https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-top10-clanku-o-zmene-klimatu-v-roce-2019
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radim Tolasz: TOP 10 článků o změně klimatu v roce 2019

25.3.2020
Co číst? Dejte si top ten klimatických článků.
Co číst? Dejte si top ten klimatických článků.
Licence | Volné dílo (public domain)
Někde jsem před pár týdny řekl, že rok 2019 byl rokem protestů za klima. Ale taky to byl rok robotů. Vekou část komunikace na sociálních sítích totiž pravděpodobně obstarávají roboti (studie bude teprve publikována, ale už o ní informuje Guardian). To je určitě zajímavé, ale kdo trošku sleduje sociální sítě, není překvapen. Sociální sítě jistě nejsou zdrojem informací o tématu, jsou jen informací, že je téma zajímavé, protože se o něm na sociálních sítích diskutuje. Informace hledejme jinde, například v tisících recenzovaných článků. Toto doporučení je sice správné, ale asi ne realizovatelné pro každého. Řekl bych, že ani klimatologové nemají kapacitu na sledování celého spektra recenzovaných článků a časopisů, každý si vybíráme jen to nejdůležitější. Při těch objemech to ani jinak nejde. Jednou za čas přináší přehled a analýzu článků a publikací IPCC ve svých hodnotících zprávách. Nedávno jsem o tom psal ZDE na blogu.

 

Zajímavou analýzu ve formě TOP10 za rok 2019 je možné najít serveru CarbonBrief. Tato analýza ukazuje 10 nejcitovanějších prací o změně klimatu v roce 2019, přičemž jsou prezentovány nejen počty citování a sdílení, ale i stručné shrnutí k danému článku.

Přehled TOP10 článků za rok 2019

Pokud někdo dočetl až tady, může se ptát, proč jsem tento přehled udělal? Odpověď je jednoduchá. Přehled ukazuje, jak široký je problém změny klimatu. Nejde jen o změnu teploty o jeden a půl, dva nebo více stupňů. To už je nastartovaný proces, který můžeme a musíme jen mírnit. Jde o projevy, které vidíme už dnes, projevy, které jsou v nejbližších desetiletích nevyhnutelné, projevy, které budeme muset zvládnout.


reklama

Další informace |
Text je převzatý z osobního blogu Radima Tolasze.
foto - Tolasz Radim
Radim Tolasz
Autor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (183)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 06:50
Dobré shrnutí top desítky. Jako laika by mě zajímalo, zda je tam někde článek věnující se modelům předpovědí počasí a častým nepřesnostem. Dle předpovědi mají přijít vydatné srážky. Za dva dny jsou vysoké sloupce podstatně sníženy, za tři zbydou jen náznaky. Dle předpovědi nepršelo, přičemž náhle se objeví (za den až dva) neavizovaná oblačnost s celkem slušným přísunem srážek. Je i toto znakem rozvratu klimatu, nebo ta chybovost předpovědí je a bude nadále vysoká. Přijde mi, že dříve (60.-70.) to bývalo spolehlivější, deště pravidelnější.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 09:15 Reaguje na Karel Zvářal
Na toto téma pěkně přednáší prof. Trnka a Žalud z Mendelu. Co jsem tak pochopil, ta chybovost je v podstatě takřka stejná nebo spíše menší než dříve díky dokonalejším modelům. To že nezaprší a ty sloupce se stahují je spíše pocitové. Ta naše pocitová chyba, že to je jinak oproti dřívějším dobám je spíše způsobená tím, že dříve hlásili 40 mm ve třech dnech, no a chybou bylo, že spadlo třeba jen 10 mm, ale pocit byl takový, že pršelo. Dnes jsem již dlouho neviděl předpověď s tak vydatnou srážkou velice dlouho, hlásí srážky do 20 mm a spíše menší a tam může být ve skutečnosti ta chyba menší než dříve i když vlastně nespadne ani kapka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 09:59 Reaguje na Jiří S
O pocitech bych si nedovolil psát, mě zajímají fakta. Na předpovědi jsem několikrát za den, takže to sleduji velmi bedlivě. Jestliže za poslední pentádu je zhruba roční deficit srážek, tak je to znát především ve spodních vrstvách půdy a prázdných studních. Pamatuji si, jak pán v předpovědi říkal, že když prší v Paříži, za tři dny to přijde k nám. Asi to také nešlo brát doslova, ale dnes to západní proudění vláhu nepřináší, oblačnost se rozbíjí mnohem dříve, než by teoreticky (z dřívějších modelů) měla. Zimy beze sněhu, aspoň že ta vzdušná vlhkost napájí ozimy. Je to prostě velký rozdíl, není to bohužel projev nostalgie po starých zlatých časech, ale to klima se mění doslova před očima.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 10:18 Reaguje na Karel Zvářal
V celé ČR je součtem deficit srážek. Ale například u nás kolem Pálavy můžu říct, že je srážek v průměru pořád stejně a přitom je vidět rozdíl ve všech vrstvách půdy. Určitě tím nechci říct, že je vody všude stejně, ale chtěl bych upozornit i na příklad, že té vody je stejně a přitom méně. Právě tady u nás je to způsobeno rozdílem teplot a to velmi citelným. Například v roce 2017 jsme měli za nejdůležitější měsíce, (březen, duben,květen) souhrn srážek 170 mm, což je na tuto oblast luxusní, avšak deficit byl způsoben tím, že již v květnu jsme měli asi 12 tropických nocí a to bylo velmi citelné, i přes srážky byla půda okamžitě vyschlá.

K té přesnosti předpovědi bych řekl asi to, že modely jsou opravdu přesnější a předvídají lépe, než v dobách minulých. Ta nepřesnost je však také asi způsobena tím, že je jednodušší předvídat v dobách stálých, než v dnešní době, kdy se výkyvy počasí mění rychleji a s více extrémy. Tak třeba je to i tím.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.3.2020 10:18 Reaguje na Karel Zvářal
Modely ukazují, že v roční sumě by srážek nemělo být méně. Jenže je jiné rozložení a intenzita. A mírný celodenní déšť půda a porosty vsáknou, velký přívalový déšť možná zachytí nějaká ta přehrada, ale spíše to odteče pryč.
Chybí nám spíše ty mírné deště, co doplňují podzemní vody.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:43 Reaguje na Katka Pazderů
Zahradnický déšť je pro půdu jako lehká uvolňující masáž. Přívalový déšť jako rána pěstí. Pozor - teoretik řekne, že obé je práce rukou, takže žádný velký rozdíl nevidí...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.3.2020 17:03 Reaguje na Katka Pazderů
Pokud vím, tak byl extrémně suchý rok 2007 ale od roku 2015 jsou podnormální všechny, některé až na úrovni méně než 85%. Když beru celou ČR. Srážkový deficit tvoří asi půlroční srážky, což je výrazný problém a k tomu vyšší teplota, což je vražedná kombinace. A s oteplováním je v atmosféře více energie, která se vybíjí v extrémních úkazech.
Odpovědět
va

vaber

27.3.2020 18:37 Reaguje na Karel Zvářal
když jsem viděl oficiální údaje o srážkách u nás ,začal jsem si zapisovat srážky z jedné oficiální meteostanice . Není to průměr v Česku ,ale je to průměrná stanice se srážkami asi mírně nadprůměrnými. V lednu srážky nemám, ale vím že pršelo prakticky až na konci měsíce. V únoru spadlo 69mm pršelo opravdu hodně a každý si musel všimnout, že i řeky se při takových srážkách se docela naplnily. V březnu napršelo zatím 29 mm a většina spadla na začátku měsíce. Průměr by měl být přes 50mm.
Kdysi foukaly výhradně západní větry, dnes to tak není,kdysi anglický gentlemann nemohl vyjít v anglickém létě bez deštníku ,byly anglické mlhy, dnes jsou na tom podobně jak my. Počasí na Šumavě před 70léty ukazuje film Král Šumavy,takové tam dnes není.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.3.2020 10:15
Díky za odkazy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 10:29
Vody v krajině skutečně zůstává stále méně.
Mimo meliorací se podepisuje vyšší výpar v důsledku vyšších teplot, změna distribuce srážek (dlouhé mírné deště nahrazeny "přívaláky" ), snížení vodozádržnosti zemědělské půdy, absence horských sněhových pokrývek na jaře a neustále zábory krajiny pro zpevněné plochy . (od skladů přes pozemní komunikace až po satelity RD)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.3.2020 11:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kolik bylo třeba loni přívaláků? Já jich teda moc nezažil. Rozhodující efekt je při zhruba stejných srážkách vyšší odpar kvůli zvýšené teplotě. A toto se drasticky podepisuje na ubývání spodní vody. A čím více stromů odsávajících spodní vodu budeme mít, tím více se problém se spodní vodou bude zvyšovat. Dnes by soudruh Lenin nabádal zasakovat, zasakovat, zasakovat. Jinak si příroda začne sama pomáhat a stromy nám budou stále více usychat.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 11:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Přívaláky loni nebyly sice tak četné, ale byly. My jsme měli třeba dva, v červenci 40 mm/30 min a v srpnu 60 mm/40 min, takže netvrďte že nejsou. Vzhledem k tomu, že v těch měsících již žádné jiné deště nedošly a v souhrnu to čini 1/4 ročních srážek takřka, takže asi tak. Roky předtím byly dokonce horší. A také mohu říct, že na našich hlubokých spraších nemáme problém s tím, že by se nezasákly (neodteče z pole nic), ale prostě ta půda je tak žíznivá a rostliny, že v kombinaci s teplotami jsou i tyto srážky do týdne pryč.

K těm stromům je otázka, jestli jejich chladící efekt nebude fungovat naopak, sice vysají z hloubky vodu, ale četná letní oblačnost bude vypadávat právě nad touto oblastí.

Z mnoha výzkumů hlavně v oblasti Israele vyplývá, že čím víc stromů, tím víc srážek se stahuje do oblasti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 11:22 Reaguje na Jiří S
Naprostý souhlas.
Odpovědět
va

vaber

27.3.2020 18:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
takové přívalové deště na plochu několika km2 nemají žádný význam, ale les takové srážky nejlépe udrží
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 11:36 Reaguje na Jiří S
Pokud v té krajině není les a je rozpálená doběla (hlína, zástavba...) těžko může déšť přitahovat - leda snad ten méně žádoucí, přívalový. A na to se snažím stále upozorňovat, že toto je podceňovaný vliv člověka na tvorbu klimatu, resp. četnost a formu srážek.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 12:03 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlasím s Vámi pane Zvářal. Určitě jste obeznámen s teorií Štefana Vala, nová vodná paradigma. Neříkám, že pan Valo má stoprocentní pravdu, či, že za nárůst teplot může jen zničení malého vodního cyklu. Ale z mého pohledu je to určitě článek do řetězce zapadající.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 12:22 Reaguje na Jiří S
A kdo chce vidět co pan Valo prezentuje:
https://www.youtube.com/watch?v=4Ytb7caKcDY
Stojí to za to.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji za odkaz, moc zajímavé a inspirující. Za hlavní považuji pasáž 8´- 8,30. Lesní cesty tvoří ca 1-2% plochy lesa, na jejich špatné údržbě se ale problém s přívalovými dešti nejvíce promítne.

Ta mračna plná vody vytlačí okolní vysušená a rozpálená krajina. Takže jak má pán Vaľo pravdu s lepším nakládáním s lesními porosty, pro agrokrajinu to platí mnohonásobně více! Tam je jádro pudla, na to je žádoucí se zaměřit. Ale jak je v závěru filmu naznačeno - není zájem-( Hlavní je ekonomika a rychlé zisky, hlína jako hlína - jak říká jeden velký mudrc.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 13:20 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže ta ekonomika a zisk jsou také důležité, z něčeho zaplatit zaměstnance musíte, jen tak pro radost to dělat nebudete a nemyslete si, že zemědělci jsou nějací bohatí lidé.

Ta ekonomika je než zemědělci, tak je nastavena státní, potažmo evropskou politikou, my jako zemědělci, když to zaženu do krajnosti už nerozhodujeme o tom co budeme pěstovat, ale co nám dá alespon nějakou ekonomickou návratnost investice a na co je odbyt. Tak to bohužel je.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:28 Reaguje na Jiří S
Snad si rozumíme alespoň v tom, že víme, kdo tento "systém" nastavil. To jsou ti dnešní spitzenkandidati zlobovaní agrobarony a bankovními burziány. Zemědělec je ten poslední, na koho to ... spadne.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 13:34 Reaguje na Karel Zvářal
Úplně si nejsem jist, že agrobaron Babiš, Večeřa a jiní lobovali zrovna za takové věci. Spíš byli po revoluci napřed ve velikost farem a dokázali svojí bezohledností využít nastaveného systému, aniž by někde lobovali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:38 Reaguje na Jiří S
Ti jen šikovně naskočili do toho správného vlaku. Měli přístup k informacím, kontakty, jazykové znalosti. Babiš není tvůrce tohoto systému, spíše schopný uživatel.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 13:44 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlas. Jenže co teď s tím? Oni jako největší a nejvlivnější z takového vlaku chtít vyskočit nechtějí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:46 Reaguje na Jiří S
Já bych věděl, ale budu raději držet hubu, protože jít hlavou proti zdi...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 15:16 Reaguje na Jiří S
Na tu splavenou horu muselo spadnout rekordní množství vody v krátkém čase, protože ta míra devastace doslova bere dech. Za to bych nekladl vinu turistům nebo lesákům, protože to by se projevilo i na vzorně udržovaném lese splavením hlíny, kamení a pod.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

25.3.2020 22:00 Reaguje na Jiří S
No a odpoví mi někdo na otázky, proč k oteplení dochízí i nad oceánem, kde žádné vysušování není? Nebo proč je největší oteplení v Arktidě, kde k ničemu takovému taky nedochází?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.3.2020 08:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Otázka je prečo došlo k najsilnejšiemu otepleniu v Arktíde v rokoch 1900 - 1930?
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 15:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Možná nějaké cykly mořských živočichů a rostlin? Nebo uvolnování metanu z podloží?
Odpovědět
va

vaber

27.3.2020 18:48 Reaguje na Vladimir Mertan
u nás největší mrazy v r 1929 a v Arktidě teplo? Oteplení v Arktidě je způsobeno prouděním v atmosféře které se snaží vyrovnat tepelné rozdíly,samozřejmě i změna mořských proudů může mít vliv
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 16:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Protože skleníkový efekt vrací světlo odražené od moře směřující do vesmíru zpátky. Tím se otepluje atmosféra a všecho s ní.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.3.2020 12:49 Reaguje na Karel Zvářal
Jsem toho názoru, že pokud někde hledat antropogenní vlivy na klima, pak rozhodně spíš v této oblasti než v souvislosti s CO2.

Navíc se ukazuje, že velké větrné parky mohou měnit převládající směry větrů a vytvářet dešťové stíny tam, kde před jejich postavením +-normálně pršelo. A termiky nad solárními panely zcela jistě také udělají svoje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Děkuji za podporu, také si myslím, že jsme tak trochu na špatné stopě. Problém změny klimatu je problém v srážkové činnosti, která se viditelně mění právě posledních 50 let, poslední desetiletí je to zvláště markantní. Během 17 let 4 velké povodňové události. Poldry a stěny jsou jen řešení důsledků, nikoliv příčiny problému. Tím je buranské (velikášské) hospodaření s půdou a nevhodná skladba plodin. Jako les přitahuje vláhu, tak i zelené pole funguje jinak, než rozpálená hliněná pláň. Tímto směrem bych doporučil se ubírat, protože bohatnout na kuku a chudnout v důsledku změny klimatu a degradace půdy, to dokáže jen Homo economicus.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.3.2020 13:24 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel, bioplynové stanice byly podporovány z EU hlavně proto, že u nás byl snížen stav skotu, tak nám předhodili jakože alespoň tohle a to ještě s úsměvnou myšlenkou nějaké udržitelnosti.
Moc se to neví, ale problém kukuřice do BPS není jen eroznost plodiny, ale návrat digestátu. Již existuje poměrně dost článků, hlavně z německých univerzit o snižování úrodnosti půd digestátem. Je to smutné, ale bohužel, diktát EU byl jasný (snižte stavy skotu, ať máme kam vyvážet náš)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 13:29 Reaguje na Jiří S
Popsal jste to přesně, nemám co dodat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.3.2020 09:53 Reaguje na Jiří S
Proto tvrdím, že mimo EU by nám bylo líp, jako nám bylo líp v 90. letech (rozhodně líp než dnes).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 10:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Obávám se, že ten okolní celoevropský systém by nás donutil se přizpůsobit známou neviditelnou rukou trhu. Jak často slýchám - zemědělství není ochrana přírody! Ano, je, spíše či jednoznačně, ničením přírody. A k nápravě není sebemenší vůle, ony pásy a zmenšené hony jsou jen kapkou v moři potřebných změn.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 11:11 Reaguje na Karel Zvářal
No upřímně řečeno to zmenšování honů na erozních blocích může mít dokonce v dost případech i zhoršující účinek na půdu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 13:10 Reaguje na Jiří S
Zkuste to prosím trochu rozvést.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 15:29 Reaguje na Karel Zvářal
Například u nás máme 98ha blok. Je zažité historicky, že už tenkrát se rozděloval na zhruba tři 33 ha bloky. Nyní, vzhledem k tomu, že je to dost nepravidelné pole a z důvodu minimálního pásu plodiny 110 m, jsme ho byli nuceni rozdělit ne na 4 bloky, ale na 6. Tzn, že je mnohem více přejezdů po souvratích, či uměle vytvořených souvratí, prostě projedete pšenicí na ječmen. A ty nové souvratě jsou hlavně v místech kde je největší svažitost, takže místo toho, aby přes ty nejhorší místa byl zapojený porost, tak bude uježděná půda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 16:22 Reaguje na Jiří S
Musel bych ten blok vidět, aby bylo možné se k jeho rozdělení na menší pole vyjádřit. Co určitě naroste, tak spotřeba nafty. Ale když se podíváte kousek jižněji, tak tam hospodaří (s moderní technikou) na historických nudlích a také žijí. Pro mě jako ekologa je prvořadé udržet úrodnost půdy, tzn. především bránit erozi volbou plodin, tvarem pole a způsobem pojezdu.

Na leteckých mapách je vidět obnažené podloží na spoustě míst. To dát do pořádku potrvá několik generací. Pro hospodáře musí být prioritou č. 1 nezhoršovat stav půdy, nikoliv preferovat krátkodobý zisk. Proto jsem pro daleko rozsáhlejší změny, než jaké předkládá vládní návrh.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 19:07 Reaguje na Karel Zvářal
Nemusíte mít strach, že my jsme taky přemýšleli jak to vytvořit nejlépe, bohužel to bylo to nejlepší co s tím šlo vytvořit.

Ano v Rakousku hospodaří na nudlách, ale taky se postupem času spojují a taky v tom zvětšování pokračují, protože to přestává být tak ekonomicky zajímavé. S Rakouskem za hranicemi se to má ještě tak, že pěstují spoustu speciálních plodin a dokáží se spojit do družstev, které dokážou zajistit odbyt za slušnou cenu, to bychom taky zvládli takto hospodařit na malých pozemcích. Nehledě na to, že mají vyšší podpory v zemědělství.

S tím podložím máte z větší části pravdu, je ho již dost obnaženého, ale určitě to není vše, jak to vypadá na mapách. Mapy právě zkreslují dojmem, protože to jsou právě vyvýšená místa, odkud odtéká voda do nižších a na mapách to vypadá jako žluté, bledé , či jinak barevně, ve skutečnosti je to jen proschlá půda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 19:14 Reaguje na Jiří S
To Rakousko se vzpomíná nejčastěji. Ano, spojují se, ale půdě tím neprospějí, je zatím jen ekonomika.

45.4788747N, 20.5520111E

Koukněte třeba tady, v životě o nich neuslyšíte, spokojeně žijí a hospodaří. Tady jsme podlehli megalomanii a vše podle toho upravujeme.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 19:26 Reaguje na Karel Zvářal
No tak vypadá to zajímavě to bezpochyby. Ale kolik lidí tam pracuje, jaká je efektivita, jak ti lidé žijí? Nikdo v česku takhle chtít žít nebude, takže na takový pohled můžeme jen zapomenout a věřte tomu nebo ne i v srbsku už se to pomalu zvětšuje a bude se zvětšovat jak bude růst HDP země.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 19:38 Reaguje na Jiří S
Musíme si ujasnit, co je prioritou národa. Jestli zisk za každou cenu, nebo Vavrouškův TUR a zamlčovaná, resp. velmi zřídka zmiňovaná soběstačnost ve výrobě (základních) potravin. Já se jen snažím ukázat, že i dnes, v době všemožných krizí, se dá takto hospodařit. To už si musíte přebrat, jakou cestou se dáte. Osobně fandím těm nudlím, potažmo polím do 10 ha. Meze, remízky, s pesticidy opatrně. A ono to jde, jen to není tak pohodlné jako velkovýrobní postupy.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 21:59 Reaguje na Karel Zvářal
Ale ono by se to dalo dělat i pohodlně, ale to by musela být jiná podpora státu a musely by se narovnat ceny, pak by bylo možné zaměstnat více lidí. A to bohužel nejde, protože je snadnější strhnout lidem peníze v daních, na to se totiž zapomene, když to nevidíte každý den, ale představte si, že by normální lidé chodili pro rohlík za 10 Kč, to by asi zcela jaksi nešlo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.3.2020 17:18 Reaguje na Jan Šimůnek
V dnešní době máme asi dvojnásobnou plochu lesů, než před 150 lety, ale daleko méně srážek. Tím to skutečně nebude. Teplota stoupá naprosto prokazatelně na celém světě, takže viník je znám. Žádné vrtule atd. do počasí nezasáhnou, vodonosné vzduchové vrstvy jsou řádově výše.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 21:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jedná se o komplexní problematiku přenosu energií v řadě subsystémů navzájem propojených s desítkami proměnných.
S těmi vrtulemi bych si nebyl až tak jistý.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 16:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
V atmosféře je díky oteplováním více energie a ta se vybíjí silnějšími větry i extrémními jevy. Trošku a minimálně té energie může odčerpat OZE, což se nemůže dát změřit, ale působí to správným směrem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.3.2020 17:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Pojem motýlího efektu poprvé použil Edward Lorenz 29. prosince 1979 na své přednášce “Predictability: Does the flap of a butterfly’s wings in Brazil set off a tornado in Texas?” přednesené na zasedání Americké asociace pro pokrok ve vědě ve Washingtonu, USA.

Motýlí efekt, možné další názvy jsou efekt motýlích křídel nebo také butterfly effect, vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu.

Prakticky to znamená, že dnešní superpočítače vám u předpovědi počasí na delší dobu moc nepomohou - právě díky efektu motýlích křídel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 18:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě, to se týká ale okamžitého počasí ale neplatí to u změnách klimatu. Globální změna teploty o nepatrný dílek může mít dalekosáhlé změny počasí, tam se to projeví. Ale ne naopak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.3.2020 18:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Souhlasím s vámi, že teplota stoupá, ale to je tak všechno co můžeme tvrdit s jistotou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 08:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Velmi rychlé stoupání globální tepoty je prokázané na 100%.
Spálení biliónů tun fosilního uhlíku je jediné prokázané vysvětlení, ovšem všeobecně se to bere asi na 96%.
Má to logiku i selský rozum a důkazů je mnoho.
Pokud by to byla pravda na 90%, nebo na 80%, nebo na 70%, pořád by to byl přece velmi pádný důvod k drasticlému omezení CO2, nebo snad ne?
Spolíhat na ropáky, že to "nějak dopadne"?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 09:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Z historie je doloženo, že i francouzská Akademie věd rezolutní odmítla svědectví cca 400 lidí,kteří byli svědky pádu kamenných meteoritů.
Zdůvodnili to takto. Z nebe kameny padat nemohou. A proto nepadají.
=========
Já skutečně pochybnosti o jedině správném názoru IPCC mám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 14:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
To bylo od vás hodně ošklivé. Nicméně souhlas a podpora.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, kameny tenkrát skutečně nepadaly.
Definice kamene je vázána na Zeměkouli. Pokud už tehdy měli definici meteoritu, tak by to označili takto. Takže asi měli pravdu. Mohlo to být úplně něco jiného, třeba na bázi kulového blesku atd.
Ale s výzkumem klimatu to nemá nic společného, ty milióny měření a tisíce vědců na tom pracující je přece jen o několik řádů někde jinde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Některé kategorie meteoritů jsou opravdu kameny (tedy kusy horniny) a po korozi krusty, získané rozžhavením povrchu při průletu atmosférou, kterou se zpočátku liší, je nelze odlišit od běžných kamenů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 14:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že se do té rozlohy započítávají i totálně mrtvé lesy na Šumavě a ledaskde jinde. Které žádnou z funkcí lesa neplní a plnit ani nemohou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Lesy začaly schout na základě suchého počasí, ne naopak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Lesy zlikvidovali zelení, kteří se přivazovali ke stromům, aby znemožnili zásahy proti kůrovci.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.3.2020 16:32 Reaguje na Jiří S
Takže mraky v typické výšce 1 km kouknou dolů a řeknou si ha, les, pustím tam déšť.

V Izraeli je to možná tak, že tam, kde víc prší, vydrží růst i více stromů. Jak je prokázáno, že se tam ty srážky "stahují"? A jak to lze přírodovědně vysvětlit? Jak mrak vůbec pozná, že je nad stromy?

Uznávám, že některé zelené mýty docela příjemně fungují. Ale rozhodně bych jejich působení nepřeceňoval a hlavně, co někde dobře zafunguje, to se musí negativně projevit jinde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 17:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Přemýšlel jste někdy, jak blesk dokáže přesně trefit bleskosvod? To jen tak na okraj, jak fungují přírodní (fyzikální) zákony.

Nedokážu vysvětlit, jak mrak najde les, ale vidím, jak rozhicovaná krajina a zástavba mraky rozhání. To je něco ve stylu Poručíme větru dešti - a tady vodu nechceme...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.3.2020 17:41 Reaguje na Karel Zvářal
Blesk najde bleskosvod, protože proud jde ve směru gradientu elekrického potenciálu. Tady ale analogie s mraky kulhá.

Jistě, vzduch se nad rozpálenou zemí ohřeje a stoupá. Pokud má dosti vlhkosti, může vzniknout bouřka "z tepla", pokud se mu podaří vystoupat dosti vysoko.

Vaše reakce je sice možná čtenářsky líbivá, ale jinak k ničemu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 17:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Jestli jste zkoukl ten film s p. Valem, je tam ta zmínka o průtrži nad to "spláchnutou" horou. A ta hora je pořádná, odhaduji minimálně 1 km. To už má sílu ty mraky zadržet, resp. spustit déšť.

A pokud jsem pochopil vaši logiku, tak prší zcela nahodile, bez závislosti na konfiguraci terénu a vegetačním krytu. Fakt úžasné, jak ta báseň o betonu:-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.3.2020 20:11 Reaguje na Karel Zvářal
Zase do diskuse zatahujete nepatřičné invektivy!

Samozřejmě konfigurace terénu hraje velmi podstatnou roli a to jsem nikdy nezpochybňoval. Podsouváte mi něco, co jsem nevyslovil, a zdá se, že máte takový způsob již, bohužel, zažitý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 20:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha, slovo úžasné je u Svobodů invektiva-))) Nevíte kudy kam, to je celé!

https://epochaplus.cz/cesky-projekt-muze-zachranit-svet-pred-suchem/
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 20:36 Reaguje na Karel Zvářal
Všechny, opakuji všechny dostupné prameny uvádějí,že tam,kde je les prší častěji než v jiných místech.
Také ,a to bez jakékoli pochybnosti je doloženo, že odlesnění je spojeno se ztrátou vodních srážek.

Uvádějí to prameny antické, středověké i moderní.

Teoretické zdůvodnění položily práce ruských vědců, dostupné na : https://www.bioticregulation.ru/

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 20:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Igen. A jsem vnitřně přesvědčen, že v dávné historii náš druh záměrným vypalováním savan, buše i pralesa způsobil řadu ekologických katastrof.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 21:26 Reaguje na Karel Zvářal
Nepochybně. Zaznamenáno v antických pramenech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:06 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě. Ale nemohl způsobit globální změnu klimatu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.3.2020 10:43 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to je moc nádherný projekt! Vybudovat kanály, čerpat tam vodu a nechat ji odpařovat aby uměle vzniklo klima vhodné pro zalesnění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.3.2020 17:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Tohle je skutečně jednoduché, ale ten účinek je nižší, než klimatická změna. Jedná se o velké lesní komplexy (řádově státy) kde je nižší teplota o nějakou desetinu a tím se sníží rosný bod. Vyprahlá krajina se suchým obilím nebo rozpálené město zase vytváří stoupavý proud, který mraky rozhání. Tohle je místní a má to daleko silnější efekt. Ale příčina, proč máme dnes šestý suchý rok po sobě to není.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.3.2020 17:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Naopak, ve vlhčím lese se rosný bod zvýší. Jednoduché to rozhodně není.

Každopádně bych hodnotil výrok, že les přitahuje déšť, spíše jako mýtus než jako fakt.

Mnozí se ale v mýtech vyžívají a s tím asi musíme pracovat jako s faktem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 20:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, přesvědčovat vás nebudu, ale přímo fatálně se mýlíte.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.3.2020 16:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, to je nic neříkající výkřik, pokud neřeknete, v čem se mýlím, a nepodložíte to nějakým argumentem. Takto diskutovat nemá smysl!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.3.2020 16:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Neexistuje ani jedna odborná práce,která by dokazovala, že deforestace nemá vliv na malý vodní cyklus.
Jsou doslova mraky prací dokazujících opak.
Proto mě vaše neznalost zaráží.
Tady máte zrovna jeden ukázkový případ:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-10/odlesnovani-klima.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 18:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je zajímavé, proč teda je u nás daleko větší sucho dnes, než v dobách, kdy byly daleko větší plochy polí na úkor lesa?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.3.2020 18:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože jsme úspěšně narušili vodní režim krajiny. Souvisí to s více faktory - namátkou meliorace, zničení pramenišť, průmyslová forma zemědělství, regulace toků ...
Půda tehdy mohla fungovat jako přirozený chladič protože obsahovala o 3,6mld.m3 vody navíc proti dnešku. Také její struktura byla daleko vhodnější , vyšší resilience. To je na disertační práci -do pár řádků to celé nevměstnám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 08:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vodní režim krajiny se začal ničit v 50. letech a meliorace jsou taky z té doby. Průmyslová devastace půdy vrcholila v 80. letech, kdy vody bylo dost a sucho přichází nejvíc po roce 2015. To vám prostě nevychází.
Příčinou je přece změna hlavního vodonosného proudění, dnes daleko méně fouká severozápad.
To není přece našim zemědělstvím.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 09:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Já přece netvrdím, že dříve epizody sucha nebyly. Byly.
Tvrdím však, že současná krajina je natolik zdevastovaná, že suchu nemůže odolávat.
Za druhé - jednou z příčin je rozsáhlá globální deforestace, která narušuje vodní cyklus. V měřítku globálním,regionálním i lokálním.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 09:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Opakování je matka moudrosti (učivo ZŠ): vyprahlá Sahara vs. deštné pralesy. Prostě Bolsonaro a kol. mění klímu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Podívejte se na mapu světa, jaký hrášek představujeme. A na ty obrovské zdevastované (vytěžené) plochy pralesa v Amazonii, rovníkové Africe, Indonesii, Sibiři... Tam se tvoří klíma!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 18:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Záleží podle mě především na převládajícím proudění vzduchu. Západní proudění přináší vláhu, východní větry jsou vysušující. Pokud je svrchní vrstva vysušená, první se při vzácných deštích nasytí a nepustí vodu níž. Potom voda chybí ve studních i stromům.

Lesů bylo méně, ale bylo více luk a sadů. Také nezapomínejte, že procházíme klimatickou změnou, takže tam dřívější pranostiky platí omezeně. Je to složitější problematika, nejde to popsat v pár řádcích, ale to, co uvedl p. Vinkler o významu stromů (lesa) jako biotické pumpy, má svou obecnou platnost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 18:52 Reaguje na Karel Zvářal
A jinak souhlas k tomu co uvedl i teď. Půda je těžce degradovaná, uměle odvodněná drenážemi, nehnojená hnojem, řeky jsou jen tobogány... Prostě krajina odvodněná nemůže přitahovat vodu tolik jako dříve.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.3.2020 18:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Záleží s ktero dobou to srovnáváte.
Lesů od dob Marie Terezie sice přibývá, ale v posledních 70 letech se změnila kvalita zemědělské půdy, a to k horšímu (došlo k významnému úbytk krajiné zeleně a změně hospodaření).
Od převratu se zemědělská půda masivně zastavuje (což také přispívá k přehřívání povrchu).
Sekundární jev je masivní odumírání lesů (předpokládá, že to taky ovlivní klima).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.3.2020 19:11 Reaguje na Jan Škrdla
Stav půdy se bohužel u nás setrvale zhoršuje. Vyděšeni jsou vědci, znepokojeno pár dobrých zemědělců a ostatním je to úplně jedno.
Včetně MZe ČR.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.3.2020 19:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože prší zhruba stejně a kvůli zvýšené teplotě a dělání populárních mořadů se stále více vody v průměru odpařuje. Mokřady tak parazitují na svém okolí, které je o to sušší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 20:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdybych měl možnost točit Černé barony, vás bych obsadil do role Terazkyho: Popíliť, všetko popíliť! (Vysušit, všechno vysušit! Parazity z******é!

A jinak pište dál, je to moc zajímavé!-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.3.2020 10:01 Reaguje na Karel Zvářal
Zkuste si, prosím, VŽDY přečíst a pochopit, co píši a pak, prosím, reagujte JEN na to.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 10:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste si, prosím, něco nastudovat o KOLOBĚHU VODY v přírodě. Potom přemýšlejte, co napíšete, protože já nic jiného nekomentuji, jinotaje v tom nehledám.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.3.2020 12:39 Reaguje na Karel Zvářal
Co bylo v mém příspěvku, na který jste tak "inteligentně" zareagoval, špatně?

Budeme se pěkně učit věcné diskusi. Ano?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 14:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Mokřad vodu zadržuje. Nikoliv však "sám pro sebe", ale v době sucha výparem zásobuje vzdušnou vlhkostí okolí. Ona přehlížená rosa se netvoří žádným kouzlem, nýbrž ze vzdušné vlhkosti. Navíc k mokřadu se chodí napájet zvěř a má svou specifickou flóru i faunu. Prostě mokřad nahradit vybetonovanou vanou je nouzové, nikoliv ekvivalentní řešení. Takže není to žádný parazit, ale důležitá součást zdravé krajiny, potažmo malého vodního cyklu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.3.2020 19:55 Reaguje na Karel Zvářal
Mokřad má jistě řadu pozitivních funkcí a přiměřené množství mokřadů je jistě potřeba. Je však třeba mít na paměti, že mokřad je mokřadem jen díky tomu, že do něj přitéká více vody než z něj odtéká, protože jen déšt k jeho udržení nestačí.

Pokud máme v řekách dost vody, klidně budujme mokřady. Pokud to ale přeženeme, časem budou sezónně vysychat mokřady i řeky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 08:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Stejně rozhodně neprší, od roku 2015 jsou všechny roky podnormální a některé méně než 80%. Schází asi 50% ročních srážek.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.3.2020 10:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Já se nedávno koukal do srážkových úhrnů pro minulé roky pro jednotlivé kraje na stránkách HMU a vycházelo to přibližně furt stejně. Prosím, zkontrolujte.

Jinak spodní voda je úplně jiná písnička. To je o bilanci vody srážky x odpar x odtok.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 21:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Jednotlivé kraje se liší, ale celá ČR je prostě čím dál sušší.
Pokud byste vybíral vždy ty nejmokřejší kraje, skutečný sestup nebude tak výrazný.
Odpovědět
va

vaber

27.3.2020 19:13 Reaguje na Pavel Hanzl
že prší když je velká oblačnost je,jasné . Kde se bere tento vlhký vzduch už tak jasné není, říká se že většina vzniká kolem rovníku a potom nějak putuje až k nám. V Evropě asi i ze Středozemního moře. Když k nám něco doputuje může i pršet. Lesy to neovlivní ale udržují vlhkost která může vydat na malý místní deštík. V Amazonii prý voda spadne a vypaří se a zase spadne ,několikrát, než přejde celou Amazonii. Evropa ve středověku a dříve, byla celá pokrytá lesem . Anglie je typický příklad deforestace člověkem,jih Evropy to samé. Jen hory u nás byly bez stromů ,tam se udržovaly pozůstatky severské flory ,někde se udržuje až dodnes,ale jak se otepluje mizí..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.3.2020 19:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale to je jistě pravda, že lesy zvyšují odpar a tudíž se navyšuje malý vodní cyklus. Toto jsem nikdy nerozporoval! A proč mi podsouváte takové neznalosti! To je ale jiný problém, než tvrzení, že v místě lesa musí více pršet než v jeho okolí. To je jako říkat, že když budu v hospodě utrácet hodně peněz, zvýší mi plat.

Opak bude spíše pravdou. Pokud roste les tam, kde les více odpaří než naprší, nutně musí les zahynout, protože si postupně vyčerpá všechnu spodní vodu. A myslím, že to je dobře experimentálně potvrzeno i v ČR.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.3.2020 20:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Předpokládám, že se klima v reginou střední Evropy nestane tak extrémní, že neumožní růst stromů (akorát tomu bude potřeba přizpůsobit druhovou skladbu).

To co píšete v druhém odstavci se teď týká zejména druhů pěsovaných na okraji své ekologické valence, které se tak dostanou mimo rozmezí (např. smrk v nížinách, do jisté míry i borovice).

Jinak existují výjimky - lužní lesy, které mají velké nároky na vodu a rostou ve srážkově chudších oblastech právě díky vysoké hladině spodní vody. Problém nastane při snížení hladiny při regulaci vodních toků nebo při stavbě přehrady nad (čímž se zamezí zaplavování). Pak je potřeba tyto lesy uměle povodňovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.3.2020 10:12 Reaguje na Jan Škrdla
Rozumná analýza stavu. Co však s tím? Lužní lesy snad zůstanou zachovány, na jiných místech je asi třeba sázet lesy, které více šetří s odparem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.3.2020 23:01 Reaguje na Jiří Svoboda
ČR je ukázkovým příkladem jak se péče o krajinu nemá provádět.
Sice v souhrnu prší stejně (já pochybuji, ale budiž), ale srážkové vody odtékají rychleji. Nemají totiž kde zasakovat.

Stačí se podívat na tvar základní hydrologické rovnice. :-)
Na vlky prachy máme, ale na péči o krajinu jaksi schází.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 07:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prší méně, navíc část srážek kvůli vysoké teplotě se vypaří ještě před dopadnutím, častější vítr vysuší i tu poslední rosu, která mohla aspoň trochu půdu zvlažit. A protože chybí mokřady, které ty zadržené srážky postupně uvolňují výparem, musíme spoléhat na vzdušnou vlhkost donesenou od moře.

A jinak souhlas, vlci to maj dobrý. Kdyby byl jen poloviční zájem o půdu, jsme někde jinde.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.3.2020 10:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vypsal jsem srážkové úhrny v ČR v % pro roky 2019 - 2000 ve srovnání s průměrem z let 1980-2010.

92, 76, 100, 93, 78, 96, 106, 100, 91, 126, 108, 90, 108, 102, 97, 97, 73, 125, 117, 100

viz http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#

Přiznávám, že i srážkové úhrny nyní mírně klesají, do roku 2013 však byly nadprůměrné. Každopádně je teď ve věci docela jasno.

Docela pochybuji, že při dešti z lesa nějaká povrchová voda vyteče. Pokud srážkové vody odtékají rychleji, muselo by se to projevit na průtocích řek. Projevilo se?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 12:03 Reaguje na Jiří Svoboda
projevilo, je na to i práce akademiků z ČR
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.3.2020 12:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak se to projevilo? vody teče v průměru více či měně? Extrémy průtoků jsou vyšší či nižší?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 16:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Více ! vody odtéká více !
oproti minulostí mírně zvýšené, měřeno na Vltavě a Labi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
A kde je problém, kdo ovládá naše zemědělství?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.3.2020 06:39 Reaguje na Pavel Hanzl
EU , která rozhoduje na co platby=dotace do zemědělství půjdou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 17:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Velmi hluboký omyl, Eu dotuje především "údržbu krajiny" a většina států (nebo všechny??) mají zastropované dotace většinou na 100 ha. My máme "špecifikum", že si za ty stejné dotace krajinu ničíme. My jsme prostě země naopak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 08:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Souhlas, hlavně že to máme na koho svést. Máme největší půdní bloky v E. - v rámci úspory nafty. Ale na úkor snížené sorpční schopnosti půdy, zdevastované krajiny a téměř nulové diverzity.

Takže potom se nikdo ani nepodivuje, že i při nižších srážkách je vyšší odtok. Hydrologický paradox. Prostě Sahara made in CZ. S blbostí na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 10:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Projevilo. Třeba Jihlavka má stále nižší roční průtok. Pokud tento trend potrvá (a ještě se skutečně začne zadržovat voda v krajině) do tří? čtyř? pěti? let nebude pro JE Dukovany dost vody na chlazení a přivést ji není odkud. A to tam chtějí stavět další blok.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2020 09:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano pane Svobodo, jak jste řekl, mráček pozná, že je nad stromečky, tím si buďte jistý, volá na něj tichým zádumčivým hlasem ze zdola, ať mu pošle dar zhora.

Samozřejmě je jistě, že chladnější vzduch na většími lesy způsobuje vypadávání srážek nad, či okolo té oblasti, kdežto teplý vzduch srážky oblačnost zvedá a rozežene. Je to stejný princip jako, čím větší nadmořská výška tím více srážek (pomineme li srážkové stíny). Je to tím, že když se žene oblačnost z teplé oblasti od třeba jižní Moravy a přijde na Vysočinu, je pravděpodobné, že se vyprší. Dále bych uvedl příklad naší Pálavy. Když jde oblačnost od Německa, ještě se nestalo, aby Pálava pustila, dokonce ani průtrže přes 60 mm, kdežto, když jde od Slovenska, přes Soutok, kde je spousta lesů, je déšť takřka jistý.

Také se podívejte do země poseté pouštěmi, tedy Israel. Ano je tam jasně a průkazně prokázáno, když vysadili lesy do krajiny, kde nikdy nebyly. Neuhodnete co se stalo, časem, po vytvoření lesa tam měli násobně více úhrnu srážek za rok, stačí hledat pane Svobodo, důkazů je pro tuto problematiku dost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Svislé proudy nad zdravým lesem jsou jiné než nad rozpálenou plání. To běžně využívají piloti větroňů a rogal. A je jasné, že to ovlivní i proudění ve výšce, kde jsou mraky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 17:49
Až na problematiku korálů ,která mě míjí, jsou všechno velmi zajímavá témata.
Chtěl bych se laskavě zeptat na váš názor - jak byste si představoval optimální budoucí chování společnosti, abychom se dobrali přijatelného výsledku ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.3.2020 21:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
To není na mě, ale já to vidím jasně: "všechno špatně, zpátky na stromy".
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2020 21:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud o tom přesvědčíte zbytek populace nic tomu nebrání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2020 21:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Sto bodov!-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 16:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nemusím nikoho přesvědčovat. Klimatická změna to udělá velmi důkladně, jenom není jisté, jestli budou tou dobou ještě nějaké stromy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.3.2020 13:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Míjet by nás nemělo, že koráli od prvohor, z nichž jsou snad jejich nejstarší fosílie, přežili i období s daleko vyššími teplotami než jsou ty současné. Kdyby tomu tak nebylo, vyhynuly by.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2020 13:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Jj, vědci byli doslova v šoku, když spatřili, jak pestrý život kypí kolem černých kuřáků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 16:11 Reaguje na Jan Šimůnek
To je zase jen důkaz, že ty změny globální teploty probíhaly řádově 100x pomaleji, takže se stačili adaptovat.
V podstatě říkáte, že tak rychlá klimatická změna od prvohor nabyla. Já bych si tím nebyl jist.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 10:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemáte pravdu. Řada změn proběhla bleskově. I ten impakt na konci křídy změnil klima ze dne na den a návrat z katastrofických následků byl taky rychlý (léta).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:11 Reaguje na Jan Šimůnek
"Míjet by nás nemělo, že koráli od prvohor, z nichž jsou snad jejich nejstarší fosílie, přežili i období s daleko vyššími teplotami než jsou ty současné. Kdyby tomu tak nebylo, vyhynuly by."
A nevyhynuly. Proč? protože tak rychlé změny teploty nebyly, znáte jiný důvod?
To cituji jen vás.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Prostě to hynutí korálů "na klima" je fikce ekologů. Pokud hynou, tak z jiných příčin. Např. zavlečení druhů, které provádějí jejich destrukci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 10:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy musíte být petrohradský bot, to není jinak možné.
Výzkumem korálů se zabývá několk set vědeckých kapacit a ne "fikce ekologů".
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 20:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Však jsou taky jejich závěry různé a zdaleka ne jednoznačné.
Ne, že bych to nějak systematicky sledoval, ale k přehledovému článku se občas dostanu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 12:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Střídání dob ledových a meziledových posledního půl milionu let probíhá v rytmu cca 100 000 let.
Příčinou jsou Milankovičovy cykly. Měnící se poloha Země vůči Slunci.
Období "zelené Sahary" (pluviály) se vrací v rytmu okolo 20 000 let. To je precese, měnící se směřování zemské osy. Díky tomu se mění postavení severní polokoule vůči Slunci.
Na severní polokouli, zejména v Atlantiku, pozorujeme cyklus cca 1500 let střídání teplých
a chladných period. V holocénu je znám jako Bondův cyklus. Minulá teplá perioda bylo středověké
optimum. Poslední chladná perioda byla tzv. malá doba ledová, která skončila v 19. století.
V teplých obdobích se lidstvu dařilo lépe.
http://www.nuv.cz/uploads/STU/rozhledy/1602/2016_17_R2_1_hotovo.pdf
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě. Jde přece od začátku o rychlosti změny. Každá taková změna měla vždy razantní důvod. Sérii explozí největších sopek (poslední malá doba ledová) , náraz asteriodu (vyhynutí dinosaurů). Jaký je dnešní důvod? Nikdo nic jiného, než ty bilióny fosilního uhlíku prostě nenašel.
Odpovědět
va

vaber

27.3.2020 19:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Země je kulatá a natočení zemské osy může způsobit jen lokální změnu ,tj někde se oteplí a někde se ochladí ale neměla by se zvyšovat teplota planety jako celku,
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:14 Reaguje na vaber
Ne. Změní se tepelný režim celé planety.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.3.2020 08:25
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 11:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Tam se píše o posledním století, což je dot zavádějící informace. Naše počasí se začalo měnit asi od začátku století a tragické sucho panuje od roku 2015 s naprosto nejasnou vyhlídkou na změnu. Všechny názory i od slovutných klimatologů (pan Pokorný) hovoří zcela nezávisle o možném průběhu typu 7 let(nebo 11) suchých a stejně mokrých. Nikdo neví VŮBEC NIC, reálný důvod ke změně ale není žádný.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.3.2020 08:47
https://is.muni.cz/th/i9gfd/kapitoly_DP.pdf Zaujímavé čítanie o extrémoch počasia v 19 storočí - v jeho druhej polovici, len tak náhodou vyberám: "Také v Moravských novinách (1883, č. 220, nestr) se objevila zpráva o krupobití v
Telči: „…stromy ovocné podobají se ometlám; nezůstaloť na nich ani lupene; zvěř jest
pobita a nezůstalo ani ptáčka v poli na živě. Srdcelomné podívání jest na město a
předměstí; okna a střechy jsou roztlučeny tak, že nezbyla skorem ani jedna tabule celá a
jedna střecha bez úrazu. Následkem návalu krup zacpaly se odkapy a voda náhlo vrážela
na půdy a hrnula se do světnic; na mnohých místech spadly stropy do světnic. …Kroupy
padaly ve velikosti velkého ořechu a místy jich leželo přes 1/2 metru vysoko….“
Škody byly vyčísleny na 600 tisíc až 1 milión zlatých a byly o to hrozivější, že téměř
nikdo z občanů nebyl proti této pohromě pojištěn. Podobně jako Telč zasáhlo krupobití i
Novou Říši, kde byla zničena třetina úrody (BZ, 1883, č. 193, s. 3). "
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.3.2020 09:59
Nemohu si pomoci, ale ten Guardian je něco jako druhdy kojzarovské Rudé Právo. Pokud něco tvrdí, tak pravdou je zpravidla pravý opak (takže paradoxně může posloužit jako zdroj informací :-)).

A pokud někdo nežere bláboly zelených, fašistů, komunistů a jiných ultralevičáků, a dokonce si je dovolí kritizovat, tak je "ruský troll" nebo dokonce "automat".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 11:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste produkt rusko-bolševické éry s ropáckými názory, importovanými zcela vyjímečně zase z Ruska. Trollíte tu v zájmu hyenizace EU, což je dělostřelecká příprava pro vystoupení a opětný pád pod Rusko. Normálka, takových jedinců je v našem mediálním prostoru něurékom.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.3.2020 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Už dlho sa chcem spýtať, p. Hanzl, aké máte skúsenosti so životom v totalitnej spoločnosti?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 16:02 Reaguje na Vladimir Mertan
Poměrně silné. Jsem ročník 1955 a můj otec byl "na nesprávné straně", což se podepsalo na celé rodině a já nebyl nikdy přímo pronásledován nebo vyslýchýn, vězněn, ale byl jsem až do plyšáka prakticky "občan druhé katagorie", který měl nárok pouze držet hubu a krok. Myslím si, že když v tom člověk od malička vyrůstá, nutně ho to musí poznamenat. Ale zase jsem chytil zlatou rybku, což se každému nepodaří.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.3.2020 13:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Budete se divit, minimálně část těch "ropáckých názorů" je sklizní setby technooptimismu z 19. století, kdy po Rusku (v dnešní politické konfiguraci) neštěkl ani pes.

Jinak EU se stačí kompromitovat a znemožňovat sama, na to mou maličkost vůbec nepotřebuje. Já jen křičím ono obligátní: "Král je nahý!" A příležitost k tomu mi dává ona sama, jak jsem již uvedl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 08:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Král je oblečený velmi luxusně a vy jen zoufale agitujete pro ropáckou demagogii, nic složitého v tom není.
Už Lev Trockij vymyslel systém "manipulace davu" a už tenkrát mohutně tvrdili, že USA je na okraji bankrotu, že se Západ zřítí, že je měkký a dekadentní (to převzal Hitler) a prostě úplně stejné kecy, jak tu propagujete vy.
"Svět už není mladý a dva tisíce let uběhlo od stavby jehlancových hrobek, vše už tu bylo a nikdo nic nového nevymyslí" Vatari - Egypťan Sinuhet.
Komunista si nic nového nenaučí a nic starého nezapomene.
Včera byl v TV starý film "Až přijde kocour" a Sovák hrál Babiše naprosto přesně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 10:36 Reaguje na Pavel Hanzl
"Král" nemá ani ten zprofanovaný fíkový list. To předvedl jasně v souvislosti s koronavirem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste prostě slepý. Vůbec si nedovedete představit, co by se asi stalo, kdybychom vystoupili z EU.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Zažil jsem 90. léta, kdy byli komunisté pryč a peklo zvané EU se ještě nekonalo. Považuji toto období za jedno z nejlepších v našich dějinách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 11:17 Reaguje na Jan Šimůnek
A proč bylo nejlepší? Protože jsme měli jasný cíl a "národní zájem" byl jasně definovaný a většinou občanů podporovaný.
A to byla cesta na Západ, do Evropy a tím do EU.
Ale dnes? Společnost je rozdělená a rozeštvaná tak příšerně, že se neshodneme vůbec na NIČEM!! Ani na tom, jesli chceme na Západ nebo na Východ!
A náš národní zájem?? Náš přímo premiér to definuje v EU jako možnost neomezeně rozkrádat dotace Agrofertem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 11:50 Reaguje na Pavel Hanzl
EU je skvělý projekt, už 75 let tu máme mír. Což je pro každého přání č. 1. Vše ostatní máme v rukou my, svobodní občané. Vládne nám ten, kdo dostane nejvíce hlasů. A protože většina národa kašle na eurovolby, navolí si tam pošlušňáci svoje špicovní kandidáty odtržené od reality. Stále máme šanci to v blízké budoucnosti změnit. Alespoň částečně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 19:51 Reaguje na Karel Zvářal
Nemáme. Národ si zvolil do vedení naprosto bizardní postavičky a ty z dříve velmi respektované ČR vytvořili poslední řiť Evropy. Kdy k nám naposled přijela nějaká oficiální návštěva? Albánie je proti nám pupek světa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 20:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže díky těm "bizardním postavičkám" máme jen dolní desítky mrtvých na koronavirus, zatímco státy, které je v čele nemají jich mají podstatně víc. I o několik řádů.

IMHO italskou tragédii (spolu)zavinilo ne zcela čisté odstavení Salviniho.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Chlapi, kua, to jste spitzenobčane?-) ČR je řiť Evropy, EU stoji za h***o, planeta se řiti do zahuby... Optimisti každym coulem. Prostě gdo neplače, nenařika, neni Čech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 20:24 Reaguje na Karel Zvářal
EU za mír v Evropě vůbec nemůže. Byla to naopak tato organizace, která rozpoutala válku v bývalé Jugoslávii.
Mír je dílem NATO, které s EU nemá (naštěstí pro nás) prakticky nic společného)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 20:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, zbavili jsme se hnusného režimu, který nás 24/7 hlídal a permanentně buzeroval.
A vstupem do EU jsme spadli do režimu snad ještě hnusnějšího, právě tím, že v podstatě ty samé aktivity provádí sofistifikovaněji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2020 10:57
Tady je jasně vidět, že problém klimatu je tak široký, že to nemůže zvládat jeden vědní obor. Ale jedno je společné a velmi jednoduché. Klima je netvor (megatygr) kterého není radno dráždit. Jenže my ho dráždíme a on se začíná nasírat a zatím si jen protahuje tlapy. A to už máme problémy:
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.3.2020 13:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen snůška levičáckých "demokracie nesmí boj proti klimatu přežít" blábolů. Navíc někoho, kdo je na klimatickém lhaní ekonomicky závislý. To je asi jako bych se ptal kněze, jestli existuje bůh.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 08:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy máte zcela zvrácený (ruskoHitlerovský) pohled na svět.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
V řadě otázek máme s p.Šimůnkem rozporné názory. V jednom se však shodujeme. Současné politické vedení EU a jejich koncepce v převážné většině politik je hodna docenta Chocholouška.
Ideologie popírá zdravý rozum. (např. ostrakizace jádra, zbožštění OZE, trvání na vlastní neomylnosti , apod.)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2020 18:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všechny důvody co uvádíte jsou mylné. EU nijak JE neostrakizuje (to je kaše pouze Němčourů), nikdo nikoho nezbožšťuje a vůbec netrvá na nějaké neomylnosti.
Kritika přece prší ze všech stran. Jenže kritizovat je jedna věc, vymyslet realizovatelný postup je jiná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 10:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže EU je v podstatě "čtvrtá říše" a dělá prakticky jen to, co chtějí Němci. I euro je v podstatě penězovod z ekonomik zemí, které ho pod diktátem Německa zavedly, do německé kapsy. A žádný jiný význam nemá a nikdy ani mít nemělo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 11:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Tohle tvrdí pouze ruští demagogové.
Německo, jako nejproduktivnější ekonomika Evropy podporuje většinu ostatních, platí nejvíc dotací do babišistánu a podobných pseudoekonomik a ten penězovod jde přesně naopak, než tvrdíte.
To je kouzlo těchto demagogií, vždy jednoduše vysvětlí (samozřejmě přesně naopak) velmi složitou problematiku tak, aby u toho byli Němčouři za blbce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 20:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Toky peněz v ekonomice jsou jasně dané. To se prostě nedá okecat. Tomu se může akorát nerozumět.
Já při svém vzdělání, alespoň částečně souvisejícím s ekonomií alespoň chápu, o čem kritikové eura píšou. Věřím, že vy ne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 10:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi líto, ale váš odkaz jsou stejné bláboly jako ty, na které si pamatuji z dob svého dětství a mládí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 19:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Připojím to sem, ač by to patřilo výše. Ano, problém klimatu je široký. Nejsem z těch, kdo kategoricky popírá vliv CO2. Podle měření ta souvislost tam s největší pravděpodobností je.

Jak jsem psal o té devastaci (vypalování, kácení) v minulosti, to byla početnost našeho druhu v řádech max. milionů. Ale už v tu dobu ty proměny krajiny byly patrné a místy drastické. S dnešními téměř osmi miliardami a výkonnou technikou, hladem po půdě, dřevu jako surovině i palivu ta deforestace je přímo úděsná. Plus bující zástavba, hliněné pláně, komunikace... To je takový zásah do energetických toků, vodního režimu, větrných i vodních proudů, že to má nepochybně vliv na rychlost oteplování. Není to asi ten hlavní důvod, ale určitě není nevýznamný. Řekl bych, že z pohledu IPCC je podceňovaný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 19:13 Reaguje na Karel Zvářal
Mělo to jít kousek výše, ale nevadí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 19:39 Reaguje na Karel Zvářal
... a během nejbližších let se dozvíme, jak je to s tím barycentrem a vstupem do nového cyklu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 07:15 Reaguje na Karel Zvářal
Obávám se, že je to jasné už teď. Je něco takového doloženo z minulosti?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2020 08:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsem si jist, že taková míra devastace nemá v historii obdoby, byť byly podobné kalamity s následnou změnou klimatu (např. Středomoří).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 19:55 Reaguje na Karel Zvářal
Nepíšu o devastaci, ale o barycentru. Je to doložené z minulosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Barycentrum si necháme na jindy. Doufám, že to nepotrvá dlouho.-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 07:19 Reaguje na Karel Zvářal
Je to ale divné, přední náš klimaskeptik pan Pokorný uvádí, že zeleně a lesů na světě výrazně přibývá.
https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2020 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Tou dvouhodinovou litánií se prokousávat nehodlám. Obecně je dnes známo toto:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/loni-na-zemi-zmizelo-12-milionu-hektaru-lesa-40281536
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.3.2020 08:35 Reaguje na Karel Zvářal
V r. 2016 bylo odlesněno globálně území o velikosti Itálie.

K tomu zalesňování - nějak se zapomíná na rozdíl mezi vzrostlým stromem a několikaletým výhonkem.
Abyste mohl prohlásit, že máte vzrostlý strom potřebujete několik desítek let.
Takže neplést si pohrudnici s porodnicí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 17:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, podívejte se na toho Pokorného, ta zelená část je myslím úplně nakonec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 17:23 Reaguje na Karel Zvářal
Je to fakt dvě hodiny, ale je to velice zajímavé. Hlavně proto, že je to klimaskeptické a odborně na výši, což je vzácnost, to ropáci mají úplně jinou (a hlavně nesmyslnou) argumentaci.
Ale jasně z toho vyplývá to nejdůležitější: klimatická změna nás drtí, to ví každý. Ale nevíme, jestli je to CO2 nebo ne, možná jo, možná ne. Ale čím jiným by to být mohlo, to taky nevíme. Je tam jen jeden ihned viditelný faul, když se probrají oscilace teploty ve třech různých sinusiodách a amplituda nám vychází na dlouhodobý pokles.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2020 09:21 Reaguje na Pavel Hanzl
CNN zveřejnila alarmující zprávu. Studie zveřejněná v recenzovaném časopise Nature Communications. Uvádí se, že do 50 let by se amazonský prales mohl změnit na savanu.
A teď něco pro vás. ( a pana Svobodu)

"Deštný prales je ústředním bodem regionálního a možná i globálního vodního cyklu, drží tolik vody, má svůj vlastní mikroklima, ovlivňuje zejména tlakové systémy a povětrnostní systémy zejména v severním Atlantiku".

Snad by se to mohli přečíst i pánové Tolasz a Metelka.

dostupné zde: https://edition.cnn.com/2020/03/10/americas/ecosystems-collapse-amazon-climate-intl/index.html
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 09:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
70% planety je voda:-)...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 09:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Doufám, že Vám úsečná avšak vševypovídajícící odpověď napověděla autora. Ano, děsí mě ty posměšky ohledně plic planety. Toho je schopen jen rozežraný měšťáček zbavený všech instinktů, pohrdající Matkou přírodou.

Nedávno šla řeč, proč je neustálé sucho. Nad E. tři tlakové výše, nízká v nedohlednu. To je tím, že když někde uberete, jinde se vám to vrátí i s úroky. Takže fandit Bolsonarovi může jen jen a)... b)...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2020 09:53 Reaguje na Karel Zvářal
článek z Nature je zde:
https://www.nature.com/articles/d41586-020-00508-4

M.j. je zde velmi zajímavá věta.

"Molekula vody procházející Amazonií zde může spadnout ve formě deště až 6x ."

To je naprosto klíčový důkaz důležitosti malého vodního cyklu na utváření klimatu.

Dovolím si to rozvést stručně dál.
Co se děje s molekulou vody nad zpevněnými plochami ?
Přesně to, co tvrdí RNDr. Pokorný. Zmizí..... a neprší. Nemá z čeho pršet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 10:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nelíbí se mi pojem "malý" vodní cyklus. Spíše bych dal pevninský, protože třítýdenní putovaní oblačnosti z Atlantiku až k Uralu si nedovedu představit. Ano, spadne, vypaří se, a to celkem n-krát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 10:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, zase vám to časově nevychází. Za 50 let by se mohla Amazonie stát savanou. Dobře.
Jenže nám se otepluje už asi 100 let a poslední dekádu to nabralo forsáž.
Sucho v Evropě nás drtí 5 let a co bude za 50, netuší nikdo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 11:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Časově to zapadá skvěle, akorát pomazaným to stále nedochází. Takže když se otepluje, vem čert i slavnou Amazonii?! Myslím, že to sluníčko si vybírá svou daň i jinde...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2020 11:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale,ale...
Maníci z IPCC to nejen tuší, ale dokonce vědí. Stačí se podívat na jejich scénáře...Panel v této souvislosti uvádí, že má k dispozici databázi 31 modelů, z nichž vychází přesně 1184 scénářů budoucího vývoje.
Scénáře zmiňované např. v AR5 začínají rokem 2005 a většina jich projektuje budoucnost do roku 2100. Ti , společně s Ulrikou ,vědí všechno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 17:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych použil přesně ten algoritmus, který se už odvědčil a v 60. letech předpověděl tohle oteplení i částečně počasí. I když počítal s ozónovou dírou (která je ale asi vyřešená), tak dnešní podmínky měly nastat až po roce 2030. Ale jinak se trefili asi dost přesně.
Jenže jim tenkrát nadávali do klimaalarmistů a strašílků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 17:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Řekl bych, že v 60. letech nikdo netušil, jaký prudký obrat učiní zemědělská činnost, jakým tempem se budou těžit deštné pralesy a že místo sídlišť se budou jako mor rozlízat satelity. A to je takový zásah do vodního a tepelného režimu krajiny, že jsme "plán" splnili s předstihem-(((
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2020 17:50 Reaguje na Karel Zvářal
Místo nadšeného aplaudování spiskům IPCC všem zájemcům doporučuji velice zajímavou práci :
Trees, forests and water: Cool insights for a hot world

volně dostupné zde :
http://www.cifor.org/publications/pdf_files/articles/ALocatelli1701.pdf
vydané Centrem pro mezinárodní lesnický výzkum.
Naštěstí autorský tým je prost Rusů a tak to snad projde i u p. Hanzla
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2020 19:45 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě s tím počítali, jde to s růstem počtu obyvatel. Ale příčina oteplování to není, počítali to na CO2 a dělali to jako silně konzervativní, proto to zpoždění.
Ale princip výpočtu je prokazatelně správný.Podle této metodiky bychom ale dospěli ke ketastrofálním výsledkům, přidávají se i další negativní jevy (metan z permafrostu).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 12:38
https://www.youtube.com/watch?v=xCtXX9iQkuw&feature=youtu.be

Něco pro zlepšení nálady v domácím vězení.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist