Vojtěch Kolář: Kritický komentář k plánovanému zvyšování hráze Nových Mlýnů
Vím, že takový nápad je v naší technokratické zemi přímo kacířská myšlenka, ačkoliv se tento trend ve světe objevuje stále častěji (viz graf) a přehrady se bourají (včetně vodních elektráren) a dochází k obnově toků a jejich zprůchodnění a to i v rámci projednávaného Nature Restoration Law a již přijatých rámcových směrnicích o vodách a diverzitě.
Ale zpět k Novým Mlýnům
Výstavbou vodního díla zde zanikl u nás unikátní biotop, na který bylo vázáno spousta druhů organismů. Při výstavbě mezi roky 1975 až 1989 došlo k zaplavení 3 226 ha, lužních lesů a luk.Valná část unikátních luhů byla zaplavena a zbytek pod přehradami vysychá nejen kvůli absenci povodní, ale také kvůli zahlubování koryta Dyje.
Hydrobiologové/entomologové se dělí na ty, co lužní les zažili a na ty, co ho (možná naštěstí) nezažili... A nemusí tak smutnit, o jak unikátní biotop jsme přišli.
Výstavba byla zdůvodňována závlahami a výrobou elektřiny. Pokud je autorovi známo, zemědělci vodu dosud využívali jen minimálně a většina elektřiny vyrobené v hydroelektrárně údajně padne na přečerpávání vody přitékající k hrázi přes hráz dolní nádrže.
Krátkodobé zaplavení na jaře příliš nefunguje
Smutnou ukázkou ilustrující nefunkčnost a zároveň ztrátu tohoto unikátního biotopu je střevlík mřížkovaný (Carabus clathratus). Jedná se o cca 3 cm velkého brouka a stejně jako všichni velcí střevlíci se živí dravě.Má výrazné vtlaky na krovkách, které jsou "zlatě" vybarvené. Zatímco ostatní střevlíci jsou většinou suchozemští, tenhle druh je striktně vázaný na mokřady. Dospělci obývají zatopené louky, lesy a rákosiny, často se potápí a stejně jako potápníci si nosí pod krovkami vzduchovou bublinu, pomocí které dýchají. Loví hlavně různé bezobratlé, lezou po vodní vegetaci a pod vodou vydrží až 25 minut. Brouci zimují v mrtvém dřevě padlých kmenů.
Střevlík mřížkovaný u nás žil v Polabí a na jižní Moravě, kde těžištěm výskytu bylo právě území komplet zaplavené Novomlýnskými nádržemi. Labská populace kvůli jezům, zkanalizování a narovnání toku již vyhynula, kdežto z okolí Nových Mlýnů byly ojedinělé nálezy ještě kolem roku 2009 (NDOP AOPK ČR). Nyní se vyskytuje zřejmě na jediné populaci ve zbytkových fragmentech lužního lesa. Přitom díky sběratelům hmyzu víme, že před samotnou výstavbou nádrží se tam vyskytoval masivně. Stačí jít trochu dále po toku a v lužních lesích na Slovensku a v Rakousku, je možné ho stále potkat...
Vodní nádrže jsou sice pěkné místo pro hnízdění ptáků (prostřední je součástí NATURA 2000), ale jinak je z nich docela eutrofní vodní plocha s pravděpodobně nevyrovnanou rybí obsádkou, s invazivními druhy organismů (např. střevlička východní, škeblice asijská, slávička mnohotvárná) a přítokem živin z povodí, a díky těmto faktorům tedy dost nekvalitní vodou. Z vodního hmyzu zde prakticky nic nežije, krom nejběžnějších druhů.
Malé "šplouchnutí" vody s požehnáním podniku povodí tedy není žádným vítězstvím či něčím, za co bychom se měli chválit nebo se tím ještě chlubit...
Zvláště pak ve světle nových plánů na zvýšení hráze, a tedy i vodní hladiny. To povede pouze k dalšímu vysoušení míst pod hrázemi, tedy i zbytků lužního lesa.
Žádné budování záplavových kanálů, či umělé zaplavování s masivním PR těmto biotopům příliš nepomůže. Je to spíš takový hezký "greenwashing".
Přitom plánovaná investice v první fázi projektu je téměř 2 miliardy korun.
Revitalizace malých mokřadů, původních mrtvých ramen či vyplácení kompenzací za polní rozlivy je přitom v řádu statisíců či nízkých milionů a takovouto finanční injekcí by tedy bylo možné obnovit či podpořit desítky (polo)přírodních mokřadů, které v minulém století zanikly (narovnávání toků, meliorace, odvodňování atd.).
Přečtěte si také |
Vojtěch Kolář: V čem se ministr zemědělství plete v názoru na rybníky?I tak je samozřejmě potřeba dodržovat jisté zásady a vše konzultovat s orgány ochrany přírody. Pro zlepšení stavu naší krajiny je „kuchařka“ již dlouho známa, viz např. konec článku zde.
Budeme tedy plánovat další megalomanské projekty, které spolknou spousty peněz (a někdo na nich samozřejmě vydělá), anebo se rozhodneme řešit problém naší krajiny koncepčně?
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (166)
Karel Zvářal
30.6.2023 06:54Pepa
30.6.2023 08:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2023 09:08 Reaguje na PepaPepa
30.6.2023 09:36 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2023 11:04 Reaguje na PepaKarel Zvářal
30.6.2023 11:12 Reaguje na PepaPepa
30.6.2023 19:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2023 20:11 Reaguje na PepaJarka O.
1.7.2023 10:44 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.7.2023 11:24 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.7.2023 09:52 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2023 09:28 Reaguje na PepaRadim Polášek
30.6.2023 19:49 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2023 20:01 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Řezáč
2.7.2023 12:15 Reaguje na Pepasmějící se bestie
30.6.2023 07:31Jenom si nedělat naschvály a domluvit se na rozumném kompromisu - ptactvo na nich si vždy poradí.
Karel Zvářal
30.6.2023 07:40Mnohem větším greenwashingem je tento článek, neb vybudování sítě kanálů mělo a má ryze praktické důvody,tehdy si na žádné PR nehráli, pane vědče!
smějící se bestie
30.6.2023 07:56 Reaguje na Karel ZvářalAno, někdy to bylo systémem - pokus / omyl, ale nakonec to bylo ve prospěch a z chyb se poučili.
Karel Zvářal
30.6.2023 08:17 Reaguje na smějící se bestieJakub Graňák
30.6.2023 10:34 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
30.6.2023 11:52 Reaguje na Jakub GraňákPotraviny koupí regálech márketů !
Břetislav Machaček
30.6.2023 08:20nenahlížejí na přírodu jako celek, ale pouze ze svého pohledu. Jim se líbí požáry(Čížek), cyklické povodně(autor), kůrovci a jiní dřevokazní brouci. To, že je příroda pro všechny, je jaksi nezajímá. Lidé většinou nechtějí požáry lesů a ani ty cyklické povodně se spoustou komárů a zničenou úrodou
na polích, kterou by autor zemědělcům kompenzoval z něčeho, na co sám ani
korunou nepřispěl(je placen z daní). Všichni ti, co ty daně odvádějí už
toho mají dost, protože se jimi plýtvá na nesmyslné "výzkumy" a pokusy
na přírodě. Ono by stačil rok občanské daňové neposlušnosti, neplatit
daně a uvidíme, zda ti, co horují pro dotace, neziskovky a "vědecké" zkoumání to přežijí. Možná by si konečně uvědomili, že v prvé řadě tu
musí být příjmy a pak mohou být vydání. Oni ale nehledí na příjmy a
pouze natahují ruce pro další dotace, granty a mzdy nejrůznějších neziskových zaměstnanců.
Bohatá společnost si může dovolit tuto rozmařilost, ale musí mít možnost
být bohatá a nesmí být dotlačena k chudobě a zadlužování. Těmto "vědcům"
schází základní ekonomické vzdělání, aby pochopili, že bez práce nejsou
koláče a těmi koláči jsou ty dotace, kompenzace, granty, mzdy vědců atd.
Za posledních 30. let narostl počet všemožných VŠ, vědeckých pracovišť,
úřadů jako AOPK, odborů životního prostředí měst a obcí atd. tak, že už
zbyla na práci hrstka lidí, která to už přestává být schopna ufinancovat.
Co s tím? Zvýšit daně a nebo říznout do "živého" a omezit výdaje? Na to
bohužel nemá nikdo odvahu a tak se zvedají daně a u poplatníků narůstá
přesvědčení o daňové "revoluci" i s tím neplacením daní. Firmy to už
dělají, daní jinde a občané jsou zatím jediní, kdo to odskáče. Není ale
všem dnům konec a může dojít na "revoluci" ve které budou proti sobě
stát producenti příjmů a jejich konzumenti. Není lépe ubrat plyn a už
přestat nehorázně plýtvat ? Kdy začne autor bourat "přehrady" bobrům?
To nejsou přehrady bránící cyklickým rozlivům, když udržují stálou
hladinu vody nad hrází? A co přírodní jezera vzniklá na tocích sesuvy
půdy? To nejsou přehrady? Co kmen stromu napříč potokem? To není jez?
Když bude suchá zima a suché jaro, tak nebude ani ta jarní povodeň,
ale pokud ji nahradím vodou z přehrady, tak je ta přehrada zbytečná?
Názor pana "vědce" mě tak utvrdil v názoru, že rozum nelze vzděláním
nahradit a i pan profesor může být pouhým papouškem cizích mouder a
hlásat svá vlastní pochybná moudra.
Petr Eliáš
30.6.2023 08:35 Reaguje na Břetislav Machaček,,Nemá cenu reagovat...,, a napíšeš A4. :D :D
Majka Kletečková
30.6.2023 19:04 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
1.7.2023 15:28 Reaguje na Majka Kletečkováodpovědět na mé otázky. Co si přečtete z příruček,
to opakujete a co tam není, tak to nevíte. Takové
papoušky bytostně nesnáším a tak je pouze dobře,
že na mne už nereagujete. Děkuji!
Petr Eliáš
2.7.2023 08:57 Reaguje na Majka KletečkováNěkteré ty jeho pitomosti a neznalost jsou opravdu až k pláči - třeba jak tu kdysi vyprávěl pohádku o tom, jak Svaz nekupoval těžební technologie na Západě. Těch pohádek je ale víc - seznam si nevedu. :D
A nejhorší na tom je to, že on těm svým pitomostem bezmezně věří (považuje to za projev vlastního rozumu a kritického myšlení) a trvá na nich i když mu ostatní ukáží, že žvaní blbosti. A pár místních joudů mu ještě přitakává, což ho ještě víc utvrzuje. :D
Karel Zvářal
2.7.2023 09:37 Reaguje na Petr EliášJakub Graňák
2.7.2023 18:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.7.2023 20:16 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
3.7.2023 07:21 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
30.6.2023 10:29 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
30.6.2023 17:02 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
1.7.2023 15:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnkao tom hlavně hodně mluv a piš, abys přesvědčil blby
o potřebnosti tvé "práce". Skutečný výzkum reklamu
nepotřebuje, protože nejlepší reklamou je přínos
pro společnost a investora.
Petr Eliáš
2.7.2023 09:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV. Kolar
1.7.2023 20:58 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
2.7.2023 08:05 Reaguje na V. Kolara tu následně včetně mezd vědců daní. Prapůvodem jsou tudíž
finance pocházející z daní. Nic proti vědě přinášející třeba
průmyslový pokrok, léčiva atd., ale věda zabývající se např.
zkoumáním historie podle předem určeného zadání je zbytečná.
Rovněž nechápu jaký přínos má pro občany ČR egyptologie a
výzkumy oceánů a moří. To jsme opravdu tak bohatí, že si to
vše můžeme dovolit? Vidím, co zkoumáte vy, zkuste se tedy
pochlubit, co to přineslo na příjmech do státní pokladny.
Já to taky píši ve volnu na rozdíl od některých diskutérů!
JH
2.7.2023 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
2.7.2023 08:45 Reaguje na V. KolarOn Vám dal taktně najevo abyste se zabýval jen tím a hlásal jen to, co strana (Machajda) uzná za vhodné. Jinak dostanete za uši.
On nechápe proč se ČR někdo zabývá egyptologií - jedno, že máme jedny z nejlepších egyptologů na světě, jedno že nám to přineslo mezinárodní uznání a jedno, že v ČR díky tomu máme výstavy které se v cizině jen tak nevidí. Nebo třeba v oblasti mezinárodního výzkumu Arktidy - jedno, že máme například vlastní stanici na Špicberkách, jedno že z ČR pochází špičkový vědci jako např. světově uznávaný Josef Svoboda (jehož lidé jako Machajda odsoudili na 11 let do lágru kvůli tomu, že to byl skaut).
To vše je prostě jedno! Pokud to nezlevní rohlíky, cigárka a Bráníček tak to prostě nesmí existovat!
Teď vážně. Vůbec tohoto člověka (a jemu podobné případy) neřešte, když kritizuje vaši práci. On totiž dvacet let dřepí doma na zádi a ze zaprděného bytečku kritizuje vše co může. :-)
Jan Kropáč
2.7.2023 14:22 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
30.6.2023 08:56Jiří Svoboda
30.6.2023 10:38 Reaguje na Petr EliášDocela pochybuji, že zbouráním hrází se vůbec někdy docílí původního stavu. To není řešení.
Radim Polášek
30.6.2023 10:52 Reaguje na Jiří SvobodaA kde pokud člověk bydlel do 5 kilometrů od takového lužního lesa, musel v létě mimo suchá období vylít každý večer na sebe hezkých pár deci repelentu, aby ho nesežrali komáři. A na zahradě za vlhčího podvečera měl aspoň 5 - 10 mnohotisícových komářích hejn v podobě dvoumetrových a půl metru širokých pískajících mračen.
JH
30.6.2023 12:10 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
30.6.2023 19:53 Reaguje na JHJH
30.6.2023 21:41 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
6.7.2023 09:48 Reaguje na JHMaximálně nějací původní chudí obyvatelé, usídlení na nějakém hrůdu, kteří se po generace tam živili. třeba rybařením nebo jako lesní dělníci.
JH
6.7.2023 10:26 Reaguje na Radim PolášekJarka O.
6.7.2023 11:39 Reaguje na JHPetr Eliáš
30.6.2023 11:48 Reaguje na Jiří SvobodaSpory ohledně tohoto díla ale trvají desítky let a rozhodně to není jen nějaký ,,rozmar,, ekologů a vědců, jak se tu jeden užvaněný takyodborník (nebudu jmenovat, ale jeho příjmení začíná na Macháček) snaží vsugerovat. Celý ten projekt byl v šedesátých letech založen na jedné srandovní věci - prosperujícím socialistickém zemědělství :-) - desítkách tun obilí, brambor, řepy, masa, atd. navíc a na vše ostatní se kašlalo. Hydrogeologie území, produkční a mimoprodukční funkce lesa, jedinečnost tehdejšího biotopu, zanášení přehrady, atd..
Mnoho lidí (i z odborných kruhů) proti tomu tehdy protestovalo. Ale jak to v socíku bývalo, tak tajemník KSČ (někdo typu Macháček) začal vyřvávat, že všichni kritici jsou sabotéři, nepřátelé socialismu a měli by se pozavírat. A tak návrh projektu prošel.
Už během příprav projektu se přišlo na celou řadu nedostatků a problémů. Hloubka vody u břehů, stavební materiál, kvalita vody, abraze břehů, atd. Ale to bylo opět vyřešeno hezky po Macháčkovsku , pardon, po soudružsku. :-)
No a jak se v průběhu času ukázalo, ekonomické prognózy neviděly realitu ani z rychlíku. Na druhou stranu prognózy odpůrců se ve většině případech vyplnily. :-)
Jiří Svoboda
30.6.2023 14:20 Reaguje na Petr EliášAsi se shodnem, že je to průser. Ale jak správně dál? Opravdu je zbourat to nejlepší řešení? Nevím, jak byste třeba s tímto uspěli v místním referendu.
Petr Eliáš
30.6.2023 14:50 Reaguje na Jiří SvobodaNevím zda zbourání je nejlepší řešení. Ani po tom nevolám. Chtělo by to najít veřejnou shodu.
Břetislav Machaček
30.6.2023 16:33 Reaguje na Jiří Svobodabýka vykleštěného?)a když mu schází argumenty,
tak se uchýlí k mému napadání a taky napadání
našich předků. Měl by začít studovat historii,
kdo třeba postavil na Dyji Vranov a jiné přehrady už před válkou. Kdo je stavěl po celém světě bez
KSČ a kdo je nadále staví. Že se občas nějaké
vypouští je taky pravda, ale on zamlčuje proč.
Byly mizerně postavené a neplní už svůj původní účel. V USA se například ruší přehrady elektráren, které zásobovaly elektřinou místní, dnes vytěžené doly a továrny, které přišly o suroviny. Jsou to místní zdroje, které nemají využití a byly často
šity horkou jehlou. Ruší se i jezy, které sloužily
pro vzdutí hladiny pro náhony MVE a pidimlýnů
a nikdo je nemíní nákladně udržovat pouze jako
památky. Jemu stačí kopat a kopat, když už mu
schází informace a myšlení v souvislostech. On
asi neví, kdo budoval prvé přehrady na světě
a taky to nebyla KSČ a já. Já je mimochodem
nebudoval, ale vždy obdivoval jako dílo lidí,
kteří pouze nežvaní jako pan Eliáš a pracují.
Tento žvanil mne sleduje na všech sítích a
snaží se mne naštvat a urazit, ale to se plete,
protože na to intelektuálně nemá! Všimněte si
argumentace o veřejné shodě, když se ho ptáte
na řešení. To je odpověď? Neumí říci jasně ano,
či ne, protože tomu vůbec nerozumí. Slova:
"chtělo by to najít veřejnou shodu" znamenají,
že pokud se neshodneme, tak nic nebudeme dělat!
To je dnes trendem, kdy není shoda na spalovnách
odpadů, JE, uložišti jaderných odpadů, dálnicích,
rychlotratích a taky těch přehradách různého
určení. Z mokřadu těžko mohu zavlažovat pole, či
vinici, ale z přehrady ano. Pitnou vodu z bažiny
taky nenačerpám a naopak mi může zásakem spodní
vodu znehodnotit. Povodeň zadržím sice i suchým
poldrem, ale už z něho nedoplním vysychající
řeku jako z přehrady. To jsou prosím jasné
argumenty a nikoliv nicneříkající shoda. Místní
referendum budiž, ale u staveb národního významu
zablokuje pár stovek místních pitnou vodu pro stovky tisíc? My tu přišli o domy kvůli uhlí
i cihlářské hlíně a jinde kvůli dálnici, či
továrně a nebo sídlišti. Měli jsme tedy právo
blokovat rozvoj společnosti? Ať navrhne zbourat
Vltavskou kaskádu a jeho spoluobčané mu to v
Praze dají "rázně" najevo!
Petr Eliáš
1.7.2023 06:02 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Břetislav Machaček
1.7.2023 09:14 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Petr Eliáš
2.7.2023 06:09 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jarka O.
2.7.2023 09:55 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Radim Polášek
30.6.2023 11:05Totéž platí pro ty povodně. násilně zahynou třeba drobná zvířata, hlodavci, zajíci, bažanti, drobné šelmy, na jaře třeba i srnčí mláďata, část rostlin zahyne udušením pod vodou a mechanickým zničením. Po povodni zahynou třeba ryby, které voda vyplaví někde mimo vodní toky a nádrže.
nebo naopak, když se z lužního lesa zamezením povodní odstraní část vody a přinášená zemina a živiny, stane se z toho lužního lesa v horizontu 50 - 100 let zase úplně jiný biotop suchšího běžného lesa nebo biotp třeba suchého lesa na písku atd. Když ten suchý les necháme stabilizovat 50 - 100 nebo možná několi k set let, tak bezesporu s etam objeví diverzita a objeví s tam taky nějaké chráněné rostliny a chránění živočichové.
Takže je to čistě jenom na racionálním uvážení, který biotop zavrhnout a zničit a který biotop tam naopak prosadit a dlouhodbě udržovat, aby prosperoval a aby ta plocha byla pro lidi nejvíc užitečná.
JH
30.6.2023 12:14 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
30.6.2023 20:03 Reaguje na JHJH
30.6.2023 21:36 Reaguje na Radim PolášekV. Kolar
1.7.2023 21:23 Reaguje na JHJiří Svoboda
3.7.2023 08:51 Reaguje na V. KolarVíte vůbec co píšete?
Radim Polášek
6.7.2023 10:02 Reaguje na V. KolarU těch lužních lesů je pak problém v tom, že řeka i krajina kolem ní nad těmi lužními lesy je dávno jiná, tudíž procesy v tom lužním lese budou taky určitým způsobem jiné.
Břetislav Machaček
2.7.2023 08:40 Reaguje na JHjezera. Je to něco jiného, než přehrada, když to udělá místo
člověka příroda? Zaplaví se mokřady, tůně, lužní lesy a je
z nich vodní hladina stejná, jako ta přehradní. Nebo takový
bobr postaví hráz na potoce a "utopí" hezký kus lesa a
louky. Je to prospěšné pro ten les a louku, když zmizí
pod vodní hladinou? Je to něco jiného, než když člověk
postaví rybník a stane se totéž? Ekologové se upínají k
náhodě těchto změn na rozdíl od těch, co se činí cíleně.
Cíleně už dnes postupují i oni, když vytvářejí ty tůně
a mokřady uměle a nečekají na zásah MATKY PŘÍRODY. U nás
po vytěžení uhlí poklesl povrch o desítky metrů a máme
tu dnes zavodněné důlní propadliny. Ptám se tedy, jak by
jste v takovém případě postupoval? Zasypat, aby byly jako
kdysi původně poli, loukami a lesy? A nebo ponechat těmi
vodními plochami se zbytky zatopených stromů a domků?
Člověk mění krajinu od začátku, kdy se objevil na Zemi
a bude tak konat i nadále, protože tak činí i bobr a nebo
spásači, kteří spasou stromky a vytvoří savanu, která se
po spasení stává pouští. Takže jak si představujete náš
vztah k přírodě? Ponechat i ji se nechat vyvíjet a nebo
ji nostalgicky zakonzervovat? Diverzitu zvětšuje svou
činností tudíž i člověk stejně jako bobr a sesuv půdy,
když změní souš na vodní plochu a leckde naopak. Běžte
se někdy podívat na důlní propadliny na Karvinsku a budete
v úžasu, jaká krajina zde lidskou činností vznikla. Při
pohledu na mapy z 19.století to je zcela jiná krajina a
je věcí preferencí každého z lidí, která krajina se mu
líbí více. Mimochodem velká část ptačí oblasti Heřmanský
stav a Poolší je výtvorem člověka a nikoliv Matky přírody
stejně, jako třeba CHKO Třeboňsko. Být tu tehdy dnešní ekologové, tak by nebylo asi co chránit.
Karel Zvářal
2.7.2023 08:55 Reaguje na Břetislav MachačekJH
2.7.2023 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
2.7.2023 10:54 Reaguje na JHo několikakilometrový úsek řeky a pod a nad N.M.
zůstala krajina nedotčena. Vznikl tak nový biotop
vhodný pro vodní ptactvo evropského významu jako
zimoviště a hnízdiště vzácných druhů, které tu
možnost jinde ztratily. Je to jen o úhlu pohledu
na krajinu a biodiverzitu podle různých priorit.
Někdo chce lužní les, jiný jezero s vodními ptáky,
třetí savanu, čtvrtý prales atd. Vždy tak budou
zastánci a odpůrci změn v krajině a je to hlavně
o toleranci k prioritám ostatních. Někdo prostě
překousne změnu a jiný nikoliv a udělá si z ní
nástroj boje proti jejím zastáncům. Ať jde pan
Kolář mezi místní, rybáře, rekreanty a ornitology navrhnout vypuštění nádrží a návrat komárů a
ztrátu pracovních příležitostí, které nádrže
regionu přinesly. Myslím si, že by ho vynesli v
zubech a souhlasila by s ním pouze hrstka jemu
podobných. Mne vždy vytočí, když si úzce zaujatý
člověk uzurpuje právo rozhodovat o ostatních
a nepřipustit to, že není pouze jeho "pravda".
Jemu podobní blokují stavby obchvatů, které zbaví
tisíce lidí pekla přetížené dopravy, kterou on
neumí vyřešit. Kolika lidem takové blokace zmařily
život, život znepříjemnily a zkrátily. Kolika
lidem přehrady zachránily při povodních život,
zdraví a majetky. Aktivistům z druhé strany státu
to nehrozí a proto to blokují a kritizují. Já
jim říkám potížisté mající často škodolibou
radost z neštěstí a problémů jiných kvůli několika
broukům, které lze přemístit jinam a pokusit se
je jinde rozmnožit. O to se snaží málokdo z nich
a pouze se soustředí na potížismus. Je totiž
snazší pouze kritizovat a negovat, než pracovat.
JH
2.7.2023 14:17 Reaguje na Břetislav MachačekV. Kolar
3.7.2023 21:26 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
3.7.2023 21:36 Reaguje na V. KolarMiroslav Vinkler
30.6.2023 13:17Doslova jsme projebali přírodní dědictví v hodnotě stovek mld. Kč a nikomu to nevadí.
Dotace do zemědlství bych jednoznačně svázal s koeficientem vodozádržnosti půdy- je vědecky dokázáno, že pouze zdravá půda dosahuje nejvyšších hodnot , např . černozem až 320lt/m2, hnědozemě cca 220 atd.
Řešit izolovaně vyšší nebo nižší hladinu nádrží je potom doslova o ničem a spíše jde o akt choré mysli lobbistů a MZe ČR.
Jarka O.
30.6.2023 14:11Dá se to srovnat s přehradou na dolním toku - Kachovkou. Její rozbití byla ekologická katastrofa, ale rozbití Nových Mlýnu bude "náprava"? Nové Mlýny jsou postavené a levnější bude je využívat, starat se o ně, a ekoteroristy nechat kecat někde v chládku.
Jakub Graňák
30.6.2023 15:52 Reaguje na Jarka O.Avšak pro Vás je zřejmě důležitější najít si nějakého třídního nepřítele, na něhož bude možno svalit problémy, ač před nimi odborníci po dekády varují. Těm je však nejlépe se vysmívat, že ano? Jak prostoduché - asi jako ve středověku: chcípla ti kráva? - Múžou za to židi! Měl jsi špatnou úrodu? - Můžou za to židi! Shořel ti barák? - Můžou za to židi! Sousedovic Toníček naštěkal do boudy tvojí Mařce? - Můžou za to židi!
Chápu - na tupou lůzu tohle platí - je to tisíciletími ověřená praxe.
Břetislav Machaček
30.6.2023 16:49 Reaguje na Jakub Graňákčtvrtým o ryby, pátým o zvěř atd. Nad nimi musí být ale
někdo, kdo uvažuje komplexně a aby pokud možno uspokojil
co nejvíc lidí. Vždy se bude někdo cítit odstrčen a nebo
podveden, ale taková je už lidská společnost. Absolutní
vládce sice může konat podle svého, ale narazí na ty,
kteří ho časem odstraní. Jedinou možností je život na
pustém ostrově, kde si jedinec bude dělat co chce a to
i s chybami, kterých se dopustí. Argumentace hledáním
viníků je vlastní každé společnosti, protože ta dnešní
viní předky za všechny neúspěchy a tu dnešní budou zase
kritizovat potomci. Neznám žádné období dějin, které by
nebylo terčem kritiky budoucích generací!
Petr Eliáš
1.7.2023 06:07 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
1.7.2023 10:40 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jarka O.
2.7.2023 09:53 Reaguje na Petr EliášPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jakub Graňák
1.7.2023 12:49 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týče té minulosti a hledání viníků: z pohodlnosti, nebo vidiny nižšího momentálního zisku, se dopouštíme stále stejných chyb - viz mnišková kalamita ve dvacátých letech minulého století (ano už tehdy řada lesníků upozorňovala, že obnovováním smrkových monokultur si jenom zaděláváme na další katastrofu v budoucnu). Všichni tu břéskají o tom, jak za kůrovcovou kalamitu může pár děcek přikurtovaných kdesi ke stromu aniž by se obtěžovali naslouchat odborníkům, vědcům... "fuj, vždyť jsou to přece fanatici snažící se nás nahnat zpátky na stromy, že?" - ovšem s odstupem času se ukázalo, že měli pravdu, bohužel muselo to trvat sto let a dvě katastrofální kalamity, aby konečně i "slovutní praktici" pochopili, že ve stejném stylu to dál nejde.
Jarka O.
1.7.2023 10:39 Reaguje na Jakub GraňákAsi máte dnešní představu o konsensu odborníků, že všichni mají stejný názor. Ne. Co studovaný odborník, to názor. Nové Mlýny nestaveli laici, jenže ti do té zoufalé situace od 90ek začali kecat. O lesích prostě stále nemáte pravdu. Lidi z praxe, co lesu rozuměli, se chytali za hlavu v tom kapitalismu bez přivlastků a bylo jim jasné, kam to dospěje, a rozhodněmeli názor na praci v lese jiný nez ti noví, taky študovaní.
Jakub Graňák
1.7.2023 13:04 Reaguje na Jarka O.O ekonomickém užitku můžete tak maximálně spekulovat, zelinářství a ovocnářství je v této zemi v rozvratu už dobře 70 let a učinit je konkurenceschopnými by stálo stamiliardy a muselo by se brát na podpoře obilnářům, což ovšem organizace typu Agrární komory nedopustí.
O lesích prostě stále mám pravdu, příčinou je nevhodná druhová skladba na příliš velké rozloze, na níž nelze v případě kalamitního šíření škůdce efektivně zasáhnout. Což mimochodem potvrzuje i změna druhové skladby nově vysazovaných lesů. Jen je škoda, že muselo trvat sto let, dvě masivní kalamity a obrovské národohospodářské ztráty, než to těm vašim lidem z praxe došlo.
Jarka O.
2.7.2023 10:02 Reaguje na Jakub GraňákVám je 70 let nebo jak víte, že zelinářství je tak dlouho v rozkladu? Povězte, kde v rozkladu není. Asi v Číně, že. Miliardy na obnovu zelinářství by byly lépe vynaložené než na jiné blbiny, teoreticky, nebo ne?
Národohospodářské:-), to slovo ještě existuje?
Jakub Graňák
2.7.2023 12:03 Reaguje na Jarka O.Jakub Graňák
2.7.2023 12:29 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.7.2023 22:01 Reaguje na Jakub GraňákPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jakub Graňák
3.7.2023 07:37 Reaguje na Jarka O.Ps: máme koupací sezózu, neváhejte vyrazit na N.M. za rekreací a nezapoměňte do té břečky skočit. Až se po měsíci vrátíte ze špitálu, můžete nám tu poreferovat, jak jste si to užila
Jarka O.
3.7.2023 09:18 Reaguje na Jakub GraňákHm, popřela puvodní koment, když jsem psala o budoucích článcích. Víte co, dalo by se napsat pod každý článek, kdo smí diskutovat. Tak pod tímto článkem smí mluvit biolog bezobratlých, zahradník a Hulvát Eliáš. Jestli budete kádrovat povolené diskutéry podle vzdělání, profese a praxe, asi byste byl překvapen, kolikrát byste tím sítem prošel vy a kolikrát já.
Trochu zapadlo, že záměr je navýšit hladinu N.M. a nechat vodou z N.M. pravidelně zaplavovat lužní lesy. Co může ekolog namítat, když by měl říct děkuji, když chcete opatření na "pomoc přírodě" a proti suchu.Taky vyšší hladina pomůže čistící schopnosti vody. A "PR", které kritizuje autor, je v pořádku, dá se dobře srovnat se španělským hlášením rušených přehrad
Jakub Graňák
3.7.2023 14:31 Reaguje na Jarka O.Někde jsem se vyjádřil ve smyslu bourání N.M., nebo jakékoli jiné přehrady? Nepodsouvejte mi laskavě vaše představy o mojí osobě, tyhlety sovětské manýry se nechejte na doma.
A co se týče toho kádrování, s tím jste začala vy svým zesměšnováním autora článku. Narozdíl od vás nikomu právo na názor neodpírám. Je nicméně symptomatické, že jakmile vaši rétoriku otočím proti vám, tak se jdete zvencnout, plácáte tu cosi o kádrování a podsouváte nevyřčené myšlenky.
Jarka O.
3.7.2023 19:06 Reaguje na Jakub GraňákMně se zas hnusí ti, co hloupě kopou do důchodců a vůbec stále nechápou, že škodí sami sobě. A vaše ostatní sprostoty v každé odpovědi jsou prostě hnus, vybijte si ty frustrace doma. Mě z totalitních praktik osočovat nemůžete, vy ne. Na zelinářství jsem se normálně zeptala zahradníka z hnojárny a za tu odpověď taky nepoděkuju. Nejste lepší. Nazdar
Jakub Graňák
4.7.2023 13:51 Reaguje na Jarka O.V. Kolar
3.7.2023 21:00 Reaguje na Jarka O.Karel Zvářal
3.7.2023 21:09 Reaguje na V. KolarJarka O.
4.7.2023 12:01 Reaguje na V. KolarPetr Znachor
4.7.2023 07:07 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
4.7.2023 11:56 Reaguje na Petr ZnachorV. Kolar
5.7.2023 21:21 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
6.7.2023 07:45 Reaguje na V. KolarV. Kolar
6.7.2023 19:48 Reaguje na Jarka O.V. Kolar
6.7.2023 19:48 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
6.7.2023 22:47 Reaguje na V. KolarPetr Znachor
10.7.2023 12:00 Reaguje na Jarka O.Břetislav Machaček
1.7.2023 17:19 Reaguje na Jarka O.Nové koště dobře mete a tak splnili úkol zeštíhlení
LČR o těžební a údržbové čety, o techniku, o hájenky
a hlavně o revírníky. Těm přibyly po propuštěných
revíry, které neznali a často ani nevěděli, co v
nich roste. Dřívější praxí bylo postupné přebírání
revíru po odcházejícím revírníkovi, který toho
nového seznámil podrobně se stavem revíru. Nyní
musí objednat na deset kůrovcových stromů firmu,
která si ale počká, až jich bude tisíc. Kdysi ty
stromy označil a druhý den jeho chlapi stromy
odtěžili a dovezli na místní pilu(taky bývaly
v majetku LČR) nebo prodali místním jako palivo.
To mělo preventivní efekt odzkoušený v praxi.
To, že tu byla kalamita mnišky bylo následkem
1.sv. války, když v lesích chyběli dřevorubci
bojující ve válce. Po válce byl hlad po dělnících
v průmyslu a tak ti zbývající dřevorubci šli za
lehčí a lépe placenou prací. Pan Graňák vše rád
zjednodušuje a kalamitu mnišky vidí pouze ze
svého pohledu. Nově tam ty smrky nesázelo KSČ,
ale tehdejší vlastníci lesů od státu, přes církev
až k tomu poslednímu sedlákovi. Tak byly smrkové lesy i u nás v nadmořské výšce 200 metrů nad mořem
a světe div se, dožily se mýtní těžby. Ono je to
pouze o dobrém hospodaření a nikoliv to svalování
viny na sucho a předky. Dnešní nápady o smíšených
různověkých hospodářských lesích zase zkritizují
potomci, když je budou místo harvestorů těžit
pouze ručně a pracně vytahovat výběrový strom z
lesa. Tuším ale odkud vítr věje s těmi nálety
a bezzásahem a tím je energetická lobby, která
ta lesy semele na štěpku a vyčká na samovýsev
bez další práce s pěstováním lesa s kvalitním
dřívím. Není jak zblbnout laiky a odborníkům
nařídit, aby to tvrdili, jinak půjdou od válu.
Dnes máme nejdražší kulatinu v Evropě a pily
krachují, protože i sklady jsou plné řeziva.
Pročpak není zájem o listnaté řezivo? No protože
se na většinu staveb nehodí a nemá ani jiné
uplatnění. Pokroucené a jinak znehodnocené dřevo
většiny listnáčů končí v kamnech a jehličnaté
řezivo budeme dovážet, když už nebudeme sázet
jehličnany.
Jakub Graňák
1.7.2023 19:07 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/lykozrout-smrkovy-(kurovec)-priciny-premnozeni
Tolik k řečičkám o vymlouvání se na sucho, věnujte pozornost především spojitostem mezi povětrnostními kalamitami, suchem a kůrovcovými gradacemi. Pak si položte otázku, zda bude smrk jako součást smíšeného lesa vystaven výše uvedeným vlivům ve stejné míře, jako v monokultuře. Až si na tuto otázku odpovíte, zřejmě pochopíte jaké pitomosti hlásáte. Až skončíte se sypáním popela na hlavu položte si další otázku zda je lepší sice nižší, avšak stálý příjem z těžby jednotlivých stromů, nebo jednou za pár dekád (avšak s přihlédnutím k faktu, že vlny sucha budou stále častější) řešit kolosální průser provázený prudkým propadem ceny řeziva, následovaný prudkým zdražováním řeziva vlivem jeho nedostatku. Doporučuji použít selský rozum.
Do svých úvah rovněž neopomeňte zahrnout fenomén vysoušení krajiny v podhorských a horských oblastech bezmyšlenkovitě prováděný v minulých dekádách - možná konečně pochopíte jak komplexně s přihlédnutím k budoucímu vývoji klimatu narozdíl od Vás uvažuji
Ps: zeštíhlení Lčr neměli na svědomí entomologové ani ekologové - Mze pod nějž Lčr spadá nikdy nikdo z výše uvedených profesí nevedl. Nicméně v případě prvně uvedené profese by to rozhodně nebylo na škodu, nikdo jiný (evidentně včetně Vás) totiž zjevně nemá ponětí, jakou dynamiku - nikoli nepodobnou přírodní katasrofě, taková nezvládnutá (a objektivně i nezvládnutelná) gradace škůdců může mít.
Břetislav Machaček
2.7.2023 09:17 Reaguje na Jakub Graňáksmrk ve smíšeném lese, když si ho najde i
uprostřed města? Najde si ho a sežere, ale
pro lidské oko je to ukryto mezi jinými
stromy. Lesník to ale vidí a pokud ho tam
nechá namnožit, tak mu časem sežere všechny smrky i v tom smíšeném lese. Navíc tam ale
pro smrk nebude fungovat samoobnova jako
na holinách postižených kalamitou jako na
Šumavě, kde ty semenáče smrků nahradily
jako monokultura monokulturu původní.
V tom smíšeném lese sice vyklíčí, ale
nebude mít šanci se dostat za světlem.
Od toho jsou totiž ty prořezávky a jiné
pěstební zásahy. Ano byly tu i větrné
smrště s následnou gradací kůrovce, ale
totéž může postihnout i lesy jiné. Dva
roky tomu bylo na Hodonínsku tornádo a
z dubů a jiných listnáčů zbyly třísky.
Kdysi jsem po vichřici viděl doslova
ukroucenou 150 let starou jedli, kterou
sice vítr nevyvrátil(má hluboko kořeny),
ale ukroutil jako provaz. Po konání živlů
musí zasáhnout člověk, pokud nesloží ruce
do klína a bude pouze bědovat. Já sadím
na své zahradě smrky stále, protože jsou
i v nadmořské výšce 200 m, zastínění a
s dobrými vodními poměry životaschopné.
Omezuje mne pouze jejich výška, kdy je
musím pokácet, abych je mohl nahradit
novými, které nebudou výškou obtěžovat sousedy. Nynější odmítání smrků zavání
fanatismem a tendence smíšených lesů
je zcela proti budoucímu lesnímu
hospodaření, které směřuje od ruční
těžby k těžbě strojní. Každý druh stromu
ve smíšeném lese má rozdílnou dobu pro
těžbu a to i ve dvojnásobku věku. Už
vidím tu strojní těžbu ve smíšeném lese
počínající rychle rostoucími druhy a
konče za 50 let těmi dlouhověkými s
ničením mladých stromů nahrazujících
ty vytěžené. Kdo někdy dělal probírky,
tak ví o čem píšu a pochopí, že do
budoucna na to nebudou lidé a ani ti koně
na vytažení kmenů z takového lesa. Mi je
to už ale ukradené a mi nikdo nadávat už
nebude, ale vy mladší si od potomků
vyslechnete, že jste jim vysadili místo
hospodářských lesů pralesy.
Jakub Graňák
2.7.2023 10:50 Reaguje na Břetislav MachačekZároveň by jste měl kontaktovat vedení Lčr, že tu současnou cestu, kterou zvolili, tedy pěstování smíšených porostů, jim všechny ÚHULy a podobně poradili špatně. Docela rád bych si pak vyslechl, jak se Vám vysmáli.
Pěstovat v současné situaci smrkové monokultury kdekoli pod hranicí 1000 m.n.m. a mimo chladných severních svahů s dostatkem vody (ovšem kde takové lokality najdete?), je jako pokoušet se chovat tučňáky na Sahaře. Sám tady hlásáte, jak je třeba se přizpůsobovat změnám klimatu a přitom by jste chtěl pěstovat rozsáhlé monokulturní lesy tvořené chladnomilnou, plytce kořenící, na množství srážek náročnou dřevinou. Chtěl by jste se přizpůsobovat a přitom by jste nechtěl měnit zjevně nefunkční a v současnosti dokonce škodlivé postupy (a to nejen v souvislosti s druhovou skladbou lesa) - dost schizofrenní, měl by jste si vyjasnit co vlastně chcete
Břetislav Machaček
2.7.2023 11:18 Reaguje na Jakub GraňákLČR, protože i oni mluví oficiálně
jinak, než u piva mezi svými. Ono
nelze kritizovat nadřízené a tak
plní to, co dostali befelem. Ono
i ti odborníci z různých VŠ se
liší v názorech na různé věci a
rozsoudí je budoucnost. Já jsem
zastáncem šachovnicového lesa
stejnověkých monokultur o velikosti 1-5 ha, které budou těžitelné
v budoucnu strojně a poskytnou
i tu biodiverzitu při střídání
různých stádií lesa od paseky po
vzrostlé porosty před těžbou.
Vzniknou tak i pestré lesy, ale
zároveň snáze pěstěné a těžené.
Je to stejné jako v zemědělství,
když nesejete pšenici s mákem,
kukuřicí a řepkou dohromady, ale
každý druh samostatně, aby si
nekonkurovaly, snáze pěstovaly
a sklízely. Smíšený různověký les
nechejme NP a rezervacím, ale u
hospodářských lesů jděme cestou
té šachovnice, kterou už dělali
i naši předci a taky příroda při
místní kalamitě a samovýsevu
jednoho druhu. Tak přece vznikly
přirozené bučiny, dubiny, olšiny,
březiny, vrbiny, smrčiny atd. To
není nic proti přírodě a pro
efektivní hospodaření v lesích
je to lepší možnost než ta
neefektivní výběrová těžba v různověkých smíšených lesích.
Karel Zvářal
2.7.2023 11:32 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
2.7.2023 12:10 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
3.7.2023 07:58 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
3.7.2023 14:35 Reaguje na Jarek SchindlerJarka O.
2.7.2023 10:06 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
2.7.2023 13:28 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.7.2023 22:02 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
3.7.2023 07:39 Reaguje na Jarka O.Petr Eliáš
2.7.2023 05:58 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.7.2023 09:55 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
2.7.2023 22:36 Reaguje na Jarka O.Radim Polášek
30.6.2023 20:13 Reaguje na Jarka O.V. Kolar
1.7.2023 21:42 Reaguje na Radim PolášekMimochodem, toto se do mých výsledků nepočítá, proto je to komentář na Ekolistu a ne vědecká studie :-)
Pavel Hanzl
30.6.2023 20:24Ale na něktrých místech vytvořili ostrovy, ty jsou zarostlé,jsou tam budky pro kačeny a něco se tam děje, ale proti tomu dřív, je to fakt nola.
Radim Polášek
30.6.2023 20:26zavlažování, které bylo z Novomlýnských nádrží postaveno za socíku, se po privatizaci neudržovalo, nechalo zchátrat a potom bylo sešrotováno je problém nových nebo staronových majitelů půdxy a státu, který si nevážil už vynaložených a prostavěných hodnot. zavlažování na Jižní Moravě dnes rozhodně poteřbujeme a Novomlýnské nádrže jsou důležitý zdroj pro toto zavlažování.
