https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brť. Do brdských lesů se vrátil středověký chov včel v dutinách stromů

29.6.2021 13:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Brť.
Brť.
Zdroj | Vojenské lesy a statky
Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky (VLS) v polovině června osadil rojem včel první brť, která vznikla v lesích nedaleko zříceniny hradu Valdek na lesní správě Jince. Informují o tom Vojenské lesy a statky.
 

Kdysi rozšířený středověký způsob chovu včel v jednoduchých úlech, které tzv. brtníci hloubili přímo v kmenech stromů v lesích, se tak vrátil na Brdskou vysočinu. Pro včelařské nadšence jde o zábavnou formu oživení zaniklých kořenů jejich řemesla, pro lesníky VLS má projekt přínos z hlediska zlepšení ekologických funkcí v lese díky tomuto hmyzímu opylovateli. A návštěvníci CHKO, pokud na brdské brtě náhodou narazí, prožijí nevšední „výlet v čase.“

Včelař Milan Šimonovský stoupá opatrně ve včelařské ochranné bundě s kloboukem po hliníkovém žebříku, který je přivázán ke kmeni mohutné brdské douglasky. V ruce drží plastový kbelík, ve kterém je pulzující roj včel. Náklad, který nese, má asi dva kilogramy a tvoří jej asi 20 000 jedinců včely medonosné. Klid na lesní mýtině ruší jen vzdálený zvuk pracujícího harvestoru, který bojuje s přemnoženým lýkožroutem a připomíná, že vlna kůrovcové kalamity, postupující střední Evropou, právě nedávno naplno dorazila do brdských hvozdů. Milan Šimonovský se naopak do přírody snaží netradičním způsobem dodat zástupce z hmyzí říše, kteří jsou pro její ekologickou stabilitu přínosem.

Včelař Milan Šimonovský osazuje brť včelami.
Včelař Milan Šimonovský osazuje brť včelami.
Zdroj | Vojenské lesy a statky

Roj vysype do asi metr vysoké podlouhlé dutiny ve stromu, která je vybavena konstrukcí dřevěných vzpěr pro lepší uchycení budoucího včelího díla. Předtím jim sem přidal směs medu a práškového cukru (medocukrové těsto), která by měla včelám pomoci s obživou v prvním období jejich nového života v Brdech. Otvor pak rychle uzavírá primitivními dřevěnými dvířky (tzv. dlužní), která připevní archaickým způsobem s pomocí provázku a kolíčků kolem otvoru. O drobné škvíry se postarají samy včely, které je brzy zalepí propolisem. Přes dvířka pod provázky umístí ještě větvičky jako ochranu před případnými dotěry z ptačí říše, kunám a jiným nezvaným návštěvníkům. Brť je asi 4 metry nad zemí, což včelám zaručí bezpečí před většinou dalších obyvatel lesa, kteří by případně mohli dostat chuť na med. „Kdysi brtníci na kmeny u brtě umisťovali různé pasti proti medvědům, což ale aktuálně na Brdech není potřeba,“ směje se Šimonovský.

Včely, které před transportem na strom včelaři zklidnili tím, že je postříkali vodou, pomalu vysychají a začínají vylézat česnem (štěrbinovitý krytý vstup do úlu, pozn. redakce) ven a létat.

Brť na lesní správě Jince vznikla vloni na podzim na včelařském workshopu pražského spolku s šumavským brtníkem Oldřichem Vojtěchem, který pracuje v zoologickém oddělení sekce Výzkumu a ochrany přírody na Správě Národního parku a CHKO Šumava. Jde vlastně o kopii brtí z uralského Baškirska, kde brtnictví ve své původní podobě přežilo stovky let a začalo se odtud šířit opět zpět na západ. „Inspirovali se tam polští kolegové, u nichž se brtnictví stává součástí programu činnosti řady národních parků. Brtnictví v ČR jako první začal propagovat včelař Milan Motyka z Mostů u Jablunkova a pro jeho propagaci a návrat uspořádal první workshop, kde jsem inspiraci převzal já,“ popisuje Oldřich Vojtěch.

Připravená brť.
Připravená brť.
Zdroj | Vojenské lesy a statky

Brtnictví je vlastně takovým mezičlánkem, vývojovým stádiem, mezi dobou, kdy lidé med a vosk získávali loveckým útokem na sídla včel v přírodě a moderní podobou chovu včel v úlech. Paradoxně může znít, že u středověkých brtníků v českých zemích nešlo až tak o získání medu - tou nejcennější komoditou byl včelí vosk.

„Brtníci měli tehdy velmi silnou společenskou pozici, protože byli dodavatelé strategické suroviny pro ty, kteří vládli tehdejšímu světu, částečně to byla šlechta, ale především církev, jež potřebovala přísun vosku pro výrobu svíček, které se tehdy hojně využívaly při náboženských obřadech. Každý tehdejší brtník míval v rajónu až sedm desítek brtí. Vždy na jaře v době rozkvětu třešní k nim lezli po žebřících, provedli podřez, to znamená, že odřízli část díla v celé délce. To ukládali do košů a spouštěli pomocníkovi,“ dodává Milan Šimonovský, zatímco balí hliníkový žebřík, který by mu každý středověký brtník jistě záviděl. O víkend později přijede brť ještě zkontrolovat. „A napřesrok na Velikonoce bude první med,“ směje se, zatímco kolem po lesní mýtině již létají na průzkum první včely.

„Pro nás je hlavním smyslem pozitivní přínos včely medonosné pro ekologickou stabilitu krajiny. Včely svou existencí v lesích přispívají ke zvýšení produkce semen lesních dřevin. Proto obecně rádi včelaře v lesích vidíme, a brť na jinecké lesní správě je prvním pilotním projektem, který by navíc mohl být zajímavým krajinotvorným detailem, připomínajícím historii brdských hvozdů,“ dodá ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.

Přesné umístění brtě ale lesníci, ani včelaři nechtějí moc propagovat. Aby včely neohrozily. „Pokud na ní někdo narazí, tak věříme, že to bude nevšední zážitek z jeho cesty přírodou. Ale prosíme, aby včely nechal na pokoji,“ dodává Milan Šimonovský.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (104)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

29.6.2021 16:33
Nádhera!!! Takže nejen množení kůrovce, ale i propagace chovu zdivočelých
včelstev jako semeniště roztočů a chorob. Pouze v takzvaném rozebíratelném
díle lze účinně kontrolovat zdravotní stav včelstev, ty pak léčit a nebo
při moru včelího plodu utratit. V těch brtích to budou dělat jak a jaký
význam má množení včelstev napadených chorobami. Snažení ostatních včelařů tyto nemoci potlačit, tak dostává další ránu a ještě od údajných odborníků. Co na to veterinární správa? Jak je zajištěno léčení, vyšetření na choroby a omezení rojení spojené s šířením chorob? Vidím, že musím konstatovat, že
jsem rád za většinu života v době selského rozumu bez pokusů snílků, jak
se vrátit o staletí nazpět. Mít takové neošetřené včelstvo v okolí, tak
reinvaze roztočů zhatí i vaše léčení a celoroční snažení mít včelstva
zdravá. Běžte se s tím vycpat mudrlanti, to vám nestačí ty zalétlé roje,
které jsou už tak velkým problémem. Brť má omezenou kapacitu na rozdíl
od nástavkových úlů a rojení bude hlavní činností včelstev. Chudáci ti
včelaři v okolí a hasiči likvidující ze zákona roje neznámého původu.
Odpovědět
JM

Jiří Matl

30.6.2021 08:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Upřímně: co, co jste napsal, je jak z Rudého práva koncem osmdesátých.
Pár otázek: odkud berete argument pro tvrzení, že "divoká" včelstva jsou semeništěm roztočů a chorob?
Odkud berete argument, že jde o množení včelstev napadených chorobami?
Ad léčení: včely léčit neumíme. Umíme jen zabíjet roztoče. Na otatní máme jen zatím pokusy se speciální zootechnikou, posilovánm imunity apod. A co když pozorování přirozně žijícího včelstva přinese v té věci zajímavé poznatky?
Víte, že právě rozběrné dílo je paradoxně jedním z důvodů rychlého šíření nemocí?
Jak a odkud víte, že včelstvo v brti nelze ošetřit či vyšetřit?
Jako včelař jistě víte, že rojení je ozdravná činnost. Tak proč ta hysterie?
Pro další informace můžete kliknout sem: https://www.vcelarisobe.cz/2021/06/bylo-by-brti-bez-vcel-smutno-se-vi-ze-bylo/


Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 09:32 Reaguje na Jiří Matl
Upřímně. To co jste napsal je naivita a neznalost základní
péče o včelstva. Brtě jsou z hlediska nemožnosti prohlížet
dílo v době rozmnožováni nevhodné a pokud by jste je chtěl
léčit chemií a vybírat až med po zimě, tak bude kontaminován léčivy. Podle všeho nebudou léčeny ani šetrným termickým
způsobem a ani klíckováním matek k omezení plodování. Brtě
jsou tak leda dobré do muzea, ale bez včel. Články různých
lenivců, kteří by nejraději chovali včely postaru, kdy si
přijdou k brti jednou za rok vzít med už nečtu, protože to
jsou stejní lenivci, kteří by chtěli lesy pěstovat bez
práce samovýsevem, bezzásahem a nakonec vyříznout pár
vhodných stromů ke zpracování. Jsou to nápady generace
nefachčenků, která práci raději obkecá na internetu a
spoléhá se na práci jiných. Kdo někdy choval včely a měl
za souseda včelaře lempla, tak vám poví kolik práce navíc měl s loupežemi hladových včelstev, vykrádáním uhynulých
sousedových včelstev s reinvazí roztočů a jejich likvidací.
S možností i toho moru včelího plody a hniloby včelího plodu v zanedbaných úlech a na starém pokáleném díle. To bude v
brti stejné, ne-li horší. Klidně dodrbejte výsledky našeho
včelařství a utečte od toho jako od kormoránů, kůrovce
atd. Pak obviňte předky, za kterých ty problémy nebyly a
zase se upněte na něco jiného. Otrávíte tak tím spoustu
včelařů a budete brečet, že nikdo včelařit nechce.
Stejně jste už otrávili mnoho myslivců a rybářů těmi
svými nesmysly a likvidujete i lesáky a zemědělce. Pak
ale neplačte, když odpadnou ti pracanti a zbydou pouze
ti líní žvanilové.
Odpovědět
AP

Antonín Pavelka

30.6.2021 09:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machacek,
Jirku Matla znam a je to dlouholety a svedomity vcelar, budte tak laskav a nehazejte vsechny do jednoho pytle. Psal Vam on, tak reagujte k nemu. V mnohem s Vami nejde nesouhasit, ale budte konkretni... Dekuju a timto zdravim i Jirku Matla!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 10:32 Reaguje na Antonín Pavelka
Právě proto mne udivuje, že takový zodpovědný
včelař toleruje podobné pokusy a nezkouší je sám.
O několik příspěvků níže popisuji příklad jednoho
"pokusníka", který toho nechal po dvou letech.
Zjistil totiž, že bez eliminace množství roztočů
to nejde a že rojení není až tak ozdravné, když
mu včelstva stejně vymřela. Navíc měli plno práce
hasiči s jejich likvidací. Med netočil, včely
nedokrmoval a okolní včelaři čelili loupežím.
Mnohaletou práci se včelstvy jiných tak málem
zhatil a zmizel zpět do města kydat špínu na
klasické včelaře. Věřím, že se pan Mátl o svá
včelstva stará odpovědně ,ale udivuje mě tou
tolerancí "divokého" včelaření, kterého je
i tak díky rojení v přírodě dost. Ta hra na
středověk je cestou pouze zpět, al ta není
díky zavlečeným roztočům a jiným na dveře
klepajícím škůdcům možná. Až přijdou tumidi
a sršeň asijská, tak bude problém udržet i
ta včelstva v úlech a ne jen ta zdivočelá.
Odpovědět
JM

