Vojtěch Kolář: Kritický komentář k plánovanému zvyšování hráze Nových Mlýnů
30.6.2023
Nové Mlýny. Z pohledu ochrany přírody by bylo nejlepší je vypustit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vím, že takový nápad je v naší technokratické zemi přímo kacířská myšlenka, ačkoliv se tento trend ve světe objevuje stále častěji (viz graf) a přehrady se bourají (včetně vodních elektráren) a dochází k obnově toků a jejich zprůchodnění a to i v rámci projednávaného Nature Restoration Law a již přijatých rámcových směrnicích o vodách a diverzitě.
Graf shrnuje množství odstraněných jezů a přehrad za rok 2022. Českou republiku nemá význam hledat.
Zdroj | Damremoval.eu
Ale zpět k Novým Mlýnům
Výstavbou vodního díla zde zanikl u nás unikátní biotop, na který bylo vázáno spousta druhů organismů. Při výstavbě mezi roky 1975 až 1989 došlo k zaplavení 3 226 ha, lužních lesů a luk.
Na původní lužní lesy je potřeba se podívat do historie. Kolik asi v 50. letech zadržovaly vody a jak by dnes ochlazovaly mikroklima a pomáhaly malému vodnímu režimu, se již zřejmě nedovíme. Mapy převzaty z www.geoportal.gov.cz
Zdroj | www.geoportal.gov.cz
Valná část unikátních luhů byla zaplavena a zbytek pod přehradami vysychá nejen kvůli absenci povodní, ale také kvůli zahlubování koryta Dyje.
Hydrobiologové/entomologové se dělí na ty, co lužní les zažili a na ty, co ho (možná naštěstí) nezažili... A nemusí tak smutnit, o jak unikátní biotop jsme přišli.
Výstavba byla zdůvodňována závlahami a výrobou elektřiny. Pokud je autorovi známo, zemědělci vodu dosud využívali jen minimálně a většina elektřiny vyrobené v hydroelektrárně údajně padne na přečerpávání vody přitékající k hrázi přes hráz dolní nádrže.
Krátkodobé zaplavení na jaře příliš nefunguje
Smutnou ukázkou ilustrující nefunkčnost a zároveň ztrátu tohoto unikátního biotopu je střevlík mřížkovaný (Carabus clathratus). Jedná se o cca 3 cm velkého brouka a stejně jako všichni velcí střevlíci se živí dravě.
Kriticky ohrožený střevlík mřížkovaný (Carabus clathratus) je více ve vodě než na souši. Obývá nížinné lužní lesy – v České republice je znám z několika posledních lokalit. Foto pochází ze zahraničí.
Foto | Vojtěch Kolář
Má výrazné vtlaky na krovkách, které jsou "zlatě" vybarvené. Zatímco ostatní střevlíci jsou většinou suchozemští, tenhle druh je striktně vázaný na mokřady. Dospělci obývají zatopené louky, lesy a rákosiny, často se potápí a stejně jako potápníci si nosí pod krovkami vzduchovou bublinu, pomocí které dýchají. Loví hlavně různé bezobratlé, lezou po vodní vegetaci a pod vodou vydrží až 25 minut. Brouci zimují v mrtvém dřevě padlých kmenů.
Střevlík mřížkovaný u nás žil v Polabí a na jižní Moravě, kde těžištěm výskytu bylo právě území komplet zaplavené Novomlýnskými nádržemi. Labská populace kvůli jezům, zkanalizování a narovnání toku již vyhynula, kdežto z okolí Nových Mlýnů byly ojedinělé nálezy ještě kolem roku 2009 (NDOP AOPK ČR). Nyní se vyskytuje zřejmě na jediné populaci ve zbytkových fragmentech lužního lesa. Přitom díky sběratelům hmyzu víme, že před samotnou výstavbou nádrží se tam vyskytoval masivně. Stačí jít trochu dále po toku a v lužních lesích na Slovensku a v Rakousku, je možné ho stále potkat...
Vodní nádrže jsou sice pěkné místo pro hnízdění ptáků (prostřední je součástí NATURA 2000), ale jinak je z nich docela eutrofní vodní plocha s pravděpodobně nevyrovnanou rybí obsádkou, s invazivními druhy organismů (např. střevlička východní, škeblice asijská, slávička mnohotvárná) a přítokem živin z povodí, a díky těmto faktorům tedy dost nekvalitní vodou. Z vodního hmyzu zde prakticky nic nežije, krom nejběžnějších druhů.
Malé "šplouchnutí" vody s požehnáním podniku povodí tedy není žádným vítězstvím či něčím, za co bychom se měli chválit nebo se tím ještě chlubit...
Zvláště pak ve světle nových plánů na zvýšení hráze, a tedy i vodní hladiny. To povede pouze k dalšímu vysoušení míst pod hrázemi, tedy i zbytků lužního lesa.
Žádné budování záplavových kanálů, či umělé zaplavování s masivním PR těmto biotopům příliš nepomůže. Je to spíš takový hezký "greenwashing".
Přitom plánovaná investice v první fázi projektu je téměř 2 miliardy korun.
Revitalizace malých mokřadů, původních mrtvých ramen či vyplácení kompenzací za polní rozlivy je přitom v řádu statisíců či nízkých milionů a takovouto finanční injekcí by tedy bylo možné obnovit či podpořit desítky (polo)přírodních mokřadů, které v minulém století zanikly (narovnávání toků, meliorace, odvodňování atd.).
Přečtěte si také |
Vojtěch Kolář: V čem se ministr zemědělství plete v názoru na rybníky?
I tak je samozřejmě potřeba dodržovat jisté zásady a vše konzultovat s orgány ochrany přírody. Pro zlepšení stavu naší krajiny je „kuchařka“ již dlouho známa, viz např. konec článku zde.
Budeme tedy plánovat další megalomanské projekty, které spolknou spousty peněz (a někdo na nich samozřejmě vydělá), anebo se rozhodneme řešit problém naší krajiny koncepčně?
reklama
Vojtěch Kolář
Autor působí na Katedře biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, je členem České společnosti limnologické, České společnosti pro ekologii a České společnosti entomologické. Dlouhodobě se zabývá společenstvy vodních bezobratlých ve stojatých vodách.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Vojtěch Kolář: Mrtvá ramena a komáři
Vojtěch Kolář: Ano, kvalitu vody v rybnících zhoršují čistírny odpadních vod. Jenže rybáři takéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (166)
Karel Zvářal
30.6.2023 06:54To, že si v suchém Středomoří odstarnili nádrže, je na Darwinovu cenu, následky budou pociťovat stále více. A jinak ano, změny v krajině je třeba řešit koncepčně, počínajíc půdou, protierozními prvky (meze, větrolamy), dle mého soudu i lepším využití stávajících a plánovaných nádrží.
Odpovědět
Pe
Pepa
30.6.2023 08:26 Reaguje na Karel ZvářalJasně, českej sedlák bude poučovat Španěla co dělá špatně. Tys tam byl také jen prstem na mapě, že? https://www.thelocal.es/20230424/why-is-spain-destroying-dams-in-the-middle-of-a-drought
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 09:08 Reaguje na PepaNa víc než trolení se nezmůžeš. Jen ať si to sucho užívají!-)
Odpovědět
Pe
Pepa
30.6.2023 09:36 Reaguje na Karel ZvářalNo, ten kdo tady blábolí arogantni nesmysly jsi ty. Když o tom nic nevíš, nebyl si tam, tak si něco precti, trolle.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 11:04 Reaguje na PepaTo víš, kvalit Timmermanse nedosahuji, jen se občas chytám za hlavu, kam to všechno spěje. Nepotřebuji tam být, abych si představil žíznivou krajinu. Tu tady omíláme dnes a denně. A kromě stálých trollů tu se mnou nikdo nemá problém, Pepíku.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 11:12 Reaguje na PepaNa kameře bylo Španělsko snad tisíckrát, tu krajinu znám sice zprostředkovaně, ale velmi dobře. Proto to, co udělali, jim s řešením sucha ani trochu nepomůže, spíše (tedy jednoznačně) naopak.
Odpovědět
Pe
Pepa
30.6.2023 19:02 Reaguje na Karel ZvářalNemusíš tam být, ale pokud si něco bereš do huby, tak bys o tom měl něco vědět. Jak vidno, tak ani teď ti nedochází z jakých důvodu ty hráze a přehrady bouraji. Stále máš v hlavě temno, plno ekologických magoru a tak omilas svý bláboly dokola, proste arogantní kmet.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 20:11 Reaguje na PepaPepa z Loun přezdívaný Zloun. Čoveče dals ty někdy vůbec souhlasnou reakci k něčemu, nebo jen číháš jak kuře na flus, aby sis mohl kopnout? Jedna z nejodpornějších povah.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.7.2023 10:44 Reaguje na Karel ZvářalJe to o tom, že Španělé zavřeli spoustu starých malých hydroelektraren. Ale, jak psal p. Machaček, nahradili je moderními výkonnějšími Takže i to zpřírodnění a zbourání 5 nádrží je greenwashing, když za něj postavili 1 elektrárnu jinde a větší. Ale v pořádku. Podívejte se na fotky El Caminito del Rey, tam taky bývala hydroelektrárna ješte možná před Francem. Já tam šla, bylo to už nebezpečné. Takže navýšení hladiny N. M. na původní záměr(!) je vlastně modernizace ve španělském stylu. Ale tito ekoteroristé chtějí bourat bez náhrady, to tedy není španělské. Ani rozumné, jen ... no comment.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2023 11:24 Reaguje na Jarka O.Ano, pokud nevyhovují technickými parametry, ať se zruší jako elektrárna. Ale jako zásobníky vody bych se snažil maximum zachovat. Španělsko je velká země, s rozvinutým zemědělstvím, náročným na spotřebu vody. Jednou zaprší více tam, podruhé jinde. U nás se to má řešit propojením nádrží, vzhledem k delším obdobím sucha a lokálnímu nedostatku vody. Prostě voda bude stále více cennější jako strategická surovina, a všechny ty bláboly o tom, že máme dostatek... ano, zaplaťpánbu, díky soustavě vodních děl. A nevyužít domácí potenciál zdrojů a vozit zeleninu přes celý kontinent - to se dnes asi považuje za eko. Jak často s nadsázkou i bez ní říkám - Narubystán. Lesy nechat shořet a vodní díla zrušit.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2023 09:52 Reaguje na Karel ZvářalTřeba u Caminita jsou velká horní jezera a protržené bylo pár celkem malých přehrad v soutěskách. Je to přirodní území bez lidí a zemědělství, tam se zpřirodnění nabízelo a dá se to odháknout v gryndýlovém programu správně po švejkovsku. Měli by to tak dělat všichni. :-) Spotřeba vody ve Španělsku musi být ohromná, kdyz zásobují zeleninou celoročně celou Evropu. Ano, my lesy, zemědělství a nádrže zrušíme, montovny zůstanou, ty nejsou "katastrofa na přirodě" a vodu nepotřebují. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 09:28 Reaguje na PepaPřed dvěma týdny odpálili jednu bariéru. To bylo "slávy" kolem toho! Vsadím boty, že to vrátí do původního stavu, ale potrvá to.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.6.2023 19:49 Reaguje na Karel ZvářalŘekl bych, že bude stačit první pořádný přívalový déšť, který v té řece bez hrází udělá divoký prudký veletok, co podemele plno domů možná i s lidmi a zničí k tomu další vodní stavby.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 20:01 Reaguje na Radim PolášekTo jsem měl na mysli Kachovku, která zásobila rozsáhlé zemědělské plochy závlahami. Pokud si Španělé uvolnili koryta řek, místo budování nových nádrží, tak budou o to více odsolovat. Jsou obětí vlastního úspěchu, v tak suchém klimatu pěstovat např rýži, hovoří za vše. Také jejich vyhlášené velkochovy prasat jsou na úrovni spotřeby města. Potom nemá chybět voda pro lidi? A ano, pokud po dlouhé době čmáchne, tak vesničky nalepené u vody se budou klepat strachy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.7.2023 12:15 Reaguje na Pepamyslíte si, že Španělsko je něco extra než ČR? buď to budete respektovat, nebo budou mít ze země polopoušť. Neexistuje nekonečné množství koncepcí na zpřírodnění a biologicky udržitelnou krajinu, to je jednou dané a na všechno je potřeba voda.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
30.6.2023 07:31Vody v přírodě/vodní plochy je stále málo, v porovnání se stavem před 100 - 150roky. Takže nádrže Vodní mlýny jsou dobře i ta hladina má být vyšší, aby nebyl problém upouštět/zavlažovat lužní lesy.
Jenom si nedělat naschvály a domluvit se na rozumném kompromisu - ptactvo na nich si vždy poradí.
Odpovědět
Jenom si nedělat naschvály a domluvit se na rozumném kompromisu - ptactvo na nich si vždy poradí.
Karel Zvářal
30.6.2023 07:40"... Žádné budování záplavových kanálů, či umělé zaplavování s masivním PR těmto biotopům příliš nepomůže. Je to spíš takový hezký "greenwashing"..."
Mnohem větším greenwashingem je tento článek, neb vybudování sítě kanálů mělo a má ryze praktické důvody,tehdy si na žádné PR nehráli, pane vědče!
Odpovědět
Mnohem větším greenwashingem je tento článek, neb vybudování sítě kanálů mělo a má ryze praktické důvody,tehdy si na žádné PR nehráli, pane vědče!
ss
smějící se bestie
30.6.2023 07:56 Reaguje na Karel ZvářalTehdy se předkové snažili využívat přírodu ve svůj prospěch.
Ano, někdy to bylo systémem - pokus / omyl, ale nakonec to bylo ve prospěch a z chyb se poučili.
Odpovědět
Ano, někdy to bylo systémem - pokus / omyl, ale nakonec to bylo ve prospěch a z chyb se poučili.
Karel Zvářal
30.6.2023 08:17 Reaguje na smějící se bestieZavlažování je umělé povodňování, s tím rozdílem, že voda je v kanálech, takže stromy vláhu dostanou, ale neutopí se zdaleka tolik střevlíků (aj.), jako při celoplošném zaplavení.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.6.2023 10:34 Reaguje na smějící se bestieA dneska se lidé snaží využívat přírodu k čemu?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
30.6.2023 11:52 Reaguje na Jakub GraňákNa tůrismus všelijaký.
Potraviny koupí regálech márketů !
Odpovědět
Potraviny koupí regálech márketů !
JO
BM
Břetislav Machaček
30.6.2023 08:20Nemá význam reagovat na úzce zaměřené (entomolog) ochranáře, kteří
nenahlížejí na přírodu jako celek, ale pouze ze svého pohledu. Jim se líbí požáry(Čížek), cyklické povodně(autor), kůrovci a jiní dřevokazní brouci. To, že je příroda pro všechny, je jaksi nezajímá. Lidé většinou nechtějí požáry lesů a ani ty cyklické povodně se spoustou komárů a zničenou úrodou
na polích, kterou by autor zemědělcům kompenzoval z něčeho, na co sám ani
korunou nepřispěl(je placen z daní). Všichni ti, co ty daně odvádějí už
toho mají dost, protože se jimi plýtvá na nesmyslné "výzkumy" a pokusy
na přírodě. Ono by stačil rok občanské daňové neposlušnosti, neplatit
daně a uvidíme, zda ti, co horují pro dotace, neziskovky a "vědecké" zkoumání to přežijí. Možná by si konečně uvědomili, že v prvé řadě tu
musí být příjmy a pak mohou být vydání. Oni ale nehledí na příjmy a
pouze natahují ruce pro další dotace, granty a mzdy nejrůznějších neziskových zaměstnanců.
Bohatá společnost si může dovolit tuto rozmařilost, ale musí mít možnost
být bohatá a nesmí být dotlačena k chudobě a zadlužování. Těmto "vědcům"
schází základní ekonomické vzdělání, aby pochopili, že bez práce nejsou
koláče a těmi koláči jsou ty dotace, kompenzace, granty, mzdy vědců atd.
Za posledních 30. let narostl počet všemožných VŠ, vědeckých pracovišť,
úřadů jako AOPK, odborů životního prostředí měst a obcí atd. tak, že už
zbyla na práci hrstka lidí, která to už přestává být schopna ufinancovat.
