Agrolesnictví se zvolna v ČR prosazuje jako alternativa zemědělského hospodaření
29.5.2024 12:19 | BRNO
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Francouzský vědec Christian Dupraz uvedl, že ve Francii existuje řada klimatických oblastí a v některých z nich šlo v minulosti o přirozený typ hospodaření, o který se věda začala zhruba před 40 lety zajímat. Nyní se toto hospodaření přizpůsobuje moderním poznatkům, strojům či technologiím. "Důležitá je také politická podpora, každý rok ministr zemědělství oceňuje farmáře z řad agrolesníků v Paříži," řekl Dupraz. Ve Velké Británii paradoxně brexit akceleroval možnosti rozvoje agrolesnictví.
Klimánek zdůraznil, že agrolesnictví, kombinující pěstování dřevin se zemědělskými plodinami na jednom pozemku, je jedno z významných krajinných adaptačních opatření v době klimatické změny. Primárně jde o ochranu půdy, bez které nelze nic vypěstovat. Zvyšuje se také biodiverzita, pozemek je zastíněný, což může vyhovovat plodinám či pasoucím se zvířatům. Stromy také napomáhají ukládání uhlíku do půdy. Odborníci také uvádějí, že krajina je hezčí a lidé do ní rádi chodí.
Přečtěte si také |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zatímco dříve běžně bývalo na jednom hektaru 100 až 200 stromů, nyní už je běžných pouze 50. Hodně se používají topoly a ořešáky, které pěstuje Mendelova univerzita na výzkumném školním pozemku v Žabčicích. "Používají se také ovocné stromy či další dřeviny, jejichž plody slouží jako potrava zvířatům. Koncept jedlého lesa máme na pozemcích Školního lesního podniku Křtiny," doplnil Klimánek. Právě univerzita, a Mendelova není v Česku jediná, zahájila změnu v myšlení u budoucích zemědělců, kteří poté přicházejí do praxe a uplatňují v hospodaření metody, s nimiž se seznámili při studiích.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
HH
Honza Honza
29.5.2024 14:07Stromy také napomáhají ukládání uhlíku do půdy: to jsem si dřív taky myslel, ale p. Vinkler mě vyvedl z omylu. Stromy mají funkci zastiňovací, protierozní. Savana bez stromů se přehřívá a vysušuje. I zvířata trpí vedrem.
Změna prostření směrem k přírodnějšímu vzhledu je nutná.
Důležité je, aby se agrolesnictví zemědělcům vyplácelo (mimo ozdravění krajiny). Větší finanční zisk z tohoto přístupu v žádném případě mít nebudou. Je možno to řešit dotacemi. Lepší pro společnost je zajistit odbyt nekvalitního dřeva pro spalování. Rigidní přístup přírodovědců bez kompromisů je na škodu pro celou přírodu.
Odpovědět
Změna prostření směrem k přírodnějšímu vzhledu je nutná.
Důležité je, aby se agrolesnictví zemědělcům vyplácelo (mimo ozdravění krajiny). Větší finanční zisk z tohoto přístupu v žádném případě mít nebudou. Je možno to řešit dotacemi. Lepší pro společnost je zajistit odbyt nekvalitního dřeva pro spalování. Rigidní přístup přírodovědců bez kompromisů je na škodu pro celou přírodu.
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2024 15:17Agrolesnictví, správně provozované, je jiný název pro pastevní lesy nebo pro původní zubro-mamutí řídký les(ostep).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2024 15:22 Reaguje na Slavomil Vinkler"Odborníci také uvádějí, že krajina je hezčí a lidé do ní rádi chodí."
No bodejť, mírně vypasená krajina, koriny stromů odspodu okousané je ta, dle praotce Čecha: Zde je země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající." No je to vrozený atavismus z plání afriky....
Odpovědět
No bodejť, mírně vypasená krajina, koriny stromů odspodu okousané je ta, dle praotce Čecha: Zde je země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající." No je to vrozený atavismus z plání afriky....
SV
HH
Honza Honza
30.5.2024 07:58 Reaguje na Slavomil Vinklerza praotce Čecha byl po celé Evropě zahuštěný Hercinský prales nepřístupný pro Římany, který vznikl spíše přírodní sukcesí při oteplení z původní tundry než vybitím býložravců neandrtálci a lovci mamutů, kterých bylo tak málo, že sami bojovali o přežití
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 08:45 Reaguje na Honza HonzaVznikl sukcesí, no něco vždy poroste. Nicméně i když byli divocí spásači vybiti, například koně v 3.tisíciletí přkr. tak ten kraj nebyl bez zvěře a nebyl totálně zaroslý. Neb byla zvířata divoká (zubři, tuři) polodivoká a domácí. Například se stěhovali pryč germáni, před nimi keltové... A ti měli dobytek i koně. Čech přišel do kulturní ktajiny. Někde více, někte méně jako okrajové hory, ale i tam jsou hradiště. A Římané se báli lesa jako čert kříže, zejména kvůli bojové taktice.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
29.5.2024 17:59Agrolesnictví, jako pojem, je podporováno v rozvojových zemích. Má se za to, že pod stromy, nebo v jejich stínu, je možné pěstovat zemědělské plodiny, jako je třeba rýže, kukuřice, nebo zelenina, melouny atd. V pahorkatinách, kde funguje malý vodní cyklus, se tento proces uplatňuje při pěstování kávy, v zástinu vyšších stromů. Samozřejmě se to nabízí. Jde ale o to, co od toho očekáváme. Kvalitní les, ekosystémově komplexní, se svým mikroklimatem, a vývojovými cykly, tam nevzniká. Nezakládá se ani s vizí dlouhodobě udržitelné produkce, není chráněn proti přetěžbám, nikdo tam nic neví o těžebním etátu. O agrolesnictví se hovoří proto, že zemědělci uvažují i při sázení stromů stále jako zemědělci, tzn. počítají s tím, že kolik stromů v počátku vysadí, tolik jich po 20 - 25 letech vytěží. Zakládají tento "les" ve sponu cca 3 x 4 m, tedy počítají s výsadbou cca 800 stromy na ha (u nás průměrně 5600 ks/ha). A je jim líto, že ty čtyřmetrové pruhy nevyužijí. Jde o to, že takto řídká výsadba se dlouho v korunách nezapojí, tak proč toho nevyužít? Chápu, že zakládat vysokou zeleň lze provádět nespočetnými způsoby, - vysazovat větrolamy, vinice, olivové sady, aleje okolo cest, využívat ji jako rozdělovací linie vlastněných parcel, atd.. Ale není to les. Pokud by tedy ing. Klimánek přistoupil na to, že podporuje agro-sadařství, tak mu budu tleskat. Nemá to s lesem ale nic společného. Pokud bude takových agro-sadů v české krajině, - na nepřehledných zemědělských plochách, přibývat, bude to skvělé. Ale ničit tím les je hovadina.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
29.5.2024 23:15 Reaguje na Josef StříteckýV našich podmínkách se agrolesnictví týká zemědělské půdy.
Hospodaření v lesích se řídí zákonem o lesích a lesním hospodářským plánem (nebo osnovou).
Odpovědět
Hospodaření v lesích se řídí zákonem o lesích a lesním hospodářským plánem (nebo osnovou).
HH
Honza Honza
30.5.2024 08:04Naprosto správný názor: agrolesnictví není přeměna lesa na step, ale přeměna stepní monokultury polí na přírodnější lesostep.
Hlavní úkol je zachycovat vodu, to nejlépe dokáže les.
I původní stepní oblasti v Mongolsku nutno zalesňovat a omezovat býložravce.
Přehnaná diverzifikace - pole + místo lesa lesostep, je ještě více škodlivá než monokulturní stejnověký zafixovaný nefunkční les v NP (ohrožený kůrovcem, suchem, kolapsem při progresi z oteplování).
Odpovědět
Hlavní úkol je zachycovat vodu, to nejlépe dokáže les.
I původní stepní oblasti v Mongolsku nutno zalesňovat a omezovat býložravce.
Přehnaná diverzifikace - pole + místo lesa lesostep, je ještě více škodlivá než monokulturní stejnověký zafixovaný nefunkční les v NP (ohrožený kůrovcem, suchem, kolapsem při progresi z oteplování).
Karel Zvářal
30.5.2024 08:13 Reaguje na Honza HonzaPřesně tak to chápu také. Prostě linie stromů přináší benefity, které dokonce některým (také)lesákům nějak záhadně unikají. Je rozdíl lesostep, nebo stromořadí mezi gigabloky z odkrytou půdou, kde eroze řádí jak černá ruka. Navíc zmenšení odparu, zvýšení diverzity... Prostě, komu..., v apatyce nekoupí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 08:52 Reaguje na Honza HonzaNo přesto, sado/louka nedává ani moc ovoce neb jak sklízet vysokokmeny. A ani moc sena, navíc co sním, když krávy po něm prdí. U leso/pole je třeba si uvědomit, že stromy omezí úrodu nejen stínem, ale odsátím vody a živin do dálky asi 1-3 výšky stromu.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.5.2024 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerMáte pravdu, že nejkrásnější krajina je anglický park a lesostep s řídkými lesíky a travnatými palouky je jistě krásná.
Ale váš názor jak stromy vysávají vodu je nesprávný. Tam kde lesíky byly vykáceny, tam voda mizí. Zmizí studny, řeky a krajina vysychá, degraduje. Je to jednoznačně prokázáno oproti tkzv. uhlíkové neutralitě a jejími vlivu na klima (i když i to je nutno respektovat)
Odpovědět
Ale váš názor jak stromy vysávají vodu je nesprávný. Tam kde lesíky byly vykáceny, tam voda mizí. Zmizí studny, řeky a krajina vysychá, degraduje. Je to jednoznačně prokázáno oproti tkzv. uhlíkové neutralitě a jejími vlivu na klima (i když i to je nutno respektovat)
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 12:34 Reaguje na Honza HonzaStromy vodu vysávají nicméně i akumulují (v opadance) a pod sebe stíní. No ale na poli není skoro humus a opadanka. A tak jen vysušují a ubírají živiny.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.5.2024 14:18 Reaguje na Slavomil VinklerOkraj lesa a navazující pole je něco jiného. Nemůžete podle jedné věci dělat závěry. Proto se pole rozčleňují pásy se stromy a keři. Proto v Mongolsku vysazují stromy na původní stepi. Boj proti kácení pralesa ( a místo něj kávovníky). Právě při oteplení je top důležité. Vidíme kolaps krajiny ve Středomoří, afrických savan. Jakmile zmizí stromy je konec. To ví každý!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 16:40 Reaguje na Honza HonzaNo ono platí, že opakem pravdy není lež, ale pravda jiná. Nic není zcela křišťálově jednoduché, zejména v přírodě. Výsadby stromů má své plusy (někde a nějaké) a i své mínusy, (jiné a jinde). Takže stromy ano, ale s rozmyslem a opatrně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.6.2024 19:57 Reaguje na Slavomil VinklerČtěte: https://vedator.org/2024/05/masivni-sazeni-stromu-by-melo-mensi-impakt-nez-se-doufalo/
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2024 20:16 Reaguje na Slavomil VinklerČekám, že brzy dáte odkaz na https://predátor:-))
Tak zrovna z takových pamfletů bych si ponaučení nebral. Přece všude ve světě, Amazonií počínaje, je snaha o zabránění dalšího odlesňování. Připomínám to nojstále, že odlesněná plocha je tepelný ostrov, o kterých se nemluví.
A když už jsem vzpomněl ty vědátorsko- predátorské časopisy, nevíte někdo, jestli je znám jejich seznam? Abych třeba v budoucnu nebyl potahovám, že publikuji na Ekolistu, který tam byl též zařazen...
Ono je vůbec poněkud trapné, když někdo publikuje své práce v dostupnějších periodikách, s necenzurovaným obsahem a je za to ostrakizován. Myslím, že doba pronásledování samizdatů skončila. Pokud obsah vyjadřuje názory autora či popisuje jeho práci, neměl by být za to popotahován, jestliže neporušuje morální kodex. To už potom opravdu zavání Absurdistánem.
Odpovědět
Tak zrovna z takových pamfletů bych si ponaučení nebral. Přece všude ve světě, Amazonií počínaje, je snaha o zabránění dalšího odlesňování. Připomínám to nojstále, že odlesněná plocha je tepelný ostrov, o kterých se nemluví.
A když už jsem vzpomněl ty vědátorsko- predátorské časopisy, nevíte někdo, jestli je znám jejich seznam? Abych třeba v budoucnu nebyl potahovám, že publikuji na Ekolistu, který tam byl též zařazen...
Ono je vůbec poněkud trapné, když někdo publikuje své práce v dostupnějších periodikách, s necenzurovaným obsahem a je za to ostrakizován. Myslím, že doba pronásledování samizdatů skončila. Pokud obsah vyjadřuje názory autora či popisuje jeho práci, neměl by být za to popotahován, jestliže neporušuje morální kodex. To už potom opravdu zavání Absurdistánem.
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2024 07:37 Reaguje na Karel ZvářalZ výše uvedeného odkazu vyplývá: "stromy ano, ale s rozmyslem a opatrně". Vám se to nelíbí?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2024 07:58 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jakou-hodnotu-mel-slavny-javor-u-hadrianova-valu-a-co-se-stalo-s-kmenem
Celkem nedávno tu byla debata o téměř totálně deforestované krajině (na kterou jsou domácí mimochodem hrdí). Když jsem pány seznámil s realitou, nějak jim sklaplo. A toto jsou právě ty příklady, kde by to viditelné zvýšení lesnatosti bylo ku prospěchu. Neb nahánět ji na Sahaře - to může napadnout jen potróblé aktivisty... a dál vozit štěpku z Amazonie, že. Takže není ani tak nutné "masivně vysazovat", hlavně se musí přestat odlesňovat. A zalesnit tam, kde prší.
Odpovědět
Celkem nedávno tu byla debata o téměř totálně deforestované krajině (na kterou jsou domácí mimochodem hrdí). Když jsem pány seznámil s realitou, nějak jim sklaplo. A toto jsou právě ty příklady, kde by to viditelné zvýšení lesnatosti bylo ku prospěchu. Neb nahánět ji na Sahaře - to může napadnout jen potróblé aktivisty... a dál vozit štěpku z Amazonie, že. Takže není ani tak nutné "masivně vysazovat", hlavně se musí přestat odlesňovat. A zalesnit tam, kde prší.
Karel Zvářal
30.5.2024 09:32 Reaguje na Slavomil VinklerMůžete to nějak konkrétně doložit, nebo jen papouškujete mýty?
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
30.5.2024 11:18 Reaguje na Karel ZvářalPřečtěte si názor do. Jana Pokorného: Strom je v podstatě klimatizační zařízení, které je jenom na sluneční pohon, ideálně váže oxid uhličitý a generuje kyslík. Chladící výkon reguluje podle aktuálního množství energie přicházejícího ze slunce. Většina sluneční energie se vlivem vegetace spotřebuje na výpar a tím její síla slábne. Klidně lze konstatovat, že strom v krajině chladí. Vodní pára se pak ztrácí pomalu, protože už není síla, která by ji hnala rychle vzhůru. Voda se vrací jako drobný déšť, mlha nebo ranní rosa, - když se v noci ochladí. To je malý (krátký) vodní cyklus“
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2024 12:32 Reaguje na Karel ZvářalJaké mýty. Vy jste nikdy neviděl okraj pole u lesa, třeba kukuřici či slunečnici ?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 13:30 Reaguje na Slavomil VinklerJelikož se toto téma tu objevuje opakovaně, pobavíme se o tom na podzim, aktuálnější články jsou v pořadí.
Odpovědět
