https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/atmosferou-prenaseny-kour-z-lesnich-pozaru-zraje.a-stava-se-toxictejsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Atmosférou přenášený kouř z lesních požárů „zraje“. A stává se toxičtější

6.9.2022 05:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vzorky kouře odebrané z ovzduší více než pět hodin po vypuštění z požáru byly už dvakrát toxičtější než při prvním vypuštění, nad plameny. A při dalším „stárnutí“ v laboratoři se jejich toxicita zvýšila na čtyřnásobek původních hodnot.
Vzorky kouře odebrané z ovzduší více než pět hodin po vypuštění z požáru byly už dvakrát toxičtější než při prvním vypuštění, nad plameny. A při dalším „stárnutí“ v laboratoři se jejich toxicita zvýšila na čtyřnásobek původních hodnot.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Lesní požáry nejsou ničivé jen svými plameny v místě, kde zrovna hoří. Dým z ohně hnaný větrem znečišťuje ovzduší i stovky kilometrů daleko. A jak ukazuje probíhající výzkum řeckých atmosférických chemiků, s postupem času se unášené kouřové zplodiny stávají nebezpečnější.
 

Když zahoří les, savana nebo severské rašeliniště nekontrolovaným plamenem, často stoupá dým vysoko do oblak. Klidně až 23 kilometrů do výšky, ke stratosféře. Kde se vzhůru stoupajícího kouřového mračna ujmou silné vzdušné proudy. Ty jsou pak schopny přesouvat částice tvořící kouř – obvykle bezbarvé plyny a drobné viditelné části jako popel, popílek, saze – na velké vzdálenosti. Klidně i stovky kilometrů. Následky požáru v podobě znečištěného ovzduší se tak mohou projevit v oblastech daleko od místa, kde skutečně hořelo.

Kde to zase hořelo?

Požáry v Oregonu nebo Kalifornii se tak v podobě znečištěného ovzduší projeví nad New Yorkem, australské požáry ovlivní notný kus Asie a Tichomoří, do regionů na východním pobřeží Středozemního moře se dostává kouř z lesních požárů v Rusku. Skrze atmosféru, stratosférickým prouděním, jsou s ohněm propojena i místa vzdálená a vzájemně navenek nesouvisející. Proto se ne vždy dá snadno identifikovat, jaký velký požár konkrétně může za mlžný opar nad nějakou oblastí.

Profesor Athanasios Nenes z Ústavu chemicko-inženýrských věd v řeckém Patrasu a vedoucí výzkumník projektu PyroTRACH, se už několik let pokouší najít nějakou nezaměnitelnou signaturu kouře/dýmu konkrétních požárů v atmosféře, které by s takovou identifikací zdroje znečištění pomohly. K čemu je to dobré? Jeho průvodní idea spočívá v tom, že nejspíš žádný kouř nebude lidskému zdraví zrovna prospěšný, ale některý by mohl být nebezpečnější. Je to dáno povahou biomasy, toho, co vlastně hoří.

Když například zahoří severská rašeliniště a boreální lesy bohaté na pryskyřici, rašelina pohřbená v bažinách a tající permafrost v tundře uvolňují do atmosféry (nejen) vysoké koncentrace oxidu uhličitého a metanu, ale také směs vyloženě toxických látek, jako je třeba rtuť. Stanovit, že nad střední Evropu právě dorazil oblak rtuťového dýmu, pak má potenciál zachraňovat lidské životy. Teoreticky. Má to ale háček.

Složení kouře se mění

„Když se podíváme na vzorky znečištění vzduchu nad řeckými lokalitami, najdeme spoustu částic, o nichž nemůžeme s jistotou říct, zda opravdu pochází ze spalování biomasy,“ vysvětluje Nene. Částice se totiž mění: když stoupají k nebi z velkého požáru, je jejich chemická charakteristika odlišná, vypadají jinak, než když několik dní nebo týdnů cestují se vzdušnými proudy stratosférou. Působí na ně světlo, reagují s jinými částicemi, oxidují. Mění se jejich složení.

V PyroTRACH se proto s pomocí testovací komory, simulující podmínky v atmosféře, pokouší pochopit chemický vývoj jednotlivých takových částic, složek kouře. Výzkumníci spálí určitý typ biomasy a kouř z něj pak nechají rotovat v kontrolovaném prostředím aby mohli sledovat, jak se jeho složení mění. Pojí se s tím hledání odpovědi pár užitečných otázek. Třeba jestli má takový časem „modifikovaný“ kouř větší vliv na globální oteplení než se předpokládá u „běžného“ kouře. Nebo jestli pak dodá ekosystémům více živin, až jednou dopadne zpět na zem.

Neneho tým zatím od roku 2017 přesvědčivě, experimenty, doložil jen jednu takovou odpověď. A ne zrovna potěšující. Kouř se s postupem času stává toxičtějším. Reaktivnějším – škodlivějším.

Vzorky kouře odebrané z ovzduší více než pět hodin po vypuštění z požáru byly už dvakrát toxičtější než při prvním vypuštění, nad plameny. A při dalším „stárnutí“ v laboratoři se jejich toxicita zvýšila na čtyřnásobek původních hodnot. S přibývajícím časem se tedy kouř z velkých požárů stává lidskému zdraví nebezpečnější, škodlivý potenciál dýmu zaneseného o stovky kilometrů dál od zdroje je větší.

„Lidé si přitom možná ani neuvědomují, že dýchají zplodiny ze vzdáleného lesního požáru, a tím ovlivňují své zdraví,“ říká Nene. Stanovit, jak přesně negativně by se měl takový vzduch znečištěný transportovanými zplodinami projevit, je ale klinicky nesnadné. Záleží na složení, zdroji biomasy, spoustě dalších faktorů. Obecně ale mají reaktivní sloučeniny z kouře lesních požárů řadu krátkodobých i dlouhodobých účinků na zdraví.

„Mohou zvýšit náchylnost lidí k infekcím, vést k dýchacím potížím a u některých lidí třeba vyvolat větší náchylnost k infarktu," vysvětluje Nenes. „Částice kouře zároveň obsahují karcinogenní látky – polyaromatické uhlovodíky – které rovněž oxidují a stávají se více karcinogenními, čímž zvyšují riziko vzniku rakoviny.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.9.2022 11:51
By se dalo říci, že nikdo neumře zdravý. Tak si nedělejte starosti. Soustředíme se na to, co můžeme ovlivnit a když ten čoud zastíní slunce, aspoň se ochladí :-)
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist