud by nedošlo k regionálnímu antropogennímu odlesnění, nedošlo by ani ke změně krajiny na poušť a vy byste nemusel klást nedovtipné otázky.
Jak to vypadalo v Evropě najdete tady : Evropské ztracené lesy , doba cca 6tis.let př.n.l.
https://news.mongabay.com/2018/01/more-than-half-of-europes-forests-lost-over-6000-years/
Odpovědět
Lesy byly zničeny , dnešním jazykem vytěženy, na stavby lodí,sídel,obydlí i jako paliva pro metalurgii.
První zmínky najdete již v bibli ,král Šalamoun.
Pokud by nedošlo k regionálnímu antropogennímu odlesnění, nedošlo by ani ke změně krajiny na poušť a vy byste nemusel klást nedovtipné otázky.
Jak to vypadalo v Evropě najdete tady : Evropské ztracené lesy , doba cca 6tis.let př.n.l.
https://news.mongabay.com/2018/01/more-than-half-of-europes-forests-lost-over-6000-years/
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 13:33 Reaguje na Miroslav VinklerA to si jste jist, že odlesnění tak obrovkých území způsobili lidé vybaveni pazourky? Ale pokud to tvrdí ruští vědci, pak to tak jistě bude a vy máte bezpochyby pravdu.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 13:44 Reaguje na Jiří SvobodaOtzi (3100-3400 př.n.l.) měl s sebou měděnou sekeru.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.5.2020 13:47 Reaguje na Jiří SvobodaŽe by to byli lidi vybavení ohněm?
Co vy na to? :-)
Odpovědět
Co vy na to? :-)
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 15:11 Reaguje na Jakub GraňákŽe by tak masivní uměle založený požár? Proč, když to dřevo potřebovali?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 17:23 Reaguje na Jiří SvobodaPotřebovali ti australští pyromani dřevo, nebo se jen chtěli bavit nad nestíháním hasičů?
Odpovědět
Jakub Graňák
19.5.2020 18:11 Reaguje na Jiří SvobodaSpíš několik tisíc let méně masivních požárů, aby bylo kde zemědělčit. Dřeva jako paliva a stavebního materiálu bylo dost okolo požářišť.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 19:42 Reaguje na Jakub GraňákAle ona je ta diskuse tak trochu zbytečná, protože si myslím, že porost se přizpůsobuje klimatu a nikoliv klima porostu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.5.2020 07:29 Reaguje na Jakub GraňákHistoricky je doloženo, že ty lesy padly na stavbu lodí, případně na stavební dříví. Obrovský úbytek lesa na územích ovládaných Římem byl za 1. púnské války, kdy o jedno loďstvo přišli a nově postavili druhé.
A floty budovaly, a opakovaně, prakticky všechny přímořské státy u Středozemního moře.
Cestovatel Musil popisuje, jak byly zbytky libanonských cedrů káceny proto, že byl rozšířena informace, že kříž pro ukřižování Krista byl z cedrového dřeva a spousta křesťanů si přály (a byly ochotny za to zaplatit) křížek ze stejného dřeva.
V Itálii byly většinou lesy nahrazeny olivovými sady (které jsou v řadě lokalit dosud).
Odpovědět
A floty budovaly, a opakovaně, prakticky všechny přímořské státy u Středozemního moře.
Cestovatel Musil popisuje, jak byly zbytky libanonských cedrů káceny proto, že byl rozšířena informace, že kříž pro ukřižování Krista byl z cedrového dřeva a spousta křesťanů si přály (a byly ochotny za to zaplatit) křížek ze stejného dřeva.
V Itálii byly většinou lesy nahrazeny olivovými sady (které jsou v řadě lokalit dosud).
Miroslav Vinkler
19.5.2020 13:47 Reaguje na Jiří SvobodaNeupadejte do osobní polohy, tato místa jsou kolébkou moderní lidské civilizace. Mezopotámie,Babylon,Sumer, Egypt ....
Rozdíl mezi Asyřenem a vámi, resp. mnou, pokud by oběma bylo umožněno stejné vzdělání,byste nepostřehl.
Nejstarší dochovaný artefakt Epos o Gílgamešovi je datován do 2.tisíciletí př.n.l. a Babyloňané uměli řešit kvadratickou rovnici.
Vy pazourku.
Odpovědět
Rozdíl mezi Asyřenem a vámi, resp. mnou, pokud by oběma bylo umožněno stejné vzdělání,byste nepostřehl.
Nejstarší dochovaný artefakt Epos o Gílgamešovi je datován do 2.tisíciletí př.n.l. a Babyloňané uměli řešit kvadratickou rovnici.
Vy pazourku.
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 16:07 Reaguje na Miroslav VinklerAle, že by dokázali tak rychle těžit dřevo z lesa, který se přirozeně obnovuje? Nebo si myslíte, že jak postupně káceli les, po vykácení na jeho místě obatem vznika poušť?
Já si myslím, že se tam radikálně změnily klimatické podmínky tehdy způsobené přírodními procesy a to způsobilo odlesnění a desertifikaci. Sahara je toho zářným příkladem. Tam zjevně nežili dřevachtiví národové umějící řešit kvadratickou rovnici.
Odpovědět
Já si myslím, že se tam radikálně změnily klimatické podmínky tehdy způsobené přírodními procesy a to způsobilo odlesnění a desertifikaci. Sahara je toho zářným příkladem. Tam zjevně nežili dřevachtiví národové umějící řešit kvadratickou rovnici.
Miroslav Vinkler
19.5.2020 17:05 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, jak dlouho trvá skutečně přirozená obnova lesa ? A vůbec - co rozumíme termínem obnovený les ?
Cedr libanonský je dlouhověký strom, nejstarší exempláře mají přes tisíc let. Dorůstá podle místních podmínek do výše 20 až 40 m.
A teď mi řekněte , z vašeho pohledu, jak dlouho budete čekat na obnovení cedrového lesa?
Odpovím za vás. Nebudete čekat, člověk na to nemá čas, vezmete Husqvarnu a vykácíte to, co zbylo.
Ať si obnovuje příroda.
A nechci vám zvyšovat tlak,ale víte, že existuje zvířecí kost (Afrika) na které jsou rozdělené skupiny zářezů. Zatím o nic nejde, ale pozor , počty zářezů ve skupinách odpovídá posloupnosti prvočísel - 2, 3, 5, 7,11...
Takže neuměli kvadratickou rovnici, ale prokazatelně znali prvočísla . :-)
Odpovědět
Cedr libanonský je dlouhověký strom, nejstarší exempláře mají přes tisíc let. Dorůstá podle místních podmínek do výše 20 až 40 m.
A teď mi řekněte , z vašeho pohledu, jak dlouho budete čekat na obnovení cedrového lesa?
Odpovím za vás. Nebudete čekat, člověk na to nemá čas, vezmete Husqvarnu a vykácíte to, co zbylo.
Ať si obnovuje příroda.
A nechci vám zvyšovat tlak,ale víte, že existuje zvířecí kost (Afrika) na které jsou rozdělené skupiny zářezů. Zatím o nic nejde, ale pozor , počty zářezů ve skupinách odpovídá posloupnosti prvočísel - 2, 3, 5, 7,11...
Takže neuměli kvadratickou rovnici, ale prokazatelně znali prvočísla . :-)
Miroslav Vinkler
19.5.2020 17:21 Reaguje na Miroslav VinklerAch ta paměť, stáří kosti více než 12000 let př.n.l.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 19:55 Reaguje na Miroslav VinklerVy jste opravdový génius, jak diskutovat o voze, když je tématem koza. Ideální úředník na ministrerstvo!
Les se přirozeně obnovuje průběžně.
A (podle vás asi) to ty obrovské cedry plošně vykáceli na ploše 100x100 km a než se tam nový les stačil objevit, vznikla tam poušť? Opravdu odvážné myšlenky.
A proč neodpovíte na tu Saharu a zatahujte sem nějaká prvočísla na kosti?
Odpovědět
Les se přirozeně obnovuje průběžně.
A (podle vás asi) to ty obrovské cedry plošně vykáceli na ploše 100x100 km a než se tam nový les stačil objevit, vznikla tam poušť? Opravdu odvážné myšlenky.
A proč neodpovíte na tu Saharu a zatahujte sem nějaká prvočísla na kosti?
Miroslav Vinkler
19.5.2020 21:06 Reaguje na Jiří SvobodaTématem byl Asuán a malý vodní cyklus. To jsem vám doložil.
------
Pak jste napsal :"Sahara je toho zářným příkladem. Tam zjevně nežili dřevachtiví národové umějící řešit kvadratickou rovnici."
Tak vám doložím, že tam lidé znali prvočísla.
Zase špatně :-)
Čím tedy mohu sloužit se Saharou ?
Pouze podotýkám, že jste utekl z Asuánu k Sahaře , tedy na zcela jiné téma vy , což mi ale nevadí. Sahara je nesmírně zajímavá záležitost a materiálů k ní mám dost.
Odpovědět
------
Pak jste napsal :"Sahara je toho zářným příkladem. Tam zjevně nežili dřevachtiví národové umějící řešit kvadratickou rovnici."
Tak vám doložím, že tam lidé znali prvočísla.
Zase špatně :-)
Čím tedy mohu sloužit se Saharou ?
Pouze podotýkám, že jste utekl z Asuánu k Sahaře , tedy na zcela jiné téma vy , což mi ale nevadí. Sahara je nesmírně zajímavá záležitost a materiálů k ní mám dost.
JS
Jiří Svoboda
20.5.2020 14:27 Reaguje na Miroslav VinklerDobře, pane Vinklere, tak zkuste, prosím, přijatelným způsobem vysvětlit, proč ze zelené Sahary vznikla historicky velmi nedávno poušť.
Logicky jsem utekl k Sahaře, protože jsem vám chtěl dát nějaký protipříklad, že za vznik pouště může odlesnění způsobené lidmi. Doufal jsem totiž, že na Sahaře nebylo dřevo používáno ke stavbě lodí.
Já se pořád kloním k názoru, že klima determinuje porost a ne naopak. A chtěl bych tento problém rozlousknout.
Odpovědět
Logicky jsem utekl k Sahaře, protože jsem vám chtěl dát nějaký protipříklad, že za vznik pouště může odlesnění způsobené lidmi. Doufal jsem totiž, že na Sahaře nebylo dřevo používáno ke stavbě lodí.
Já se pořád kloním k názoru, že klima determinuje porost a ne naopak. A chtěl bych tento problém rozlousknout.
Miroslav Vinkler
20.5.2020 15:00 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, stačí si projít historii tvorby zemské atmosféry, měla tři fáze - zjednodušeně v čase :
a) lehké plyny H2,Ne... b) CO2+N2 (cca 80%) c) objevuje se život-fotosyntéza a dochází k emisím O2 a odebírání CO2 biotou.
Hladina O2 dle paleodat kolísala mezi 30%-15% O2 a nakonec se ustálila na dnešních cca 21%.
Každá seriozní učebnice vám toto doloží a věda vůbec nepochybuje o vlivu života na složení atmosféry.
Klima -- ekosféra jsou navzájem zpětnovazebně propojené nádoby , v podstatě se jedná o evoluční dobře a citlivě vyladěnou zpětnou vazbu
Odpovědět
a) lehké plyny H2,Ne... b) CO2+N2 (cca 80%) c) objevuje se život-fotosyntéza a dochází k emisím O2 a odebírání CO2 biotou.
Hladina O2 dle paleodat kolísala mezi 30%-15% O2 a nakonec se ustálila na dnešních cca 21%.
Každá seriozní učebnice vám toto doloží a věda vůbec nepochybuje o vlivu života na složení atmosféry.
Klima -- ekosféra jsou navzájem zpětnovazebně propojené nádoby , v podstatě se jedná o evoluční dobře a citlivě vyladěnou zpětnou vazbu
JS
Jiří Svoboda
20.5.2020 20:57 Reaguje na Miroslav VinklerJo, a teď že byste řekl něco o tom, proč Sahara před 7000 lety vyschla. Prosím, prosím.
Globální teptota a concentrace CO2 se v té době nijak moc neměnily.
Odpovědět
Globální teptota a concentrace CO2 se v té době nijak moc neměnily.
Miroslav Vinkler
21.5.2020 17:08 Reaguje na Jiří SvobodaProč ne ? Na rozdíl od jiných z boje neutíkám. Teorií byla řada,ta skutečně poslední z MIT/USA tvrdí, že každých 20tis.let se periodicky střídá zelená a suchá Sahara.
Klimaskeptici zajásají - studie tvrdí, že periodicky dochází ke změně osvitu Země v důsledku kolísání zemské osy. Dochází ke změně srážkové činnosti a Sahara je buď vyschlá nebo zelená.
/výzkum byl založen na vzorcích prachu odebraných z mořských sedimentů u pobřeží západní Afriky/
Studie byla publikována v
Science Advances
Odpovědět
Klimaskeptici zajásají - studie tvrdí, že periodicky dochází ke změně osvitu Země v důsledku kolísání zemské osy. Dochází ke změně srážkové činnosti a Sahara je buď vyschlá nebo zelená.
/výzkum byl založen na vzorcích prachu odebraných z mořských sedimentů u pobřeží západní Afriky/
Studie byla publikována v
Science Advances
JS
Jiří Svoboda
22.5.2020 12:32 Reaguje na Miroslav VinklerO precesi zemské osy jako příčině událostí na Sahaře je psáno i na Wikipedii. Precesí se ale mění jen to, zda bude severní polokoule v létě trošku blíže/dále od Slunce a v zimě tošku dále/blíže od Slunce, celkový příkon se nezmění. Zda toto může mít tak drastický dopad na změnu klimatu na tak obrovském území, to asi pořádně zdůvodněno není, připomíná to efekt motýlích křídel. Na druhé straně to asi dokladuje to, jaké drastické změny mohou být vyvolány i poměrně malou změnou globální teploty vyvolanou lidskou činností přes změnu složení atmosféry.
Ať je to jakkoliv, za desertifikaci Sahary zřejmě nemůže lidská činnost a to stejné si můžeme myslet o situaci kolem Asuánu.
Pořád to tedy potvrzuje mou představu, že klima určuje porost a nikoliv že porost utváří klima, myšleno v časových úsecích stovek let. Samozřejmě za miliony let, kdy může biosféra významněn změnit chemické složení atmosféry a tím i skleníkové poměry, je to o něčem jiném.
A ještě k tomu kácení tisíciletých cerdů. K čemu by byl takový mohutný strom, když tam neměli katry. Myslím, že tehdy káceli jen takové stromy, které měly rozměry co nejbližší požadovanému tvaru, tedy poměrně malé stromy. Těžko šmahem mýtili.
Odpovědět
Ať je to jakkoliv, za desertifikaci Sahary zřejmě nemůže lidská činnost a to stejné si můžeme myslet o situaci kolem Asuánu.