Jiří Matl

1.7.2021 15:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak prr ... To jste přehnal. Tedy jestli jsem ten zmatek v argumentaci dobře pochopil.
Ptal jsem se Vás na několik témat. Bez odpovědi. Zjevně o tom víte houby, ale dobře jste poslouchal těch několik guru, kteří točí furt stejné "argumenty" v obavě, že se něco změní v systému, který po léta nastavovali.
Tak ještě: Jak vysvětlíte masivní úhyny včel v současnosti? Svedete je na "lemply"? No ale co uděláte, když včely hynou i těm, kteří se starají a vědí, jak se postarat?
Jak to, že brtě fungují v zahraničí naprosto v pohodě?
Znáte veřejdě dostupné selekční programy zahraničních institucí (např. Arbeitsgemeinschaft Tpůeranzzucht, Arista Bee, De Duurzame Bij)? Znáte třeba články Thomae Seeleyho o jeho včelstvech v Arnott Forest?
Viděl jste třeba videa z ruské Baškirie, ty desítky skvělých videí z praxe ruských včelařů, kteří chovají včely v klátech. A zdůrazňuji: chovají. Mají je. Jak to, že je mají? Asi proto, že nečetli zdejší Vaše příspěvky a něvědí, že tak tedy, soudruzi, ne ...
Víte, náš problém jsou dotace plynoucí naprosto nesystémově do oboru a podporující modely chovu, které vytvářejí za současné situace pro včely víc problémů než řešení. To by bylo na dlouhou debatu.
Máme jedniné chovatelské sdružení pro chov včely medonosné kraňské. Jasně: vždyť se na to berou dotace a nedopustíme přece, aby si z koláče ukousl ještě někdo jiný. Tak jsme si uzákonili, že u nás se může množit pouze kraňka. V zákoně, jehož cílem je podpora biodiversity.
Máme tedy to chovatelské sdružení, které bere na svou činnost tučné dotace z věřejných peněz. Už jste někdy viděl nějaké veřejně dostupné výsledky šlechtitelských aktivit, zveřejněné šlechtitelské programy, selekční kritéria? Jasně furt se mele o mírnosti, medném výnosu, nerozbíhvosti, nerojivosti a pod. Viděl jste někdy někde nějaké výsledky selekce na odolnost vůči současným infekčním tlakům, které masově zabíjejí včelstva i těm, kteří vědí a starají se, ale přesto pláčou nad prázdými úly? Neviděl, protože neexistují.
Pokusili jsme se to dokumentovat na portálu Včelaři sobě na faktech. Neustále o tom publikuje materiály časopis Moderní včelař. Samozřejmě, ve Včelařství to nenajdete, tam by to censor nepustil.
Je jasné, že jádrem problémů, jimž dnes u nás včelky musí čelit, je nevhodný způsob chovu, nevhodná zootechnika a děsivě neodolná genetika. Za to nesou odpovědnost ti, co Vám lili do hlavy ty bláboly, jimiž se nás tu teď snažíte živit. Otravuje nás to. Ale je to řešení? Včely nám hynou. "Léčiva" nefungují. Dotovaní včelaři často nedovedou včelařit, ale dobře, aspoň platí příspěvky do kasy ČSV. Tohle chcete?
Z disentu se ozývají hlasy, že je třeba spoustu věcí změnit. A to podstatných věcí. Přoč by k tomu třeba nemohly přispět zkušenosti z (kontrolovaného) chovu včel v podku možno přírozených podmínkách?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.6.2021 10:36 Reaguje na Jiří Matl
Z toho člověka si nic nedělejte. Tyhle kecy tu mele pořád a skoro o všem. Je to typický příklad panelákového vzteklého důchodce, odtrženého od reality, nadávajícího na dnešní dobu a obdivujícího minulý režim. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 10:57 Reaguje na Petr Eliáš
Máte pravdu. Včely chovám v obýváku, brambory pěstuji v truhlíku na balkóně a slepice mi běhají po ložnici. Les znám z TV a za minulého režimu jsem byl krajský ideolog strany. Pane vy umíte pouze urážet a nic konkrétního jsem od vás nikdy nečetl. Právě vás
tipuji na panelákového ochranáře, který v diskusi
klade ideologii před selský rozum. Zkuste někdy
oponovat odborně a ne pouze ideologicky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.7.2021 15:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Jasně no. Bajky o tom co vše děláte a co všechno jste odborník si tu můžete cucat z prstu jak chcete. Ale dle vašich komentářů ve kterých motáte páté přes deváté jste jen kecal, který se potřebuje vykecat. A jsem na 90% přesvědčený, že jste přejmenovaný Šimůnek. ;)
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.6.2021 08:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosimvas, cesky med od vcel? Melasa se doveze z J. Ameriky, chemicka nahrazka cukru z Asie, a na nejake moderni postupy, intenzifikaci, a vedomost z drivejska, ze o veci se ma clovek starat a delat si je doma, zapomente. Timto pristupem se neguje nejen to, jak se to delalo za sociku, ale i to, co s nadsenim fungovalo v 90. letech. Vcelari meli renesanci, chovatele ovci, drobni zemedelci. Proti vlkum, medvedum, roztocum, volavkam, bobrum... chranenym ochranari nemaji tito lide a jejich naucene postupy sanci.
Odpovědět

MILAN ŠIMONOVSKÝ

30.6.2021 10:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den, to co jste napsal je snůška včelařského folkloru a polopravd. Každopádně vám upřímně přeju vaši radost z vašeho příspěvku.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

1.7.2021 11:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde bere ten argument ? Protože v tom článku o brtích se nic o "léčení" nepíše. A při jarním vybírání medu nejspíš ani nepočítá.
Zkuste si včelsta jednu sezonu chovat nadivoko bez ošetřování a vstupů. S velmi vysokou pravděpodobností budete bez včel. A pochybuji, že to jestli jsou v úle nebo brti, má na zdraví včel podstatný vliv.
Rozumnější mi přijdou argumenty pana Macháčka než vaše.
Valdek není daleko od civilizace a tak mi takovéhle včelaření přijde jako nezodpovědné vůči okolním včelařům. Divil jsem se tomu, ale jsou sezony kdy si včely nejsou schopné nanosit ani med na zimování, takže bez krmení budou loupit. A přitom můžou právě šířit roztoče.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.7.2021 11:32 Reaguje na Tomáš Zeman
Pan Machaček bohužel ve svých komentářích často podsouvá jako fakta své domněnky, které si neověřuje. Je to škoda, protože o lecčems toho hodně ví a má řadu zkušeností, které mu já, paneláková pastýřka, závidím. Vadí mi jeho obvyklé zobecňování, které je v rozporu s logikou, a proto jsem jeho apokalyptické vize ve stylu evangelia sv. Jana přestala brát vážně a už je nečtu.
Odpovědět

MILAN ŠIMONOVSKÝ

15.7.2021 07:50 Reaguje na Tomáš Zeman
Brť bude pod dohledem veterináře a bude léčena a k vaším dalším argumentům nastudujte si obor včelaření a pak oponujte.
Odpovědět
Pe

Petr

29.6.2021 20:44
A proč zrovna v cizokrajné douglasce? Já bych měl dost obavy. Douglaska má v kůře velké množství silně aromatické pryskyřice, která nejen že asi bude včely rušit a prudit svou silou vůní, a nejspíš bude i zalévat vletový otvor, ale údajně má i určité insekticidní účinky.
Odpovědět

MILAN ŠIMONOVSKÝ

30.6.2021 10:13 Reaguje na Petr
Brtě se dělají v jehličnanech a tento strom byl na brť příhodný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.6.2021 20:58
Ještě chybí třetí key word: Brdy, brtě, brtník... možná přijde ze SZ Polska?-))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.6.2021 22:07
Plně souhlasím s příspěvky diskutérů nade mnou. Ještě bych to doplnil o následující slova:
Pokud chtějí být dotyční skuteční tradicionalisti, měli by k brti jezdit na dvoukolé káře s loukoťovými koly, kterou by táhnul volek. Sami by se pak měli odít do jednoduchých lněných kytlic a jako obutí by měli zvolit prosté sandále domácí výroby (Baťovky jsou vyloučeny). Brť by pak měli vykuřovat větví, na které by byl žhavý uhlík obalený vlhkou trávou. Med s voštinami by měli sbírat do hliněných hrnců ze šňůrové keramiky. Pokud tam ale přismrdí s nafťákovým dvoulitrem, k brti lezou po hliníkovém žebříku a oblečeni jsou v posledním modelu džín, vypadají akorát trapně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2021 06:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale jako ukázka dobré, akorát že dřevní včelaři neměli motorovku na vyřezání kmene, jen pracně upravovali a dotvářeli přirozené dutiny. Kdyby tehdy nechali dnešní úly na stole, dlouho by tam nevydržely. Umístění brtě je zřejmě někde poblíž NS, aby se budoucí IT odborníci mohli dozvědět, že med se nevyrábí v továrně.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.6.2021 06:27
Prosím, nechte je. Vždyť je to krásné. Lidem to neublíží a lesu to prospěje.
Odpovědět
AP

Antonín Pavelka

30.6.2021 06:41 Reaguje na Katka Pazderů
V cem to prospeje? Proc se to nemohlo vyrezat do mrtvého dreva a ne do ziveho stromu? Ono, kdyz se to dela na cizim, tolik to neboli.
Odpovědět
JH

Josef Hordina

2.7.2021 14:59 Reaguje na Katka Pazderů
Zda to prospěje či ne, to nevím. Krásné to je bezesporu také. Ale napáchá to nesmírné škody a ublíží to všem včelařům široko daleko... Je to nezodpovědné a bezohledné.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.7.2021 15:17 Reaguje na Josef Hordina
Jen spekulujete...
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 06:52
Zdejší kritici si asi neuvědomují, že svým,, tradičním chovem včel,, vypouští do okolní přírody roje z včelstev, které neuhlídají. Ty pak bez jakéhokoliv ošetření žijí v doupných stromech v okolí i několik let. Stačí chodit do přírody a přesvědčit se. Včely osídlují svá oblíbená místa opakovaně, často i s předešlým dílem. Včelař tak chová včely s potencionálním okolním infekčním tlakem od pradávna. Kdy už tu absurditu členové Čsv prokouknou a přestanou živit tu dogmatickou myšlenku potřeby,, tvrdé,, chemie a šlechtění užitkovosti, namísto nabídky prostoru přirozené selekce v přírodě. Pálit vše co se Státní veterinární správě nezdá, se jako špatné v nedávné minulosti už potvrdilo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 10:03 Reaguje na Luděk Chuděj
I mi se občas stane(jedou za 5 let), že neuhlídám rojení a nějaký
poroj mi uteče. Mám včelín v lese a vedle doupné stromy. Tak mohu
odpovědně říci jak dlouho přežije bez léčení ten roj. Většinou
nedožije zimy a pokud ano, tak na jaře je už tak roztoči zničen,
že uhyne. Pokud přežije déle, tak je to dílo náhody, kdy je rok
s menším výskytem roztočů a nebo opuštěnou dutinu nepozorovaně
obsadí roj nový. Zkuste si to u svých včel v úlu, kdy je nebudete
kontrolovat, léčit a spoléhat se na "ozdravné" rojení. Takového
"pokusníka" jsme tu kdysi měli a po dvou létech přestal včelařit.
Proč? Včelstva mu vymřela, medu měl na ochutnání a dílo sežrali
zavíječi. Ani o jeho nové úly nikdo neměl zájem, protože nechtěl
riskovat třeba mor. Nakonec je asi koupil někdo přespolní, nebo
jiný "pokusník", či naivka. Okolí si oddechlo od jeho rojů a
loupeží jeho hladových včel. Nyní už vzdal i bydlení v přírodě
a odešel bydlet do města, protože mu práce na zahradě byla cizí
a zanechal po sobě džungli s dvoumetrovou buření. Prostě ekolog.
Jinak předchozí dílo stačí do nového obsazení zlikvidovat
zavíječi, nebo je rozkousat myši a rozklovat sýkorky. Přirozená selekce trvá tisíce let a pár let takových pokusů nevyšlechtí včely odolné zavlečeným kleštíkům(roztočům) a do budoucna i tumidům a jiným škůdcům a chorobám ze světa. Uvidíme, jak si poradí v brtích třeba se sršní asijskou, když i ůly budeme muset "opancéřovat".
Plácáte nesmysly, ale to mne u aktivistů nepřekvapuje, protože v těch vašich příručkách to nenajdete.
Odpovědět
JM

Jiří Matl

1.7.2021 14:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Fráze, fráze, fráze ... Pořád dokola jako kafemlejnek. Uvádíte závažné své dedukce. Máte na ně nějaká data, můžete je jimi podepřít? Dokázat. Nebo nějakou literaturu, z níž by bylo to, co tak rezolutně tvrdíte, doložitelné? Obávám se, že jsem si už sám odpověděl. Nemáte ...
Navíc pletete do sebe vše možné a páté přes deváté. Vytváříte argumentačí chaos. A víte, co vzníká z chaosu? Paňyka! :-D Takhle lze jen těžko vést seriózní debatu. Zkuste to s fakty, milý kolego ...
Nejhorší je, když o tématu píší a mluví nejvíc ti, kteří mají informace jen z nějakých ideových školení, která organizují ti, kteří na tom mají postavený systém ovládání mlčící většiny a system nastavení tučných dotačních kanálků, ale praktické zkušenosti mají nulové. Ale holt mají ďouru do Inťérnetu ... Navrhuji: zkuste si třeba aspoň klát či TBH. A za pár let napište své zkušenosti. Berte to jako výzvu ...
Odpovědět

MILAN ŠIMONOVSKÝ

15.7.2021 07:58 Reaguje na Luděk Chuděj
Ano v přírodě a ve městě jsou uhnízděné včely v dutinách a nikdo je neošetřuje. To je prostě fakt, ať se to přítomným moralistům libí nebo nelíbí.
Odpovědět

MILAN ŠIMONOVSKÝ

30.6.2021 10:23
Chov včel je pro užitek, za posledních 100 let se bohužel, ať se to nezdá stal honbou za ziskem. Tento pokus o brť je pouze pro radost a včely budou veterinárně ošetřeny. Další diskuze je myslím marná a přeji všem podporovatelům a kritikům úspěšný chov včel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 10:50 Reaguje na MILAN ŠIMONOVSKÝ
Pokud je můj příspěvek včelařský folklór, tak váš článek je folklór
komplet. Hra na středověk by měla být komplet se vším, co k němu
patří. Pokud dokážete včely v brti veterinárně ošetřit a uhlídat
rojení do doupných stromů bez toho ošetření, tak budiž, ale osud
zalétlých rojů má v přírodě jepičí život. I za něj však přispěje
k dalšímu šíření chorob a škůdců. Hlavně ať to není inspirací
pro jiné "folklóristy" necpou brtě do každého lesa. Naše úly
a včelíny v lesích na to opylení v lesích vystačí i bez těch
brtí. A pokud si myslíte, že včelaření je pouze o snadném zisku,
tak se tím zkuste živit a být poctivým včelařem s poctivým medem.
Přeji vám brzké snadné zbohatnutí! Letos mnozí včelaři chovají
včely pouze pro radost a užitek pro celou přírodu. Být to pouze
o zisku, tak už toho nechali.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.6.2021 12:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli k tomu můžu něco říct, tak kdysi skutečně včelaři chovali včelstva v brtích, sklízeli od nich med a vosk a celkem to fungovalo. Jenže se jednalo o původní druh včel, který pocházel z přírody a byl zvyklý na nesterilní prostředí, čmelíky a bůhvícoještě. Dnešní včely jsou podle mě mnohonásobní hybridi zvyklí žít v strilním prostředí čistých úlů s maximální péčí ze strany včelaře. Vysadit je do brtě a nechat je osudu je něco podobného, jako kdybyste člověka, který je zvyklý akorát objednávat telefonicky pizzu, vysadili bez jakýchkoliv nástrojů do amazonského pralesa a řekli mu, aby se o sebe postaral.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 12:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde jste vzal zákon o nutnosti likvidace rojů neznámého původu? To možná napsali do časopisu Včelařství chovatelé včelích matek a oddělků, aby jste jako řádní spolkoví členové více nakupovali. Včelařským ziskem poslední doby nebyl myšlen asi med, ale to ostatní co do včel dáváte, včetně oplozených matek. Trochu nadsázka tvrdit, že se někomu vyrojí včely jednou za pět let. Počítá se s cca 15-20 procenty ročně- podle počasí. Kdyby takové roje přežili alespoň jednu zimu a odečtu-li nějaké ztráty, tak máte 30% z celkového počtu registrovaných včelstev přežívajících někde v okolí bez léčení. Pokud tyto roje uhynou během nejkritičtějšího období a to v zimě, žádný zavíječ dílo nezlikviduje. Na jaře zbylé zásoby z tohoto hnízda vyberou ostatní včely a obsadí nový roj. Absurditou tedy je, že každý kdo chce včely chovat jinak, je podle Vás někdo kdo ohrožuje okolí. Předpokládám, že to také možná psali v nějakém členském časopise. Pokud Naštěstí jsou tu lidé, kteří razí neziskové vedení včel , jako například Opylaření Václava Smolíka a studie které to potvrzují. https://www.nature.com/articles/d41586-019-02043-3
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 13:59 Reaguje na Luděk Chuděj
Pánbůh se včelařením s takovými odborníky.
Likvidace rojů neznámého původu je podle veterinárních předpisů a není to výmysl včelařů. Stejně tak je to s přemísťováním nevyšetřených
včelstev a včelích matek. Vy asi neuznáváte
prevenci a holdujete maximálně hašeni požáru ve
formě likvidace včelstev v celém ohnisku a okolí.
Možná popíráte i očkování a karantény pro lidi
a holdujete ve všem pouze přirozenému výběru.
S takovými "odborníky" brzo skončí včelaření
úplně a pak bude zase plno pláče, co dál. Ty
procenta rojů platí pro včelaře, kteří si to neuhlídají a nebo uhlídat nemíní. Není problém
si to u pár úlů uhlídat a preventivně utvořit
třeba oddělky, nebo srovnat sílu včelstev
pomocí "přelétáku", kdy se létavkami posílí
slabší včelstvo a silnějšímu se "pustí žilou".
Laikovi to ale nemá cenu vysvětlovat a ani to,
že když je zavalím prací(stavba na mezistěnách)
a dopřeji 5 nástavků 39/24, tak v mém okolí nemají
důvod k rojení. Víte jak velká by musela být velká
dutina brtě, aby pojala cca 50 a více tisíc včel?
V odletu roje lze bránit třeba zastřižením křídla matky a roj zůstane u úlu a nikam neodletí. Záměrně se taky šlechtí na potlačení rojivosti a na mírnost, aby mohly být třeba i ve městech a neobtěžovat lidi bodáním a rojením. Není to žádoucí ani jinde a je to jako vyhnat krávu do lesa a čekat, že se změní na pratura. Studujte odbornou literaturu a ne nějaké příručky aktivistů. Včelaření je pane věda a ne nějaký jednoduchý obor ala brtě ve středověku. Je to jako v zemědělství, kde se neživíme sběrem kořínků a plodů, ale pěstujeme je se záměrem mít dostatek potravin. Už dnes s medem nepokrýváme spotřebu a pokud se vrátíme k brtím, tak to bude potravina pro VIP v ceně zlata. Medem z brtí uspokojili kdysi včelaři pouze šlechtu a proto přešli přes klaty a košnice k úlům. Úly stavěli pro včely už ve starém Egyptě, aby nebyl med pouze pro ty VIP. Nejkritičtějším obdobím včelstev není zima, ale i jaro, léto a zvláště podletí, kdy si musí včelstvo nastřádat dostatečné zásoby na zimu a vychovat zdravé dlouhověké včely.
S upracovanými krátkověkými včelami nedožije ani zimy a roztočem zmrzačené dlouhověké včely se nedožijí ani podzimu. Víte o tom prd a píšete nesmysly. Chovám včely 25 let a věřte mi, že ne pouze pro zisk. Vy asi o nich jenom něco čtete v příručkách aktivistů, kterým stačí hrstka včel, která jim opylí jejich jedinou třešeň. Bez včelařů by dnes byl zlomek úrody a spoléhat se pouze na ta zdivočelá včelstva, tak by brzo nebyla úroda žádná. No a ten med je odměna za tu jejich práci , kterou jim mnozí ještě závidí. Chovat je můžete taky, ale prosím NE bez řádného ošetřování. Jeden lempl v okolí často zhatí práci všech ostatních.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 15:17 Reaguje na Břetislav Machaček
No nápodobně i s vámi, kteří tvrdí, že udrží všechny včely doma. Co uděláte, když se vylíhne více matek současně a vyletí více rojů s přehlédnutých matečníků. Budete je honit po stromech a střihat křídla? Rojení je pud, který ještě obchodníci se včelami nepřekonali. Neměli by tak žádnou konkurenci. Nemíchejte jablka s hruškama a nechoďte sem s Covidem. Příručky o potlačování rojení bohužel neplatí vždy. Stačí když bude na jaře ke konci snůšky dlouho pršet, pak vám je to k ničemu. Snažíte se jen popřít, že tu spolu s ošetřovanými včelstvy koexistuje pro vás šedá zóna neošetřovaných včelstev a to je celé. Prototože by pak chyběly protiargumenty proti alternativním včelařům.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 15:20 Reaguje na Břetislav Machaček
No nápodobně i s vámi, kteří tvrdí, že udrží všechny včely doma. Co uděláte, když se vylíhne více matek současně a vyletí více rojů s přehlédnutých matečníků. Budete je honit po stromech a střihat křídla? Rojení je pud, který ještě obchodníci se včelami nepřekonali. Neměli by tak žádnou konkurenci. Nemíchejte jablka s hruškama a nechoďte sem s Covidem. Příručky o potlačování rojení bohužel neplatí vždy. Stačí když bude na jaře ke konci snůšky dlouho pršet, pak vám je to k ničemu. Snažíte se jen popřít, že tu spolu s ošetřovanými včelstvy koexistuje pro vás šedá zóna neošetřovaných včelstev a to je celé. Prototože by pak chyběly protiargumenty proti alternativním včelařům.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 15:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechci se tu vnucovat, omylem jsem to odklepl dvakrát😁. Ještě doplním, že vyhláška o likvidaci rojů neznámého původu platí při,,nařízení SVS mimořádných opatření,, v ohnisku, nebo v ochranném pásmu výskytu včelího moru. Proč bychom jinak normálně ničili něco tak cenného jako jsou včely, že? To bychom snad nebyli ani včelaři🙂
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 21:21 Reaguje na Luděk Chuděj
Zákon č. 166/ 1999 Sb. hovoří jasně, že roj
neznámého původu se musí zlikvidovat
utracením a zakopáním. Rád se nechám poučit
o nějaké změně, že tomu tak není. Prosím
ale podle zákona a ne podle vašich dohadů.
Pokud při kontrole dílo rozeberete, tak máte možnost najít matečníky a regulovat rojení. Pokud to neuděláte a nebo pozdě, pak se vám vyrojí. V brti tomu tak bude vždy a proto
moudrý včelař včelaří na rozebíratelném
díle s možností prohlídky i na nemoci včel.
Nevím jak rozeberete dílo v brti třeba při
kontrole na podezření z moru včelího plodu.
Taky by mne zajímala registrace takového
stanoviště a jeho označení ze zákona.
.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

1.7.2021 05:45 Reaguje na Břetislav Machaček
No myslím, že jste tak trochu přestřelil. Řekněte, ve kterém odstavci zákona se toto nařízení nachází. Nemohu najít. Já taky nemám asi pravdu, že je to nutné v ohnisku a ochranném pásmu výskytu moru včelího plodu. Pouze doporučení,, že to není vhodné,, někoho z Veterinární správy z toho nedělá zákon. Roj se likviduje v případě, že někoho přítomností ohrožuje.
Je absurdní vědět o ,, neléčených,, včelstvech v dutinách stromů, vytvořených samotnými včelaři a rozčilovat se na alternativce-ikdyž Vy tvrdíte, že se dnes už včely nerojí. Až uvidím roj, zavřu tedy oči. 🙂
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 09:57 Reaguje na Luděk Chuděj
Tak za prvé. Každý zákon má taky
prováděcí vyhlášku a tam to za
domácí úkol hledejte. Pouze studiem
faktů dospějete ke znalostem a ne
studiem příruček nadšených laiků.
Jinak nikdy jsem netvrdil, že se
dá rojení zcela zabránit. I mi se
to občas stane, ale to jsem už
psal. Včelař srdcař s pár včelstvy
ví o svých včelkách vše a už při
pohledu na dění na česně pozná
rojovou náladu včelstva. Osel
a ten, který to dělá na kšeft to
nesleduje, nedělá pravidelné
prohlídky díla a zaměstnává hasiče
likvidací rojů. Ti se stanovišti
v lese to mnohdy ani nevědí a zjistí to až po několika dnech, že ze
silného včelstva zbyla hrstka. Na
alternativce se po zkušenostech
s tím jedním, o kterém jsem psal,
rozčilovat musím, protože nám
nadělal za ty dva roky problémů
tolik, že jsme horko těžko své
včely zachraňovali před loupežemi
a naopak pak čelili po uhynutí jeho včel reinvazi roztočů, když ty naše
vyloupily opuštěné úly a v září
nanosily do úlů zásoby od jeho
včel. Upracovalo se nám tak část
dlouhověkých včel, do zimy šly
včelstva oslabená a při léčení
v říjnu Varidolem jsme byli v
šoku z tisíců přinesených roztočů. On ten "alternativec" v létě nijak
neléčil a nechal to přírodě. Ta
mu ukázala, že má raději sedět na zadku u PC a nedělat pokusy se
živými tvory, kterým lajdáctvím
přivodil vymření.
Odpovědět

MILAN ŠIMONOVSKÝ

15.7.2021 08:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Chovat včely pro radost od vás zní dost neupřímě.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2021 18:34
Od jakého slova je odvozen název Brdy? Není to od výrazu brť?

Určitě bude zajímavé vyzkoušet způsob, jakým naši předkové „chovali“ včely. Ukáže se, jak naše vyšlechtěné včely obstojí bez přehnané umělé péče. Třeba se z těchto včel časem vyvinou včely odolnější vůči nemocem ničícím včelstva v klasických úlech. Jak píše paní Pazderů, lidem to neublíží a lesu to prospěje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2021 18:54 Reaguje na Majka Kletečková
Jj, strč PR brť skrz brd... (libozvučná to řeč, nu ni?-). Jediným pozitivem je obrácení pozornosti ke včelaření, a mohu jen podrthnout příspěvek pana Šeděnky včera v 22,07. Jedna vlaštovka jaro nedělá. Až těch brtí budou desítky, tak bude pravdu mít Lucie, že středověk neskončil... A jinak brd je kopec, brdek kopeček. Čeština si v tom rryčení libuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2021 23:36 Reaguje na Karel Zvářal
Dík za odpověď na mou otázku, nevěděla jsem, že brd je kopec.

Já od toho alternativního způsobu „chovu“ včel inspirovaného naší minulostí očekávám hlavně to, že může být zdrojem nových zkušeností. Brutální chemie používaná mnohými včelaři proti včelím nemocem podle mého názoru včely oslabuje, jenže kumulace obrovského počtu včel na jednom místě se bez těchto drastických zásahů podobně jako ostatní „průmyslové“ velkochovy neobejde. Chov v brtích mi přijde pro včely přirozenější. A tím, že v nich nebude tak velká koncentrace včelstev, tak mohou být ty včely celkově zdravější. Nové roje se pravděpodobně nebudou usazovat v bezprostřední blízkosti. Ale nikomu tento svůj názor nevnucuji. Také myslím, že by se mělo včelám kvůli jejich zdraví nechávat více jejich medu, protože med na rozdíl od cukru obsahuje látky chránící zdraví včel.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 19:53 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, souhlasím. 👍
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 20:33 Reaguje na Majka Kletečková
Ano s tím asijským roztočem se sžijí možná za tisíc let a nebo taky
do pár let vyhynou bez péče včelařů úplně. Lidská hloupost nemá
hranic a napáchala vždy ty nejhorší maléry, kterých není schopna
nikdy příroda. Co aktivista, to "vědec" prosazující nesmysly a
o to více bojovněji. Co tak to nechat skutečným odborníkům
a pouze přírodu obdivovat?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2021 18:36
Vyskytují se někde v ČR divocí předchůdci naší domácí včely?