Co s tím? Zvýšit daně a nebo říznout do "živého" a omezit výdaje? Na to
bohužel nemá nikdo odvahu a tak se zvedají daně a u poplatníků narůstá
přesvědčení o daňové "revoluci" i s tím neplacením daní. Firmy to už
dělají, daní jinde a občané jsou zatím jediní, kdo to odskáče. Není ale
všem dnům konec a může dojít na "revoluci" ve které budou proti sobě
stát producenti příjmů a jejich konzumenti. Není lépe ubrat plyn a už
přestat nehorázně plýtvat ? Kdy začne autor bourat "přehrady" bobrům?
To nejsou přehrady bránící cyklickým rozlivům, když udržují stálou
hladinu vody nad hrází? A co přírodní jezera vzniklá na tocích sesuvy
půdy? To nejsou přehrady? Co kmen stromu napříč potokem? To není jez?
Když bude suchá zima a suché jaro, tak nebude ani ta jarní povodeň,
ale pokud ji nahradím vodou z přehrady, tak je ta přehrada zbytečná?
Názor pana "vědce" mě tak utvrdil v názoru, že rozum nelze vzděláním
nahradit a i pan profesor může být pouhým papouškem cizích mouder a
hlásat svá vlastní pochybná moudra.
Odpovědět
nenahlížejí na přírodu jako celek, ale pouze ze svého pohledu. Jim se líbí požáry(Čížek), cyklické povodně(autor), kůrovci a jiní dřevokazní brouci. To, že je příroda pro všechny, je jaksi nezajímá. Lidé většinou nechtějí požáry lesů a ani ty cyklické povodně se spoustou komárů a zničenou úrodou
na polích, kterou by autor zemědělcům kompenzoval z něčeho, na co sám ani
korunou nepřispěl(je placen z daní). Všichni ti, co ty daně odvádějí už
toho mají dost, protože se jimi plýtvá na nesmyslné "výzkumy" a pokusy
na přírodě. Ono by stačil rok občanské daňové neposlušnosti, neplatit
daně a uvidíme, zda ti, co horují pro dotace, neziskovky a "vědecké" zkoumání to přežijí. Možná by si konečně uvědomili, že v prvé řadě tu
musí být příjmy a pak mohou být vydání. Oni ale nehledí na příjmy a
pouze natahují ruce pro další dotace, granty a mzdy nejrůznějších neziskových zaměstnanců.
Bohatá společnost si může dovolit tuto rozmařilost, ale musí mít možnost
být bohatá a nesmí být dotlačena k chudobě a zadlužování. Těmto "vědcům"
schází základní ekonomické vzdělání, aby pochopili, že bez práce nejsou
koláče a těmi koláči jsou ty dotace, kompenzace, granty, mzdy vědců atd.
Za posledních 30. let narostl počet všemožných VŠ, vědeckých pracovišť,
úřadů jako AOPK, odborů životního prostředí měst a obcí atd. tak, že už
zbyla na práci hrstka lidí, která to už přestává být schopna ufinancovat.
Co s tím? Zvýšit daně a nebo říznout do "živého" a omezit výdaje? Na to
bohužel nemá nikdo odvahu a tak se zvedají daně a u poplatníků narůstá
přesvědčení o daňové "revoluci" i s tím neplacením daní. Firmy to už
dělají, daní jinde a občané jsou zatím jediní, kdo to odskáče. Není ale
všem dnům konec a může dojít na "revoluci" ve které budou proti sobě
stát producenti příjmů a jejich konzumenti. Není lépe ubrat plyn a už
přestat nehorázně plýtvat ? Kdy začne autor bourat "přehrady" bobrům?
To nejsou přehrady bránící cyklickým rozlivům, když udržují stálou
hladinu vody nad hrází? A co přírodní jezera vzniklá na tocích sesuvy
půdy? To nejsou přehrady? Co kmen stromu napříč potokem? To není jez?
Když bude suchá zima a suché jaro, tak nebude ani ta jarní povodeň,
ale pokud ji nahradím vodou z přehrady, tak je ta přehrada zbytečná?
Názor pana "vědce" mě tak utvrdil v názoru, že rozum nelze vzděláním
nahradit a i pan profesor může být pouhým papouškem cizích mouder a
hlásat svá vlastní pochybná moudra.
ss
PE
Petr Eliáš
30.6.2023 08:35 Reaguje na Břetislav MachačekNěco k tématu, nebo jen další tvá blábolivá litanie? :-)
,,Nemá cenu reagovat...,, a napíšeš A4. :D :D
Odpovědět
,,Nemá cenu reagovat...,, a napíšeš A4. :D :D
MK
Majka Kletečková
30.6.2023 19:04 Reaguje na Petr EliášTo, co jste uvedl, jsou důvody, proč jsem se rozhodla už před nějakou dobou slohové práce pána vystupujícího pod jménem Břetislav Machaček většinou přeskakovat. Jejich čtení považuji za ztrátu času. Bojím se na ně reagovat ze strachu, že tím přispěji k vytvoření dalšího sáhodlouhého blábolu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.7.2023 15:28 Reaguje na Majka KletečkováVy se hlavně bojíte, že nebudete umět ze své hlavy
odpovědět na mé otázky. Co si přečtete z příruček,
to opakujete a co tam není, tak to nevíte. Takové
papoušky bytostně nesnáším a tak je pouze dobře,
že na mne už nereagujete. Děkuji!
Odpovědět
odpovědět na mé otázky. Co si přečtete z příruček,
to opakujete a co tam není, tak to nevíte. Takové
papoušky bytostně nesnáším a tak je pouze dobře,
že na mne už nereagujete. Děkuji!
PE
Petr Eliáš
2.7.2023 08:57 Reaguje na Majka KletečkováTo jste paní Kletečková udělala nejspíš dobře. Já se k takovému kroku ještě neodhodlal. :D
Některé ty jeho pitomosti a neznalost jsou opravdu až k pláči - třeba jak tu kdysi vyprávěl pohádku o tom, jak Svaz nekupoval těžební technologie na Západě. Těch pohádek je ale víc - seznam si nevedu. :D
A nejhorší na tom je to, že on těm svým pitomostem bezmezně věří (považuje to za projev vlastního rozumu a kritického myšlení) a trvá na nich i když mu ostatní ukáží, že žvaní blbosti. A pár místních joudů mu ještě přitakává, což ho ještě víc utvrzuje. :D
Odpovědět
Některé ty jeho pitomosti a neznalost jsou opravdu až k pláči - třeba jak tu kdysi vyprávěl pohádku o tom, jak Svaz nekupoval těžební technologie na Západě. Těch pohádek je ale víc - seznam si nevedu. :D
A nejhorší na tom je to, že on těm svým pitomostem bezmezně věří (považuje to za projev vlastního rozumu a kritického myšlení) a trvá na nich i když mu ostatní ukáží, že žvaní blbosti. A pár místních joudů mu ještě přitakává, což ho ještě víc utvrzuje. :D
Karel Zvářal
2.7.2023 09:37 Reaguje na Petr EliášTo jako ty jejich megagruzoviky kupoval na Západě, nebo jak? Tomu sám nevěříte.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2023 18:54 Reaguje na Karel ZvářalTěžba ropy a plynu v Rusku je životně závislá na dodávkách západních technologií - to jenom tak na okraj.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2023 20:16 Reaguje na Jakub GraňákNo a? My nejsme závislí na dovozu elektroniky, hader a všemožných surovin a dílů do montoven ze světa? Proč by všechno vyráběli, když to mohou koupit? V případě nutnosti to vyrobí sami. Stejně jako se vypořádali s embargem na potraviny, dnes vyvážejí sami. To mi připomíná jeden starý fór. Sověti neuspěli, skončili až druzí, naši obsadili pěkné desáté místo.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.7.2023 07:21 Reaguje na Karel Zvářal:-) dovedou vyrobit kdeco, otázkou však je, zda při otvíračce nezůstane Vladimíru Vladimiroviči v ruce klika od dveří...
Odpovědět
Jakub Graňák
30.6.2023 10:29 Reaguje na Břetislav MachačekNevím, jestli si uvědomujete, že tím vašim nápadem daňové neposlušnosti daní nejvíce utrpíte vy důchodci, sociální totiž není ničím jiným než daní. A zkuste si porovnat výši financí jdoucích každoročně na důchody s výší prostředků jdoucích do VŠ, výzkumáků...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.6.2023 17:02 Reaguje na Jakub GraňákJenže ti důchodci na důchody v aktivním věku vydělávali té předcházející generaci, zatímco ti vědátoři nevydělají ani korunu a mají své jisté, ať něco vybádají nebo ne. Problém je v tom, že těch nejrůznějších pracovišť vzniklo jako hub po dešti a leckdy se člověk diví, jaké pitomosti we zkoumají. Možná by to chtělo omezit počet těchto pracovišť a nebo je převést na tržní ekonomiku. Bádejte si, co chcete, ale na ten výzkum si musíte vydělat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.7.2023 15:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV tomto máme stejný názor, poněvadž když čtu některé oslavné ódy na různé pofiderní výzkumy, tak si vždy vzpomenu na jednu poučku a to: Pokud děláš prd, tak
o tom hlavně hodně mluv a piš, abys přesvědčil blby
o potřebnosti tvé "práce". Skutečný výzkum reklamu
nepotřebuje, protože nejlepší reklamou je přínos
pro společnost a investora.
Odpovědět
o tom hlavně hodně mluv a piš, abys přesvědčil blby
o potřebnosti tvé "práce". Skutečný výzkum reklamu
nepotřebuje, protože nejlepší reklamou je přínos
pro společnost a investora.
PE
Petr Eliáš
2.7.2023 09:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je opravdu super plán. Zjevně o vědě víte stejné kulové jako ten Macháček. Gratulace. :-)
Odpovědět
RP
VK
V. Kolar
1.7.2023 20:58 Reaguje na Břetislav MachačekBohužel věda není víno a je normálně daněná, stejně jako moje práce. Tento komentář jsem mimochodem psal o svém volnu mimo pracovní dobu, jelikož to není vědecká publikace ;-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2023 08:05 Reaguje na V. KolarZamyslete se nad tím, co jste napsal. Vědu platí stát z daní
a tu následně včetně mezd vědců daní. Prapůvodem jsou tudíž
finance pocházející z daní. Nic proti vědě přinášející třeba
průmyslový pokrok, léčiva atd., ale věda zabývající se např.
zkoumáním historie podle předem určeného zadání je zbytečná.
Rovněž nechápu jaký přínos má pro občany ČR egyptologie a
výzkumy oceánů a moří. To jsme opravdu tak bohatí, že si to
vše můžeme dovolit? Vidím, co zkoumáte vy, zkuste se tedy
pochlubit, co to přineslo na příjmech do státní pokladny.
Já to taky píši ve volnu na rozdíl od některých diskutérů!
Odpovědět
a tu následně včetně mezd vědců daní. Prapůvodem jsou tudíž
finance pocházející z daní. Nic proti vědě přinášející třeba
průmyslový pokrok, léčiva atd., ale věda zabývající se např.
zkoumáním historie podle předem určeného zadání je zbytečná.
Rovněž nechápu jaký přínos má pro občany ČR egyptologie a
výzkumy oceánů a moří. To jsme opravdu tak bohatí, že si to
vše můžeme dovolit? Vidím, co zkoumáte vy, zkuste se tedy
pochlubit, co to přineslo na příjmech do státní pokladny.
Já to taky píši ve volnu na rozdíl od některých diskutérů!
JH
JH
2.7.2023 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekŽe vy nechápete přínos výzkumu oceánů pro občany ČR neznamená, že výzkum oceánů není přínosem. A divil byste se, kolik výzkumů, zbytečných dle vaší logiky, bylo zapotřebí aby někdo vymyslel vaše prášky na tlak. Pokud budeme ještě chvíli přemýšlet, co všechno si nemůžeme dovolit, tak můžeme třeba z Národního divadla udělat luxusní šantán pro bohaté zahraniční turisty - jistě to bude větší přínos.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.7.2023 08:45 Reaguje na V. KolarPane Kolář, ale vy jste Machajdu nepochopil.
On Vám dal taktně najevo abyste se zabýval jen tím a hlásal jen to, co strana (Machajda) uzná za vhodné. Jinak dostanete za uši.
On nechápe proč se ČR někdo zabývá egyptologií - jedno, že máme jedny z nejlepších egyptologů na světě, jedno že nám to přineslo mezinárodní uznání a jedno, že v ČR díky tomu máme výstavy které se v cizině jen tak nevidí. Nebo třeba v oblasti mezinárodního výzkumu Arktidy - jedno, že máme například vlastní stanici na Špicberkách, jedno že z ČR pochází špičkový vědci jako např. světově uznávaný Josef Svoboda (jehož lidé jako Machajda odsoudili na 11 let do lágru kvůli tomu, že to byl skaut).
To vše je prostě jedno! Pokud to nezlevní rohlíky, cigárka a Bráníček tak to prostě nesmí existovat!
Teď vážně. Vůbec tohoto člověka (a jemu podobné případy) neřešte, když kritizuje vaši práci. On totiž dvacet let dřepí doma na zádi a ze zaprděného bytečku kritizuje vše co může. :-)
Odpovědět
On Vám dal taktně najevo abyste se zabýval jen tím a hlásal jen to, co strana (Machajda) uzná za vhodné. Jinak dostanete za uši.
On nechápe proč se ČR někdo zabývá egyptologií - jedno, že máme jedny z nejlepších egyptologů na světě, jedno že nám to přineslo mezinárodní uznání a jedno, že v ČR díky tomu máme výstavy které se v cizině jen tak nevidí. Nebo třeba v oblasti mezinárodního výzkumu Arktidy - jedno, že máme například vlastní stanici na Špicberkách, jedno že z ČR pochází špičkový vědci jako např. světově uznávaný Josef Svoboda (jehož lidé jako Machajda odsoudili na 11 let do lágru kvůli tomu, že to byl skaut).
To vše je prostě jedno! Pokud to nezlevní rohlíky, cigárka a Bráníček tak to prostě nesmí existovat!
Teď vážně. Vůbec tohoto člověka (a jemu podobné případy) neřešte, když kritizuje vaši práci. On totiž dvacet let dřepí doma na zádi a ze zaprděného bytečku kritizuje vše co může. :-)
JK
Jan Kropáč
2.7.2023 14:22 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž tu hovoříte o zrušení dotacích na výzkum, což tak zrušit dotace na nerentabilní zemědělství? Krajina na jižní Moravě bude za pár let díky velkopěstitelům vysušená jejich vlstní zemědělskou činností. Zase budou chtít dotace na závlahy,aby vypěstovali něco, co jinde vypěstují levněji.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.6.2023 08:56Pane Kolář. Máte pravdu - je to docela komické. Postavím hráz skoro na rovině - voda mi teče okolo, vybuduji kanály abych tu vodu nahnal k přečerpávačkám a pak tu vodu přečerpám zpátky. A pak se snaží zahnat sucho v okolních lesích tím, že občas ucmrdnou trochu vody. :D
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.6.2023 10:38 Reaguje na Petr EliášSouhlasím, že je to asi přeinženýrované a dalším "sofistikovaným" inženýrováním se to těžko moc zlepší. Myslím si ale, že se má hledat rozumný kompromis, a nikoliv na sebe štěkat.
Docela pochybuji, že zbouráním hrází se vůbec někdy docílí původního stavu. To není řešení.
Odpovědět
Docela pochybuji, že zbouráním hrází se vůbec někdy docílí původního stavu. To není řešení.
RP
Radim Polášek
30.6.2023 10:52 Reaguje na Jiří SvobodaOn žádný původní stav nebyl. To byly dříve živé toky, které měly spolu s lužními lesy po většinu tku mnohokilometrovou šířku, kde se dynamicky koryta měnila na slepá ramena a ty na malé tůně a bažiny a naopak kde jinde průběžně při povodních vznikala koryta nová. A kde mohl člověk se znalostí toho místního lesa projít jenom za nízkého stavu vody, když dokázal obejít slepá ramena a bažiny. Za vysokého stavu vody to bylo neprostupné, možná tak pokud člověk uměl velmi obratně řídit malou loďku.
A kde pokud člověk bydlel do 5 kilometrů od takového lužního lesa, musel v létě mimo suchá období vylít každý večer na sebe hezkých pár deci repelentu, aby ho nesežrali komáři. A na zahradě za vlhčího podvečera měl aspoň 5 - 10 mnohotisícových komářích hejn v podobě dvoumetrových a půl metru širokých pískajících mračen.
Odpovědět
A kde pokud člověk bydlel do 5 kilometrů od takového lužního lesa, musel v létě mimo suchá období vylít každý večer na sebe hezkých pár deci repelentu, aby ho nesežrali komáři. A na zahradě za vlhčího podvečera měl aspoň 5 - 10 mnohotisícových komářích hejn v podobě dvoumetrových a půl metru širokých pískajících mračen.
JH
JH
30.6.2023 12:10 Reaguje na Radim PolášekPravě ty dynamické změny koryta vytvářely původní stav, nedá se říct, že tam žádný původní stav nebyl.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.6.2023 19:53 Reaguje na JHNo, jak se to vezme. Každopádně to byla díky tomu na našem území jedna z posledních divokých liduprázdných krajin. Ale je otázka, jestli to je žádoucí vrátit.
Odpovědět
JH
JH
30.6.2023 21:41 Reaguje na Radim PolášekJá myslím, že ta krajina liduprázdná nebyla. Ale vrátit to asi nejde.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
6.7.2023 09:48 Reaguje na JHTak když se v průměru jednou za rok, ale třeba i několikrát za rok ta krajina zatopí tak, že je životu nebezpečno tam být a po opadnutí vody ta krajina musí měsíc vysychat, aby se tam dalo vůbec projít plus v létě se tam vyrojí mračna agresívních komárů, tak lidi tam asi dobrovolně bydlet nebudou.
Maximálně nějací původní chudí obyvatelé, usídlení na nějakém hrůdu, kteří se po generace tam živili. třeba rybařením nebo jako lesní dělníci.
Odpovědět
Maximálně nějací původní chudí obyvatelé, usídlení na nějakém hrůdu, kteří se po generace tam živili. třeba rybařením nebo jako lesní dělníci.
JH
JH
6.7.2023 10:26 Reaguje na Radim PolášekŽe tam lidé nebydleli ještě neznamená, že tam nikdy nechodili a že tu krajinu neměnili.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.7.2023 11:39 Reaguje na JHTak tak, a lidé změnili tamní krajinu naposledy v 80. letech. Nyní chtějí změnit hráz, protože to vypadá jako prospěšné opatření. Takže je vše obvyklý vývoj.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.6.2023 11:48 Reaguje na Jiří SvobodaO tom kompromisu to jistě je.
Spory ohledně tohoto díla ale trvají desítky let a rozhodně to není jen nějaký ,,rozmar,, ekologů a vědců, jak se tu jeden užvaněný takyodborník (nebudu jmenovat, ale jeho příjmení začíná na Macháček) snaží vsugerovat. Celý ten projekt byl v šedesátých letech založen na jedné srandovní věci - prosperujícím socialistickém zemědělství :-) - desítkách tun obilí, brambor, řepy, masa, atd. navíc a na vše ostatní se kašlalo. Hydrogeologie území, produkční a mimoprodukční funkce lesa, jedinečnost tehdejšího biotopu, zanášení přehrady, atd..
Mnoho lidí (i z odborných kruhů) proti tomu tehdy protestovalo. Ale jak to v socíku bývalo, tak tajemník KSČ (někdo typu Macháček) začal vyřvávat, že všichni kritici jsou sabotéři, nepřátelé socialismu a měli by se pozavírat. A tak návrh projektu prošel.
Už během příprav projektu se přišlo na celou řadu nedostatků a problémů. Hloubka vody u břehů, stavební materiál, kvalita vody, abraze břehů, atd. Ale to bylo opět vyřešeno hezky po Macháčkovsku , pardon, po soudružsku. :-)
No a jak se v průběhu času ukázalo, ekonomické prognózy neviděly realitu ani z rychlíku. Na druhou stranu prognózy odpůrců se ve většině případech vyplnily. :-)
Odpovědět
Spory ohledně tohoto díla ale trvají desítky let a rozhodně to není jen nějaký ,,rozmar,, ekologů a vědců, jak se tu jeden užvaněný takyodborník (nebudu jmenovat, ale jeho příjmení začíná na Macháček) snaží vsugerovat. Celý ten projekt byl v šedesátých letech založen na jedné srandovní věci - prosperujícím socialistickém zemědělství :-) - desítkách tun obilí, brambor, řepy, masa, atd. navíc a na vše ostatní se kašlalo. Hydrogeologie území, produkční a mimoprodukční funkce lesa, jedinečnost tehdejšího biotopu, zanášení přehrady, atd..
Mnoho lidí (i z odborných kruhů) proti tomu tehdy protestovalo. Ale jak to v socíku bývalo, tak tajemník KSČ (někdo typu Macháček) začal vyřvávat, že všichni kritici jsou sabotéři, nepřátelé socialismu a měli by se pozavírat. A tak návrh projektu prošel.
Už během příprav projektu se přišlo na celou řadu nedostatků a problémů. Hloubka vody u břehů, stavební materiál, kvalita vody, abraze břehů, atd. Ale to bylo opět vyřešeno hezky po Macháčkovsku , pardon, po soudružsku. :-)
No a jak se v průběhu času ukázalo, ekonomické prognózy neviděly realitu ani z rychlíku. Na druhou stranu prognózy odpůrců se ve většině případech vyplnily. :-)
JS
Jiří Svoboda
30.6.2023 14:20 Reaguje na Petr EliášJo, ale vaše argumentace Macháčkem a KSČ moc věcnou diskusi neskýtá.
Asi se shodnem, že je to průser. Ale jak správně dál? Opravdu je zbourat to nejlepší řešení? Nevím, jak byste třeba s tímto uspěli v místním referendu.
Odpovědět
Asi se shodnem, že je to průser. Ale jak správně dál? Opravdu je zbourat to nejlepší řešení? Nevím, jak byste třeba s tímto uspěli v místním referendu.
PE
Petr Eliáš
30.6.2023 14:50 Reaguje na Jiří SvobodaTo se pletete. KSČ v tom příběhu hraje významnou roli. Ona ten projekt protlačila a její pohlaváři tehdy žvanili o vědcích stejně, jako teď žvaní Macháček. :-)
Nevím zda zbourání je nejlepší řešení. Ani po tom nevolám. Chtělo by to najít veřejnou shodu.
Odpovědět
Nevím zda zbourání je nejlepší řešení. Ani po tom nevolám. Chtělo by to najít veřejnou shodu.
BM
Břetislav Machaček
30.6.2023 16:33 Reaguje na Jiří SvobodaPro pana Eliáše jsem červeným hadrem na býka(nebo
býka vykleštěného?)a když mu schází argumenty,
tak se uchýlí k mému napadání a taky napadání
našich předků. Měl by začít studovat historii,
kdo třeba postavil na Dyji Vranov a jiné přehrady už před válkou. Kdo je stavěl po celém světě bez
KSČ a kdo je nadále staví. Že se občas nějaké
vypouští je taky pravda, ale on zamlčuje proč.
Byly mizerně postavené a neplní už svůj původní účel. V USA se například ruší přehrady elektráren, které zásobovaly elektřinou místní, dnes vytěžené doly a továrny, které přišly o suroviny. Jsou to místní zdroje, které nemají využití a byly často
šity horkou jehlou. Ruší se i jezy, které sloužily
pro vzdutí hladiny pro náhony MVE a pidimlýnů
a nikdo je nemíní nákladně udržovat pouze jako
památky. Jemu stačí kopat a kopat, když už mu
schází informace a myšlení v souvislostech. On
asi neví, kdo budoval prvé přehrady na světě
a taky to nebyla KSČ a já. Já je mimochodem
nebudoval, ale vždy obdivoval jako dílo lidí,
kteří pouze nežvaní jako pan Eliáš a pracují.
Tento žvanil mne sleduje na všech sítích a
snaží se mne naštvat a urazit, ale to se plete,
protože na to intelektuálně nemá! Všimněte si
argumentace o veřejné shodě, když se ho ptáte
na řešení. To je odpověď? Neumí říci jasně ano,
či ne, protože tomu vůbec nerozumí. Slova:
"chtělo by to najít veřejnou shodu" znamenají,
že pokud se neshodneme, tak nic nebudeme dělat!
To je dnes trendem, kdy není shoda na spalovnách
odpadů, JE, uložišti jaderných odpadů, dálnicích,
rychlotratích a taky těch přehradách různého
určení. Z mokřadu těžko mohu zavlažovat pole, či
vinici, ale z přehrady ano. Pitnou vodu z bažiny
taky nenačerpám a naopak mi může zásakem spodní
vodu znehodnotit. Povodeň zadržím sice i suchým
poldrem, ale už z něho nedoplním vysychající
řeku jako z přehrady. To jsou prosím jasné
argumenty a nikoliv nicneříkající shoda. Místní
referendum budiž, ale u staveb národního významu
zablokuje pár stovek místních pitnou vodu pro stovky tisíc? My tu přišli o domy kvůli uhlí
i cihlářské hlíně a jinde kvůli dálnici, či
továrně a nebo sídlišti. Měli jsme tedy právo
blokovat rozvoj společnosti? Ať navrhne zbourat
Vltavskou kaskádu a jeho spoluobčané mu to v
Praze dají "rázně" najevo!
Odpovědět
býka vykleštěného?)a když mu schází argumenty,
tak se uchýlí k mému napadání a taky napadání
našich předků. Měl by začít studovat historii,
kdo třeba postavil na Dyji Vranov a jiné přehrady už před válkou. Kdo je stavěl po celém světě bez
KSČ a kdo je nadále staví. Že se občas nějaké
vypouští je taky pravda, ale on zamlčuje proč.
Byly mizerně postavené a neplní už svůj původní účel. V USA se například ruší přehrady elektráren, které zásobovaly elektřinou místní, dnes vytěžené doly a továrny, které přišly o suroviny. Jsou to místní zdroje, které nemají využití a byly často
šity horkou jehlou. Ruší se i jezy, které sloužily
pro vzdutí hladiny pro náhony MVE a pidimlýnů
a nikdo je nemíní nákladně udržovat pouze jako
památky. Jemu stačí kopat a kopat, když už mu
schází informace a myšlení v souvislostech. On
asi neví, kdo budoval prvé přehrady na světě
a taky to nebyla KSČ a já. Já je mimochodem
nebudoval, ale vždy obdivoval jako dílo lidí,
kteří pouze nežvaní jako pan Eliáš a pracují.
Tento žvanil mne sleduje na všech sítích a
snaží se mne naštvat a urazit, ale to se plete,
protože na to intelektuálně nemá! Všimněte si
argumentace o veřejné shodě, když se ho ptáte
na řešení. To je odpověď? Neumí říci jasně ano,
či ne, protože tomu vůbec nerozumí. Slova:
"chtělo by to najít veřejnou shodu" znamenají,
že pokud se neshodneme, tak nic nebudeme dělat!
To je dnes trendem, kdy není shoda na spalovnách
odpadů, JE, uložišti jaderných odpadů, dálnicích,
rychlotratích a taky těch přehradách různého
určení. Z mokřadu těžko mohu zavlažovat pole, či
vinici, ale z přehrady ano. Pitnou vodu z bažiny
taky nenačerpám a naopak mi může zásakem spodní
vodu znehodnotit. Povodeň zadržím sice i suchým
poldrem, ale už z něho nedoplním vysychající
řeku jako z přehrady. To jsou prosím jasné
argumenty a nikoliv nicneříkající shoda. Místní
referendum budiž, ale u staveb národního významu
zablokuje pár stovek místních pitnou vodu pro stovky tisíc? My tu přišli o domy kvůli uhlí
i cihlářské hlíně a jinde kvůli dálnici, či
továrně a nebo sídlišti. Měli jsme tedy právo
blokovat rozvoj společnosti? Ať navrhne zbourat
Vltavskou kaskádu a jeho spoluobčané mu to v
Praze dají "rázně" najevo!
PE
Petr Eliáš
1.7.2023 06:02 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
Břetislav Machaček
1.7.2023 09:14 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Eliáš
2.7.2023 06:09 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JO
JO
Jarka O.
2.7.2023 09:55 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
RP
Radim Polášek
30.6.2023 11:05Tak on je problém v tom, že v našich zeměpisných šířkách jsou živočichy a rostlinami obsazeny veškeré niky, které existují. Nějakou změnou se pouze dosáhne toho, že jeden biotop zanikne, živočichové defaktro násilím zahynou, rostliny taky a místo nich se rozšíří noví živočichové a nové rostliny. Neexistuje, že by někde bylo vzduchoprázdno, kde by nic nežil o a které se jiným režimem zaplní.
Totéž platí pro ty povodně. násilně zahynou třeba drobná zvířata, hlodavci, zajíci, bažanti, drobné šelmy, na jaře třeba i srnčí mláďata, část rostlin zahyne udušením pod vodou a mechanickým zničením. Po povodni zahynou třeba ryby, které voda vyplaví někde mimo vodní toky a nádrže.
nebo naopak, když se z lužního lesa zamezením povodní odstraní část vody a přinášená zemina a živiny, stane se z toho lužního lesa v horizontu 50 - 100 let zase úplně jiný biotop suchšího běžného lesa nebo biotp třeba suchého lesa na písku atd. Když ten suchý les necháme stabilizovat 50 - 100 nebo možná několi k set let, tak bezesporu s etam objeví diverzita a objeví s tam taky nějaké chráněné rostliny a chránění živočichové.
Takže je to čistě jenom na racionálním uvážení, který biotop zavrhnout a zničit a který biotop tam naopak prosadit a dlouhodbě udržovat, aby prosperoval a aby ta plocha byla pro lidi nejvíc užitečná.
Odpovědět
Totéž platí pro ty povodně. násilně zahynou třeba drobná zvířata, hlodavci, zajíci, bažanti, drobné šelmy, na jaře třeba i srnčí mláďata, část rostlin zahyne udušením pod vodou a mechanickým zničením. Po povodni zahynou třeba ryby, které voda vyplaví někde mimo vodní toky a nádrže.
nebo naopak, když se z lužního lesa zamezením povodní odstraní část vody a přinášená zemina a živiny, stane se z toho lužního lesa v horizontu 50 - 100 let zase úplně jiný biotop suchšího běžného lesa nebo biotp třeba suchého lesa na písku atd. Když ten suchý les necháme stabilizovat 50 - 100 nebo možná několi k set let, tak bezesporu s etam objeví diverzita a objeví s tam taky nějaké chráněné rostliny a chránění živočichové.
Takže je to čistě jenom na racionálním uvážení, který biotop zavrhnout a zničit a který biotop tam naopak prosadit a dlouhodbě udržovat, aby prosperoval a aby ta plocha byla pro lidi nejvíc užitečná.
JH
JH
30.6.2023 12:14 Reaguje na Radim PolášekBiotopy vznikají a zanikají, příroda není úplně neměnná a stabilní. Řeka vytvářela pořád nová prostředí, což zvyšovalo diverzitu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.6.2023 20:03 Reaguje na JHZvyšovalo diverzitu pouze v celkovém součtu. Ale přímo to vytvořené nové prostředí vzniká jenom za cenu zničení toho původního starého prostředí. A kde je zničeno staré původní prostředí, respektive biotop a vzniká biotop nový, ta ten vzniká ze začátku pouze s minimální diverzitou, protože ještě není v rovnováze a v první etapě se tam objevují téměř výhradně pionýrské rostliny a živočichové coby určitá obdoba monokultury. Teprve minimálně až po několika etapách - oscilacích obsažených rostlin a živočichů vzniká stabilní rovnováha všech organismů, které jsou v tom biotopu obsaženy a teprve potom vzniká ta diverzita.
Odpovědět
JH
JH
30.6.2023 21:36 Reaguje na Radim PolášekTen starý biotop může taky mezitím vzniknout někde jinde a ve výsledku je biotopů víc.
Odpovědět
VK
V. Kolar
1.7.2023 21:23 Reaguje na JHAno, v podstatě máte pravdu a takto by to fungovalo v člověkem nenarušeném prostředí, které dnes již prakticky nemáme (v podstatě nikde, třeba díky globálním změnám klimatu). A tedy ty poslední fragmenty by měly být co nejlépe chráněné a také pomáhat s obnovou nových...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.7.2023 08:51 Reaguje na V. Kolar"...a také pomáhat s obnovou nových... " ?????????
Víte vůbec co píšete?
Odpovědět
Víte vůbec co píšete?
RP
Radim Polášek
6.7.2023 10:02 Reaguje na V. KolarTak prostředí není člověkem narušené, ale je člověkem pozměněné. A to je dost rozdíl. A člověkem nepozměněný biotop už nelze obnovit, už jenom z toho prostého důvodu, že tyto biotopy se většinou vyvíjely tisíce let a za tuto dobu už proběhly všelijaké nestability a oscilace a protředí se stalo samo o sobě bez zásahu člověka stabilní. Obnovit to prostředí řízeně dnes znamená ho znova "vymodelované podle toho původního vzoru" vystavit nestabilitě, protože se od té doby změnila spousta věcí a ani ten model nebude přesný. Tudíž logicky bude nestabilní. Ovšem druhá možnost, protředí člověkem nějak udržované najednou přestat udržovat a aplikovat bezzásahovost je snad ještě horší, protože ten mnohasetletý vývoj stejně bude muset proběhnout.
U těch lužních lesů je pak problém v tom, že řeka i krajina kolem ní nad těmi lužními lesy je dávno jiná, tudíž procesy v tom lužním lese budou taky určitým způsobem jiné.
Odpovědět
U těch lužních lesů je pak problém v tom, že řeka i krajina kolem ní nad těmi lužními lesy je dávno jiná, tudíž procesy v tom lužním lese budou taky určitým způsobem jiné.
BM
Břetislav Machaček
2.7.2023 08:40 Reaguje na JHPředstavte si sesuv půdy do říčního údolí a vznik průtočného
jezera. Je to něco jiného, než přehrada, když to udělá místo
člověka příroda? Zaplaví se mokřady, tůně, lužní lesy a je
z nich vodní hladina stejná, jako ta přehradní. Nebo takový
bobr postaví hráz na potoce a "utopí" hezký kus lesa a
louky. Je to prospěšné pro ten les a louku, když zmizí
pod vodní hladinou? Je to něco jiného, než když člověk
postaví rybník a stane se totéž? Ekologové se upínají k
náhodě těchto změn na rozdíl od těch, co se činí cíleně.
Cíleně už dnes postupují i oni, když vytvářejí ty tůně
a mokřady uměle a nečekají na zásah MATKY PŘÍRODY. U nás
po vytěžení uhlí poklesl povrch o desítky metrů a máme
tu dnes zavodněné důlní propadliny. Ptám se tedy, jak by
jste v takovém případě postupoval? Zasypat, aby byly jako
kdysi původně poli, loukami a lesy? A nebo ponechat těmi
vodními plochami se zbytky zatopených stromů a domků?
Člověk mění krajinu od začátku, kdy se objevil na Zemi
a bude tak konat i nadále, protože tak činí i bobr a nebo
spásači, kteří spasou stromky a vytvoří savanu, která se
po spasení stává pouští. Takže jak si představujete náš
vztah k přírodě? Ponechat i ji se nechat vyvíjet a nebo
ji nostalgicky zakonzervovat? Diverzitu zvětšuje svou
činností tudíž i člověk stejně jako bobr a sesuv půdy,
když změní souš na vodní plochu a leckde naopak. Běžte
se někdy podívat na důlní propadliny na Karvinsku a budete
v úžasu, jaká krajina zde lidskou činností vznikla. Při
pohledu na mapy z 19.století to je zcela jiná krajina a
je věcí preferencí každého z lidí, která krajina se mu
líbí více. Mimochodem velká část ptačí oblasti Heřmanský
stav a Poolší je výtvorem člověka a nikoliv Matky přírody
stejně, jako třeba CHKO Třeboňsko. Být tu tehdy dnešní ekologové, tak by nebylo asi co chránit.
Odpovědět
jezera. Je to něco jiného, než přehrada, když to udělá místo
člověka příroda? Zaplaví se mokřady, tůně, lužní lesy a je
z nich vodní hladina stejná, jako ta přehradní. Nebo takový
bobr postaví hráz na potoce a "utopí" hezký kus lesa a
louky. Je to prospěšné pro ten les a louku, když zmizí
pod vodní hladinou? Je to něco jiného, než když člověk
postaví rybník a stane se totéž? Ekologové se upínají k
náhodě těchto změn na rozdíl od těch, co se činí cíleně.
Cíleně už dnes postupují i oni, když vytvářejí ty tůně
a mokřady uměle a nečekají na zásah MATKY PŘÍRODY. U nás
po vytěžení uhlí poklesl povrch o desítky metrů a máme
tu dnes zavodněné důlní propadliny. Ptám se tedy, jak by
jste v takovém případě postupoval? Zasypat, aby byly jako
kdysi původně poli, loukami a lesy? A nebo ponechat těmi
vodními plochami se zbytky zatopených stromů a domků?
Člověk mění krajinu od začátku, kdy se objevil na Zemi
a bude tak konat i nadále, protože tak činí i bobr a nebo
spásači, kteří spasou stromky a vytvoří savanu, která se
po spasení stává pouští. Takže jak si představujete náš
vztah k přírodě? Ponechat i ji se nechat vyvíjet a nebo
ji nostalgicky zakonzervovat? Diverzitu zvětšuje svou
činností tudíž i člověk stejně jako bobr a sesuv půdy,
když změní souš na vodní plochu a leckde naopak. Běžte
se někdy podívat na důlní propadliny na Karvinsku a budete
v úžasu, jaká krajina zde lidskou činností vznikla. Při
pohledu na mapy z 19.století to je zcela jiná krajina a
je věcí preferencí každého z lidí, která krajina se mu
líbí více. Mimochodem velká část ptačí oblasti Heřmanský
stav a Poolší je výtvorem člověka a nikoliv Matky přírody
stejně, jako třeba CHKO Třeboňsko. Být tu tehdy dnešní ekologové, tak by nebylo asi co chránit.
Karel Zvářal
2.7.2023 08:55 Reaguje na Břetislav Machaček1* Jak píšete, člověk přetváří planetu od počátku věků. Včera odpoledne šel na dvojce pěkný dokument o Sprašové planině. Rozlohou Francie, s desítkami milionů obyvatel. Každoročně miliardy tun spraše smývaly deště do Žluté řeky - proto se tak jmenuje. Tak se rozhodli to změnit. Zakázali pastvu devastačních koz, lidi přeškolili na ekology, vysadili miliony stromů a keřů, na kopcích vytvořili terasy. Na časosběrném fotu by málokdo poznal, že to tatáž zem, ale po dvaceti letech. Takže člověk dokáže jak ničit (kozami aj.), tak zvelebovat krajinu. Záleží jen na rozhodnutí té které země a vlády, jak bude se svou krajinou zacházet. Zda udržitelně, nebo průmyslově, jen za účelem (KRÁTKODOBÉHO) zisku.
Odpovědět
JH
JH
2.7.2023 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekAle vy píšete o něčem jiném než já. Neříkal jsem nic o tom, že člověk nemá zasahovat do krajiny. Jen tvrdím, že na daném území činností řeky různá prostředí vznikala a zanikala průběžně a nedá se říct, že by něco jenom vzniklo a něco jiného jenom zaniklo. Tím vznikala rozmanitost neboli biodiverzita. Činnost člověka často také zvyšuje biodiverzitu, příkladem je třeba vámi uváděné Třeboňsko. Ale někdy člověk působí také opačně a rozmanitost přírody snižuje. Myslím, že zrovna v případě Nových Mlýnů platí druhá možnost.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2023 10:54 Reaguje na JHU N.M. vám budu oponovat, protože se jednalo pouze
o několikakilometrový úsek řeky a pod a nad N.M.
zůstala krajina nedotčena. Vznikl tak nový biotop
vhodný pro vodní ptactvo evropského významu jako
zimoviště a hnízdiště vzácných druhů, které tu
možnost jinde ztratily. Je to jen o úhlu pohledu
na krajinu a biodiverzitu podle různých priorit.
Někdo chce lužní les, jiný jezero s vodními ptáky,
třetí savanu, čtvrtý prales atd. Vždy tak budou
zastánci a odpůrci změn v krajině a je to hlavně
o toleranci k prioritám ostatních. Někdo prostě
překousne změnu a jiný nikoliv a udělá si z ní
nástroj boje proti jejím zastáncům. Ať jde pan
Kolář mezi místní, rybáře, rekreanty a ornitology navrhnout vypuštění nádrží a návrat komárů a
ztrátu pracovních příležitostí, které nádrže
regionu přinesly. Myslím si, že by ho vynesli v
zubech a souhlasila by s ním pouze hrstka jemu
podobných. Mne vždy vytočí, když si úzce zaujatý
člověk uzurpuje právo rozhodovat o ostatních
a nepřipustit to, že není pouze jeho "pravda".
Jemu podobní blokují stavby obchvatů, které zbaví
tisíce lidí pekla přetížené dopravy, kterou on
neumí vyřešit. Kolika lidem takové blokace zmařily
život, život znepříjemnily a zkrátily. Kolika
lidem přehrady zachránily při povodních život,
zdraví a majetky. Aktivistům z druhé strany státu
to nehrozí a proto to blokují a kritizují. Já
jim říkám potížisté mající často škodolibou
radost z neštěstí a problémů jiných kvůli několika
broukům, které lze přemístit jinam a pokusit se
je jinde rozmnožit. O to se snaží málokdo z nich
a pouze se soustředí na potížismus. Je totiž
snazší pouze kritizovat a negovat, než pracovat.
Odpovědět
o několikakilometrový úsek řeky a pod a nad N.M.
zůstala krajina nedotčena. Vznikl tak nový biotop
vhodný pro vodní ptactvo evropského významu jako
zimoviště a hnízdiště vzácných druhů, které tu
možnost jinde ztratily. Je to jen o úhlu pohledu
na krajinu a biodiverzitu podle různých priorit.
Někdo chce lužní les, jiný jezero s vodními ptáky,
třetí savanu, čtvrtý prales atd. Vždy tak budou
zastánci a odpůrci změn v krajině a je to hlavně
o toleranci k prioritám ostatních. Někdo prostě
překousne změnu a jiný nikoliv a udělá si z ní
nástroj boje proti jejím zastáncům. Ať jde pan
Kolář mezi místní, rybáře, rekreanty a ornitology navrhnout vypuštění nádrží a návrat komárů a
ztrátu pracovních příležitostí, které nádrže
regionu přinesly. Myslím si, že by ho vynesli v
zubech a souhlasila by s ním pouze hrstka jemu
podobných. Mne vždy vytočí, když si úzce zaujatý
člověk uzurpuje právo rozhodovat o ostatních
a nepřipustit to, že není pouze jeho "pravda".
Jemu podobní blokují stavby obchvatů, které zbaví
tisíce lidí pekla přetížené dopravy, kterou on
neumí vyřešit. Kolika lidem takové blokace zmařily
život, život znepříjemnily a zkrátily. Kolika
lidem přehrady zachránily při povodních život,
zdraví a majetky. Aktivistům z druhé strany státu
to nehrozí a proto to blokují a kritizují. Já
jim říkám potížisté mající často škodolibou
radost z neštěstí a problémů jiných kvůli několika
broukům, které lze přemístit jinam a pokusit se
je jinde rozmnožit. O to se snaží málokdo z nich
a pouze se soustředí na potížismus. Je totiž
snazší pouze kritizovat a negovat, než pracovat.
JH
JH
2.7.2023 14:17 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych řekl, že v daném případě víc hodnotných biotopů zaniklo než vzniklo. Můžete mít úhel pohledu jaký chcete, ale ptáci tam jistě žili už dřív a nějaké ryby v Dyji asi také plavaly. Pokud jde o názor úzce zaujatého člověka, i úzce zaměřený odborník na brouky asi ví o přírodě víc než vy a jeho názor má určitě váhu. A podobný názor sdílí určitě větší okruh lidí, než pár entomologů.
Odpovědět
MK
VK
V. Kolar
3.7.2023 21:26 Reaguje na Břetislav MachačekJak říká název mého oboru ekologie studuje vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Letos sleduji tůně vzniklé činností bobra a ten opravdu nezatopí 3000ha lesa takže s rovnání s přehradama a rybníkama je trochu mimo ;-). Z Třeboňska pocházím a rybníky a resp. změny v hospodaření a následně kvalitě vody jsem již několikrát kritizoval (mimochodem ty rybníky často také vznikaly na přírodních biotopech jako rašelinště atd.). Nakonec se zabývám i různými post-industriálními biotopy a srovnávám jejich diverzitu... A o konzervování přírody tady nikdo nemluví, tento trend je už překonán a i v mých studiích vychází často podpora zásahů a disturbancí.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2023 21:36 Reaguje na V. KolarDobrý večer, bobr jistěže do přírody patří, jen jeho díla nemůžeme využít pro hospodářské účely (pitná voda, zavlažování). Každý z těchto biotopů má rozdílnou diverzitu, nelze NM šmahem zavrhnout.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
30.6.2023 13:17Celková výměra vodních ploch je 166 253 ha (2,11 % rozlohy) ČR. Potřebovali bychom podle mého názoru nejméně dvojnásobek , a hlavně výrazně více zvýšit kvalitu půdy z pohledu vodozádržnosti. Deficit díky hospodaření agrobaronů je odhadován na 3.6 mld. m3 a černozemě na jižní Moravě de facto již nejsou.
Doslova jsme projebali přírodní dědictví v hodnotě stovek mld. Kč a nikomu to nevadí.
Dotace do zemědlství bych jednoznačně svázal s koeficientem vodozádržnosti půdy- je vědecky dokázáno, že pouze zdravá půda dosahuje nejvyšších hodnot , např . černozem až 320lt/m2, hnědozemě cca 220 atd.
Řešit izolovaně vyšší nebo nižší hladinu nádrží je potom doslova o ničem a spíše jde o akt choré mysli lobbistů a MZe ČR.
Odpovědět
Doslova jsme projebali přírodní dědictví v hodnotě stovek mld. Kč a nikomu to nevadí.
Dotace do zemědlství bych jednoznačně svázal s koeficientem vodozádržnosti půdy- je vědecky dokázáno, že pouze zdravá půda dosahuje nejvyšších hodnot , např . černozem až 320lt/m2, hnědozemě cca 220 atd.
Řešit izolovaně vyšší nebo nižší hladinu nádrží je potom doslova o ničem a spíše jde o akt choré mysli lobbistů a MZe ČR.
JO
Jarka O.
30.6.2023 14:11Tak biolog, odborník na potemníky chce bourat nádrže na vodu! Chce také bourat cizí logistická centra a montovny? Jestě že nerozhoduje. "Ekologům" snad nevadí jen ty stavby, na kterých si mohou honit triko a dotace oni sami, a stavby cizích gigafactory. Nebo je asi nutno dostat zemi do doby kamenné.
Dá se to srovnat s přehradou na dolním toku - Kachovkou. Její rozbití byla ekologická katastrofa, ale rozbití Nových Mlýnu bude "náprava"? Nové Mlýny jsou postavené a levnější bude je využívat, starat se o ně, a ekoteroristy nechat kecat někde v chládku.
Odpovědět
Dá se to srovnat s přehradou na dolním toku - Kachovkou. Její rozbití byla ekologická katastrofa, ale rozbití Nových Mlýnu bude "náprava"? Nové Mlýny jsou postavené a levnější bude je využívat, starat se o ně, a ekoteroristy nechat kecat někde v chládku.
Jakub Graňák
30.6.2023 15:52 Reaguje na Jarka O.Biolog, odborník na vodní hmyz, vyjádřil pouze to, o čem hovoří valná většina biologů už po dekády. Stejně, jako tomu bylo u kůrovce, kdy prakticky všechny kapacity v oboru lesnictví hovořily po dekády o tom, že si zaděláváme na průser. Nebo stejně jako tomu bude zanedlouho ve věci devastace půdy průmyslovým "zemědělstvím", o němž kapacity v oboru také již po dekády hovoří.
Avšak pro Vás je zřejmě důležitější najít si nějakého třídního nepřítele, na něhož bude možno svalit problémy, ač před nimi odborníci po dekády varují. Těm je však nejlépe se vysmívat, že ano? Jak prostoduché - asi jako ve středověku: chcípla ti kráva? - Múžou za to židi! Měl jsi špatnou úrodu? - Můžou za to židi! Shořel ti barák? - Můžou za to židi! Sousedovic Toníček naštěkal do boudy tvojí Mařce? - Můžou za to židi!
Chápu - na tupou lůzu tohle platí - je to tisíciletími ověřená praxe.
Odpovědět
Avšak pro Vás je zřejmě důležitější najít si nějakého třídního nepřítele, na něhož bude možno svalit problémy, ač před nimi odborníci po dekády varují. Těm je však nejlépe se vysmívat, že ano? Jak prostoduché - asi jako ve středověku: chcípla ti kráva? - Múžou za to židi! Měl jsi špatnou úrodu? - Můžou za to židi! Shořel ti barák? - Můžou za to židi! Sousedovic Toníček naštěkal do boudy tvojí Mařce? - Můžou za to židi!
Chápu - na tupou lůzu tohle platí - je to tisíciletími ověřená praxe.
BM
Břetislav Machaček
30.6.2023 16:49 Reaguje na Jakub GraňákJeště že o všem nerozhodují entomologové a jinak úzce zaměření "odborníci". Pokud by o lesích dnes rozhodovali "úzce" zaměření dřevaři, tak brouky zničí chemií a bude jim jedno, že s tím vyhubí ptáky, zvěř a možná i s vodou lidi. Jedněm jde pouze o brouky, druhým o dřevo, třetím o ptáky,
čtvrtým o ryby, pátým o zvěř atd. Nad nimi musí být ale
někdo, kdo uvažuje komplexně a aby pokud možno uspokojil
co nejvíc lidí. Vždy se bude někdo cítit odstrčen a nebo
podveden, ale taková je už lidská společnost. Absolutní
vládce sice může konat podle svého, ale narazí na ty,
kteří ho časem odstraní. Jedinou možností je život na
pustém ostrově, kde si jedinec bude dělat co chce a to
i s chybami, kterých se dopustí. Argumentace hledáním
viníků je vlastní každé společnosti, protože ta dnešní
viní předky za všechny neúspěchy a tu dnešní budou zase
kritizovat potomci. Neznám žádné období dějin, které by
nebylo terčem kritiky budoucích generací!
Odpovědět
čtvrtým o ryby, pátým o zvěř atd. Nad nimi musí být ale
někdo, kdo uvažuje komplexně a aby pokud možno uspokojil
co nejvíc lidí. Vždy se bude někdo cítit odstrčen a nebo
podveden, ale taková je už lidská společnost. Absolutní
vládce sice může konat podle svého, ale narazí na ty,
kteří ho časem odstraní. Jedinou možností je život na
pustém ostrově, kde si jedinec bude dělat co chce a to
i s chybami, kterých se dopustí. Argumentace hledáním
viníků je vlastní každé společnosti, protože ta dnešní
viní předky za všechny neúspěchy a tu dnešní budou zase
kritizovat potomci. Neznám žádné období dějin, které by
nebylo terčem kritiky budoucích generací!
PE
Petr Eliáš
1.7.2023 06:07 Reaguje na Břetislav MachačekA opět předvádíš že o tom víš kulové. Proti tomu projektu byla tehdy celá řada lidé z celého spektra - i ekonomové a stavitelé. Bohužel, tehdy byla doba že o všem rozhodovali ,,takyodborníci,, tvého ražení. ;-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.7.2023 10:40 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
JO
Jarka O.
2.7.2023 09:53 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jakub Graňák
1.7.2023 12:49 Reaguje na Břetislav MachačekEntomologové nerozhodují o ničem, proto je taky u nás 80% motýlů na hranici vyhynutí, o ostaním hmyzu nemluvě. O tom, že hmyz patří k základním stavebním kamenům potravní pyramidy, tudíž zájem o něj a jeho prosperitu je projevem právě komplexního uvažování, o němž tady tak rád básníte, jsem vám sděloval již mnohokrát... nebude hmyz - nebudou ještěrky, žáby, ryby, ptáci, hmyzožraví savci, o vlivu dekompozitorů hmyzího původu na rozklad organické hmoty a obohacování půdy nemluvě. Váha hmyzu v suchozemských ekosystémech je vedle mikroorganismů zkrátka mnohonásobně větší, než obratlovců - to je holý fakt, tudíž chráním-li hmyz chráním celou přírodu, nechráním tím však maximalizaci zisku, čož je vám patrně solí v očích. Nebo vás jakožto "pána tvorstva" irituje, že budoucnost a prosperita lidstva je závislá na něčem tak ťitěrném?
Co se týče té minulosti a hledání viníků: z pohodlnosti, nebo vidiny nižšího momentálního zisku, se dopouštíme stále stejných chyb - viz mnišková kalamita ve dvacátých letech minulého století (ano už tehdy řada lesníků upozorňovala, že obnovováním smrkových monokultur si jenom zaděláváme na další katastrofu v budoucnu). Všichni tu břéskají o tom, jak za kůrovcovou kalamitu může pár děcek přikurtovaných kdesi ke stromu aniž by se obtěžovali naslouchat odborníkům, vědcům... "fuj, vždyť jsou to přece fanatici snažící se nás nahnat zpátky na stromy, že?" - ovšem s odstupem času se ukázalo, že měli pravdu, bohužel muselo to trvat sto let a dvě katastrofální kalamity, aby konečně i "slovutní praktici" pochopili, že ve stejném stylu to dál nejde.
Odpovědět
Co se týče té minulosti a hledání viníků: z pohodlnosti, nebo vidiny nižšího momentálního zisku, se dopouštíme stále stejných chyb - viz mnišková kalamita ve dvacátých letech minulého století (ano už tehdy řada lesníků upozorňovala, že obnovováním smrkových monokultur si jenom zaděláváme na další katastrofu v budoucnu). Všichni tu břéskají o tom, jak za kůrovcovou kalamitu může pár děcek přikurtovaných kdesi ke stromu aniž by se obtěžovali naslouchat odborníkům, vědcům... "fuj, vždyť jsou to přece fanatici snažící se nás nahnat zpátky na stromy, že?" - ovšem s odstupem času se ukázalo, že měli pravdu, bohužel muselo to trvat sto let a dvě katastrofální kalamity, aby konečně i "slovutní praktici" pochopili, že ve stejném stylu to dál nejde.
JO
Jarka O.
1.7.2023 10:39 Reaguje na Jakub GraňákProsím?! Bylo špatné vysvědčení nebo štěk? Tak radši k nádržím: proto se stavěly, aby hlupáci a hulváti si nemohli za neúrodu léčit zlost na Židech jako vy na mně. Už tu p. Polášek psal, že zavlažování se nechalo zrezivět a tím jsme u toho ekonomického užitku, o kterém lže hulvát Eliáš. On by byl ...
Asi máte dnešní představu o konsensu odborníků, že všichni mají stejný názor. Ne. Co studovaný odborník, to názor. Nové Mlýny nestaveli laici, jenže ti do té zoufalé situace od 90ek začali kecat. O lesích prostě stále nemáte pravdu. Lidi z praxe, co lesu rozuměli, se chytali za hlavu v tom kapitalismu bez přivlastků a bylo jim jasné, kam to dospěje, a rozhodněmeli názor na praci v lese jiný nez ti noví, taky študovaní.
Odpovědět
Asi máte dnešní představu o konsensu odborníků, že všichni mají stejný názor. Ne. Co studovaný odborník, to názor. Nové Mlýny nestaveli laici, jenže ti do té zoufalé situace od 90ek začali kecat. O lesích prostě stále nemáte pravdu. Lidi z praxe, co lesu rozuměli, se chytali za hlavu v tom kapitalismu bez přivlastků a bylo jim jasné, kam to dospěje, a rozhodněmeli názor na praci v lese jiný nez ti noví, taky študovaní.
Jakub Graňák
1.7.2023 13:04 Reaguje na Jarka O.Vysvědčení i štěk byly skvělé. Proč ty otazníky? Že by jste se poznala v poslední větě mého příspěvku? Nedivte se, odmala se mi hnusí jedinci, kteří by své názorové oponenty rádi viděli v chládku.
O ekonomickém užitku můžete tak maximálně spekulovat, zelinářství a ovocnářství je v této zemi v rozvratu už dobře 70 let a učinit je konkurenceschopnými by stálo stamiliardy a muselo by se brát na podpoře obilnářům, což ovšem organizace typu Agrární komory nedopustí.
O lesích prostě stále mám pravdu, příčinou je nevhodná druhová skladba na příliš velké rozloze, na níž nelze v případě kalamitního šíření škůdce efektivně zasáhnout. Což mimochodem potvrzuje i změna druhové skladby nově vysazovaných lesů. Jen je škoda, že muselo trvat sto let, dvě masivní kalamity a obrovské národohospodářské ztráty, než to těm vašim lidem z praxe došlo.
Odpovědět
O ekonomickém užitku můžete tak maximálně spekulovat, zelinářství a ovocnářství je v této zemi v rozvratu už dobře 70 let a učinit je konkurenceschopnými by stálo stamiliardy a muselo by se brát na podpoře obilnářům, což ovšem organizace typu Agrární komory nedopustí.
O lesích prostě stále mám pravdu, příčinou je nevhodná druhová skladba na příliš velké rozloze, na níž nelze v případě kalamitního šíření škůdce efektivně zasáhnout. Což mimochodem potvrzuje i změna druhové skladby nově vysazovaných lesů. Jen je škoda, že muselo trvat sto let, dvě masivní kalamity a obrovské národohospodářské ztráty, než to těm vašim lidem z praxe došlo.
JO
Jarka O.
2.7.2023 10:02 Reaguje na Jakub GraňákArgumenty nikde. Já vždycky nanovo poznávám vás. V chládku u piva ať si pindají nebo u Chocholouška, ti, co chtějí bourat cizí stavby na cizím pozemku postavené za prachy všech, nevím, v kterém chládku. A vy si vyberte: vodní plocha (ekosystém, turistika, závlahy) anebo DDT, anebo " příroda", malárie, žádná turistika, zemědělství, lidi, pusto, zeleno.
Vám je 70 let nebo jak víte, že zelinářství je tak dlouho v rozkladu? Povězte, kde v rozkladu není. Asi v Číně, že. Miliardy na obnovu zelinářství by byly lépe vynaložené než na jiné blbiny, teoreticky, nebo ne?
Národohospodářské:-), to slovo ještě existuje?
Odpovědět
Vám je 70 let nebo jak víte, že zelinářství je tak dlouho v rozkladu? Povězte, kde v rozkladu není. Asi v Číně, že. Miliardy na obnovu zelinářství by byly lépe vynaložené než na jiné blbiny, teoreticky, nebo ne?
Národohospodářské:-), to slovo ještě existuje?
Jakub Graňák
2.7.2023 12:03 Reaguje na Jarka O.Jaké argumenty? Mám na ty vaše tlachy bez sebemenší znalosti problematiky argumentovat? Děláte si srandu?
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2023 12:29 Reaguje na Jarka O.Pokud se nepletu tak vy jste chemička-laborantka, že? Já jsem původním zaměstnáním zahradník-školkař s letitou praxí a bibliotékou plnou odborné literatury (s řadou svazků i přes sto let starých). Tudíž, pokud se nemůžete "honosit" minimálně stejným odborným zázemím, nejste o nic lepší, než studenti humanitních věd lepící se k asfaltce.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2023 22:01 Reaguje na Jakub GraňákPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jakub Graňák
3.7.2023 07:37 Reaguje na Jarka O."diskutovat a psát články o N.M. budou jen inženýři z oboru vodní stavby a nejlépe jejich stavitelé, ano? " - celý článek je o pohledu entomologa - Gratuluju právě jste popřela sama sebe a svůj původní koment.
Ps: máme koupací sezózu, neváhejte vyrazit na N.M. za rekreací a nezapoměňte do té břečky skočit. Až se po měsíci vrátíte ze špitálu, můžete nám tu poreferovat, jak jste si to užila
Odpovědět
Ps: máme koupací sezózu, neváhejte vyrazit na N.M. za rekreací a nezapoměňte do té břečky skočit. Až se po měsíci vrátíte ze špitálu, můžete nám tu poreferovat, jak jste si to užila
JO
Jarka O.
3.7.2023 09:18 Reaguje na Jakub GraňákV Pasohlávkach jsem kdysi byla a dobré. Sestřenice tam jezdí pravidelně a nemocnici nezmínia. Znám Pálavu, lužní lesy, a taky dobré. Budete rušit i Lednicko Valtický areál, který je vytvořený člověkem?
Hm, popřela puvodní koment, když jsem psala o budoucích článcích. Víte co, dalo by se napsat pod každý článek, kdo smí diskutovat. Tak pod tímto článkem smí mluvit biolog bezobratlých, zahradník a Hulvát Eliáš. Jestli budete kádrovat povolené diskutéry podle vzdělání, profese a praxe, asi byste byl překvapen, kolikrát byste tím sítem prošel vy a kolikrát já.
Trochu zapadlo, že záměr je navýšit hladinu N.M. a nechat vodou z N.M. pravidelně zaplavovat lužní lesy. Co může ekolog namítat, když by měl říct děkuji, když chcete opatření na "pomoc přírodě" a proti suchu.Taky vyšší hladina pomůže čistící schopnosti vody. A "PR", které kritizuje autor, je v pořádku, dá se dobře srovnat se španělským hlášením rušených přehrad
Odpovědět
Hm, popřela puvodní koment, když jsem psala o budoucích článcích. Víte co, dalo by se napsat pod každý článek, kdo smí diskutovat. Tak pod tímto článkem smí mluvit biolog bezobratlých, zahradník a Hulvát Eliáš. Jestli budete kádrovat povolené diskutéry podle vzdělání, profese a praxe, asi byste byl překvapen, kolikrát byste tím sítem prošel vy a kolikrát já.
Trochu zapadlo, že záměr je navýšit hladinu N.M. a nechat vodou z N.M. pravidelně zaplavovat lužní lesy. Co může ekolog namítat, když by měl říct děkuji, když chcete opatření na "pomoc přírodě" a proti suchu.Taky vyšší hladina pomůže čistící schopnosti vody. A "PR", které kritizuje autor, je v pořádku, dá se dobře srovnat se španělským hlášením rušených přehrad
Jakub Graňák
3.7.2023 14:31 Reaguje na Jarka O.Jasně, já tam jenom tři roky žil, takže se to s vaší zkušností z Pasohlávek rozhodně nedá srovnávat.
Někde jsem se vyjádřil ve smyslu bourání N.M., nebo jakékoli jiné přehrady? Nepodsouvejte mi laskavě vaše představy o mojí osobě, tyhlety sovětské manýry se nechejte na doma.
A co se týče toho kádrování, s tím jste začala vy svým zesměšnováním autora článku. Narozdíl od vás nikomu právo na názor neodpírám. Je nicméně symptomatické, že jakmile vaši rétoriku otočím proti vám, tak se jdete zvencnout, plácáte tu cosi o kádrování a podsouváte nevyřčené myšlenky.
Odpovědět
Někde jsem se vyjádřil ve smyslu bourání N.M., nebo jakékoli jiné přehrady? Nepodsouvejte mi laskavě vaše představy o mojí osobě, tyhlety sovětské manýry se nechejte na doma.
A co se týče toho kádrování, s tím jste začala vy svým zesměšnováním autora článku. Narozdíl od vás nikomu právo na názor neodpírám. Je nicméně symptomatické, že jakmile vaši rétoriku otočím proti vám, tak se jdete zvencnout, plácáte tu cosi o kádrování a podsouváte nevyřčené myšlenky.
JO
Jarka O.
3.7.2023 19:06 Reaguje na Jakub GraňákVy se mně zdáte! Jeďte tam - Byla jsem - Já tam žil, takže nic nevíte, heč. Proč jste mě tam posílal? Vy snad chcete, abych si pletla i dny v týdnu, nejste vy manipulátor par excelence? Tak napište svůj článek, svůj pohled, co s tím, bourat už nechcete, sláva, a nechápu teda, proč jste po mně vyjel. Autor kritizuje a já kritizovala jeho, a napsala jsem důvody. Kde je ten výsměch?
Mně se zas hnusí ti, co hloupě kopou do důchodců a vůbec stále nechápou, že škodí sami sobě. A vaše ostatní sprostoty v každé odpovědi jsou prostě hnus, vybijte si ty frustrace doma. Mě z totalitních praktik osočovat nemůžete, vy ne. Na zelinářství jsem se normálně zeptala zahradníka z hnojárny a za tu odpověď taky nepoděkuju. Nejste lepší. Nazdar
Odpovědět
Mně se zas hnusí ti, co hloupě kopou do důchodců a vůbec stále nechápou, že škodí sami sobě. A vaše ostatní sprostoty v každé odpovědi jsou prostě hnus, vybijte si ty frustrace doma. Mě z totalitních praktik osočovat nemůžete, vy ne. Na zelinářství jsem se normálně zeptala zahradníka z hnojárny a za tu odpověď taky nepoděkuju. Nejste lepší. Nazdar
Jakub Graňák
4.7.2023 13:51 Reaguje na Jarka O.Sprostoty tu zjevně šíříte vy, viz: příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuse smazán... cháchá
Odpovědět
VK
V. Kolar
3.7.2023 21:00 Reaguje na Jarka O.Dobrý den, mě trochu připadá, že jste ten článek vůbec nečetla a nebo nepochopila. To větší zadržení více vody povede k tomu, že se naopak voda z okolí stáhne do nádrže a tím naopak povede k suchu - zvláště pod hrází, takže zaplavení jednou za čas moc přírodě nepomůže...
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2023 21:09 Reaguje na V. KolarVoda určitě nepochází z nejbližšího okolí, které má naopak zavlažovat. Je to voda převážně z Vysočiny (Dyje, Svratka, Jihlava). Každé množství vody v časech sucha přírodě pomůže, půjde jen o to s ní neplýtvat a dávkovat "po kapkách".
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.7.2023 12:01 Reaguje na V. KolarDobrý den, pokud většina chce vypuštění N.M., tak se vypustí a hladina podzemní vody bude závislá na deštích a zastínění. Obnoví se dle vašich návrhů historické cesty, vesnice, pole.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
4.7.2023 07:07 Reaguje na Jarka O.Ačkoli jsem profesí hydrobiolog, specializací nádržový ekolog, přesto mi na první dobrou není úplně jasné, jak by zvýšení hladiny NM pomohlo "čistící schopnosti vody". Můžete, prosím, tuto úvahu více rozvést?
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.7.2023 11:56 Reaguje na Petr ZnachorJe otázka - voda čistá a čistá. Souvisí to s napájením jezera. Jezero napájené podzemní vodou a vodou profiltrovanou přes zeminu má přísun čistší vody než jezero napájené povrchovou vodou, která může být znečištěná. A se stratigrafií, v mělkém jezeře se prohřátá voda promíchává v celém objemu, ve stratifikovaném jsou horní 3(?) metry teplejší, znečištěné, se sinicemi, spodní chladné čisté. V anoxických vrstvách může vznikat H2S. V hlubším jezeru bych řekla jsou ryby v klidu, ve spodních vrstvách, méně stresované třeba turisty. Zvýšení hladiny - filtrace vody, vyšší objem, stratifikace.
Odpovědět
VK
V. Kolar
5.7.2023 21:21 Reaguje na Jarka O.Akorát, že v hlubším jezeru ryby v hloubce nemají co žrát, jelikož je potrava právě v těch horních vrstvách, jenže když tam jsou pak ty sinice ... Je to hodně složité :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.7.2023 07:45 Reaguje na V. Kolar?:-) Odhadem,zdravější populace ryb budou v eutrofním, ale hlubším jezeře s obsahem kyslíku než v mělké přehřáté znečišěné kaluži bez kyslíku. Krom potravy jako střevlíků, detritu nebo rostlin potřebují ryby klidovou zónu v hlubinách. Zvýšení hladiny by k tomu přispělo. Také se zvýšením hladiny zvýší hydrostatický tlak, což přispěje k vyrovnávání hladiny podzemní vody v okolí - proti suchu. Vyšší filtrace do půdy (a zpět) působí na výměnu iontů a doplnění pufračního systému, což je prospěšné pro čistotu vody.
Odpovědět
VK
V. Kolar
6.7.2023 19:48 Reaguje na Jarka O.Jenže právě díky tomu eutrofnímu stavu a sinicím/řasám tak pak často dochází k anoxiím, jak říkám je to složité :-)
Odpovědět
VK
V. Kolar
6.7.2023 19:48 Reaguje na Jarka O.Jenže právě díky tomu eutrofnímu stavu a sinicím/řasám tak pak často dochází k anoxiím, jak říkám je to složité :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.7.2023 22:47 Reaguje na V. KolarNerozumím, co teď míníte tím "složité", mluvime asi nějak mimoběžně. Co nechápete?
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
10.7.2023 12:00 Reaguje na Jarka O.Obávám se, že ačkoli Vaše představy o fungování mělkého a hlubokého jezera jsou v zásadě správné, celé je to, jak píše Vojta, mnohem složitější. V konkrétním případě Nových Mlýnů se zvýšením hladiny o cca 1-3 m z nádrže nestane nádrž hluboká, ale stále zůstane mělká s častým výskytem kyslíkových deficitů v hlubších částech nádrže. Tipuji, že v letním období bude kyslík v dostatečné koncentraci jen ve vrstvě 0-cca 3 metry, dole bude stále hypo a anoxie.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.7.2023 17:19 Reaguje na Jarka O.Ano je to tak, jak píšete. Po plyšáku přišla ke slovu negace všeho minulého, včetně výměn na vedoucích postech. Někdy to bylo prospěšné, ale někdy na prd.
Nové koště dobře mete a tak splnili úkol zeštíhlení
LČR o těžební a údržbové čety, o techniku, o hájenky
a hlavně o revírníky. Těm přibyly po propuštěných
revíry, které neznali a často ani nevěděli, co v
nich roste. Dřívější praxí bylo postupné přebírání
revíru po odcházejícím revírníkovi, který toho
nového seznámil podrobně se stavem revíru. Nyní
musí objednat na deset kůrovcových stromů firmu,
která si ale počká, až jich bude tisíc. Kdysi ty
stromy označil a druhý den jeho chlapi stromy
odtěžili a dovezli na místní pilu(taky bývaly
v majetku LČR) nebo prodali místním jako palivo.
To mělo preventivní efekt odzkoušený v praxi.
To, že tu byla kalamita mnišky bylo následkem
1.sv. války, když v lesích chyběli dřevorubci
bojující ve válce. Po válce byl hlad po dělnících
v průmyslu a tak ti zbývající dřevorubci šli za
lehčí a lépe placenou prací. Pan Graňák vše rád
zjednodušuje a kalamitu mnišky vidí pouze ze
svého pohledu. Nově tam ty smrky nesázelo KSČ,
ale tehdejší vlastníci lesů od státu, přes církev
až k tomu poslednímu sedlákovi. Tak byly smrkové lesy i u nás v nadmořské výšce 200 metrů nad mořem
a světe div se, dožily se mýtní těžby. Ono je to
pouze o dobrém hospodaření a nikoliv to svalování
viny na sucho a předky. Dnešní nápady o smíšených
různověkých hospodářských lesích zase zkritizují
potomci, když je budou místo harvestorů těžit
pouze ručně a pracně vytahovat výběrový strom z
lesa. Tuším ale odkud vítr věje s těmi nálety
a bezzásahem a tím je energetická lobby, která
ta lesy semele na štěpku a vyčká na samovýsev
bez další práce s pěstováním lesa s kvalitním
dřívím. Není jak zblbnout laiky a odborníkům
nařídit, aby to tvrdili, jinak půjdou od válu.
Dnes máme nejdražší kulatinu v Evropě a pily
krachují, protože i sklady jsou plné řeziva.
Pročpak není zájem o listnaté řezivo? No protože
se na většinu staveb nehodí a nemá ani jiné
uplatnění. Pokroucené a jinak znehodnocené dřevo
většiny listnáčů končí v kamnech a jehličnaté
řezivo budeme dovážet, když už nebudeme sázet
jehličnany.
Odpovědět
Nové koště dobře mete a tak splnili úkol zeštíhlení
LČR o těžební a údržbové čety, o techniku, o hájenky
a hlavně o revírníky. Těm přibyly po propuštěných
revíry, které neznali a často ani nevěděli, co v
nich roste. Dřívější praxí bylo postupné přebírání
revíru po odcházejícím revírníkovi, který toho
nového seznámil podrobně se stavem revíru. Nyní
musí objednat na deset kůrovcových stromů firmu,
která si ale počká, až jich bude tisíc. Kdysi ty
stromy označil a druhý den jeho chlapi stromy
odtěžili a dovezli na místní pilu(taky bývaly
v majetku LČR) nebo prodali místním jako palivo.
To mělo preventivní efekt odzkoušený v praxi.
To, že tu byla kalamita mnišky bylo následkem
1.sv. války, když v lesích chyběli dřevorubci
bojující ve válce. Po válce byl hlad po dělnících
v průmyslu a tak ti zbývající dřevorubci šli za
lehčí a lépe placenou prací. Pan Graňák vše rád
zjednodušuje a kalamitu mnišky vidí pouze ze
svého pohledu. Nově tam ty smrky nesázelo KSČ,
ale tehdejší vlastníci lesů od státu, přes církev
až k tomu poslednímu sedlákovi. Tak byly smrkové lesy i u nás v nadmořské výšce 200 metrů nad mořem
a světe div se, dožily se mýtní těžby. Ono je to
pouze o dobrém hospodaření a nikoliv to svalování
viny na sucho a předky. Dnešní nápady o smíšených
různověkých hospodářských lesích zase zkritizují
potomci, když je budou místo harvestorů těžit
pouze ručně a pracně vytahovat výběrový strom z
lesa. Tuším ale odkud vítr věje s těmi nálety
a bezzásahem a tím je energetická lobby, která
ta lesy semele na štěpku a vyčká na samovýsev
bez další práce s pěstováním lesa s kvalitním
dřívím. Není jak zblbnout laiky a odborníkům
nařídit, aby to tvrdili, jinak půjdou od válu.
Dnes máme nejdražší kulatinu v Evropě a pily
krachují, protože i sklady jsou plné řeziva.
Pročpak není zájem o listnaté řezivo? No protože
se na většinu staveb nehodí a nemá ani jiné
uplatnění. Pokroucené a jinak znehodnocené dřevo
většiny listnáčů končí v kamnech a jehličnaté
řezivo budeme dovážet, když už nebudeme sázet
jehličnany.
Jakub Graňák
1.7.2023 19:07 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-cr/odborny
https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/lykozrout-smrkovy-(kurovec)-priciny-premnozeni
Tolik k řečičkám o vymlouvání se na sucho, věnujte pozornost především spojitostem mezi povětrnostními kalamitami, suchem a kůrovcovými gradacemi. Pak si položte otázku, zda bude smrk jako součást smíšeného lesa vystaven výše uvedeným vlivům ve stejné míře, jako v monokultuře. Až si na tuto otázku odpovíte, zřejmě pochopíte jaké pitomosti hlásáte. Až skončíte se sypáním popela na hlavu položte si další otázku zda je lepší sice nižší, avšak stálý příjem z těžby jednotlivých stromů, nebo jednou za pár dekád (avšak s přihlédnutím k faktu, že vlny sucha budou stále častější) řešit kolosální průser provázený prudkým propadem ceny řeziva, následovaný prudkým zdražováním řeziva vlivem jeho nedostatku. Doporučuji použít selský rozum.
Do svých úvah rovněž neopomeňte zahrnout fenomén vysoušení krajiny v podhorských a horských oblastech bezmyšlenkovitě prováděný v minulých dekádách - možná konečně pochopíte jak komplexně s přihlédnutím k budoucímu vývoji klimatu narozdíl od Vás uvažuji
Ps: zeštíhlení Lčr neměli na svědomí entomologové ani ekologové - Mze pod nějž Lčr spadá nikdy nikdo z výše uvedených profesí nevedl. Nicméně v případě prvně uvedené profese by to rozhodně nebylo na škodu, nikdo jiný (evidentně včetně Vás) totiž zjevně nemá ponětí, jakou dynamiku - nikoli nepodobnou přírodní katasrofě, taková nezvládnutá (a objektivně i nezvládnutelná) gradace škůdců může mít.
Odpovědět
https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/lykozrout-smrkovy-(kurovec)-priciny-premnozeni
Tolik k řečičkám o vymlouvání se na sucho, věnujte pozornost především spojitostem mezi povětrnostními kalamitami, suchem a kůrovcovými gradacemi. Pak si položte otázku, zda bude smrk jako součást smíšeného lesa vystaven výše uvedeným vlivům ve stejné míře, jako v monokultuře. Až si na tuto otázku odpovíte, zřejmě pochopíte jaké pitomosti hlásáte. Až skončíte se sypáním popela na hlavu položte si další otázku zda je lepší sice nižší, avšak stálý příjem z těžby jednotlivých stromů, nebo jednou za pár dekád (avšak s přihlédnutím k faktu, že vlny sucha budou stále častější) řešit kolosální průser provázený prudkým propadem ceny řeziva, následovaný prudkým zdražováním řeziva vlivem jeho nedostatku. Doporučuji použít selský rozum.
Do svých úvah rovněž neopomeňte zahrnout fenomén vysoušení krajiny v podhorských a horských oblastech bezmyšlenkovitě prováděný v minulých dekádách - možná konečně pochopíte jak komplexně s přihlédnutím k budoucímu vývoji klimatu narozdíl od Vás uvažuji
Ps: zeštíhlení Lčr neměli na svědomí entomologové ani ekologové - Mze pod nějž Lčr spadá nikdy nikdo z výše uvedených profesí nevedl. Nicméně v případě prvně uvedené profese by to rozhodně nebylo na škodu, nikdo jiný (evidentně včetně Vás) totiž zjevně nemá ponětí, jakou dynamiku - nikoli nepodobnou přírodní katasrofě, taková nezvládnutá (a objektivně i nezvládnutelná) gradace škůdců může mít.
BM
Břetislav Machaček
2.7.2023 09:17 Reaguje na Jakub GraňákVy si opravdu myslíte, že kůrovec nenajde
smrk ve smíšeném lese, když si ho najde i
uprostřed města? Najde si ho a sežere, ale
pro lidské oko je to ukryto mezi jinými
stromy. Lesník to ale vidí a pokud ho tam
nechá namnožit, tak mu časem sežere všechny smrky i v tom smíšeném lese. Navíc tam ale
pro smrk nebude fungovat samoobnova jako
na holinách postižených kalamitou jako na
Šumavě, kde ty semenáče smrků nahradily
jako monokultura monokulturu původní.
V tom smíšeném lese sice vyklíčí, ale
nebude mít šanci se dostat za světlem.
Od toho jsou totiž ty prořezávky a jiné
pěstební zásahy. Ano byly tu i větrné
smrště s následnou gradací kůrovce, ale
totéž může postihnout i lesy jiné. Dva
roky tomu bylo na Hodonínsku tornádo a
z dubů a jiných listnáčů zbyly třísky.
Kdysi jsem po vichřici viděl doslova
ukroucenou 150 let starou jedli, kterou
sice vítr nevyvrátil(má hluboko kořeny),
ale ukroutil jako provaz. Po konání živlů
musí zasáhnout člověk, pokud nesloží ruce
do klína a bude pouze bědovat. Já sadím
na své zahradě smrky stále, protože jsou
i v nadmořské výšce 200 m, zastínění a
s dobrými vodními poměry životaschopné.
Omezuje mne pouze jejich výška, kdy je
musím pokácet, abych je mohl nahradit
novými, které nebudou výškou obtěžovat sousedy. Nynější odmítání smrků zavání
fanatismem a tendence smíšených lesů
je zcela proti budoucímu lesnímu
hospodaření, které směřuje od ruční
těžby k těžbě strojní. Každý druh stromu
ve smíšeném lese má rozdílnou dobu pro
těžbu a to i ve dvojnásobku věku. Už
vidím tu strojní těžbu ve smíšeném lese
počínající rychle rostoucími druhy a
konče za 50 let těmi dlouhověkými s
ničením mladých stromů nahrazujících
ty vytěžené. Kdo někdy dělal probírky,
tak ví o čem píšu a pochopí, že do
budoucna na to nebudou lidé a ani ti koně
na vytažení kmenů z takového lesa. Mi je
to už ale ukradené a mi nikdo nadávat už
nebude, ale vy mladší si od potomků
vyslechnete, že jste jim vysadili místo
hospodářských lesů pralesy.
Odpovědět
smrk ve smíšeném lese, když si ho najde i
uprostřed města? Najde si ho a sežere, ale
pro lidské oko je to ukryto mezi jinými
stromy. Lesník to ale vidí a pokud ho tam
nechá namnožit, tak mu časem sežere všechny smrky i v tom smíšeném lese. Navíc tam ale
pro smrk nebude fungovat samoobnova jako
na holinách postižených kalamitou jako na
Šumavě, kde ty semenáče smrků nahradily
jako monokultura monokulturu původní.
V tom smíšeném lese sice vyklíčí, ale
nebude mít šanci se dostat za světlem.
Od toho jsou totiž ty prořezávky a jiné
pěstební zásahy. Ano byly tu i větrné
smrště s následnou gradací kůrovce, ale
totéž může postihnout i lesy jiné. Dva
roky tomu bylo na Hodonínsku tornádo a
z dubů a jiných listnáčů zbyly třísky.
Kdysi jsem po vichřici viděl doslova
ukroucenou 150 let starou jedli, kterou
sice vítr nevyvrátil(má hluboko kořeny),
ale ukroutil jako provaz. Po konání živlů
musí zasáhnout člověk, pokud nesloží ruce
do klína a bude pouze bědovat. Já sadím
na své zahradě smrky stále, protože jsou
i v nadmořské výšce 200 m, zastínění a
s dobrými vodními poměry životaschopné.
Omezuje mne pouze jejich výška, kdy je
musím pokácet, abych je mohl nahradit
novými, které nebudou výškou obtěžovat sousedy. Nynější odmítání smrků zavání
fanatismem a tendence smíšených lesů
je zcela proti budoucímu lesnímu
hospodaření, které směřuje od ruční
těžby k těžbě strojní. Každý druh stromu
ve smíšeném lese má rozdílnou dobu pro
těžbu a to i ve dvojnásobku věku. Už
vidím tu strojní těžbu ve smíšeném lese
počínající rychle rostoucími druhy a
konče za 50 let těmi dlouhověkými s
ničením mladých stromů nahrazujících
ty vytěžené. Kdo někdy dělal probírky,
tak ví o čem píšu a pochopí, že do
budoucna na to nebudou lidé a ani ti koně
na vytažení kmenů z takového lesa. Mi je
to už ale ukradené a mi nikdo nadávat už
nebude, ale vy mladší si od potomků
vyslechnete, že jste jim vysadili místo
hospodářských lesů pralesy.
Jakub Graňák
2.7.2023 10:50 Reaguje na Břetislav MachačekVíte co? Místo planého tlachání a teoretizování vyražte kupříkladu k nám na Krnovsko a rozhlídněte se po tamních lesích (poněvadž je to tady posledních 40 let jedna kalamita za druhou, takže studijního materiálu budete mít nad hlavu). V místech kde byla monokultura uvidíte jenom holiny, ve smíšeném lese najdete jediné smrky, co tu zbyly. Jistě to bude jen náhoda...
Zároveň by jste měl kontaktovat vedení Lčr, že tu současnou cestu, kterou zvolili, tedy pěstování smíšených porostů, jim všechny ÚHULy a podobně poradili špatně. Docela rád bych si pak vyslechl, jak se Vám vysmáli.
Pěstovat v současné situaci smrkové monokultury kdekoli pod hranicí 1000 m.n.m. a mimo chladných severních svahů s dostatkem vody (ovšem kde takové lokality najdete?), je jako pokoušet se chovat tučňáky na Sahaře. Sám tady hlásáte, jak je třeba se přizpůsobovat změnám klimatu a přitom by jste chtěl pěstovat rozsáhlé monokulturní lesy tvořené chladnomilnou, plytce kořenící, na množství srážek náročnou dřevinou. Chtěl by jste se přizpůsobovat a přitom by jste nechtěl měnit zjevně nefunkční a v současnosti dokonce škodlivé postupy (a to nejen v souvislosti s druhovou skladbou lesa) - dost schizofrenní, měl by jste si vyjasnit co vlastně chcete
Odpovědět
Zároveň by jste měl kontaktovat vedení Lčr, že tu současnou cestu, kterou zvolili, tedy pěstování smíšených porostů, jim všechny ÚHULy a podobně poradili špatně. Docela rád bych si pak vyslechl, jak se Vám vysmáli.
Pěstovat v současné situaci smrkové monokultury kdekoli pod hranicí 1000 m.n.m. a mimo chladných severních svahů s dostatkem vody (ovšem kde takové lokality najdete?), je jako pokoušet se chovat tučňáky na Sahaře. Sám tady hlásáte, jak je třeba se přizpůsobovat změnám klimatu a přitom by jste chtěl pěstovat rozsáhlé monokulturní lesy tvořené chladnomilnou, plytce kořenící, na množství srážek náročnou dřevinou. Chtěl by jste se přizpůsobovat a přitom by jste nechtěl měnit zjevně nefunkční a v současnosti dokonce škodlivé postupy (a to nejen v souvislosti s druhovou skladbou lesa) - dost schizofrenní, měl by jste si vyjasnit co vlastně chcete
BM
Břetislav Machaček
2.7.2023 11:18 Reaguje na Jakub GraňákVíte nechci kritizovat to vedení
LČR, protože i oni mluví oficiálně
jinak, než u piva mezi svými. Ono
nelze kritizovat nadřízené a tak
plní to, co dostali befelem. Ono
i ti odborníci z různých VŠ se
liší v názorech na různé věci a
rozsoudí je budoucnost. Já jsem
zastáncem šachovnicového lesa
stejnověkých monokultur o velikosti 1-5 ha, které budou těžitelné
v budoucnu strojně a poskytnou
i tu biodiverzitu při střídání
různých stádií lesa od paseky po
vzrostlé porosty před těžbou.
Vzniknou tak i pestré lesy, ale
zároveň snáze pěstěné a těžené.
Je to stejné jako v zemědělství,
když nesejete pšenici s mákem,
kukuřicí a řepkou dohromady, ale
každý druh samostatně, aby si
nekonkurovaly, snáze pěstovaly
a sklízely. Smíšený různověký les
nechejme NP a rezervacím, ale u
hospodářských lesů jděme cestou
té šachovnice, kterou už dělali
i naši předci a taky příroda při
místní kalamitě a samovýsevu
jednoho druhu. Tak přece vznikly
přirozené bučiny, dubiny, olšiny,
březiny, vrbiny, smrčiny atd. To
není nic proti přírodě a pro
efektivní hospodaření v lesích
je to lepší možnost než ta
neefektivní výběrová těžba v různověkých smíšených lesích.
Odpovědět
LČR, protože i oni mluví oficiálně
jinak, než u piva mezi svými. Ono
nelze kritizovat nadřízené a tak
plní to, co dostali befelem. Ono
i ti odborníci z různých VŠ se
liší v názorech na různé věci a
rozsoudí je budoucnost. Já jsem
zastáncem šachovnicového lesa
stejnověkých monokultur o velikosti 1-5 ha, které budou těžitelné
v budoucnu strojně a poskytnou
i tu biodiverzitu při střídání
různých stádií lesa od paseky po
vzrostlé porosty před těžbou.
Vzniknou tak i pestré lesy, ale
zároveň snáze pěstěné a těžené.
Je to stejné jako v zemědělství,
když nesejete pšenici s mákem,
kukuřicí a řepkou dohromady, ale
každý druh samostatně, aby si
nekonkurovaly, snáze pěstovaly
a sklízely. Smíšený různověký les
nechejme NP a rezervacím, ale u
hospodářských lesů jděme cestou
té šachovnice, kterou už dělali
i naši předci a taky příroda při
místní kalamitě a samovýsevu
jednoho druhu. Tak přece vznikly
přirozené bučiny, dubiny, olšiny,
březiny, vrbiny, smrčiny atd. To
není nic proti přírodě a pro
efektivní hospodaření v lesích
je to lepší možnost než ta
neefektivní výběrová těžba v různověkých smíšených lesích.
Karel Zvářal
2.7.2023 11:32 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlas, jen ta políčka šachovnice bych zmenšil asi desetinásobně. 5 ha smrčina už je nebezpečně velká plocha, kde ten boj o vodu povede k časnému prosychání. Střídat takto jehličnan s listnáčem je ještě ekologické, možná i srovnatelné s tím smíšeným lesem. Dříve to dovedli, u nás je to na mnoha místech k vidění (tedy ten klasický smíšený les).
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2023 12:10 Reaguje na Břetislav MachačekSmrku odzvonilo, ať už budete dělat šachovnice sebemenší, to je holá realita. Přimísený má aspoň nějakou šanci, jako monokultura má šanci nulovou, i kdyby jste se stavěl na uši
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.7.2023 07:58 Reaguje na Jakub GraňákTak u nás se mu zatím, navzdory různým ochranářům pořád daří dobře. To je také realita. A na uši se přitom stavět opravdu nemusíme. Jo a vždy to bude smrčina s nějakou malou příměsí ( podle podmínek) buku, jeřábu či olše.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.7.2023 14:35 Reaguje na Jarek SchindlerTak jistěže, znám Váš kraj, nicméně vyvozovat z toho, že u vás se mu daří, tak se mu bude dařit všude, kde dosud rostl, by asi nebylo dvakrát prozřetelné...
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2023 10:06 Reaguje na Břetislav MachačekTaké si myslím, že je souvislost mezi těmi kalamitami a změnami majetkových poměrů. Z lesních zavodů se vyčlenily pily, těžba, hájovny se prodaly, hajných ubylo, asi by se fungováni i ustálilo, ne všichni byli nespokojení, jenže je změn víc a víc. Článek je podpora toho zákona EU na obnovu přirody, co teď chtějí prosadit. Tlak na zbouráni N. M. byl byl jeden z výsledků .. A je I bez zákona. Např němečtí zemědělci protestují.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2023 13:28 Reaguje na Jarka O.Ovšem... taktéž velké kalamity v sedumdesátých a osumdesátých letech měly souvislost se změnou majetkových poměrů - to dá rozum
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2023 22:02 Reaguje na Jakub GraňákNo ovšem, všechno má jen jeden důvod a to ten, který určíte vy, to dá váš rozum
Odpovědět
Jakub Graňák
3.7.2023 07:39 Reaguje na Jarka O.O tom, že všechno má důvod v tom, co jste si vysnila, tady plácáte vy
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.7.2023 05:58 Reaguje na Jarka O.Prosím prosím. Najdi si ten projekt z šedesátých let, zjisti si, jaké byly ekonomické odhady, a pak nám poreferuj jak se vyplnily. Tak pac a pusu. :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.7.2023 09:55 Reaguje na Petr EliášUtřete si mlíko z nosu a nepleťte se mezi dospělé.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.7.2023 22:36 Reaguje na Jarka O.Ty si vyndej palici z ... a udělej o co jsem tě požádal Jarine. :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.6.2023 20:13 Reaguje na Jarka O.Tak když nemají vlastní pracovní výsledky, tak se prostě musí zviditelnit nějak jinak. Musí něco fungujícícho napadnout. Protože oni BOJUJÍ.
Odpovědět
VK
V. Kolar
1.7.2023 21:42 Reaguje na Radim PolášekNaštěstí pracovní výsledky mám... A naštěstí to posuzuje někdo jiný a ne Vy.
Mimochodem, toto se do mých výsledků nepočítá, proto je to komentář na Ekolistu a ne vědecká studie :-)
Odpovědět
Mimochodem, toto se do mých výsledků nepočítá, proto je to komentář na Ekolistu a ne vědecká studie :-)
PH
Pavel Hanzl
30.6.2023 20:24Znal jsem tu oblast lužních lesů už před přehradou, byla to skutečná divočina plná mokřadů a života. Dnes, když si uděláte příčný profil, tak máte pole (nebo dědinu) hráz, na koruně asfaltová obslužka, pak kamenný zásep, vodu a na druhé straně to samé. Není tam jediný strom (ty uprstřed už padly), jen obslužních rygolech kolem rostou olše a v jednom místě žijí bobři a staví tam hráz.
Ale na něktrých místech vytvořili ostrovy, ty jsou zarostlé,jsou tam budky pro kačeny a něco se tam děje, ale proti tomu dřív, je to fakt nola.
Odpovědět
Ale na něktrých místech vytvořili ostrovy, ty jsou zarostlé,jsou tam budky pro kačeny a něco se tam děje, ale proti tomu dřív, je to fakt nola.
RP
Radim Polášek
30.6.2023 20:26Já myslím, že je to mlácení prázdné slámy. Neregulované koryto řeky s lužními lesy o šířce několik kilometrů, povodněmi pravidelně zaplavované tak, že se tam polovina zvěře utopí a které kvůli nepravidelným povodním prakticky nemůže být k ničemu využito a které je v létě pravidelně mimo extrémní sucha zamořeno komáry, kteří se šíří na kilometry daleko od těch lužních lesů a otravují lidi kolem asi nikdo nebude chtít vrátit. Když režimem Novomlýnských nádrží a vypouštěním vody z nich se dá snadno většina funkčních věcí toho lesa udělat bez divokých povodní. Krajina je už příliš zastavěná a obsazená člověkem, aby tam fungovala taková divočina. Bohužel to je vývoj. A že
zavlažování, které bylo z Novomlýnských nádrží postaveno za socíku, se po privatizaci neudržovalo, nechalo zchátrat a potom bylo sešrotováno je problém nových nebo staronových majitelů půdxy a státu, který si nevážil už vynaložených a prostavěných hodnot. zavlažování na Jižní Moravě dnes rozhodně poteřbujeme a Novomlýnské nádrže jsou důležitý zdroj pro toto zavlažování.
Odpovědět
zavlažování, které bylo z Novomlýnských nádrží postaveno za socíku, se po privatizaci neudržovalo, nechalo zchátrat a potom bylo sešrotováno je problém nových nebo staronových majitelů půdxy a státu, který si nevážil už vynaložených a prostavěných hodnot. zavlažování na Jižní Moravě dnes rozhodně poteřbujeme a Novomlýnské nádrže jsou důležitý zdroj pro toto zavlažování.
Karel Zvářal
30.6.2023 20:31 Reaguje na Radim PolášekNaprostý souhlas, výše jsem se vyjádřil v podobném duchu. Kdyby autor vynechal to píár se zavlažováním lesa, celkem bych jeho názor akceptoval. Takhle si jen naběhl.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 20:42 Reaguje na Karel ZvářalS kamarádem jsme někdy zkraje osmdesátek procházeli vytěžený les, všude jen plno pařezů... skličující pohled. Rozmrzelí jsme večer zavítali do místn hospůdky, kde to viděli úplně jinak. Prý aspoň zmizeli komáři a vody bude potřeba k závlahám. To jen tak na okraj.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.6.2023 21:31 Reaguje na Radim PolášekZvěř není blbá a neutopí se, nebojte se a ty lesy byly využívány normálně na dřevo. A komáří larvy jsou úplný základ potravního řetězce, který vede až k ptákům. Pokud do toho člověk nezasahoval, žádné fatání komáří kalamity tam nenastávaly, repelent se ale hodil vždycky.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2023 21:39 Reaguje na Pavel HanzlNejen larvy slouží jako potrava, ve dne vlaštovky, v noci netopejři - a přesto se lidí i zvěře natrápili až Aš. Jak mě tehdy zklamal pohled místních, tak dnes se na to dívám úplně jinak. V kontextu z-ého zemědělství po velvetu zanikl i původní záměr nádrží. Já jen doufám, že zprávy o využití této zásobárny vody nebyly fejkové, a že změnu klimatu přivítáme změnou myšlení. Vono v životě je vždycky "něco za něco".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2023 08:17 Reaguje na Pavel Hanzlle jděte, Plkáte jako stará blažková. Já tam chodil na ryby. Na jaře do 15. března(dál bylo hájení)a pak až po 1. mrazech. Jinak to bylo 100 komárů za s v ksichtě.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.7.2023 20:24 Reaguje na Slavomil VinklerZažil jsem na Soutoku a na Pohansku přímo komáří orgie, ale to bylo v době, když to člověk už slušně rozdrbal. Absolutně nechápu trávení komárů velkoplošnými postřiky po celém karastru obce. To povraždí především ty, kteří na larvách žijí a tím se to vymírání rozjede. V denšní době, kde mohutně ubývá hmyzu, je to přímo zločin. Proč se zelení vůbec nebrání?
Odpovědět
JD
Jiří Domes
1.7.2023 08:33Většina lidí tady očividně nesouhlasí, ale pokud by jsme se chtěli chovat ekologicky, tak Nové Mlýny odstřelíme. Zvětšovat jeden z nejhorších projektů minulosti je šílenost!
Zadržování vody v umělých obřích nádržích přírodě nepomůže a zemědělství také moc ne, protože u nás většina zemědělských ploch je bez umělého zavlažování.
Pro zadržování vody v krajině jsou potřeba naprosto odlišné projekty jako malé tůňky, minipřehrady v zavlažovacích kanálech, obnova kvality půdy a podobně. Bohužel hodně malých projektů znamená hodně práce a malý zisk, takže je nikdo netlačí...
Odpovědět
Zadržování vody v umělých obřích nádržích přírodě nepomůže a zemědělství také moc ne, protože u nás většina zemědělských ploch je bez umělého zavlažování.
Pro zadržování vody v krajině jsou potřeba naprosto odlišné projekty jako malé tůňky, minipřehrady v zavlažovacích kanálech, obnova kvality půdy a podobně. Bohužel hodně malých projektů znamená hodně práce a malý zisk, takže je nikdo netlačí...
Karel Zvářal
1.7.2023 08:44 Reaguje na Jiří DomesRekreace, rybařina, zimovitě husí, hnízdiště rybáků, voda pro Soutok, závlaha polí, život "bez komárů" - to je málo benefitů za zničený lužní les? Ta plocha se nijak významně nezvětší, jen nepatrně zvýší hladina. Jak už jsem uvedl, pohled na tisíce dubových pařezů byl deprimující. Ale vše přebolelo a dnes vnímám spíše pozitiva tohoto jihomoravského Nezideru.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2023 09:54 Reaguje na Jiří DomesJá tedy nikde neviděl , že by se měly zvětšovat hráze.
Jde jen o splnění průvodně projektované a provozované jmenovité hladiny, která byla v souvislosti se zničením závlah snížena.
Odpovědět
Jde jen o splnění průvodně projektované a provozované jmenovité hladiny, která byla v souvislosti se zničením závlah snížena.
PH
Pavel Hanzl
1.7.2023 20:27 Reaguje na Jiří DomesRozhodně neničit, ale dodělat. Každé zadržení vody v krajině je plus, tohle je uděláno sice blbě, ale stalo se. Tzn. Obnovit lužní lesy úplně všude okolo, kde to vůbec jde.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2023 10:09 Reaguje na Pavel HanzlLužní lesy nevím, té zdegradované půdy je na JM hodně a bude asi přibývat. Proto bych pokračoval v díle J. B. Bechtela, který zalesňoval Moravskou Saharu (nyní Dobravu) mezi Bzencem a Hodonínem. Těch míst k zalesnění se najde dost už dnes.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.7.2023 07:50 Reaguje na Karel ZvářalTím se ale nevyřeší úplně holá krajina kolem pálavských jezer.
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.7.2023 09:22Na tomto článku (a na reakcích na něj) je vidět naprostá zmatenost odborníků- přírodovědců, ekologů, neschopnost změnit své myšlení se změnou přírody. Takovýto zkostnatělý, byrokratický způsob myšlení je typický pro staré Rakousko Uherské rozhodování- zkostnatělé, vedoucí ke nefunkčnosti státu a nakonec k jeho rozpadu a typické i pro naše úřední byrokratické, nepružné rozhodování.
Samozřejmě že ekologicky pro rozmanitost přírody je lepší rozsáhlý lužní les s močály, tůněmi, vlhkými loukami (které je možno nechat vypásat, jak doporučuje p. Vinkler, zatímco v norm. lese jsou býložravci pohromou, zde nevadí, naopak přírodě prospívají).
Ale vodní nádrže mají také svou nezastupitelnou funkci, právě v dnešní době sucha pro přírodu- udržování hladiny spodní vody, pro zemědělství- zavlažování, pro zajištění pitné vody= úlohu zcela nezbytnou (jak zdůrazňuje p. Macháček), bojovat proti nim je ekologická a hospodářská sebevražda.
Ekologové nesmyslně rozbíjejí jezy (které fungují jako bobří hráze), kritizují nádrže, že jsou uniformní plné toxického bahna, nechají růst monokulturu lesa v NP, který pak sežere kůrovec, odvolají správce NP, že neodklidil padlé stromy a způsobil požár- to jsou hloupé byrokratické způsoby, založené na nějaké izolované dobré ekolog. myšlence ale zcela ignorující dnešní situaci - boj proti suchu.
Při takovémto boji proti suchu pak nastoupí jiní, kteří místo obnovy přírody nám budou vnucovat elektrifikaci, elektroauta, tepelná čerpadla, fotovoltaiku za statisíce (aby si firmy vydělaly a nás ožebračily).
Přírodě to stejně nepomůže, voda ve studních stejně nebude, lesy a pole budou vysychat.
Odpovědět
Samozřejmě že ekologicky pro rozmanitost přírody je lepší rozsáhlý lužní les s močály, tůněmi, vlhkými loukami (které je možno nechat vypásat, jak doporučuje p. Vinkler, zatímco v norm. lese jsou býložravci pohromou, zde nevadí, naopak přírodě prospívají).
Ale vodní nádrže mají také svou nezastupitelnou funkci, právě v dnešní době sucha pro přírodu- udržování hladiny spodní vody, pro zemědělství- zavlažování, pro zajištění pitné vody= úlohu zcela nezbytnou (jak zdůrazňuje p. Macháček), bojovat proti nim je ekologická a hospodářská sebevražda.
Ekologové nesmyslně rozbíjejí jezy (které fungují jako bobří hráze), kritizují nádrže, že jsou uniformní plné toxického bahna, nechají růst monokulturu lesa v NP, který pak sežere kůrovec, odvolají správce NP, že neodklidil padlé stromy a způsobil požár- to jsou hloupé byrokratické způsoby, založené na nějaké izolované dobré ekolog. myšlence ale zcela ignorující dnešní situaci - boj proti suchu.
Při takovémto boji proti suchu pak nastoupí jiní, kteří místo obnovy přírody nám budou vnucovat elektrifikaci, elektroauta, tepelná čerpadla, fotovoltaiku za statisíce (aby si firmy vydělaly a nás ožebračily).
Přírodě to stejně nepomůže, voda ve studních stejně nebude, lesy a pole budou vysychat.
SV
Slavomil Vinkler
3.7.2023 10:40 Reaguje na Honza HonzaPokud vím, jezy jsou různé. Od jezů pro ryby neprůchodných, až po jezy působící jako oživení řeky a optimální biotop pro proudomilné druhy. Nejde to zglajchšaltovat. V NP Podyjí se např. snaží vyhnout likvidaci asi 3 jízků pro ryby průchozích a užitečných.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2023 15:54https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zak-chtel-podpalit-bratislavskou-skolu-sam-pri-tom-uhorel
Řekl bych, že o nestardním uvažování dnešní mládeže je tento smutný příběh. Nadaný žák si podpálí svůj "druhý domov". Za nás lysohlávky ani jiné psychotropní látky se neprovozovaly, maximálně tak čikuli. Ale po něm nikdo neměl tak bláznivé a destruktivní nápady. A jestli to udělal čistě "ze své vůle", tak je nakonec dobře, že dopadl, jak dopadl. Nemít žádné problémy a z nenávisti k dnešnímu světu ničit majetek, to je diagnóza, která není zdaleka ojedinělá.
Odpovědět
Řekl bych, že o nestardním uvažování dnešní mládeže je tento smutný příběh. Nadaný žák si podpálí svůj "druhý domov". Za nás lysohlávky ani jiné psychotropní látky se neprovozovaly, maximálně tak čikuli. Ale po něm nikdo neměl tak bláznivé a destruktivní nápady. A jestli to udělal čistě "ze své vůle", tak je nakonec dobře, že dopadl, jak dopadl. Nemít žádné problémy a z nenávisti k dnešnímu světu ničit majetek, to je diagnóza, která není zdaleka ojedinělá.
ak
SV
Slavomil Vinkler
3.7.2023 16:46 Reaguje na antonín krahulaA nejhorší, když na to vás přišlo. Vyprazdňování se v běhu....
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2023 17:30 Reaguje na Slavomil Vinkler:-)) To ani ne, ale číst noviny u toho nejde.
Odpovědět
VK
JT
Jiří Tomášek
3.7.2023 22:46Autor má pravdu, do očí bijící je hlavně střední a dolní nádrž, které jsou v podstatě na rovině s nehezkými hrázemi. Voda, která od půlky léta zapáchá…. Smutný pohled na zničenou krajinu, radost mají jenom rybáři a pár lidí na serfech.
Za mne vypustit a nechat funkční stavidla pro případ tisícileté vody … za 15 let by tam byl zase les. Oblast znám 50 let.
Odpovědět
Za mne vypustit a nechat funkční stavidla pro případ tisícileté vody … za 15 let by tam byl zase les. Oblast znám 50 let.
JC
Jan Chloupek
4.7.2023 12:43Tak zvyšovat obsah vody v přehradě je logickou odpovědí na klimatické změny v oblasti jižní Moravy. Když je sucho, tak se krajina přeměňuje v poušť. To nikde nechceme a proto se přirozeně uvažuje o závlahovém rozvodu vody do větší oblasti. Tady je zavlažovací úvaha v souladu s lidskou logikou . Mnohým mladým lidem vůbec nedochází , že už nastala u nás i ve světě doba bojů o zdroje.
Chtěl bych upozornit na jedno nebezpečí, které se už zřetelně ukazuje v polabských oblastech, kde se pod závlahou pěstuje zelenina. Všechny i mírně svažité pozemky s ornou půdou jsou silně ohrožovány vodní erozí právě ze závlah. Běžně se zalévá zbytečně dlouho kvůli hodinové odměně pracovníka z Východu. Výsledkem je velká vodní eroze a degradace pozemků. Počátek problémů spočívá v tom, že intenzivní používání umělých hnojiv při zelinářství a díky závlaze s často dvojí úrodou za sezónu na jednom poli, což vede k vyčerpání veškeré organické složky v půdě a orná půda se přeměňuje v písčitý substrát, který se pak dá lehce odplavit !
Článek je hloupě zaplevelen odkazem na nějakého střevlíka, což je úsměvné, když přichází doba , kdy lidem půjde o živobytí a někde i o přežití všeho!
Odpovědět
Chtěl bych upozornit na jedno nebezpečí, které se už zřetelně ukazuje v polabských oblastech, kde se pod závlahou pěstuje zelenina. Všechny i mírně svažité pozemky s ornou půdou jsou silně ohrožovány vodní erozí právě ze závlah. Běžně se zalévá zbytečně dlouho kvůli hodinové odměně pracovníka z Východu. Výsledkem je velká vodní eroze a degradace pozemků. Počátek problémů spočívá v tom, že intenzivní používání umělých hnojiv při zelinářství a díky závlaze s často dvojí úrodou za sezónu na jednom poli, což vede k vyčerpání veškeré organické složky v půdě a orná půda se přeměňuje v písčitý substrát, který se pak dá lehce odplavit !
Článek je hloupě zaplevelen odkazem na nějakého střevlíka, což je úsměvné, když přichází doba , kdy lidem půjde o živobytí a někde i o přežití všeho!
Jakub Graňák
4.7.2023 13:41 Reaguje na Jan ChloupekA tady se konečně dostáváme k jádru pudla. Děkuji za váš příspěvek - konečně někdo, kdo si uvědomuje rizika zavlažování: na silně degradovaných půdách na Jižní Moravě bude zavlažování poslední ranou, která ty půdy (společně se zasolením eutrofizovanou vodou z N.M.) definitivně zničí
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 14:48 Reaguje na Jakub GraňákŽádná poslední rána, vše je dávno technologicky vyřešeno, zbývá jen aplikovat.
https://www.chytra-zavlaha.cz/zavlaha-netafim
Odpovědět
https://www.chytra-zavlaha.cz/zavlaha-netafim
Jakub Graňák
4.7.2023 15:36 Reaguje na Karel ZvářalTeď jste pobavil, zkuste zavolat do Netafimu a poptat se na potíže, které momentálně v Izraeli v souvislosti se zavlažováním řeší, myslím že Vás nepotěší...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 15:41 Reaguje na Jakub Graňákhttps://www.ukapovka.cz
Znáte nějaký obor, kde se neřeší provozní problémy?
Odpovědět
Znáte nějaký obor, kde se neřeší provozní problémy?
Jakub Graňák
4.7.2023 16:32 Reaguje na Karel ZvářalTa technologie sama o sobě je dobrá, avšak v našich podmínkách je několik nesnadno řešitelných zádrhelů:
1. není co zavlažovat - postavit na nohy zdecimované ovocnářství a zelinářství (které jsou v situaci nikoli nepodobné padesátým létům minulého století) bude stát stamiliardy.
2. další stamiliardy bude stát technologie
3. problematika zasolování půdy - což nemají z dlouhodobějšího pohledu dostatečně ošetřené ani ti izraelci (to je to co momentálně řeší), což by si vyžádalo další investice do drahých a navíc energeticky velmi náročných odsolovacích systémů, obzvlášť měla-li by se k zavlažování využívat voda z NM.
To všechno výše uvedené by značně prodražovalo produkci, což by vedlo k nekonkurenceschopnosti - oba dobře víme, co preferuje český zákazník. Netrvdím, že to není cesta do budoucna, ale to bude muset prvně český zákazník padnout na hubu... což je zatím díky dovozům v nedohlednu
Odpovědět
1. není co zavlažovat - postavit na nohy zdecimované ovocnářství a zelinářství (které jsou v situaci nikoli nepodobné padesátým létům minulého století) bude stát stamiliardy.
2. další stamiliardy bude stát technologie
3. problematika zasolování půdy - což nemají z dlouhodobějšího pohledu dostatečně ošetřené ani ti izraelci (to je to co momentálně řeší), což by si vyžádalo další investice do drahých a navíc energeticky velmi náročných odsolovacích systémů, obzvlášť měla-li by se k zavlažování využívat voda z NM.
To všechno výše uvedené by značně prodražovalo produkci, což by vedlo k nekonkurenceschopnosti - oba dobře víme, co preferuje český zákazník. Netrvdím, že to není cesta do budoucna, ale to bude muset prvně český zákazník padnout na hubu... což je zatím díky dovozům v nedohlednu
Karel Zvářal
4.7.2023 18:10 Reaguje na Jakub GraňákVše je otázka koncepce a rozumné zemědělské politiky. Jsem přívrženec přehrad (Vranov) a zavlažování, těch 14 tis. ha se s pomocí N.M. může klidně zdvojnásobit.
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
http://www.smacr.cz/zpravy/na-jizni-morave-se-pole-zelenaji-i-ve-vedrech-diky-umelemu-zavlazovani/
Odpovědět
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
http://www.smacr.cz/zpravy/na-jizni-morave-se-pole-zelenaji-i-ve-vedrech-diky-umelemu-zavlazovani/
Jakub Graňák
4.7.2023 18:47 Reaguje na Karel ZvářalTady se bavíme o nákladech cca 50000 Kč/ha - a to jenom za vodu a elektriku - najděte způsob, jak to srazit na desetinu a můžeme se začít bavit o důvodech.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 18:59 Reaguje na Jakub GraňákNějak si pletete diváka s mafiánem. Já tomu nevelím, ani neinkasuji, ale pokud se to odběratelům rentuje, je jen na nich, jak si ošetří smlouvy.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.7.2023 19:19 Reaguje na Karel Zvářal:-) jak se to komu rentuje netuším, ale řekl bych že to bude hodně těžké, považte kupříkladu u jablek: výkupní cena cca 5 Kč/kg, 40 t/ha = 200 000 Kč, dát pak pade za závlahu je o držku, není divu, že sadaři krachujou
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 19:27 Reaguje na Jakub GraňákPodívejte, když to měl v rukou stát, zelinařilo se, sadařilo se, a ne že málo. Když tam vidím (v textu) jedno jméno, tak je to pro mě synonymum pro hrobař nebo Judas. Stačí?
Odpovědět
Jakub Graňák
4.7.2023 19:40 Reaguje na Karel ZvářalNo jenže tomu "a ne že málo" předcházel totální rozvrat (víc se do toho začalo investovat až v půlce sedumdesátek) - a ten se včil děje znovu. Stačí se podívat do Polska, kde se do toho stát ne..al a dneska jsou třetím největším exportérem jablek na světě.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 19:50 Reaguje na Jakub GraňákVíc nemám potřebu se k tomu vyjadřovat. Jen jedna věc je jistá: za většinu problémů si můžem sami. Když kouknu na ty kalkulace (zavlažování) a zavzpomínám na přizdisráčskou politiku vůči "vrchnosti" (B.), tak jsme přesně tam, kde nás chtěli mít. Poláci se nedali, proto dnes křópem jejich jabka...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2023 20:05 Reaguje na Jakub GraňákPoláci za svůj selský stav bojovali, pro ně je to 10% voličské základny. Tady je vidlák posměšek, odpad. Kolik mladých se dnes hlásí na SZŠ? A jsme doma!
Odpovědět
Jakub Graňák
4.7.2023 20:10 Reaguje na Karel ZvářalTo říkám taky, voličská základna je základ. Ale tenhle úpadek selského stavu je tu už hodně dlouho a to už by jsme se zase opakovali
Odpovědět
VK
V. Kolar
5.7.2023 21:15 Reaguje na Jan ChloupekDíky za komentář, ale jsem entomolog a tím pádem jsem chtěl problematiku uvést na příkladu, kterému rozumím, naopak o závlahovém systému nic moc nevím, ale jak je vidět hezky se to doplňuje :-). Díky!
Odpovědět
