Vladimír Wagner: Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?
Organizátoři středoškolských stávek vyhlásili tři základní požadavky. Prvním je okamžité odstavení čtvrtiny výkonu uhelných bloků, druhým úplné odstoupení od využívání uhlí v roce 2030 a třetím přechod na 100 % podíl obnovitelných zdrojů v energetice do roku 2035. Připomeňme si základní parametry německé energetiky v současné době. Pokud jde o výrobu elektřiny, tak v minulém roce vyrobily obnovitelné zdroje zhruba 40 % německé elektřiny, jaderné stále 13,4 %, uhelné pak skoro 39 % a plynové 7,5 %. Je třeba zdůraznit, že během téměř 20 let trvání Energiewende se podařilo navýšením výroby v obnovitelných zdrojů zhruba vyrovnat celkovou výrobu jaderných reaktorů na počátku tisíciletí, tedy to, co do tří let úplně zmizí. Nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými teď bude mnohem náročnější a nákladnější. A není to jen kvůli tomu, že pořád nebylo vybudováno vedení velmi vysokého napětí ze severu na jih. Zatím je sice Německo významným exportérem elektřiny, ale to je dáno právě i přebytkem fosilního výkonu potřebného k regulaci sítě s rostoucím podílem fluktuujících obnovitelných zdrojů.
Právě dostupný výkon začne být kritickým bodem v případě masivního uzavírání fosilních zdrojů. Instalovaný výkon zdrojů na černé uhlí je 23,7 GW, na hnědé uhlí pak 21,2 GW a na plyn 29,4 GW. Instalovaný výkon ve vodních zdrojích je 4,8 GW, zdrojích na biomasu 7,7 GW. Výkon fungujících jaderných bloků hlavně v Bavorsku je stále ještě 9,5 GW (zdroj Fraunhofer ISE).
Podívejme se na dopady splnění jednotlivých požadavků středoškolských studentů. Nejdříve na požadavek uzavření čtvrtiny uhelného výkonu. Celkový instalovaný výkon uhelných bloků je zhruba 45 GW, čtvrtina z toho je okolo 11 GW. Vzhledem k tomu, že v nejbližší době přijde Německo i o veškerý jaderný výkon, půjde celkově o ztrátu přes 20 GW výkonu. Německu tak v uhlí zůstane zhruba 34 GW, v plynu má 29 GW a v biomase s vodou 13 GW. V zimních měsících jsou v Německu běžné špičky, kdy je potřeba zajistit přes 80 GW výkonu a přitom fotovoltaika a vítr dodávají minimum. Zbývající fosilní zdroje a obnovitelné, které běží nezávisle na počasí, zajistí při splnění tohoto prvního požadavku studentů pouze 76 GW výkonu. Navíc je třeba počítat i se suchými roky, kdy vodní zdroje nejsou schopné běžet na plnou kapacitu. Jistá část výkonu bývá také odstavena kvůli údržbě, poruchám nebo jiným problémům. I z jednoduché kalkulace je tak vidět, že by při splnění byť jen prvního požadavku studentů Německo nedokázalo samo zajistit v řadě období dostatečné dodávky elektřiny pro svůj průmysl a obyvatelstvo. Je absolutně nereálné, že by se v následujících dvou až tří letech postavilo dostatek plynového výkonu, který by daný výpadek výkonu dokázal nahradit.
Podívejme se nyní na druhý požadavek. Není úplně jasné, zda je požadován i úplný odchod od využívání uhlí při vytápění. To by bylo ještě náročnější, než odchod pouze v oblasti výroby elektřiny. I ten však je jen těžko představitelný. Pokud by se měly do roku 2030 v Německu zavřít kromě jaderných i všechny uhelné bloky, znamenalo by to výpadek výkonu okolo 54,4 GW. Z dnešního výkonu nezávislého na změnách počasí by zůstalo 29 GW v plynu a 13 GW v obnovitelných zdrojích, tedy dohromady pouhých 42 GW. Pokud by nastala zimní inverze a potřeba by překračovala 80 GW, chyběla by celá polovina potřebného výkonu. Je třeba ještě připomenout, že zelení aktivisté požadují do roku 2030 přechod k elektromobilitě, což by znamenalo hlavně v zimních měsících, kdy je potřeba v automobilech i topit, další docela velké zvýšení potřebného výkonu. Je hypoteticky myslitelné, že by se během deseti let postavil výkon plynových bloků o celkovém výkonu několik desítek GW. Ale i vzhledem k tomu, že tyto projekty nejsou většinou zatím ani v přípravě, je realizace takové náhrady v takto krátké době jen velmi těžko představitelná a bude určitě extrémně nákladná.
Třetím požadavkem je úplný přechod k obnovitelným zdrojům energie do roku 2035. Zase není úplně jasné, zda jde i o teplo a dopravu, ale je vysoce pravděpodobné, že mají na mysli i tyto oblasti. I v elektroenergetice si však troufám tvrdit, že je to z fyzikálních a technologických důvodů nemyslitelné. A to ani hypoteticky. Během patnácti let opravdu nelze dosáhnout tak radikálního průlomu v ukládání energie, který by naplnění tohoto požadavku vyžadovalo.
Je jasné, že splnění zmíněných tří požadavků je pro Německo nemyslitelné. Na druhé straně ovšem bude velmi vysoký ideologický a politický tlak se k němu přiblížit. Zatím Německo se svým přebytkem instalovaného výkonu pomáhalo s udržením sítě v regionu a elektřinu spíše exportovalo. To se však v každém případě změní. I Německo přechází do stavu, kdy spoléhá na import elektřiny. V následujících letech však kromě Francie snad v Evropě nebude stát, který by v době zimní inverze, kdy nebude svítit ani foukat, mohl vyvážet elektřinu. Pokud nechceme mít fatální problémy, tak nesmíme dopustit, abychom ztratili schopnost si i v takové době zajistit potřebný výkon.
Zmíněné požadavky vyhlášené německými organizátory středoškolské stávky za klima potvrzují mé obavy (vyjádřené zde, zde a https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-jak-dale-po-stavce-za-klima), že jde o další čistě ideologickou propagandistickou akci, které o reálné řešení ekologických problémů nejde. Studenti sice politiky vyzývají, aby poslouchali vědce, ale pak vyhlašují cíle, které s vědeckými poznatky a technickou realitou nemají nic společného. Pokud by němečtí středoškoláci organizující stávky za klima chtěli opravdu přispět k rychlému a radikálnímu snížení emisí oxidu uhličitého ve své zemi, demonstrovali by za to, aby se předčasně neodstavily jaderné bloky do roku 2022 a využil se veškerý potenciál jejich životnosti. A pokud je to ještě technicky možné, aby se znovu zprovoznily alespoň některé již odstavené. Tím by se vytvořil prostor pro uzavření těch starší uhelných bloků a racionálně postavenému scénáři postupného přechodu od fosilních paliv.
Německo však na nátlak zelených aktivistů napřed odstaví jaderné bloky, které již svou uhlíkovou stopu realizovaly a ještě mohly několik desítek let bezpečně dodávat elektřinu. Místo nich postaví nové uhelné bloky, často i supermoderní nadkritické. Ty by teď měly být rychle odstaveny a nahrazeny plynovými bloky, které by se pak do roku 2035 také měly rychle odstavit. S touto značně bizarní energetickou koncepcí jsou spojeny extrémní náklady, které již nyní způsobují, že cena elektřiny v Německu je nejvyšší v Evropě. Navíc by měla být v následujících letech dominantně dána cenou plynových bloků. Plyn má také emise oxidu uhličitého, zhruba polovina až třetinu oproti uhlí. Pokud se však splní další požadavek středoškolských studentů, kterým je osmkrát větší cena za emise, než je současná cena emisních povolenek, bude cena silové elektřiny daná plynovými bloky dramaticky větší. Mám pochybnosti, zda takový iracionální ideologický experiment vydrží i bohatá německá ekonomika a společnost. A je třeba připomenout, že cenu elektřiny i u nás vytváří německý trh.
Psáno pro Osla, iUhlí a Neviditelného psa
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Jiří Svoboda
6.5.2019 09:21Má někdo nápad, jak jinak si lze chování Němců vysvětli? Samozřejmě tu může ještě hrát roli jejich odvěká touha být jiným vzorem.
Miroslav Vinkler
6.5.2019 09:51Z technického pohledu jsou trochu mimo, z hlediska netečnosti vládnoucích elit je takových iniciativ zapotřebí i v ČR.
A jsme u jádra v ČR.
Již dávno se měly rozběhnout práce na přípravě 3-5 nových JE. Podotýkám transparentně, bez korupce a s účastí zástupců veřejnosti jako veřejné kontroly státní moci.
ČR nemá na to jít německou cestou, musíme využít toho co skutečně máme a umíme.
Zajisté se přimlouvám i za zde zatracovanou dotační FVE pro RD, bytové domy,průmyslové a logistické stavby apod. instalované pouze na zastavěných plochách.
V zásadě tyto iniciativy podporuji, protože jde o logickou reakci na zcela neutěšený stav životního prostředí. A pokud mě paměť neklame, tak i pražský komunistický tajemník Štěpán
horoval pro to, aby v listopadu ´89 studenti byli v lavicích a neprotestovali v ulicích proti KSČ a změně společenského systému.
Tehdy byli mladí lidé vznikajícími elitami chváleni, dnes jsou stejnými lidmi zpochybňováni.
Jiří Svoboda
6.5.2019 12:38 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
6.5.2019 18:59 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
7.5.2019 08:58 Reaguje na Jan ŠimůnekJaromír Lukavský
9.5.2019 12:28Fero Metam
9.5.2019 20:25Milan Štrupl
10.5.2019 08:36Jasně že je živočichové vymírají a planeta je devastována, ale všem uniká jedno zásadní - rozvojové země, na které nahlíží Evropané jako na "přírodní lidi", kteří žijí ve skromných poměrech a málo znečišťují a zatěžují planetu svou nezřízenou porodností přemnoží lidskou populaci o více jak 100mil lidí ročně - tedy o neskutečnou miliardu za 10let!!!!!!!!!!!!!!
Aby těch 100mil lidí CO ROČNĚ PŘIBUDE nechcíplo hlady vynakládají vyspělé země čím dál větší peníze na rozvojovou pomoc a ty peníze musí někde vydělat - nejde je jen natisknout a vydělají je průmyslem, který produkuje emise. Ale ani to nestačí - lidé v rozvojových státech musí kvůli ohromné porodnosti devastovat přírodu a kácet a kácet a pěstovat dobytek a pokud se sečtou emise, které sami produkují s emisemi, které by bývaly pohltily stromy, které vykácely a přeměnili na zemědělskou půdu spolu s emisemi, které musí vyspělé země vyprodukovat, aby vydělali peníze, které pak jako pomoc pošlou do Afriky stále větší a větší populaci, tak za možná až 90% devastace planety může rozvojový svět (Afrika, Indie, Jižní Amerika a muslimské státy), kde ohromným tempem roste populace!!!!
PRAVDA LEŽÍ PŘED NÁMI JAKO NA TALÍŘI, JEN JSOU POLITICI PODĚLANÍ STRACHY JÍ ŘÍCI NAHLAS - JEDINÁ ŠANCE NA ZÁCHRANU PLANETY BY BYLA VRÁTIT LIDSKOU POPULACI NA POČETNÍ STAV TAK PŘED 50LETY - TEDY CCA POD 5MILIARD. Jenže už se blížíme k 8miliardám a mezi roky 2030-2040 už pravděpodobně dosáhneme 10miliard a to je konečná - odlesňování a růst emisí (který nelze zastavit, když neumíme zastavit rozmnožovací orgie páchané v Africe a jinde)nevratně poškodí ekosystémy a polovina lidí na světě chcípne hlady a ve válkách o potraviny a vodu... TÉMĚŘ DENNĚ SLŠÍTE SLOVO UDRŽITELNOST ČI UDRŽITELNÝ ROZVOJ - SAKRA CO JE UDRŽITELNÉHO NA TOM, KDYŽ SE POČET LIDÍ V AFRICKÝCH A MUSLIMSKÝCH STÁTECH ZDVOJNÁSOBUJE KAŽDÝCH 20-25LET????? NAOPAK JE TO NEUDRŽITELNÉ A NEŠE ŠETŘENÍ EMISEMI JE JEN KALENÍ VODY - OTEPLOVÁNÍ A DEVASTACE PLANETY JE ÚPLNĚ MIMO NAŠÍ KONTROLU!!!!!!!
pavel peregrin
10.5.2019 08:58 Reaguje na Milan ŠtruplJosef Mozek
10.5.2019 10:00 Reaguje na Milan ŠtruplStanislav Hrouzek
12.5.2019 13:42Ovšem jen málokdo má technické vzdělání a je schopen technicky uvažovat.
A co horšího, nemáme demokracii vědců, odborníků či vzdělanců, ale demokracii jasně populistickou, kde má stejné hlasovací právo jak vysokoškolský profesor tak popelář.
Názory popelářů pak logicky vyhrávají, protože jich je ve společnosti přece jen více než těch VŠ profesorů...
Jiří Svoboda
12.5.2019 14:29 Reaguje na Stanislav HrouzekJan Šimůnek
13.5.2019 08:56 Reaguje na Stanislav HrouzekPokud se má v ekologii něco pozitivního (ve smyslu posunu k racionalitě) stát, tak jedině po vítězství "populistů".
Jako je Trump, který odstoupil od nesmyslných "Pařížských dohod", a přitom zavedením těžby břidličného plynu snížil v USA emise CO2 a jako bonus učinil USA nezávislými na dovozu ropy a plynu (a tudíž nevydíratelnými majiteli příslušných kohoutů). Asi není náhodou, že se právě poté začal hroutit režim v ropné Venezuele.
Navíc majitelé selského rozumu nebývají řešiteli grantů na téma "jak kůrovec vyhubí les", nebo "kolik kusů ovcí za rok strhne smečka vlků a kolik jeden medvěd", a tudíž nejsou existenčně závislí na provádění podobných nesmyslů.