Václav Židek: Ekosystémové služby jsou cestou, jak počítat s hodnotou přírody
V průběhu rozvoje společnosti jsme si z přírody brali všechno, co jsme potřebovali, i když zdroje postupně začaly docházet. S tím, jak se proměňuje náš život, stále více vnímáme, že životní prostředí není jen skříň, z níž si bereme materiální zdroje, ale pro lidi má hodnotu i to, že mohou po práci jít do přírody, na louku, do lesa. A s poznáním přírodních procesů přišlo i zjištění, že ekosystémy přináší třeba ochlazování prostředí pomocí evapotranspirace, přírodní čištění vody, samočistící funkce půdy, vliv na kvalitu ovzduší, ochlazování prostředí ve městech zelení.
To jsou totiž věci, které pokud nevykoná příroda, tak si je především ve městech musíme zaplatit pomocí technologických procesů. A právě hodnocení ekosystémových služeb je cestou, jak jasně popsat přínos ekosystému, jeho hodnotu a veřejný zájem při posuzování dopadů na životní prostředí v celé škále aktivit.
Asociací krajů České republiky jsem byl vyslán do Národní platformy ekosystémových služeb, která se do budoucna stane poradním orgánem Ministerstva životního prostředí. Protíná zájmy nejrůznějších skupiny – od zemědělců, ekologů, přes povodí, ministerstva až po vysoké školy a výzkumné instituce. Pracujeme na procesech, které by umožnili v ČR určit potenciál dopadů na životní prostředí u každého záměru a monetizovat je.
Podívejme se na ekonomické záměry jako je průmyslová zóna, těžba, cestovní ruch současně nejen z hlediska návratnosti investic a přímých přínosů třeba pro zaměstnanost, ale také z hlediska ekosystémových služeb jako chráněného veřejného zájmu. Nejen dopady na samotné životní prostředí, které prostě vždy budou na jedné misce vah (prostě pokud stavíte továrnu, nemůže tam zůstat biotop s mokřady), ale také dopady na fyzické a duševní zdraví obyvatel.
Jakou hodnotu má to, že si lidé nebudou moci vyčistit hlavu od pracovních problémů v přírodě za jejich domem? Jaká je hodnota množství zachycené srážkové vody zachycené v daném místě, které pomůže odvrátit nebo zmírnit záplavu či povodeň?
Hodnocení služeb ekosystémů pracuje se započítáním všech externalit a snaží se určit reálnou cenu některých aktivit. Dnes se třeba pro lyžování vykácí kus lesa, to přináší ekonomický potenciál a cena se určí podle nákladů na zemní a stavební práce.
Ale reálná cena by měla zahrnovat i ekosystémové služby, které zaniknou a případně vzniknou. Dnes takto uvažujeme při investicích do modrozelené infrastruktury, kdy se počítají přínosy po deseti letech versus vstupní náklady. Investice z veřejných zdrojů by měly plně zohlednit začlenění ekosystémových služeb jako součásti odpovědného zadávání veřejných zakázek a současně s nimi počítat i při nakládání s veřejným majetkem, při prodejích.
reklama
Dále čtěte |
Brněnští vědci pomohli otevřít naučnou lesnickou stezku v Mongolsku
Evropský klimatický pakt hledá nové ambasadory pro boj s klimatickou krizí
Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 70 milionů korun na environmentální vzděláváníOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Jaroslav Řezáč
21.6.2023 06:45V ČR není stanovena hodnota " zdravého" životního prostředí a tak nejde vyčíslit společenská hodnota a tím se přistupuje, že žádnou nemá a tak se znehodnocuje životní prostředí všem ostatním, což je další, co se nedefinovalo, že to životní prostředí není jen co se líbí Homo sapiens, ale všem živočichům na místě žijící.
Pojem ekosystémy jsou velmi květnaté téma a jde do toho zahrnout v podstatě cokoliv i drogovou závislost. Člověk je ekosystémem samo o sobě.
Jiří Svoboda
21.6.2023 10:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
21.6.2023 14:50 Reaguje na Jiří SvobodaMy si často myslíme, že máme právo něco využívat jen proto, že jsme na vrcholu jakéhosi evolučního stupně ale my se nedokážeme srovnat ani sami se sebou natož se zvířaty žijícími kolem nás a děláme to tak dobře, že likvidujeme životní prostředí nám všem a když to píšu, tak mám namysli 12 miliónů návštěvníků v Krkonoších, bezuzdné stavění apartmánů, stavění dálnic ale i přístup zemědělců k biodiverzitě. My si dokážeme jen stěžovat na to, jak je všechno v háji ale to je často taky všechno.
Nezasažená půda lidskou činností je třeba to, zvažovat, jestli musíme mít tolik dálnic, skladů průmyslových parků.
Četl jsem, že 50% zemědělské půdy je biologicky mrtvá...to je výsledek zemědělské práce jak hrom, jen nevím, jak dlouho jim to budou všichni tolerovat.
Nebo čističky odpadních vod, které umí pročistit hlavně to, co je vidět, ostatní se vypouští do řek a ty jsou kontaminované.
Mě na tom nejvíc vadí, že naše kolektivní ego nedokáže být minimalistické.
Mnozí myslí tak na nejvýš na ten svůj pupek a dál nedohlédne.
Každý strom, má ekonomickou hodnotu ale my to vidíme jen jako kus dřeva stromy tvoří nějaké prostředí jako organismus, stejně jako řeka je organismus biologicky aktivní a tím, jak toto prostředí ovlivňujeme má negativní vliv na přirozenost " živého" organismu.
Na to abychom dokázali nastavovat regulace k prospěchu přírody a přirozených procesů je třeba opustit sebestřednost a vědět, že vše je propojené a pokud má se člověk psychicky a emocionálně kontinuálně musí tyto přirozené procesy ctít.
Samozřejmně, že se všechno mění ale to se měnilo vždycky, jen to nebylo tak markantní a buď se přizpůsobíme, nebo nebudeme moci být na tomhle světě. Nejsme důležitější jen proto, že jsme si v podstatě zotročili vše co můžeme pro vlastní pohodlí a slávu ale býti si vědomi, že na téhle planetě žije podstatně více živočichů, ptactva, hmyzu, které má stejná práva na existenci a na vývoj v přírodě.
Jiří Svoboda
21.6.2023 15:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV zásadě souhlasím. Ale my jsme ve stavu, který správně popisujete, a ten se navíc stále zhoršuje. A pak tu máme eko-aktivisty, kteří se snaží napravit uzoučký výsek a moc je nezajímá, že v sumě tím situaci často ještě zhoršují. To považuji za špatný přístup.
Zjevně je nezbytné dát přírodě cenu a řešit ten problém přes peníze. Jinak to lidmi nepohne. V tomto jde pan Židek asi správnou cestou. Jen mám obavy, že možností scestí je tam mnoho.
Myslím si, že zastavěných ploch tu není procentuálně až tak moc. Problém asi hlavně je, jak píšete, znehodnocení zemědělské půdy. Ale jak to napravit, nevím, zda je to během století vůbec reálně řešitelné.