Přimlouvám se za to, aby se včelám ponechalo na zimu co nejvíc jejich vlastního medu. Mám podezření, že za „velkou zranitelnost“ nynějších běžných domácích včel může kromě jiného to, že se jejich med plný antibakteriálních a dalších léčivých látek nahrazuje z velké části řepným cukrem, který má sice dost energie, ale žádné léčivé látky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 20:04 Reaguje na Majka Kletečková
Zazimovat včelstva na květovém medu je možné, ale pokud bude
převažovat medovicový a nedej bože melecitozní med, tak
vám včely v zimě umřou hlady a nebo dostanou průjem spojený
s nosematozou. To už je ten cukr lepší, než ta pozdní snůška například z modřínů. Toto musí včelař taky ohlídat a takový
med odebrat a dokrmit cukrem. No a nejen med, ale i pestré
pylové zásoby a ne z jednoho druhu rostlin. Dnešní potravní
nabídka není nijak pestrá a ani nebude, pokud přibude polí s biopalivy a biomasou. Opět doporučím odbornou literaturu a zkušenosti předků před laickými nápady aktivistů. Už jsem to
napsal víckrát, že dnes je móda popírat vše minulé a propagovat pravý opak i kdyby to byl nesmysl. Jedině tak si mnozí dokazují svoji revolučnost s jakou zatočí se vším minulým. Co tak použít selský rozum, nevymýšlet vymyšlené a nevhodné k použití ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2021 20:19 Reaguje na Majka Kletečková
Původní včelou zde byla včela tmavá s pomalým jarním rozvojem,
která nestíhala v malém množství opylovat zvětšující se plochy
plodin. Byla nahrazena včelou kraňskou(původem ze Slovinska),
která se vyznačuje rychlejším rozvojem, početností a jinými
lepšími vlastnostmi na rozdíl od včely tmavé. I k té se snaží
aktivisté vracet a bohužel tím dochází ke křížení obou druhů.
Včelím nemocem a parazitům neodolají ty ani ty a bez péče
včelařů trvale nepřežijí. Problémy s přežitím mají včelstva
na celém světě, mimo některých původních tropických druhů
nevhodných k produkčnímu včelaření. Další křížení může
dopadnout špatně, jak to dopadlo u silně bodavých včelstev
šířících se divoce po Americe. Pokusy nechejme vědcům a ne
laikům a aktivistům.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.6.2021 23:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za vysvětlení. Z Vašeho komentáře plyne, že předchůdkyní naší domácí včely je u nás nepůvodní včela kraňská. Hádám, že ta se na Slovinsku ve volné přírodě v divokých populacích stále ještě vyskytuje. Škoda, že naše původní včela tmavá už v ČR nežije.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 10:12 Reaguje na Majka Kletečková
V šedesátých letech u nás došlo k masivní výměně
včelích matek včely tmavé na kraňky. Místy se to
povedlo dokonale a tak tam existují čisté línie
včely kraňské a stejně postupovali včelaři takřka
v celé Evropě. Místy se to ale nepovedlo úplně
a tak se i původní včely tmavé zachovaly. Nikdy
ale nehledejte v přírodě včely medonosné jako
původní, protože v takřka 100% se jedná o roje
zalétlé od včelařů a bez léčení přežívající rok,
či dva, ale pokud vím, tak ne natrvalo. On ten
kleštík(roztoč) se množí geometrickou řadou a
bez zásahu člověka se s ním včely nevypořádají.
Je to invazní parazit z Asie, kde jejich včely
mu umí odolávat. Naše včely to nedokážou a je
naivní si myslet, že se podaří v řádu pár let
vyselektovat včelstva, které si s ním poradí.
Proto léčíme chemií, v termoúlech a klíckujeme
matky. Pokud chcete o tom vědět více, tak se
zeptejte opravdových včelařů v okolí a nečtěte
ty pohádky alternativců, kteří se snaží včely
chovat bez těchto zásahů ke škodě včel samých
a okolních včelařů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 21:18 Reaguje na Břetislav Machaček
V šedesátých letech to začalo a dokončilo se to kolem roku 1990 - 2000
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

4.7.2021 19:03 Reaguje na Majka Kletečková
Vaše toužení po tmavé včele má kořeny v neznalosti. Můj táta choval kdysi takové nějaké tmavší včely, to už zdaleka nebyly ony tvz.původní, medu od nich nebylo, zato si hlídaly prostor o poloměru až 50 m. Zpětným rozšířením této včely by se městské včelaření stalo nemožným. To určitě nechcete.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

5.7.2021 10:37 Reaguje na Majka Kletečková
Dodávám, že včela kraňská je následovnice tvz. včely tmavé, která se chovala na našem území. Jak moc byla původní je otázkou, jelikož rojením dochází k mísení různých typů a podtypů. Taky existuje včela kraňská karpatská.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

30.6.2021 21:35
Lidská hloupost napáchá nejvíce škody a chytrost nejvíce užitku( těm chytrým). Vědci jsou ve Výzkumném ústavu včelařském. V ústavu, který je výhradním distributorem těch,, léků,, které na západ od nás ani neznají, nebo nechtějí ty pesticidy používat. Aktivista je tu sprosté slovo.
Aktivista sedí na hnědouhelném rypadle, zatímco na jižní Moravě řádí živly v důsledku klimatických změn.
Aktivista možná chce vidět dál. Dál než kde končí byznys těch, za které se lobuje. Už v minulosti se ukázalo, že existují včelstva nevnímavá vůči bakteriím moru včelího plodu. Zaměřil se někdo na rozšíření této vlastnosti včelstev? Na výhrady včelařů,, aktivistů,, přestali úřady tyto včelstva pálit.
A tak se prostý včelař může bránit dál.
Zaplať pánbůh za aktivisty.
Odpovědět
JH

Josef Hordina

2.7.2021 15:06 Reaguje na Luděk Chuděj
Nic proti aktivistům. Problém je s hloupými aktivisty. Třeba když označují léčivo jako pesticidy... Zkuste se trochu lépe vybavit tvrdými daty, než začnete vykřikovat nesmysly :-) Děkuji.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.7.2021 21:51 Reaguje na Josef Hordina
V Česku se k léčbě varoázy používá chemická léčba akaricidy. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Varro%C3%A1za)


Akaricidy je skupina pesticidů určených k hubení roztočů. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Akaricid)


Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení chorob rostlin a hubení plevelů a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka.
Podle určení k hubení určitého organismu pesticidy dělíme na:
Aficidy: přípravky určené k hubení mšic
Akaricidy: přípravky určené k hubení roztočů
a tak dále
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticid)

Možná se ale tetka Wiki mýlí.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

30.6.2021 22:58
Pokud si někdo myslí, že lze dlouhodobě s pomocí léčiv udržovat přešlechtěné, na produkci a mírnost (nikoli na schopnost ubránit se nemocem a loupežím) selektované včelky, neberu mu tento názor a přeji hodně zdaru.

Úplně stejně bych ale poprosil, aby nebylo kopáno do těch, kteří se zamýšlejí nad podstatou problému - nad tím šlechtěním, zda se ubírá tím správným - tj. dlouhodobě udržitelným směrem.

POtkal jsem před lety jednoho včelaře - velmi zkušený - dlouhodobě držel vysoké desítky včelstev, možná i stovky... Byl nešťastný z těch nemocí, v čem viděl smysl? Ve vývoji nových léků? Ale kdepak, na všechno dřív nebo později nastane rezistence..

Měl plán: najít v lese "zdivočelé" včely, které by měly být odolnější - aspoň o něco málo (protože víme, že pravé divoké včely u nás už nejsou), a pokusit se je namnožit. Věděl, že je to složité, když je krajina neustále zásobována trubci (= geny) z konvenčních šlechtěných chovů.. ale šance, že se "odolnější" geny budou pomalu prosazovat, tu tady viděl. Nevím, zda se mu to podařilo, či se mu to daří. Ale velice mě jeho přístup zaujal. Byl to přístup velice zkušeného včelaře, který díky svým zkušenostem viděl, kam se to celé řítí a vybral si tuhle svoji cestu - držet se standardu, bo jinak to nejde, ale postupně zkoušel získávat odolnější včelky - s tím, že třeba jednou bude moct v začátku snížit dávky léčiva.. to samotné stačí, pro začátek.. Nevím, zda uspěl, ale držím mu pěsti.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

1.7.2021 06:06 Reaguje na Ondřej Dočkal
Také nesouhlasím s útočením na lidi s odlišným názorem. Někdy je ale potřeba stejnou mincí reagovat na oponenty, kteří až příliš často pijí víno a kážou vodu. Jako v případě Včelpa. Včelařský podnik, který je spravován Českým svazem včelařů, je opakovaně pokutován za falšování původu medu. Toto je dohledatelné na stránkách Ministerstva zemědělství. Opakovaně Ukrajinský med s rezidui antibiotik vydávali za med Český. Co si pak o těch dorážejících kritiků alternativního vedení včel máte myslet? Sami nechtěně vypouští roje do okolí a vytváří neléčitelnou skupinu včelstev, kterou po uhynutí vyslídí a vyloupí jiné včely. Často ty jejich chovné a brtě jim vadí.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

1.7.2021 22:08 Reaguje na Luděk Chuděj
Kdykoli se nechám strhnout do podobných debat, vzpomenu na tohle:

„Problém současného světa je, že hlupáci jsou skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.”

Bertrand Russell, matematik, nositel Nobelovy ceny

Nenechte se těmahle debatama otrávit :) Jen ten, kdo hledá odpovědi na otázky, který si jiný není schopný ani položit, má šanci uspět. Dřív nebo později dojde k nějakému "bodu zlomu" - jako se to stalo teď díky suchým letům se smrkem. A pak bude spousta lidí velice překvapených - vy ne, vy budete vědět co se děje - to bude vaše zásadní výhoda.

Na youtube má přednášky o včelách pan Zdenek Klíma - doporučuji a přeji ať se vám daří!
Odpovědět
JM

Jiří Matl

4.7.2021 20:11 Reaguje na Ondřej Dočkal
Přidám odkaz na jednu z nich, kterou přednesl v rámci cyklu Se včelaři o včelách: https://www.youtube.com/watch?v=24i5DnwzWx4
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 08:26 Reaguje na Ondřej Dočkal
Obávám se, že ten Váš včelař v naší kulturní krajině tu původní včelu nenajde. Zřejmě už vymizela a pokud dneska najdete v přírodě divoce žijící včely, je to obvykle uprchlý roj, který si našel nějakou dutinu a usídlil se tam. A to jsou kříženci. Jediný způob, jak zjistit, zda to jsou původní včely, by se dal pomocí DNA. Jednak je to nákladné a jednak na to onen včelař nemá vybavení. Takže jeho myšlenka je sice hezká, ale patří do říše snů. V reálu prakticky není šance na úspěch. Jediná možnost je, aby specializovaná pracoviště šlechtila včely, které jsou odolnější vůči nemocem a parazitům stejně jako byla naše původní včela.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 10:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Přesně tak. Ač je ten včelař označován za odborníka, tak si
dovolím tvrdit, že je naivní a určitě odolné včely doposud
nevyšlechtil. Problémem včelích nemocí se zabývá tisíce
skutečných odborníků a zatím pokusy vyšlechtit odolné včely
selhaly. Místo chemie jsou zatím úspěšné alternativní
způsoby léčení zvýšenou teplotou v úlech, která zabíjí
roztoče a nebo omezení plodování klíckováním matek a tak
přerušením vývoje roztočů, kteří potřebují k množení
včelí plod. Tak se dá přerušit na čas jeho rozvoj, ale
nesmí hrozit ta reinvaze od alternativců a od zdivočelých
včelstev. Proto tu vystupuji proti pokusům o návrat do
středověku, který neuspěje v dnešní zcela jiné krajině
s množstvím chorob včel, které v té době nebyly. Tato hra
na přírodu, která si se vším poradí, nadělá spoustu škody
a u zástupce lesů se divím, že nechá pro takový pokus
narušit staticky zdravý strom, který v místě umělé dutiny zláme první vichřice. Včely pak zůstanou na pospas počasí
a predaci. Doufám, že plní i ostatní zákonná opatření při registraci stanoviště a dodržení veterinárních zákonů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2021 12:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, myslím, že jste si vytvořil rekord v počtu příspěvků, i oltecové mašlonk Vám může závidět:-) Ale je to namístě, k takovému amišovskému přístupu je nutné se vymezit. Vrátit se o 200 let zpět neznamená vrátit zdravotní stav včel na tehdejší úroveň. Naši prapředci varroázu neznali, a správně to zde rozvádíte. Já tedy také vidím budoucnost českého včelařství spíše v lesních podmínkách, neb ta "kulturní" krajina je natolik zchemizovaná, že to včely silně oslabuje a často i zabíjí, a plus roztoč... Takže alternativy budiž, ale ať jsou výsledky prezentovány s dostatečným statistickým materiálem, a ne že s první brtí padne dosavadní systém včelaření:-D
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2021 13:53 Reaguje na Karel Zvářal
„alternativy budiž, ale ... ne že s první brtí padne dosavadní systém včelaření“

