Zuzana Vrbová: Konec uhlí v roce 2038. Co vlastně rozhodnutí Uhelné komise znamená?
Význam rozhodnutí pro Českou republiku
Je nutno zdůraznit, že výstup Uhelné komise není právně závazným dokumentem. Jedná se pouze o doporučení pro českou vládu, které mělo být výsledkem debat odborníků a zájmových skupin a reprezentovat tak nejlepší možnou alternativu pro Českou republiku. Vláda ale není rozhodnutím vázána a v konečném důsledku tak může rozhodnout zcela jinak. Vzhledem k vůdčí roli ministra průmyslu a obchodu a dopravy Havlíčka v rámci Komise lze ale předpokládat, že česká vláda se v případě závazného rozhodování o budoucnosti uhlí doporučením bude řídit. Vláda rovněž počítá se spuštěním nového jaderného bloku v Jaderné elektrárně Dukovany v roce 2036. Výpadek uhelných elektráren by tak měl být novým zdrojem pokryt.
Dle doporučení Komise by tak mělo v roce 2038 Česku být ukončeno využívání uhlí v elektrárnách, stejně tak jako jeho těžba. Aby ale rozhodnutí bylo právně závazné, bude jej muset nyní vláda odhlasovat a poté bude souhlas s rozhodnutím muset dát pravděpodobně i Parlament. To by platilo v případě, kdy by Česko sledovalo německý model, kde byl uhelný phase-out přijat pomocí zákona, se kterým musel vyslovit souhlas federální Bundestag. Otázkou nyní zůstává, zda závazné rozhodnutí vykoná současná, nebo až budoucí vláda, a tedy i Parlament. Je tak pravděpodobné, že se o takto významné otázce bude definitivně rozhodovat až v roce 2022. Uhelná komise by ve své činnosti měla nadále pokračovat a podporovat tak rozhodování v dalších fázích.
Kritika přichází z mnoha stran
Kritici rozhodnutí z řad environmentálních organizací i odborných institucí mají zato, že rok 2038 nebude dostatečný pro plnění mezinárodních závazků, ke kterým se Česká republika zavázala v rámci Pařížské dohody. Kritika se ale ozývá i z řad některých ekonomů. Ti argumentují, že spalování uhlí v elektrárnách se již nyní v některých případech nemusí vůbec vyplácet, a to především kvůli stále zvyšující se ceně povolenky na emise skleníkových plynů. Za každou tunu emisí vypuštěnou do atmosféry totiž provozovatel zařízení musí vyřadit jednu povolenku, přičemž její cena se v současnosti pohybuje kolem 25 eur za tunu. Tyto zvýšené náklady na výrobu by pak pocítili koneční zákazníci, kterým jsou tyto náklady promítány do ceny energií. Dle predikcí totiž bude cena povolenky nadále stoupat (dle Bloomberg NEF například až na 90 eur). Kupříkladu největší česká uhelná elektrárna Počerady přitom v roce 2019 vypustila do ovzduší 4,7 milionů tun emisí skleníkových plynů.
Další kritika zaznívá i na způsob rozhodování Uhelné komise. Ta totiž nakonec rozhodla bez toho, aby byly nejprve zpracovány dopadové studie, které byly zprvu avizovány. I proto se nakonec hlasování o datu ukončení uhlí zdržel například zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, kterému chyběly dopadové studie na zaměstnanost a sociální oblast. Dle ministra průmyslu a obchodu ale bylo nutné dodržet slib vládě ohledně dosažení rozhodnutí do konce roku 2020. Absenci dopadových studií před časem kritizoval například i Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora, kteří rovněž mají v Uhelné komisi svého zástupce.
Rozhodnutí Uhelné komise z pohledu mezinárodního a evropského práva
Ačkoli mezinárodní ani evropské právo přímo nestanoví, k jakému roku by ČR měla ukončit využívání uhlí, je jasné, že aby bylo normám vyhověno, uhelný phase-out musí každopádně nastat. Uvážení České republiky se v tomto směru nevztahuje na otázku, zda by mělo být uhlí vyřazeno, ale kdy by se tak tomu mělo stát. Dle řady studií a emisních modelů pak rychlost útlumu a odklonu od uhlí představuje primární opatření, které lze ke splnění cíle obsaženého v nadnárodních normách, především pak v Pařížské dohodě o změně klimatu, využít. Odborné studie aplikující poznatky zpráv IPCC (např. Analýza Climate Analytics z roku 2019, která je zaměřena na konkretizaci požadavků na útlum těžby uhlí a jeho spalování z hlediska závěrů Zvláštní zprávy IPCC o 1,5 °C) docházejí k závěru, že nejzazším rokem ukončení využívání uhlí umožňujícím celosvětově dodržet čl. 2(1)(a) Pařížské dohody má být pro země EU rok 2031.
Zároveň podle čl. 4 (3) Pařížské dohody mají národní plány, díky kterým má být cíle obsaženého v čl. 2(1)(a) dosaženo, odrážet nejvyšší možné ambice daného státu. Proto pokud je podle odborných podkladů pro Uhelnou komisi pro Českou republiku možné ukončit spalování uhlí v letech 2033, 2038, nebo 2043 (ale nikoliv dříve), podle principu nejvyšších možných ambicí by bylo žádoucí vybrat alespoň nejbližší datum odklonu od uhlí. Současně je nezbytné zvolený přístup podrobně odůvodnit tak, aby bylo zjevné, že z hlediska hospodářské, sociální či energetické situace České republiky nebylo realistické dosáhnout dřívějšího než vybraného data, a to především v situaci, kdy analýzy mezinárodně uznávaných institucí, jako právě například výše citovaná Climate Analytics, naznačují něco jiného.
Je nutné rovněž poznamenat, že v brzké době lze očekávat i zpřísňování evropské legislativy, zvyšování ambicí a postupný posun k vyšší závaznosti pravidel na evropské úrovni v oblasti energetiky a klimatu za účelem dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Takové změny mohou v budoucnu vést mimo jiné k posouzení plánu ČR na útlum uhlí jako nedostatečného a k nutnosti jeho dodatečné a zrychlené úpravy, což může být spojeno s negativními dopady do hladkého průběhu dekarbonizace po stránce ekonomické a sociální.
Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje důležitost dekarbonizace energetického systému a předpokládá „rychlé vyřazení uhlí a dekarbonizaci plynu“ jako součást plánovaného zvyšování ambicí v oblasti klimatu pro rok 2030. Nedávno představené plány Komise pak konkretizují toto stupňování ambicí tak, aby bylo možné dosáhnout nedávno schváleného cíle snížení emisí o 55 % v roce 2030, a rovněž cíle klimatické neutrality EU do roku 2050. To je ostatně hlavním záměrem připravovaného Evropského právního rámce pro klima (COM(2020) 80 final), který bude mít podobu nařízení, tj. evropského předpisu přímo aplikovatelného ve všech členských státech EU. Na jeho základě bude mít Evropská komise pravomoc posuzovat relevantnost opatření zavedených v členských státech z hlediska dosažitelnosti evropského cíle, a dávat členským státům přímá doporučení na úpravu vnitrostátních opatření, pokud budou shledána nedostatečná.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nejenom, že ani jeden z cílových roků ukončení využívání uhlí, které jsou předmětem projednání Uhelnou komisí, není v souladu se závazkem ČR podle čl. 2(1)(a) Pařížské dohody, vybrané datum se ani nejeví jako praktické, vzhledem k velmi jasnému směřování evropské energeticko-klimatické politiky.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (81)
Emil Novák
17.12.2020 08:09Zbyněk Šeděnka
17.12.2020 08:42 Reaguje na Emil NovákJaroslav Studnička
17.12.2020 08:43 Reaguje na Emil NovákDneska se objevil na oenergetice článek o smlouvách na kompenzaci pro německé hnědouhelné elektrárny. V přepočtu by tato kompenzace měla činit 114 mld. Kč.
Z tohoto pohledu je rok 2038 nastavený zcela vhodně.
Emil Novák
17.12.2020 08:55 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
17.12.2020 09:07 Reaguje na Emil NovákDalší samostatnou kapitolou je jejich prezentace náhradních zdrojů...
Teď jste otevřel pandořinu skříňku :-). Pan Hanzl tedy vlastně lobbuje za uhlobarony, on je ropák :-).
Jaroslav Studnička
17.12.2020 09:09 Reaguje na Jaroslav Studničkahttps://www.info.cz/zpravodajstvi/svet/zeleni-a-rudi-ekologisticke-organizace-zapadniho-sveta-jsou-uzitecni-idioti-ciny?fbclid=IwAR2bY6rRZoIKmk4KnWtl9toERYTWU94UItlMvzfvSjrIU5qKUG31nG5HaKY
Pavel Hanzl
17.12.2020 13:40 Reaguje na Jaroslav StudničkaPotom se k tomu přidá, co řekl nějaký Číňan a je bramboračka hotová.
Přitom Čína se posunuje v otázce klimatu a uhelné energie velmi rychle dopředu. Před rokem o tm nechtěla vůbec nic slyšet, pak zavedla uhelný strop v roce 30, do kterého se má uhlí budovat, teď už hlásí stop novým investicím už letos a chce snad? už od příštího roku utlumovat.
čort znajet co z nich vypadne příště, ale faktem je, že v objemu nově budovaných OZE jsou světová jednička.
Jaroslav Studnička
17.12.2020 14:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.12.2020 14:35 Reaguje na Jaroslav StudničkaJako třeba že "Češi tvrdí, že nejlepší je k uzenému dýňové zelí". Bum plác.
Pavel Hanzl
17.12.2020 13:41 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
17.12.2020 13:27 Reaguje na Jaroslav StudničkaKompenzace samozřejmě proběhnou, ale dalo by se to udělat šikovně. Prostě ty peníze dát na rekultivace a hlavně vybudování OZE, především fve v uhelných oblastech postiženými útlumem. Zaměstná to hodně lidí bude to produkovat čistou energii a zabijí se tím 3 mouchy jednou ranou, dnes by řekli win win win.
Jaroslav Studnička
17.12.2020 14:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.12.2020 14:43 Reaguje na Jaroslav StudničkaEmil Novák
17.12.2020 14:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.12.2020 15:10 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
17.12.2020 16:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.12.2020 17:01 Reaguje na Emil NovákJaroslav Studnička
17.12.2020 15:14 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
17.12.2020 08:25Docela pochybuji, že za takové situace může práce autorky v tomto oboru přinášet jakékoli její uspokojení.
Pavel Hanzl
17.12.2020 13:46 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.12.2020 09:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.12.2020 12:42 Reaguje na Jiří SvobodaTřeba tokamak je taky OZE.
Emil Novák
18.12.2020 19:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.12.2020 20:56 Reaguje na Emil NovákObnovuje se Sluneční energie, která máme na neomezenou dobu.
Emil Novák
19.12.2020 18:20 Reaguje na Pavel Hanzl2) Zásoby uranu a thoria jsou na Zemi tak velké, že by dokázaly pokrýt veškerou současnou potřebu energie celého lidstva do doby, než bude Země pohlcena Sluncem: https://whatisnuclear.com/blog/2020-10-28-nuclear-energy-is-longterm-sustainable.html
3) Ani se nezmiňuji o zásobách lehkých prvků, ze kterých bude dříve nebo později možné získávat energii fúzí.
4) "Sluneční energie" není nic jiného než opět jaderná fúzní energie, která se rozhodně neobnovuje, jen má Slunce dost velkou zásobu vodíku, který je palivem pro jadernou fúzi.
Jiří Svoboda
19.12.2020 15:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.12.2020 19:47 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
20.12.2020 18:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Karel
17.12.2020 09:03Stalinisto, nějak dlouho jste spal, chtěl by jste zase střílet z Aurory?
Pavel Hanzl
17.12.2020 14:44 Reaguje na Pavel KarelBřetislav Machaček
17.12.2020 09:35JE Dukovany nenahradí všechny uhelné elektrárny a potažmo i náhradní
zdroje pro vytápění měst doposud prováděné odpadním teplem uhelek.
To nevykompenzují ani všechny střechy pokryté fotovoltaikou a každý
kopec osazený větrníky. A plyn z Ruska? Přes stávající plynovod
přes Ukrajinu a Slovensko stěží stíhá už nyní a plynovod přes Německo?
To bude prvé v pořadí a čekat ve špičce na zbytky? No nevím, kdo to
z těch mudrců domýšlí až do důsledku. Já už nějak dožiju i s tou
elektrocentrálou v garáži a sudem benzínu v záloze. Co budou dělat
ostatní mě ale děsí, protože nežiji na ostrově a vše se vším souvisí.
Pavel Hanzl
17.12.2020 22:08 Reaguje na Břetislav MachačekMiroslav Vinkler
17.12.2020 09:36Snad rusobijci nespadnou ze židlí.
Pavel Hanzl
17.12.2020 13:52 Reaguje na Miroslav VinklerZcela běžně se přece odebírá levná elektřina z Německa. Nemáte na skladě ještě nějaký nesmysl? Třeba zamoření radioaktivitou celé zeměkoule při výstavbě gigamegaterra výkonu nových JE?
Milan G
17.12.2020 22:22 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
17.12.2020 10:38Prostě, pokud nám ekologové společně s pochybnými bruselskými úředníky budou blokovat výstavbu JE, tak to uhlí budeme muset spalovat i po roce 2038. Protože jinak bychom v zimě pochcípali (vyjma pár vyvolených, kterým je to jedno, a tudíž tyhle prasečiny prosazují).
Je ovšem otázka, zda za těch 18 let ještě nějaká EU vůbec bude, zda se do té doby nerozesype stejně, jako před 21 lety "tábor míru a socialismu, budovaný 'na věčné časy'". Bruselští soudruzi pracují na tom, aby se většině obyvatel EU stalo žití pod jejich vedením stejně "příjemné", jako čechoslovákům život pod normalizačním režimem soudruhů Husáka a Jakeše.
Pavel Hanzl
17.12.2020 15:07 Reaguje na Jan ŠimůnekMělo by to obrovskou výhodu: mohli bychom se vymastit na všechny "buzerace z Bruseli" a začít zase čadit uhláky bez čištění, smrdět starými dýzly, mohli bychom zase lít ropné deriváty přímo do řek a ráno by byl sníh zase úplně černý. Já se fakt těším.
Jan Šimůnek
17.12.2020 15:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.12.2020 17:03 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.12.2020 09:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.12.2020 12:50 Reaguje na Jan ŠimůnekNaše brždění a dnes už vyloženě zaostávání není způsobeno EU, ty příčiny jsou úplně jinde.
Jan Šimůnek
18.12.2020 15:14 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.12.2020 16:12 Reaguje na Jan ŠimůnekMáte zase chybu v předpokladu, jka dycky.
Jan Šimůnek
19.12.2020 09:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.12.2020 09:40 Reaguje na Jan ŠimůnekPROČ?
Fašistická vláda likviduje malé podnikání, což je základ VŠECH prosperujících ekonomik v naší civilizaci.
Bože na nebi, tohle taky platíme z našich daní ???
Pavel Hanzl
17.12.2020 15:08 Reaguje naJiří Svoboda
17.12.2020 12:56 Reaguje naPavel Hanzl
17.12.2020 17:08 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
18.12.2020 09:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.12.2020 13:26 Reaguje na Jan Šimůnekhttp://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=699611
Jiří Svoboda
19.12.2020 16:01 Reaguje na Pavel HanzlKatka Pazderů
17.12.2020 16:56No, je třeba začít. Už včera.
Jiří Svoboda
18.12.2020 09:38 Reaguje na Katka PazderůKarel Tejkal
17.12.2020 17:09Jaroslav Studnička
17.12.2020 17:16 Reaguje na Karel TejkalPavel Hanzl
17.12.2020 22:11 Reaguje naJan Šimůnek
18.12.2020 09:38 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.12.2020 21:28 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-letos-vyrobilo-vice-nez-50-elektriny-oze-solarni-elektrarny-dosahly-noveho-rekordu/
Jan Šimůnek
19.12.2020 09:00 Reaguje na Pavel HanzlZa komára se také vyráběly "podle plánu" traktory, a ty se pak, protože je nikdo nechtěl, vyvážely na obrovskou plochu vedle fabriky, kde postupně rezavěly a rozpadaly se. Ta výroba elektřiny z OZE je něco podobného, akorát se analogie toho zrezavění odehrává ve zlomcích sekundy.
Pavel Hanzl
19.12.2020 19:59 Reaguje na Jan ŠimůnekTa elektřina se spotřebovala komplet, protože svítí v denní špičce a fučí skoro pořád. A proto, že těch kapacit je už hodně, tak jde cena až k nule. A toho využívající obchodníci a nám tlačí za 5.50 kč proud, který koupí za hubičku. Proto taky naše uhláky vyrábí stále méně.
Naše Zetory se vyvážely asi do 65.!! zemí světa, ovšem neprodávaly se ale dodávaly. Skoro nikdo to neplatil, jmenovalo se to "socialistická ekonomika" a zákonitě to celé řachlo.
Emil Novák
19.12.2020 21:07 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro
To samé se děje i v jiných zemích např. v Británii nebo v Dánsku.
Milan G
17.12.2020 22:50Jinak text jehož výpovědní hodnota se limitně blíží k nule. Toto vše už tady bylo nepočítaně napsáno a jak správně napsal p. Novák, vůbec neřeší co dál až skončí uhlí.
Jan Šimůnek
18.12.2020 09:39 Reaguje na Milan GPavel Hanzl
18.12.2020 21:10 Reaguje na Jan ŠimůnekS brexitem mohutně hulákali, že nastane lavinový efekt a EU se rozpadne. Opak je pravdou, tyhle tendence už v EU silně zeslábly.
Ale přibyl další zájemce o vstup, latentně Bělorusko.
Jak je možné, že Ruské satelity se snaží mermo moci odtrhnout a vstoupit do EU? Ukrajina, Gruzie, Belarus, už snad i Moldávie.
Kde udělali soudruzi chybu?
Jan Šimůnek
19.12.2020 09:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.12.2020 10:02 Reaguje na Jan ŠimůnekEU prosperuje velmi dobře, s koronáčem je vidět obrovský význam spolupráce na nadnárodní úrovni, dostali jsme ventilátory, materiální pomoc v dost výrazném rozsahu, i zdravotncký personál atd. atd. Teď můžeme očkovat vakcínou, kterou nakoupila EU a rozděluje ji. Jako ČR bychom nedostali ani ťok, samozřejmě.
A taky jsme nikomu nepomohli ani na jaře, kdy jsme byli nejlepší a žádali Španěláci, nepřispěli jsme prakticky vůbec na vývoj evropské vakcíny (sama Angelina Jolie dala víc, než celá ČR) atd. atd. atd.
Tohle odporné jednání je právě produkt aktivity ruských operativců ve vedení naší země a estébáctvím parapremiéra.
Milan G
19.12.2020 15:24 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
19.12.2020 05:59Brusel má přece European Green Deal a Ekolist má pana Hanzla.
Vše co je z Ruska má zákaz.
Zaplať bůh, že touto slepotou netrpí Němci a s Ruskem obchodují až se práší za kočárem. Výsledkem bude německá ekonomická kolonizace střední a východní Evropy . Asi si nic jiného nezasloužíme.
Pavel Hanzl
19.12.2020 07:52 Reaguje na Miroslav VinklerNIC z Ruska nemá žádný zákaz, jen je zakázán export vojenského materiálu do Ruska.
Nevím, co chcete kolonizovat třeba u nás. Konigreich Bohmen byla přece už od sv. Václava Německá země, Český král byl leníkem Císaře Německého (pokud nebyl sám Císařem) a jednu dobu (za Karla IV) byly Čechy centrem Císařství, Praha byla budována jako jeho hlavní město a císařské insignie byly uloženy na Karlštejně.
Těžko budete kolonizovat kmenové německé (později Rakouské) území....
Jan Šimůnek
19.12.2020 09:09 Reaguje na Pavel HanzlMimochodem, ty lenní vztahy byly ve středo-*--věku trochu složitější. Stoletá válka mezi Anglií a Francií (ta, co ji vyhrála Johanka z Arcu) vznikla proto, že francouzský a anglický král byli sobě vzájemně lenníky. Protože některá anglická území na západě Francie patřila anglickému králi (jako dědici Viléma Dobyvatele, který měl svou základnu původně v Normandii), ale byla lenně podřízena francouzské koruně, jiná území na západě Francie byla zase původně anglická, a když je francouzský král získal (koupě, sňatky apod.), stal se lenníkem francouzského krále. A vznikl propletenec, který nakonec řešilo sto let válčení.
Takže lenní vztah k císařství, navíc uplatňovaný jen v dobách oslabení českého státu, žádnou podřízenost reálně neznamenal.
Pavel Hanzl
19.12.2020 09:52 Reaguje na Jan ŠimůnekNáš vztah k císařství byl zcela jasný, VŠECHNO k nám přicházelo ze západu (z Bavorska nebo Saska, případnšě z Rakous). Právo, státní zřízení, řemesla, ritus, vzdělanost, umění, architektura, technologi, pouze jazyk byl částečně slovanský.
Od 15. století se císařství začalo dělit na říši Habsburskou a Německé státy, my připadli (naštěstí) pod Habsburky, což bylo potvrzeno na Bílé hoře.