https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtech-varys-neverme-agrarnim-baronum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radomír Vaněk: Nevěřme agrárním baronům

9.2.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Rád si čtu na Ekolistu články, je to pro mě zajímavý zdroj informací. V současné době mi ale připadá, že v „kauze“ změny zemědělských dotací se v rámci dobře míněné snahy o vyvažování a objektivitu dostal Ekolist do podobné situace jako ČT, která dává slovo oběma stranám, i když jedna silnější a lépe organizovaná si vybojovala mnohem větší prostor. Nepodloženými až lživými tvrzeními o katastrofických dopadech na ceny potravin mate neodbornou veřejnost. Že se jedná o účelové a nepodložené poplašné závěry je jednoduché dokázat porovnáním s úrovní cen potravin v sousedním Rakousku nebo Polsku. A jak je známo, v těchto státech hospodaří malé farmy na menších výměrách lánů. Skutečnost, že jsou polští zemědělci úspěšnými pěstiteli dokazuje jejich schopnost vyvážet své produkty do mnoha zemí, včetně náročného německého trhu. Zatím vyznívá bilance příspěvků na Ekolistu 3:1 ve prospěch velkofarmářů. Jeden z mála od Daniela Pitka vyzněl pro podporu změny.
 
Já osobně považuji Agrární komoru a velké zemědělce za viníky katastrofálního stavu českého zemědělství a krajiny. Oni byli architekty zemědělské politiky po dobu minimálně posledních třech dekád. Za doby působení Miroslava Tomana se z této organizace stala lobbistická buňka zemědělských bossů. K názorům malých zemědělců sdružených v Asociaci soukromého zemědělství, natož lidí, kterým není stav krajiny lhostejný, vůbec nepřihlíželi. Brutálně válcovali oponenty a protlačovali svou. Kosmetické změny, které připustili, jako například „omezení“ na maximálně 30 hektarů velký lán bylo řešením spíše pro uklidnění veřejnosti, než že by přineslo citelnou změnu. V praxi to znamená, že se na 100 ha připouští pěstování 3 různých plodin, aniž by to znamenalo povinnost mezi tyto plodiny vřadit mez nebo jiný ekologický prvek.

Je nepřijatelné, aby i dále pokračoval stav, kdy za peníze daňových poplatníků, tedy občanů, se dotace podílely na chemizaci nejen polí, ale celé krajiny včetně vodních zdrojů, aby se dále zhoršovala úrodnost půdy jejím utužováním a snižováním obsahu organické hmoty, likvidací půdních mikroorganizmů . Tyto fatální dopady nelze zdůvodňovat neopodstatněnými tvrzeními jako jsou dopady na soběstačnost v zásobování potravinami. Jak je vidět na příkladu Polska, k takovým katastrofickým vizím není důvod.

Jak by jinak bylo možné, že všichni u nás ve Slezsku jezdí nakupovat potraviny do Polska, protože jsou tam o třetinu i polovinu levnější? Jsou levnější proto, že majitelé jejich malých farem jezdí v traktorech a sami manuálně pracují, zatímco naši velkozemědělci jezdí ve svých limuzínách lobovat na ministerstva. A místo lidí krmí svoje bioplynky. Za cenu přechemizovaných polí a vod, protože je zajímá jen dnešek. Sedláci tomu říkali „bohatý otec – chudý syn“.

Typický byl jejich přístup k řešení loňského kolapsu ekosystému, přemnožení hrabošů. Kolapsu, který sami způsobili neodpovědným obděláváním nehorázně velkých lánů bez hluboké orby a bez remízků pro predátory. Místo změny hospodaření prosazovali volné rozhazovaní jedu stutox po polích a trávili tak i poslední zbytky dravců, kteří by byli schopni s kalamitou pomoci.

Stačí si připomenout debatu mezi panem Vermouzkem z ČSO a panem Pýchou ze Zemědělského svazu, ve které pan Pýcha obhajoval nutnost rozhazovat jed přímo na pole, protože je to ekonomičtější a rychlejší. A popíral důkazy – pitvy mrtvých dravců, kteří byli prokazatelně touto barbarskou metodou zabiti. Nikoho z Asociace soukromého zemědělství by taková zvrhlost nenapadla. I proto si malí sedláci zaslouží větší podporu než velcí chemici a traviči.

Nesnažme se o potravinovou soběstačnost za jakoukoliv cenu dnes. Dnes jsou potraviny všude za tak nízké ceny, jako už nikdy v budoucnu nebudou. Snažme se o potravinovou soběstačnost na generace dopředu. Jestliže si dnes necháme spláchnout půdu do rybníků a zaneřádit spodní vody fosforem a pesticidy při honbě za vyšším výnosem o tunu pšenice na hektar, budou příští generace hladovět nebo žebrat o potravinovou pomoc ze zemí, které se chovaly odpovědněji.

Současná vláda dostala důvěru ve volbách i proto, že jasně deklarovala nutnost změny zemědělských dotací. Přejme jí v tomto snažení úspěch a naplnění vládního prohlášení. Vyjadřuji jí plnou podporu v tomto snažení, bude ji potřebovat.


reklama

 
foto - Vaněk Radomír
Radomír Vaněk
Autor je absolvent Technické univerzity lesnické a dřevařské ve Zvolenu, původem Valach žijící ve Slezsku, stojí nohama pevně na zemi, pracoval a pracuje jako manažer, od obchodu po výrobu. Je majitelem pár hektarů divočícího lesa a motýlí louky ve vlastnoruční péči, je člen ČSOP, aktivně se podílí na údržbě chráněných biotopů. Nejraději sportuje s kosou, krumpáčem a motorovou pilou, rád přivítá pomoc bagru, sekačky nebo traktoru.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (109)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

9.2.2022 07:15
Článek je snůška nesmyslů od A až do Z. Od člověka, který vystudoval lesnickou školu, bych očekával alespoň jakýsi přehled, bohužel je tomu přesně naopak. Proč Polsko a ostatní státy EU na tom jsou jak jsou, nemá už snad ani cenu komentovat a autorovi doporučuji, aby, než něco napíše, trochu prostudoval dotační podmínky jednotlivých zemí EU a pak zde nebude psát tyto bláboly. Hospodaří se všude stejně, používá se stejná agrochemie, stejné pracovní postupy, zdaleka není pravda, že se hospodaří na malých polích, ale to zde bylo již mnohokráte diskutováno. A mohu ho ujistit, že konkrétně třeba v tom jeho vzývaném Polsku se vesele ošetřuje přípravky, které jsou u nás již dávno zakázány a nejen v Polsku. To jen, aby nebyl na omylu, když hovoří o "přechemizované" krajině.
Nemá cenu se rozepisovat o dalších nesmyslech v tomto článku, to by bylo na dlouhé a halvně pro lidi jeho typu zbytečné, ale jedno mohu konstatovat- autor zde předvedl vrcholný výkon diletantismu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.2.2022 08:56 Reaguje na pavel peregrin
Dvě otázky , jedna pro autora článku, druhá pro p. Peregrina

a) V roce 2021 Srí Lanka zahájila první program „100% ekologického zemědělství“ a v červnu 2021 zavedla celostátní zákaz anorganických hnojiv a pesticidů. Do září 2021 zažila Srí Lanka masivní pokles zemědělské produkce až o 50 % a nedostatek potravin. Situace v čajovém průmyslu byla popsána jako kritická, přičemž zemědělství v rámci ekologického programu bylo popisováno jako desetkrát dražší a produkovalo polovinu bývalých výnosu farmářů.
Co vy na to ?

b)/p.Peregrin/ Černozemě z Jižní Moravy téměř vymizely, škody se odhadují na desítky mld. Kč , a to se zde hospodařilo "po vašem". Z pohledu eroze a utužení půdy patří ČR smutný primát v EU. Díky tomu schází v krajině cca 3.4 mld m3 vody a půdní život je silně ohrožený.
Kde se tedy udělaly chyby v hospodaření s půdou, když uvádíte "Hospodaří se všude stejně, používá se stejná agrochemie, stejné pracovní postupy" ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 10:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jestli ČR patří primát v utuženosti půdy a erozi, na to vám neodpovím, protože jednak nemám přesná čísla a za druhé si nejsem jistý objektivitou měření v jednotlivých státech. Jižní Morava- myslím, že jsem to zde již jednou psal- ano, v tomto případě vám dávám za pravdu, to je učebnicový příklad, jak by se hospodařit nemělo, díky nenažranosti zdejších porevolučních kapitánů je stav takový, jaký popisujete.
Jenže zemědělství ČR není zdaleka jen jižní Morava a dá se říci, že i z ní se jedná o pouze určitou oblast.
Autor článku popisuje katastrofální stav celého zemědělství a půd, což se vůbec nezakládá na pravdě a je to pouze tendenční článek. O ostatním se nemá cenu vůbec rozepisovat.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.2.2022 10:18 Reaguje na pavel peregrin
Nesmysly tady píšete Vy, nejspíee také jezedák. Člověk nemusí vědět, jak kde používají chemi,i ale stačí se dívat po ptácích, tedy pokud je pozná, že?. U nás na polích bída, v Polsku je živo. To že nějaký idiot v Polsku používá chemii jako naši jezedáci ještě neznamená, že tak dělají všichni...
Odpovědět
VP

Vladimír Pícha

9.2.2022 10:44 Reaguje na Karel Pavelka
Byl jste se někdy v poslední době projít mezi poli? Stačilo trochu zapršet a hned bylo všude živo. A jen mimochodem. Jsou celoevropské programy sledování biodiverzity a je zajímavé, že všechny ukazatele biodiverzity, včetně výskytu polního ptactva klesají směrem na západ.
Odpovědět
VP

Vladimír Pícha

9.2.2022 10:47 Reaguje na Karel Pavelka
Ještě k té erozi. Opět z celoevropského sledování. Eroze v ČR se nijak nevymyká erozi v okolních zemích. S jedinou výjimkou. Prakticky okamžitě na jižní hranici dochází vně našeho území k prudkému nárůstu poškození půd erozí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 11:13 Reaguje na Karel Pavelka
S člověkem vaší úrovně a hlavně znalostí nebudu ztrácet čas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2022 11:23 Reaguje na pavel peregrin
Příkladem nenažraných kapitánů je Toman a hlavně Babiš, kteří celý tunel dovedli k dokonalosti.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.2.2022 11:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Půda v Řecku a v Itálii odtekla erozně do moře už za Mykénské kultury a Římské říše.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.2.2022 12:16 Reaguje na Katka Pazderů
jenže nebyla tak intenzivně využívaná...a taky lesů bylo podstatně více. Města a cesty nebyly z betonu a asfaltu...cesty nebyly tak megalomanské a tak vředovité v krajině v ostentativnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.2.2022 16:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pne Vinklere, to je ten váš odzdikezdismus.
ůcelostátní zákaz anorganických hnojiv a pesticidů".
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.2.2022 12:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
v zemědělství se obchoduje se zdravím nás všech, takže ty pesticidy zapřičiňují naše zdravotní stavy a to, čemu říkáme civilizační onemocnění, protože to není jen obezita ale není možné přehlédnout, že tu za posledních 40 let výrazně stoupla nemocnost od narození ať už to jsou nejrůznější nemoce. TO CO POPISUJETE JE PRAXE ALE OPRAVDOVÁ SMLOUVA S ĎÁBLEM, chemie, všude samá chemie
Odpovědět
JS

Jiří S

13.2.2022 22:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jenže nemáte pravdu.
Odpovědět
JB

Jiří Bartulík

9.2.2022 12:23 Reaguje na pavel peregrin
popsal jste to naprosto pravdivě
Odpovědět
kk

karel krasensky

9.2.2022 16:42 Reaguje na pavel peregrin
1+
Odpovědět
os

orb slavík

9.2.2022 08:37
Nedokážu říci, jak hospodaří v Polsku, ale vidím, jak hospodaří agrobaroni v mém okolí. Umlácená země, bez života, ohromné lány jedné plodiny, nyní občas přerušeny pruhem jiné plodiny, např. mezi řepkou pruh pšenice, tento fígl z hlediska života polních ptáků a zvířat nic neřeší. Zkuste si vzít rýč a rýpnout do polí těchto lidí. Dostanete ho tak pět centimetrů do země. Jednou jsem se vsadil s kamarádem o 500 Kč, že nenajde v poli žížalu, on tvrdil, že ano. Možná by sázku vyhrál, ale nedostal rýč do země. Je třeba předpis, že se nesmí kraj pole cca 2 metry chemikáliemi ošetřovat, aby zde mohly přežívat rosliny (čekanka, vlčí mák,violky,atd), hmyz a také třeba hnízdit polní ptáci. Prakse je však taková, že postřikují i půdu vedle polí. Kdosi v diskuzi napsal, že článek pana Vańka je blábol, naprosto s tím nesouhlasím, stačí chodit a pozorovat pole ve svém okolí. Je pravdou, že je to nuda, protože na polích agrobaronů , není co pozorovat. Na závěr chci říci, že smekám před opravdovými zemědělci, kteří dokáží se chovat k půdě a přírodě ohleduplně a ještě se slušně uživí.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 10:12 Reaguje na orb slavík
Tak to co jste popsal se dá najít jak mezi velkými, tak malými zemědělci, takže to co vymýšlí vláda je něco co nepomůže ničemu, bohužel.