Že kvůli postavení jedné brtě v Brdských lesích nebo několika dalších padne dosavadní systém včelaření u nás, to snad nemyslíte vážně. Včelařství se u nás potýká s řadou problémů a hlavním smyslem tohoto pokusu je podle mne získání nových zkušeností a poznatků. Tohle je zřejmě úplně první vlaštovka u nás a budoucnost ukáže, co tahle alternativa přinese. Určitě by bylo zajímavé si v budoucnu přečíst výsledky prezentované s dostatečným statistickým materiálem. Samozřejmě jsem zvědavá, jak se ten pokus bude vyvíjet. Článek jsem si s chutí přečetla a dozvěděla jsem se v něm a z komentářů různých diskutujících (hlavně včelařů) spoustu zajímavých informací.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 14:40 Reaguje na Majka Kletečková
Vy se na to díváte jako na zajímavý experiment, já se na to dívám jako na nezodpovědné hazardování s včelstvy jiných včelařů. Kdysi byla v televizi reportáž o tom, jak někde u nás propukla nákaza (snad varoáza) a v dané oblasti se musela všechna včelstva zlikvidovat. Mluvili tam i s osmdesátiletým pánem, pro kterého ty včely byly smyslem života. A naráz musel všechna včelstva nechat pozabíjet a dokonce i spálit svůj archaický včelín. Tomu pánovi se doslova zhroutil celý svět. A když jej redaktor ujišťoval, že určitě dostane nějakou peněžní náhradu, děda prostě řekl, že na to, aby znova začínal, už prostě nemá síly. A je docela možné, že to ten pán zabalil a zemřel, protože život už pro něj neměl smysl. Pořád se Vám to zdá jako zajímavý experimet, kdy někdo takhle nezodpovědně hazarduje s prací jiných poctivých včelařů?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2021 16:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Lidí, jako je "Váš" osmdesátiletý pán, který neměl jiný smysl života než včely a kvůli varoáze o ně přišel a musel spálit včelín, je mi líto. S lítostí si někdy vzpomenu i na svého známého - podobně starého pána, kterému na sklonku jeho života všechna jeho včelstva v noci někdo ukradl. Měl jich docela dost, dokonce prý sám vypátral, kdo jeho včely má, jenže se mu viníka nepodařilo usvědčit. Také už neměl sílu znovu začít a brzy umřel. Měl vážné zdravotní problémy, které mu přivodilo dlouholeté silné kouření, možná že krádež jeho milovaných včel jeho smrt urychlila. Mnohem více je mi líto lidí na jižní Moravě, co při tornádu přišli o všechno. Někteří i o své rodinné příslušníky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.7.2021 16:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Risk je zisk. Ikarovi jeho risk přivodil smrtelný pád a Giordano Bruno doplatil na své nezávislé myšlení vědce, ale ochotě riskovat vděčí lidstvo za mnoho významných objevů. Je mi dokonce sympatická Eva, že byla v ráji neposlušná a utrhla jablko ze stromu poznání.

Možná, kdyby někdo z místních včelařů znající dobře místní poměry napsal do komentáře, že se cítí tou brtí ohrožený ... (?). Příspěvky několika praktikujících včelařů s výjimkou „ultrakonzervativního“ pana Machačka s nostalgií vzpomínajícího pod jinými články na jistoty minulého režimu ve mně vzbuzují pocit, že ten experiment za to stojí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 17:58 Reaguje na Majka Kletečková
Jenže tady se hazarduje s majetkem jiných. Ta nákaza totiž může postihnout i velké výrobce medu. Ten majitel brtě přijde maximálně o ten svůj roj, zatímco ti okolní mohou přijít o majetek v ceně desítek nebo i stovek tisíc korun.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 19:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To asi myslíte likvidaci včelstev na Ústeckoorlicku a na Pardubicku v roce 1984 nebo 1985. Tehdy byla varaóza na východě tehdejšího Československa u hranic se Zakarpatskou Ukrajinou, jinde bylo Československo bez varaózy. Tu rozšířil včelař, který někdy tuším kolem roku 1982 převezl bez povolení včely z východní hranice na Ústeckoorlicko. Na varaózu se pak přišlo až když v ohnisku začaly hromadně hynout včelstva. Tehdy včelaři roztoče varoa vůbec neznali,diagnostické metody ještě neexistovaly a pokud včelaři varoa uviděli, asi si ho spletli s jiným podobným podstatně méně škodlivým škůdcem, včelomorkou. Vzhledem k tomu, že tehdy ještě neměli léčiva na varaózu a že na ostatním území ještě žádná varaóza nebyla, rozhodli se zamořené území odvčelit plošnou likvidací včelstev. Chovaná včelstva byla utracena a dále byl celý rok prostor kontrolován cukernými návnadami na přítomnost divoce žijících ulétlých rojů a ty byly ničeny insekticidem. Tehdy jsem v Pardubicích byl a viděl jsem tam o tom vyvěšené veřejné vyhlášky.
Likvidace varaózy se povedla a dala českým včelařům až deset let dalšího včelaření bez varaózy. Protože tak dlouho trvalo, než k nám varaóza přišla a naplno se rozšířila přirozeným způsobem od východu od Košic. A potom z druhé strany ze západu z tehdejšího Západního Německa, kde varaózu dovezli dovozem nakažených včelstev do tamějšího výzkumného včelařského ústavu buď z Bulharska nebo z Kavkazu, přesně to nevím. Myslím, že z Bulharska, protože jim chtěli vypomoct s řešením tehdy záhadných úhynů včelstev. A do Bulharska to přišlo dovozem nakažených včelstev o nějaké roky dříve zase z Kavkazu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2021 18:35 Reaguje na Majka Kletečková
Milá Majko, kdybych se dočetl, že v *rdech vylezl aktivista na strom a živí se dubovým a bukovým listím, s chutí se tomu zasměji. Myslím, že naši (světoví) včelaři jsou natolik znalí a soudní, aby si podobné informace přebrali a sami rozhodli, co je pokrok a co nesmyslné dva kroky vzad. Necháme to času, uvidíme za pár let, co se tu o brtích dočteme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 14:30 Reaguje na Karel Zvářal
I já mám včelstva v lese a nemusím je mít v
brtích či klatech, abych je přiblížil více
lesu. Dnešní doba je zcela jiná a toto není
pokus zkvalitnit chov, ale naopak. Včelstvo
bude mít omezený prostor k rozmnožování- výsledek
vyšší rojivost. Včelstvo nelze účinně kontrolovat-
nerozebíratelné dílo. Včelstvo nelze alternativně
termicky léčit a ani klíckovat matku. Je to pouhý výstřelek aktivisty hrajícího si na středověk.
Bohužel už moderně v klobouku se závojem,
s motorovou pilou atd. Měl by folklór dotáhnout
do konce a užít si ostrých zdivočelých včel. Pokud tam usadil mírné včely z ušlechtilého chovu, tak
si středověku moc neužije. Tehdejší včely zahnaly často i medvěda a podle některých pramenů ti staří včelaři brtě vykouřili tak důkladně, že ty včely udusili, aby se vyhnuli pobodání. Víte já když čtu takové blbosti, tak se je snažím vyvracet, ale u mnohých to je marné. Pokud někdo zamění nadšení za fanatizmus, tak o rady nestojí a mele si pořád svoje. Však to znáte, když napíšete článek na který reagují nedouci a aktivisté, kteří tomu vůbec nerozumí. To pak taky píšete komentáře jedna radost, aby jste vyvrátil alespoň ty největší bludy. Ono na internetu je nejhorší to, že tady píše kde kdo a jiní tomu věří. Vzniká skupina
ovcí žijících v bludech a ještě je dál propagují.
Proto se ochrana přírody vymyká zdravému rozumu
a dopadá tak, jak dopadá i s těmi následky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 13:16 Reaguje na Břetislav Machaček
To, že je někdo označen za odborníka, ještě neznamená, že to je pravda. Kdysi mě jeden můj kamarád vzal k věhlasnému kaktusáři. V té době jsem na balkóně v keramickém korytu pěstoval tři formy mrazuvzdorné agáve A. utahensis. Můj kamarád neudělal nic lepšího, než že mě označil za specialistu na mrazuvzdorné agáve. Přitom jsem sice byl z jiného města, ale neměl jsem barevné diapozitivy. Naštěstí byl dotyčný kaktušář zaměřen jen na kaktusy a sukulenty ho nezajímaly. Takže jsem z toho vyvázl bez ztráty hvězdičky. No a při příští návštěvě jsem vše radši sám uvedl na pravou míru. :)))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 14:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To máte pravdu. Pro laika je i obyčejný včelař
odborník a pro něho pak učitel včelařství a
nebo lektor, který nás dál vzdělává. Když slyším
rady nedouků, nebo "odborníků" kterým vyhynuly včelstva, tak je neberu vážně a nepovažuji je za odborníky. Pokud mi uhynou včelstva, tak musím
vědět proč, co jsem sám pokazil a jak se tomu
napříště vyhnout. Každopádně se nebudu snažit
"vyšlechtit" odolná včelstva bez patřičných
odborných znalostí. To se nedaří v celém světě
jiným kapacitám a s patřičným zázemím.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

1.7.2021 15:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Je vidět, že pevně zastáváte zajeté pořádky. Chápu, držíte se příruček a rad odborníků a zároveň obchodníků se včelami a chemií. Se včelími nemocemi se bojuje od pradávna. Do dnes platnou metodiku na zdolávání moru včelího plodu jsem našel ve včelařské publikaci z roku 1950. Kleští včelí je tu od sedmdesátých let. Na fakta o existenci neléčených rojů kolem všech registrovaných stanovišť mávnete rukou, že Vám se včely nerojí. Na alternativního včelaře ale nadáváte. Přitom si svá včelstva dostatečně zaneřádíte i těmi přeživšími na kleštíka neošetřovanými roji kolem. Kde najít Vaši citaci zákona o povinnosti likvidovat roje taky nevíme. Proč aktivistický včelař musí bojovat za to, aby Státní Veterinární Správa nepálila i včelstva již evolučně vybavená odolností vůči včelímu moru taky neřešíte. Asi právě proto, proč se alternisté vůči vám vymezují. Kdo chce, hledá způsoby a kdo ne.... atd. Určitě to je dlouhá a nelehká cesta, hlavně musí někdo chtít. https://www.naturalbeekeepingtrust.org/darwinian-beekeeping
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 16:00 Reaguje na Luděk Chuděj
Vkládáte panu Macháčkovi do úst slova, která nikdy neřekl. On nikdy neřekl, že se mu včely vůbec nerojí, ale žr vhodnou péčí se dá rojení významně omezit. A zkute mi vysvětlit, jak provádí ten "alternativní" včelař péči o svoji brť, když se do ní nemá šanci dostat a neví, kolik prostoru už včely obsadily, zda tam nemá roztoče, kolik tam má matek a jak je schopen zabránit rojení? U klasického úlu si to dokážu představit, u té brti ani náhodou.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

1.7.2021 17:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, panu Macháčkovi ulétne možná jeden roj za pět let.
Ošetřování včelstev vedených v klátu nebo košnici je skoro totéž, takzvaně podřezávkou za asistence kyseliny šťavelové nebo mravenčí. V sousedním Německu dodnes někteří včelaří v košnicích. Dokument, myslím,, mistři včelařství,, shlédnutelný na Seznam. cz, zase ukazuje současné zájmové včelaření ve Francii ve 300let starých klátech se selekcí včely tmavé a kraňské. Asi nic pro medaře, jen pro opravdové srdcaře, kterým je dobrý pocit a deci medu ze včelstva odměnou. Dobrý pocit z přiblížení včelstva k jeho původnímu životnímu koloběhu v dutině stromu bez včelařova tlaku na výnos. Nebudu tu rozepisovat komerčními včelaři potlačované přirozenosti včel nutné k přežití druhu v přírodě. Dostal bych se do spirály obviňování z parchantění jejich šlechtěných včel. A měli by asi pravdu. Bohužel to bude věčný konflikt mezi chovateli, stejně jako doposud.
Znovu ale musím připomenout, že tu spolu s ošetřovanými včelstvy koexistují ty zdivočelá, neléčená včelstva. A že vedená včelstva,, alternativním,, způsobem se včelařovou snahou o životaschopnost takového roje není pro okolí větší hrozbou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 17:32 Reaguje na Luděk Chuděj
A co když tomu srdcaři ten včelí roj něčím onemocní a nákaza se přenese i na včely těch medařů kolem? Kdo jim nahradí škody? Nejsem si jistý, že by to krylo nějaké zemědělské pojištění. A jste si vědom toho, že pokud by ta nákaza zasáhla větší oblast, taky by to mohlo znamenat i výrazné zdražení medu? A to vše jenom proto, že si srdcař chtěl vyprodukovat deci medu po svém.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

1.7.2021 18:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Špatně definované. Ne po svém, ale podle přírody s trochou lidské pomoci. Stejné, nebo i větší hrozby mohou číhat po desetiletí v doupných stromech, které navštívilo několikatero neznámých rojů. Kdo pak to zaplatí? Znovu se dostáváme podle mne k absurditě posuzování hrozeb komerčními včelaři. Od pradávna už různým patogenům čelíme. Nic nového odlišným přístupem ke včelám jistě nehrozí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 18:56 Reaguje na Luděk Chuděj
Nemám už sílu s vámi dál
diskutovat. Diskutuji pouze se soudnými lidmi
a ochotnými se poučit. Přeji vám úspěchy ve
vašich laických pokusech
a včelařům v okolí hodně tolerance. Já už to zažil a doufám už nezažiju.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2021 19:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nechte toho pána dál snít o tom,
že vyšlechtí zpětně odolná
včelstva proti zavlečeným a
neléčitelným chorobám. Každé
dítě se potřebuje spálit, aby
poznalo, že oheň pálí. Smůla,
když se ale s ním spálí i ti
ostatní. Já už takového
mudrlanta zažil a po dvou létech prodal úly bez včel.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.7.2021 19:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Taky to balím. Připadám si jako Sisyfos.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 20:09 Reaguje na Luděk Chuděj
Ono v běžné krajině s běžnou hustotou zavčelení moc neléčených divokých včelstev nebude. V takové krajině většina úlétlých rojů nezvládne do zimy shromáždit dostatek zásob a potom hyne během zimy nebo ještě v pozdním podzimu hladem. Další omezování je dáno tím, že v běžné krajině v běžných lesích je velmi velký nedostatek dutin vhodných pro život včelstva, to znamená dutin o vnitřním objemu od cca 15 litrů výš. A pokud takhle velké dutiny jsou, mívají často taky vstupní otvor o velkém průměru, takže v zimě je takové včelstvo zničeno škůdci. Kunami, díky velkému vstupnímu otvoru se na včely nehybné zimou mohou dostat i ptáci, datli strakapoudi mohou klidně malý otvor zvětšit, aby se na včely dostali, ale včelstvo mohou zlikvidovat i obyčejné sýkorky. Z invazivních by to mohli být třeba psíci mývalovití, mývalové, norci... Pokud vstup do dutiny je do dvou , tří metrů nad zemí, včely v zimě spolehlivě zničí obyčejné myšice, které žijí skoro v každém lese.
Víc divoce žijících neléčených včelstev potom může být ve všelijakých pralesech, protože tam bude mnohem víc příhodných dutin.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

1.7.2021 22:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, však on ví že to bude složité, a ví i to, že to budou hybridi. Ale je tu logický předpoklad, že budou odolnější jak ty "laboratorní včely", které má dneska kdekdo v úle, protože i kdyby přežili jeden jediný rok bez léčení, je to znak toho, že jsou na tom líp jak ty, které bez toho léčení prostě nepřežijí.

JInak absolutně souhlasím s tím co píšete dál - cílené šlechtění je ta cesta značky ideál, ale netuším, zda probíhá.. trochu se obávám, že tak daleko jsme ještě nedospěli. A i proto se ten včelař uchyluje k takového zoufalému plánu, jako to "samošlechtění"..co mu zbývá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.7.2021 10:29 Reaguje na Ondřej Dočkal
V ideálním roce s vyrovnaným vývojem včelstev tato
klidně přežijí bez léčení i roky dva, ale při opaku
ani ten rok. Pokud chce někdo nechat vše na přírodě,
tak to budou cykly od 100% po nulu s kompletní
obnovou včelstev a to pouze píšu o varroáze. U moru je možné oddálení úhynu u včelstev se silným samočistícím pudem a pravidelnou obnovou matek.
Pokud to ale nezvládnou, tak vznikne ohnisko moru pro ostatní včelstva, která je jdou po úhynu
vyloupit. Proto ty radikální opatření s pálením
včelstev a veškerého spalitelného vybavení. Jak
to udělá někdo v brti? To spálí ten strom? Jinak
včely šlechtí skuteční odborníci se zázemím
laboratoří a vědců na univerzitách a zatím marně.
U moru už některé státy (např.Ukrajina) tolerují
prevenci použitím antibiotik, které nemoc nevyléčí, ale udržuje v mezích, aby včelstva přežila. I toto
bude možná jednou cesta jak zabránit úplnému
vymření včelstev. Každopádně tomu nefandím a ani
jiné chemii, ale co je nezbytné, tak to neodmítám.
Pokud bude někdo odmítat léčit na pustém ostrově,
tak budiž, ale nakažený roj může letět několik km
a nákazu laický včelař, který ho odchytí a usadí,
zjistí až při prvé prohlídce plodu. Když už tam
ten mor zjistí, tak je už pozdě a je ohniskem
moru i se všemi následky. Každého tak varuji před
odchytem neznámých rojů a loterií, že odchytil
roj zdravý. Je lépe se domluvit se včelaři z okolí
a ne nějakými kšeftmany a odkoupit oddělky a nebo
jejich roje vyvěšené před jejich úly. Šetřit na
tom, že "zachráním" neznámý roj je nejen hazard vlastní, ale i pro jeho okolí. Být v ochranném
pásmu moru je o omezeních, pravidelných prohlídkách a laboratorních vyšetřeních. Toto vše může být
vinou jediného včelaře, který věří pouze na přírodu a štěstí, že mu to vyjde. My po zkušenostech máme raději tu relativní jistotu, protože obnova
včelstev a vybavení není levná záležitost a stojí
i mnoho fyzických a psychických sil. Pro mnohé
starší včelaře je to konečná a to i pro některé
jiné, kteří vidí marnost zabránit v pokusech těm
laikům pasujících sebe sama na "výzkumníky". Doba
šlechtitelů amatérů je minulostí a dnes je to
práce vědců na celém světě a prozatím marná.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 18:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je to o to horší, že v tom brdském lese nejspíš nebude převčeleno, ale naopak tam bude velký přebytek včelí snůšky. A v dostatku potravy ty včelstva a ulétlé roje přežijí znatelně déle než v běžné včelařské krajině a zkolabují až pod masívním tlakem velkého množství roztočů varoa. Nebo v horším příapdě moru plodu. Proto většina rojů kromě těch úplně nejpozdnějších, které se usídlí jen v trochu vhodné dutině, stihnou téměř v každém roce nasbírat dostatek zásob na přežití zimy až do jara. Stejně tak to pravděpodobně dokáže původní včelstvo v té brti, i když bude oslabené výletem několika rojů a porojů,z nichž každý při svém výletu odnese s sebou množství zásob a odvede s sebou svůj díl včel z úlu. Takže tam nakonec zůstane troška včel s poslední neoplozenou matkou.
Letos to ještě z usídleného roje nebude, ale příští rok může z toho jednoho včelstva vyletět a osadit vhodné dutiny v stromech v brdském lese až několik kilometrů daleko od brti třeba pět rojů. A díky dostatku pastvy můžou všechny ty roje nebo většina z nich nasbírat tolik zásob, že bez problémů přežijí zimu a na jaře se zase začnou množit. Už s pořádnou náloží roztočů varoa, protože nebudou léčeny, se pořád ještě může každý z nich pomnožit zase několika roji. Ty se zase rozletět dalších pár kilometrů daleko a teprve v pozdním létě nebo na podzim zkolabovat a skrz vylupování okolními včelstvy ty roztoče přinést do úlů včelařů.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

2.7.2021 22:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Já nerozporuju to co píšete, že prostě nemoce jsou obrovský problém a dneska není jiné cesty než to léčit. Ale když se zamyslím, vím, že na každý lék dřív nebo později nastane rezistence, a co pak?

Na něco už jsou trochu rezistentní i ti nešťastní roztoči: https://www.svscr.cz/rezistence-roztoce-varroa-destructor-k-tau-fluvalinatu/

Pak sem přesvědčený o tom, že holt dřív nebo později bude muset dojít na to, že ta včelstva budou selektovaná, velice drsně selektovaná.. a ten, kdo je bude držet čistě na léčivech, bude na tom tragicky. Ten, kdo si aspoň trochu pohraje s tou genetikou, na tom taky bude blbě, hodně blbě, ale ne tragicky, snad..

Ono totiž základní parazitologická poučka říká, že každý parazit zdá velmi dobře hostitele, ale jen některý hostitel zdá parazita - proto má parazit vždycky výhodu. Vždycky je o krok napřed. A to mluvím o běžné situaci. My tu máme včel hodně, šlechtěné na všechno jen ne na imunitu, a ještě jakékoli snahy o selekci těch odolnějších potíráme léčením. Zde teda nutno dodat - i přes to léčení spousta včel hyne přes zimu.. to je taky selekce, slabá, ale aspoň nějaká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.7.2021 14:03 Reaguje na Ondřej Dočkal
Dám příklad. Vaše dítě si přinese ze školy
vši. Vy nepoužijete chemii a počkáte, až
přijde dítě o vlasy a vši ho opustí a nebo
vyčkáte, že se vaše dítě a vy naučíte s parazity vypořádat pravidelným odchytem
jako třeba opice? Asi se budete těch vší
snažit zbavit co nejdříve, aby jste to
nedostali celá rodina. Pokud selže jeden
přípravek, tak zkusíte jiný a nebo se celá rodina ostříháte dohola. U včel už jsou
dnes nechemické alternativy, jak je zbavit
roztočů pomocí termických ůlů a taky tak,
že po výchově dlouhověkých včel izolujeme
včelí matky a tím zabráníme vývoji roztočů
na chybějícím včelím plodu. Je to pracné
a podmínkou je chov v úlech s rozebiratelným
dílem, značenými matkami atd. Ne každý to
je schopen provádět a tak tu je i ta chemie,
jako v každém odvětví lidského konání( viz.
ty vši). Alternativou ale není čekat, že si
včely s roztoči poradí samy. Jedině snad ty
asijské druhy, které s ním žily miliony let,
tak jako mají primáti ty vši. Takže zkoumat
ano, ale odborně a tak, aby se neohrozily
nákazou jiná včelstva( jiné osoby od zavšiveného dítěte). Prevence je lepší
a ekonomičtější, než pak léčit od vší celou
rodinu a u včel celé okolí. Chápete to?
Jinak každý zimní úhyn má nějakou příčinu
a většinou je na vině včelař. Psal jsem tu
o zimováni na melecitózním medu, o včelách
silně napadených roztoči, o starých matkách,
o rušení při zimování atd. Úkolem chovatele
je tomu všemu předcházet a nepovažovat úhyn
za nějakou selekci. Ta je poplatná u těch
zdivočelých včelstev, ale včelař tomu musí
předcházet. Pokud to nedělá, tak je lajdák
a není šlechtitelem odolných včelstev.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 18:57 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V reálu bez zásahu lidí by při rozšíření varoa došlo k prakticky úplnému úhynu, zůstalo by procento nebo dokonce promile včelstev.
Zbývající včelstva by přežívala, protože jednak by byla trochu odolnější, jednak by úhynem těch 99 % staly včelí zdroje v přírodě tak nadbytečné, že by přeživší včelstva měla na boj s varaózou násobně lepší podmínky, jednak by úhyny došlo k takovému zředění hustoty včelstev, že by se varaóza šiřila mnohonásobně pomaleji. Přeživší včelstva by se postupně zase nmnožila, až by se zase varaóza začala šířit dost rychle, aby vznikla další vlna s úhyny. Kdy by přežilo řekněme 1 - 2 % včelstev. Která by byla zase odolnější plus by využila zase přesdchozí předpoklady. tak by to trvalo řekněme víc desítek let a řekněme, že by proběhlo 10 - 20 nebo tak nějak vln úhynů. Než by se objevila včela nějakým způsobem dostatečně odolná proti varaóze, aby se ustavila dostatečně stálá neoscilující rovnováha.
Neboli kdyby ten výše popsaný přírodní jev přirozeného výběru měl nahradit člověk svým šlechtěním, musel by vybírat z tisícovek nebo desítek tisíců včelstev a to každý rok 5 - 10 - 30 let atd. To by musel dělat tým až stovek lidí, není to v silách jednoho člověka, potože každé včelstvo je třeba docela podrobně hodnotit a testovat. Zvlášt v začátku výběru, kdy jsou rozdíly v odolnosti velmi malé.
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

2.7.2021 09:16
Nejsem snílek, jen student.
https://www.naturalbeekeepingtrust.org/darwinian-beekeeping
Uchylovat se k argumentačním klamům nebo dezinformacím tím, že tu napíšu už neplatnou formuli zákona to fakt nebudu.
Včelařil jsem skoro třicet let s šedesáti včelstvy, ale i přes to se vždy nechám rád poučit.
Já zase nechápu, proč by v ČR nemohlo být více skupin včelařů mající jiné priority tak jinde ve světě. No snad to členům Čsv nebude vadit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 13:18
Článek je pěkný blábol.
Za prvé včelaření v brtích, pokud nejsou upravené na rozběrné dílo, je v ČR nelegální. Včely nelze léčit na varaózu, nelze je diagnostikovat na výskyt roztočů, nerozběrné dílo nelze vytahovat a prohlížet na příklad kvůli nebezpečí včelího moru.
Taková brť je tak na "dobré" cestě být dříve nebo později zamořena spory moru plodu a stát se šiřitelem této nemoci v okolí. A protože včely cítí vůni vosku a propolisu po předchozích včelstvech a takové dutiny coby ulétlé roje vyhledávají a usazují se v nich přednostně, bude ten strom nebezpečný pro okolní včelaře i když tam původní včelstvo uhyne. Dokud někdo ten strom nepokácí a nezlikviduje.
Je příznačné, že se poloha brtě se včelstvem tají. Pokud by byla známa, dříve nebo později by dost pravděpodobně nějaký okolní skutečný včelař, ne nevzdělaný ekologický aktivista, aby ochránil svůj majetek a svá chovaná včelstva, včelstvo v brti zničil třeba Befem a dutinu vystříkal a zaplnil třeba PUR pěnou, aby tam další včely neměly přístup.
Ostatně už kdyby byla poloha té brtě známa, žádný rozumný včelař by svá včelstva neumístil blíž než takových 10 kilometrů daleko, aby včelstva nebyla nakažena morem z případně zamořené brtě a včelař tak o ně nepřišel. V článku se blábolí o tom, že včely zvýší opylování v lese a tak množství semen. Ale to se dá zvýšit o mnohem více prostým přikočováním klasických včelstev do těch lesů za lesní snůškou. Jenže teď tam včelaři, do lesa pravděpodobně zamořeného varaozou a dost možná i morem plodu, nebudou chtít kočovat.
To, že původci a realizátoři tohoto nápadu nejsou včelaři, ale pouzí ve včelaření nevzdělaní ekologičtí aktivisté, dokazuje i popis osazení brtě. Včelí roj je buď přírodní odchycený někde třeba na větvi v blízkosti původního stanoviště včelstev, kde roj čeká na návrat hledaček vhodné dutiny pro usídlení. Včel takového roje jsou "až po okraj" nacucány zásobami z mateřského úlu. Další přidané zásoby je nezajímají, dokonce je odpuzují. Pokud v dutině, kde je onen "včelař" usazoval, byly zásoby medu, mohl se roj snadno zvednout a odletět hledat jinou dutinu. Potom je roj umělý neboli smetenec s přidanou matkou. Takový roj se ale , pokud se to dělá, přikrmuje už v rojáku v rámci scelování smetence. Při přidávání do úlu se zase v úlu nenechávají žádné zásoby. Ani umělý roj to vůbec nepotřebuje. Navíc instinkt včel létavek v roji, pokud najdou někde takové otevřené zásoby, je zase se nasát, co to jde, vzlétnout a letět pryč od toho místa. Kde někde v dálce je původní úl, kam chtějí tu sladinu donést. Neboli tyto včely jsou pro roj ztraceny, protože už nenajdou cestu zpátky do brtě a pokud náhodou nenajdou jiné včelstvo, kde se s nabranými zásobami mohou vžebrat, prostě někde v lese uhynou. Současně minimálně první den nemá nově osazený úl - brť rozčleněny kasty včel neboli nemá strážkyně česna. K takovým otevřeným zásobám tak mohou snadno proniknout létavky z jiných včelstev, nabrat je a ve svých úlech tak vyvolat masívní nálet zlodějek na nově usazené včelstvo. V takovém příapdě se může snadno stát i to, že zatím slabě orientované včely jsou strženy masami cizích létavek odnášejících ty zásoby a prostě se k nim přidají a přenášejí ty původně své zásoby rovnou do cizího úlu. Brť by tak byla rychle vyloupena a z roje by tak zbyla hrstka včel kolem matky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.7.2021 13:54 Reaguje na Radim Polášek
Opravdu nelegální? Ale jděte. :-)

Je pravděpodobnější, že nemoci tu roztahají ti ,,praví,, nevzdělaní včelaři, než aktivisté. :-)
Odpovědět
JM

Jiří Matl

4.7.2021 20:59 Reaguje na Radim Polášek
Pro pana Poláška: už řadu let používáte mylný název té parazitózy: je to varroóza, nikoli ta Vaše "varaóza". Za ta léta jste to už mohl postřehnout. To leccos napovídá. Píšete už léta pořád to stejné jako kafemlejnek. Věci už dávno vyvrácené, neznáte literaturu, spekulujete bez dokladů a faktů.
Napsal mi přítel a včelař, který mě už léta inspiruje svým přístupem ke včelám,, pokorným a rovnovážným. Protože ono je to o rovnováze a tu jsme v chovu včel porušili a teď jen lepíme díry, které jsme do systému sami svými omyly vyvrtali. Dovolím si jeho text zveřejnit, samozřejmě s jeho souhlasem.

"Musím říci, že jsem si zcela výjimečně přečetl příspěvky kritiků alternativního včelaření a vidím, že vlastně ani nevědí, co to obnáší. V jednom s nimi ale souhlasím. Tím, že někdo dá včely do brtě, klátu, úlu Warréčka nebo japonského úlu, se automaticky nestává alternativním včelařem. To je velice naivní názor. Nevím sice, kdy Milan do té brtě včely dal, a ani jestli to byl roj nebo smetenec. Nevím ani, jestli upravoval vnitřek a jak, protože brtníci osazovali brtě až po 3 létech. Proč, to jsem Milanovi před rokem říkal.
Pravdu ale rozhodně nemáte v tom všem dalším. Takže jen stručně. Včela druhu mellifera a cerana (to je ta, které říkáte indická) žily jako jeden druh až do doby před 8-10 tis. roky (to je na včely relativně krátká doba). Pak došlo k určitým klimatickým změnám a až pak se začaly vyvíjet odděleně. Prokázal to vědec pan Sokagami na základě faktorové analýzy II už asi před 30-ti roky. Naše včely mají tedy téměř stejné schopnosti.
Tvrdit tedy, že jeden druh schopnost vyrovnat se s kleštíkem má a druhý ne, je holá účelovost, neznalost. Stačí to umět využívat.
Ono ale nejde jen o kleštíka, na kterého se dnes svede vše jako u lidí na Covid. Ten je také asi nejspíš podle všech příčinou úmrtí na rakovinu ...
Jak to dělám v klasických úlech je třeba zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Bez_jedu_to_nejde4.editace.s.obrazky.pdf
V přírodě prvoroje (podle mne) přežívají tak ze 25 %. Podobně to uvádí vědec T. Seeley z USA . Přičemž šanci na přežití mají prakticky jen roje květnové, protože mají šanci si najít obydlí a nashromáždit zásoby. Hlad je tedy především příčinou nepřežití.
Dále je to pak ztráta matky ... a nemoci jsou až na posledním místě.
Není pravdou to, že včelstvo v brti bude semeništěm nemocí. Odkud by asi ten roj ten zdroj nákazy získal? No z okolí. A v okolí jsou jaká včelstva? No včelstva Vámi vedená. Vidíte ten protimluv? Alternativní včelaření rozhodně neznamená jen nerozběrné dílo. Co je ale důležité, je využívání volné stavby a přirozené architektury včelího díla. Tedy bez mezistěn. O tom se klasikům ani nezdá, protože to „díky“ mezistěnám ani nemají šanci zjistit a porovnat, jak je to pro včely z hlediska zdravotního stavu důležité.

Mor? Vy se spoléháte na to, že ho uvidíte při prohlídkce? Ano, to je tam ale rozjeté tak 2-3 roky! Tak takhle vy včelaříte? Vyšetření se dnes dělá z měli. Páni klasici, slyšeli jste o tom? To přeci může Milan v brti (stejně ale tak druhých dutinách) dělat taky. Kdo to nedělá, je tak potencionálním zdrojem nákazy těch včel v přírodě.
Vidím, ale že Vás stále ještě trápí kleštík. Ovšem tvrdit, že bez jedů (těmi léky skutečně jsou, jen v jiné koncentraci - to se učí lékaři a lékárníci už od středověku) je zase neskutečná neznalost a nevědomost nebo možná jen lenost.
Chce to ale o problému vůbec něco vědět. Kleštík není parazit, který by vyhubil svého hostitele, protože by tím vyhubil i sám sebe. Jenže Vy z toho vycházíte. Proto volíte plošná (hloupá) opatření, místo bodových (chytrých). Tak se včely dále przní i po genetické stránce. Především se tak ale przní vědomí včelařů. Podle vás včely bez člověka nemohou žít. To je arogance a omyl. Já jsem příkladem. Co jsou včely, existují i jejich nemoci a parazité. V přírodě ale funguje nekompromisně zákon rovnováhy, jenže ten klasici ve svých úlech a metodikách porušují zcela programově, a proto mají ty problémy. Včela je divoký tvor, to jen lidé si ji definovali jako hospodářské zvíře kvůli dotacím, které jsou neštěstím pro ekonomiku. Jsou to vlastně úplatky voličům. Když si s problémy neumíte poradit, obviňujete druhé, že to také neumí, stejně tak jako Vy. Zase omyl. Že to jde, najdete zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_provozni_metoda_a_jak_se_vyvijela.pdf
Alternativní včelaření tedy znamená zhruba toto:
1) Včelařit v jakémkoliv prostoru podle zákonitostí přírody a života včelstva. To také nemůže klasik vědět, protože vlastně normální včelstvo neviděl.
2) Mít včelstva neustále zásobená medem (ne invertem).Mně včelstva hladem nepadnou ani v sezóně, ani v zimě. V mém nealternativním okolí ano.
3) Alternativec (včelaří včelařící co nejblíže přírodě) odebírá včelám pouze přebytky, kterých ale nemusí být méně, než je v klasických metodikách.
4) Med od přírodněji vedených včel má 10x více fytofaktorů, biologicky aktivních látek.
5) Využívat architektury včelího díla. Vím, to je pro klasiky španělská vesnice, k jejich škodě.
6) Nepoužívat jedy, protože to není třeba.
7) Mít o včelstvech přehled a tím neohrožovat své okolí.
8) V případě nutnosti zde jsou biotechnické postupy, které vycházejí z života včelstev v přírodě. Jenže ty se ale dělají včas, ne jako to dělají klasici v případě kleštíka, ale i dalších nemoci. Klasici vyřeší jeden problém ale 10 dalších vyrobí, protože neustále svými zákroky narušují přírodní zákon rovnováhy.
Alternativec řeší problém hned na začátku, protože ho je schopen rozpoznat a napomáhá včelstvu být v rovnováze.
9) Zbytečně včely nerušit, ale chytře jim připravit takové podmínky, aby je nemusel neustále rušit, stresovat a tím oslabovat jejich imunitu.
Už jen na jaře udělá klasik více zákroků než skutečný alternativní včelař za celý rok. Kolikrát však lidé od vědců, odborníků slyšeli, že stres je nejhorší nemoc? Asi jsme nepoučitelní.
10) Alternativní včelaření není o úlech, ale o změně myšlení. Chápu, že to může být pro některé problém. Včely ale otázku úlů a rámkových měr dávno vyřešily. Proto žijí i přes úsilí člověka jim v tom bránit. Je těžké se to snažit pochopit a využívat?
Mohl bych pokračovat. Nedávno jsem mluvil s jedním člověkem z ČSAV a byl překvapen, že alternativní včelaření je něco jiného, než si myslel. Je to jako se vším. Někdo je alternativec proto, že to tak cítí, a jiný kvůli své koncentrované hlouposti, tedy EGU. I když v tom mém příspěvku je trocha ironie na klasiky, nechtěl jsem nikoho urazit, Sám jsem byl klasik.
Dělejme každý to nejlepší, co v nás je, hajme své zájmy, ale jakmile narazíme na zájem druhého, respektujme to. SVOBODA KONČÍ TAM, KDE ZAČÍNÁ SVOBODA DRUHÉHO. Na to by měli myslet všichni. Pak nebudou třeba žádné instituce, vlády a já nevím, co ještě všechno. Nebudeme rozděleni, ale naopak spojeni a nebudeme muset řešit jestli volit Práty, ANO, Okamuru nebo Trik.-Svob.- Soukr. ... a poradíme si po rebelsku se vším a bez vzájemného napadání.
Nekádrujme se jako bolševici, ale snažme se pochopit navzájem. Jediné, s čím bychom měli bojovat je NAŠE vlastní hloupost. Stejně všichni jedno jsme. To jsem vám chtěl napsat, jako dnes zcela nezávislý včelař, který včelaří už skoro 60 let dnes už jen s cca 40 včelstvy. Víte já nemám včely, ony mají mne. Snad mne za včelaře považují.
Za chvíli se s nimi jdu pokochat. Víc už reagovat nebudu. Mám ale jednu jistotu. Až odejdu ke svým otcům, včely, o které jsem se snažil starat, tu zůstanou i beze mne a bez „pomoci“ kohokoliv jiného. Vše dobré všem.
L. Dvorský."


Odpovědět
JH

Josef Hordina

2.7.2021 14:55
Pan Břetislav Machaček má naprostou pravdu. Je mi líto, že jen proto, že rozumně odmítá tyhle hry na "praxi našich předků" je označován jako div ne ztělesnění minulého režimu. .
Dnes je jiná doba, jiné podmínky. Varroa destructor je invazní parazit, který naši včelaři do roku 1982 neznali. Původní hostitel, včela indická (nebo včela východní), s ním umí bojovat a žít. Naše včela medonosná to nedokáže. Žádné včelstvo bez ošetření nedokáže v podstatě dnes ve volné přírodě přežít déle než sezonu, nebo dvě (výjimečně).
Včelstvo volně žijící bez ošetření je jen a jen hrozba pro okolní včelaře. Zdroj nákazy. Provozovatel brtě porušuje veterinární zákon hned v několika případech. Krom toho, že dílo musí být možné rozebrat, aby šlo zkontrolovat zdravotní stav, je POVINNÉ jej na podzim léčit právě proti varroáze. Dále je POVINNÉ zaslat vzorek na vyšetření na přítomnost zmíněného parazita a v případě, že vzorek obsahuje více než tři, je POVINNÉ léčit na jaře zatíráním plodu (což není možné v případě nerozebíratelného díla).
Ještě by stálo za to zmínit, že je POVINNÉ stanoviště nahlásit na Českomoravském svaze chovatelů. Právě kvůli možnosti veterinární správy kontrolovat zdravotní stav včelstev.
Tato opatření mají jediný důvod - zabránit nekontrolovatelnému šíření parazita, se kterým si včely bez zásahu člověka dnes nedokáží poradit.
N E D O K Á Ž Í.
Takže je to možná romantické, možná se to panelákovým romantikům a pseudoochráncům přírody mooooc líbí, ale je to naprosto nezodpovědné a v konečném důsledku naprosto neekologické jednání.

Děkuji Břetislav Machaček, že se toho nebojí a má tu trpělivost snášet všechny ty urážky a útoky :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.7.2021 17:03 Reaguje na Josef Hordina
Přesně tak. Co jsem nenapsal já, jste ještě doplnil.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.7.2021 09:37 Reaguje na Radim Polášek
Děkuji oběma pánům za podporu a pouze dodám, že jsem osobně
zažil amatérského výzkumníka v oboru včelařství a pro naše
včelstva v okolí to byla tragédie. Kvůli masivní reinvazí
roztočů to některá včelstva neustála a jiná se výrazně
poškodila. Dotyčný blábolil podobné nápady, jako zastánci
těch alternativních způsobů chovu a pochopil to až po
kompletním vyhynutí svých "šlechtěných" včel. Trvalo to
alespoň krátce(2 roky), ale těch škod, co napáchal nám
a přírodě výpadkem části včelstev pro opylování byly
nedozírné. Pro mne a okolní včelaře budiž poučením, že
se nesmíme bát zasáhnout už v počátcích a oznámit to
ihned veterině, že někdo neplní její nařízení. Dávali
jsme mu grátis i léky(Varidol FUM), které demonstrativně
hodil do popelnice. Tady už nebylo co dodat a nezbylo
než to nahlásit. Bylo už bohužel pozdě a koncem září
jsme měli úly zavaleny snůškou z loupeží od jeho včel,
které už masivně hynuly. Se strachem jsme pak čekali i
na výsledky vyšetření na mor. Dnes mi přišla informace,
že opět sousedíme s ochranným pásmem moru. Opatrnost tak
je na místě a odmítám riskováni ještě s takovými pokusy.
Odpovědět
JM

Jiří Matl

5.7.2021 03:10 Reaguje na Josef Hordina
Prosím, prostudujte si současnou legislativu. Ne tu, která je stará 10 let, kdy vám to cpali do hlavy na školení. Pokud tedy budete chtít kázat ve veřejném prostoru o povinnostech. Neznáte ji a ostatní uvádíte v omyl. Což je přinejmenším nezodpovědné, ale to říkám maximálně asertivně ...
Odpovědět
JM

Jiří Matl

5.7.2021 20:15 Reaguje na Josef Hordina
Pan Machaček má jen svou pravdu a za tu by asi i padl na barikádě. Nebo noem do klávesnice ... Jinak jsou jeho příspěvky snůškou mamipulací, nepravd a neznalostí.
Na žádnou otázku z těch týkajících se odborné literatury neodpověděl. Ptotože literaturu nezná, nemá ji nastudovanou. Zamrzl někde před 15 lety. Je to škoda.
Obor včelaření je fakt v krizi a je to problém. A jeho součástí jsou právě ti kolegové, kteří zde tleskají názorům toho typu, jaké sem postují panové Machaček, Polášek a d. Je to škoda. Navíc v této věci fakt jde jen o jednu brť, ne o budoucnost oboru.Takže nechápu tu hysterii. Ale vlastně: možná o to i jde ... Když máme problém, zkusmo jej popsat a diskutovat o tom, jak z toho ven. Zkusme to dělat věcně a férově.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.7.2021 08:58 Reaguje na Jiří Matl
Pane Matle, dovolím si zastat se p. Machačka, a to z toho prostého důvodu, že Vy si hrajete na machra, kterým jste zatím jen napůl. Pokud byste měl problém vyřešen, máte ho dávno patentován i s patřičnou metodikou. Ale i p. Machaček má svůj díl pravdy, stejně jako Vy.

Ano, je třeba hledat alternativy, resp. správné postupy při eliminaci varroázy. V článku je pro mě klíčová tato věta:... Pomoc byla odnaší tzv. varroalinky, rychlá a účinná. Stačilo okamžité ošetření včelstev Fromidolem v jeho budečácích a byl klid... Ošetření (chemií) - tedy žádné přemístění do brtě!-)

Správné načasování léčebného zásahu považuji jako zootechnik za zásadní. Ta metodika se stále vyvíjí, přičemž většina včelstev přežívá a jsou produktivní. Nedělejte tedy prosím z druhých hlupáky, zdaleka to není tak čenobílé, jak se snažíte popisovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.7.2021 10:42 Reaguje na Jiří Matl
Manipulátor jste vy, když tvrdíte, že včelařství je v krizi
a že jsem zamrzl před 15. lety. Vámi doporučená "odborná"
literatura je výplod vám podobných nadšenců a já čtu zcela jinou literaturu a používám selský rozum. Dnes se nabízí nejen kyselina mravenčí, šťavelová a jiné méně radikální léčiva, ale i to termické ošetření včelstev a klíckování matek.
Všechny tyto zásahy jsou podmíněny chovem včel v ůlech
a ne někde, kde bych musel vyřezat celé dílo, abych našel matku k zaklíckováni a to ještě provádět tři metry vysoko
na žebříku. Taky nevím jakým způsobem použijete v brti
ohřev včelstva na teplotu potřebnou k likvidaci roztočů. Jak z ní budete odebírat vzorky mělí k povinnému vyšetření a jak případně zlikvidujete brť při morové nákaze. To pokácíte asi ten strom a pak ho spálíte. Pokud jste mlád a zdráv, tak jste schopen skákat po žebříku a oblečený jako kosmonaut
"bojovat" s nešlechtěnými ostrými včelami odřezáním díla s medem. Pokud použijete k léčení chemii a budete med
odebírat až na jaře, tak bude i se stopy léčiv a pokud je nepřeléčíte, tak nepřežijí, protože za jednu sezónu je
nevyšlechtíte na odolnost vůči roztočům. Je to tak pouze
pokus, který může být inspirací jiným pomatencům a ti
se po vás budou opičit. Výsledkem bude šíření nemocí
pomocí rojů vzniklých už jen z důvodu omezeného prostoru
a nemožnosti preventivních kontrol a zásahů zamezujících
rojení. Vím, že dnešní alternativci a aktivisté ač jsou
nedouci, tak jsou moudřejší, než vědci a výzkumníci na
celém světě a návratem do středověku vyřeší celou naši
přírodu. Včely necháte samy sobě napospas, lesy necháte
napospas samovýsevu a bezzásahu, faunu samoregulaci ,
zemědělství bioprodukci produkující potraviny pro zlomek lidstva a jiné alternativní pokusy o návrat zpět. To vše od klávesnic počítačů a rozumováním, že člověk je pro dnešní přírodu nadbytečný, protože tak býval i kdysi. Možná časem přijdete s nápadem lidi zredukovat na počet ve středověku, aby je ta "divočina" byla schopna uživit. Realita světa jde mimo vás a sníte si své sny o mocné matce přírodě, která se po staletích její přeměny člověkem vrátí o ta staletí zpět.
Máte právo se o to pokoušet, ale pouze v takové míře, kdy
neohrozíte okolí šířením chorob. Jste stejní jako popírači
očkování, kteří nakazí i ty, kteří ze zdravotních důvodu
očkováni být nemohou. Dnešní rozum vzdělanců holdujících
alternativnímu způsobu života se společnosti vymstí a
nakonec lidstvo bude muset pro svoji záchranu přistoupit
k diktatuře. Ta se osvědčila i při kovidu a taktně se
o tom mlčí, protože to bylo levné a účinné a to se moc
některým nelíbí. Alternativa tam, kde vyloženě škodí,
je anarchie a chaos. Pokud je to výsledek hlouposti, tak
budiž, pokud rozumu, tak je to záměr někoho poškodit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.7.2021 14:11 Reaguje na Jiří Matl
Jsou s brtěmi nějaké zkušenosti v jiných evropských zemích?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.7.2021 15:04 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, ze středověku jako u nás a proto všude přešli
včelaři přes klaty a košnice k úlům. Pan propaguje
opak a mohl se zastavit alespoň u úlu namaskovaném
jako klat, kde je klat pouze obalem úlu s rozběrným
dílem s možností kontroly a léčení. Takové krásné
"klaty" má mnoho včelařů na propagaci včelaření
a nemusí utajovat novodobou brť v Brdských lesích.
Odpovědět
JM

Jiří Matl

10.7.2021 20:58 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, jsou země, kde je chov v brtích či klátech běžná praxe. Je to zejména v Rusku (a kuppodivu tam včely pořád mají a nemají tam to, čím nás tady obluzuje pan kolega Machaček), od nich se to naučili kolegové v Polsku. A v Čechách to už ta začíná. Pan Machaček jen není schopen opustit svůj model chovu či vidět ho z jíného úhlu pohledu a šíří tady bludy, pomluvy a osobní invektivy v obavě, že pár brtí zcela rozvrátí systém chovu včel pod spásným dohledem ČSV. Což je poněkud komické, doporučuji číst jeho dlouhé příspěvky a pak si ověřit fakta. Ovšem, jsem rád, že dostal šanci ukázat své vidění světa, stejně jako jsem rád, že ostatní se mohou vyjádřit. Osobně si myslím, že kolega Machaček si ještě neuvědomil, v jakém problému obor je. Donce i to chápu. Data o problematických věcek jako jsou třeba masivní úhyny, se nezveřejňují. Nebo pokud ano, tak jsou nepřesná. Nevidí problém. On ale existuje. Logicky je pak součástí toho problému.
Což samozřejmě neznamená, že brtě ty problémy vyřeší, jak se nám tu trapně pokouší namlouvat. To nikdo netvrdí a v té věci pan Machaček opět tuze manipuluje a argumentačně fauluje Na portále Včelaři sobě je několik článků o brtích, dotacích na "léčiva, statistice úhynů a d.. Vyšla o brtích už i publikace, konají se zájezdy, workshopy. Pokud vím, jeden se zrovna chystá na Horním Hradě. A to mepíšu o dalších. Takže žádný středověk! Naopak. Ovšem s demagogem typu pana kolegy Machačka lze těžko vést férovou diskusi. Nikdo neříká, že ta brť i další brtě či přírodní kláty a další druhy tohto typu úlů či chovu jsou řešením. Je to o radosti, snaze se učit, zkoumat. Hledání cest je přece přirozenou vlastností chovatelů různých mutací ...
Odpovědět
LC

Luděk Chuděj

7.7.2021 12:45
Musím se zastat pana Matla. S respektem k přírodě bychom měli včelám dát prostor k evoluci potřebnou k přežití s kleštíkem, morem a jinými hrozbami. Komerční včelař, který včelaří pro med, toto svými zásahy tvrdě potlačuje. Zároveň ulétlé roje takových včelařů vytváří v okolí už dost infekční prostředí na to, aby byl terčem kritiky nebo útoku,, alternativní,,včelař. Proto vítám jakékoliv aktivity návratu volného života včel v přírodě a ne dogmatické lpění na dodržování legislativy podezřele výhodnou především pro včelařské obchodníky. Příkladem ať jsou zalétlé roje, které jsou tu v příspěvcích proklínány a,, musí být likvidovány,, . Roj je pro včelstvo očista, pro obchodníka nechtěná konkurence.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2021 11:20 Reaguje na Luděk Chuděj
Nakažený roj pochází z nakaženého včelstva a není žádnou očistou,
ale šiřitelem nákazy. To by taky mohl být infekční člověk spásou
celé společnosti, když ji nakazí a on není. Pokus s promořením
nevyšel a nevyjdou vám ani ty pokusy s "očistnými" roji. Nemá
cenu se s vámi dál hádat, protože ani dítě nevěří, že oheň pálí
a musí se nejprve spálit. Nevadí, pokud se trochu spálí samo,
ale je horší, když při tom uhoří a spálí celý dům. Bohužel on
ten zalétlý roj nelze často dohledat a tak si nemůže být jistý
nikdo jeho bezinfekčností. Odchytit si dnes bezprizorní roj je
sázkou do loterie, že mi přijdou spálit celý chov a to moudrý
včelař a nemusí být pouze komerční, neriskuje. Riskují pouze
nezodpovědní hlupáci, kteří to rojení dokonce podporují. Končím
tímto už tuto diskusi, protože dítě se musí spálit a bude pak
už možná bude moudřejší.
Odpovědět
JM

Jiří Matl

10.7.2021 21:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, ale proč sem pletete své úvahy o nakažených rojích, když tu se o nakažený roj nejedná? Opět lež a manipulace na druhou. Jako ve většině vašich příspěvků. Ostatně ještě Vás čeká dlouhá cesta pilného studia ... Zkuste být méně "bojovný" a více pokorný.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist