Radomír Vaněk: Nevěřme agrárním baronům
Je nepřijatelné, aby i dále pokračoval stav, kdy za peníze daňových poplatníků, tedy občanů, se dotace podílely na chemizaci nejen polí, ale celé krajiny včetně vodních zdrojů, aby se dále zhoršovala úrodnost půdy jejím utužováním a snižováním obsahu organické hmoty, likvidací půdních mikroorganizmů . Tyto fatální dopady nelze zdůvodňovat neopodstatněnými tvrzeními jako jsou dopady na soběstačnost v zásobování potravinami. Jak je vidět na příkladu Polska, k takovým katastrofickým vizím není důvod.
Jak by jinak bylo možné, že všichni u nás ve Slezsku jezdí nakupovat potraviny do Polska, protože jsou tam o třetinu i polovinu levnější? Jsou levnější proto, že majitelé jejich malých farem jezdí v traktorech a sami manuálně pracují, zatímco naši velkozemědělci jezdí ve svých limuzínách lobovat na ministerstva. A místo lidí krmí svoje bioplynky. Za cenu přechemizovaných polí a vod, protože je zajímá jen dnešek. Sedláci tomu říkali „bohatý otec – chudý syn“.
Typický byl jejich přístup k řešení loňského kolapsu ekosystému, přemnožení hrabošů. Kolapsu, který sami způsobili neodpovědným obděláváním nehorázně velkých lánů bez hluboké orby a bez remízků pro predátory. Místo změny hospodaření prosazovali volné rozhazovaní jedu stutox po polích a trávili tak i poslední zbytky dravců, kteří by byli schopni s kalamitou pomoci.
Stačí si připomenout debatu mezi panem Vermouzkem z ČSO a panem Pýchou ze Zemědělského svazu, ve které pan Pýcha obhajoval nutnost rozhazovat jed přímo na pole, protože je to ekonomičtější a rychlejší. A popíral důkazy – pitvy mrtvých dravců, kteří byli prokazatelně touto barbarskou metodou zabiti. Nikoho z Asociace soukromého zemědělství by taková zvrhlost nenapadla. I proto si malí sedláci zaslouží větší podporu než velcí chemici a traviči.
Nesnažme se o potravinovou soběstačnost za jakoukoliv cenu dnes. Dnes jsou potraviny všude za tak nízké ceny, jako už nikdy v budoucnu nebudou. Snažme se o potravinovou soběstačnost na generace dopředu. Jestliže si dnes necháme spláchnout půdu do rybníků a zaneřádit spodní vody fosforem a pesticidy při honbě za vyšším výnosem o tunu pšenice na hektar, budou příští generace hladovět nebo žebrat o potravinovou pomoc ze zemí, které se chovaly odpovědněji.
Současná vláda dostala důvěru ve volbách i proto, že jasně deklarovala nutnost změny zemědělských dotací. Přejme jí v tomto snažení úspěch a naplnění vládního prohlášení. Vyjadřuji jí plnou podporu v tomto snažení, bude ji potřebovat.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (109)
pavel peregrin
9.2.2022 07:15Nemá cenu se rozepisovat o dalších nesmyslech v tomto článku, to by bylo na dlouhé a halvně pro lidi jeho typu zbytečné, ale jedno mohu konstatovat- autor zde předvedl vrcholný výkon diletantismu.
Miroslav Vinkler
9.2.2022 08:56 Reaguje na pavel peregrina) V roce 2021 Srí Lanka zahájila první program „100% ekologického zemědělství“ a v červnu 2021 zavedla celostátní zákaz anorganických hnojiv a pesticidů. Do září 2021 zažila Srí Lanka masivní pokles zemědělské produkce až o 50 % a nedostatek potravin. Situace v čajovém průmyslu byla popsána jako kritická, přičemž zemědělství v rámci ekologického programu bylo popisováno jako desetkrát dražší a produkovalo polovinu bývalých výnosu farmářů.
Co vy na to ?
b)/p.Peregrin/ Černozemě z Jižní Moravy téměř vymizely, škody se odhadují na desítky mld. Kč , a to se zde hospodařilo "po vašem". Z pohledu eroze a utužení půdy patří ČR smutný primát v EU. Díky tomu schází v krajině cca 3.4 mld m3 vody a půdní život je silně ohrožený.
Kde se tedy udělaly chyby v hospodaření s půdou, když uvádíte "Hospodaří se všude stejně, používá se stejná agrochemie, stejné pracovní postupy" ?
pavel peregrin
9.2.2022 10:05 Reaguje na Miroslav VinklerJenže zemědělství ČR není zdaleka jen jižní Morava a dá se říci, že i z ní se jedná o pouze určitou oblast.
Autor článku popisuje katastrofální stav celého zemědělství a půd, což se vůbec nezakládá na pravdě a je to pouze tendenční článek. O ostatním se nemá cenu vůbec rozepisovat.
Karel Pavelka
9.2.2022 10:18 Reaguje na pavel peregrinVladimír Pícha
9.2.2022 10:44 Reaguje na Karel PavelkaVladimír Pícha
9.2.2022 10:47 Reaguje na Karel Pavelkapavel peregrin
9.2.2022 11:13 Reaguje na Karel PavelkaPavel Hanzl
15.2.2022 11:23 Reaguje na pavel peregrinKatka Pazderů
9.2.2022 11:34 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
12.2.2022 12:16 Reaguje na Katka PazderůPavel Hanzl
9.2.2022 16:17 Reaguje na Miroslav Vinklerůcelostátní zákaz anorganických hnojiv a pesticidů".
Jaroslav Řezáč
12.2.2022 12:13 Reaguje na Miroslav Vinklerorb slavík
9.2.2022 08:37Jiří S
9.2.2022 10:12 Reaguje na orb slavíkNapříklad uvedu, náš podnik silná živočišná a brambory, to je takový základ pro dobrou půdu. Když u nás chodil kontrolor UKZUZ tak se nestačil jen divit, kam kopl, tam žížala. Pak jen dodal mezi ústy, že náš soused, soukromní asi 250 ha, tam by žížalu nepohledal a přitom my jsme 10 x větší než on. Takže s tím, že velký podnik je špatně a malý dobře, to je taky snůška. Stačí přece chodit a po polích se dívat, jak říkáte, jen nesmíte oči přimhuřovat, tam kde se vám to pocitově zdá lepší.
Karel Pavelka
9.2.2022 10:19 Reaguje na Jiří SVladimír Pícha
9.2.2022 10:41 Reaguje na Karel PavelkaJiří S
9.2.2022 11:01 Reaguje na Karel PavelkaTom Blaha
9.2.2022 14:20 Reaguje na Jiří SJiří S
9.2.2022 21:43 Reaguje na Tom BlahaMarek Drápal
10.2.2022 08:48 Reaguje na Jiří SJiří S
10.2.2022 09:07 Reaguje na Marek DrápalJiří S
10.2.2022 09:11 Reaguje na Marek DrápalMarcela Jezberová
9.2.2022 08:39Kolem Stutoxu si to autor vycucal z prstu, stačí se podívat na informace ze SVS ČR a UKZUZ. Soukromí zemědělci aplikovali Stutox stejně jako právnické osoby, pokud to bylo nezbytné. Hromadné otravy dravců se neobjevily, což konstatovala i SVS ČR.
Jak se projevuje současná politika už začíná být vidět. Pidifarem, které nevyrábějí, ale čerpají dotace, bude asi opravdu víc (zajímavé je, že o dělení podniku se zajímají podstatně více malí farmáři, než velcí). Otázka je, k čemu to bude dobré.
Karel Pavelka
9.2.2022 10:20 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
9.2.2022 10:42 Reaguje na Karel PavelkaJiří S
9.2.2022 11:05 Reaguje na Karel PavelkaRichard Vacek
9.2.2022 09:34pavel peregrin
9.2.2022 10:13 Reaguje na Richard VacekKarel Pavelka
9.2.2022 10:15 Reaguje na Richard VacekMarcela Jezberová
9.2.2022 10:43 Reaguje na Karel PavelkaRichard Toman
9.2.2022 10:58 Reaguje na Karel PavelkaJiří S
9.2.2022 11:06 Reaguje na Karel PavelkaVojtěch Hrouda
9.2.2022 10:56Domnívám se, že téma, o kterém napsal pan Radomír Vaněk, se netýká pouze zemědělců. Je to téma celospolečenské a občanské, případně rodičovské, protože naše příroda bude, jak doufám, zdravě a udržitelně živit i moje děti a jejich děti a jejich děti ...
K článku pana Vaňka a názoru pana Peregrina: Mám podobný názor jako pan Vaněk, byť bych ho zřejmě vyjádřil trochu smířlivěji ke komunitě lidí, kteří pracují ve "velkoplošném" zemědělství či velkých zemědělských podnicích. Řada z nich jistě dělá svou práci odpovědně a nemá v úmyslu naší krajině škodit. Kritický jsem, stejně jako pan Vaněk, k přetrvávajícímu systému, který se opravdu, dle mého, zatím nezmodernizoval (v dobrém smyslu toho slova), to jest nesplňuje ani náhodou parametry udržitelnosti.
Takže, pane Peregrini, diskutovaný článek pana Vaňka, rozhodně není "snůška nesmyslů" od A až do Z". Pokud jste zemědělec nebo zemědělský odborník (což bohužel neuvádíte, nepředstavil jste se), jistě sám - po rozmyšlení všech uvedených argumentů pana Vaňka - musíte uznat, že má v mnohém pravdu. Daleko užitečnější než všechno šmahem označit za nesmysl a diletantizmus by bylo, kdybyste konstruktivně rozdělil argumenty, alespoň stručně a zjednodušeně, na ty, které jsou objektivně pravdivé (eroze, degradace půdy, kontaminace podzemních i povrchových vod následkem chemizace zemědělství, zatím ne příliš viditelná revitalizace silně degradované krajiny a jejích přírodních "systémů", střízlivý pohled na poplašné "strašení" potravinovou chudobou apod.) a ty, které jsou, z vašeho pohledu, nepřesné nebo zavádějící. Dá se argumentovat, citovat ověřitelné zdroje, dá se diskutovat s chladnou hlavou a s jistou úctou k názorovému oponentovi.
Stejný neduh, tedy strategie "útok, dehonestace, argumentace z pozice síly", žel přetrvává v postupu Agrární komory a dalších organizací zastupujících zemědělské velkopodniky a velkopodnikatele. Moc to nechápu, protože "malí" sedláci a "velké" zemědělské podniky by měly být v kolegiální vztahu. Jde jim přece o totéž, o přírodně i ekonomicky udržitelné zemědělství. Nebo ne?
S přátelským pozdravem
Vojtěch Hrouda, váš spoluobčan
Miroslav Vinkler
9.2.2022 11:34 Reaguje na Vojtěch HroudaTo by si ovšem EU musela udělat jasno v účtech a začít by mohla přijetím směrnice o půdě, obdobně jak je to u vody nebo ovzduší.
Proč příslušná směrnice není je také zajímavý exkurz do bruselského podzemí - tlak výrobců agrochemikálií , osiva a nadnárodních potravinářských řetězců.
Pokud není jasně definován veřejný zájem na ochraně krajiny a péči o ni jako č.1 v zemědělství, tak se nemáme o čem bavit. Vše ostatní jsou bohaprázdné floskule , které mají schovat toto pokrytectví.
To by ovšem předpokládalo stejně silný veřejný zájem jako je tomu u gryndýlu a tady narazila kosa na kámen. Nedá se na tom vydělat, naopak muselo by se silně dotovat. Takže se téměř nic dělat nebude a zůstaneme jako vždy u mlácení prázdné slámy. (postačí se podívat na kapitolu biodiverzita u gryndýlu a porovnat s realitou - zase nic.
pavel peregrin
9.2.2022 11:36 Reaguje na Vojtěch HroudaNa stránkách Ekolistu se vyskytuji již delší dobu, ale jen tedy pro vaši informaci- jsem provozní agronom s téměř 40 letou praxí a věřte mi, že na první pohled jsem zde schopen poznat, kdo opravdu o zemědělství něco ví a kdo jen hloupě, ideologicky žvaní, bez nějakých alespoň hlubších znalostí, nedejbože příslušného vzdělání a hlavně praxe!(jsem přesvědčený ateista!-jen poznámka)
Rozebírat bod po bodu tento článek se mi opravdu nechce, ne snad proto, že nemám odpověď, ale z důvodu, které jsem napsal výše.
A jen pro vaši představu- naše zemědělství bylo zaprodáno, rozbito po převratu v roce 89, vyměněno za automobilový průmysl, ve vedení ministerstva se střídají lidé, kterým vůbec o nějaké naše zemědělství nejde, ale jen a vždy o svoje prebendy. Zemědělství v ČR je nechtěné dítě , přes všechny proklamace a plky, co vycházejí z úst čelných představitelů.
Tolik tedy k vašemu příspěvku, opravdu se nemá cenu více rozepisovat.
Vladimír Kavka
9.2.2022 13:51 Reaguje na pavel peregrinVojtěch Hrouda
9.2.2022 14:33 Reaguje na Vladimír Kavkanení mi úplně jasné, jestli jste tím "ideologickým blábolením" a tím, že "likvidace zemědělství vstoupila do hlav obyvatel" myslel i to, že by se do tak výsostně odborné problematiky, jakou je zemědělství, neměli plést zemědělsky negramotní občané.
Pokud jste to tak myslel, tak bych si dovolil nesouhlasit. Zemědělství, jako sektor snad nejvíce ovlivňující podobu krajiny, kvalitu vody, stav biodiverzity ... nebo prostě přírodu a tedy život všech(!) obyvatel naší země, přece není pouze odbornou doménou zemědělců.
Ani není pravda, že pouze zemědělec odborník a praktik (odborností a praxí žádných skutečných odborníků a praktiků neopovrhuji, ba naopak si jí vážím) má právo se vyjadřovat k tomuto gruntu života v naší zemi, kterým zemědělství je.
S odpuštěním, shrnout veškeré jiné úhly pohledu na společné a společenské téma do klišé nazvaného "blábolení" nebo "zelená ideologie", není dle mého na místě.
Tedy pokud se nepletu, samozřejmě ...
V. Hrouda
pavel peregrin
9.2.2022 15:50 Reaguje na Vojtěch HroudaNa tom by nebylo nic špatného a v tom s vámi souhlasím, ale bylo by velice záhodno, kdyby tak činili s daleko větší mírou pokory a spíše formou dotazů. Stejně tak činím ve velké většině i já (připouštím, že občas i mě něco nevhodného ujede) v případě, že se diskutuje na téma, které mi je profesně vzdálené, namátkou energie.
Přesně v tom tkví veliký rozdíl mezi zapojením se laické veřejnosti do odborné debaty. Nikdo se nemůže divit, když někdo takový, místo aby se normálně zeptal, proč ono a ne tamto, přijde s hotovou věcí, vystupuje, jako by snědl všechnu moudrost světa a přitom, s odpuštěním, ze sebe před námi praktiky dělá vola. Snad vám toto mé vysvětlení postačí.
Majka Kletečková
9.2.2022 21:48 Reaguje na Vojtěch Hrouda„Zemědělství, jako sektor snad nejvíce ovlivňující podobu krajiny, kvalitu vody, stav biodiverzity ... nebo prostě přírodu a tedy život všech(!) obyvatel naší země, přece není pouze odbornou doménou zemědělců.
Ani není pravda, že pouze zemědělec odborník a praktik ... má právo se vyjadřovat k tomuto gruntu života v naší zemi, kterým zemědělství je.“
pavel peregrin
9.2.2022 15:41 Reaguje na Vladimír KavkaMichal Chadim
9.2.2022 17:19 Reaguje na pavel peregrinVe vedení ministerstev se od roku 90 většinou střídají lidé, kterým jde hlavně o presperitu jejich nebo spřátelených velkých agrofirem. Takže vlasně jim jde o zemědělství, o takové, jaké tady máme.
Jiří S
9.2.2022 21:47 Reaguje na Michal ChadimMichal Chadim
10.2.2022 12:21 Reaguje na Jiří SJiří S
10.2.2022 14:27 Reaguje na Michal ChadimJiří S
9.2.2022 11:38 Reaguje na Vojtěch Hroudaad 1) Polsko a Rakousko jsou velmi specifické země co se dotační politiky týče, například Rakousko v oblasti zelinářství a ovocnářství poskytuje zadarmo komplet závlahy. V Polsku například neplatí sociální a zdravotní. Stručně pro pochopení, jejich potraviny mohou být levnější z toho důvodu, že těmito podporami mají buď nižší náklady, nebo dorovnává tímto stát prodělek z obchodu, tomu se říká dumpingové ceny a těm tolik nedotovaní čeští zemědělci, kteří jsou oproti sousedům velmi znevýhodněni musejí nějak utržit i za cenu ztrát, tak aby byly potraviny stále levné.
ad 2) agrární komora a spolky určitě za tento stav zcela nemůžou, i když si třeba někteří na tom přihřáli svoji polívčičku, to nelze popřít. Polistopadová politika byla spíše vedena špatně různými stranami, at už zleva či zprava. Překvapivě když tvrdíte, že ministr Toman je špatný a dělal kosmetické úpravy, tak v porovnání s až opěvovaným ministrem Jurečkou to je jako porovnat trabant a porsche. Ministr Jurečka byl zdaleka nejhorší. Toman dával aspoň něco, i když by se dalo souhlasit, že to pro přírodu jest stále málo.
ad 3) opět to Polsko, není pravdou, že by tam byl stav lepší. K podobným procesům, jako je u nás dochází i v okolních státech a to měrou stejnou, či větší, naopak chemizace v ČR je výrazně nižší, vody již takřka nejsou znečištěny a pokud ano, tak jsou to přípravky s extrémně dlouhým rozpadem, které jsou již třeba i desetiletí zakázány. V tomto dochází k hysterii. Pokud by se aspon nějak nepodporovalo podle vás to špatné zemědělství, pak by české podniky skončily, došlo by k nárůstu odkupu půd právě těmi největšími a cizím kapitálem, pokud je vám problematika hospodaření cizích lidí na našich polí aspon trochu známa, pak by jste byl ještě rád, když by se ti čeští chemici vrátili.
ad 4) Polsko již doufám chápete z toho co jsem psal. Jinak rozhodně nikdo ve svých limuzínách nejezdí, to ani velké podniky opravdu nemají, možná tak Babiš s Večeřou. Bioplynové stanice nám s řepkou byly předhozeny od EU, aby se české zemědělství kompletně nevzbouřilo, když došlo na kvóty například u řepy, když také došlo k tomu, že začali podporovat více své zemědělce a to obzvláště v živočišné výrobě, v tom je západ přeborník, tudíž skončila naše živka a pochopili, že nám musí něco aspon pro přežití dát. Tudíž to byla řepka a bioplynové stanice a jako každý kdo nechce, aby zbankrotoval, musel se i český zemědělec zachovat tržně. Tudíž takto.
ad 5) ke kolapsu ekosystému samozřejmě nedošlo, k přemnožení hrabošů dochází zhruba 1x za 4 - 6 let a je to přirozený jev tohoto živočicha. K většímu výskytu došlo právě v oblastech kde byly meze, lesíky, čím větší lán, tím k menšímu poškození docházelo. Dravců, kteří jsou v dnešní době v některých oblastech přemnoženi, tak nedokázali eliminovat vůbec nic, viz ZD Bulhary, všude berličky, všude černá obloha a stejně zabral až stutox. Hluboká orba je jen mýtus, který zelení vytáhli. Pokud někdo oře, tak v porovnání s minulostí, tedy malými sedláky a konmi a dvojáky pluhy, už klasická orba střední je v porovnání vlastně hluboká. Orbu provádí velké množství podniku, viz opět ty Bulhary, podle mne orba na 20 - 30 cm kterou provádí se dá považovat za tu co vy chcete, víc to nemá ani smysl a rozhodně nebyla ničím dostačujícím a nic neeliminovala. Co se týče orby a minimalizace, tak právě výzkumy a ekologové dlouhé roky tvrdili, že právě orba je pro erozi půdu tím nejhorším, naopak minimalizace byla spásou, do které byly mnohé podniky dotlačeni, ted se zase mluví samozřejmě jinak.
ad 6) To že Vermouzek něco tvrdí, neznamená to, že to je správně, Olomoučtí vědci, kteří se podíleli na vývoji Stutoxu potvrzují, že rozhod plošně vede naopak k mnohem menším otravám. Myši jsou tvorové čistotní a Stutox v děrách vyhrabují ven a nežerou ho, tudíž je to neefektivní. Mám pocit že myslíte otravu z podniku u Brna, kde uhynul 1 dravec a 2 zajíci. Tam byl naopak zjištěn nedostatek při aplikace ručně, kdy lidi, jako tvorové líni, v podstatě brigádníci, protože nikdo jiný by to nedělal, když už se jim nechtělo tak Stutox vysypaly na hromádky, ty jsou snadno k nalezení a proto došlo k otravě. Naopak při rozhozu dochází k takovému rozložení jednotlivých granulí že je dokáží posbírat právě jenom myši a naopak dravci a zajíci je nedokáží vysbírat v takovém počtu, aby se otrávili.
ad 7,8) O potravinovou soběstačnost se bohužel musíme snažit již dnes a i v budoucnu, jak píšete. Protože pokud dojde k prodeji podniků, či družstev do cizího kapitálu a ještě více k agrobaronům tak věřte nevěřte se to projeví na ceně našich potravin. Budou si moci diktovat ceny a podobně, jak se již děje když od zemědělce odbírá supermarket. Ke splachům fosforu a půdy již dochází sporadicky, nepopírám že nedochází, ale takovéto záležitosti by se vždy měli řešit konkrétně a jednotlivě s odborníky, viz pitná voda pro Prahu, dobře příklady jsou již dnes znát. Vláda dostala v tomto hlavně důvěru, protože umí omámit krásným slovem, viz pan premiér Fiala, který umí hovořit o ničem dlouhé minuty. Vzhledem k tomu, že téma zemědělství je líbivé, jde přece o naši budoucnost a všichni si myslí, že je to jednoduché, kdyt jsou to jen hloupí zemědělci, tak pomocí ASZ a ekologických organizací, které jsou v minoritě a dostávají mnohem více prostoru v médiích dokázali vytvořit obraz něčeho extrémně špatného, ale jen s vlivem přesunu peněz tak, aby si přišli na své. Například pan Jurečka, který jakože dal svůj 1/2 podíl bratrovi, aby nebyl ve střetu zájmu, je to v podstatě to samé jako Babiš, nic se u něj nezměnilo. Tak již ,,diverzifikoval,, svých 800 ha, tak aby dostal co nejvíce dotací. Vláda tak akorát křivý systém dotací, které byly rozdány relativně spravedlivě ve prospěch svých kamarádů v zákrytu jakože dobré vůle pro přírodu a budoucnost, což není pravda.
Přeji hezký den
Vojtěch Hrouda
9.2.2022 11:45 Reaguje na Jiří Sděkuji vám za argumentaci a věcný komentář. Rád si jej později v klidu přečtu a budu o vašich argumentech přemýšlet, stejně jako o jiných v celé diskuzi. Jsem rád, že lze tyto internetové diskuze obracet z emotivní do faktické roviny
V. Hrouda
Jiří S
9.2.2022 12:29 Reaguje na Vojtěch HroudaJ.S.
Jakub Graňák
9.2.2022 12:53 Reaguje na Jiří SZ těch emocí si nedělejte hlavu, nejsme stroje
buďte zdráv
Michal Chadim
9.2.2022 17:29 Reaguje na Jiří SJiří S
9.2.2022 21:56 Reaguje na Michal ChadimJestli jsem to nevysvětlil dobře, tak ještě český zemědělec zkrachuje, protože má našponované finance, protože nemá tak kvalitní odbyt jako Rakušák. Právě na tom odbytu za vyšší cenu to může dělat i u nás a hlavně to bude dělat extrémně intenzivně, aby to bylo co nejefektivnější.
Doufám, že už je to jasné.
Vít Prokop
9.2.2022 12:13Jiří S
9.2.2022 12:32 Reaguje na Vít ProkopVít Prokop
9.2.2022 13:44 Reaguje na Jiří SJiří S
9.2.2022 14:15 Reaguje na Vít ProkopPokud si myslíte, že prasečáky nepatří k venkovu, pak je asi diskuze s Vámi zbytečná, protože jste zemědělství viděl a slyšel možná tak z doslechu na ekolistu.
Jinak, jak chcete rozvinout venkov pomocí půdy? Vzletné slovo a myšlenka, povídejte.
pavel peregrin
9.2.2022 12:33 Reaguje na Vít ProkopVít Prokop
9.2.2022 13:37 Reaguje na pavel peregrinJiří S
9.2.2022 14:18 Reaguje na Vít ProkopVít Prokop
9.2.2022 17:59 Reaguje na Jiří SJiří S
9.2.2022 21:58 Reaguje na Vít ProkopJakub Graňák
10.2.2022 09:34 Reaguje na Jiří Spavel peregrin
9.2.2022 15:53 Reaguje na Vít ProkopTomáš Zeman
9.2.2022 12:33Jakub Graňák
9.2.2022 12:44agrice
11.2.2022 12:19 Reaguje na Jakub GraňákPromiňte, ale mám takový neodbytný pocit, že opak je pravdou. Zvláštní. Čím to, že ti hnusní zemědělci škodí tím víc, čím méně dělají?
Jsem z toho opravdu zmaten.
Jakub Graňák
11.2.2022 17:11 Reaguje na agriceOsmdesátky - vysoká míra chemizace
Devadesátky - nízká míra chemizace (páč na postřiky nebyly šošóny, tudíž nebylo z čeho zvyšovat "výnosy")
Dvatisícedesítky - vysoká míra chemizace
Tento trend potvrzují i ornitologové... tak šup sem s jiným vysvětlením
Zdeněk Huták
9.2.2022 15:08A teď si pojďme k tomuto zemědělci zakoupit kvalitní potravinu, nejprve si dáme vepřové. Domácí prasátko dostává to nejlepší, tedy zbytky z kuchyně, občas trošku plesnivé, nahnilá jablíčka taky sežere a plesnivý chléb od souseda je ideální. Domácí porážka a domácí výrobky, uzené maso a jitrničky umí udělat ve skvělé čisté kuchyňce na dvorku a samozřejmě pod stálým dohledem veterinárního dozoru. Skoro jako v moderním zpracovatelském podniku, kde ovšem schází ta slivovička pro řezníka. A teď si dáme skleničku mléka, kravička sice měla zánět vemene, ale antibiotika to zrovna zpravila, přece bych nepil mléko od Olmy, fuj, tolik kontrol a rozborů. Kde jaký veterinář dohlíží na zdravotní stav krav a zakazuje dát mléko od nemocných krav do mlékárny, taková zhýralost. Nedám na ty malé zemědělce dopustit, mají tu nejmodernější techniku, využívají nejnovější poznatky ze zemědělské praxe, mají většinou vysokoškolské vzdělání a hlavně nemají ty bioplynky a limuzíny. Ti nás zabezpečí kvalitní potravinou a jsou zárukou pro naši zdravou společnost a zdraví našich dětí. Myslíte si že je to úsměvné? No asi ne, ale někdo se směje a možná se u toho i popadá za břicho. Ano, jsou to zemědělci z Polska, Holandska, Španělska a až se to donese za moře, tak i tam. Potraviny dovezeme, žádný problém, jen budou dražší, víc zamořené pesticidy, zatížené dopravou a pokud máte rádi drůbeží maso, hovězí, nebo produkty ze zdravé výživy, pak si určitě rádi pochutnáte na produktech z geneticky upravených plodin. Nebo si myslíte, že za mořem není geneticky upravená sója, kukuřice, řepka? Ještě napíšu apel naší vládě, jak tomu zemědělství rozumí a jejich kroky schvaluji, jsem totiž také malý zemědělec.
pavel peregrin
9.2.2022 16:01 Reaguje na Zdeněk HutákJakub Graňák
10.2.2022 11:27 Reaguje na Zdeněk HutákMajka Kletečková
9.2.2022 18:57Omezení na maximálně 30 ha velký lán považuji podobně jako autor článku za pouhou kosmetickou změnu, zvláště když to v praxi často znamená, že se na 100 ha připouští pěstování 3 různých plodin, aniž by to znamenalo povinnost mezi tyto plodiny vřadit mez nebo jiný ekologický prvek.
Richard Toman
9.2.2022 19:20 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
9.2.2022 19:35dané problematiky nesvědčí nic dobrého o úrovni vzdělávání ve školách.
Pokud je schopen absolvent vysoké školy vyplodit něco takového, tak se
opravdu obávám o budoucnost této země. Před započetím vychvalování té
konkurenceschopnosti malých farmářů v zahraničí je dobré si ověřit výši
jejich národních dotací, daňových a sociálních úlev. No a taky množství
použitých dotovaných postřiků a průmyslových hnojiv, pro které tam rádi
jezdí i naši malí hospodáři. Ano dá se vyniknou i v malém při určité
specializaci, ale nechtějte raději vidět jak. Mám zkušenosti z Polska,
ale už se nemíním vyjadřovat o způsobu hospodaření a často i o tom,
jak tito "farmáři" žijí. Vystačí si s tkzv. PKP (pole, kostel, postel)
a pokud je toto vysněný způsob života, tak budiž, ale pak se není co
divit takřka středověkým názorům na rodinný život a výběr politiků.
Moudrý člověk netouží dřinou nahradit pokrok, prací od slunce do slunce odpočinek a kulturu nahradit pouze vírou v život v posmrtném ráji.
Žiji téměř na hranici s Polskem a nevidím tam o nic zdravější krajinu.
Pokud by byl hned za řekou Olší takový ráj, tak sem alespoň občas něco
přijde a přilétne. Jednou ano, ale to byly mračna mandelinek, když jim
místo likvidace nechali sežrat jeden rok brambory a ty zaorali až na
podzim. Další rok z kukel v obilných polích vylétli brouci a letěli
za sluncem (na jih) a za brambory. Ano, chemii nepoužili, ale jiní
ji pak museli použít na násobně větší ploše. Potravináře nutíme být
agroenergetiky a nemůžeme očekávat šetrné zacházení s půdou. Pokud
je vystavujeme nekalé zahraniční a dnes i národní konkurenci, tak už
nečekejme, že budou potravináři. Než ztrátově vyrábět potraviny, tak
se vrhnou na ziskovou (dotovanou) agroenergetiku a nakonec i přeměnu
polí na pro pomatence vysněné solární a větrné parky. Pozemky mají,
stavby OZE zadotuje stát a jedovaté potraviny dovezeme . No nebude
to ekologický ráj na zemi? Pro pomatence, nedouky a ideology asi ano!
Jan Janouškovec
10.2.2022 06:27meluzína
10.2.2022 07:41Komoušům se povedlo vtlouci lidem do hlav, že družstvo (dnes už se jmenují jinak) je vždycky lepší než sedlák, a vtloukalo se to od 1948 roku několika generacím a změna v hlavách lidí a papalášů nebude rychlá ani snadná. Dobrým znamením ale je, že si devastace české krajiny a zemědělství už všimla i laická veřejnost a snad je nějaká naděje že se něco málo snad zlepší.
pavel peregrin
10.2.2022 07:47 Reaguje na meluzínameluzína
10.2.2022 08:06 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
10.2.2022 09:35 Reaguje na meluzínameluzína
10.2.2022 11:06 Reaguje na pavel peregrinMyslím že lidi by měli mít na výběr jaké potraviny budou jíst. Kdo preferuje noname levné kuře ze supermaketu, ať si ho kupuje, tenhle systém je perfektně vyladěný a dostupný a vznik malých farem pravděpodobně ještě dlouho nebude znamenat jeho zánik.
Ale dnes už je hodně lidí, kteří o kuře ze supermaketu nestojí, a nestojí příliš ani o bio, chtějí nakupovat z lokálních zdrojů, ale lokální malé farmy prostě nejsou. Lidi jsou často nuceni napůl nelegálně nakupovat ze dvora - to je směšné a ponižující, vždycky se mi vybaví Vlak dětství a naděje, jak za války městský jezdili načerno kupovat na ves.
Za mě když bude u každé vsi malá rodinná farma obhospodařující místní pole, kde si budete moci koupit základní místní potraviny, bude to skvělý začátek změny.
A že to pomůže krajině a přírodě je bez debat, on když se člověk projde po vlastním pozemku a kontroluje vlastní zvířata, tak vidí věci podstatně jinak, než zaměstnanec agropodniku z Johna Deera, nebo agronom který na to pole nepřijde nikdy.
pavel peregrin
10.2.2022 12:21 Reaguje na meluzínaA rozhodně neplatí, že potraviny , produkované malou farmou na vesnici, jsou lepší než ty ostatní.Často je tomu právě naopak, jenže lidé, kteří o věci nemají přehled, to nevědí.
Malá farma, která se bude chtít uživit v segmentu hlavních plodin, totiž bude muset používat přesně ty samé postupy co velcí, jinak půjde brzy do kopru. Tady bych spíš viděl specializaci na minoritní plodiny, ale v těch velkých nemá šanci. A zase jsme u toho- kdo tedy bude produkovat zdravotně nezávadné, možná ne tak chuťově dobré, ale za to všem obyvatelům dostupné potraviny?
Jako doplněk malé farmy určitě, ale jako rozhodující segment nikdy a ne proto, že tomu někdo brání, ale protože je to prostě a jednoduše neekonomické.
meluzína
10.2.2022 13:25 Reaguje na pavel peregrinJe určitě dost lidí, kterým kuře za 50Kč vyhovuje, ale také je hodně lidí (mezi které patřím i já), kteří ho dobrovolně do huby nevezmou a raději než mít každý den kuřízek za 50, udělají si ho 1x týdně z kvalitního, i když dražšího masa.
Myslím si, že je zbytečné předpokládat, že místní farmy mají nebo budou mít stejné cíle jako agroprůmysl - jako třeba uživit se v segmentu hlavních plodin, o kterém píšete.
Myslím že cílem těchto farem je a bude spíš lokální produkce a prodej v blízkém okolí.
Tím chci říci, že dnes je normální zajet si pro noname kuře do supermarketu. Přála bych si, aby se české zemědělství hnulo směrem, kdy bude každý mít na výběr jestli si koupí kuře/ okurku/ brambory/ svatomartinskou husu z místní farmy nebo z Tesca.
Pevně věřím, že místní produkce vždycky je a bude kvalitnější - vidím to na sobě, když si povídám se sousedy, mám zprávy od z první ruky, chodí kolem mých pozemků, hlásí mi co se děje a jaký na to mají názor - že jsou zvířata na vzduchu, zdravá a běhají vidí stejně jako já. Samozřejmě, když je někdo bordelář a má místo hospodářství mrdník, tak to je také vidět, a na místní farmě daleko víc, než v ve velkokapacitní továrně na maso.
pavel peregrin
10.2.2022 16:18 Reaguje na meluzínaA co se týká lidí- hloupí nehloupí, ten segment lidí, u kterých bude rozhodovat cena, bude vždy mnohonásobně větší, to mi věřte, a nemyslím to nijak zle.
Lidi chtějí změnu- dnes křičí Hosana a zítra Ukřižuj, tak to je a bude vždy a paměť davu má trvání 14 dní. Tož ideální by bylo nechat to na tom trhu, jenže ten je pokřiven dotacemi a tak pořád dokola.
meluzína
11.2.2022 11:37 Reaguje na pavel peregrinCo vidím kolem sebe? Už dlouho jsem třeba neviděla nikde zasetou vojtěšku. Už dlouho jsem neviděla třeba metrový pruh vysoké trávy nechaný na kraji pole, všechno se seje do hrany. Vloni na podzim mi zaorali šípek, kterého který vyrostl na kraji pole a já jsem se z něj 3roky radovala (pro zemědělce šípek špatný, ale pro malé ptáčky skvělý úkryt před dravci) Vloni jsem se radovala, že traktorista objel velkým obloukem vedení vysokého napětí, takže letos kolem byl slušný ostrůvek vysoké trávy a neřepky - ale letos na podzim asi jel jiný traktorista a ten tomu nedal ani cm navíc, všechno co rostlo vedle vedení poctivě objel a zlikvidoval. Z mých sousedů má jediný krávy a rozmetač hnoje, a patří mezi ty malé zemědělce, takže jsem ráda za jeho 2 malá políčka kde vídám rozmetat hnůj, protože jinde jsem rozmetat hnůj neviděla tak 10let. Že jsou ty políčka dnes o 20cm vyšší než sousední je možná díky tomu hnoji? Vím, že tohle přírodu nespasí, ale na těhle drobnostech vidím lhostejnost lidí který se o ty pole starají.
agrice
11.2.2022 12:32 Reaguje na meluzínaMám jen pár připomínek.
1) Tu vojtěšku nevidíte, protože ji tam u Vás není čemu dát.
2) šípky si vysaďte na svém, nikdo vám je nebude rušit.
3) Neobdělané a přihlášené v LPIS? Kontrola vás rychle přesvědčí, že to není dobrý nápad. A co teprve vlastníci půdy? "koukej platit za celou parcelu. Mně nezajímá, že kus nejde obdělávat!"
4) Hnůj - už i na vesnici žijí "prážáci" (pardon, označení diagnozy a ne původu). Dle nich je to smrad a bordel a nemohou otevřít okno a podobně.
a dost už dostávám vztek
pavel peregrin
11.2.2022 16:49 Reaguje na meluzínaMarcela Jezberová
11.2.2022 17:22 Reaguje na meluzínameluzína
15.2.2022 09:49 Reaguje na Marcela JezberováŽe nevidím co děje mimo mé blízké okolí? Dívám se kdykoliv jedu mimo okres a všude vidím plus minus podobné: třeba přemýšlím, proč se obdělává půda na 95% polí do kopce a s kopce a ne po vrstevnici. Všude se seje do hrany, když jedu na kole po cestě mezi poli, obvykle vídám vytrhané kameny z krajů polňaček, málokdy potkám nechaný proužek vysoké trávy mezi poli, který by aspoň poskytl aspoň malé útočiště hmyzu a zpomalil odtok vody. Málokde se sází stromy (nové vídám spíš u krajů silnic nebo na obecním) a na polích se likviduje všechno co vyroste – i na hluchých místech, kam se s technikou těžce zajíždí. Kolik šípků, bezinek, pámelníků, (které jsou geniální český plevel, který přežije skoro všechno), se zaorá a zlikviduje, přitom se často uchytí na místech, kde pole moc neurodí tj. v rozích, u vedení, „za plotem“, na ostrůvkách kolem skal, na svazích. Ale díky vašim komentářům už chápu že zemědělec, který nechce přijít o dotace tuhle droboť likvidovat musí.
Marcela Jezberová
15.2.2022 10:02 Reaguje na meluzínaRadomír Vaněk
10.2.2022 17:05Zvláště mě zaujal komentář pan Hroudy, pomohl mi utřídit jednu myšlenku. Mám totiž stejně jako on pocit, že si u nás zemědělští odborníci zprivatizovali právo se vyjadřovat k zemědělství. Jako by se jejich činnost netýkala všech ostatních občanů. Těch 98% občanů, co platí ze svých daní v dotacích příspěvek na udržování krajiny cca 2 % spoluobčanů v zemědělství zaměstnaných. Půda a krajina se nedá okleštit na výrobní prostředek. Ani není možné při jejím vytěžování nekontrolovatelně ovlivňovat okolí. V extrémním případě nastříkat chemii pod okna lidem na kraji vesnice, protože je to agrotechnicky správný postup (samozřejmě to nesouvisí s velikostí farmy, to může udělat velký i malý blbec). Doporučuji zvážit, zda by člověk, co dělal 40 roků agronoma, neměl spíše bilancovat, než určovat směr jak dál. Jestli když máme nyní 10 % hmyzu a tedy i opylovačů proti době před 50 lety, neudělali něco soudruzi špatně. Ještě před 10 lety měl člověk po pár ujetých kilometrech v létě z vesnice do vesnice špinavé sklo od hmyzu, že sotva viděl na cestu. Dnes si ho nemusí umýt ani po cestě dlouhé 300 kilometrů v srpnu. Něco je jinak, a podle mě špatně. Tedy pokud nepovažujeme za úspěch že už nám neužírají úrodu křečci a sysli, které jsme takřka vyhubili. I ti zajíci nám neožírají stromky, protože jich zbylo 1%. Koroptve a chřástali už taky neotravují svým skřehotáním.
Jak se může člověk mýlit při pocitu dostatečné odbornosti jsem si zažil sám na sobě. Vyšel jsem z univerzity a myslel si, že jsem trochu odborník na lesy. Nechápal jsem blázny, kteří se přivazovali na Šumavě ke stromům. Dnes před nimi smekám. Byli moudřejší než já, i když jsem na to měl tu „správnou školu“. Oni se na rozdíl ode mě nepletli – dnes můžeme obdivovat zmlazený les rostoucí pod těmi přírodně odumřelými, které uchránili před Klausovými a Zemanovými úderníky. A naopak si můžeme zoufat u výsadeb na holinách nad stejnověkým lesem bez perspektivy (v horším případě nad vyschlou holinou). Aktivisti uspěli navzdory tehdejším názorům odborné lesnické veřejnosti (čest těm lesníkům, kteří už tehdy věděli). Mám dojem, že je to podobně dnes se ctěnými agro odborníky. Dělají, co umí, co je naučili. Ale jsou to ty správné cesty? Výsledky jsou za poslední desítky let tristní. A nemáme ani tu potravinovou soběstačnost, na rozdíl od některých sousedních zemí s přebytkem vývozu potravin. A krajina je hnusná, zoraná od horizontu po horizont, bez hmyzu a ptáků. Umí to někdo obhájit kromě strašení, že to může být i horší?
Jiří S. psal o přemnožených dravcích. Měl na mysli sýčky, specialisty na myši? V ČR přežívá posledních pár desítek párů proti tisícům v 70. letech. Nebo snad sovy? To už jsou dnes celebrity, které většina lidí nikdy v životě neuvidí jinde než v ZOO. Nebo čápy, kterých bylo prokazatelně několik otráveno stutoxem i u nás na Opavsku? Ano, máte pravdu, je zbytečné dávat vidličky do polí v Bulharech, když nemá kdo přiletět. I když v průběhu kalamity přiletěly pomáhat hejna čápů, asi z Rakouska a Maďarska. Tolik jsem jich v životě neviděl. Ale nestačilo to, u nás nemají čápi kde lovit mimo kalamitní situace, tak jich tu hnízdí pár set párů, myslím 400.
Objevovaly se v diskusi názory, že to u nás všechno funguje stejně nebo lépe než jinde. Není to pravda. Velikost našeho průměrného lánu je shodná s velikostí průměrné farmy v zahraničí a je to bohužel vidět na ortofoto mapách. Hranice nemusí být ani vyznačená, a je jasně patrné, kde vede hranice našeho zemského ráje to napohled. Je potřeba s tím něco udělat, a hned. Kdyby se léta neudržoval status quo, mohlo se to dělat možná pomaleji a selektovat přidělování dotací jen podle dobrý/špatný zemědělec. Nyní je však vláda pod tlakem, protože agrární baroni nás dovedli do… na scestí. Bylo nutné poslat stanovisko do EU, cca měsíc po nástupu nové vlády. Kdyby poslali to, co zpracoval Toman, byla by to katastrofa na dalších 7 let. Je potřeba rychle rozčlenit krajinu a zachránit ten zbytek života v ní. Kdyby už dávno AK souhlasila s vyčleněním významného dílu dotací na remízky, zelené ekopásy a opatření na zadržování vody, nemusela to být revoluce, ale evoluce. Bylo by to pro všechny lepší. Bohužel jsme měli takové kapitány, jaké jsme měli a jaké nám lobbisti vnutili.
K dumpingu okolních států. Bylo by skvělé, kdyby bylo u nás komu poskytnout zdarma závlahy jako v Rakousku. Většině zemědělců na řepku a pšenici jsou však k ničemu. Podle mě i proto na ně není zaměřený žádný dotační titul. A dokonce ani mladí zemědělci je koupit z dotačního titulu nemohou. Asi by to byl zbytečný odtok financí, které můžou skončit na dotacích na větráky do kravínů a větší traktory. S tím Polskem je to taky jinak než v tradovaném příběhu – u nich je to podpora pro všechny živnostníky a už to nejsou nulové odvody. Dumping funguje všude, u nás například po každé kalamitě dorovnáním škod ze státního rozpočtu. Kdo víc brečí a je víc slyšet = je větší, ten víc dostane.
Je tragické, jak se naučili někteří zemědělci posuzovat ministry podle toho, kdo kolik sypnul. Ministr Toman nasypal víc než ministr Jurečka, tedy byl lepší ministr. Sice prý taky mohl nasypat víc, ale nasypal aspoň něco. Ze státního rozpočtu v brutálním deficitu, tedy z peněz našich dětí. Oba nakonec neudělali celkem nic podstatného (Jurečka greening, Toman kosmetický limit 30 ha). Jurečka nebyl úplně sám sobě pánem, ale nechci se ho zastávat – měl být asertivnější. Nemyslíte, že by se kvalita ministrů měla posuzovat úplně jinak?
Někdo mi vyčítal, že nevím, co chci, protože podporuji hlubokou orbu a jsem proti erozi. Že už dávno se zjistilo, že hluboká orba zhoršuje erozi. Ano, na stohektarovém svažitém poli se hluboká orba dělat nedá (orá se nadále dohromady celý lán o velikosti set hektarů, pak se jen po 30 ha nasejí různé plodiny, aby bylo splněno). Proto musí být pole zmenšena. A na těch menších, do krajiny vhodných, dělat hlubokou orbu. Mít velké pole není nárok zemědělce, kterému se máme přizpůsobovat.
Pan Vinkler se mě ptá, jestli si myslím, že pouze bio zemědělství nás uživí. Nemyslím si to, je nás příliš mnoho. Byl by to riskantní experiment. Plánovaných evropských 30 % plochy vyčleněných pro Bio je podle mě slušný kompromis. A když se zasazuji o rybníky bez fosforu a bez postřiků, myslím tím zamezení nadužívání a zamezení erozi. Přece to nestojí tak, že buď na budoucích, doufám maximálně 70% konvenčních polí budeme úplně bez chemie, nebo budeme naopak prolívat pole roundapem. Můžeme používat chemii když je to opravdu nezbytné. Mimochodem, v budoucnu, až nám dojde fosfor, stejně na bio budou muset přejít všichni…. A bude to průšvih. Možná nás zachrání šlechtění metodou crisper. Nebo jiná biotechnologie.
Pan Machaček správně upozorňuje že systém života PKP (pole, kostel, postel) není pro přemýšlení o životě vhodný. Osvobození od fyzické práce a podřízenosti kostelu nám mělo pomoci (osobně rozlišuji striktně kostel a víru jako dva někdy těžko slučitelné pojmy). Ale uvrhlo nás to do nového PKP (počítač, komerce, postel). A mnoho lidí v honbě za komercí zanedbává i tu postel a pro samé přemýšlení kde ještě vydělat zapomněli na vyšší poslání člověka.
Doufám, že jsem se zhruba vyjádřil ke všem připomínkám. Tedy nemíním reagovat na invektivy typu: že jsem nedouk, že přináším jen snůšku nesmyslů a tak. Někteří diskutující mají asi problém s osobní integritou a na sítě se chodí vybít z frustrací. Těm vzkazuji, že si z nich těžkou hlavu nedělám. Naopak děkuji za podporu i věcnou kritiku. Slibuji, že si nastuduji i experiment ze Srí Lanky s Bio – to byla pro mě nová informace. Jelikož začíná jarní počasí, tak budu již pracovat ve volném čase na samozásobitelském a pokusném bio políčku, tak už se diskuse dál účastnit nebudu. Tak s chutí do mě 😊
A taky musím vyčistit přes 100 ptačích budek. Je to ale frustrující práce. Před 20 lety, když jsem je vyvěsil, byly všechny plné, některé i 2 x za hnízdní sezónu. Dnes je obsazených asi 30%. Změnou krajiny a kolapsem ekosystému to určitě nebude, že ne? Hledám jiný důvod a asi jsem ho našel. Moje budky už se ptákům nelíbí – hlavně cca desítka párů lejsků na mě úplně zanevřela.
pavel peregrin
10.2.2022 17:52 Reaguje na Radomír VaněkNemá cenu se zase dopodrobna rozepisovat ke všemu, tak jen namátkou- samozřejmě, že vyjadřovat se k zemědělství můžou všichni, ale těm, kteří o něm nemají ani pru, by neškodila daleko větší pokora a ne se vyjadřovat ultimativně jako by byli praotci všech sedláků, když se svými názory, mírně řečeno, jsou zde za trouby. To za prvé.
Za druhé- jste úplně mimo s dotacemi- vážený pane, dotace, jestli jste ještě nezjistil, slouží v první řadě k narovnání ceny, o kterou nás po dlouhá léta výkupní organizace a obchodníci okrádají a tudíž k udržování sociálního smíru v oblasti potravin. Žádné udržování krajiny !
Za třetí- píšete, že nastříkat chemii pod okna je správný agrotechnický postup? Kde jste přišel na takovou blbinu?? Jen idiot udělá něco takového!
Za čtvrté- co to melete o hluboké orbě, studoval jste alespoň okrajově základní agrotechniku?
Za páté- fosfor- je vám známo, že rozhodné znečištění není z polí, ale z průmyslových vod?
Za šesté- nesmysly o stutoxu- jak dlouho zde budete ještě šířit tyto vyvrácené lži?
A za sedmé - jestli považujete výsledky posledních desetiletí za tristní, tak je to právě díky takovým nedoukům, jako jste vy a bludům, které tady šíříte. nemějte obavy, mě osobně učili opravdoví mistři svého řemesla, což se o vás bohužel říci nedá a z vašich článků to jasně vyplývá. Že nejsme potravinové soběstační, za to nemůžou zemědělci, ale politická sebranka, která tuto zemi 30 let vede. Tam a nikde jinde hledejte příčiny současného stavu zemědělství.
Hodně věcí jsem ještě vynechal, ale nebudu již dále plýtvat svým časem ani energií.
pavel peregrin
10.2.2022 18:01 Reaguje na pavel peregrinMartin ROUTA
11.2.2022 14:06 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
11.2.2022 16:45 Reaguje na Martin ROUTAMarcela Jezberová
11.2.2022 17:11 Reaguje na Martin ROUTAK vylidnění vesnic došlo v obrovské vlně po revoluci, kdy bylo likvidováno zemědělské hospodaření v družstvech a státních statcích, zanikly doly, textilky, sklářský průmysl, takže obyvatelé přišli o zaměstnání. Následovaly služby a obchod. Náhrada pracovních míst v tak masivním množství dostupná z venkovských oblastí nevznikla a lidé logicky odešli do měst. To není vina zemědělců. Naopak dnes se do vesnic lidé stěhují. Bohužel to jsou lidé zvyklí na městský komfort, kteří zase jezdí za prací obvykle do města a na vsi převážně jen přespávají (a komplikují svými stížnostmi zemědělcům život). Co se týká ceny půdy, tu vyšroubovala vidina snadného získání peněz za nájem od zemědělců (dostávají dotace, tak proč by je z nich majitel půdy nevytáhl) nebo snadného získání dotací za nicnedělání (podmínky získání SAPS jsou jednoduché). Navíc se půda ukázala jako bezpečné úložiště peněz vydělaných v jiných oborech, takže půdu ve velkém skupují lidé a skupiny, které disponují naprosto jinými zdroji, než zemědělci nebo běžný občan. To také není vina zemědělců. Vysoké nájmy a ceny za půdu platí právě zemědělci. Zemědělci nejsou generální viníci všeho, co se vám na současném světě nelíbí. Chce to se rozhlížet trochu více ze široka.
Marcela Jezberová
11.2.2022 17:15 Reaguje na Marcela JezberováJakub Graňák
11.2.2022 17:31 Reaguje na Marcela JezberováBuďme prosím objektivní
pavel peregrin
11.2.2022 18:42 Reaguje na Jakub GraňákMarcela Jezberová
14.2.2022 11:36 Reaguje na Jakub GraňákMarcela Jezberová
14.2.2022 11:49 Reaguje na Jakub GraňákJarka O.
15.2.2022 11:04 Reaguje na Marcela JezberováJiří S
10.2.2022 19:14 Reaguje na Radomír VaněkPřidám ještě hlubokou orbu. Lze vidět, že opět problematice vůbec nerozumíte, ba dokonce lžete. Já zažil dokonce rigolační orbu na 60 - 70 cm v pásech vinohradů, které jsou rozděleny remízky, malými poli a právě pásy vinohradu a věřte nevěřte, odnos zeminy byl asi takový, že při 50 mm dešti bylo na polnačce 20 cm půdy odnosu.
Co se týče závlah, zde z vás sálá velká neznalost. Zelinářů, ovocnářů bývalo poměrně dost, avšak právě zavlažovaným konkurentům z Rakouska, ci Číny nemohou konkurovat, tak to prostě je. Rakousko například, když už vás tu musím školit chtělo potravinovou soběstačnost co se týče zeleniny a ovoce a proto vybudovalo k Vídni 100 000 ha závlah za vlastní a nyní je zemědělci využívají zdarma. Tento poznatek se váže i k tomu, že jsme nedosáhli soběstačnosti, možná asi proto, protože všichni do zemědělství pindaj, tak asi jako vy a zbla tomu rozumí, žádná vláda nechtěla nikdy opravdu udělat razantní krok k soběstačnosti jako ta Rakouská.
Co se týče velikosti polí a početnosti hmyzu, tak nevím, kam menší políčka dovedli hmyz v Polsku, Rakousku, Francii, Německu apod.? Do stejné zádele, takže asi tak.
K tomu, jestli se někdo může či nesmí vyjadřovat k zemědělství dodám opravdu jen jedno. Vyjadřovat by se měl vždy člověk rozumný, člověk který se snaží získat alespon nějaké informace o tom co a jak. Například pan Graňák a pan Zvářal vedou velmi místné diskuze, se kterými povětšinou souhlasím a tito pánové zaujímají spíše postoj protistrany současnému zemědělství. Vy se momentálně s vaším vyjadřováním a neznalostí řadíte do kategorie Hanzal. Tedy pindal bez znalosti a tací lidé by se opravdu k zemědělství neměli vyjadřovat.