Například uvedu, náš podnik silná živočišná a brambory, to je takový základ pro dobrou půdu. Když u nás chodil kontrolor UKZUZ tak se nestačil jen divit, kam kopl, tam žížala. Pak jen dodal mezi ústy, že náš soused, soukromní asi 250 ha, tam by žížalu nepohledal a přitom my jsme 10 x větší než on. Takže s tím, že velký podnik je špatně a malý dobře, to je taky snůška. Stačí přece chodit a po polích se dívat, jak říkáte, jen nesmíte oči přimhuřovat, tam kde se vám to pocitově zdá lepší.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.2.2022 10:19 Reaguje na Jiří S
To je pouze vyjimka potvrzující pravidlo....
Odpovědět
VP

Vladimír Pícha

9.2.2022 10:41 Reaguje na Karel Pavelka
Ale těch výjimek jsou stovky. Opravdu to chce rozlišovat dobrý a špatný a ne malý a velký.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 11:01 Reaguje na Karel Pavelka
Pane to rozhodně výjimka není, protože okolní družstva, jsme okres Jihlava, tak dělají totéž co my, naopak všichni malí sedláci nedělají živku a mají jednoduchý osevní postup, takže o výjimky skutečně nejde, to se jen vy utvrzujete ve falši, jak tvrdí pan Pícha, jsou velcí špatní a jsou malí špatní a je potřeba rozlišovat jen na dobré a špatné, nikoliv na velké a malé.
Odpovědět
TB

Tom Blaha

9.2.2022 14:20 Reaguje na Jiří S
Jsem jenom zvědavý, jak to dopadne do budoucna s živočišnou výrobou. Ze všech stran jsme bombardování trendy v záchraně planety nutností přejít na rostlinnou stravu, protože živočišná výroba přece ohrožuje klima. Čím budou tu rostlinnou produkci hnojit už nikdo nepíše. Hlavně se toho chytají nadnárodní potravinářské giganty, které se těší na přiliv peněz od zmanipulovaných zachránců planety a klimatu. Raději si koupím kus masa, kde mám alespoň nějakou šanci, že dám mé peníze doputují k k českému zemědělci, než veganskou náhradu masa, vyrobenou kdovíkde, která objede třikrát zeměkouli.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 21:43 Reaguje na Tom Blaha
Asi tak pane Bláha, souhlas. Ještě bych si k tomu přisadil takovou mojí teorii. V chemii mne vždy učili, že existuje zákon zachování energie. A teď by mne na to zajímal názor právě těch obhájců bezmasé stravy. Protože když se poseče tráva dejme tomu, kráva ji sežere a vykrká a vyprdí metan. Když tam tu trávu necháme, tak zetleje a uvolní se, světe div se také metan a oxid uhličitý. Dle mého právě zde tento zákon platí a vlastně nula od nuly pojde, akorát u krávy máme přínos, kdežto my trávu nesežereme.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

10.2.2022 08:48 Reaguje na Jiří S
Ačkoliv jsem zastánce vyvážené živočišné a rostlinné výroby, zde musím upozornit, že metan vzniká při anaerobním procesu, když "trávu necháte" tak dojde k rozkladu aerobnímu a metan nevznikne...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.2.2022 09:07 Reaguje na Marek Drápal
Jistě, protože hustý porost který odumírá jistě vůbec spodní vrstvy nedusí tak, aby metanogenní bakterie něco takového dělali, to vidím, jen když nechám ležet posečený řádek jetele a zaprší do něj, jak hnije, protože je to celý udušený svrškem. Dojde sice k vyššímu rozkladu na CO2, ale množstevně a právě přírodními zákony to bude pořád stejně. Procentuálně to samozřejmě vyjádřit neumím, ale bude to pořád nula od nuly.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.2.2022 09:11 Reaguje na Marek Drápal
Mne by spíše zajímalo, jestli třeba někoho napadlo v kravínech ten metan jímat. Četl jsem o nějakém výzkumu z Finska, který měl dopadnout relativně dobře a i technicky to bylo relativně jednoduché. Pokud by se někomu chtělo počítat, kolik třeba kWh elektřiny by se vyrobilo z metanu, které krávy vylučují???
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.2.2022 08:39
To je ale snůška hloupostí. Poláci mají úplně jiný systém podpor než my, nezdaňují platby ze Společné zemědělské politiky, kvůli minimální zemědělské dani tam je "zemědělcem" spousta lidí, kteří v životě v traktoru neseděli (v ČR je příjem z dotací zdanitelný a daně platí zemědělci úplně stejné, jako ostatní podnikatelé), dozor nad kvalitou potravin mají nejhorší v Evropě (což veřejně konstatovaly jejich vlastní kontrolní orgány), lidé pracují za mizerné peníze a ze zemědělství jim už mladí také utíkají. Technické vybavení mají na stejné úrovni, jako je u nás.
Kolem Stutoxu si to autor vycucal z prstu, stačí se podívat na informace ze SVS ČR a UKZUZ. Soukromí zemědělci aplikovali Stutox stejně jako právnické osoby, pokud to bylo nezbytné. Hromadné otravy dravců se neobjevily, což konstatovala i SVS ČR.
Jak se projevuje současná politika už začíná být vidět. Pidifarem, které nevyrábějí, ale čerpají dotace, bude asi opravdu víc (zajímavé je, že o dělení podniku se zajímají podstatně více malí farmáři, než velcí). Otázka je, k čemu to bude dobré.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.2.2022 10:20 Reaguje na Marcela Jezberová
NO že SVS konstatuje, že nebyl zaznamenán hromadný úhyn dravců má hodnotu blížící se nule. ROzhodující je, co říkají ornitologové!
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.2.2022 10:42 Reaguje na Karel Pavelka
Ani ornitologové nedoložili hromadný úhyn dravců v přímé spojitosti s aplikací Stutoxu. Pokud ano, dejte prosím odkaz.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 11:05 Reaguje na Karel Pavelka
Jinak informace pro Vás pane Pavelko, ornitologická společnost, která jednala mimochodem i v ZD Bulhary, kde jsem toho času pracoval jako agronom/vinohradník včetně zástupce ministra životního prostředí uznalo na jednání v tamní družstevní jídelně, kde si jak prasata pochutnávali na tamním obědě uznali, že k žádným takovým úhynům nedocházelo a ani tak k pochybení od zemědělců. Tak si možná srovnejte trochu informace. Já je mám z první ruky, protože jsem je viděl na takovýchto jednáních.
Odpovědět
kk

karel krasensky

9.2.2022 16:48 Reaguje na Jiří S
1+
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.2.2022 09:34
Třeba je problém, že malé farmy kašlou na živočišnou výrobu, kde jsou ještě méně konkurenceschopné než v té rostlinné. A živočišná výroba je vhodná i proto, že produkuje statková hnojiva, pokud se tedy chceme zbavit těch nenáviděných umělých hnojiv.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 10:13 Reaguje na Richard Vacek
V současných podmínkách našeho zemědělství tomu tak bude i nadále a ještě spíš hůř, protože nový provoz ŽV v podstatě nikde nepostavíte. Na to mají sílu opravdu jen velké podniky, které často tyto nové provozy budují na místě starých nebo vykoupí brownfield. Takže statkových hnojiv bude spíše ubývat a je nutno je nahrazovat zeleným hnojením a zařazováním luskovin a víceletých pícnin, které se v působení na půdu hnoji víceméně vyrovnají, v případě víceletek ho i předčí.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.2.2022 10:15 Reaguje na Richard Vacek
A na ten nesmysl jste přišel jak? Asi jej máte z vyjádření jezedáků. Žiju ve Vsetíně a na jeho okrajích je plno pasoucích se krav, býčků...ovcí..... a na vesnicích je těch zvířat ještě více...
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.2.2022 10:43 Reaguje na Karel Pavelka
Údaje ČSÚ, žádný výmysl. Můžete si vyhledat.
Odpovědět
RT

Richard Toman

9.2.2022 10:58 Reaguje na Karel Pavelka
Použiji vaše slova,pouze výjimka potvrzující pravidlo. Že za posledních 30 let došlo k poklesu chovu všeho, a to i drobneho na vesnicích, vidí každý kdo není slepý, nebo ve vašem případě spíš zaslepeny. A tento trend z řady důvodů dále pokračuje.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 11:06 Reaguje na Karel Pavelka
Jenže to je rozdíl pane Pavelko, to jsou pasoucí se. Jak má soukromník převážně ornou půdu, tak tomu tak není. Hledejte informace a nepodléhejte demagogii prosím.
Odpovědět
VH

Vojtěch Hrouda

9.2.2022 10:56
Zdravím všechny diskutující. Předesílám, že nejsem ani zemědělec, ani odborník na zemědělskou či dotační politiku. Jsem t.č. nemocniční kaplan, byť s několikaletou zkušeností s prací (i praktickou) v oblasti ochrany životního prostředí. Takže, pokud chcete zpochybnit mou kvalifikaci, jsem snadným terčem.

Domnívám se, že téma, o kterém napsal pan Radomír Vaněk, se netýká pouze zemědělců. Je to téma celospolečenské a občanské, případně rodičovské, protože naše příroda bude, jak doufám, zdravě a udržitelně živit i moje děti a jejich děti a jejich děti ...

K článku pana Vaňka a názoru pana Peregrina: Mám podobný názor jako pan Vaněk, byť bych ho zřejmě vyjádřil trochu smířlivěji ke komunitě lidí, kteří pracují ve "velkoplošném" zemědělství či velkých zemědělských podnicích. Řada z nich jistě dělá svou práci odpovědně a nemá v úmyslu naší krajině škodit. Kritický jsem, stejně jako pan Vaněk, k přetrvávajícímu systému, který se opravdu, dle mého, zatím nezmodernizoval (v dobrém smyslu toho slova), to jest nesplňuje ani náhodou parametry udržitelnosti.

Takže, pane Peregrini, diskutovaný článek pana Vaňka, rozhodně není "snůška nesmyslů" od A až do Z". Pokud jste zemědělec nebo zemědělský odborník (což bohužel neuvádíte, nepředstavil jste se), jistě sám - po rozmyšlení všech uvedených argumentů pana Vaňka - musíte uznat, že má v mnohém pravdu. Daleko užitečnější než všechno šmahem označit za nesmysl a diletantizmus by bylo, kdybyste konstruktivně rozdělil argumenty, alespoň stručně a zjednodušeně, na ty, které jsou objektivně pravdivé (eroze, degradace půdy, kontaminace podzemních i povrchových vod následkem chemizace zemědělství, zatím ne příliš viditelná revitalizace silně degradované krajiny a jejích přírodních "systémů", střízlivý pohled na poplašné "strašení" potravinovou chudobou apod.) a ty, které jsou, z vašeho pohledu, nepřesné nebo zavádějící. Dá se argumentovat, citovat ověřitelné zdroje, dá se diskutovat s chladnou hlavou a s jistou úctou k názorovému oponentovi.

Stejný neduh, tedy strategie "útok, dehonestace, argumentace z pozice síly", žel přetrvává v postupu Agrární komory a dalších organizací zastupujících zemědělské velkopodniky a velkopodnikatele. Moc to nechápu, protože "malí" sedláci a "velké" zemědělské podniky by měly být v kolegiální vztahu. Jde jim přece o totéž, o přírodně i ekonomicky udržitelné zemědělství. Nebo ne?

S přátelským pozdravem

Vojtěch Hrouda, váš spoluobčan
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.2.2022 11:34 Reaguje na Vojtěch Hrouda
Taky bych byl rád , kdybychom žili v krajině druhově bohaté a pestré, s půdou, která je zdravá a současně nepoužívali v zemědělství bohaté koktejly chemikálií.
To by si ovšem EU musela udělat jasno v účtech a začít by mohla přijetím směrnice o půdě, obdobně jak je to u vody nebo ovzduší.

Proč příslušná směrnice není je také zajímavý exkurz do bruselského podzemí - tlak výrobců agrochemikálií , osiva a nadnárodních potravinářských řetězců.

Pokud není jasně definován veřejný zájem na ochraně krajiny a péči o ni jako č.1 v zemědělství, tak se nemáme o čem bavit. Vše ostatní jsou bohaprázdné floskule , které mají schovat toto pokrytectví.

To by ovšem předpokládalo stejně silný veřejný zájem jako je tomu u gryndýlu a tady narazila kosa na kámen. Nedá se na tom vydělat, naopak muselo by se silně dotovat. Takže se téměř nic dělat nebude a zůstaneme jako vždy u mlácení prázdné slámy. (postačí se podívat na kapitolu biodiverzita u gryndýlu a porovnat s realitou - zase nic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 11:36 Reaguje na Vojtěch Hrouda
Pane spoluobčane kaplane Hroudo, váš názor mne ani trochu nepřekvapuje, neb jste zemědělstvím takříkajíc nepolíben a jako převážná většina občanů této země jste odtržen od zemědělství praktického.Neberte toto moje konstaování nijak ve zlém, ale jako fakt. Ten článek, a za tím si stojím, je snůška nesmyslů od A až do Z. Proč tomu tak je, mě již opravdu nebaví znovu a znovu vyjmenovávat, na toto téma zde již bylo od OPRAVDOVÝCH PRAKTICKÝCH zemědělců vyřčeno snad vše, ale je to, jako by na stěnu hrách házel.
Na stránkách Ekolistu se vyskytuji již delší dobu, ale jen tedy pro vaši informaci- jsem provozní agronom s téměř 40 letou praxí a věřte mi, že na první pohled jsem zde schopen poznat, kdo opravdu o zemědělství něco ví a kdo jen hloupě, ideologicky žvaní, bez nějakých alespoň hlubších znalostí, nedejbože příslušného vzdělání a hlavně praxe!(jsem přesvědčený ateista!-jen poznámka)
Rozebírat bod po bodu tento článek se mi opravdu nechce, ne snad proto, že nemám odpověď, ale z důvodu, které jsem napsal výše.
A jen pro vaši představu- naše zemědělství bylo zaprodáno, rozbito po převratu v roce 89, vyměněno za automobilový průmysl, ve vedení ministerstva se střídají lidé, kterým vůbec o nějaké naše zemědělství nejde, ale jen a vždy o svoje prebendy. Zemědělství v ČR je nechtěné dítě , přes všechny proklamace a plky, co vycházejí z úst čelných představitelů.
Tolik tedy k vašemu příspěvku, opravdu se nemá cenu více rozepisovat.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

9.2.2022 13:51 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky, máte naprostou pravdu! Je viditelné, že ideologické blábolení stále víc a víc přebírá vládu nad většinou diskuzí, a to i tam, kde by byla žádoucí odborná debata. Likvidace zemědělství totiž postoupila na další úroveň - do hlav obyvatel. Úměrně s klesajícími praktickými zkušenostmi populace s obděláváním půdy, chovem zvířat a výrobou potravin, roste až zcestný pohled na zemědělství a demagogické, ale o to víc ultimativní soudy. Těžko se co změní, dokud společnosti nedosáhnou dna stejně, jako tomu bylo v souvislosti se středověkou agrární krizí. To Vám ale asi psát nemusím, takže pouze popřeji, ať se práce daří.
Odpovědět
VH

Vojtěch Hrouda

9.2.2022 14:33 Reaguje na Vladimír Kavka
Dobrý den, pane Kavko,

není mi úplně jasné, jestli jste tím "ideologickým blábolením" a tím, že "likvidace zemědělství vstoupila do hlav obyvatel" myslel i to, že by se do tak výsostně odborné problematiky, jakou je zemědělství, neměli plést zemědělsky negramotní občané.

Pokud jste to tak myslel, tak bych si dovolil nesouhlasit. Zemědělství, jako sektor snad nejvíce ovlivňující podobu krajiny, kvalitu vody, stav biodiverzity ... nebo prostě přírodu a tedy život všech(!) obyvatel naší země, přece není pouze odbornou doménou zemědělců.

Ani není pravda, že pouze zemědělec odborník a praktik (odborností a praxí žádných skutečných odborníků a praktiků neopovrhuji, ba naopak si jí vážím) má právo se vyjadřovat k tomuto gruntu života v naší zemi, kterým zemědělství je.

S odpuštěním, shrnout veškeré jiné úhly pohledu na společné a společenské téma do klišé nazvaného "blábolení" nebo "zelená ideologie", není dle mého na místě.

Tedy pokud se nepletu, samozřejmě ...

V. Hrouda
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 15:50 Reaguje na Vojtěch Hrouda
Sice byl příspěvek adresován panu Kavkovi, ale s dovolením i já rád odpovím. Pane Hroudo, výsostným problémem nejen zde na Ekolistu je, že lidé bez odborného vzdělání a praxe se vyjadřují k věcem, kterým ani trochu nerozumí.
Na tom by nebylo nic špatného a v tom s vámi souhlasím, ale bylo by velice záhodno, kdyby tak činili s daleko větší mírou pokory a spíše formou dotazů. Stejně tak činím ve velké většině i já (připouštím, že občas i mě něco nevhodného ujede) v případě, že se diskutuje na téma, které mi je profesně vzdálené, namátkou energie.
Přesně v tom tkví veliký rozdíl mezi zapojením se laické veřejnosti do odborné debaty. Nikdo se nemůže divit, když někdo takový, místo aby se normálně zeptal, proč ono a ne tamto, přijde s hotovou věcí, vystupuje, jako by snědl všechnu moudrost světa a přitom, s odpuštěním, ze sebe před námi praktiky dělá vola. Snad vám toto mé vysvětlení postačí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.2.2022 21:48 Reaguje na Vojtěch Hrouda
Napsal jste to hezky, pane Hroudo. Hlavně se mi líbí pasáž

„Zemědělství, jako sektor snad nejvíce ovlivňující podobu krajiny, kvalitu vody, stav biodiverzity ... nebo prostě přírodu a tedy život všech(!) obyvatel naší země, přece není pouze odbornou doménou zemědělců.

Ani není pravda, že pouze zemědělec odborník a praktik ... má právo se vyjadřovat k tomuto gruntu života v naší zemi, kterým zemědělství je.“
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 15:41 Reaguje na Vladimír Kavka
Dobrý den, děkuji za vaše slova a jsem rád, že alespoň občas někdo je schopen se k problematice postavit s použitím zdravého uvažování.
Odpovědět
MC

Michal Chadim

9.2.2022 17:19 Reaguje na pavel peregrin
Naše zemědělství bylo rozpito po převratu po roce 48, resp. v následujících padesátých letech. Hlavně byli zničeni zemědělci a nahradili je agronomové a podle toho to vypadá. Ekonomicky efektivní, vztah obhospodařované krajině minimální, jejich to nakonec obvykle není.
Ve vedení ministerstev se od roku 90 většinou střídají lidé, kterým jde hlavně o presperitu jejich nebo spřátelených velkých agrofirem. Takže vlasně jim jde o zemědělství, o takové, jaké tady máme.
Odpovědět
MC

Michal Chadim

9.2.2022 17:20 Reaguje na Michal Chadim
...rozbito... :-)
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 21:47 Reaguje na Michal Chadim
V čem jsou problém agronomové? Víte, že většina agronomů byli vlastně zemědělci a nyní to dost často dělají jejich synové, či vnukové? Viz můj případ a když se podívám kolem sebe, tak je to opravdu skoro pravidlem. Takže to vlastně dělají potomci těch zemědělců i tak.
Odpovědět
MC

Michal Chadim

10.2.2022 12:21 Reaguje na Jiří S
Agronomové samozřejmě nejsou problém. Použil jsem je jako metaforu pro to, že hospodaření na polích bylo zásahem komunistů s naprosté většiny odstříhnuto od místních vlastníků a po roce 90 už asi jen minimum z nich měli chuť nebo schopnosti se k tomu vrátit. Předpokládám tedy, že velké zemědělské podniky hospodaří většínou na půdě, která jim nepatří v místech "kde nežijí", jaký mají zájem nejen pěstovat a vydělávat, ale i udržovat? Když to pár let (max. desítek let vydrží), tak to stačí...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.2.2022 14:27 Reaguje na Michal Chadim
Těžko říct, já tuto domněnku od odstřihnutí od vlastníků moc nepotvrzuji. Například u nás z našich 65 pracovníku zhruba půlka pronajímá svá pole právě do družstva. Nevím jak to funguje ale třeba v akciovkách. Každopádně družstva takto fungují.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 11:38 Reaguje na Vojtěch Hrouda
Jiří Souček/agronom v ZD 2400 ha.

ad 1) Polsko a Rakousko jsou velmi specifické země co se dotační politiky týče, například Rakousko v oblasti zelinářství a ovocnářství poskytuje zadarmo komplet závlahy. V Polsku například neplatí sociální a zdravotní. Stručně pro pochopení, jejich potraviny mohou být levnější z toho důvodu, že těmito podporami mají buď nižší náklady, nebo dorovnává tímto stát prodělek z obchodu, tomu se říká dumpingové ceny a těm tolik nedotovaní čeští zemědělci, kteří jsou oproti sousedům velmi znevýhodněni musejí nějak utržit i za cenu ztrát, tak aby byly potraviny stále levné.

ad 2) agrární komora a spolky určitě za tento stav zcela nemůžou, i když si třeba někteří na tom přihřáli svoji polívčičku, to nelze popřít. Polistopadová politika byla spíše vedena špatně různými stranami, at už zleva či zprava. Překvapivě když tvrdíte, že ministr Toman je špatný a dělal kosmetické úpravy, tak v porovnání s až opěvovaným ministrem Jurečkou to je jako porovnat trabant a porsche. Ministr Jurečka byl zdaleka nejhorší. Toman dával aspoň něco, i když by se dalo souhlasit, že to pro přírodu jest stále málo.

ad 3) opět to Polsko, není pravdou, že by tam byl stav lepší. K podobným procesům, jako je u nás dochází i v okolních státech a to měrou stejnou, či větší, naopak chemizace v ČR je výrazně nižší, vody již takřka nejsou znečištěny a pokud ano, tak jsou to přípravky s extrémně dlouhým rozpadem, které jsou již třeba i desetiletí zakázány. V tomto dochází k hysterii. Pokud by se aspon nějak nepodporovalo podle vás to špatné zemědělství, pak by české podniky skončily, došlo by k nárůstu odkupu půd právě těmi největšími a cizím kapitálem, pokud je vám problematika hospodaření cizích lidí na našich polí aspon trochu známa, pak by jste byl ještě rád, když by se ti čeští chemici vrátili.

ad 4) Polsko již doufám chápete z toho co jsem psal. Jinak rozhodně nikdo ve svých limuzínách nejezdí, to ani velké podniky opravdu nemají, možná tak Babiš s Večeřou. Bioplynové stanice nám s řepkou byly předhozeny od EU, aby se české zemědělství kompletně nevzbouřilo, když došlo na kvóty například u řepy, když také došlo k tomu, že začali podporovat více své zemědělce a to obzvláště v živočišné výrobě, v tom je západ přeborník, tudíž skončila naše živka a pochopili, že nám musí něco aspon pro přežití dát. Tudíž to byla řepka a bioplynové stanice a jako každý kdo nechce, aby zbankrotoval, musel se i český zemědělec zachovat tržně. Tudíž takto.

ad 5) ke kolapsu ekosystému samozřejmě nedošlo, k přemnožení hrabošů dochází zhruba 1x za 4 - 6 let a je to přirozený jev tohoto živočicha. K většímu výskytu došlo právě v oblastech kde byly meze, lesíky, čím větší lán, tím k menšímu poškození docházelo. Dravců, kteří jsou v dnešní době v některých oblastech přemnoženi, tak nedokázali eliminovat vůbec nic, viz ZD Bulhary, všude berličky, všude černá obloha a stejně zabral až stutox. Hluboká orba je jen mýtus, který zelení vytáhli. Pokud někdo oře, tak v porovnání s minulostí, tedy malými sedláky a konmi a dvojáky pluhy, už klasická orba střední je v porovnání vlastně hluboká. Orbu provádí velké množství podniku, viz opět ty Bulhary, podle mne orba na 20 - 30 cm kterou provádí se dá považovat za tu co vy chcete, víc to nemá ani smysl a rozhodně nebyla ničím dostačujícím a nic neeliminovala. Co se týče orby a minimalizace, tak právě výzkumy a ekologové dlouhé roky tvrdili, že právě orba je pro erozi půdu tím nejhorším, naopak minimalizace byla spásou, do které byly mnohé podniky dotlačeni, ted se zase mluví samozřejmě jinak.

ad 6) To že Vermouzek něco tvrdí, neznamená to, že to je správně, Olomoučtí vědci, kteří se podíleli na vývoji Stutoxu potvrzují, že rozhod plošně vede naopak k mnohem menším otravám. Myši jsou tvorové čistotní a Stutox v děrách vyhrabují ven a nežerou ho, tudíž je to neefektivní. Mám pocit že myslíte otravu z podniku u Brna, kde uhynul 1 dravec a 2 zajíci. Tam byl naopak zjištěn nedostatek při aplikace ručně, kdy lidi, jako tvorové líni, v podstatě brigádníci, protože nikdo jiný by to nedělal, když už se jim nechtělo tak Stutox vysypaly na hromádky, ty jsou snadno k nalezení a proto došlo k otravě. Naopak při rozhozu dochází k takovému rozložení jednotlivých granulí že je dokáží posbírat právě jenom myši a naopak dravci a zajíci je nedokáží vysbírat v takovém počtu, aby se otrávili.

ad 7,8) O potravinovou soběstačnost se bohužel musíme snažit již dnes a i v budoucnu, jak píšete. Protože pokud dojde k prodeji podniků, či družstev do cizího kapitálu a ještě více k agrobaronům tak věřte nevěřte se to projeví na ceně našich potravin. Budou si moci diktovat ceny a podobně, jak se již děje když od zemědělce odbírá supermarket. Ke splachům fosforu a půdy již dochází sporadicky, nepopírám že nedochází, ale takovéto záležitosti by se vždy měli řešit konkrétně a jednotlivě s odborníky, viz pitná voda pro Prahu, dobře příklady jsou již dnes znát. Vláda dostala v tomto hlavně důvěru, protože umí omámit krásným slovem, viz pan premiér Fiala, který umí hovořit o ničem dlouhé minuty. Vzhledem k tomu, že téma zemědělství je líbivé, jde přece o naši budoucnost a všichni si myslí, že je to jednoduché, kdyt jsou to jen hloupí zemědělci, tak pomocí ASZ a ekologických organizací, které jsou v minoritě a dostávají mnohem více prostoru v médiích dokázali vytvořit obraz něčeho extrémně špatného, ale jen s vlivem přesunu peněz tak, aby si přišli na své. Například pan Jurečka, který jakože dal svůj 1/2 podíl bratrovi, aby nebyl ve střetu zájmu, je to v podstatě to samé jako Babiš, nic se u něj nezměnilo. Tak již ,,diverzifikoval,, svých 800 ha, tak aby dostal co nejvíce dotací. Vláda tak akorát křivý systém dotací, které byly rozdány relativně spravedlivě ve prospěch svých kamarádů v zákrytu jakože dobré vůle pro přírodu a budoucnost, což není pravda.

Přeji hezký den
Odpovědět
VH

Vojtěch Hrouda

9.2.2022 11:45 Reaguje na Jiří S
Vážený pane Součku,
děkuji vám za argumentaci a věcný komentář. Rád si jej později v klidu přečtu a budu o vašich argumentech přemýšlet, stejně jako o jiných v celé diskuzi. Jsem rád, že lze tyto internetové diskuze obracet z emotivní do faktické roviny
V. Hrouda
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 12:29 Reaguje na Vojtěch Hrouda
Narovinu pane Hroudo, já občas, když vidím nějaký článek, ze kterého se mi ježí vlasy, tak píšu emotivně. V mém příspěvku jsem se to snažil vypsat v klidu, hlavně omluvte moje hrubky v textu, čeština nebyl můj nejoblíbenější předmět, spíše biologie, chemie. Jinak samozřejmě nemusíme se ve všem co jsem napsal shodnout, nikdy jsem netvrdil, že mám ve všem pravdu. Každopádně třeba s panem Zvářalem a Graňákem, i když zastupují spíše protistranu jsme dokázali vždy smysluplně debatovat. Těším se na Vás komentář.
J.S.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.2.2022 12:53 Reaguje na Jiří S
Ó, nápodobně
Z těch emocí si nedělejte hlavu, nejsme stroje
buďte zdráv
Odpovědět
MC

Michal Chadim

9.2.2022 17:29 Reaguje na Jiří S
Pořád nemůžu pochopit ten argument, že když za nastavených podmínek zkrachují české firmy, skoupí to tady nějaký zlý "cizí kapitál". Proč by to dělali? Aby taky prodělávali? I cizí firmy snad v Česku hospodaří za českých podmínek? Asi nikdo nechce něco kupovat, aby na tom prodělával... Přijde mně to jenom jako obyčné strašení, pozor ti zlý se nás chystají a my vás před nimi ochráníme.
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 21:56 Reaguje na Michal Chadim
Pane Chadime, to není pravda. Dojeďte se podívat do pohraničí třeba s Německem nebo Rakouskem. Například němci jsou odborníci na vykrádání polí od živin a úrodnosti. Jejich oblibou je za 15000 Kč/rok/ha si pronajmout pole na 2 roky a vypěstovat tam kukuřici/žito/kukuřici. Rakouští jsou zase specialisté s tím, že si nedělají vůbec problém s nějakými úřady i přes pokuty vypěstují produkt, který si odvezou do Rakouska. Jak Němci tak Rakušáci si pochvalujím, že na ně nikdo nemůže a že si můžou stříkat jak chtějí. Maximálně jim odebereme naše nuzné dotace. Vzhledem k tomu, že se ale efektivitou v ČR + levnými zaměstnanci dostanou na nižší stejné náklady jako u sebe, tak pak jim stačí, aby měli dobré odbytiště, což v Rakousku mají. Takže na tom dost slušně vydělají. Je jim jedno, jak se o naše pole starají, respektive jak je huntují.

Jestli jsem to nevysvětlil dobře, tak ještě český zemědělec zkrachuje, protože má našponované finance, protože nemá tak kvalitní odbyt jako Rakušák. Právě na tom odbytu za vyšší cenu to může dělat i u nás a hlavně to bude dělat extrémně intenzivně, aby to bylo co nejefektivnější.

Doufám, že už je to jasné.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

9.2.2022 12:13
Nejleším ukazatelem života v půdě jsou krtiny. Prostě krtek na uježděné půdě kde jezdí 30 tunové soupravy být nemůže. Jak s půdou zacházíš, takovou ji máš. Díky průmyslovým hnojivům a ostatní chemii, kde nejdůležitější pro agroholdiky je zisk, brečení a strašení lidí o nedostatku jídla. Proto zatím agrobaroni žijí. Prostě vláda musí nějak zasáhnou... To je už lepší mít zatravněno a na 1 ha mít 5 bahnic co dají 10 jehnat o celkové hmotnosti cca 500kg v hodnotě 60 Kč za 1 kg v ž.v. a to vše bez chemie, ale vyhnojené stat. hnojivy a neudusané. Než mít 1 ha řepky na olej do nafty, kde sklidí 30tun, ale velká spotřeba na výrobu ať chemie nebo nafty, ale pro agrobarony je důležité, že vše jde nahnat produktivitou (velké stroje) u ovcí to prostě množstvím nenaženete, tam je to o vztahu k zemědělství :)
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 12:32 Reaguje na Vít Prokop
Až na to, že agroholdingy, respektive Babiš o jehož likvidaci se jedná nikdy nedojde. Protože zrovna on vlastní celé kolo produktů, tedy i když prodělá na farmách, tak výsledný produkt bude vždy ziskový. Takže tímto jednáním vlády naopak hloupě přihrávají Babišovi další hektary, protože až to položí družstva a některé podniky kolem 2000 ha zvláště ty s prasatama, tak dojde Babiš a rozhodně ty malé, kteří budou mít zájem o tu půdu přeplatí, protože jako vždy peníze jsou až na prvním místě a ti lidé mu to dají, to se nebojte. Bohužel tímto se zlikviduje ještě to poslední co je na českém zemědělství dobré a správné a vše se jen zhorší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 12:35 Reaguje na Jiří S
Je to velmi pravděpodobný scénář.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

9.2.2022 13:44 Reaguje na Jiří S
Chov prasat a drůbeže už moc do klasického zemědělství brát nejde. Jenom 23 podniků dělá 80% produkce vepřového. Rozvoj venkova má být spojen s půdou a ne s nějakými prasečáky apod. Omlouvam se za překlep ta řepka ma bý 30q/ha :)
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 14:15 Reaguje na Vít Prokop
Proč by neměly být tyto chovy zachovány? Aspoň částečná potravinová soběstačnost není blbost, viz koronavirová krize, být odkázán na dovoz je hraní si se sirkami, protože pak teprve budou moci obchoďáky a jejich dodavatelé vyšponovat cenu potravin.

Pokud si myslíte, že prasečáky nepatří k venkovu, pak je asi diskuze s Vámi zbytečná, protože jste zemědělství viděl a slyšel možná tak z doslechu na ekolistu.

Jinak, jak chcete rozvinout venkov pomocí půdy? Vzletné slovo a myšlenka, povídejte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 12:33 Reaguje na Vít Prokop
Aha, takže trh s potravinami budeme zásobovat jehňaty a vše ostatní si dovezeme ze zemí, kde se nad našimi nápady můžou smíchy popukat? A k tomu krtkovi- divil byste se, kde všude teď nacházím krtiny.....
Odpovědět
VP

Vít Prokop

9.2.2022 13:37 Reaguje na pavel peregrin
To jste nepochopil, nikdo tady nechce dělat žádné extrémy. Mně prostě vaďí, jak tu velcí AK a SZ pořád brečí. Proto podporuji platbu na prvních 150ha, aby tu na vesnicích vznikaly menší farmy a vytvoří se zde nové podhoubí, které bude konkurovat průmyslovému zemědělství.Potom velcí pořád nebudou brečet a vyhrožovat hladomorem
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 14:18 Reaguje na Vít Prokop
Jde vidět, že se jak v zemědělství, tak dotačních titulech vůbec neorientujete. Platba na první hektary byla vždy a byla poměrně slušná, dejme tomu, aby byla větší, ale to co ted probíhá není to co popisujete, to je likvidace, žádné brečení AK a SZ, kdyby jste opravdu venkov znal a aspon pár podniků viděl, pak by jste věděl, že ve většin pracují právě místní, kteří se o tu půdu snaží starat. Menší farmy nikdy konkurovat ničemu nebudou, protože trh, kde by byla poptávka po drahých a méně kvalitních potravinách neexistuje, za to tady existuje v ČR tak 5 mil. lidí, kteří naopak nutně potřebují levné potraviny, neb v energetické drahotě, ve které se vyskytujeme by neměli na zaplacení ničeho.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

9.2.2022 17:59 Reaguje na Jiří S
Píšete kraviny platba na první ha byla max. v Polsku, možná Slovensku a na západ od našich hranic. U nás za Babiše nic takového nebylo, ani dříve. Nakonec o dotace jde až v druhé řadě. Mluvil jsem s hlavním akcionářem zem. podniku a ten říkal, že je pro ně nejhorší úbytek zem. půdy. Prostě jim malí hospodáři ujídají z koláče :)
Odpovědět
JS

Jiří S

9.2.2022 21:58 Reaguje na Vít Prokop
Takže pane Prokope jediný kdo tu kraviny mele jste vy. Platba na první hektary byla už za Babiše, než začnete mlet úplné kraviny, tak si prvně něco zjistěte. Protože takhle vypadáte jako absolutní nedouk.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.2.2022 09:34 Reaguje na Jiří S
Jojo, byla i před Babišem pokud mě paměť neklame
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 15:53 Reaguje na Vít Prokop
Nevzniknou a nevytvoří, maximálně tak vzniknou dvě fiktivní IČA na jednom dvorku. Ten vlak už nenávratně ujel.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

9.2.2022 12:33
Pan Pelegrin to popsal přesně. Ještě bych něco přidal. Chce autor šetrnější zemědělství nebo hlubokou orbu ? Protože to se popírá. Chtěl by rychleji meze a krajinné prvky ? Uvědomuje si jak složitá je související pozemková reforma ? A bylo by toho víc. Podobnou zmatenost vykazuje bohužel hodně ochranců- aktivistů. Moc romantiky, málo praxe a černobílé vidění.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.2.2022 12:44
Úbytek biodiverzity a četnosti jednotlivých druhů je holý fakt. Na vině je jednoznačně vysoká intenzita využívání a "udržování" krajiny, to je celý příběh - vše ostatní okolo (malý x velký, bio x nebio ...) je jen pěna dní.
Odpovědět
ag

agrice

11.2.2022 12:19 Reaguje na Jakub Graňák
Z vašeho komentáře plyne, že intenzita "výroby" roste. Tedy roste spotřeba hnojiv a agrochemie.
Promiňte, ale mám takový neodbytný pocit, že opak je pravdou. Zvláštní. Čím to, že ti hnusní zemědělci škodí tím víc, čím méně dělají?
Jsem z toho opravdu zmaten.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2022 17:11 Reaguje na agrice
Z vašeho komentáře zase plyne, že máte jednostranný pohled na věc. Podám vám banálně jednoduchý příklad z oblasti mého zájmu: Budu hovořit o jedné a téže lokalitě (remíz mezi poli). Koncem osmdesátých let jsem odchytil cca 5-6 střevlíků měděných, koncem devadesátých let jich bylo mezi 20-30 kusy (skoro všechny jsem pustil, jako dokladový materiál poslouží jeden až dva kusy), po roce 2010 opět 5-6 kusů. Čímpak to je? Moje vysvětlení je prostinké:
Osmdesátky - vysoká míra chemizace
Devadesátky - nízká míra chemizace (páč na postřiky nebyly šošóny, tudíž nebylo z čeho zvyšovat "výnosy")
Dvatisícedesítky - vysoká míra chemizace

Tento trend potvrzují i ornitologové... tak šup sem s jiným vysvětlením
Odpovědět
Zdeněk Huták

Zdeněk Huták

9.2.2022 15:08
Článek pana Vaňka je ukázka, že kdokoliv může napsat cokoliv a protože nechci vstupovat do diskuse, zda je článek snůška nesmyslů od A do Z, tak se pokusím o popis zemědělců, těch malých, které naše skvělá vláda chce výrazně podpořit, aby jsme měli dostatek kvalitních potravin od masa až po ty nejlepší sýry a kvalitní pečivo. Tak takový zemědělec má 150 ha, má moderní výkonný traktor, nejlépe pásový, aby neutužoval půdu a nevypouštěl z výfuku černý kouř. Za sebou má spřažený podrývák, aby nemusel neustále orat a zvyšovat riziko půdní eroze. Zapravuje do půdy statková hnojiva z vlastního chovu skotu od dvou kraviček a deseti prasat, aby byla půda bohatě zásobována organickou hmotou a nemusel kupovat anorganická hnojiva. Traktor ho stál 7 mil., podrývák 3 mil. a stát mu to asi zaplatí, protože na takový stroj si nevydělá za celý svůj život. Aby se vyrovnal té zlé konkurenci agrobaronů, tak si koupí přesné rozmetadlo a kvalitní postřikovač, na to mu bude stačit 5 mil. Kč. V zimě takový zemědělec chodí do školy, aby se vzdělával v obsluze těchto strojů a mohl se vyrovnat agrobaronům, kteří na poli jezdí podle GPS, aby snížili náklady a využívali stroje a postřiky opravdu co nejefektivněji. Ale pokud dobře počítám, pak ty dotace pro malé zemědělce by naše nová vláda měla ještě přehodnotit a dát jim na 1 ha 100 000,- Kč, jinak nemohou být konkurence schopní. Problém ale nastane hned na jaře, protože on ten malý zemědělec zjistí, že na svoje malá pole musí vyjet s tím svým starým Zetorem, který sice za sebou nechává olejovou stopu, že musí vytáhnout starý pluh, který oře 15 cm a ze stodoly vytáhne také ten starý postřikovač, který nějak ten postřik jako vždy zvládne. A udělá to proto, že zjistí, že ty moderní stroje se na jeho políčku neotočí a že než se starat o nějaké GPS a učit se ovládat počítač, to raději zajde na jedno.
A teď si pojďme k tomuto zemědělci zakoupit kvalitní potravinu, nejprve si dáme vepřové. Domácí prasátko dostává to nejlepší, tedy zbytky z kuchyně, občas trošku plesnivé, nahnilá jablíčka taky sežere a plesnivý chléb od souseda je ideální. Domácí porážka a domácí výrobky, uzené maso a jitrničky umí udělat ve skvělé čisté kuchyňce na dvorku a samozřejmě pod stálým dohledem veterinárního dozoru. Skoro jako v moderním zpracovatelském podniku, kde ovšem schází ta slivovička pro řezníka. A teď si dáme skleničku mléka, kravička sice měla zánět vemene, ale antibiotika to zrovna zpravila, přece bych nepil mléko od Olmy, fuj, tolik kontrol a rozborů. Kde jaký veterinář dohlíží na zdravotní stav krav a zakazuje dát mléko od nemocných krav do mlékárny, taková zhýralost. Nedám na ty malé zemědělce dopustit, mají tu nejmodernější techniku, využívají nejnovější poznatky ze zemědělské praxe, mají většinou vysokoškolské vzdělání a hlavně nemají ty bioplynky a limuzíny. Ti nás zabezpečí kvalitní potravinou a jsou zárukou pro naši zdravou společnost a zdraví našich dětí. Myslíte si že je to úsměvné? No asi ne, ale někdo se směje a možná se u toho i popadá za břicho. Ano, jsou to zemědělci z Polska, Holandska, Španělska a až se to donese za moře, tak i tam. Potraviny dovezeme, žádný problém, jen budou dražší, víc zamořené pesticidy, zatížené dopravou a pokud máte rádi drůbeží maso, hovězí, nebo produkty ze zdravé výživy, pak si určitě rádi pochutnáte na produktech z geneticky upravených plodin. Nebo si myslíte, že za mořem není geneticky upravená sója, kukuřice, řepka? Ještě napíšu apel naší vládě, jak tomu zemědělství rozumí a jejich kroky schvaluji, jsem totiž také malý zemědělec.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2022 16:01 Reaguje na Zdeněk Huták
Až na tu potenciální jarní orbu je to 1*.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.2.2022 11:27 Reaguje na Zdeněk Huták
Vy zas jdete do opačného extrému, trošku mi připomínáte ty retardy z potravinářské komory s názory typu "naše průmyslově vyráběná marmeláda je přece daleko lepší a zdravější, než podomácku vyrobená" což je samozřejmě totální nesmysl, protože já si surovinu vybírám po kusech, nevzorkuju z tuny jako zpracovatelský průmysl, nemluvě o všech těch aditivech - třeba čerstvě titanové bělobě, u které se prokázalo, že přispívá ke vzniku rakoviny a byla zakázána. Takže opatrně s těma odsudkama
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.2.2022 18:57
Také si myslím, že si malí sedláci zaslouží větší podporu než velké agroholdingy. Podle mého mínění by se k názorům malých zemědělců mělo více přihlížet. Hlavním hlediskem by ale podle mne mělo být zohlednění toho, jaká je udržitelnost hospodaření na zemědělské půdě.

Omezení na maximálně 30 ha velký lán považuji podobně jako autor článku za pouhou kosmetickou změnu, zvláště když to v praxi často znamená, že se na 100 ha připouští pěstování 3 různých plodin, aniž by to znamenalo povinnost mezi tyto plodiny vřadit mez nebo jiný ekologický prvek.
Odpovědět
RT

Richard Toman

9.2.2022 19:20 Reaguje na Majka Kletečková
K názorům malých zemědělců by se mělo více přihlížet, jo? Platí to i o názorech na vlky? :-)).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.2.2022 19:35
Článek "vzdělaného" člověka se spoustou nepřesností, ba až neznalostí
dané problematiky nesvědčí nic dobrého o úrovni vzdělávání ve školách.
Pokud je schopen absolvent vysoké školy vyplodit něco takového, tak se
opravdu obávám o budoucnost této země. Před započetím vychvalování té
konkurenceschopnosti malých farmářů v zahraničí je dobré si ověřit výši
jejich národních dotací, daňových a sociálních úlev. No a taky množství
použitých dotovaných postřiků a průmyslových hnojiv, pro které tam rádi
jezdí i naši malí hospodáři. Ano dá se vyniknou i v malém při určité
specializaci, ale nechtějte raději vidět jak. Mám zkušenosti z Polska,
ale už se nemíním vyjadřovat o způsobu hospodaření a často i o tom,
jak tito "farmáři" žijí. Vystačí si s tkzv. PKP (pole, kostel, postel)
a pokud je toto vysněný způsob života, tak budiž, ale pak se není co
divit takřka středověkým názorům na rodinný život a výběr politiků.
Moudrý člověk netouží dřinou nahradit pokrok, prací od slunce do slunce odpočinek a kulturu nahradit pouze vírou v život v posmrtném ráji.
Žiji téměř na hranici s Polskem a nevidím tam o nic zdravější krajinu.
Pokud by byl hned za řekou Olší takový ráj, tak sem alespoň občas něco
přijde a přilétne. Jednou ano, ale to byly mračna mandelinek, když jim
místo likvidace nechali sežrat jeden rok brambory a ty zaorali až na
podzim. Další rok z kukel v obilných polích vylétli brouci a letěli
za sluncem (na jih) a za brambory. Ano, chemii nepoužili, ale jiní
ji pak museli použít na násobně větší ploše. Potravináře nutíme být
agroenergetiky a nemůžeme očekávat šetrné zacházení s půdou. Pokud
je vystavujeme nekalé zahraniční a dnes i národní konkurenci, tak už
nečekejme, že budou potravináři. Než ztrátově vyrábět potraviny, tak
se vrhnou na ziskovou (dotovanou) agroenergetiku a nakonec i přeměnu
polí na pro pomatence vysněné solární a větrné parky. Pozemky mají,
stavby OZE zadotuje stát a jedovaté potraviny dovezeme . No nebude
to ekologický ráj na zemi? Pro pomatence, nedouky a ideology asi ano!
Odpovědět
JJ

Jan Janouškovec

10.2.2022 06:27
Zkuste se zamyslet nad produkcí. Hlavně živočišnou výrobou. Kdo jí dělá? A kolik? Tady v okolí soukromý zemědělci většinou ukončily živočišnou výrobu z důvodů: ono to žere i v sobotu a neděli. A co teprve ve svátek, smrdím a potím se u toho. Budu dělat jen RV a mohu jet 4x do roka na dovolenou. A dkyž už jí dělají tak v malém a prodávají produkci známím a bez papíru do kapsy. Kolik odvádí daní? A jestli máme jít do EKA kdo to bude financovat? Když nebudu produkovat tak neodvádím daně a když neodvádím tak z čeho budu dostávat?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 07:43 Reaguje na Jan Janouškovec
Přesně tak.
Odpovědět
me

meluzína

10.2.2022 07:41
Moc hezký článek, ne se vším souhlasím, ale za mě palec nahoru. Já sama si myslím, že dnešní stav agroprůmyslu v ČR (protože to co vidím na polích kolem mě většinou není zemědělství) je výsledkem komunistické kolektivizace, která je podle mého názoru asi jedinou věcí, která se komoušům povedla a funguje dodnes. Odtržení vlastníků od půdy, a dnešní nezájem potomků bývalých sedláků co se s jejich majetkem děje, díky které si mohou agrobaroni velice výnosně pachtovat nebo kupovat českou půdu a lidé kterým patří jsou ještě vděční že se o ní nemusí starat, nebo že za své ha dostanou "skvěle" zaplaceno.
Komoušům se povedlo vtlouci lidem do hlav, že družstvo (dnes už se jmenují jinak) je vždycky lepší než sedlák, a vtloukalo se to od 1948 roku několika generacím a změna v hlavách lidí a papalášů nebude rychlá ani snadná. Dobrým znamením ale je, že si devastace české krajiny a zemědělství už všimla i laická veřejnost a snad je nějaká naděje že se něco málo snad zlepší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 07:47 Reaguje na meluzína
Co vám brání propachtovat si pár ha a zkusit si tak nějak lépe hospodařit?
Odpovědět
me

meluzína

10.2.2022 08:06 Reaguje na pavel peregrin
:-) ano už hospodařím, brala bych i víc, ale není to lehké, když sháníte pole zblízka a ne 200km od baráku. Mám štěstí, protože propachtovat pár ha z agrodružstva je stejně nemožné jako letět na Měsíc a ceny zemědělských pozemků jsou astronomické, jak sám určitě víte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 09:35 Reaguje na meluzína
Ceny jsou astronomické a od toho se odvíjí vše ostatní. Tudíž představa, jak u nás budou vznikat malé farmy jako houby po dešti, je naprosto zcestná. Maximálně se bude spekulovat s půdou a vznikat fiktivní hospodářství, to ano. A řekněte mi- myslíte si, že takovéto malé farmičky,i kdyby jich pár vzniklo, jsou zárukou výživy obyvatelstva? Nebo jste zastánkyně dovozu"levných a zdravých" potravin ze zahraničí?
Odpovědět
me

meluzína

10.2.2022 11:06 Reaguje na pavel peregrin
Rodinné farmy jsou jednou z forem zemědělství, které rozhodně fandím. Jsem trochu alergická na vydírání typu "a co výživa obyvatelstva, bez velkovýroby to nejde."
Myslím že lidi by měli mít na výběr jaké potraviny budou jíst. Kdo preferuje noname levné kuře ze supermaketu, ať si ho kupuje, tenhle systém je perfektně vyladěný a dostupný a vznik malých farem pravděpodobně ještě dlouho nebude znamenat jeho zánik.
Ale dnes už je hodně lidí, kteří o kuře ze supermaketu nestojí, a nestojí příliš ani o bio, chtějí nakupovat z lokálních zdrojů, ale lokální malé farmy prostě nejsou. Lidi jsou často nuceni napůl nelegálně nakupovat ze dvora - to je směšné a ponižující, vždycky se mi vybaví Vlak dětství a naděje, jak za války městský jezdili načerno kupovat na ves.
Za mě když bude u každé vsi malá rodinná farma obhospodařující místní pole, kde si budete moci koupit základní místní potraviny, bude to skvělý začátek změny.
A že to pomůže krajině a přírodě je bez debat, on když se člověk projde po vlastním pozemku a kontroluje vlastní zvířata, tak vidí věci podstatně jinak, než zaměstnanec agropodniku z Johna Deera, nebo agronom který na to pole nepřijde nikdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 12:21 Reaguje na meluzína
Nic proti rodinným farmám. Je to ale naprosto minoritní záležitost a znovu se ptám, co potraviny pro rozhodující část obyvatelstva? To není žádné vydírání, ale holé konstatování skutečného stavu věcí, viděné střízlivýma očima. Je hezké, když budou mít lidé na výběr, jenže oni na ten výběr musí mít současně i finanční prostředky a vsadím boty, že cena je u 90% lidí rozhodující.
A rozhodně neplatí, že potraviny , produkované malou farmou na vesnici, jsou lepší než ty ostatní.Často je tomu právě naopak, jenže lidé, kteří o věci nemají přehled, to nevědí.
Malá farma, která se bude chtít uživit v segmentu hlavních plodin, totiž bude muset používat přesně ty samé postupy co velcí, jinak půjde brzy do kopru. Tady bych spíš viděl specializaci na minoritní plodiny, ale v těch velkých nemá šanci. A zase jsme u toho- kdo tedy bude produkovat zdravotně nezávadné, možná ne tak chuťově dobré, ale za to všem obyvatelům dostupné potraviny?
Jako doplněk malé farmy určitě, ale jako rozhodující segment nikdy a ne proto, že tomu někdo brání, ale protože je to prostě a jednoduše neekonomické.
Odpovědět
me

meluzína

10.2.2022 13:25 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že lidi nejsou hloupý a sami se nakonec rozhodnou co chtějí a co ne, už dnes volají po změně, dnešní systém už mnoha lidem nevyhovuje, i když samozřejmě levně uživí obyvatelstvo.
Je určitě dost lidí, kterým kuře za 50Kč vyhovuje, ale také je hodně lidí (mezi které patřím i já), kteří ho dobrovolně do huby nevezmou a raději než mít každý den kuřízek za 50, udělají si ho 1x týdně z kvalitního, i když dražšího masa.
Myslím si, že je zbytečné předpokládat, že místní farmy mají nebo budou mít stejné cíle jako agroprůmysl - jako třeba uživit se v segmentu hlavních plodin, o kterém píšete.
Myslím že cílem těchto farem je a bude spíš lokální produkce a prodej v blízkém okolí.
Tím chci říci, že dnes je normální zajet si pro noname kuře do supermarketu. Přála bych si, aby se české zemědělství hnulo směrem, kdy bude každý mít na výběr jestli si koupí kuře/ okurku/ brambory/ svatomartinskou husu z místní farmy nebo z Tesca.
Pevně věřím, že místní produkce vždycky je a bude kvalitnější - vidím to na sobě, když si povídám se sousedy, mám zprávy od z první ruky, chodí kolem mých pozemků, hlásí mi co se děje a jaký na to mají názor - že jsou zvířata na vzduchu, zdravá a běhají vidí stejně jako já. Samozřejmě, když je někdo bordelář a má místo hospodářství mrdník, tak to je také vidět, a na místní farmě daleko víc, než v ve velkokapacitní továrně na maso.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 16:18 Reaguje na meluzína
Jenže hodně těch malých to dělá stejně jako ti velcí- pouze PR toho kuřete či králíka je mnohem vznešenější. Samozřejmě nikomu nechci brát iluze, ale tak to prostě je.
A co se týká lidí- hloupí nehloupí, ten segment lidí, u kterých bude rozhodovat cena, bude vždy mnohonásobně větší, to mi věřte, a nemyslím to nijak zle.
Lidi chtějí změnu- dnes křičí Hosana a zítra Ukřižuj, tak to je a bude vždy a paměť davu má trvání 14 dní. Tož ideální by bylo nechat to na tom trhu, jenže ten je pokřiven dotacemi a tak pořád dokola.
Odpovědět
me

meluzína

11.2.2022 11:37 Reaguje na pavel peregrin
Jen trhu to ponechat nejde - protože kde nic není, ani smrt nebere, a já mívám posledních pár let pocit, že už opravdu přestává být kde brát.
Co vidím kolem sebe? Už dlouho jsem třeba neviděla nikde zasetou vojtěšku. Už dlouho jsem neviděla třeba metrový pruh vysoké trávy nechaný na kraji pole, všechno se seje do hrany. Vloni na podzim mi zaorali šípek, kterého který vyrostl na kraji pole a já jsem se z něj 3roky radovala (pro zemědělce šípek špatný, ale pro malé ptáčky skvělý úkryt před dravci) Vloni jsem se radovala, že traktorista objel velkým obloukem vedení vysokého napětí, takže letos kolem byl slušný ostrůvek vysoké trávy a neřepky - ale letos na podzim asi jel jiný traktorista a ten tomu nedal ani cm navíc, všechno co rostlo vedle vedení poctivě objel a zlikvidoval. Z mých sousedů má jediný krávy a rozmetač hnoje, a patří mezi ty malé zemědělce, takže jsem ráda za jeho 2 malá políčka kde vídám rozmetat hnůj, protože jinde jsem rozmetat hnůj neviděla tak 10let. Že jsou ty políčka dnes o 20cm vyšší než sousední je možná díky tomu hnoji? Vím, že tohle přírodu nespasí, ale na těhle drobnostech vidím lhostejnost lidí který se o ty pole starají.
Odpovědět
ag

agrice

11.2.2022 12:32 Reaguje na meluzína
Moc mile jste to napsala.
Mám jen pár připomínek.
1) Tu vojtěšku nevidíte, protože ji tam u Vás není čemu dát.
2) šípky si vysaďte na svém, nikdo vám je nebude rušit.
3) Neobdělané a přihlášené v LPIS? Kontrola vás rychle přesvědčí, že to není dobrý nápad. A co teprve vlastníci půdy? "koukej platit za celou parcelu. Mně nezajímá, že kus nejde obdělávat!"
4) Hnůj - už i na vesnici žijí "prážáci" (pardon, označení diagnozy a ne původu). Dle nich je to smrad a bordel a nemohou otevřít okno a podobně.
a dost už dostávám vztek
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2022 16:49 Reaguje na meluzína
Agrice vám odpověděl a má pravdu, tak to je. jenže tyto skutečnosti bohužel lidé, kteří nepracují v zemědělství, neví.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.2.2022 17:22 Reaguje na meluzína
Tak se zkuste podívat třeba do Podkrkonoší. Kdo se pořád pohybuje jen v těsném okolí svého bydliště, nedokáže zhodnotit, jak to vypadá za kopcem, natož v celém kraji. Kdo má živočišnou výrobu, ten zaorává hnůj a že ho zrovna nevidíte neznamená, že to nedělá. Vojtěška je pícnina, logicky ji bude pěstovat ten, kdo má živočišnou výrobu - takže střední a větší podniky a malí zemědělci, kteří ji zvládají dělat. Víra je fajn, ale neměla by být slepá.
Odpovědět
me

meluzína

15.2.2022 09:49 Reaguje na Marcela Jezberová
Já nevím jestli se za živočišnou výrobu ještě počítá komerční ustájení koní? Těch tady máme hodně, v každé vesnici jedna stáj, v každé stáji mezi 20-50koňmi. Místní louky se nepřesévají, nehnojí, je v nich hodně pryskyřníku, třezalky občas lebeda a vloni byl rok šedivky, ta tady lítala celý podzim, jsem zvědavá jak budou vypadat letos, kolik jí vyroste když tak hodně vysemenila. Ke krmení naprosto nevhodné druhové složení, věřím, že při tomhle hospodaření jsou hlavní výdělek z luk dotace. Koňaři z okolí si vozí seno ze Šumavy, kvalitnější a stejně drahé. Od kamarádky která má koně doma vím, že vozí hnůj do kompostárny a něco málo si berou zahrádkáři– nikdo ze zemědělců ho od ní nechtěl, kolem ní všichni hnojí ledkem a s hnojem je moc práce.
Že nevidím co děje mimo mé blízké okolí? Dívám se kdykoliv jedu mimo okres a všude vidím plus minus podobné: třeba přemýšlím, proč se obdělává půda na 95% polí do kopce a s kopce a ne po vrstevnici. Všude se seje do hrany, když jedu na kole po cestě mezi poli, obvykle vídám vytrhané kameny z krajů polňaček, málokdy potkám nechaný proužek vysoké trávy mezi poli, který by aspoň poskytl aspoň malé útočiště hmyzu a zpomalil odtok vody. Málokde se sází stromy (nové vídám spíš u krajů silnic nebo na obecním) a na polích se likviduje všechno co vyroste – i na hluchých místech, kam se s technikou těžce zajíždí. Kolik šípků, bezinek, pámelníků, (které jsou geniální český plevel, který přežije skoro všechno), se zaorá a zlikviduje, přitom se často uchytí na místech, kde pole moc neurodí tj. v rozích, u vedení, „za plotem“, na ostrůvkách kolem skal, na svazích. Ale díky vašim komentářům už chápu že zemědělec, který nechce přijít o dotace tuhle droboť likvidovat musí.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

15.2.2022 10:02 Reaguje na meluzína
Komerční ustájení koní není živočišná výroba v pravém slova smyslu, ale je to výhodný způsob, jak snadno dosáhnout na dotace jak z 1., tak ze 2. pilíře. A máte pravdu, naprostá většina těchto chovatelů nemá ani ponětí o obhospodařovnání travních porostů. Jejich přístupem se travní porosty vyhladoví a degradují.
Odpovědět
RV

Radomír Vaněk

10.2.2022 17:05
Děkuji všem za komentáře k mému článku. Pokusím se odpovědět tak nějak komplexně na všechny dotazy a připomínky.
Zvláště mě zaujal komentář pan Hroudy, pomohl mi utřídit jednu myšlenku. Mám totiž stejně jako on pocit, že si u nás zemědělští odborníci zprivatizovali právo se vyjadřovat k zemědělství. Jako by se jejich činnost netýkala všech ostatních občanů. Těch 98% občanů, co platí ze svých daní v dotacích příspěvek na udržování krajiny cca 2 % spoluobčanů v zemědělství zaměstnaných. Půda a krajina se nedá okleštit na výrobní prostředek. Ani není možné při jejím vytěžování nekontrolovatelně ovlivňovat okolí. V extrémním případě nastříkat chemii pod okna lidem na kraji vesnice, protože je to agrotechnicky správný postup (samozřejmě to nesouvisí s velikostí farmy, to může udělat velký i malý blbec). Doporučuji zvážit, zda by člověk, co dělal 40 roků agronoma, neměl spíše bilancovat, než určovat směr jak dál. Jestli když máme nyní 10 % hmyzu a tedy i opylovačů proti době před 50 lety, neudělali něco soudruzi špatně. Ještě před 10 lety měl člověk po pár ujetých kilometrech v létě z vesnice do vesnice špinavé sklo od hmyzu, že sotva viděl na cestu. Dnes si ho nemusí umýt ani po cestě dlouhé 300 kilometrů v srpnu. Něco je jinak, a podle mě špatně. Tedy pokud nepovažujeme za úspěch že už nám neužírají úrodu křečci a sysli, které jsme takřka vyhubili. I ti zajíci nám neožírají stromky, protože jich zbylo 1%. Koroptve a chřástali už taky neotravují svým skřehotáním.
Jak se může člověk mýlit při pocitu dostatečné odbornosti jsem si zažil sám na sobě. Vyšel jsem z univerzity a myslel si, že jsem trochu odborník na lesy. Nechápal jsem blázny, kteří se přivazovali na Šumavě ke stromům. Dnes před nimi smekám. Byli moudřejší než já, i když jsem na to měl tu „správnou školu“. Oni se na rozdíl ode mě nepletli – dnes můžeme obdivovat zmlazený les rostoucí pod těmi přírodně odumřelými, které uchránili před Klausovými a Zemanovými úderníky. A naopak si můžeme zoufat u výsadeb na holinách nad stejnověkým lesem bez perspektivy (v horším případě nad vyschlou holinou). Aktivisti uspěli navzdory tehdejším názorům odborné lesnické veřejnosti (čest těm lesníkům, kteří už tehdy věděli). Mám dojem, že je to podobně dnes se ctěnými agro odborníky. Dělají, co umí, co je naučili. Ale jsou to ty správné cesty? Výsledky jsou za poslední desítky let tristní. A nemáme ani tu potravinovou soběstačnost, na rozdíl od některých sousedních zemí s přebytkem vývozu potravin. A krajina je hnusná, zoraná od horizontu po horizont, bez hmyzu a ptáků. Umí to někdo obhájit kromě strašení, že to může být i horší?
Jiří S. psal o přemnožených dravcích. Měl na mysli sýčky, specialisty na myši? V ČR přežívá posledních pár desítek párů proti tisícům v 70. letech. Nebo snad sovy? To už jsou dnes celebrity, které většina lidí nikdy v životě neuvidí jinde než v ZOO. Nebo čápy, kterých bylo prokazatelně několik otráveno stutoxem i u nás na Opavsku? Ano, máte pravdu, je zbytečné dávat vidličky do polí v Bulharech, když nemá kdo přiletět. I když v průběhu kalamity přiletěly pomáhat hejna čápů, asi z Rakouska a Maďarska. Tolik jsem jich v životě neviděl. Ale nestačilo to, u nás nemají čápi kde lovit mimo kalamitní situace, tak jich tu hnízdí pár set párů, myslím 400.
Objevovaly se v diskusi názory, že to u nás všechno funguje stejně nebo lépe než jinde. Není to pravda. Velikost našeho průměrného lánu je shodná s velikostí průměrné farmy v zahraničí a je to bohužel vidět na ortofoto mapách. Hranice nemusí být ani vyznačená, a je jasně patrné, kde vede hranice našeho zemského ráje to napohled. Je potřeba s tím něco udělat, a hned. Kdyby se léta neudržoval status quo, mohlo se to dělat možná pomaleji a selektovat přidělování dotací jen podle dobrý/špatný zemědělec. Nyní je však vláda pod tlakem, protože agrární baroni nás dovedli do… na scestí. Bylo nutné poslat stanovisko do EU, cca měsíc po nástupu nové vlády. Kdyby poslali to, co zpracoval Toman, byla by to katastrofa na dalších 7 let. Je potřeba rychle rozčlenit krajinu a zachránit ten zbytek života v ní. Kdyby už dávno AK souhlasila s vyčleněním významného dílu dotací na remízky, zelené ekopásy a opatření na zadržování vody, nemusela to být revoluce, ale evoluce. Bylo by to pro všechny lepší. Bohužel jsme měli takové kapitány, jaké jsme měli a jaké nám lobbisti vnutili.
K dumpingu okolních států. Bylo by skvělé, kdyby bylo u nás komu poskytnout zdarma závlahy jako v Rakousku. Většině zemědělců na řepku a pšenici jsou však k ničemu. Podle mě i proto na ně není zaměřený žádný dotační titul. A dokonce ani mladí zemědělci je koupit z dotačního titulu nemohou. Asi by to byl zbytečný odtok financí, které můžou skončit na dotacích na větráky do kravínů a větší traktory. S tím Polskem je to taky jinak než v tradovaném příběhu – u nich je to podpora pro všechny živnostníky a už to nejsou nulové odvody. Dumping funguje všude, u nás například po každé kalamitě dorovnáním škod ze státního rozpočtu. Kdo víc brečí a je víc slyšet = je větší, ten víc dostane.
Je tragické, jak se naučili někteří zemědělci posuzovat ministry podle toho, kdo kolik sypnul. Ministr Toman nasypal víc než ministr Jurečka, tedy byl lepší ministr. Sice prý taky mohl nasypat víc, ale nasypal aspoň něco. Ze státního rozpočtu v brutálním deficitu, tedy z peněz našich dětí. Oba nakonec neudělali celkem nic podstatného (Jurečka greening, Toman kosmetický limit 30 ha). Jurečka nebyl úplně sám sobě pánem, ale nechci se ho zastávat – měl být asertivnější. Nemyslíte, že by se kvalita ministrů měla posuzovat úplně jinak?
Někdo mi vyčítal, že nevím, co chci, protože podporuji hlubokou orbu a jsem proti erozi. Že už dávno se zjistilo, že hluboká orba zhoršuje erozi. Ano, na stohektarovém svažitém poli se hluboká orba dělat nedá (orá se nadále dohromady celý lán o velikosti set hektarů, pak se jen po 30 ha nasejí různé plodiny, aby bylo splněno). Proto musí být pole zmenšena. A na těch menších, do krajiny vhodných, dělat hlubokou orbu. Mít velké pole není nárok zemědělce, kterému se máme přizpůsobovat.
Pan Vinkler se mě ptá, jestli si myslím, že pouze bio zemědělství nás uživí. Nemyslím si to, je nás příliš mnoho. Byl by to riskantní experiment. Plánovaných evropských 30 % plochy vyčleněných pro Bio je podle mě slušný kompromis. A když se zasazuji o rybníky bez fosforu a bez postřiků, myslím tím zamezení nadužívání a zamezení erozi. Přece to nestojí tak, že buď na budoucích, doufám maximálně 70% konvenčních polí budeme úplně bez chemie, nebo budeme naopak prolívat pole roundapem. Můžeme používat chemii když je to opravdu nezbytné. Mimochodem, v budoucnu, až nám dojde fosfor, stejně na bio budou muset přejít všichni…. A bude to průšvih. Možná nás zachrání šlechtění metodou crisper. Nebo jiná biotechnologie.
Pan Machaček správně upozorňuje že systém života PKP (pole, kostel, postel) není pro přemýšlení o životě vhodný. Osvobození od fyzické práce a podřízenosti kostelu nám mělo pomoci (osobně rozlišuji striktně kostel a víru jako dva někdy těžko slučitelné pojmy). Ale uvrhlo nás to do nového PKP (počítač, komerce, postel). A mnoho lidí v honbě za komercí zanedbává i tu postel a pro samé přemýšlení kde ještě vydělat zapomněli na vyšší poslání člověka.
Doufám, že jsem se zhruba vyjádřil ke všem připomínkám. Tedy nemíním reagovat na invektivy typu: že jsem nedouk, že přináším jen snůšku nesmyslů a tak. Někteří diskutující mají asi problém s osobní integritou a na sítě se chodí vybít z frustrací. Těm vzkazuji, že si z nich těžkou hlavu nedělám. Naopak děkuji za podporu i věcnou kritiku. Slibuji, že si nastuduji i experiment ze Srí Lanky s Bio – to byla pro mě nová informace. Jelikož začíná jarní počasí, tak budu již pracovat ve volném čase na samozásobitelském a pokusném bio políčku, tak už se diskuse dál účastnit nebudu. Tak s chutí do mě 😊
A taky musím vyčistit přes 100 ptačích budek. Je to ale frustrující práce. Před 20 lety, když jsem je vyvěsil, byly všechny plné, některé i 2 x za hnízdní sezónu. Dnes je obsazených asi 30%. Změnou krajiny a kolapsem ekosystému to určitě nebude, že ne? Hledám jiný důvod a asi jsem ho našel. Moje budky už se ptákům nelíbí – hlavně cca desítka párů lejsků na mě úplně zanevřela.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 17:52 Reaguje na Radomír Vaněk
Váš shrnující příspěvek nezklamal a opět jste mě jen o to více utvrdil v názoru, že o zemědělství víte velké kulové. Píšu to natvrdo, ale je to tak. Rozhodně netrpím problémem s osobní integritou a na Ekolist chodím z důvodu, abych se snažil osvětlit laikům bludy, které lidé jako vy zde šíříte.
Nemá cenu se zase dopodrobna rozepisovat ke všemu, tak jen namátkou- samozřejmě, že vyjadřovat se k zemědělství můžou všichni, ale těm, kteří o něm nemají ani pru, by neškodila daleko větší pokora a ne se vyjadřovat ultimativně jako by byli praotci všech sedláků, když se svými názory, mírně řečeno, jsou zde za trouby. To za prvé.
Za druhé- jste úplně mimo s dotacemi- vážený pane, dotace, jestli jste ještě nezjistil, slouží v první řadě k narovnání ceny, o kterou nás po dlouhá léta výkupní organizace a obchodníci okrádají a tudíž k udržování sociálního smíru v oblasti potravin. Žádné udržování krajiny !
Za třetí- píšete, že nastříkat chemii pod okna je správný agrotechnický postup? Kde jste přišel na takovou blbinu?? Jen idiot udělá něco takového!
Za čtvrté- co to melete o hluboké orbě, studoval jste alespoň okrajově základní agrotechniku?
Za páté- fosfor- je vám známo, že rozhodné znečištění není z polí, ale z průmyslových vod?
Za šesté- nesmysly o stutoxu- jak dlouho zde budete ještě šířit tyto vyvrácené lži?
A za sedmé - jestli považujete výsledky posledních desetiletí za tristní, tak je to právě díky takovým nedoukům, jako jste vy a bludům, které tady šíříte. nemějte obavy, mě osobně učili opravdoví mistři svého řemesla, což se o vás bohužel říci nedá a z vašich článků to jasně vyplývá. Že nejsme potravinové soběstační, za to nemůžou zemědělci, ale politická sebranka, která tuto zemi 30 let vede. Tam a nikde jinde hledejte příčiny současného stavu zemědělství.
Hodně věcí jsem ještě vynechal, ale nebudu již dále plýtvat svým časem ani energií.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.2.2022 18:01 Reaguje na pavel peregrin
A jen ještě dovětek- i po 40 letech praxe se zajímám o novinky a mnohé uplatňuji i na našich polích, namátkou využití bakterií a hub v ochraně rostlin. Jenže po těch 40 letech jsem asi i schopen pochopit, co má pro zemědělství opravdový přínos a co se přínosem jen tváří. To jen pro informaci pro p.Vaňka, aby si nemyslel, že takový člověk by měl již pouze bilancovat.
Odpovědět
MR

Martin ROUTA

11.2.2022 14:06 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den, ad 7:a jaké výsledky posledních desetiletí považujete za dobré, potravinová soběstačnost se snižuje, půda se ničí, hmyz mizí, vesnice se vylidňují....snad jen s těmi hnojivy se to tak nepřehání a dají se sehnat bio potraviny. (které jsou většinou doménou malých farmářů) . A co se týká cen zemědělské půdy tu vyšroubovaly do nesmyslných výšin ty velké agrokoncerny, které teď tvrdí, že sotva vyžijí a budou muset zdražovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2022 16:45 Reaguje na Martin ROUTA
Já je nepovažuji za dobré, to byste si špatně vyložil, ale za to nemůžou zemědělci, nýbrž nesmyslná a diletentská agrární politika představitelů státu.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.2.2022 17:11 Reaguje na Martin ROUTA
No, nepřehání se to nejen s hnojivy, ale ani s přípravky na ochranu rostlin. U těch patříme k zemím, které je v EU užívají nejméně. Takoví Holanďané nebo Belgičané jich použijí 2 - 4 x tolik, než my (plus Němci, Francouzi atd.). Hmyz mizí po celém světě i v oblastech, které jsou naprosto bez použití jakýchkoliv přípravků na ochranu rostlin. Hmyz mizí i Rakušanům, kteří jsou nám dáváni za vzor v hospodaření. Kupodivu Rakousko žraly v uplynulých dvou letech přemnožené myši úplně stejně, jako naši zemi, malá políčka byla houby platná.
K vylidnění vesnic došlo v obrovské vlně po revoluci, kdy bylo likvidováno zemědělské hospodaření v družstvech a státních statcích, zanikly doly, textilky, sklářský průmysl, takže obyvatelé přišli o zaměstnání. Následovaly služby a obchod. Náhrada pracovních míst v tak masivním množství dostupná z venkovských oblastí nevznikla a lidé logicky odešli do měst. To není vina zemědělců. Naopak dnes se do vesnic lidé stěhují. Bohužel to jsou lidé zvyklí na městský komfort, kteří zase jezdí za prací obvykle do města a na vsi převážně jen přespávají (a komplikují svými stížnostmi zemědělcům život). Co se týká ceny půdy, tu vyšroubovala vidina snadného získání peněz za nájem od zemědělců (dostávají dotace, tak proč by je z nich majitel půdy nevytáhl) nebo snadného získání dotací za nicnedělání (podmínky získání SAPS jsou jednoduché). Navíc se půda ukázala jako bezpečné úložiště peněz vydělaných v jiných oborech, takže půdu ve velkém skupují lidé a skupiny, které disponují naprosto jinými zdroji, než zemědělci nebo běžný občan. To také není vina zemědělců. Vysoké nájmy a ceny za půdu platí právě zemědělci. Zemědělci nejsou generální viníci všeho, co se vám na současném světě nelíbí. Chce to se rozhlížet trochu více ze široka.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.2.2022 17:15 Reaguje na Marcela Jezberová
PS: podmínky získání SAPS jsou jednoduché pro toho, kdo nic nevyrábí. Pokud opravdu hospodaříte, vyrábíte a ještě máte živočišnou výrobu, tak už na vás podmínky SAPS, greeningu, DZES a PPH vytvářejí vysoké nároky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2022 17:31 Reaguje na Marcela Jezberová
Mě se vždycky líbí, jak se jako negativní vzor v užívání pesticidů užívá Holandsko, přitom se opomíjí poznamenat, že Holandsko je tuším druhým největším exportérem potravin na světě, to potom ta míra užívání pesticidů 2x tolik než u nás nevypadá tak bombasticky, že ano? Taktéž se zapomíná na fakt, že masivně investují do výzkumu a vývoje biologické ochrany rostlin a jsou v tomto oboru světovým leaderem.
Buďme prosím objektivní
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2022 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
Holanďané měli půdy zničené již v 80. letech minulého století, to je tvrdý fakt. A přesto vyrábí vesele dál, takže stesky našich "ekologů" jsou asi trochu mimo mísu, že? Navíc to není 2x, ale 4-5x více pesticidů. Ale v zájmu objektivity nejmenujme jen Holandsko, ale Belgii, Francii, Německo, rekordmana Itálii- ty všechny jsou nám dávány neználky za vzor a přitom míra zatížení pesticidy je u nich neskonale větší než u nás. Když objektivně, tak objektivně.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.2.2022 11:36 Reaguje na Jakub Graňák
Takže výroba potravin ospravedlňuje vysoké používání pesticidů v Holandsku, ale u nás je výroba potravin skoro zločin, protože jsou při ní používány pesticidy v násobně menších dávkách, než Holandsku? Už v tom máte trochu hokej.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.2.2022 11:49 Reaguje na Jakub Graňák
Holanďani jsou mistři v exportu nadužívání pesticidů do zemí, kde nakupují zemědělské podniky - v ČR s tím máme zkušenosti. Například Belgičané si stěžuji na holandské zemědělce, kteří u nich koupili farmy, že používají příliš mnoho dusíkatých hnojiv a zhoršují tím kvalitu vody. Stížnost zazněla v evropské zemědělské organizaci, která sdružuje zástupce zemědělců z celé Evropy. Ne, Holanďané opravdu nejsou vhodným příkladem šetrných zemědělců.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.2.2022 11:04 Reaguje na Marcela Jezberová
To tedy nejsou. Holanďané, Němci (nitráty), Italové (pesticidy v salátu), Poláci (těžké kovy v zelenině)...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.2.2022 19:14 Reaguje na Radomír Vaněk
Pane Vaňku, zmínil jste mé jméno se souvislostí s dravci. Možná jsem to neuvedl na správnou míru, mohl jsem říci spíše ptactvo. Každopádně lze vidět, že v situaci hraboší kalamity nemáte vůbec žádné znalosti. Protože kdyby jste Bulhary znal, věděl by jste, že ty dravci se tam skutečně vyskytují, ale co dodám navíc, když jsme orali, tak se za pluhem slétali zcela jistě stovky racků, kteří je přebírali, jak na tržišti .Myslíte si, že stovky, skoro tisíce ptáků kalamitu zmírnili? Naopak snížili jejich populaci na únosnou mez tak, aby se mezi nimi nešířili choroby a nastal tak při zásevu nový populační boom, který místo jedné úrody, zničil rovnou dvě.

Přidám ještě hlubokou orbu. Lze vidět, že opět problematice vůbec nerozumíte, ba dokonce lžete. Já zažil dokonce rigolační orbu na 60 - 70 cm v pásech vinohradů, které jsou rozděleny remízky, malými poli a právě pásy vinohradu a věřte nevěřte, odnos zeminy byl asi takový, že při 50 mm dešti bylo na polnačce 20 cm půdy odnosu.

Co se týče závlah, zde z vás sálá velká neznalost. Zelinářů, ovocnářů bývalo poměrně dost, avšak právě zavlažovaným konkurentům z Rakouska, ci Číny nemohou konkurovat, tak to prostě je. Rakousko například, když už vás tu musím školit chtělo potravinovou soběstačnost co se týče zeleniny a ovoce a proto vybudovalo k Vídni 100 000 ha závlah za vlastní a nyní je zemědělci využívají zdarma. Tento poznatek se váže i k tomu, že jsme nedosáhli soběstačnosti, možná asi proto, protože všichni do zemědělství pindaj, tak asi jako vy a zbla tomu rozumí, žádná vláda nechtěla nikdy opravdu udělat razantní krok k soběstačnosti jako ta Rakouská.

Co se týče velikosti polí a početnosti hmyzu, tak nevím, kam menší políčka dovedli hmyz v Polsku, Rakousku, Francii, Německu apod.? Do stejné zádele, takže asi tak.

K tomu, jestli se někdo může či nesmí vyjadřovat k zemědělství dodám opravdu jen jedno. Vyjadřovat by se měl vždy člověk rozumný, člověk který se snaží získat alespon nějaké informace o tom co a jak. Například pan Graňák a pan Zvářal vedou velmi místné diskuze, se kterými povětšinou souhlasím a tito pánové zaujímají spíše postoj protistrany současnému zemědělství. Vy se momentálně s vaším vyjadřováním a neznalostí řadíte do kategorie Hanzal. Tedy pindal bez znalosti a tací lidé by se opravdu k zemědělství neměli vyjadřovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.2.2022 09:31 Reaguje na Radomír Vaněk
Dobrý den p. Vaňku, mám podobný názor jako p. Peregrin a Souček, ale laicky. Také je dobré se po letech masáže o zlém socíku jet podívat za hranice. Družstva – existují, fungují, není to sprosté slovo, zřejmě ani dělba práce není sprostý výraz, dotace a dumping - vždy se na něj najdou cesty, navíc je sedlák vážený volič. Agrobaroni - podnikatelé v zemědělství je český vynález? Hmyz – opravdu ho za hranicí Cech není víc. Možné důvody už tu lidé psali – sterilní krajina, sucho… . Chemizace – proč tedy patří zdejší potraviny ke kvalitnějším v rámci EU? Neznám odpověd, možná je to šikovnými zemědělci. Intenzifikace zemědělství – ta se kritizovala už od 80ek. A je tu zemědělství po 32 letech tedy méně intenzifikované a správnější? Fosforu ve spodních vodách se nelekejte. Toho se z vod zbavíte srážením jednoduše. Spíš se kritizovávalo hodně umělých hnojiv a málo hnoje, a pesticidy. A nezlepšilo se to? Tak crispr se nyní řadí do šlechtitelství? Nepodařilo se šlechtitelství úplně zničit, tak se budou ohýbat pojmy, to je ale problém i jinde.
Odpovědět
ZK

Zan K.

27.2.2022 13:03
Vážení. Je třeba si uvědomit, že za všechno se platí. A pochopitelně ne penězi ale prací a vlastní nepohodičkou. A to platí i v zemědělství. Postačí se podívat, kolik lidí dříve pracovalo v zemědělství a kolik je jich tam dnes. A to nemyslím prosím středověk. Pochopitelně se ten úbytek nahrazuje technikou a chemií. Možná někde i biologií, i když se o tom nikde nepíše. Příroda i půda je živý organizmus a jako takový musí být správně živen. A my bohužel zatím živíme jen sami sebe a čím dál tím víc onou chemií. Nevím, jak by se všichni tvářili kdyby k jídlu dostávali místo chleba a masa nějaké umělé hmoty. Či jako oni pohádkoví čerti přímo uhlí, vápno, a hořčíkové a jiné rudy. Tak se zamyslete - a Dobrou chuť...
Odpovědět
ZK

Zan K.

27.2.2022 13:17
Vážení. Je třeba si uvědomit, že za všechno se platí. A pochopitelně ne penězi ale prací a vlastní nepohodičkou. A to platí i v zemědělství. Postačí se podívat, kolik lidí dříve pracovalo v zemědělství a kolik je jich tam dnes. A to nemyslím prosím středověk. Pochopitelně se ten úbytek nahrazuje technikou a chemií. Možná někde i biologií, i když se o tom nikde nepíše. Příroda i půda je živý organizmus a jako takový musí být správně živen. A my bohužel zatím živíme jen sami sebe a čím dál tím víc onou chemií. Nevím, jak by se všichni tvářili kdyby k jídlu dostávali místo chleba a masa nějaké umělé hmoty. Či jako oni pohádkoví čerti přímo uhlí, vápno, a hořčíkové a jiné rudy. Tak se zamyslete - a Dobrou chuť...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist