Radomír Dohnal: Komplikované počty zelených pracovních míst
S přídechem určité melancholie po dávných časech dnes vzpomínáme na 19. století jako na "Století páry". Název napoví, že průmyslu i přepravě tehdy začala dominovat nová technologie parních strojů. Pára z kotle, regulátor, vnitřní ústrojí rozvodu, válec, píst. K tomu nějaká pístní tyč nebo ojnice, klika. Z tepelné energie a vody jste rázem dokázali získat energii mechanickou, pohyb. S účinností závisející na typu kotle a stroje někde mezi 5-15 % to dnes nezní úplně sofistikovaně, ale tehdy to znamenalo naprostou revoluci. Revoluci, která s nesmlouvavou razancí rychle vytlačila do zapomnění řadu do té doby tradičních profesí.
Má to logiku: Kdo by v oblasti dálkové přepravy osob a materiálu dál sázel na koňské síly, zkrachoval by. Jeden vlak tažený parní lokomotivou nahradí na dlouhé trati hravě stovky koní a desítky povozů. Zemědělství nepotřebuje žence a sezónní vytloukače zrna s cepy, když máte parní mlátičku a sklízecí stroj. Textil už nepotřebuje domácí tkalce z manufaktur, když existuje nový splétací stroj. Proměnilo se i strojírenství, výroba, ocelárenský a chemický průmysl. Všechno. Stovkám milionů lidí po celém světe se tehdy od základů změnil život. A nedá se říct, že zrovna všem k lepšímu.
Z nespokojenosti pramenily pohnutky konzervativních milců starých pořádků, z nichž se formovala hnutí rozbíječů strojů; novinky vedly k prohloubení globální sociální a ekonomické nerovnosti, k honu za novými zdroji surovin ze starých kolonií; vzniklo tím podhoubí pro několik socialistických revolucí a k nastartování I. světové války. S odstupem se tak dá asi říct, že Století páry bylo zrovna tak fascinující a ohromné jako tragicky děsivé. I v kontextu toho, že jsme si tehdy jako lidstvo nejspíš slavnou průmyslovou revolucí zadělali na problém klimatickou změnou a globálním oteplováním, krizí biodiverzity, přemnožením lidstva.
Čeká nás zelená revoluce, před kterou neutečeme
Zrychlený historický exkurz tím můžeme nechat za sebou a můžeme se opět ponořit do současnosti a výhledů na blízkou budoucnost. Budoucnost, kterou chceme formovat další revoluční změnou průmyslu a energetiky. Která bude hnána kupředu nikoliv fosilními zdroji, ropou, plynem a uhlím, ale zdroji plně obnovitelnými. Větrem a sluncem. Což jsou zdroje, kterými disponujeme všichni. Tedy, téměř všichni.
Státy situované kolem rovníku mají k solární energii přeci jen o cosi komfortnější přístup, než země v mírném pásu. Ale ty zase mohou obecně lépe těžit z větrných farem. Tedy, když k tomu mají příhodné podmínky stálého větrného proudění na pobřeží. A pokud náhodou ne? Tak pořád mohou využít energie geotermální, vodní, nebo z biomasy… a jinak mají prostě smůlu. Protože další století má podle všeho být stoletím obnovitelných zdrojů, byť jejich reálná efektivní dostupnost a zužitkovatelnost není o moc více demokraticky nebo rovnoměrně distribuována, než třeba naleziště uhlí a ropy.
Na tom se ostatně shodnou odborníci, kteří ve vzájemném souladu fundovaně potvrzují, že dosáhnout 100 % OZE pro celý svět v budoucnosti teoreticky možné je. Už se ale neshodnou na tom, jestli je to ekonomicky, environmentálně nebo politicky přijatelné, schůdné. I bez jejich dobrozdání je ale zřejmé, že změna zavedeného systému se jeví být nevyhnutelná. Zelená revoluce v energetice přijde stejně, jako nastoupila pára ve století devatenáctém. Protože je nabitá až příliš lákavým potenciálem, pro někoho snadno dostupným na to, aby se nechala ležet ladem. Můžeme se zahrabat do haldy hnědého uhlí, ale neutečeme před tím.
A že s touhle revolucí přijde spousta lidí o práci, zaměstnání, živobytí, prostředky na existenci? Ano. Ale kolik jich vlastně bude? Na to je dost složitá odpověď, kterou ne každý chce slyšet nebo hledat.
Svět v počtech jasno nemá. A USA taky ne
Opřít se můžeme o statistiky Mezinárodní organizace práce (ILO), která uvádí, že v důsledku přechodu na nový, udržitelný model obnovitelné energetiky, přijde o práci 6 milionů lidí. Což asi nepotěší, ale má to vyvážit vznik 24 milionů nových pracovních příležitostí do roku 2030. Úplně jiná čísla ale zaznívají ve studii ze Stanfordské univerzity, kde se hovoří o tom, že globálně vznikne „o 28,6 milionů víc pracovních míst, než jich v důsledku energetického přechodu zanikne“. To zní pozitivně. A až optimistický nesoulad do toho vnáší OSN, přislibující výhledově vznik 65 milionů nízko-uhlíkových profesí po celém světě, aniž by zbytečně rozmazávala, kolik pracovních míst před tím zanikne. Zdá se tedy, že v globálních měřítcích se přesně nedopočítáme.
Můžeme to zkusit na menším příkladu, Spojených státech amerických. Abychom zjistili, že ani tady zatím nemají v hotových číslech jasno. Senátorka Elizabeth Warrenová z Massachussetts předpokládá s nástupem Zeleného údělu 1,2 milionu nových pracovních míst, prezident Joe Biden uvádí 10-20 milionů nových profesí, GPUS (Green Party of the United States) počítá až 35 milionů. To, že v důsledku energetického přerodu nějaká pracovní místa zaniknou a jiná se tím vytvoří, smysl dává. Jak se ale mohou tak výrazně lišit ony uváděné sumy, že často národní průměry (za USA) překonávají globální odhady? Pořádek v tom, alespoň pro USA, trochu dělá analýza profesorů z Technologického institutu univerzity v Georgii, uveřejněná v magazínu Scientific American.
Dobré počítáme každý rok, špatné jenom jednou
Rozdíly totiž vychází z užité metodiky. V níž se jedno letos vytvořené pracovní místo započítává jako druhé pracovní místo, pokud tedy v následujícím roce kontinuálně přetrvá oněch 12 měsíců. Když tedy v roce 2021 vytvoříte nějakou zelenou pracovní pozici, kde bude moci být člověk zaměstnán od ledna do prosince i příští rok, vytvořili jste ve statistice za léta 2021 a 2022 dvě pracovní místa. Konkrétně v USA se počítá s tím, že do roku 2030 bude vznikat v zeleném sektoru vznikat 1,4 milionu pracovních míst ročně (a od roku 2040 okolo 3,4 milionu ročně a v roce 2050 až 4,2 milionů), což v součtu na tři dekády dopředu přináší 72 milionů pracovních pozic. Že jsou to pořád ta samá pracovní místa jako loni a předloni? Inu, jsou.
Vedle takto prezentovaných desítek milionů nových pracovních pozic vytvořených zelenou ekonomikou a obnovitelnými zdroji se pak ztráty zaměstnání způsobené energetickým přerodem jeví být kontrastně malé. O jaké čísla jde? Nadpočetnými by se v USA teoreticky mohlo stát 4,3 milionů stávajících zaměstnanců energetického průmyslu, kteří mají co dočinění s ropou, uhlím a zemním plynem a jejich těžbou. Zhruba 1,1 milionu lidí, kteří pracují v sektoru zpracování dřevěné biomasy. Přímo ve výrobě energie, elektrárnách, by mohlo jít o 900 000 osob, dalších 2,3 milionů pak v oblasti distribuce, přenosových sítí a úložišť. K tomu pak asi 2,5 milionu osob v průmyslu spojeném s výrobou automobilů.
Ne všichni nutně musí výhledově skončit na dlažbě (taky jde o 2-6 % veškerých zaměstnaných osob a voličů), ale předpokládá se, že v rámci transformace energetiky a ekonomiky brzy naleznou nové uplatnění, v jiných profesích. Jaké ty zelené profese vlastně jsou? Nabízí se příměr se Stoletím páry, kdy se z podkoního, kováře a vozky stal topič zatápějící pod kotlem, mechanik a opravář. V budoucnu se z horníka pracujícího v dole se po zaškolení stane montér střešních solárních panelů; těžař z vrtné plošiny se stane technikem u recyklační linky a řidič naftové cisterny se stane pilotem dronu, monitorujícího větrné elektrárny. Ano, jak asi tušíte, i tohle má pořádný háček.
Nesrovnatelné náhrady, které nejsou pro každého
Zdaleka ne každá zelenou ekonomikou nově vytvořená pracovní pozice je platem ekvivalentní. A není to jen o tom, že starého psa těžko učiti novým kouskům. Medián ročního platu amerického horníka je 47 787 $, těžaře z vrtné plošiny 85 300 $ a řidič cisterny jezdí za 53 586 $. Zatímco montér solárních panelů vydělá 44 890, technik z recyklační linky 26 878 a pilot dronu 79 500 $. Bude si chtít někdo dobrovolně pohoršit? Nakolik je pak zaučování takových „starých psů“ novým kousků perspektivní pro zaměstnavatele, je spíš k debatě. Stejně jako to, jak dlouhodobá je perspektiva takových nových zaměstnání. Protože v zeleném sektoru funguje značná saturace pracovního trhu, a až bude jednou na každé střeše solární panel dům efektivně zaizolovaný, 15-25 let nebudou další zásahy potřeba.
Jedna věc je tedy dobrý plán, druhá pak střet s realitou. Ta se loni dost nehezky projevila pandemií covid-19, a do ambiciózních plánů energetického přerodu se dost nehezky propsala. Ve Spojených státech tím zaniklo necelého půl milionu pracovních míst, navázaných na OZE, a 70 % z nich nebylo ještě na jaře letošního roku obnoveno. Ukázalo se tím, jak je zatím ve Státech tenhle sektor vratký. Protože ve špinavém fosilním průmyslu během pandemie pracovní místa tak drasticky nezanikala. Představovaly naopak solidní jistotu v nejistých časech. A nejistota je něco, co lidé s hypotékou pociťují jen velmi nelibě.
Což nás vrací zpět k zelené revoluci v energetice i ekonomice, která, ať už se nám to líbí nebo ne, jednou určitě přijde. A otázkou je, jak jí ztělesněné nejistoty dokážeme vysvětlit těm, jejichž živobytí je nevyhnutelnou změnou ohroženo. Určitě je nepřesvědčíme tím, že budeme mávat imaginárními desítkami milionů nově vytvořených pracovních pozic, giga-tunami uspořených emisí a teploměrem. A těch horníků, přeškolených na fyzioterapeuty, maséry a účetní už máme taky dost. Pokud tedy má být globální Zelený úděl fascinujícím dobrodružstvím pro lepší budoucnost, které pro miliony lidí nemá skončit tragicky a děsivě, jako Století páry, chtělo by to do nadšeného zeleného plánování pustit rozumu. A vysvětlit bez zbytečného strašení lidem, co je vlastně v budoucnosti čeká.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (58)
Richard Vacek
11.8.2021 08:26https://www.usenergyjobs.org/
Pavel Hanzl
12.8.2021 14:32 Reaguje na Richard VacekJiří Svoboda
11.8.2021 10:00Pavel Hanzl
15.8.2021 07:52 Reaguje na Jiří SvobodaPokud to nepochopíme a nezvládneme, končíme.
Jarka O.
11.8.2021 10:10Jirka Černý
11.8.2021 12:08 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
11.8.2021 22:28 Reaguje na Jirka ČernýPavel Hanzl
12.8.2021 14:34 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
12.8.2021 14:35 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
12.8.2021 14:48 Reaguje na Pavel HanzlStejně tak když půlku toho, co ekonomika vyprodukuje následně přerozdělujete.
Ten neustálý nárůst byrokracie tady je kontinuální min od poloviny devadesátek, a to bez ohledu na to, kdo zrovna byl u vesla. A nejsme v tom rozhodně sami, intervence státu do všech sfér společenského života narůstá prakticky všude.
Pavel Hanzl
12.8.2021 17:39 Reaguje na Svatá ProstotoA s aparátem minimálním a bez dluhů!!
Jenže v roce 98 přišel k moc soudruh Zeman a už se to začalo obracet a ouředníci se množili jak malý myši.
Svatá Prostoto
13.8.2021 11:47 Reaguje na Pavel HanzlTo je zase ta vaše selektivní paměť:-).
Myslíte toho soudruha Zemana, který měl koule na to zprivatizovat bankovní sektor ... na rozdíl od těch před ním;-)))?
A nebo máte na mysli Vaška Havlů a jeho legendární projev "blbá nálada", který byl jednoznačně pokusem sestřelit Klause?
A nebo Tošovského, kterého tentýž Vašek udělal předsedou vlády a který tak hezky věnoval IPB Kavnkovi/ČSOB:-)?
Otázky, samé otázky:-))).
Pavel Hanzl
13.8.2021 13:21 Reaguje na Svatá Prostoto"Dost zásadní problém vidím v tom, že většina lidí neví, co se vlastně stalo kolem naší sametovky. Byl to krach celého sovětského impéria, kterého jsme byli členem a náš průmysl na něm byl surovinově i exportně totálně závislý. SSSR se rozpadl a zbankrotoval (rubl spadl na asi 3%!!! své ceny), v r.1991 se rozpadlo RVHP a naše hospodářství šlo do hluboké krize a většina podniků do bankrotu. Proto ta "šoková" varianta, proto to stálé oddlužování firem před privatizací. Celý systém socialistické ekonomiky byl nekompatibilní s ostatním světem a náš průmysl byl technicky asi 20 let zaostalý proti Západu a měl gigantický vnitřní dluh. Kdo tohle nepochopí, pak už nedá nic a skončí s nadáváním jak "Klaus rozkradl republiku".
Svatá Prostoto
13.8.2021 14:50 Reaguje na Pavel HanzlNebo mi chcete tvrdit, že za to, že si Vašci šli navzájem po krku mohli bolšáni? Ale no tak ...
Ano, byli jsme v 89 v řiti, ano, celkově lze devadesátky hodnotit kladně, ale že se během nich dala řada věcí udělat líp (a řada samozřejmě hůř, viz okolní státy) je prostě fakt.
Pavel Hanzl
13.8.2021 21:25 Reaguje na Svatá ProstotoAle zkuste napsat, jak se to mělo udělat lépe s tám materiálem, který jste měl k dispozici.
Petr Pekařík
12.8.2021 20:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.8.2021 22:37 Reaguje na Petr PekaříkPetr Pekařík
14.8.2021 08:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.8.2021 12:10 Reaguje na Petr PekaříkTakhle to funguje v celém vyspělém světě, lidé z propadlých států musí dělat votroky u sousedů za půlku.
Já se ale obávám, že tam směřujeme taky.
Nikdy jdem o práci nežádal a nevím, co to obnáší, živil jsem se jako OSVČ, což je daleko náročnější ale dnes mám práce, že být to před 20. lety, vydělám si na pěkné a bohaté stáří.
Karel Ploranský
12.8.2021 17:10 Reaguje na Jirka ČernýNejvíc se množí ti, kteří "nemají do čeho píchnout".
Je jasné, že ozeleněním ekonomiky klesne produktivita a tudíž zákonitě klesnou příjmy mnoha lidí. Dřív bylo žádoucí, aby lidí s nízkými příjmy migrovali za lepším, v čemž jim výrazně pomáhala individuální mobilita. Tím se vcelku přirozeně likvidovaly málo efektivní výroby ve prospěch efektivnějších. Migrace a mobilita tak byly motorem rozkvětu mnoha ekonomik. Teď se ale přechází k řízenému úpadku a jakákoliv migrace by jej brzdila. Proto je nutné prosadit změny v individuální dopravě, které sice nejsou pro životní prostředí nezbytné, ba dokonce jsou kontraproduktivní, ale znemožní řadě lidí vlastnit automobil, jezdit tak za lepší prací a tím sabotovat řízený útlum ekonomiky :-) No není to krásně vymyšlené?
Pavel Hanzl
12.8.2021 17:43 Reaguje naPetr Pekařík
12.8.2021 20:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.8.2021 22:31 Reaguje na Petr PekaříkPetr Pekařík
14.8.2021 08:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.8.2021 12:13 Reaguje na Petr PekaříkRychlovlaky umožní lidem jezdit do práce i dost daleko, být to u nás, lidé budou dojíždět denně i z Brna do Prahy.
Nejsem si ale jist, že je to správná cesta vývoje.
Viktor Šedivý
11.8.2021 20:08Jo?
Elektromobilů by se prodal zlomek, větrné farmy by zůstaly na dožití, fotovoltaiku by si nechal ten, kdo by vymyslel, jak tím živit klimatizaci.
Pavel Hanzl
14.8.2021 12:14 Reaguje na Viktor ŠedivýSvatá Prostoto
12.8.2021 11:06Jako ale zcela zásadní zde vidím faktor času ... prostě ty změny v minulosti byly rozloženy do daleko delších časových období, než o jaké se pokouší stávající zelená úderka. A podle mého soudu to společnost v klidu rozhodně nedá a povede to její další polarizaci a narůstání antagonismu mezi jednotlivými společenskými skupinami. Což bude ve vyspělých zemích navíc doplněno o frustraci z toho, že u nich se sice utahují šrouby jak o život, ale zbytek světa na to více či méně dlabe, množí se a spotřebovává jak jen může a celková situace se díky tomu samozřejmě nelepší.
Jinak nic proti OZE, ale já si stejně furt myslím, že se bez fúze prostě neobejdeme.
Svatá Prostoto
12.8.2021 14:51 Reaguje naJinak samozřejmě souhlas. Nebýt mého milovaného potomstva, tak bych s hledem na svůj věk z toho měl už docela i srandu ... jak tohle skončí. Takhle mi to nějak nejde:-/.
Pavel Hanzl
12.8.2021 17:52 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.8.2021 11:50 Reaguje na Pavel HanzlZkuste to znovu ... za to nic nedáte a třeba, náhodou, tentokrát, výjimečně ... :-)
Karel Ploranský
12.8.2021 17:22 Reaguje naHledat to nebudu, abych to mohl napsat konkrétně - jen uvedu, že ač mám fantazii celkem bujnou, ani náhodou bych nedokázal vymyslet něco pitomějšího a hlavně ZBYTEČNĚJŠÍHO než ta absurdní témata.
Za ty hovadiny ovšem ti lidé dostali akademické tituly úplně stejně jako absolventi technických oborů!
Takoví "akademici" se v řešení problémů dnešního světa a v budování lepšího světa pro naše potomky opravdu skvěle uplatní...
Pavel Hanzl
12.8.2021 17:45 Reaguje na Karel PloranskýDost století vyspělá Evropa považovala za gigantickou pitomost, že Země je kulatá.
Jarka O.
12.8.2021 19:15 Reaguje na Karel PloranskýPavel Hanzl
12.8.2021 22:34 Reaguje na Jarka O.Tak proč kritizujete mladý, kteří to taky neumí??
Jarka O.
12.8.2021 22:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.8.2021 10:45 Reaguje na Jarka O.Internet je nástroj a manuální práci zvládne každý s jakýmkoliv vzděláním. Ovšem na hodně povolání, většinou taky dobře placených, musíte mít vzdělání.
Proto si rozumně myslící mladí pořizují maximální vzdělání, manuály můžou dělat vždycky.
A řemesla jsou dnes taky přístupná všem, musí mít člověk ale zájem a naučí se.
Svatá Prostoto
13.8.2021 11:55 Reaguje na Pavel HanzlVe Státech, ale třeba i u klokanů, s každý sakra rozmyslí, co vlastně půjde studovat.
Pavel Hanzl
13.8.2021 13:16 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.8.2021 14:54 Reaguje na Pavel HanzlNeteř je Němka a taky jsem čuměl, co to vlastně studuje za obor:-).
Jarka O.
13.8.2021 15:58 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
13.8.2021 21:28 Reaguje na Svatá ProstotoJarka O.
13.8.2021 15:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.8.2021 21:33 Reaguje na Jarka O.Všichni zainteresovaní ouřadové mají potřebné vzdělání i kompetenci, jenže příkaz přišel seshora.....
Pavel Hanzl
13.8.2021 21:38 Reaguje na Jarka O.Ovšem za Nečase dostali i MUDr Ratha, což byla hóóódně veká ryba. Taky proto musel jít a s ostudou...
Jarka O.
14.8.2021 09:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.8.2021 12:23 Reaguje na Jarka O.Vzorků bylo odebráno zavčas asi 130, analýzy proběhly a v archivech jsou uloženy.
Nikdo si nedovolí to skartovat, co kdyby se začalo skutečně vyšetřovat.
Na všech úrovních jsou kompetentní lidi a pokud nechápete, že Bečva není nějaké "opomenutí", nebo "nepřipravenost a neprofesinalita", tak to máte blbý.
Myslet si, že VŠICHNI vzorkaři byli v neděli odpoledne úplně opilí, dementní nebo jinak invalidní, nemůže přece žádný normální jedinec.
Jarka O.
15.8.2021 20:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
15.8.2021 21:54 Reaguje na Jarka O.Bohužel, naše věrchuška takhle lže zcela normálně, odborně se tomu řáká bullshit.
Petr Pekařík
12.8.2021 20:27Pavel Hanzl
14.8.2021 14:02To je přece nesmysl, až se pustíme do masové stavby fv elektráren, bude potřeba každá ruka, horník nebo strojník může montovat fve panely a konstrukce, důlní elektrikář se uplatní nejlépe.
Kolik desetiletí budou potřeba statisíce lidí pracující na kompletní rekonstrukce celé energetiky?
Tolik horníků skutečně nemáme.
Katka Pazderů
18.8.2021 09:06Pavel Hanzl
18.8.2021 10:49 Reaguje na Katka PazderůJá to vidím spíš naopak, tolik horníků, jak budeme potřebovat montérů fve, skutečně nemáme.
Katka Pazderů
18.8.2021 09:08Pavel Hanzl
18.8.2021 10:53 Reaguje na Katka PazderůDotaz: "budou v komunismu peníze?"
Odpověď lektora:" pravověrní komunisté tvrdí, že nebudou, dnešní revizionisté tvrdí, že budou.
Pravdu budou mít asi realisté, kteří tvrdí, že u někoho budou a u někoho ne."