Vilém Famm: Dotace, které mohou přinést víc, než očekáváme
14.7.2019
Na zemi roste asi 3 biliony stromů a je nutný ještě další bilion. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP
Sázejme stromy!
Na ČT 1 stránce 606 jsem 8. 7. 2019 zaregistroval článek, že naši ekologickou katastrofu může odvrátit nasazených bilion stromů.
Stromy mladé totiž, když rostou, mají daleko větší spotřebu odebírat z ovzduší oxid uhličitý-CO2. Za několik desetiletí údajně spotřebují 750 mld. tun CO2. Množství, které lidstvo vyprodukovalo za posledních 25 let.
Švýcarští vědci spočítali a časopis Science zveřejnil, že je nutno zalesnit území o velikosti USA, tedy 9 mil. km2. Nejvíc může přispět Rusko, USA, Kanada, Austrálie, Brazílie a Čína. Na zemi roste asi 3 biliony stromů a je nutný ještě další bilion. Thomas Crowther (spoluautor práce) říká: „Tohle je zdaleka nejlevnější řešení klimatické změny.“
Pokud jsem dobře počítal, tak každý z nás by měl zasadit 140 stromů. Je tedy zapotřebí nalézt místa kde i u nás lze rozšiřovat zeleň a pak, stále máme nezaměstnané. Můžeme je tedy zaměstnat a budou to oni, kteří odvrátí od nás zmíněnou katastrofu. My je, díky dotacím, vrátíme na pracovní trh a nabídneme jim důstojnější život. Samozřejmě sázejme i my, vždyť máme přeci zplodit syna, postavit dům a zasadit strom! Sázejme.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V centru Českých Budějovic je první ovocný sad, tvoří jej 113 stromů a 177 keřů
Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí
Lipová alej v Pardubicích zanikla kvůli terminálu JihOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
ig
14.7.2019 01:14
Kéž by všechno bylo jednoznačné, bez nežádoucích vedlejších efektů...
http://www.osel.cz/10645-aktiviste-miluji-hesla-momentalne-frci-zemi-nekompromisne-zalesnit.html
Odpovědět
http://www.osel.cz/10645-aktiviste-miluji-hesla-momentalne-frci-zemi-nekompromisne-zalesnit.html
JM
ig
14.7.2019 01:15
Kéž by všechno bylo jednoznačné, bez nežádoucích vedlejších efektů...
http://www.osel.cz/10645-aktiviste-miluji-hesla-momentalne-frci-zemi-nekompromisne-zalesnit.html
Odpovědět
http://www.osel.cz/10645-aktiviste-miluji-hesla-momentalne-frci-zemi-nekompromisne-zalesnit.html
ig
14.7.2019 01:35 Reaguje na
Prosba k redakci: nebylo by možné zavést automatické mazání duplicitních příspěvků, nebo blokovat zadání dalšího ze stejné adresy po ochrannou dobu několika sekund? Opravdu jsem to nechtěl schválně zadat dvakrát :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.7.2019 08:26 Reaguje naPodobný redakční systém má web osacr.cz (Občanské sdružení ateistů České republiky) a je tam několik minut od odeslání možnost příspěvek smazat nebo znovu editovat. I pro neregistrované.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
18.7.2019 16:43 Reaguje naMusel jsem si přečíst ten článek a napsat autorovi. Je to žumpa - hodnotné živiny v nesnesitelném stavu, zakopat a nechat zetlít. bohužel je symptomatické, že v českém dolíku je tato studie dehonestována ze zcela jiných důvodů, než je třeba ji kritizovat. Ani pan Dohnal se nemá k činu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.7.2019 12:53 Reaguje na Daniel FialaProletěl jsem to (ten článek na oslovi.cz). Připadne mi, že autor článku dané problematice moc nerozumí, docela dobře to vystihuje komentář pod článkem s názvem fatální ignorace.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.7.2019 09:571. Máme na svém území nejvíce stromů od přelomu středověku a novověku.
2. Problém není v sázení, ale které plochy ještě obětujeme. Navíc ve městech jsou silně limitující inženýrské sítě a jejich ochranná pásma. Pro masívní výsadbu v městském prostředí (kde by se stromy opravdu hodily) by se musely změnit platné předpisy (ochranná pásma inženýrských sítí) a řada sítí by se musela přeložit tak, aby výsadbě stromů nepřekážela.
Čili dotace absolutně nic nevyřeší, jsou to jen a jen vyhozené peníze, pokud se nejde na podstatu věci. A tu dotace nevyřeší.
Odpovědět
2. Problém není v sázení, ale které plochy ještě obětujeme. Navíc ve městech jsou silně limitující inženýrské sítě a jejich ochranná pásma. Pro masívní výsadbu v městském prostředí (kde by se stromy opravdu hodily) by se musely změnit platné předpisy (ochranná pásma inženýrských sítí) a řada sítí by se musela přeložit tak, aby výsadbě stromů nepřekážela.
Čili dotace absolutně nic nevyřeší, jsou to jen a jen vyhozené peníze, pokud se nejde na podstatu věci. A tu dotace nevyřeší.
JŠ
Jan Škrdla
14.7.2019 16:58 Reaguje na Jan ŠimůnekTo co píšete o prostředí ve městech je sice pravda, ale přesto se v sídlech najdou plochy, kde by se dal vysadit strom (nemám na mysli fotbalová hřiště :-).
Daleko větší potenciál v zemědělské krajině. Naše republika má jedny z největších půdních bloků v Evropě a naše zemědělství produkuje výrazně nadprůměrné množství biopaliv, ve srovnání s jinými státy EU.
V první řadě by se tedy měly provést rozumné pozemkové úpravy, které by vymezily plochy pro výsadbu ve volné krajině, a zároveň by se mělo upustit od pěstování biopaliv (které zabírají zbytečné místo na zemědělské půdě).
Odpovědět
Daleko větší potenciál v zemědělské krajině. Naše republika má jedny z největších půdních bloků v Evropě a naše zemědělství produkuje výrazně nadprůměrné množství biopaliv, ve srovnání s jinými státy EU.
V první řadě by se tedy měly provést rozumné pozemkové úpravy, které by vymezily plochy pro výsadbu ve volné krajině, a zároveň by se mělo upustit od pěstování biopaliv (které zabírají zbytečné místo na zemědělské půdě).
JŠ
Jan Šimůnek
14.7.2019 18:44 Reaguje na Jan ŠkrdlaAsi by se daly obnovit, doplnit a rozšířit větrolamy, které se vysazovaly v 50. letech (a některé i později).
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.7.2019 20:34 Reaguje na Jan ŠimůnekVysadit nové větrolamy, je potřeba, stejně jako opatření proti vodní erozi. V současnosti je problémem majetková držba. Ve většině případů je ten větrolam potřeba vést napříč parcelami, znamená to oslovit desítky (někdy i stovky) vlastníků. Samozřejmě ne každý souhlasí. A podobný problém nastává pří následné péči a obnově.
Z toho důvodu je potřeba provést pozemkové úpravy - přeuspořádat pozemky tak, aby se ty větrolamy daly vysadit na obecní nebo státní půdě. Samozřejmě tak, aby soukromí vlastníci nepřišli k úhoně - dostali pozemky +- o stejné výměře a ceně a v přiměřené vzdálenosti od obce.
Jinak asi největší problémy:
1. jedná se o dlouhodobý proces - od převratu byly komplexní pozemkové úpravy dokončeny na přibližně 20% půdy.
2. jsou katastry (naštěstí ne všechny), kde je zásadní nedostatek státní nebo obecní půdy a tak se dost ustupuje od ideálního stavu.
3. firma, které vyhraje zakázku, provede pozemkové úpravy nezodpovědně (záleží jednak na firmě, na připomínkování ze strany obce nebo pozemkového úřadu).
Odpovědět
Z toho důvodu je potřeba provést pozemkové úpravy - přeuspořádat pozemky tak, aby se ty větrolamy daly vysadit na obecní nebo státní půdě. Samozřejmě tak, aby soukromí vlastníci nepřišli k úhoně - dostali pozemky +- o stejné výměře a ceně a v přiměřené vzdálenosti od obce.
Jinak asi největší problémy:
1. jedná se o dlouhodobý proces - od převratu byly komplexní pozemkové úpravy dokončeny na přibližně 20% půdy.
2. jsou katastry (naštěstí ne všechny), kde je zásadní nedostatek státní nebo obecní půdy a tak se dost ustupuje od ideálního stavu.
3. firma, které vyhraje zakázku, provede pozemkové úpravy nezodpovědně (záleží jednak na firmě, na připomínkování ze strany obce nebo pozemkového úřadu).
KP
Karel Ploranský
16.7.2019 18:24 Reaguje na Jan ŠimůnekK ochranným pásmům inženýrských sítí:
Nevím, proč potřebuje například vodovodní potrubí ochranné pásmo, kde nesmí růst strom (a ne zrovna malé)? Neumím si představit, že by kořeny stromu mohly potrubí poškodit.
Opravy sítí včetně zemních prací lze se současnou technikou provádět i mezi vzrostlými stromy, pokud se ovšem chce. A tam kde by to opravdu nešlo, se holt smíříme s tím, že se strom při těch pracích poškodí nebo zlikviduje - ale díky i za to, že tam rostl, zkrášloval, stínil a dýchal, NEŽ nastala nutnost takové práce provést.
Uplatňování zákazu vysazování stromů v okolí sítí nebo "práva" je zlikvidovat, pokud tam už vyrostly, ukazuje až na výjimky jen na pohodlnost a neochotu řešit to jinak, šetrně.
Odpovědět
Nevím, proč potřebuje například vodovodní potrubí ochranné pásmo, kde nesmí růst strom (a ne zrovna malé)? Neumím si představit, že by kořeny stromu mohly potrubí poškodit.
Opravy sítí včetně zemních prací lze se současnou technikou provádět i mezi vzrostlými stromy, pokud se ovšem chce. A tam kde by to opravdu nešlo, se holt smíříme s tím, že se strom při těch pracích poškodí nebo zlikviduje - ale díky i za to, že tam rostl, zkrášloval, stínil a dýchal, NEŽ nastala nutnost takové práce provést.
Uplatňování zákazu vysazování stromů v okolí sítí nebo "práva" je zlikvidovat, pokud tam už vyrostly, ukazuje až na výjimky jen na pohodlnost a neochotu řešit to jinak, šetrně.
sv
14.7.2019 12:30
Naopak, dotace se kritizují málo a nedostatečně. Ke špatnému stavu české krajiny přispěly právě nesmyslně nastavené zemědělské dotace o dotacích na tzv. biopaliva protlačených v minulosti zelenými (k čemuž se teď nechtějí znát) nemluvě. Ty mají částečně na svědomí nejen stav české krajiny ale i pálení tropických pralesů za účelem výsadby palmy olejné.
Odpovědět
VF
Vilém FAMM
14.7.2019 13:25Řešení problému jsem již osvětlil v článku zveřejněném právě zde v Ekolistu: "Lidí v jednotlivých státech může být jen tolik, kolik jich daná země uživí". Nyní je zde však velká míra oxidu uhličitého a nové stromy mají tuto nepříjemnost zvrátit. Ano, sázejme, ale jen tam, kde budeme prospěšní, tam, kde neohrozíme jiné formy života. I zde je možno zachovat takové, řekněme, oázy, které se mohou časem opět rozšiřovat.
Odpovědět
ig
14.7.2019 14:27 Reaguje na Vilém FAMM
Nj, já jsem o tom uvažoval. Na pražské poměry mám docela velký pozemek, ale na zahradu se nám fakt nevejde 140 stromů na každého člena domácnosti :-) Tak co s tím? Mám to pustit z hlavy, nebo mám ty stromy pirátsky vysázet na cizí louce (a co když stejný nápad dostane někdo jiný a bude se chtít prát?) A co lidi, jejichž veškerá půda se nachází v květináči s pažitkou v kuchyni? Mají povstat a zabavovat kulakům půdu vhodnou k zalesnění?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.7.2019 17:36 Reaguje naJen tak na okraj, původní kulaci už na půdě nehospodaří. Někde hospodaří jejich potomci, ale ve většině případů se z potomků kulaků stali pronajímatelé pozemků.
Pokud by se mělo něco vysazovat, tak v první řadě na státní nebo obecní půdě. Vzhledem k tomu, že některé obce svou půdu nerozumně rozprodaly, stejně tak někde i stát, bude potřeba dříve než do dotací dát peníze na výkup pozemků.
Odpovědět
Pokud by se mělo něco vysazovat, tak v první řadě na státní nebo obecní půdě. Vzhledem k tomu, že některé obce svou půdu nerozumně rozprodaly, stejně tak někde i stát, bude potřeba dříve než do dotací dát peníze na výkup pozemků.
ig
14.7.2019 18:39 Reaguje na Jan Škrdla
Bude se toho muset zařídit hodně :-) Například pozastavit rekultivace povrchových dolů. Do nich se potom nahází ty stromy a zasypou hlušinou, dřív než by samy popadaly a začaly při tlení vracet CO2 zpátky do atmosféry :-) Časem se na to všechno zapomene (knihy budou v zápalu nějakého budoucího náboženského poblouznění spáleny a disky smazány) a naši vzdálení potomci budou spřádat teorie o tom, jak mohutné přírodní katastrofy zasypaly lesy horninou a vzniklo tak uhlí...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.7.2019 18:48 Reaguje naTohle vůbec není špatný nápad. Jen bych to ještě vylepšil o jímání plynu, který zpočátku bude při přeměně dřeva na uhlí vznikat. Možná zaplňovat jednotlivé bloky, izolované zespodu, ze stran a nakonec i shora.
Druhou věcí je, že v některých povrchových dolech se objevila velmi raritní společenstva organismů, které je opravdu škoda likvidovat zasypáním hlínou a vysazením fádního borového lesa, jak to chtějí předpisy. Na haldách na ostravsku jsou zase společenstva rostlin (ale i hub), odpovídající aktivním sopkám.
Odpovědět
Druhou věcí je, že v některých povrchových dolech se objevila velmi raritní společenstva organismů, které je opravdu škoda likvidovat zasypáním hlínou a vysazením fádního borového lesa, jak to chtějí předpisy. Na haldách na ostravsku jsou zase společenstva rostlin (ale i hub), odpovídající aktivním sopkám.
Miroslav Vinkler
14.7.2019 19:08Dotace -obecně - jsou společenským přiznáním selhání tržního hospodářství a snahou o jeho regulaci.
Hordy dotací v EU hravě převyšují i dotační tituly za socialismu a nemám z toho dobrý pocit. Dotace lze libovolně obcházet,zneužívat a tvorbou jejich podmínek nahrávat předem domluveným plánům.
Zajímalo by mě kolik skutečných reálných € dostal konečný příjemce na skutečně potřebné projekty. Můj odhad je méně než 30%.
Zbytek=70% skončilo někde úplně jinde.
Z čehož plyne, že EU v této oblasti žalostně selhává.
Odpovědět
Hordy dotací v EU hravě převyšují i dotační tituly za socialismu a nemám z toho dobrý pocit. Dotace lze libovolně obcházet,zneužívat a tvorbou jejich podmínek nahrávat předem domluveným plánům.
Zajímalo by mě kolik skutečných reálných € dostal konečný příjemce na skutečně potřebné projekty. Můj odhad je méně než 30%.
Zbytek=70% skončilo někde úplně jinde.
Z čehož plyne, že EU v této oblasti žalostně selhává.
JŠ
Jan Šimůnek
27.7.2019 09:07 Reaguje na Miroslav VinklerDotace nejsou "selháním tržního hospodářství", ale jeho cíleným narušováním a křivením, zpravidla v něčím zájmu.
Odpovědět
MM
Milan Milan
14.7.2019 19:16To je jako legrace, nebo si z nás dělá někdo dobrý den? Napřed se vykácí obrovské lány lesů a hlavně deštných pralesů, odvodní se krajina, zamoří oceány, zabetonuje úrodná půda, z mnohanásobí letecká i pozemní doprava, ....a pak někdo dostane myšlenkový náraz jak zachránit svět?? Žádné historická empirie, nebo skutečné vědecké nepředpojaté a hluboké analýzy,, ale hned se najde několik snaživců tzv. zdůvodňovačů. Jistě, každý strom je dobrý, ale k ochraně klimatu a hlavně životního prostředí to teda bez změny životního stylu opravdu nestačí. Ale jako kšeft zřejmě taky dobrý.
Odpovědět
ig
14.7.2019 20:42 Reaguje na Milan Milan
Svou poslední větou odpovídáte sám sobě na tu první :-) Je to přesně tak, různí lidé vypouštějí různé myšlenky v naději, že zrovna ta jejich blbost se ujme a oni na tom nehorázně vydělají :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.7.2019 15:06Řekněme, že lidstvo vyprodukovalo spalováním fosilních paliv řádově 1 bilion tun CO2. Toto množství lze navázat na cca bilion m3 dřeva. Abychom tedy vytáhli z atmosféry tento CO2 navíc, musí ten bilion stromů navíc každý dorůst na 1 m3 dřevní hmoty a pak to dřevo nesmí být spáleno nebo shnít jako v pralese!
Ono by zřejmě stačilo podstatnou část dnes narostlých zralých stromů smysluplně zpracovávat. Jen sázet nové a nové stromy bez představy o jejich zpracování nic neřeší a jeví se jako další dotační tunel pod rouškou ochrany klimatu.
A tak tento článek vlastně neříká celou pravdu a jen oblbuje lidi (říkám to nerad!).
Odpovědět
Ono by zřejmě stačilo podstatnou část dnes narostlých zralých stromů smysluplně zpracovávat. Jen sázet nové a nové stromy bez představy o jejich zpracování nic neřeší a jeví se jako další dotační tunel pod rouškou ochrany klimatu.
A tak tento článek vlastně neříká celou pravdu a jen oblbuje lidi (říkám to nerad!).
JŠ
Jan Škrdla
15.7.2019 17:46 Reaguje na Jiří SvobodaV tomto případě jste to s teorií o pralese a CO2 zřejmě překombinoval.
Tady máte rozdíl mezi původním stavem 0 - bezlesí, a stavem 100 - dospělý les. To CO2 se v tomto případě naváže bez ohledu, zda bude ten les dále využíván nebo ne. V pralese místo stromu který shnije naroste nový, a tím se stav vyrovnává. A kromě nadzemní biomasy máte i tu podzemní (kořeny), dále CO2 vázaný v edafonu a humusu.
Samozřejmě větší část nově založených lesů můžete udržitelné využívat (těžba by neměla překročit dlouhodobý přírůst).
Také je zásadní chybou zobecňovat klimatickou funkci jen na CO2. Vegetace má schopnost vyrovnávat teplotní extrémy a ovlivňovat koloběh vody. V minulosti byly prováděny srovnávací pokusy na odtok ze zalesněného povodí a povodí s minimem lesa.
Další benefitem dřevinné vegetace je ochrana proti erozi, ekostabilizační funkce nebo rekreační funkce.
Takže jestli si vybrat mezi intenzivnějším využívání stávajích lesů, nebo zvýšením výměry lesní půdy, tak bych byl pro tu druhou možnost. Nutno ale podotknout, že výměra lesů v celosvětovém měřítku klesá, což je asi hlavní problém, který by se měl řešit.
Pokud se týká našich končin, vidím příležitost v zakládání prvků územním systému ekologické stability (ÚSES), výsadbě větrolamů, alejí nebo v přechodu k agrolesnictví (alespoň na části půdy). Je to běh na dlouhou trať.
Odpovědět
Tady máte rozdíl mezi původním stavem 0 - bezlesí, a stavem 100 - dospělý les. To CO2 se v tomto případě naváže bez ohledu, zda bude ten les dále využíván nebo ne. V pralese místo stromu který shnije naroste nový, a tím se stav vyrovnává. A kromě nadzemní biomasy máte i tu podzemní (kořeny), dále CO2 vázaný v edafonu a humusu.
Samozřejmě větší část nově založených lesů můžete udržitelné využívat (těžba by neměla překročit dlouhodobý přírůst).
Také je zásadní chybou zobecňovat klimatickou funkci jen na CO2. Vegetace má schopnost vyrovnávat teplotní extrémy a ovlivňovat koloběh vody. V minulosti byly prováděny srovnávací pokusy na odtok ze zalesněného povodí a povodí s minimem lesa.
Další benefitem dřevinné vegetace je ochrana proti erozi, ekostabilizační funkce nebo rekreační funkce.
Takže jestli si vybrat mezi intenzivnějším využívání stávajích lesů, nebo zvýšením výměry lesní půdy, tak bych byl pro tu druhou možnost. Nutno ale podotknout, že výměra lesů v celosvětovém měřítku klesá, což je asi hlavní problém, který by se měl řešit.
Pokud se týká našich končin, vidím příležitost v zakládání prvků územním systému ekologické stability (ÚSES), výsadbě větrolamů, alejí nebo v přechodu k agrolesnictví (alespoň na části půdy). Je to běh na dlouhou trať.
JS
Jiří Svoboda
16.7.2019 14:52 Reaguje na Jan ŠkrdlaNevím, co jsem překombinoval. Existující pralesy v "ustáleném stavu" žádný CO2 neodbourají. Pokud necháme narůst navíc bilion stromů, uložíme do jejich vzrostlých těl asi bilion tun CO2. Toť fakta. Pokud ale zasadíme stromy a ty dostatečně nezmohutní, moc to nepřinese. A pokud se spálí nebo shnijí, z hlediska výsledné bilance CO2 jako by nevyrostly. Je to tak?
Já mám pořád obavu, že lidé včetně autora článku dobře nerozumí funkci lesa vzhledem k bilanci CO2 a chtějí vidět jen část pravdy (jen to, že rostoucí strom spotřebovává CO2).
Odpovědět
Já mám pořád obavu, že lidé včetně autora článku dobře nerozumí funkci lesa vzhledem k bilanci CO2 a chtějí vidět jen část pravdy (jen to, že rostoucí strom spotřebovává CO2).
JŠ
Jan Škrdla
16.7.2019 17:31 Reaguje na Jiří SvobodaPralesy sice existují v ustáleném stavu, ale pokud vysadíte nový les, tak ten naváže CO2 jen z titulu své existence. Pokud jej necháme dorůst do dospělosti, tak stromy zmohutní (samozřejmě ne všechny, většina z nich padne ve výchovných zásazích nebo vlivem autoredukce).
To samé, ale v opačném směru, platí pro odlesňování. CO2 vázané v porostu se uvolní do vzduchu (uvažujme, že většina lesů se likviduje vypalováním).
Jak jsem psal níže, les to není je bilance CO2.
Je velký rozdíl mezi holou půdou a povrchem pokrytým vegetací, viz: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
Odpovědět
To samé, ale v opačném směru, platí pro odlesňování. CO2 vázané v porostu se uvolní do vzduchu (uvažujme, že většina lesů se likviduje vypalováním).
Jak jsem psal níže, les to není je bilance CO2.
Je velký rozdíl mezi holou půdou a povrchem pokrytým vegetací, viz: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
JŠ
Jan Škrdla
16.7.2019 17:33 Reaguje na Jan Škrdlaoprava - jak jsem psal výše - v druhé části svého příspěvku z 15.7.2019 17:46.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.7.2019 20:57 Reaguje na Jan ŠkrdlaZkráceně tedy základem myšlenky je navýšit množství dřevní hmoty stromů na Zemi a uložit nadbytečné CO2 v ní. Já říkám, že nám ta dřevní hmota s poražených stromů může navíc sloužit i jako konstrukční materiál a tím tento záchytný efekt znásobit.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.7.2019 09:01Pěkné. Ale pro vyšší podíl OZE ( řepka, kukuřice nebo pšenice), je nutno vyčlenit další ornou půdu. Nikoliv pro lesy! Taktéž je třeba zlikvidovat zaplevelené tropické pralesy a nahradit je palmovými plantážemi. Jinak ten ekologismus nevybudujeme!
Odpovědět
IP
Ivan Pt
18.7.2019 06:29nejvíce zla bylo vykonáno ve jménu dobra
a) ke každému stromku dají 3 kůly na ochranu - neboli porazí se nejdříve jiné stromy, největší pito...m...ci tam dají kůly z obchodu - a nevidí, že jsou z plastu, čili do půdy (ty kůly nikdo neuklidí, to není IN) se dostanou další plasty...
b) přijedou tam autem, čili zvýší CO2 a další chemii vytvořenou při spalování nafty, benzinu.
c) stačilo by nechat ta území zarůst přirozeně, nálety, v půlce pole sázet nebude a na okrajích křoviny a stromy likvidujeme s odvoláním na bezpečnost dobráků co jezdí moc rychle
d) stromky ze školek, které sází jsou v podstatě genetické klony, čili jakmile přijde jedna choroba, vymřou všechny ostatní, ze semen stromky přežijí ve větším počtu.
e).....
Odpovědět
a) ke každému stromku dají 3 kůly na ochranu - neboli porazí se nejdříve jiné stromy, největší pito...m...ci tam dají kůly z obchodu - a nevidí, že jsou z plastu, čili do půdy (ty kůly nikdo neuklidí, to není IN) se dostanou další plasty...
b) přijedou tam autem, čili zvýší CO2 a další chemii vytvořenou při spalování nafty, benzinu.
c) stačilo by nechat ta území zarůst přirozeně, nálety, v půlce pole sázet nebude a na okrajích křoviny a stromy likvidujeme s odvoláním na bezpečnost dobráků co jezdí moc rychle
d) stromky ze školek, které sází jsou v podstatě genetické klony, čili jakmile přijde jedna choroba, vymřou všechny ostatní, ze semen stromky přežijí ve větším počtu.
e).....
JŠ
Jan Škrdla
18.7.2019 21:37 Reaguje na Ivan PtPřipadne mi, že to moc dramatizujete:
a) ke každému stromu nejsou potřeba 3 kůly. Pokud nesázíte vzrostlý strom, tak většinou stačí 2 kůly nebo i jeden. Vzhledem k tomu, kolik dřeva se kvůli kůrovci nestíhá vytěžit mi to vůbec nepřipadne škoda. A s plastovým kůlem jsem se ještě v praxi nesetkal.
b) nějak ty stromky je potřeba přepravit. A když si vezmete kolik km projezdí běžný občan do práce, na nákup, na dovolenou, tak ta doprava stromků je plácnutí do vody.
c) přirozená obnova je dobrá, sem tam stačí při sečení nechat nějakou tu trnku, hloh nebo růži a hned máte ušetřenou práci s výsadbou. Pokud se vám v porostu zmladí druh, který chcete (např. javor nebo jasan, stačí jej oplotit, obalit, nebo natřít a máte vyhráno (občas si poradí i bez ochrany, pokud máte v blízkosti dostatek okusových dřevin. Jenže ne pokaždé vyroste, to co chcete a tak kde to chcete (např. ovocné stromy), nebo vám vyroste něco co byste raději nechtěli (např. javor jasanolistý).
d) to že jsou stromky ze školek genetické klony - na to jste přišel kde? Do jisté míry to platí u ovocných stromů (odrůda = klon), nebo u řízkovaných vrba a topolů. U druhů množených generativně je každý jedinec jiný. Problémem může být malá genetická diverzita, semena se často sbírají z malého počtu matečných stromů. To lze alespoň částečně eliminovat výsadbou různých druhů, popř. výsadbou z různých zdrojů (což je trochu nepraktické).
Odpovědět
a) ke každému stromu nejsou potřeba 3 kůly. Pokud nesázíte vzrostlý strom, tak většinou stačí 2 kůly nebo i jeden. Vzhledem k tomu, kolik dřeva se kvůli kůrovci nestíhá vytěžit mi to vůbec nepřipadne škoda. A s plastovým kůlem jsem se ještě v praxi nesetkal.
b) nějak ty stromky je potřeba přepravit. A když si vezmete kolik km projezdí běžný občan do práce, na nákup, na dovolenou, tak ta doprava stromků je plácnutí do vody.
c) přirozená obnova je dobrá, sem tam stačí při sečení nechat nějakou tu trnku, hloh nebo růži a hned máte ušetřenou práci s výsadbou. Pokud se vám v porostu zmladí druh, který chcete (např. javor nebo jasan, stačí jej oplotit, obalit, nebo natřít a máte vyhráno (občas si poradí i bez ochrany, pokud máte v blízkosti dostatek okusových dřevin. Jenže ne pokaždé vyroste, to co chcete a tak kde to chcete (např. ovocné stromy), nebo vám vyroste něco co byste raději nechtěli (např. javor jasanolistý).
d) to že jsou stromky ze školek genetické klony - na to jste přišel kde? Do jisté míry to platí u ovocných stromů (odrůda = klon), nebo u řízkovaných vrba a topolů. U druhů množených generativně je každý jedinec jiný. Problémem může být malá genetická diverzita, semena se často sbírají z malého počtu matečných stromů. To lze alespoň částečně eliminovat výsadbou různých druhů, popř. výsadbou z různých zdrojů (což je trochu nepraktické).
IP
Ivan Pt
18.7.2019 06:41přečtěte si povídku Muž, který sázel stromy. Mám pocit, že je z doby po 1.světové válce ve Francii. Krásné i výsledek je tam popsaný
a dotace? to zase někdo řve co se chce přiživit na našich penězích, dotace nejsou nic víc, než naše daně, včetně DPH na potravinách, daně z příjmů.... takže zase jde někomu o prachy, naše, pijavice co to umí zabalit do krásného obalu....
jednomu bere a druhému dává
a ten článek z www.osel.cz je taky polovičatý, odparem vody se sníží teplota a může se tam začít malý vodní koloběh, rosa ....
Odpovědět
a dotace? to zase někdo řve co se chce přiživit na našich penězích, dotace nejsou nic víc, než naše daně, včetně DPH na potravinách, daně z příjmů.... takže zase jde někomu o prachy, naše, pijavice co to umí zabalit do krásného obalu....
jednomu bere a druhému dává
a ten článek z www.osel.cz je taky polovičatý, odparem vody se sníží teplota a může se tam začít malý vodní koloběh, rosa ....
JŠ
Jan Škrdla
18.7.2019 18:26 Reaguje na Ivan PtPříběh muže, který sázel stromy začíná ještě před 1. světovou válkou. Dotace neřešil, zřejmě v té době nebyly. Také žil sám, byl víceméně odříznutý od civilizace, nemusel platit nájem, zdravotní pojištění, atd. Živil se pastevectvím, a později kdy zredukoval své stádo ovcí, které poškozovaly stromky, přešel na chov včel.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
18.7.2019 16:50Kdybychom pro český "začátek" dokázali společnými silami zalesnit to, co kůrovec a sucho drtí po desítkách km2 třeba desítkou nebo, chcete-li, třicítkou druhů stromů, ale DO 10-30 LET!, byly bychom za frajery pro celou OSN, UNEP, UNESCO a dostali bychom jako první národ kolektivní Nobelovu cenu za mír. My se budeme raději okopávat, dělat chytráky a plivat do obličeje. Sadit les je totiž mnohem těžší. Ještě že máme lesníky.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2019 17:20 Reaguje na Daniel FialaVidím to optimističtěji. Do 5-10 let bude na holinách minimálně bříza, lípa či habr ("odváděcí žír"), cílové dřeviny se budou dosazovat postupně. Ten problém vznikl příliš rychle, vyřešit ho potrvá o dost déle, ale lesáci se s tím popasují. A že naše lesy jezdí očumovat celý svět, to "bychom" nahradím JSME:-)
Odpovědět
