Veronika Trávníčková: Stavění přehrad nás nespasí ani na řece Bečvě ani jinde. Řešení rekordního sucha je jinde
28.5.2020
Jednou z aktuálně připravovaných přehrad je i Skalička na řece Bečvě. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Singr / Ekolist.cz
Se suchem se ustavičně potýkáme již šestým rokem. Největší zasáhlo naše území v letech 2015 a 2018, rok 2020 má zatím našlápnuto k překonání obou. Slovy samotného ministra životního prostředí Richarda Brabce: „Deficit je za těchto 6 let tak obrovský, že skutečně v řadě oblastí přesahuje 1000 litrů na metr2.” V mnoha obcích je již v platnosti omezení používání vody. S vyprahlou půdou se výrazně potýká i naše zemědělství – zemědělské sucho postihlo již 98 % našeho území. Přesto však Ministerstvo zemědělství v pondělí 11. května představilo 31 nových lokalit vyhrazených pro akumulaci povrchových zdrojů vody čekajících na schválení. V generelu míst vyhrazených pro povrchovou akumulaci vod je již 65 lokalit (schválených v roce 2001). Toto rozšíření generelu podpořil i ministr životního prostředí Richard Brabec.
Vybudováním betonových přehrad se však tyto problémy nevyřeší a jejich velká část se s nedostatkem srážek také ocitne na suchu. Jediným dlouhodobým řešením je celoplošná zádrž vody v krajině pomocí změny skladby lesů, zvětšení plochy lesů a zvýšení podílu nelesní zeleně částečným znefunkčněním meliorací, které tak místo rychlého odvedení z krajiny vodu zadrží v nových mokřadech, tůních, rybnících, poldrech a zejména zadržení vody v nivách návratem většiny toků zpět do přírodě blízkého stavu (normální profil koryta, meandry, záplavové nivy).
Jednou z aktuálně připravovaných přehrad je i Skalička na řece Bečvě. Důvodem výstavby je hlavně protipovodňová ochrana pro Přerov. Adekvátní alternativou se stejným efektem protipovodňové ochrany i trvalejší variantou prevence sucha je návrh Hnutí DUHA Olomouc na boční poldr. Boční poldr přispívá ke snížení rizika sucha v krajině. Lesy, louky i tůně navrhované uvnitř poldru pomáhají k zasakování vody do podzemních zásobníků. Z nich se voda uvolňuje v období sucha. Takováto zdravá krajina pak zadržuje mnohem více vody než vybetonované přehrady. Řeka Bečva také patří mezi největší štěrkonosné řeky u nás. Svou energii si vybíjí pohybem štěrků. Při přehrazení řeky se štěrky budou nejen usazovat nad přehradou a bude nutné je uměle bagrovat. Řeka navíc nebude mít kde si svou energii vybíjet, zahloubí se více do země a tím se způsobí i snížení hladiny podzemní vody (což dále povede například k vysychání studní). Sám ministr zemědělství Miroslav Toman na květnové tiskové konferenci potvrdil, že stav Bečvy se zhoršil ze silně na mimořádně podnormální. Kde by se tedy voda v přehradě brala?
Pro více informací o plánované výstavbě přehrady Skalička navštivte stránky www.spojenabecva.cz, kde je možné podepsat elektronickou petici pro zachování toku řeky Bečvy bez přehrad a podpořit tak variatu bočního poldru.
Je nejvyšší čas, aby se s naší krajinou začalo hospodařit šetrněji. Budováním nových přehrad se problémy se suchem nevyřeší a navíc můžeme přijít o řadu cenných lokalit. Například říční náplavy na Bečvě jsou ojedinělým fenoménem v celorepublikovém měřítku – jsou domovem řady vzácných rostlin a živočichů. S výstavbou Skaličky by také zanikla celá Evropsky významná lokalita Hustopeče – Štěrkáč s unikátními lužními lesy i pravidelně zaplavované louky. Lidé, kteří s výstavbou nesouhlasí, se mohou připojit k více než dvou tisícům podporovatelů bočního poldru na www.spojenabecva.cz.
Přečtěte si také |
Jana Orlická: Vysazené stromy po čase potřebují jednoduchou pomoc - odstranění nepotřebných úvazů
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí suchoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (79)
pp
pavel peregrin
28.5.2020 13:37Naprosto zbytečný článek, který se tady v různých provedeních už objevuje mnohokrát. Kdyby slečna opravdu pozorovala přírodu, nemohla by napsat, že sucho minulý rok přišlo až v květnu- přesně naopak, v květnu přišly bohaté srážky a celkově byl květen chladný. Letošní rok je jak přes kopírák. To jen na okraj, jinak nesmysly s znefunkčněním drenáží apod. mě už opravdu začínají unavovat.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 07:59 Reaguje na pavel peregrinŽe zemědělec nemůže napsat nic jiného než vy tady se nikdo divit nebude... že ale podporujete další poškozování krajiny a bráníte tímto i nápravě toho co je tu špatně se stáváte spoluviníkem problému se suchem..... jen, aby jste si toho byl vědom....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.5.2020 10:35 Reaguje na Lukáš KašpárekPíšu to proto, že podobné bláboly se tady opakují už neúměrně mnohokrát. Mě chybí konkrétní technické, racionální kroky k nápravě, ale to tyto články postrádají. Takových teorií napíšu do rána tucet.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 10:56 Reaguje na pavel peregrinTo není teorie.... i vláda sama se zavázala dělat opatření, která jsou v tomto článku.... ale nedělá je a dělá pravý opak, tak na to někteří, kterým na této zemi záleží upozorňují......
Jak má taková slečna/paní donutit mocné, aby dělali co mají?? Je to tedy její chyba, že se v ČR neděje co se má??
Je všeobecně známé co je potřeba dělat, ale poškozovatelé prostě nechtějí přestat poškozovat, protože na tom mají postaveno své podnikání..... jak máme změnit takové lidi???
Když se někdo rozhodne být gauner, tak jen on sám se může změnit... jinak se bude nutit stylem jako to dělá Green Deal... a na to pak gauneři taky nadávají....
Tak nevím jak si to představujete........
Odpovědět
Jak má taková slečna/paní donutit mocné, aby dělali co mají?? Je to tedy její chyba, že se v ČR neděje co se má??
Je všeobecně známé co je potřeba dělat, ale poškozovatelé prostě nechtějí přestat poškozovat, protože na tom mají postaveno své podnikání..... jak máme změnit takové lidi???
Když se někdo rozhodne být gauner, tak jen on sám se může změnit... jinak se bude nutit stylem jako to dělá Green Deal... a na to pak gauneři taky nadávají....
Tak nevím jak si to představujete........
pp
pavel peregrin
29.5.2020 11:49 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud možno odborně se mohu vyjadřovat skutečně jen ke svému oboru. A reálná náprava věcí v našem- a nejen našem-zemědělství není vůbec jednoduchá, vzato komplexně, protože tu nápravu nemáme, myšleno republika, zdaleka ve svých rukou. Zde nejde jen o to, realizovat nějaká opatření ala mokřad, víceletky apod., ale vždy je na konci třeba vidět konkrétní společenské a finanční dopady takových opatření. A tam je právě ten zakopaný pes, v tomto vám dám za pravdu, v systému. Ale ten systém je v podstatě stejný globálně, tudíž založený na zisku, systém kapitalismu a proto se na to dívám poněkud skepticky.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.5.2020 13:43Řešení sucha je jinde, než píše autorka. Ta "její" opatření mohou sucho trochu zmírnit, ale pokud budou srážky nadále klesat a teploty/odpar stoupat, budou ta opatření k ničemu.
Primární důvod sucha je globální změna klimatu, která přenastavila průměrnou polohu řídících tlakových útvarů a proudí k nám sušší a teplejší vzduch. A tady se dostáváme k jádru problému, proč je třeba Hnutí DUHA kritizovat.
1) Její aktivní boj proti bezemisním jaderným elektrárnám (pan Kotecký se vzepřel a již v Hnutí DUHA není)
2) Neochota jasně se přiklonit k účinným systémovým ekonomickým nástrojům jako je jednotná globální v čase progresivní uhlíková daň z těžby fosilních paliv.
1)+2) jsou zásadními konkurenty/nepřáteli uhelné lobby, hlavního způsobitele klimatické změny.
Na základě faktů 1)+2) jsem oprávněn spekulovat, že Hnutí DUHA hájí zájmy uhelné lobby. Rád bych se v tomto mýlil, ale konkrétní chování Hnutí DUHA mne v mém názoru utvrzuje už třeba i tím že autorka v článku vůbec nezmínila onu primární příčinu sucha.
Odpovědět
Primární důvod sucha je globální změna klimatu, která přenastavila průměrnou polohu řídících tlakových útvarů a proudí k nám sušší a teplejší vzduch. A tady se dostáváme k jádru problému, proč je třeba Hnutí DUHA kritizovat.
1) Její aktivní boj proti bezemisním jaderným elektrárnám (pan Kotecký se vzepřel a již v Hnutí DUHA není)
2) Neochota jasně se přiklonit k účinným systémovým ekonomickým nástrojům jako je jednotná globální v čase progresivní uhlíková daň z těžby fosilních paliv.
1)+2) jsou zásadními konkurenty/nepřáteli uhelné lobby, hlavního způsobitele klimatické změny.
Na základě faktů 1)+2) jsem oprávněn spekulovat, že Hnutí DUHA hájí zájmy uhelné lobby. Rád bych se v tomto mýlil, ale konkrétní chování Hnutí DUHA mne v mém názoru utvrzuje už třeba i tím že autorka v článku vůbec nezmínila onu primární příčinu sucha.
KS
Krejcar Stanislav
28.5.2020 14:26 Reaguje na Jiří SvobodaJe to o vzdělání a příkladech předků ! Otázkou je kolik ekologů a ekologických hnutí je postaveno na profesním vzdělání a základech. Je zajímavé, že naši předci před nástupem technické revoluce na světě si vystačili s rybníkářstvím a dokázali žít s přírodou mnohem smysluplněji než dnešní společnost. Jistě nebyla potřeba elektrické energie a pohon hamrů,pil a mlýnů obstarávaly vodní náhony těchto zařízení. Středověk byl rozhodně založen na využívání obnovitelných zdrojů energie. Na hradech a zámcích se vařilo a topilo obnovitelným dřevem a svítilo se lojovými svíčkami a smolnými loučemi. Uhlí přišlo mnohem později, a ropa a ropné produkty ještě později. Je zajímavé, že odpůrci jádra nepřišli nikde na světě s jejím nahrazením jiným medie. Stejně tak ani v případě uhlí a ropy. Dnešní člověk si za stopadesát let využívání elektrické energie na ní natolik zvykl a bere ji jako samozřejmost. Budoucí generace budou stát před úkolem najít náhradu media pro francisovy a kaplanovy turbíny jež budou vyrábět energii nejen pro domácnosti ale i pro průmysl a výrobu životních prostředků bez nichž se dnešní a budoucí člověk neobejde. Ekologická hnutí jsou jen kritici nikoli oponenti a přínosci nových řešení. Kolik lidských odvětví a činností se obejde bez elektrické energie a pro které lidské činnosti je el.energie nezbytnou a nenahraditelnou. Pomalé jaderné reaktory jež se v druhé polovině dvacátého století označovaly jako bezpečné bezproblémové zařízení se někam ze zeměkoule vytratily. A vodíková vize zatím nedokázala a nedokáže ovládat řízenou termonukleární reakci. Primární příčina sucha je možná sledovat v postupu vědeckotechnického vývoje společnosti. Hnutí duha a ostatní českomoravské ekologické spolky jsou jen ......, příznivci doby předtechnické, kdy se o uhlí a ropě a jádru jen mohlo snít v předchůcích Pečírkova kalendáře a věřících Nového lidu.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
28.5.2020 16:26 Reaguje na Krejcar StanislavPrimární důvod sucha je globální změna klimatu, která přenastavila průměrnou polohu řídících tlakových útvarů a proudí k nám sušší a teplejší vzduch. --- velký souhlas. Ostatní příspěvky si pletou příčiny a důsledek. K tomu používané manipulativní výrazy jako "betonové přehrady" jsou účelové zkratky které bych přirovnal k ráně pod pás.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 08:03 Reaguje na Josef StříteckýJeště, že se v ČR najde vždy dost hlupáků jako jste vy, kteří tuto zemi neustále stahují ke dnu... ještě by jsme se tu měli lépe a to takový jako vy nikdy nepřipustí.... jste loutka v rukou mocných.....
Odpovědět
LK
VM
Vladimir Mertan
28.5.2020 15:00 Reaguje na Jiří SvobodaTakže predstava je taká, že prestaneme páliť uhlie a bude zase pršať? Starý Mayovia sucho riešili ľudskými obeťami, fungovalo to asi podobne. Tvrdíte, že k nám prúdi suchý a teplejší vzduch. Preto v apríli bolo 16 dní s výstrahou pred rannými mrazmi. Zmrzli nielen marhule, ale poškodené je napríklad odnožujúce obilie Mrazy pokračovali aj v máji a teraz koncom mája a začiatkom júna hlási model Aladin na Lomnickom Štíte na 10 dní celodenné mrazy a 60 cm snehu. Dôvodom sucha je naozaj hlavne nevhodné rozmiestnenie riadiacich tlakových útvarov, ale to sa cyklicky opakuje, striedajú sa suché a vlhké obdobia. To čo môžeme okamžite zmeniť je štruktúra krajiny a vodu musíme v krajine zachytávať a zdržiavať. Je potrebné diskutovať či poldre, betónové priehrady, sudy v záhradách, alebo rybníky alebo všetko naraz. Musíme pomenovať výhody a nevýhody všetkých opatrení. Priehrady naozaj môžu krajinu vysušovať ak sa začne tok pod priehradou zahlbovať a studne budú naozaj vysychať - to sú správne postrehy. Poldre sú dobré riešenie, všade tam, kde je ešte priestor a podmienky na ich budovanie.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.5.2020 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaJá myslím, že střílíte asi mimo. JE nemusíme řešit vůbec, protože nic nepostavíme. A celosvětová uhlíková daň je taky nesmysl, protože přes největší špinavce neprojde.
Samozřejmě by obě tyhle věci pomohly, ale jsou mimo naše možnosti, takže nemá cenu je řešit.
Odpovědět
Samozřejmě by obě tyhle věci pomohly, ale jsou mimo naše možnosti, takže nemá cenu je řešit.
JS
Jiří Svoboda
29.5.2020 15:07 Reaguje na Pavel HanzlSamozřejmě to MÁ význam řešit a tlačit do toho politiky. Jen pindat na Ekolistu určitě nic nezmůže.
Odpovědět
KP
Karel Padevet
28.5.2020 15:56Pořád opakované hlouposti. Přitom realita je prostá a dlouho známá... všechna voda co tu "spadne" teče pryč. Tak je potřeba udělat vše potřebné, aby tu zůstala... nádrže a přehrady jsou prostě část řešení, navíc v řadě případů dost rychle realizovatelná... (ty velké jistě rychle nejdou). Ale "ideologicky" odmítat vše co může pomoci je klasická činnost zelených.. a když už se něco děje tak to do zblbnutí blokovat, oddalovat řešení a vyhazovat peníze (samozřejmě těch ostatních) oknem.
Odpovědět
Anyr
28.5.2020 21:38 Reaguje na Karel PadevetHele, Kája! Nazdar, Kájo! Kde se tu bereš? Já myslel, že jsi se změnil na milého Jena Šimůnkovic, a ono ne, vy jste asi fakt dva...
To je fakt v háji. XD :D
Odpovědět
To je fakt v háji. XD :D
JS
Jiří Svoboda
29.5.2020 15:16 Reaguje na Karel PadevetDrtivá většina vody co u nás naprší se odpaří!
A pokud budeme budovat další a další odpařovací zařízení opravdu nebude skoro nic odtékat a navíc se budou drasticky snižovat zásoby podzemní vody. Pak začnou schnout nejen smrkové a borové lesy.
Maximum vody potřebujeme ZASAKOVAT! To je zdroj vody pro zeleň, která tu vodu ze země vytahuje a odpařuje.
Odpovědět
A pokud budeme budovat další a další odpařovací zařízení opravdu nebude skoro nic odtékat a navíc se budou drasticky snižovat zásoby podzemní vody. Pak začnou schnout nejen smrkové a borové lesy.
Maximum vody potřebujeme ZASAKOVAT! To je zdroj vody pro zeleň, která tu vodu ze země vytahuje a odpařuje.
JŠ
Jan Šimůnek
28.5.2020 16:25Souhlas s tím, že jenom přehrady nás nespasí. Nicméně zcela jistě jakousi pomocí v boji proti suchu budou a minimálně zajistí dlouhodobý minimální průtok koryty řek a uchrání nejrůznější vodní žoužel před úhynem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.5.2020 16:36 Reaguje na Jan ŠimůnekNezajistí nic. Protože nic nepostavíme. Tahle vláda řeší všechny problémy stylem výstřel do tmy.
Energetika: výstřel směrem mastodont, který už řešit nebude, protože to nebude stát za 20 let a co se bude dít do té doby, netuší.
Přehrady: výstřel směrem k 31 přehradám, který taky nepostaví.
A tak je to se vším.
Odpovědět
Energetika: výstřel směrem mastodont, který už řešit nebude, protože to nebude stát za 20 let a co se bude dít do té doby, netuší.
Přehrady: výstřel směrem k 31 přehradám, který taky nepostaví.
A tak je to se vším.
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 08:15 Reaguje na Pavel HanzlBohužel se v této zemi vždy najde dost blbců, co jí za to plánování hloupostí, které navíc bude řešit jiná vláda bude tleskat.... jsme země, která je plná lidí, kteří brání jejímu zlepšení..... máme tu problémy, protože kdyby jsme je tu neměli, tak by tu hodně Šimůnků, Stříleckých a Padevetů nemělo na co nadávat (při nulovém podílu na řešení problémů) a pozbyli by tím svůj smysl života......
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.5.2020 13:01 Reaguje na Pavel HanzlPokud nic nepostavíme, tak vás to nemusí štvát.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.6.2020 14:15 Reaguje na Jan ŠimůnekMusí. Protože se mělo udělat úplně něco jiného a kvůli těmto kecům se to neudělá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.5.2020 17:22Nevím proč , ale většina diskutujících si článek pořádně nepřečetla a tomu odpovídají i jejich obsahově prázdné poznámky.
Hnutí Duha velmi správně upozorňuje, že existuje podstatně šetrnější řešení než stavba přehrady jako protipovodňové ochrany Přerova.
Nechali vypracovat základní studii " Boční poldr Skalička" a chtějí, aby se realizoval k přírodě podstatně šetrnější a z hlediska ochrany města nejméně srovnatelný postup. /stačí se podívat na ideovou studii /
Pokud existuje řešení, které nevyžaduje likvidaci EVL a ničení přirozené části stávajícího toku Bečvy a zajišťuje ochranu sídla Přerova , potom bychom měli právě taková řešení podporovat.
Odpovědět
Hnutí Duha velmi správně upozorňuje, že existuje podstatně šetrnější řešení než stavba přehrady jako protipovodňové ochrany Přerova.
Nechali vypracovat základní studii " Boční poldr Skalička" a chtějí, aby se realizoval k přírodě podstatně šetrnější a z hlediska ochrany města nejméně srovnatelný postup. /stačí se podívat na ideovou studii /
Pokud existuje řešení, které nevyžaduje likvidaci EVL a ničení přirozené části stávajícího toku Bečvy a zajišťuje ochranu sídla Přerova , potom bychom měli právě taková řešení podporovat.
PH
Pavel Hanzl
28.5.2020 17:53 Reaguje na Miroslav VinklerSamozřejmě, máte pravdu, ale nemá cenu se tím asi vůbec zabývat. To je součást plácalismu téhle vlády, která oslňuje snad jen hlupáky megalomanskými prohlášeními, které sama nemyslí vážně.
Problém je, že se kvůli tomu neprovedou ta skutečně potřebná opatření.
Odpovědět
Problém je, že se kvůli tomu neprovedou ta skutečně potřebná opatření.
LK
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 08:22 Reaguje na Miroslav VinklerJenomže se tu bavíme o lidech jako je Šimůnek nebo Střílecký, atd..., kteří si myslí, že pokud se poškodí životní prostředí, tak je to dobře, protože budou ekologové naštvaní.... že budeme naštvaní všichni a že tím pomáhají podporovat zlo a korupci jim nedochází.... a že i oni potřebují zdravé a fungující ŽP si přes svou aroganci nedokáží vůbec připustit.....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.5.2020 15:39 Reaguje na Lukáš KašpárekRuský bot Šimůnek tvrdí, že OZE poškozují životní prostředí víc než uhlí a ropa a elektroauto má větší emise, než naftový dýzlák. Tak co po nich můžete chtít?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.5.2020 08:54 Reaguje na Pavel HanzlJe rozdíl mezi "tvrdí" a "dokazuje". Ten jste ještě nepochopil.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
30.5.2020 22:41 Reaguje na Pavel HanzlO tom, že elektroauto MÁ větší emise než naftový dýzlák, vůbec nemusíte pochybovat. Pouští je ale do vzduchu nikoliv ze svého výfuku, nýbrž někde jinde. Jestli víte, co znamená pojem účinnost, tak si to můžete sám spočítat. Všechna potřebná data jsou dostupná. Jen je vzít (všechna !) na vědomí a nezavírat oči před těmi, která se nehodí do ideologie. Upozorňuji, že čísla vyjadřující účinnosti jednotlivých prvků hodnoceného systému se nesčítají, nýbrž násobí.
Mimochodem, kolik jste v životě viděl jiných dýzláků, než naftových?
Odpovědět
Mimochodem, kolik jste v životě viděl jiných dýzláků, než naftových?
PH
Pavel Hanzl
31.5.2020 10:08 Reaguje na Karel PloranskýTo je přece ta stále omílaná demagogie.
Elauto má skutečně větší emise než dýzl pouze v jediném případě: pokud se ta elektřina vyrábí z uhlí přes Carnotův oběh, ztráty v distribuci, nabíjení baterie a účinnost elektromotoru.
To je skutečně ještě horší, než přímé pálení nafty s účinností snad 35% v motoru auta.
Ovšem pokud je podíl elektřiny na nabíjené aspoň z 50% vyrábí bez uhlíku, tak vychází eluto už čistěji.
A samozřejmě ideální je nabíjet z fve panelů tam, kde se přes den parkuje.
Pokud bychom se dostali na nějakých 20% bezuhlíkové energie, tak to vychází výrazně lépe i při nabíjení ze sítě.
Odpovědět
Elauto má skutečně větší emise než dýzl pouze v jediném případě: pokud se ta elektřina vyrábí z uhlí přes Carnotův oběh, ztráty v distribuci, nabíjení baterie a účinnost elektromotoru.
To je skutečně ještě horší, než přímé pálení nafty s účinností snad 35% v motoru auta.
Ovšem pokud je podíl elektřiny na nabíjené aspoň z 50% vyrábí bez uhlíku, tak vychází eluto už čistěji.
A samozřejmě ideální je nabíjet z fve panelů tam, kde se přes den parkuje.
Pokud bychom se dostali na nějakých 20% bezuhlíkové energie, tak to vychází výrazně lépe i při nabíjení ze sítě.
JŠ
Jan Šimůnek
31.5.2020 12:27 Reaguje na Pavel HanzlJen v případě, že by se nabíjelo výlučně ve dne. A že by se nejezdilo při počasí, jaké je třeba dnes (obloha zatažená od obzoru k obzoru a vytrvalý déšť). A že by se nejezdilo v zimě (protože FV panely dodají energii jen pár hodin denně a ještě výrazně méně než v létě).
Respektive v zimě je elektromobil stejně na exkrement, protože na rozdíl od normálního auta neumí využít teplo z motoru na vyhřívání kabiny.
Odpovědět
Respektive v zimě je elektromobil stejně na exkrement, protože na rozdíl od normálního auta neumí využít teplo z motoru na vyhřívání kabiny.
LB
Lukas B.
28.5.2020 17:32přiznávám otevřeně, že vodního stavitelství jsem absolvoval pouze tři nebo čtyři semestry, a geologie něco podobného, v hydrologii jem pouhým samoukem, a nemůžu se tedy považovat za více než poučeného laika, ale nemohl by mi někdo erudovanější vysvětlit to zajímavé sdělení (volně cituji), že "tím, jak řeka bude usazovat nad přehradou štěrk nebude řeka moci vybíjet svoji energii, více se zahloubí a tím pádem poklesne hladina spodní vody"? můj ubohý technokratický mozek, který nedokáže pochopit nic novějšího, než hlučné a čmoudící stejnotlaký motor, je na to zřejmě krátký, a potřebuje popostrčit.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.5.2020 20:23 Reaguje na Lukas B.Štrk z horného toku sa usadí v priehrade, nemôže pokračovať ďalej. Vodný tok pod priehradou si zoberie nový štrk zo dna. Tým sa zahĺbi pod úroveň terénu a spodná voda sa zníži spolu s riekou.
Odpovědět
LB
Lukas B.
28.5.2020 20:39 Reaguje na Vladimir Mertanano, to je jediný způsob vysvětlení, které, ač je za vlasy přitažené, je vůbec hodno polemiky.
ono to snad nepůjde dolů přes turbínu a vývařiště? ono se nějak zásadně změní proudění pod přehradou?
samozřejmě profláklý příběh hooverovy přehrady na kolorádu znám, ale skutečně tam vidíte nějakou zásadní podobnost?
Odpovědět
ono to snad nepůjde dolů přes turbínu a vývařiště? ono se nějak zásadně změní proudění pod přehradou?
samozřejmě profláklý příběh hooverovy přehrady na kolorádu znám, ale skutečně tam vidíte nějakou zásadní podobnost?
VM
Vladimir Mertan
29.5.2020 07:25 Reaguje na Lukas B.Ja tento jav môžem pozorovať v praxi. Trenčín -Vážska Kaskáda, staré koryto Váhu sa stále zahlbuje pod úroveň terénu, potoky ani nedotekajú do váhu, ale vsiaknu do štrku skôr ako by sa dostali až do rieky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.5.2020 08:30 Reaguje na Vladimir MertanO co se zahloubí Váh o to se zvýší sklon přítoků. Druhá věc je potom zanesení koryt a množství vody u těch přítoků.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 08:31 Reaguje na Lukas B.Pro vás je reality zjevně přetažená za vlasy.... no nevím proč se vydáváte číst články, na které nemáte dostatečný intelekt a schopnost relevantního posouzení informací.....
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.5.2020 09:12 Reaguje na Lukáš KašpárekVy máte, prosím, mladistvý aktivisto, kolik semestrů z hydrologie?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2020 15:30Já bych spíše řekl, že vrstva štěrkopísku tvoří ochrannou vrstvu před erozí. Pokud jsou ale v korytě balvany, ty jsou důležitější.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2020 15:26 Reaguje na Vladimir MertanAle přehrada vezme a využije energii řeky a ta nebude (aspoň pod přehradou) erodovat, protože poteče pomalu.
Koryto řeky je hodně utěsněné a moc vody se z něj nevsákne. Úroveň spodní vody je dána hlavně schopností zasakovat srážky a množstvím zeleně, která vodu vytahuje.
Odpovědět
Koryto řeky je hodně utěsněné a moc vody se z něj nevsákne. Úroveň spodní vody je dána hlavně schopností zasakovat srážky a množstvím zeleně, která vodu vytahuje.
VM
Vladimir Mertan
30.5.2020 00:39 Reaguje na Jiří SvobodaUtesnené môže byť iba betónové umelé koryto, prirodzene presakuje rieka štrkmi a vytvára úroveň spodnej vody
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
1.6.2020 14:45 Reaguje na Vladimir MertanŘíční koryto již z principu mnoho vody nepropustí. Jinak bychom neměli řeky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.5.2020 15:41 Reaguje na Vladimir MertanMoravské řeky už dávno žádný štrk zo dna nemajú a nemůžou se zahloubit víc, než nějaký centimetr za 300 let. Toho bych se nebál.
Odpovědět
va
vaber
29.5.2020 15:43 Reaguje na Vladimir Mertanvy jste snad viděl pod pod přehradou vymleté koryto do nějaké kritické hloubky? vymýšlíte nesmyslné teorie ,jak se asi vytvořil Velký kaňon v USA? a jiná údolí na řekách ,tam kdysi někdo postavil přehradu?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
29.5.2020 18:39 Reaguje na vaberSamozrejme, je to známy jav, dá sa pozorovať napríklad na celej Vážskej kaskáde. Priehrady sú plné nánosov, Krpelany, Hričov, Nosice a starý pôvodný tok Váhu sa zahĺbil nižšie pod úroveň terénu. Jasné že rieky prirodzene vytvárajú kaňony v miestach, kde sú na to podmienky ale v nížine na rovine rieka meandruje a svoju silu si minie v bočnej erózii a pri vytváraní zákrut a náplavov. Pozrite si ako tečú posledné nezregulované rieky v Európe, napríklad rieka Prut na dolnom toku, alebo rieka Desna na Ukrajine.
Odpovědět
va
vaber
30.5.2020 08:40 Reaguje na Vladimir Mertan podívejte se na Rýn v Německu jak je upravený. Přehrada silný proud zabrzdí a může silně omezit průtok řeky při povodni a snížit vymílání dna a břehů . Rovněž nemluvíte o tom ,že nad přehradou se naopak hladina vody zvýší a když se pod přehradou spodní voda podle vás sníží, nad přehradou se musí zvýšit. Nezregulované řeky si vytvářejí koryto jak se jim hodí a koryto není stabilní ,to již v u nás není možné. Když hledám pravdu nemohu být zaujatý.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.5.2020 06:34 Reaguje na vaberTo už není řeka ale ve většině toku v podstatě betonový kanál.
Odpovědět
va
vaber
31.5.2020 17:59 Reaguje na Miroslav Vinklernenapsal jsem to jako příklad k následování ale vody zadržuje maximum co je možné
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.5.2020 21:01Nevím jak přehrada, dle autorky pomáhá se zrychlením odtoku vody pryč? Dál , protože se snažím číst pořádně mi uniká v článku popisovaný mechanismus řeky, kdy "se štěrky budou nejen usazovat nad přehradou a bude nutné je uměle bagrovat. Řeka navíc nebude mít kde si svou energii vybíjet, zahloubí se více do země". Tak bude díky přehradě potřeba uměle bagrovat nebo se řeka bude zahlubovat? Zatímco přehrada je schopna dodávat řece pod ní v průběhu celého roku stabilní množství vody , poldr toto neumí. Celkem by mě potom zajímalo jak si HD představuje to: zadržení vody v nivách návratem většiny toků zpět do přírodě blízkého stavu (normální profil koryta, meandry, záplavové nivy). To jako vystěhujeme a přestěhujeme pomalu třetinu národa, přeložíme silnice a železnice? Ono se stačí podívat na mapu kudy teče ta většina vodních toků a jaká je tam infrastruktůra.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 08:40 Reaguje na Jarek SchindlerStabilní průtok má opravdová řeka sama, stejně jako, že zadržuje přirozeně koloběh vody v krajině.... pokud má meandry a další přirozené složky a hlavně pokud se pracuje na nápravě horní částí povodí a to jsou zpravidla lesy a hory/podhůří.... jenomže nikomu ze státních složek se nechce nic dělat a řešit, tak raději nalžou lidem, že je potřeba přehrady a jak je vidět, tak se vždy najde dost hlupáků co jí za to budou tleskat..... ČR je absurdistán......
Když vidím jak se pořád dávají miliardy do toho, aby se voda pořád dál a dál odváděla a přitom mluví stát o suchu, tak je to opravdu žalostné...... pořád dokola se upravují koryta řek technickými opatřeními, pořád dokola se opravuje odvodnění za těžké peníze a pak se tu lidi furt diví, že je tu sucho a říkají, že je to tím, že míň prší......
Země hloupých lidí......
Odpovědět
Když vidím jak se pořád dávají miliardy do toho, aby se voda pořád dál a dál odváděla a přitom mluví stát o suchu, tak je to opravdu žalostné...... pořád dokola se upravují koryta řek technickými opatřeními, pořád dokola se opravuje odvodnění za těžké peníze a pak se tu lidi furt diví, že je tu sucho a říkají, že je to tím, že míň prší......
Země hloupých lidí......
JC
Joseph Chlor
29.5.2020 09:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek"Země hloupých lidí......"
Generalizace takřka fašounského rázu. Ale možná jen vzácná a úderná sebekritika ?
Hezký den.
Odpovědět
Generalizace takřka fašounského rázu. Ale možná jen vzácná a úderná sebekritika ?
Hezký den.
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 11:11 Reaguje na Joseph ChlorJá jen nazývám věci pravými jmény.... pravda je často neradostná, to ano....
Jak by jste nazval člověka co bojuje za to, aby politici korumpovali, aby nás zadlužovali a aby nám ničili životní prostředí?
Nikdo neříká, že jsou tu hloupý všichni..... ale bohužel se k tomu přiznala minimálně nadpoloviční většina dle posledních dvou prezidentských voleb...... to byl jeden velký průzkum inteligence obyvatel.....
Odpovědět
Jak by jste nazval člověka co bojuje za to, aby politici korumpovali, aby nás zadlužovali a aby nám ničili životní prostředí?
Nikdo neříká, že jsou tu hloupý všichni..... ale bohužel se k tomu přiznala minimálně nadpoloviční většina dle posledních dvou prezidentských voleb...... to byl jeden velký průzkum inteligence obyvatel.....
rl
rýpal lesní
29.5.2020 17:35 Reaguje na Lukáš KašpárekJiž v dávných dobách byly na tocích vodní díla, mlýny, vzdouvací objekty, propusti, závlahové rigoly, těžící přepážky na těžbu materiálu sunutého po dně, stejně jako další hospodaření, bylo založeno vodní právo. Tehdy ale do toho nikdo neplantal politiku, ani panovník. Ctilo se právo držby, majetku, užívání a předcházení škodám, a samozřejmě i ochrana a vodní zdroje. Možná primitivně, ale poctivě. Podle sedláckého rozumu. Takže plést do toho prezidentské volby není zrovna relevantní.
Způsob vedení účasti veřejnosti, to je jiná. K tomu si přečtěte níže. Souhlasím ale s vámi, že nynější situace a východiska jsou neradostné, ale je to o lidech, kteří zde před 30 lety nastavovali nový systém a veleli tomu. Problém je také to, jak odborně se řeší dané věci. Korupce byla i za 1. republiky, ale s tímto ji nespojujme.
První příspěvek vlákna od J.S. správně reaguje na nesoulad odborných znalostí a citového tvrzení autorky, jistě vedené snahou o dobrou argumentaci, ve prospěch přírody. Ale tento "rozpor" politika nevyřeší. A mimochodem, i mě vadí větší podíl technických opatření, ale někde jsou plně na místě. Jde o to, aby byly nasazovány tam, kde přírodě blízká opatření nestačí. Objem té zachycované vlny je cca 22 mil m3, což je zhruba zachycovaný objem - retenční prostor. Poldr může mít cca 1/3 tohoto objemu ( 7,2 mil m3 ) - vše jen podle mapy a dostupných pramenů, bez nastudování dokumentace. Mimochodem, technické údaje vodního díla nejsou zveřejněny kompletní, takže jsem trochu musel dopočítávat.
Suma sumarum, navrhuje se k převozu klavíru stěhovací vůz a čtyři chlapi, článek hovoří o tom, že se dá klavír rozmontovat a odnést kus po kuse v kapse. Technicky proveditelné je obojí, ale uši bude jedno řešení rvát excelentně. Ano, jde to seřídit, ale to je o té práci v povodí a kdoví, zda se zvládne. Zatím to moc neumíme ani tam kde na to máme vliv, a každý den to zhoršujeme. Viz můj příspěvek dole. Já jsem pro ty stěhováky a současně odnést židli, noty, krajkovou dečku, svícínek, vázičku s kytičkama i dohlédnout na koncertmajstra, aby někde nepřišel k úhoně. <rýpal lesní>
Odpovědět
Způsob vedení účasti veřejnosti, to je jiná. K tomu si přečtěte níže. Souhlasím ale s vámi, že nynější situace a východiska jsou neradostné, ale je to o lidech, kteří zde před 30 lety nastavovali nový systém a veleli tomu. Problém je také to, jak odborně se řeší dané věci. Korupce byla i za 1. republiky, ale s tímto ji nespojujme.
První příspěvek vlákna od J.S. správně reaguje na nesoulad odborných znalostí a citového tvrzení autorky, jistě vedené snahou o dobrou argumentaci, ve prospěch přírody. Ale tento "rozpor" politika nevyřeší. A mimochodem, i mě vadí větší podíl technických opatření, ale někde jsou plně na místě. Jde o to, aby byly nasazovány tam, kde přírodě blízká opatření nestačí. Objem té zachycované vlny je cca 22 mil m3, což je zhruba zachycovaný objem - retenční prostor. Poldr může mít cca 1/3 tohoto objemu ( 7,2 mil m3 ) - vše jen podle mapy a dostupných pramenů, bez nastudování dokumentace. Mimochodem, technické údaje vodního díla nejsou zveřejněny kompletní, takže jsem trochu musel dopočítávat.
Suma sumarum, navrhuje se k převozu klavíru stěhovací vůz a čtyři chlapi, článek hovoří o tom, že se dá klavír rozmontovat a odnést kus po kuse v kapse. Technicky proveditelné je obojí, ale uši bude jedno řešení rvát excelentně. Ano, jde to seřídit, ale to je o té práci v povodí a kdoví, zda se zvládne. Zatím to moc neumíme ani tam kde na to máme vliv, a každý den to zhoršujeme. Viz můj příspěvek dole. Já jsem pro ty stěhováky a současně odnést židli, noty, krajkovou dečku, svícínek, vázičku s kytičkama i dohlédnout na koncertmajstra, aby někde nepřišel k úhoně. <rýpal lesní>
GP
Galipoli Petr
2.6.2020 09:11 Reaguje na rýpal lesníTo přirovnání se stěhování klavíru... famosní.... s dovolení...si jej vypůjčím (jako citát i s uvedením autora, samozřejmě :-))
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.5.2020 07:52 Reaguje na Lukáš KašpárekPan Kašpárek opět nezklamal. Můžete, bez politické agitky, když už se ke všemu musíte vyjadřovat, normálně odpovědět na položené otázky? Samozřejmě to můžete rozvést o ten stabilní průtok v době sucha a třeba i o to, jak si představujete nápravu v horních částech povodí. Tam se dá tok pouze zpomalit. Zajímaly by mě i ty meandry třeba právě na té Bečvě. Jinak si už konečně uvědomte, že přehrada vodu neodvádí ale naopak zadržuje. Při změně struktury srážek ( přívalové deště) to bude naopak velice aktuální.
Odpovědět
VK
Václav Kain
28.5.2020 22:14Přehrada nic nevyřeší a navíc jak dlouho by trvala její výstavba? Jediná šance je rozorat ty obrovské lána řepky a kukuřice.Zakládat remízky a mokřady,ale to bychom sáhli Babišovi do kšeftu a to je nepřípustné.Největší škodná je Babiš.
Odpovědět
LK
JC
Joseph Chlor
29.5.2020 08:57 Reaguje na Václav KainNikdy to v životě není jen o " jediné šanci".
Takový pohled je pohledem propagandistickým (falešné dilema).
"Největší škodnou jste i vy", i vy konzumujete coby součást oněch cca 10 0000 000 konzumentů produktů zdejší (ale i zahraniční) přírody (jejíž součástí je samozřejmě i úspěšný domácí kapitalista pan Babiš).
Přeci jen některé záležitosti přehrady řeší. Možná i vaše starosti o vodu...nebo o splavnost řeky....možná i váš volný čas (rybolov, koupání, vodní sporty)....
Odpovědět
Takový pohled je pohledem propagandistickým (falešné dilema).
"Největší škodnou jste i vy", i vy konzumujete coby součást oněch cca 10 0000 000 konzumentů produktů zdejší (ale i zahraniční) přírody (jejíž součástí je samozřejmě i úspěšný domácí kapitalista pan Babiš).
Přeci jen některé záležitosti přehrady řeší. Možná i vaše starosti o vodu...nebo o splavnost řeky....možná i váš volný čas (rybolov, koupání, vodní sporty)....
va
vaber
29.5.2020 15:48 Reaguje na Václav Kainobilí as chová k půdě úplně stejně jako řepka nebo kukuřice nebo brambory,největší škodná jsou hlupáci v naší zemi a to Babiš určitě není,
Odpovědět
rl
rýpal lesní
31.5.2020 14:17 Reaguje na Václav KainPane Kaine, doporučuji se podívat na některou z mapových aplikací, přepnout ji do režimu zobrazení náhledu leteckého pohledu a uvidíte, že hlavní problém na polích je ORÁNÍ PO SPÁDNICI ( pro neznalé z kopce dolů ), místo správného po vrstevnici ( to jsou ty čáry v mapě o stejné nadmořské výšce. Pokud tohle nezvládnou ti hospodařící zemědělci a majitelé polí, včetně úředníků, ohlídat, je marné cokoliv očekávat od změny plodin a kultur. Voda brázdami odtéká a vytváří i vodní erozi. Volba plodin může zčásti dopady ovlivnit, a zde vámi zmiňovaná řepka není až tak riziková, jako plodiny jiné. Zdraví <rýpal lesní>
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
1.6.2020 14:53 Reaguje na rýpal lesníJenže to jim nevysvětlíte. Zejména ne Kašpárkovi. Ten slyší řepka/Babiš a mozek se mu přepíná do módu, kdy je schopen psát jenom vulgarity. Přehrady (ne všude) mají smysl pro zadržování vody v době, kdy její více (zima a hlavně jaro + přívalové deště) a nadlepšovat průtoky v době, kdy voda schází (letní měsíce). Zároveň výpar vody snižuje teplotu okolí. Schválně se koukněte na výparné teplo vody.
Odpovědět
JC
Joseph Chlor
29.5.2020 08:48Několik postřehů k zamyšlení.
Zadržování vody v krajině - moc hezká věc. Ideální by bylo skutečně to, kdyby voda jednak vsakovala a udržovala potřebnou hladinu spodní vody , jednak např. působila příznivě na mikroklima, dále na biodiverzitu a samozřejmě bylo jí dost na to, aby se dala naakumulovat pro období kdy jí je nedostatek.
To by bylo vskutku nádherné !!
Jenže jak ji dostat do míst spotřeby ? Když tam žádná voda nespadne a o spodní vodu se již někde vedou spory, aby bylo jí dost aspoň ke konzumaci, mytí, praní atd. ? Zavlažovací vodovod , nic jiného mě nenapadá, tedy vyhrnout si rukávy a po vzoru předchozích režimů něco užitečného a co nejplošnějšího vybudovat, i pro další generace.
Skladba lesů. Hmmm.... Tak jak je to se zadržováním vody ? Jehličnaté stromy (a na ně napojené porosty) jí zadržují méně ? O kolik méně ?
Že je likviduje kůrovec ? Hmmm....Kůrovcem zasažený les (nejprve jde o malé ostrůvky , ty se ale majitelům nevyplatí odstranit, bohužel dnes je rozhodující krátkodobý zisk a jeho abolutní výše) neplní své funkce ? Včetně funkcí vodohospodářekých ? Vytěžený les je na tom lépe ?
Apropo, jehličnaté (neopadavé) stromy "dýchají" svými listy i v zimě.
Tůňky (sám jsem pár založil), rybníčky atd....moc hezké, kouzelný kus přírody. A co komáři ? Prý se sem brzy nastěhuje onen komár, který roznáší malarii....
No a co život v těch říčkách čim potocích , do kterých v období sucha nelze připouštět vodu z přehrad ? Ten nám nevadí, že bude zlikvidován ?
Nemusí existovat jen megapřehrady, obecně vzato je to o tom, jak skloubit dohromady nabídku a poptávku, včetně té ekologické (životní prostředí hub, rostlin, živočichů ). Ta může mít samozřejmě jak charakter plošný, tak úzce lokální. Takže pestrost, jak taky jinak. Ne dogmata, ale život sám.
Tedy ne vše malé musí být nutně hezké....a naopak, někdy je prostě těch monster zapotřebí, lidí přibývá, jejich konzumace roste, čeká nás prý sucho takřka permanentní....
A ještě, s odpuštěním, sračky. Ty nám bohužel právě že nejvíce v oblastech horských a podhorských stále stékají a odtékají " neposkvrněné". Takže místo programu " dešťovka" raději program " hovňačka " ?
Na odlehčení :
"...Na dějiny se lze dívat různým způsobem a je možno vynalézt četné všeobecné formule, které jsou dosti obsáhlé, aby se zdály přiléhavými, jsou-li fakta pečlivě vybrána. Předkládám bez přílišné vážnosti tuto alternativní theorii příčin průmyslové revoluce : industrialismus je důsledkem moderní vědy, moderní věda byla umožněna Galileem, Galileo Koperníkem, Koperník renesancí, renesance pádem Cařihradu, pád Cařihradu byl způsoben stěhováním Turků, stěhování Turků mělo svoji příčinu ve vysychání Střední Asie. Proto základním studiem při pátrání po historických příčinách je hydrografie (vodopis)...."
(B. Russell : Svoboda a organizace)
Ještě douška.
Řeknou - nejsou peníze. A mají pravdu. Ty peníze, na které jsme zvyklí , možná fakt nejsou (až na to, že jich naši guvernéři /jsme kolonií ???/ dokázali nedávno vyrobit , takřka bezpracně, za cca 2 biliony korun). No ale proč by měly existovat jen tyto peníze ? Tedy jen jedna fiat měna zatížená úrokem ?
No a mají být peníze cílem - anebo prostředkem ?
Odpovědět
Zadržování vody v krajině - moc hezká věc. Ideální by bylo skutečně to, kdyby voda jednak vsakovala a udržovala potřebnou hladinu spodní vody , jednak např. působila příznivě na mikroklima, dále na biodiverzitu a samozřejmě bylo jí dost na to, aby se dala naakumulovat pro období kdy jí je nedostatek.
To by bylo vskutku nádherné !!
Jenže jak ji dostat do míst spotřeby ? Když tam žádná voda nespadne a o spodní vodu se již někde vedou spory, aby bylo jí dost aspoň ke konzumaci, mytí, praní atd. ? Zavlažovací vodovod , nic jiného mě nenapadá, tedy vyhrnout si rukávy a po vzoru předchozích režimů něco užitečného a co nejplošnějšího vybudovat, i pro další generace.
Skladba lesů. Hmmm.... Tak jak je to se zadržováním vody ? Jehličnaté stromy (a na ně napojené porosty) jí zadržují méně ? O kolik méně ?
Že je likviduje kůrovec ? Hmmm....Kůrovcem zasažený les (nejprve jde o malé ostrůvky , ty se ale majitelům nevyplatí odstranit, bohužel dnes je rozhodující krátkodobý zisk a jeho abolutní výše) neplní své funkce ? Včetně funkcí vodohospodářekých ? Vytěžený les je na tom lépe ?
Apropo, jehličnaté (neopadavé) stromy "dýchají" svými listy i v zimě.
Tůňky (sám jsem pár založil), rybníčky atd....moc hezké, kouzelný kus přírody. A co komáři ? Prý se sem brzy nastěhuje onen komár, který roznáší malarii....
No a co život v těch říčkách čim potocích , do kterých v období sucha nelze připouštět vodu z přehrad ? Ten nám nevadí, že bude zlikvidován ?
Nemusí existovat jen megapřehrady, obecně vzato je to o tom, jak skloubit dohromady nabídku a poptávku, včetně té ekologické (životní prostředí hub, rostlin, živočichů ). Ta může mít samozřejmě jak charakter plošný, tak úzce lokální. Takže pestrost, jak taky jinak. Ne dogmata, ale život sám.
Tedy ne vše malé musí být nutně hezké....a naopak, někdy je prostě těch monster zapotřebí, lidí přibývá, jejich konzumace roste, čeká nás prý sucho takřka permanentní....
A ještě, s odpuštěním, sračky. Ty nám bohužel právě že nejvíce v oblastech horských a podhorských stále stékají a odtékají " neposkvrněné". Takže místo programu " dešťovka" raději program " hovňačka " ?
Na odlehčení :
"...Na dějiny se lze dívat různým způsobem a je možno vynalézt četné všeobecné formule, které jsou dosti obsáhlé, aby se zdály přiléhavými, jsou-li fakta pečlivě vybrána. Předkládám bez přílišné vážnosti tuto alternativní theorii příčin průmyslové revoluce : industrialismus je důsledkem moderní vědy, moderní věda byla umožněna Galileem, Galileo Koperníkem, Koperník renesancí, renesance pádem Cařihradu, pád Cařihradu byl způsoben stěhováním Turků, stěhování Turků mělo svoji příčinu ve vysychání Střední Asie. Proto základním studiem při pátrání po historických příčinách je hydrografie (vodopis)...."
(B. Russell : Svoboda a organizace)
Ještě douška.
Řeknou - nejsou peníze. A mají pravdu. Ty peníze, na které jsme zvyklí , možná fakt nejsou (až na to, že jich naši guvernéři /jsme kolonií ???/ dokázali nedávno vyrobit , takřka bezpracně, za cca 2 biliony korun). No ale proč by měly existovat jen tyto peníze ? Tedy jen jedna fiat měna zatížená úrokem ?
No a mají být peníze cílem - anebo prostředkem ?
B5
Bohumil 56gogo
29.5.2020 09:02kdy už konečně pochopíte že potoky řeky pramení u nás !! tudíž ta voda tu musí zůstat v jakékoliv podobě a rybníky a nádrže jsou jednou z nich tůňky v potocích je základ , když tady nenaprší nenasněží tak se ty židla nenapojí neobnoví !!!a okolní státy by se měly podílet a chránit na záchraně vody u nás LABE ,VLTAVA ,MORAVA ODRA ,BEČVA A JINÉ JSOU TOKY KTERÉ NAPÁJÍ VELETOKY KTERÉ VYUŽÍVAJÍ OKOLNÍ STÁTY K LODNÍ DOPRAVĚ !!!!voda je život pro floru i faunu a lidstvo !!!jednoznačně zadržovat!!!!
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 11:14 Reaguje na Bohumil 56gogoAno, ale inteligentně a ne jako slepý blázen pomocí přehrad na prvním místě.....
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
29.5.2020 09:04Nechápu, proč se stále staví zadržení vody v krajině a přehrady proti sobě, jako kdyby se jedno s druhým vylučovalo.
Odpovědět
NP
Nedělský Petr
29.5.2020 10:58 Reaguje na Viktor ŠedivýProtože v černobílém vidění světa u části diskutérů na tomto fóru je fádně definovaná mantra "zadržení vody v krajině" jedné přípustné řešení a výstavba přehrad a vlastně čehokoliv co není natřené nazeleno děs a běs.
Věřím ale, že většina lidí vidí barevně a proto má smysl si o tom tady psát.
Myslím že naprostá většina technicky vzdělaných vodohospodářů, kteří mají co do činění s plánováním přehrad absolutně respektuje nezbytnost realizace takových opatření v krajině, která zvýší vsak, zpomalí odtok vody a vodu v krajině na nějaký čas zadrží. Přehrady neprezentují jako opatření, která by tyto funkce krajiny měla nahradit, ale jako opatření, která by měla jako doplněk sloužit pro uspokojení těch potřeb společnosti, které naše zatím (a zcela jistě se to bude velmi rychle zlepšovat :-))poškozená krajina nedokáže uspokojit (ochrana před povodněmi, zásoba vody pro vodárenské, zemědělské a průmyslové odběry a doplňkově i další funkce).
Stejně tak věřím, že si naprostá většina environmentálně, humanitárně i jinak vzdělaných odborníků, přínos přehrad uvědomuje.
Pokud tedy má nějaká přehrada smysl v komplexu na sebe navazujících opatření, tak proč toho nevyužít?
Odpovědět
Věřím ale, že většina lidí vidí barevně a proto má smysl si o tom tady psát.
Myslím že naprostá většina technicky vzdělaných vodohospodářů, kteří mají co do činění s plánováním přehrad absolutně respektuje nezbytnost realizace takových opatření v krajině, která zvýší vsak, zpomalí odtok vody a vodu v krajině na nějaký čas zadrží. Přehrady neprezentují jako opatření, která by tyto funkce krajiny měla nahradit, ale jako opatření, která by měla jako doplněk sloužit pro uspokojení těch potřeb společnosti, které naše zatím (a zcela jistě se to bude velmi rychle zlepšovat :-))poškozená krajina nedokáže uspokojit (ochrana před povodněmi, zásoba vody pro vodárenské, zemědělské a průmyslové odběry a doplňkově i další funkce).
Stejně tak věřím, že si naprostá většina environmentálně, humanitárně i jinak vzdělaných odborníků, přínos přehrad uvědomuje.
Pokud tedy má nějaká přehrada smysl v komplexu na sebe navazujících opatření, tak proč toho nevyužít?
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 11:15 Reaguje na Nedělský PetrAž na to, že politici na vedoucích funkcích přehrady jako +- jediné řešení propagují.... musíte vidět celou realitu a ne jen její teorii.....
Odpovědět
NP
Nedělský Petr
29.5.2020 12:03 Reaguje na Lukáš KašpárekNemyslím, že politici propagují stavbu přehrad. Nevím o žádném z nich, který by za posledních 30 let jejich význam dlouhodobě propagoval a viditelně podporoval výstavbu nových. Důvodem je podle mne jednoznačně negativní PR, které je s tímto tématem spojeno.
Spíš mi přijde, že se politici posledních pár let schovávali za téma "opatření pro zadržení vody v krajině", což je pro většinu voličů dostatečně fádní pojem, nikoho konkrétního to nepoděsí a proto je to mediálně bezpečné.
Je třeba pracovat s fakty a ne s dojmy. A tím nechci říct, že by v tom něco udělali.
Odpovědět
Spíš mi přijde, že se politici posledních pár let schovávali za téma "opatření pro zadržení vody v krajině", což je pro většinu voličů dostatečně fádní pojem, nikoho konkrétního to nepoděsí a proto je to mediálně bezpečné.
Je třeba pracovat s fakty a ne s dojmy. A tím nechci říct, že by v tom něco udělali.
JŠ
Jan Šimůnek
30.5.2020 08:55 Reaguje na Nedělský PetrJde spíš o "jediné nyní a tím, co je po ruce, zvládnutelné".
Odpovědět
JC
Joseph Chlor
12.10.2020 16:53 Reaguje na Viktor ŠedivýJe to dáno zejména výchovou a vzdělávacím systémem...a finančním systémem, ten staví také na poměrně primitvní a vulgární dichotomii.
Jeden citát :
"...Útočník stěží dohlédne dál než k dichotomii mezi výhrou a prohrou. Jako šachový hráč, vždy podléhá pokušení udělat nějaký riskantní tah a dosáhnout rychlého vítězství. Kázeň vždy hledat ten nejlepší tah na šachovnici si lze obtížně osvojit, ještě obtížněji je KÁZEŇ UDRŽET. HRÁČŮV ZRAK MUSÍ PRONIKAT DO VĚTŠÍCH DÁLEK, OBSAHNOUT ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI..."
(G. Bateson : Mysl a příroda, nezbytná jednota /1979/)
Odpovědět
Jeden citát :
"...Útočník stěží dohlédne dál než k dichotomii mezi výhrou a prohrou. Jako šachový hráč, vždy podléhá pokušení udělat nějaký riskantní tah a dosáhnout rychlého vítězství. Kázeň vždy hledat ten nejlepší tah na šachovnici si lze obtížně osvojit, ještě obtížněji je KÁZEŇ UDRŽET. HRÁČŮV ZRAK MUSÍ PRONIKAT DO VĚTŠÍCH DÁLEK, OBSAHNOUT ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI..."
(G. Bateson : Mysl a příroda, nezbytná jednota /1979/)
MU
Michal Ukropec
29.5.2020 10:06Nemá vůbec cenu reagovat. Další důkaz toho, že Duha soustavně a cílevědomě pracuje na devastaci naší krajiny.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
29.5.2020 11:19 Reaguje na Michal UkropecMůžete nám tu vysvětlit jak? Ten kdo nechce beton v krajině a propaguje obnovu přirozených funkcí krajiny je ten kdo jí chce poškodit?? Trochu zvrhlé přemýšlení ne???? Nenosíte i trenky naopak????
Odpovědět
va
vaber
29.5.2020 15:56 Reaguje na Lukáš Kašpárekplocha kterou by zabral beton pro přehrady je třeba jen malý zlomeček, betonu pod domy ,skladovací haly ,dálnicemi, a jakékoliv jiné stavby, nejsem pro betonování ,ale beton je jen obyčejná skála v korytě řeky
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.5.2020 21:13 Reaguje na Lukáš KašpárekZatím jsem si všiml, že Bláhoví Duhové jen proti všemu brojí, a souhlasí pouze s tím, za co dostanou zaplaceno. Solária od Bursíků, biopaliva od Burešů, případě podporují vybití veškeré zvěře v přírodě podle instrukcí Jana Metzla za peníze od lesů České republiky.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
29.5.2020 16:28Pozdravení všem diskutujícím i paní autorce. Ač ne se vším co je uvedeno v textu článku a v následné diskusi souhlasím, poskytnu skromnou radu či názor ve smyslu obhájení jedné i druhé pravdy, o kterých si myslím, že ta správná je někde v půli. Jsem přesvědčen o tom, že technické i agrotechnické a lesnické opatření, spolu s omezením odtokového koeficientu v zástavbě, spolu se snahou zasáknout vodu přednostně před jejím použitím a vypuštěním, či jen prostým odtokem, a to vše spolu, nerozdílně, může zčásti zajistit řešení k suchu i povodním. Dané opatření jsou jedním s předpokladů, a musí být navrženy se znalostí místních podmínek.
O tom, které řešení bude zvažováno, je určující koncepce ( územní plány, vodní politiky a ostatních technických i přírodovědných dokumentů ). V roce 2020 Ministerstvo zemědělství předkládá Předběžný přehled výrazných problémů nakládání s vodami, zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí Dunaje, kan Dyje Morava i Bečva spadá. Tento klíčový materiál je nyní k diskusi pro zpracování plánů povodí ( co se bude v povodí toků realizovat ) pro 3. etapu plánování, vycházející ze směrnice Rady EU 2000/60/ES, a bude určovat podmínky vodní politiky v letech 2021 - 2027. Termín připomínkování je veřejnosti otevřen dle vyhlášení projednávání do 22.6.2020 na adresu Ministerstva zemědělství ČR, pro uvedené povodí. Není nic snadnějšího, nežli se se svými připomínkami přihlásit, zpracovat je, odeslat písemnou či mailovou formou. V rámci tohoto se přezkoumává a aktualizují současně platné plány oblastí ( Dyje, Horní Morava, Střední Morava, Dolní Morava ). Informacemi z místní úrovně, podloženými faktickými a odbornými údaji, či stanovisky zástupců veřejnosti, je lze připomínkovat a také korigovat. Bližší údaje jsou uvedeny na stránkách Povodí Moravy s.p., Min. zemědělství ČR a také na stránkách - úředních deskách obcí. Úředníci státní správy i samosprávy by měli být nápomocni veřejnosti k uplatnění nároků.
A ještě jedno doporučení, přečtěte si zákon o vodách 254/2001 a vyhlášku 24/2011 o plánech povodí.
Takže vážení, je to na Vás. A je to Vaše právo.
U většiny veřejných projednání je mizivá účast veřejnosti, a pokud, nejsou argumenty ale jen pocity. Zkusme to změnit.
A k tématu : místní podmínky neznám, ale 300m3/s nezasáknete. Lesní brouk má radost z vodního prostředí v lese, ale má také nožky a křidýlka, a může se mu pomoci se rozšířit v podobné blízké, a sousedící oblasti, která tím či oním návrhem vznikne. Povodně na Bečvě ale vypadají opravdu vážně. Držím palce k tomu, aby se lidé dohodli, kvůli lidem i přírodě.
A omlouvám se všem těm diskutujícím, kteří diskutují k věci, ale myslím, že tento tip by záležitosti měl být ve hře. Je to způsob ovlivnění dopadů globalizace na místní podmínky, a ekologům bych za to nenadával, mnozí jsou i odborníci. Tady se článkem řeší ty místní dopady a místní řešení.
S přáním pěkného víkendu <rýpal lesní>
Odpovědět
O tom, které řešení bude zvažováno, je určující koncepce ( územní plány, vodní politiky a ostatních technických i přírodovědných dokumentů ). V roce 2020 Ministerstvo zemědělství předkládá Předběžný přehled výrazných problémů nakládání s vodami, zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí Dunaje, kan Dyje Morava i Bečva spadá. Tento klíčový materiál je nyní k diskusi pro zpracování plánů povodí ( co se bude v povodí toků realizovat ) pro 3. etapu plánování, vycházející ze směrnice Rady EU 2000/60/ES, a bude určovat podmínky vodní politiky v letech 2021 - 2027. Termín připomínkování je veřejnosti otevřen dle vyhlášení projednávání do 22.6.2020 na adresu Ministerstva zemědělství ČR, pro uvedené povodí. Není nic snadnějšího, nežli se se svými připomínkami přihlásit, zpracovat je, odeslat písemnou či mailovou formou. V rámci tohoto se přezkoumává a aktualizují současně platné plány oblastí ( Dyje, Horní Morava, Střední Morava, Dolní Morava ). Informacemi z místní úrovně, podloženými faktickými a odbornými údaji, či stanovisky zástupců veřejnosti, je lze připomínkovat a také korigovat. Bližší údaje jsou uvedeny na stránkách Povodí Moravy s.p., Min. zemědělství ČR a také na stránkách - úředních deskách obcí. Úředníci státní správy i samosprávy by měli být nápomocni veřejnosti k uplatnění nároků.
A ještě jedno doporučení, přečtěte si zákon o vodách 254/2001 a vyhlášku 24/2011 o plánech povodí.
Takže vážení, je to na Vás. A je to Vaše právo.
U většiny veřejných projednání je mizivá účast veřejnosti, a pokud, nejsou argumenty ale jen pocity. Zkusme to změnit.
A k tématu : místní podmínky neznám, ale 300m3/s nezasáknete. Lesní brouk má radost z vodního prostředí v lese, ale má také nožky a křidýlka, a může se mu pomoci se rozšířit v podobné blízké, a sousedící oblasti, která tím či oním návrhem vznikne. Povodně na Bečvě ale vypadají opravdu vážně. Držím palce k tomu, aby se lidé dohodli, kvůli lidem i přírodě.
A omlouvám se všem těm diskutujícím, kteří diskutují k věci, ale myslím, že tento tip by záležitosti měl být ve hře. Je to způsob ovlivnění dopadů globalizace na místní podmínky, a ekologům bych za to nenadával, mnozí jsou i odborníci. Tady se článkem řeší ty místní dopady a místní řešení.
S přáním pěkného víkendu <rýpal lesní>
rl
rýpal lesní
15.6.2020 07:41 Reaguje na rýpal lesníA s dnešním dnem ( 15.6.20 ) si ještě dovoluji doplnit pro ty, kteří zde vedou žabomyší spory o tom, zda přehrady či poldry, měkké či tvrdé ( opatření), a zda se zelím, svíčkovou omáčkou či podobné.
Plán hlavního povodí České republiky ( viz vyhláška 262/2007 ) má také princip, stanovený v příloze této vyhlášky, kde jsou vyjmenovány ROVNOCENNÉ formy řešení i financování úprav a prací v povodích, a to jako podporované opatření. Nezbývá tedy ničeho jiného, nežli tuto přílohu s rozmyslem aplikovat, dosáhnout správného naplánování i správného používání finančních prostředků, a to ku prospěchu občanů, vody, vodního prostředí, kvality povodí, a budoucí generace. Myslím, že tento návod je dostatečně obecný :o)
Mimochodem, já nějaké postřehy již připravil. Jak jste na tom vy, ostatní diskutující ?
Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
Plán hlavního povodí České republiky ( viz vyhláška 262/2007 ) má také princip, stanovený v příloze této vyhlášky, kde jsou vyjmenovány ROVNOCENNÉ formy řešení i financování úprav a prací v povodích, a to jako podporované opatření. Nezbývá tedy ničeho jiného, nežli tuto přílohu s rozmyslem aplikovat, dosáhnout správného naplánování i správného používání finančních prostředků, a to ku prospěchu občanů, vody, vodního prostředí, kvality povodí, a budoucí generace. Myslím, že tento návod je dostatečně obecný :o)
Mimochodem, já nějaké postřehy již připravil. Jak jste na tom vy, ostatní diskutující ?
Váš <rýpal lesní>
VM
Vladimir Mertan
29.5.2020 18:42https://www.horyinfo.cz/storage/1489058660_sb_201407-08_386-390_sterba.pdf Pekný článok na dovzdelanie o riečnych systémoch, od Otakara Šterbu. Treba si od neho prečítať viaceré články a knižky prípadne sa na nejakú peknú prírodnú rieku ísť pozrieť.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
29.5.2020 18:48A naváži ještě k tématu navrhovaného poldru Skalička od alternativního řešení. Líbí se mi na návrhu to, že proti ohrázování u trati neriskuje geotechnické problémy ( geologie a vliv štěrkových jezer na stabilitu hráze ), menší zábor ZPF a nedotčení fatálním způsobem plochy přírodní rezervace s výskytem lesáka a ledňáčka. Méně se mi líbí zábor lesa, kde je dopad stejný jako u přehrady v dotčených plochách, a zcela jistě nebude inženýring a investiční technici nadšeni z jiných pozemků ( rozšíření na západ ). Ale proveditelné to je. Nejzávažnější argument vidím v tom, že objem je cca 1/3 objemu přehrady, a zda-li takový objem bude dostatečný, a i v případě, že se něco v povodí ve smyslu agro úprav "nepovede". Co je ovšem zásadní, je to, že je rozdíl ve funkci poldru a přehrady. To, co je vytýkáno přehradě ( bahno, komáři ) platí i u poldru a v mnohem větší ploše ( sice dočasně, ale reálně ). A jde jen o to, kdo potřebuje těch 16,3 mil m3 zásobního prostoru vody, a obávám se, že s využitím je v koncepci již počítáno. Nicméně, pokud se obejdeme a opatření v povodí ve smyslu omezení odtoku a zvýšení zasakování pomohou, proč ne. Jen aby se pak dílo nepřebudovávalo. Krajinářsky by poldr vypadal jistě pěkněji než přehrada.
Omlouvám se za v prvním příspěvku data odhadem, mezitím jsem nalezl studii poldru, takže přesnější názor lze udělat. Vypouštění poldru : cca 44 dní, za tu dobu vegetace bude mít problém a vysoušení bude něco trvat ( komáři, atd ), a to na celé ploše. Výhodou může být vyšší poloha, nižší teploty, takže z toho asi nebude břeclavský lužní les. Ale s vegetací to bude špatné, je málo plodin, které to vydrží, a zcela jistě to neumožňuje propojit tyto vody s vodami spodními. Rychlost prázdnění a svahy hrází ponechávám mimo. Jedničku za snahu o přírodní řešení toku výhony.
Porovnání investičních nákladů zveřejněno není, provozní náklady taktéž. Ale obě alternativy zaslouží zvážení a dořešení úprav v povodí nad profilem. Která vyjde lepší, toť otázka.
( neživím se tím, takže to jen tak ve volných chvílích doplňuji )
Věcí, které to mohou zvrátit je stejně ještě dosti, např. geologie, vlastnictví, atp.
Zpracovatel by měl obojí zvážit, investor rozhodnout a zdůvodnit.
Nu, práce jako na farmě, kdo zaseje, snad i sklidí. Přeji pěkný víkend, tentokrát opravdu. <rýpal vodní>
Odpovědět
Omlouvám se za v prvním příspěvku data odhadem, mezitím jsem nalezl studii poldru, takže přesnější názor lze udělat. Vypouštění poldru : cca 44 dní, za tu dobu vegetace bude mít problém a vysoušení bude něco trvat ( komáři, atd ), a to na celé ploše. Výhodou může být vyšší poloha, nižší teploty, takže z toho asi nebude břeclavský lužní les. Ale s vegetací to bude špatné, je málo plodin, které to vydrží, a zcela jistě to neumožňuje propojit tyto vody s vodami spodními. Rychlost prázdnění a svahy hrází ponechávám mimo. Jedničku za snahu o přírodní řešení toku výhony.
Porovnání investičních nákladů zveřejněno není, provozní náklady taktéž. Ale obě alternativy zaslouží zvážení a dořešení úprav v povodí nad profilem. Která vyjde lepší, toť otázka.
( neživím se tím, takže to jen tak ve volných chvílích doplňuji )
Věcí, které to mohou zvrátit je stejně ještě dosti, např. geologie, vlastnictví, atp.
Zpracovatel by měl obojí zvážit, investor rozhodnout a zdůvodnit.
Nu, práce jako na farmě, kdo zaseje, snad i sklidí. Přeji pěkný víkend, tentokrát opravdu. <rýpal vodní>
rl
rýpal lesní
31.5.2020 14:09No a na závěr si dovoluji ocitovat ze stránek Povodí Moravy s.p. údaje z OPŽP pro Bečvu :
Bečva – přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie toku a nivy v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou)
Studie je spolufinancována Evropskou unií – Fondem soudržnosti (FS) a Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Předmětem záměru je vypracování studie proveditelnosti plánované stavby „Bečva – přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie toku a nivy v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou)“.
Cílem studie proveditelnosti je vyřešení koncepce a posouzení realizovatelnosti stavby.
Součástí studie proveditelnosti je zejména: 1) návrh výchozí územně-technické koncepce stavby, 2) lokalizace, identifikace a projednání všech stavbou dotčených subjektů a vazeb, 3) zpracování výsledného návrhu na základě provedeného projednání.
Výstupem studie je konkrétní zadání územně-technických parametrů stavby jako podklad pro následné vyhotovení dokumentace k územnímu řízení.
Zpracování studie proveditelnosti stavby představuje úvodní etapu záměru. Konečným cílem projektu je realizace souboru staveb přírodě blízkých protipovodňových opatření (dále jen PBPO) a protipovodňových opatření (dále jen PPO) lokalizovaných na vodním toku Bečva v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou).
Realizace PBPO si klade následující dílčí cíle: a) plné obnovení potenciální retenční kapacity údolní nivy Bečvy ve volných tratích mimo zastavěná území obcí (zpomalení povrchového odtoku, zvýšení retenční kapacity nivy), b) výstavbu PPO ve volné údolní nivě Bečvy (odsazené hrázové systémy, suché ochranné nádrže), c) zlepšení stupně protipovodňové ochrany obcí Choryně v návaznosti na plánované parametry ochranné nádrže Teplice, včetně zlepšení funkčního využití vodního toku jako součásti vnitřní architektury obce.
Celkové způsobilé výdaje na akci činily 3 690 000 Kč. Příspěvek z Fondu soudržnosti (dotace EU) byl poskytnut ve výši 3 136 500 Kč a příspěvek ze SFŽP ve výši 184 500 Kč.
Řídící orgán: Ministerstvo životního prostředí
Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí ČR
Příjemce dotace: Povodí Moravy, s.p.
Daná lokalita je, turisticky řečeno, v rámci 15 km délky tohoto vymezení, tedy by měly být podporovány aktivity které nejsou v rozporu.
Skaličky by tedy měl být poldr. Pokud je chtěná přehrada, měl by někdo zdůvodnit, proč to má být přehrada ( to i k tomu zásobnímu objemu ).
Doplňujíce k tématu i mnou vítaných zachráněných lokalit ekology, je potřeba také zmínit, že dané lokality nejsou svým problémem až tak problematické ( Čučice, Pěčín ), a přírodní řešení je mohlo spasit. Problém Bečvy a průtoků pod hrází je však mnohem zásadnější.
A já se nyní běžím zase raději ukrýt do lesa, protože se asi na mne snese z obou ( na oko ) znepřátelených stran boží hněv, hromobití a kanonáda :-)
Prchající <rýpal lesní>
Odpovědět
Bečva – přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie toku a nivy v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou)
Studie je spolufinancována Evropskou unií – Fondem soudržnosti (FS) a Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Předmětem záměru je vypracování studie proveditelnosti plánované stavby „Bečva – přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie toku a nivy v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou)“.
Cílem studie proveditelnosti je vyřešení koncepce a posouzení realizovatelnosti stavby.
Součástí studie proveditelnosti je zejména: 1) návrh výchozí územně-technické koncepce stavby, 2) lokalizace, identifikace a projednání všech stavbou dotčených subjektů a vazeb, 3) zpracování výsledného návrhu na základě provedeného projednání.
Výstupem studie je konkrétní zadání územně-technických parametrů stavby jako podklad pro následné vyhotovení dokumentace k územnímu řízení.
Zpracování studie proveditelnosti stavby představuje úvodní etapu záměru. Konečným cílem projektu je realizace souboru staveb přírodě blízkých protipovodňových opatření (dále jen PBPO) a protipovodňových opatření (dále jen PPO) lokalizovaných na vodním toku Bečva v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou).
Realizace PBPO si klade následující dílčí cíle: a) plné obnovení potenciální retenční kapacity údolní nivy Bečvy ve volných tratích mimo zastavěná území obcí (zpomalení povrchového odtoku, zvýšení retenční kapacity nivy), b) výstavbu PPO ve volné údolní nivě Bečvy (odsazené hrázové systémy, suché ochranné nádrže), c) zlepšení stupně protipovodňové ochrany obcí Choryně v návaznosti na plánované parametry ochranné nádrže Teplice, včetně zlepšení funkčního využití vodního toku jako součásti vnitřní architektury obce.
Celkové způsobilé výdaje na akci činily 3 690 000 Kč. Příspěvek z Fondu soudržnosti (dotace EU) byl poskytnut ve výši 3 136 500 Kč a příspěvek ze SFŽP ve výši 184 500 Kč.
Řídící orgán: Ministerstvo životního prostředí
Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí ČR
Příjemce dotace: Povodí Moravy, s.p.
Daná lokalita je, turisticky řečeno, v rámci 15 km délky tohoto vymezení, tedy by měly být podporovány aktivity které nejsou v rozporu.
Skaličky by tedy měl být poldr. Pokud je chtěná přehrada, měl by někdo zdůvodnit, proč to má být přehrada ( to i k tomu zásobnímu objemu ).
Doplňujíce k tématu i mnou vítaných zachráněných lokalit ekology, je potřeba také zmínit, že dané lokality nejsou svým problémem až tak problematické ( Čučice, Pěčín ), a přírodní řešení je mohlo spasit. Problém Bečvy a průtoků pod hrází je však mnohem zásadnější.
A já se nyní běžím zase raději ukrýt do lesa, protože se asi na mne snese z obou ( na oko ) znepřátelených stran boží hněv, hromobití a kanonáda :-)
Prchající <rýpal lesní>
ZZ
Zdeněk Zobač
31.5.2020 19:53Paní Trávníčková něco psát musíte, jen tento článek je trochu mimo mísu. Do Vašeho článku bych hlavně doplnil že je nejvyšší čas aby DENNĚ nemizelo 19 ha zemědělské půdy . O to by jste se měla zajímat - cyklostezky, průmyslové zóny a všude beton , asfalt a voda vesele odtéká pryč. Nejjednodušší je vždy se trefit do toho který se nebrání - nemá na to čas - zemědělec.Jinak každé vodní dílo má svůj význam a je jedno jestli je to rybník nebo betonová přehrada, přívalových srážek je dost a vodu je třeba zadržet na našem území - viz třeba Izrael.Ale to by jste musela trochu přemýšlet nad všemi souvislostmi a ne jen napadat ty Vaše články ani nikdy nečtou.Zemědělství ČR není jen Agrofert.
Odpovědět