Pořád to tedy potvrzuje mou představu, že klima určuje porost a nikoliv že porost utváří klima, myšleno v časových úsecích stovek let. Samozřejmě za miliony let, kdy může biosféra významněn změnit chemické složení atmosféry a tím i skleníkové poměry, je to o něčem jiném.
A ještě k tomu kácení tisíciletých cerdů. K čemu by byl takový mohutný strom, když tam neměli katry. Myslím, že tehdy káceli jen takové stromy, které měly rozměry co nejbližší požadovanému tvaru, tedy poměrně malé stromy. Těžko šmahem mýtili.
va
vaber
22.5.2020 17:41 Reaguje na Jiří Svobodavíte jaké jsou největší opracované kameny v Baalbeku? ,největší váží téměř 2000t s tím nepohne žádná dnešní technika, ale souhlas s vámi, že nejdřív se zněnilo klima a nové stromy už v tomto klimatu nenarostly ,to se může stát i u nás
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.5.2020 20:41 Reaguje na vaberJasně, takové šutráky jsou dochovanou záhadou, kde rozum zůstává stát. Ale pro pokácené a zpracované tisícileté cedry asi žádné indicie nejsou a proto jsou to asi ryzí spekulace vydávané za podporu nějakých klimaskeptických pohádek.
Odpovědět
va
vaber
22.5.2020 17:34 Reaguje na Miroslav Vinklerto že by se každých dvacet tisíc let změnila Sahara, snad nevěří nikdo, něco se může opakovat ,ale děje na planetě nejsou periodické, planeta stárne jak každy živý organizmus. Obratník se při precesním pohybu zemské osy, prý posouvá o 2,5 stupně. Jinak se při precesi mění jen jarní bod. Viděl jsem i informaci ,že pol rotace Země se stěhuje úplně jinak a prý dojde k tomu že rovník bude někde nad USA.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.5.2020 07:35 Reaguje na Jiří SvobodaPokud to plošně vykáceli, tak k přirozené obnově lesa nemohlo dojít, protože ty lesy byly biologicky stavěné na průběžnou obnovu stylem jeden strom padne, na jeho místě vyroste jiný.
Pokud to zplanýrovali, jako ekologové Šumavu, tak to mohlo dopadnout stejně: Vzniklo bezlesí s tu a tam nějakým ostrůvkem lesa v místech, kde byly mimořádně příznivé podmínky pro obnovu bez ochrany lesa.
A většinou se kácelo takto, protože se zpravidla šlo do dalekých lesů jen když nastala nějaká naléhavá potřeba většího množství dřeva (vybudování / obnova loďstva, stavba města, obnovení města zničeného požárem nebo válkou apod.).
Odpovědět
Pokud to zplanýrovali, jako ekologové Šumavu, tak to mohlo dopadnout stejně: Vzniklo bezlesí s tu a tam nějakým ostrůvkem lesa v místech, kde byly mimořádně příznivé podmínky pro obnovu bez ochrany lesa.
A většinou se kácelo takto, protože se zpravidla šlo do dalekých lesů jen když nastala nějaká naléhavá potřeba většího množství dřeva (vybudování / obnova loďstva, stavba města, obnovení města zničeného požárem nebo válkou apod.).
JS
Jiří Svoboda
20.5.2020 14:33 Reaguje na Jan ŠimůnekNechápu, proč by se neměl porost obnovit, když tam pršelo a zůstala tam půda jako dříve. Příroda je mocná čarodějka.
Copak se Šumava spontánně neobnovuje, ať v místech kde bylo kůrovcové dřevo vytěženo, či nikoliv?
Odpovědět
Copak se Šumava spontánně neobnovuje, ať v místech kde bylo kůrovcové dřevo vytěženo, či nikoliv?
Jakub Graňák
20.5.2020 16:27 Reaguje na Jiří SvobodaPan Šimůnek Vám jistě vysvětlí, že na Šumavě už nikdy nic nevyroste, díky "ekology prosazenému kůrovcovému bezlesí" tam bude navěky už jen pustina bez života
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 14:03 Reaguje na Jiří SvobodaNejtarší dřevěná studna (5550 př.n.l.) také nebyla dozajista osekána pazourkem. A dub je tvrdý matroš...
https://tv.idnes.cz/domaci/drevena-studna-nalezena-na-chrudimsku-je-nejstarsi-na-svete.V200204_131239_idnestv_jda
Odpovědět
https://tv.idnes.cz/domaci/drevena-studna-nalezena-na-chrudimsku-je-nejstarsi-na-svete.V200204_131239_idnestv_jda
Jakub Graňák
19.5.2020 14:13 Reaguje na Karel ZvářalNa druhou stranu pazourek je na lomu taky pěkně ostrý.
Jak by řekla H. Růžičková: "Zavři oči brouku a... fik":-)
Odpovědět
Jak by řekla H. Růžičková: "Zavři oči brouku a... fik":-)
Karel Zvářal
19.5.2020 14:18 Reaguje na Jakub GraňákTřeba si ochočili bobry-)... Mohl to být i pazour, tehdy měli neskonale času a větší fyzičku. Dát dnes někomu takový úkol, tak nebudu stačit zdrhat:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
19.5.2020 14:26 Reaguje na Karel ZvářalAno, hejno těchto činorodých dřevohryzů by jistě zastalo velký kus práce:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 14:35 Reaguje na Jakub GraňákŘek bych, že to byl takový pravěký motivátor: Když ta přerostlá krysa umí skotit tolik dubů a postavit z nich obří hráz, to by bylo, abychom něco podobného nedokázali taky...
Odpovědět
Jakub Graňák
19.5.2020 18:14 Reaguje na Karel ZvářalBobr jako hnací motor pokroku, to je super! :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 19:12 Reaguje na Jakub GraňákU té nejstarší studny píšou, že dřevo opracovávali kamennými, dřevěnými a kostěnými nástroji. Dovedu si představit právě zuby z uloveného bobra jako jeden z nejvhodnějších nástrojů, který se doslova nabízí. Takové pravěké dláto...
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 08:59 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.youtube.com/watch?v=SENlu34OazM myslíte si ,že toto bylo uděláno v Egyptě bez nástrojů, archeologové říkají že neměli železo
Odpovědět
Karel Zvářal
20.5.2020 10:53 Reaguje na vaberNa čtvrthodinový odkaz nekoukám... Ano, dělali to kamennými nástroji, resp. třeli kameny o sebe (obrušovali). Podobně jako Inkové, úžasná trpělivost a přesnost.
https://www.youtube.com/watch?v=j2hGilVPMYw
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=j2hGilVPMYw
JŠ
Jan Šimůnek
20.5.2020 07:43 Reaguje na Jakub GraňákVětšinou se v té době prkna a podobné prvky pro dřevěné výrobky / konstrukce štípaly. Je to dost práce pro vraha i s ocelovými nástroji.
Viděl jsem to kdysi dělat (snad rok 1990 nebo krátce poté) na Znojemském vinobraní, kde byli spolu s jinými tradičními řemeslníky výrobci sudů a vyráběli malé soudky z dubových polen přímo na místě. A měli k tomu řeč, že jejich předchůdci takto dělali i velké sudy, jako je známý obří sud v Mikulově (1014 hl), ale oni že by to nezvládli, byť techniku mají lepší.
Štípaly se i šindele, což vysvětluje jejich větší odolnost proti dešti oproti moderním náhražkám / napodobeninám z prkýnek nebo lišt.
Odpovědět
Viděl jsem to kdysi dělat (snad rok 1990 nebo krátce poté) na Znojemském vinobraní, kde byli spolu s jinými tradičními řemeslníky výrobci sudů a vyráběli malé soudky z dubových polen přímo na místě. A měli k tomu řeč, že jejich předchůdci takto dělali i velké sudy, jako je známý obří sud v Mikulově (1014 hl), ale oni že by to nezvládli, byť techniku mají lepší.
Štípaly se i šindele, což vysvětluje jejich větší odolnost proti dešti oproti moderním náhražkám / napodobeninám z prkýnek nebo lišt.
Jakub Graňák
20.5.2020 16:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJako "puberťák" jsem ztrávil několik let každou volnou chvíli přivyděláváním ve stolárně, šindelů vám naštípu kolik chcete a s dobře naostřeným pořízem vystrouhám klidně i ty sudařské dužiny.
Jinak např. egypťani používali k výrobě desek pily na ruční pohon přirovnatelné k dnešní břichatce.
Odpovědět
Jinak např. egypťani používali k výrobě desek pily na ruční pohon přirovnatelné k dnešní břichatce.
RP
Radim Polášek
19.5.2020 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaAsi jen káceli a domnívali se, že to je bezzásahové území, takže nemají vysazovat nové sazenice a dělat tak z lesa umělé plantáže. A takhle to tam dopadlo.
Ostatně u nás se to zvládlo víceméně dvakrát za pouhých asi 400 let. Nejdřív byly původní jedlobukové lesy v horách vykáceny a zničeny kvůli sklárnám a potom byly už nově nasázené první smrkové monokultury vykáceny kvůli výrobě dřevěného uhlí pro první průmyslovou výrobu železa. V době, kdy se na Ostravsku rozjela těžba černého uhlí a výroba koksu, už spousta smrkových lesů neexistovala a hory byly z velké části holé. Teprve až následný rozvoj těžby a spalování uhlí zajistilo, že dnes máme nebo nedávno jsme měli tolik lesů.
Odpovědět
Ostatně u nás se to zvládlo víceméně dvakrát za pouhých asi 400 let. Nejdřív byly původní jedlobukové lesy v horách vykáceny a zničeny kvůli sklárnám a potom byly už nově nasázené první smrkové monokultury vykáceny kvůli výrobě dřevěného uhlí pro první průmyslovou výrobu železa. V době, kdy se na Ostravsku rozjela těžba černého uhlí a výroba koksu, už spousta smrkových lesů neexistovala a hory byly z velké části holé. Teprve až následný rozvoj těžby a spalování uhlí zajistilo, že dnes máme nebo nedávno jsme měli tolik lesů.
PH
Pavel Hanzl
20.5.2020 14:46 Reaguje na Radim PolášekA taky tím, že jsme měli dost orné půdy a na špatně úrodných půdách se vyplatilo spíš nasadit les.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.5.2020 20:49 Reaguje na Radim PolášekAle pořád je otázka, jakou plochu lesů takto mohli zlikvidovat ve srovnání s tím, jak velká poušť vznikla? A pak to zásadní, proč by to odlesnění mělo vést k tak drastické změně srážek a ke vzniku pouště?
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
19.5.2020 11:57Myslím, že Radek Holomčík napsal moc dobrý článek. Udivuje mě, jak většina komentářů posuzuje změny klimatu jen v českém prostoru. Copak klima zajímají nějaké hranice? A proč mají v Rakousku, kde jsou malá, a malými zemědělci kultivovaná políčka, se suchem stejný problém jako my? Přestaňme se zabývat problémem s (regionálními) klapkami na očích ! Asi před 2 měsíci mi zde byl zveřejněn článek o globálním odlesňování (spotřebě paliva pro rodiny v rozvojových zemích na vaření), o rozšiřování pouští, ztrátě organického materiálu v půdě silným slunečním osvitem, zvyšování lability ekosystému neudržitelnou pastvou a o přelidnění v rozvojových zemích. Samozřejmě jsou i jiné příčiny, - přehřívaná velkoměsta, drancovaná půda v rámci honby za efektivitou zemědělské produkce, hloupě pro ně stanovená dotační pravidla, atd., ale pokud hospodářsky silné země nepodpoří eliminaci chudoby a nevygenerují peníze pro zdařilé ozelenění (zalesnění) ve významně potřebném světovém rozsahu, tak budeme pořád jen hořekovat o problémech na vlastním dvorečku.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.5.2020 12:07 Reaguje na Josef StříteckýPane Střítecký, my se tu bavíme především o tom, jak vodu napršenou u NÁS zadržet. Že problém se suchem je dnes prakticky celosvětový, to už se ví. Je třeba to také řešit na globální úrovni, což se ovšem snadněji řekne jak udělá. Proto bychom měli jako ČR tlačit na EU, ta potažmo na největší hráče ve světě, abychom nebyli svědky narůstajícího bolsonarismu. Prostě ta naše planeta je živá, a ne každý lidský megazásah dokáže vstřebat. Někdy (resp. často) nám tu idiocii dává sníst i s navijákem .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2020 13:22 Reaguje na Josef StříteckýAle to sucho má přece příčinu v globální změně klimatu způsobené hlavně emisemi CO2. Pokud se efektivně nesáhne na tuto příčinu, tak jsou všechny snahy, co popisujete, víceméně zbytečné.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
19.5.2020 14:13 Reaguje na Jiří SvobodaNo, - to je ale problém, na kterém neexistuje v odborné veřejnosti shoda. Jedna věc jsou počítačové modely a druhá je realita v terénu. Je to i vom Holomčíkově článku. Je to problém, který uchopila politika, a podle mne má asi takový význam jako přesun nafťáků z Německa na Ukrajinu. Výsledkem je, že se někdo cítí být lepší, ale v širším měřítku je to o čem? Řeší se elektro-auta, ale námořní doprava se svým podílem na zaneřádění atmosféry je už mimo, protože ty mraky kouře nejsou z obýváku na oceánu vidět. Mějte se pěkně, neseďte jen u PC nad vylepšováním katastrofických modelů a zajeďte se podívat mezi chudáky v Africe, Latinské Americe, nebo Mongolsku. Uvidíte pak svět jinýma očima.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.5.2020 14:26 Reaguje na Jiří SvobodaStále stejná chyba v předpokladech. Emise CO2= ďábel a ten může za vše.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2020 20:39 Reaguje na Miroslav VinklerBohužel. Když to plave jako kachna, kdáká jako kachna, vypadá jako kachna...
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 08:28 Reaguje na Miroslav Vinklerna příčině stavu se asi lidé neshodnou ale podstatný vliv má činnost člověka to je nepochybné, sucho je celosvětový problém nyní jen dorazi do Evropy , ve Španělsku vyschly rozsáhlé mokřady a může za to španělská vláda? blbost, před deseti dvaceti tisíci léty se na planetě něco zásadně změnilo a od té doby to jede s kopce
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.5.2020 09:36 Reaguje na vaberV tomto případě si dovolím nesouhlasit. Vysychání Španělska je zejména vinou vládních politik na úseku ochrany životního prostředí podmíněného mantrou o trvalém ekonomickém růstu a maximalizaci zisku privátních firem.
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 16:40 Reaguje na Miroslav Vinkler souhlas s tím že trvalý ekonomický růst a ještě růst populace je dlouhodobě naprosto nemožný. nejsnazší je vždy všechno svést na politiky, to se dělá všude ,ale ti jsou stejně chytří nebo hloupí jak ostatní lidé i když teorie fekalismu stále platí, bych řekl já ,možná ji znáte
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.5.2020 16:43 Reaguje na Miroslav VinklerCO2 rozhodně nemůže za vše a není to ani ďábel. CO2 může jen z podstatné časti za současnou změnu klimatu. Ten komentář se vám opravdu nepovedl!
Navíc tady nejde o nějaké předpoklady, které bychom si mohli svévolně volit. Je třeba se opírat i vědecky podložené teorie, jako že CO2 je skleníkový plyn a víme velmi přesně závislost, jak zvyšování jeho koncentrace v atmosféře snižuje vyzařování planety. Někdo se může opřít o fyziku, někdo jen planě spekuluje na základě nepodložených předpokadů.
Odpovědět
Navíc tady nejde o nějaké předpoklady, které bychom si mohli svévolně volit. Je třeba se opírat i vědecky podložené teorie, jako že CO2 je skleníkový plyn a víme velmi přesně závislost, jak zvyšování jeho koncentrace v atmosféře snižuje vyzařování planety. Někdo se může opřít o fyziku, někdo jen planě spekuluje na základě nepodložených předpokadů.
MU
Michal Ukropec
19.5.2020 14:301. Jsem na mobilu, ale přehrada vypadá jako Násirovo jezero. ( Viděl jsem ho v únoru z letadla). Takže ne Izrael. 2. Hlavním způsobovatelem suchá je MŽP a spřátelené ekologistické struktury. Pokud vím, tak hlavním odpůrcem obnovy malých vodních děl ( klauzů) na Šumavě a v Krkonoších je vedení národních parků. Připočteme li ochranu lýkožrouta, ekologisty, problém je na světě.
Odpovědět
RH
Radek Holomčík
19.5.2020 21:52 Reaguje na Michal UkropecAd 1 - Ano, je to Egypt, což v článku píšu.
Ad 2 - Ne, je to naprostá nekoncepčnost k řešení problému na úrovni vlády (resp. vlád).
Odpovědět
Ad 2 - Ne, je to naprostá nekoncepčnost k řešení problému na úrovni vlády (resp. vlád).
MU
Michal Ukropec
20.5.2020 09:08 Reaguje na Radek HolomčíkMáte pravdu. Ale nynější vedení resortů MZ a MŽP má jiné priority. Jako první bych viděl zákaz pěstování plodin na biopaliva. Jako druhé bych viděl změny hospodaření na loukách a pastvinách. S poly toho moc nenaděláme krom obnovy mezí a remízků. Hospodaření ve státních lesích by se mělo také odstřihnout od požadavků firem že svěřeneckého fondu. (Wotan foresti)
Odpovědět
KP
Karel Plotěný
19.5.2020 16:16Přibývá článků, které se zabývají suchem, ale pokud se nezmění legislativa tak, aby se jen nezakládaly komise, ale aby podporovala konkrétní opatření.. nebo aby alespoň nebránila udržitelnému chování, tak je to stále málo.Ze zákonů ležících ve sněmovně (O vodách i O odpadech) je např. důsledně odstraněna problematika recyklace vod a jejich možného použití např. na závlahu zeleně. V České republice bude tak proti zákonu (jeho praktickému výkladu) pokud si umyjete v pitné vodě ruce a tou vodou zalejete kvítka na zahradě. Obdobně iniciativa, která chce zalévat použitou vodou stromky, navádí občany k protiprávnímu jednání. Když už byla řeč o Izraeli - tak vyčištěná voda z největší ČOV se zasakuje a následně čerpá jako pitná nebo užitková, a používá se i na závlahu zeleně ve městech. Podle naší legislativy by něco takového nebylo možné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.5.2020 16:53 Reaguje na Karel PlotěnýTaky si myslím, že tyto obavy jsou oprávněné.
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 08:14myslím že nikdo netvrdí, že jen stavění přehrad nás zachrání a přehrady v mrtvé krajině je prý adsurdita. Ale my nemáme žádný zdroj vody ,jen déšt a tak je stejný nesmysl mluvit o zádržné schopnosti v krajině když nebude pršet. Když zaprší vždy nějaká voda odteče aniž by se vsákla, tuto vodu mohou zadržet přehrady nebo jiné nádrže a nic jiného ,jinak odteče do moře. Nikdo neví kolik vody prosakuje z takových nádrží do podzemí, beton je vlastně jen vápencová skála a hráz se staví minimální a esteticky také vodní nádrže krajinu nepoškozují ,když jsou navržené dobře tak naopak prostředí zlepšují. Kde je voda, tedy sladká a čistá, tam je život ,jen opravdový ignorant to nechápe. Na poušti život jen přežívá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.5.2020 09:33 Reaguje na vaberMyslíte to dobře, ale uvažujete zcela nesprávně.
Kdy se vlastně přehrady začaly budovat a co je jejich smyslem ?
Přehrady se budovaly pro :
a) zmírnění povodní (typicky Vltavská kaskáda)
b) výrobě levné elektrické energie , dávno předtím mechanické energie - mlýny, pily
c) zajištění průmyslové výroby (papírny,hutě,chlazení elektráren)
d) zajištění pitné vody a vody pro zemědělství - v časové řadě nejpozději jako důsledek vlastního selhání při hospodaření s krajinou a exponenciálním růstem aglomerací
Je to paradox - nejdříve statisíci km plošného drenážního odvodnění (hlavním cílem je zvýšení povrchového odtoku vody z krajiny) krajinu vysušíme. Pak dojde ke změně klimatických podmínek a my dalšími technickými stavbami (přehrady) zbylou vodu hodláme zachycovat.
Správným krokem přece musí být odstranit nejdříve problematické meliorace (stavby),snížit rychlost odtoku vody z krajiny a teprve poté, ukáže-li se to jako nedostatečné, stavět přehrady.
Zjednodušeně - je to stejné jako u každé jiné velké stavby. Proč jít do revitalizací brownfieldů , když je výhodnější stavět na zelené louce.
Ano, výhodnější to je, ale pro investora nikoli pro společnost.
Odpovědět
Kdy se vlastně přehrady začaly budovat a co je jejich smyslem ?
Přehrady se budovaly pro :
a) zmírnění povodní (typicky Vltavská kaskáda)
b) výrobě levné elektrické energie , dávno předtím mechanické energie - mlýny, pily
c) zajištění průmyslové výroby (papírny,hutě,chlazení elektráren)
d) zajištění pitné vody a vody pro zemědělství - v časové řadě nejpozději jako důsledek vlastního selhání při hospodaření s krajinou a exponenciálním růstem aglomerací
Je to paradox - nejdříve statisíci km plošného drenážního odvodnění (hlavním cílem je zvýšení povrchového odtoku vody z krajiny) krajinu vysušíme. Pak dojde ke změně klimatických podmínek a my dalšími technickými stavbami (přehrady) zbylou vodu hodláme zachycovat.
Správným krokem přece musí být odstranit nejdříve problematické meliorace (stavby),snížit rychlost odtoku vody z krajiny a teprve poté, ukáže-li se to jako nedostatečné, stavět přehrady.
Zjednodušeně - je to stejné jako u každé jiné velké stavby. Proč jít do revitalizací brownfieldů , když je výhodnější stavět na zelené louce.
Ano, výhodnější to je, ale pro investora nikoli pro společnost.
PH
Pavel Hanzl
20.5.2020 11:29 Reaguje na Miroslav VinklerMeolirace půdu nevysušují, protože v optimální vlhkosti z nich nic nevytéká. A přemokřenou je dobré odvodnit, jen vodu jímat třeba do mokřadu.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
20.5.2020 11:58 Reaguje na Pavel Hanzl"A přemokřenou je dobré odvodnit, jen vodu jímat třeba do mokřadu."
Takže jeden kus louky systémem trubek odvodním a tuhle vodu nechám do jiné louky o kus níž zase zpátky zasáknout.
A takhle, milé děti, vznikají tak oblíbené dotační tituly na revitalizaci krajiny.
Odpovědět
Takže jeden kus louky systémem trubek odvodním a tuhle vodu nechám do jiné louky o kus níž zase zpátky zasáknout.
A takhle, milé děti, vznikají tak oblíbené dotační tituly na revitalizaci krajiny.
pp
pavel peregrin
20.5.2020 12:13 Reaguje na Viktor ŠedivýOdvodňovat louky není skutečně dobrý nápad, ale v minulosti se tak občas dělo. Něco jiného je meliorace orné půdy, dobře provedená přispívá k podstatnému zlepšení půdních poměrů. Navíc pan Hanzl nepsal nikde o louce, to jste mu do úst vložil vy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.5.2020 12:30 Reaguje na Viktor ŠedivýČlověče nešťastná, píšu o melioracích dávno provedených. Pan Peregrin tomu rozumí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.5.2020 12:15 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzle zase špatně. Páteří zemědělství jsou obiloviny. Což jsou vyšlechtěné stepní a SUCHOMILNÉ trávy !!!
Vodní režim pro obiloviny je diametrálně jiný než vodní režim české či moravské louky.
Rozumíte tomu ?
Odpovědět
Vodní režim pro obiloviny je diametrálně jiný než vodní režim české či moravské louky.
Rozumíte tomu ?
PH
Pavel Hanzl
20.5.2020 12:28 Reaguje na Miroslav VinklerAni vy neumíte číst? Nic o žádné louce přece nepíšu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.5.2020 12:41 Reaguje na Pavel HanzlTak pro nechápavé.Vodní režim pro obiloviny je diametrálně jiný než vodní režim neporušené české či moravské krajiny .
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 16:30 Reaguje na Miroslav Vinklerkde ta neporušená krajina je? jen tam kde neleze člověk a protože je u nás 10 milionů lidí a všichni chtějí jíst musí se lézt všude ,to by muselo být lidí jen milion ale planeta měla ještě nedávno desetinu lidí než je dnes
Odpovědět
va
vaber
20.5.2020 16:21 Reaguje na Miroslav Vinklernenapsal jste kde uvažuji zcela nesprávně, ty důvody pro stavbu platí stále a navíc se přidal důvod ubytku vody všeobecně, co mají přehrady společného s melioracemi ,myslíte peníze? meliorace se dělaly někdy před padesáti lety a možná už většina z nich je ucpaná a řeky mají meandry když je malý průtok, ale když je povodeň teče voda mimo meandry a vsakování vody do půdy korytem řeky je asi podobné jak v přehradě,když dříve pršelo také se naplnily řeky a vše se nikdy nevsáklo, voda bude potřeba nejen v půdě ale také přímo v nádržích ,víte že vltavské přehrady udržují min. průtok Prahou ,jinak by se stala z Vltavy smradlavá stoka , pod Prahou
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.5.2020 19:08 Reaguje na vaberSchválně, co teče do přehrad ? Voda vodními toky.
A kde se berou ty vodní toky ?
Z pramenišť.
A kde se ta prameniště nacházejí ?
V krajině !
Vysuším-li krajinu tak po určité době dojde ke snížení vydatnosti vodních toků.
Prosím neplést s tím, že v přívalovém dešti se srážková voda zadrží v přehradě - to je úplně jiná parketa.
Odpovědět
A kde se berou ty vodní toky ?
Z pramenišť.
A kde se ta prameniště nacházejí ?
V krajině !
Vysuším-li krajinu tak po určité době dojde ke snížení vydatnosti vodních toků.
Prosím neplést s tím, že v přívalovém dešti se srážková voda zadrží v přehradě - to je úplně jiná parketa.
va
vaber
22.5.2020 17:51 Reaguje na Miroslav Vinklerchcete říci že přehrady snižují vydatnost vodních toků? nebo že zaplaví prameniště a prameny přestanou pramenit, nebo že budou přehrady prázdné? přehrada může zadržet každou vodu která odtéká korytem řeky do moře, já mám asi delší vedení ale nepochopil jsem
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.5.2020 20:08 Reaguje na vaberZjednodušeně - než voda nateče do potoků a řek, které napájí přehradu, musí protéci krajinou.
Ta je poškozená a nedokáže vstřebat tolik vody kolik by mohla.¨
Vyčíslený deficit je 3.6 mld m3/rok.
Je přece lepší vodu zachytit v krajině,která bude dotovat podzemní i povrchové toky , než ji zachytávat v přehradě.
Žádná přehrada neuzdraví nemocnou krajinu.
Odpovědět
Ta je poškozená a nedokáže vstřebat tolik vody kolik by mohla.¨
Vyčíslený deficit je 3.6 mld m3/rok.
Je přece lepší vodu zachytit v krajině,která bude dotovat podzemní i povrchové toky , než ji zachytávat v přehradě.
Žádná přehrada neuzdraví nemocnou krajinu.
PH
Pavel Hanzl
23.5.2020 08:27 Reaguje na Miroslav VinklerPřesně tak, rozumně umístěná předrada rozhodně není nic proti ničemu, ale ten problé řešit nemůže.
Já mám jen pocit, že vývoj klimatu pokračuje tak rychle, že zrovna my nejsme schopni reagovat vůbec.
Odpovědět
Já mám jen pocit, že vývoj klimatu pokračuje tak rychle, že zrovna my nejsme schopni reagovat vůbec.
va
vaber
24.5.2020 08:51 Reaguje na Miroslav Vinklermáte pravdu i když jste neodpověděl na moje otázky.Přehrada zachycuje vodu která už je v řece a taková voda se do krajiny nevsakuje nebo chceteli, vsakuje se stejně jak v přehradě a navíc v přehradě se zastaví a může se použít ,ale ta v řece odteče do moře a je nenávratně pryč . Deficit 3,6km3 vody je asi 40 mm srážek na našem území i když toto číslo já beru velice s rezervou.
Odpovědět
SC
Stanislav Chytrý
22.5.2020 10:53Opravdu je dobré si vzít z Izraelců dobrý příklad a snažit se zadržet u nás vodu i zisky z ní. A nenechat obojí jen tak odtéct do zahraničí.
Odpovědět
AK
Antonin Kolář
24.5.2020 10:08Pane Vinklere, byl bych s tím optimismem u Pirátů hodně opatrný. Tak to naivní jsem byl zhruba před čtyřmi lety.
Pana Holomčíka znám osobně, osobně jsem se setkal i s paní Balcarovou (garantem pro životní prostředí, tedy jakýmsi stínovým ministrem pro MŽP) a panem Bartošem.
Ano, názory jsou zajímavé, ale vše skončí v oblasti teorie, realizace se nekoná.
Paní Balcarová jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí PS jezdí v čele delegací na VÝLETY do zahraničí, např. pozorovat tání ledovce nebo ten poslední nápad byl jet počítat chlupaté krávy do Grónska. Přitom řešit problémy u nás s ornou půdou, s lesy nebo vodou, ji nezajímá. V Kunovicích (okr. Uh. Hradiště) se buduje na potoku, kde je po kotníky vody, protipovodňové opatření za 320 miliónů. Promiňte můj výraz, který je poněkud vulgární, ale pravdivý - to ani debil nevymyslí. Pan Holomčík uvádí - "i proto se nám přezdívá střecha Evropy“. To znamená, že potřebujeme na našem území udržet (s nadhledem) každou kapku vody - deště. Takže i kdyby se hladina na tomto potoku v případě vydatných dešťů (které v poslední době nehrozí) zvedla tak tuto vodu potřebujeme udržet u nás, ne ji POSLAT do Maďarska.