Karel Zvářal
30.6.2023 20:31 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
30.6.2023 20:42 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
30.6.2023 21:31 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
30.6.2023 21:39 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
1.7.2023 08:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.7.2023 20:24 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Domes
1.7.2023 08:33Zadržování vody v umělých obřích nádržích přírodě nepomůže a zemědělství také moc ne, protože u nás většina zemědělských ploch je bez umělého zavlažování.
Pro zadržování vody v krajině jsou potřeba naprosto odlišné projekty jako malé tůňky, minipřehrady v zavlažovacích kanálech, obnova kvality půdy a podobně. Bohužel hodně malých projektů znamená hodně práce a malý zisk, takže je nikdo netlačí...
Karel Zvářal
1.7.2023 08:44 Reaguje na Jiří DomesSlavomil Vinkler
1.7.2023 09:54 Reaguje na Jiří DomesJde jen o splnění průvodně projektované a provozované jmenovité hladiny, která byla v souvislosti se zničením závlah snížena.
Pavel Hanzl
1.7.2023 20:27 Reaguje na Jiří DomesKarel Zvářal
2.7.2023 10:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.7.2023 07:50 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
1.7.2023 09:22Samozřejmě že ekologicky pro rozmanitost přírody je lepší rozsáhlý lužní les s močály, tůněmi, vlhkými loukami (které je možno nechat vypásat, jak doporučuje p. Vinkler, zatímco v norm. lese jsou býložravci pohromou, zde nevadí, naopak přírodě prospívají).
Ale vodní nádrže mají také svou nezastupitelnou funkci, právě v dnešní době sucha pro přírodu- udržování hladiny spodní vody, pro zemědělství- zavlažování, pro zajištění pitné vody= úlohu zcela nezbytnou (jak zdůrazňuje p. Macháček), bojovat proti nim je ekologická a hospodářská sebevražda.
Ekologové nesmyslně rozbíjejí jezy (které fungují jako bobří hráze), kritizují nádrže, že jsou uniformní plné toxického bahna, nechají růst monokulturu lesa v NP, který pak sežere kůrovec, odvolají správce NP, že neodklidil padlé stromy a způsobil požár- to jsou hloupé byrokratické způsoby, založené na nějaké izolované dobré ekolog. myšlence ale zcela ignorující dnešní situaci - boj proti suchu.
Při takovémto boji proti suchu pak nastoupí jiní, kteří místo obnovy přírody nám budou vnucovat elektrifikaci, elektroauta, tepelná čerpadla, fotovoltaiku za statisíce (aby si firmy vydělaly a nás ožebračily).
Přírodě to stejně nepomůže, voda ve studních stejně nebude, lesy a pole budou vysychat.
Slavomil Vinkler
3.7.2023 10:40 Reaguje na Honza HonzaKarel Zvářal
1.7.2023 15:54Řekl bych, že o nestardním uvažování dnešní mládeže je tento smutný příběh. Nadaný žák si podpálí svůj "druhý domov". Za nás lysohlávky ani jiné psychotropní látky se neprovozovaly, maximálně tak čikuli. Ale po něm nikdo neměl tak bláznivé a destruktivní nápady. A jestli to udělal čistě "ze své vůle", tak je nakonec dobře, že dopadl, jak dopadl. Nemít žádné problémy a z nenávisti k dnešnímu světu ničit majetek, to je diagnóza, která není zdaleka ojedinělá.
Slavomil Vinkler
3.7.2023 16:46 Reaguje na antonín krahulaKarel Zvářal
3.7.2023 17:30 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Tomášek
3.7.2023 22:46Za mne vypustit a nechat funkční stavidla pro případ tisícileté vody … za 15 let by tam byl zase les. Oblast znám 50 let.
Jan Chloupek
4.7.2023 12:43Chtěl bych upozornit na jedno nebezpečí, které se už zřetelně ukazuje v polabských oblastech, kde se pod závlahou pěstuje zelenina. Všechny i mírně svažité pozemky s ornou půdou jsou silně ohrožovány vodní erozí právě ze závlah. Běžně se zalévá zbytečně dlouho kvůli hodinové odměně pracovníka z Východu. Výsledkem je velká vodní eroze a degradace pozemků. Počátek problémů spočívá v tom, že intenzivní používání umělých hnojiv při zelinářství a díky závlaze s často dvojí úrodou za sezónu na jednom poli, což vede k vyčerpání veškeré organické složky v půdě a orná půda se přeměňuje v písčitý substrát, který se pak dá lehce odplavit !
Článek je hloupě zaplevelen odkazem na nějakého střevlíka, což je úsměvné, když přichází doba , kdy lidem půjde o živobytí a někde i o přežití všeho!
Jakub Graňák
4.7.2023 13:41 Reaguje na Jan ChloupekKarel Zvářal
4.7.2023 14:48 Reaguje na Jakub Graňákhttps://www.chytra-zavlaha.cz/zavlaha-netafim
Jakub Graňák
4.7.2023 15:36 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.7.2023 15:41 Reaguje na Jakub GraňákZnáte nějaký obor, kde se neřeší provozní problémy?
Jakub Graňák
4.7.2023 16:32 Reaguje na Karel Zvářal1. není co zavlažovat - postavit na nohy zdecimované ovocnářství a zelinářství (které jsou v situaci nikoli nepodobné padesátým létům minulého století) bude stát stamiliardy.
2. další stamiliardy bude stát technologie
3. problematika zasolování půdy - což nemají z dlouhodobějšího pohledu dostatečně ošetřené ani ti izraelci (to je to co momentálně řeší), což by si vyžádalo další investice do drahých a navíc energeticky velmi náročných odsolovacích systémů, obzvlášť měla-li by se k zavlažování využívat voda z NM.
To všechno výše uvedené by značně prodražovalo produkci, což by vedlo k nekonkurenceschopnosti - oba dobře víme, co preferuje český zákazník. Netrvdím, že to není cesta do budoucna, ale to bude muset prvně český zákazník padnout na hubu... což je zatím díky dovozům v nedohlednu
Karel Zvářal
4.7.2023 18:10 Reaguje na Jakub GraňákKdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
http://www.smacr.cz/zpravy/na-jizni-morave-se-pole-zelenaji-i-ve-vedrech-diky-umelemu-zavlazovani/