Pan Holomčík o této akci velmi dobře ví. Ví o tom i paní Balcarová, dostala od nás podklady. Dle sdělení asistentky pana Bartoše odborný tým paní Balcarové záležitost řeší již několik měsíců, ale i přes několik urgencí jsme se k nějakému závěru toho odborného týmu ještě nedostali.
Ještě jedna taková konkrétní akce, jak to s tím zájmem chránit vodu a vodní zdroje.
Blízko naší obce je vodní zdroj pro zásobování cca 100.000 obyvatel okresu pitnou vodou. STRATEGICKÝ a co do velikosti NENAHRADITELNÝ zdroj pitné vody. Prominenti okresu z řad čelních představitelů veřejného života okresu a dokonce z řad Policie ČR, státního zastupitelství si s omezením, které jsou dány vyhláškami vodoprávního úřadu, které mají zajistit ochranu tohoto vodního zdroje, hlavu příliš nelámou. Na březích jezera v OPVZ na ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ vznikla celá vesnice ČERNÝCH staveb.
Po dvou letech úsilí se nám podařilo dosáhnout toho (je v tom zainteresovám i pan Holomčík), že výbor poslanecké sněmovny přijel v rámci výjezdního zasedání na dotčené území podívat. Celé to byla fraška. Tento výbor má 18 členů, kolik si myslíte, že bylo těch, které tento problém zajímá - přijelo jich celkem 5 kusů !!! Například paní Markéta Pekarová Adamová měla mnohem důležitější záležitost, řešit spravedlivé příspěvky v době mateřské a přitom se v tisku ohání tím, že musíme chránit životní prostředí pro naše děti.
Akce se konala v polovině září 2019, ale do dnešního dne není žádný závěr. Prostě si několik zástupců lidu udělalo výlet, počasí se vydařilo, možná i ten oběd, na který se zůčasnění členové výboru tak těšili byl chutný !
Ale něco vyřešit, to nikoho nezajímá ! Proč ? Je to potřeba ?
Závěrem, až budeme mít ty přehrady, co odborníci ve vládě vymysleli, tím narážím na smlouvu mezi občany a panem Babišem, kterou on veřejně před volbami prezentoval, kde vezmeme vodu do těchto přehrad? Budeme ji dovážet v kontejnerech z Číny ? Konkrétně jsem demostroval praktickou ukázkou panu Holomčíkovi, paní Balcarové i na MZE, jak může situace dopadnout. Blízko naší vesnice je taková mini přehrada. Před dvěma lety tam byla ještě voda, v loni jí bylo již tak málo, že v letě uhynula část ryb, které zde byly a zbytek se podařilo slovit, letos je již u hráze jen malá kaluž.
Veškeré přítoky, které tuto přehradu zásobovaly jsou vyschlé !
Tož tak, je nutné otevřít oči a nevěřit všemu, co se napíše, ale vidět i to, co se skutečně REALIZUJE !!
Odpovědět
Pana Holomčíka znám osobně, osobně jsem se setkal i s paní Balcarovou (garantem pro životní prostředí, tedy jakýmsi stínovým ministrem pro MŽP) a panem Bartošem.
Ano, názory jsou zajímavé, ale vše skončí v oblasti teorie, realizace se nekoná.
Paní Balcarová jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí PS jezdí v čele delegací na VÝLETY do zahraničí, např. pozorovat tání ledovce nebo ten poslední nápad byl jet počítat chlupaté krávy do Grónska. Přitom řešit problémy u nás s ornou půdou, s lesy nebo vodou, ji nezajímá. V Kunovicích (okr. Uh. Hradiště) se buduje na potoku, kde je po kotníky vody, protipovodňové opatření za 320 miliónů. Promiňte můj výraz, který je poněkud vulgární, ale pravdivý - to ani debil nevymyslí. Pan Holomčík uvádí - "i proto se nám přezdívá střecha Evropy“. To znamená, že potřebujeme na našem území udržet (s nadhledem) každou kapku vody - deště. Takže i kdyby se hladina na tomto potoku v případě vydatných dešťů (které v poslední době nehrozí) zvedla tak tuto vodu potřebujeme udržet u nás, ne ji POSLAT do Maďarska.
Pan Holomčík o této akci velmi dobře ví. Ví o tom i paní Balcarová, dostala od nás podklady. Dle sdělení asistentky pana Bartoše odborný tým paní Balcarové záležitost řeší již několik měsíců, ale i přes několik urgencí jsme se k nějakému závěru toho odborného týmu ještě nedostali.
Ještě jedna taková konkrétní akce, jak to s tím zájmem chránit vodu a vodní zdroje.
Blízko naší obce je vodní zdroj pro zásobování cca 100.000 obyvatel okresu pitnou vodou. STRATEGICKÝ a co do velikosti NENAHRADITELNÝ zdroj pitné vody. Prominenti okresu z řad čelních představitelů veřejného života okresu a dokonce z řad Policie ČR, státního zastupitelství si s omezením, které jsou dány vyhláškami vodoprávního úřadu, které mají zajistit ochranu tohoto vodního zdroje, hlavu příliš nelámou. Na březích jezera v OPVZ na ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ vznikla celá vesnice ČERNÝCH staveb.
Po dvou letech úsilí se nám podařilo dosáhnout toho (je v tom zainteresovám i pan Holomčík), že výbor poslanecké sněmovny přijel v rámci výjezdního zasedání na dotčené území podívat. Celé to byla fraška. Tento výbor má 18 členů, kolik si myslíte, že bylo těch, které tento problém zajímá - přijelo jich celkem 5 kusů !!! Například paní Markéta Pekarová Adamová měla mnohem důležitější záležitost, řešit spravedlivé příspěvky v době mateřské a přitom se v tisku ohání tím, že musíme chránit životní prostředí pro naše děti.
Akce se konala v polovině září 2019, ale do dnešního dne není žádný závěr. Prostě si několik zástupců lidu udělalo výlet, počasí se vydařilo, možná i ten oběd, na který se zůčasnění členové výboru tak těšili byl chutný !
Ale něco vyřešit, to nikoho nezajímá ! Proč ? Je to potřeba ?
Závěrem, až budeme mít ty přehrady, co odborníci ve vládě vymysleli, tím narážím na smlouvu mezi občany a panem Babišem, kterou on veřejně před volbami prezentoval, kde vezmeme vodu do těchto přehrad? Budeme ji dovážet v kontejnerech z Číny ? Konkrétně jsem demostroval praktickou ukázkou panu Holomčíkovi, paní Balcarové i na MZE, jak může situace dopadnout. Blízko naší vesnice je taková mini přehrada. Před dvěma lety tam byla ještě voda, v loni jí bylo již tak málo, že v letě uhynula část ryb, které zde byly a zbytek se podařilo slovit, letos je již u hráze jen malá kaluž.
Veškeré přítoky, které tuto přehradu zásobovaly jsou vyschlé !
Tož tak, je nutné otevřít oči a nevěřit všemu, co se napíše, ale vidět i to, co se skutečně REALIZUJE !!
Miroslav Vinkler
25.5.2020 20:28 Reaguje na Antonin KolářDěkuji za informace , rádi se je přečtou všichni návštěvníci Ekolistu.
Má vlastní zkušenost je, že přitažlivost občanů pro politiky se exponenciálně snižuje ihned po volbách, aby se exp. zvyšovala měsíc před dalšími volbami po čtyřech letech.
Odpovědět
Má vlastní zkušenost je, že přitažlivost občanů pro politiky se exponenciálně snižuje ihned po volbách, aby se exp. zvyšovala měsíc před dalšími volbami po čtyřech letech.
AK
Antonin Kolář
26.5.2020 11:54 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklera přidám další informace, jak mají někteří poslanci (lépe řečeno všichni)zájem řešit situaci v oblasti životního prostředí. Můžete se podívat na program uvedených cest a porovnat, co z uvedených výletů bylo použito pro zlepšení situace u nás. Jeli pozorovat tající ledovec nebo poslední akce do Grónska, kterou plánovali bylo počítání chlupatých kráv. Takové TÁNÍ LEDOVCŮ se u nás využije !!!! Otevře si ledničku a pozoruje jak se rozmrazuje !
Máme hodně dokumentů, kde je patrno, jak vedoucí představitelé naší země se chovají k záležitostem týkající se ochrany životního prostředí. Nebojíme se tvrdě postavit i ČIŽP.
Jak můžete vidět není příjemné,když musí z PS odpovídat na "dotěrné" dotazy.
ČESKÁ REPUBLIKA
KANCELÁŘ POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Samostatné oddělení styku s veřejností
Mgr. Ljuba Čechová
vedoucí oddělení
Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1 - Malá Strana
V Praze dne 22. dubna 2020
Č.j.: 5443/2020
Vážený pane Koláři,
předseda Poslanecké sněmovny pan Mgr. Radek Vondráček nám postoupil Vaši žádost
o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 9. 4. 2020. Žádost jste adresoval do
elektronické podatelny a v kopii panu předsedovi Poslanecké sněmovny.
V souladu s Příkazem č. 4/2010 vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, v platném
znění, je k jejímu vyřízení příslušné Samostatné oddělení styku s veřejností.
Ve své žádosti požadujete „Na základě veřejně sdělených informací předsedou
Poslanecké sněmovny o pravidlech zahraničních cest poslanců, tímto žádám o zaslání kopií
dokumentů, které poslanci Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny předložili po
návratu ze zahraničních cest o výsledku "výletů" do těchto zemí :
1.
Finska
2.
Švédska
3.
Gruzie
4.
Bosny a Hercegoviny.“.
Chtěli bychom Vás nejdříve informovat, že se jedná o cesty orgánu Poslanecké
sněmovny. Nejedná se tedy o soukromé aktivity poslanců nebo jejich výlety, ale o
meziparlamentární spolupráci, která je zcela běžná mezi jednotlivými parlamenty Evropy i
parlamenty dalších kontinentů. Jedná se o zahraniční cesty, které jsou ve většině případů
2
reciproční. Vámi požadované informace ohledně Vámi požadovaných cest jsou k dispozici na
webových stránkách Poslanecké sněmovny, a to jednak v rámci usnesení Organizačního
výboru Poslanecké sněmovny, který v souladu s § 46 odst. 4 písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o
jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, projednává a schvaluje
vyslání delegací Poslanecké sněmovny do zahraničí. A dále v sekci výboru pro životní prostředí.
Všechny Vámi poptávané cesty se uskutečnily na základě schválených záměrů na
vyslání orgánů Poslanecké sněmovny do zahraničí na příslušný rok.
Pokud jde o informace týkající se termínu, účelu a toho, co bylo hrazeno z veřejných
prostředků týkajících se vyslání výboru pro životní prostředí do Gruzie, Švédska, Bosny a
Hercegoviny jsou obsaženy v následujících usneseních organizačního výboru:
Gruzie
https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=150042
Švédsko
https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=156546
Bosna a Hercegovina
https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=161990
Pokud jde o cestu do Finska, tak byla z časových důvodů schválena předsedou
Poslanecké sněmovny
Pokud jde o informace ze zahraničních cest výboru pro životní prostředí, tak jsou, jak
bylo uvedeno výše, veřejně přístupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny, a to
v sekci výboru pro životní prostředí.
https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4618
S pozdravem
Ljuba Čechová
22.04.2020 11:43
Odpovědět
Máme hodně dokumentů, kde je patrno, jak vedoucí představitelé naší země se chovají k záležitostem týkající se ochrany životního prostředí. Nebojíme se tvrdě postavit i ČIŽP.
Jak můžete vidět není příjemné,když musí z PS odpovídat na "dotěrné" dotazy.
ČESKÁ REPUBLIKA
KANCELÁŘ POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Samostatné oddělení styku s veřejností
Mgr. Ljuba Čechová
vedoucí oddělení
Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1 - Malá Strana
V Praze dne 22. dubna 2020
Č.j.: 5443/2020
Vážený pane Koláři,
předseda Poslanecké sněmovny pan Mgr. Radek Vondráček nám postoupil Vaši žádost
o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 9. 4. 2020. Žádost jste adresoval do
elektronické podatelny a v kopii panu předsedovi Poslanecké sněmovny.
V souladu s Příkazem č. 4/2010 vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, v platném
znění, je k jejímu vyřízení příslušné Samostatné oddělení styku s veřejností.
Ve své žádosti požadujete „Na základě veřejně sdělených informací předsedou
Poslanecké sněmovny o pravidlech zahraničních cest poslanců, tímto žádám o zaslání kopií
dokumentů, které poslanci Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny předložili po
návratu ze zahraničních cest o výsledku "výletů" do těchto zemí :
1.
Finska
2.
Švédska
3.
Gruzie
4.
Bosny a Hercegoviny.“.
Chtěli bychom Vás nejdříve informovat, že se jedná o cesty orgánu Poslanecké
sněmovny. Nejedná se tedy o soukromé aktivity poslanců nebo jejich výlety, ale o
meziparlamentární spolupráci, která je zcela běžná mezi jednotlivými parlamenty Evropy i
parlamenty dalších kontinentů. Jedná se o zahraniční cesty, které jsou ve většině případů
2
reciproční. Vámi požadované informace ohledně Vámi požadovaných cest jsou k dispozici na
webových stránkách Poslanecké sněmovny, a to jednak v rámci usnesení Organizačního
výboru Poslanecké sněmovny, který v souladu s § 46 odst. 4 písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o
jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, projednává a schvaluje
vyslání delegací Poslanecké sněmovny do zahraničí. A dále v sekci výboru pro životní prostředí.
Všechny Vámi poptávané cesty se uskutečnily na základě schválených záměrů na
vyslání orgánů Poslanecké sněmovny do zahraničí na příslušný rok.
Pokud jde o informace týkající se termínu, účelu a toho, co bylo hrazeno z veřejných
prostředků týkajících se vyslání výboru pro životní prostředí do Gruzie, Švédska, Bosny a
Hercegoviny jsou obsaženy v následujících usneseních organizačního výboru:
Gruzie
https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=150042
Švédsko
https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=156546
Bosna a Hercegovina
https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=161990
Pokud jde o cestu do Finska, tak byla z časových důvodů schválena předsedou
Poslanecké sněmovny
Pokud jde o informace ze zahraničních cest výboru pro životní prostředí, tak jsou, jak
bylo uvedeno výše, veřejně přístupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny, a to
v sekci výboru pro životní prostředí.
https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4618
S pozdravem
Ljuba Čechová
22.04.2020 11:43
