Budoucnost stavebnictví: Jak řešit výzvy udržitelnosti?
1. Nedostatek vzdělání a kvalitních informací
Jedním z největších problémů je nízká informovanost o udržitelnosti mezi stavebními profesionály. Ačkoli povědomí o nutnosti dekarbonizace roste, odborníci často nemají přístup k dostatečně kvalitním informacím o tom, jak v praxi dosáhnout udržitelných stavebních řešení. Chybí i systém celoživotního vzdělávání, který by architektům, projektantům a stavitelům pomohl se v rychle měnících normách a technologiích zorientovat.
Řešení: Podpora vzdělávání a sdílení informací
Klíčovým krokem je podpora systémového vzdělávání, které bude garantováno profesními organizacemi, jako je Česká komora architektů, a absolventům přinese přímý užitek na trhu. Neziskové organizace a univerzity mohou být významnými partnery při vzdělávacích projektech a odborných školeních. Příkladem může být nabídka vzdělávacích kurzů Adapterra od Nadace Partnerství. Inspiraci můžeme hledat také v zahraničí, například v Rakousku, kde veřejné zakázky pomáhají připravovat zkušení experti a kde existuje podpora odborného poradenství na úrovni místních samospráv.
2. Vysoká uhlíková stopa stavebních materiálů
Výroba tradičních stavebních materiálů, jako je beton a ocel, má vysokou uhlíkovou stopu. Často jsou tyto materiály preferovány kvůli nižší ceně, protože do jejich ceny nejsou zahrnuty negativní externality, jako je znečištění, těžba přírodních zdrojů nebo vysoká energetická náročnost výroby. Přírodní materiály, jako jsou dřevo, konopí či dřevovlákna, se sice vyznačují nižší uhlíkovou stopou, ale kvůli současnému systému jsou často dražší a jejich používání se příliš nevyplácí.
Řešení: Zohlednění environmentálních nákladů
Do budoucna by mohly být tyto externality zohledněny přímo v cenách stavebních materiálů. To by vedlo k širšímu využívání ekologických alternativ, jako jsou dřevostavby či přírodní izolace. Důležitou roli by zde měly hrát i inovace v materiálech, které umožní recyklaci a znovupoužití stavebních prvků při demolicích.
3. Rekonstrukce vs. novostavby
Předpokládá se, že do roku 2050 podle nových předpisů vzniknou novostavby, které budou představovat zhruba 15 % z celkového počtu budov. Proto je třeba se soustředit hlavně na to, jak omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů zajistit u zbývajících 85 % domů. Mnoho starých budov je však energeticky náročných a jejich přestavba na udržitelný standard může být složitá. I proto se bohužel někdy přistupuje k demolici namísto šetrné rekonstrukce, což zvyšuje množství stavebního odpadu a celkovou spotřebu materiálů.
Řešení: Preference rekonstrukcí a cirkulární ekonomika
Podpora rekonstrukcí oproti novostavbám se může stát jedním z klíčových opatření. Při opravách starších budov je nutné zohlednit znovuvyužití stavebních prvků a omezit vznik odpadu. Koncept cirkulární ekonomiky navíc prosazuje, aby stavby byly navrhovány s ohledem na budoucí adaptace a využití materiálů, což snižuje jejich ekologický dopad.
4. Sídelní kaše a neplánovaný urbanismus
V malých obcích dochází často k neplánovanému rozšiřování zástavby do okolní krajiny, což zvyšuje nároky na infrastrukturu, zábory zemědělské půdy a automobilovou dopravu. Tento fenomén, nazývaný „sídelní kaše“, vede k méně efektivnímu využití energie a k dlouhodobě vyšším nákladům pro obce.
Řešení: Udržitelné územní plánování
Zásadním krokem je kvalitní územní plánování, které zohlední všechny tři pilíře udržitelnosti – environmentální, ekonomický i sociální. Plánování má preferovat kompaktnější zástavbu, využívání brownfieldů a zamezování další zástavby volné krajiny. Důraz by měl být kladen také na vztah vystavěného prostředí a okolní krajiny, například na hospodaření s vodou nebo stínění budov.
5. Chybějící odborníci a stavební dělníci
Dalším problémem je nedostatek odborně vzdělaných pracovníků ve stavebnictví. Chybí nejen stavební dělníci a zedníci, ale také energetičtí experti, kteří by pomohli projektantům s optimalizací budov pro nižší spotřebu energie.
Řešení: Podpora technického vzdělávání
Jedním z řešení je podpora technických oborů a vzdělávání nových odborníků, od stavebních dělníků po specialisty na energetické systémy. Důležitá je také podpora spolupráce mezi jednotlivými profesemi, aby se architekti, projektanti a energetičtí experti lépe sladili při navrhování a realizaci udržitelných staveb.
6. Když už problém je, pomohou adaptace
Adaptace budov hraje klíčovou roli při řešení problémů spojených s městským mikroklimatem, zejména fenoménem tepelného ostrova. Materiály používané ve stavebnictví, jako například beton, jsou schopny během dne akumulovat velké množství tepla a poté jej v noci pomalu uvolňovat zpět do okolí. Tento proces výrazně ovlivňuje teplotu ve městech, zejména v hustě zastavěných oblastech, kde chybí zeleň a povrchy z přírodních materiálů. V důsledku toho dochází k přehřívání městských oblastí, což zvyšuje spotřebu energie na klimatizaci a zatěžuje energetickou infrastrukturu.
Řešení: Od žaluzií po správné povrchy
Adaptace budov by měly zahrnovat řešení, která minimalizují přehřívání povrchů a tím jejich okolí a zároveň zlepšují vnitřní prostředí, které jsou ruku v ruce se snížením energetické náročnosti. Například zlepšení tepelné izolace, využití vzduchotechniky s rekuperací, vnějších žaluzií pro zastínění, použití zelených či bílých střech a fasád nebo aplikaci povrchů s nižší schopností absorbovat teplo.
Závěrem
Udržitelné stavitelství představuje komplexní výzvu, která vyžaduje změny na úrovni legislativy, vzdělávání i samotné realizace staveb. Pokud se však podaří překonat bariéry nedostatečného vzdělání, vysokých emisí z materiálů a neefektivního urbanismu, má tento sektor potenciál výrazně přispět k boji proti klimatické změně. Budoucnost stavitelství spočívá v inovacích, které umožní budovat nejen ekologicky šetrné, ale také ekonomicky výhodné a společensky přínosné stavby.
Jak na to, poradí například projekt LIFE ClimArchiBase, kterému je Nadace Partnerství partnerem. Projekt ozšiřuje povědomí o uhlíkově neutrálních budovách mezi odborníky na architekturu a stavebnictví a zajišťuje návrhy a realizace projektů udržitelných budov a také adaptací budov stávajících. Cílem projektu je také vytvoření digitální informační platformy a interaktivní designové příručky, vznikají i vzdělávací programy.
LIFE – program pro lepší život
Projekt LIFE ClimArchiBase je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.
Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.
Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Richard Vacek
9.11.2024 08:52Viktor Šedivý
9.11.2024 12:47"Neziskové organizace .. mohou být významnými partnery "
a
"..se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun"
Takže destabilizovat systém, vytvořit změť pravidel bez ekonomické či technické logiky a do vzniklého zmatku pustit "experty" aby za těžké peníze pomáhali přežít.
Peter Sládek
10.11.2024 03:45 Reaguje na Viktor Šedivý"Autorka je pracovnice Nadace Partnerství."
Honza Honza
10.11.2024 06:58Dobrá je připomínka recyklace staveb.materiálů, betonu- což drtičky staveb. materiálu na pohon z FV, hlavně když svítí slunce?
Podobně i drtičky plastů, zpracování odpadů s 24h provozem v létě, když svítí slunce?
Mělo by se změnit chování staveb úřadů: základ by měl být nějaký architekton. záměr oblasti, co je tam vhodné a co ne. Nikoli kontrolovat stavbu ze staveb. pohledu- od toho je architekt, projektant, stavení dozor. Je-li projekt vadný, stavba je stejně špatná, staveb. úřad to stejně neuhlídá. Máme složité, přebujelé stavební řízení, přitom naše stavby jsou oproti Západu architektonicky horší kvality.
Sporný a kontroverzní je názor ve článku- omezení staveb. Je to stejné jako omezení stavby skladů, výrobních závodů, silnic, dálnic. Nároky lidí se zvyšují, počet lidí přibývá, civilizace postupuje dál, nelze její vývoj omezovat. Je to jednostranný pohled ekologů, naopak současný stát má úplně jiné problémy- složité stavební řízení, výrazné omezení nových staveb, omezení možnosti podnikání, omezený rozvoj společnosti. Snížená konkurenceschopnost oproti okolním státům = úpadek.
Přitom stavby oteplují (pokud nejsou zarostlé v lese), proto uhlíková neutralita a zamezení oteplování je fikce, k oteplování bude docházet i při uhlík. neutralitě i když pomaleji.
Nikoli tedy omezení ale rozvoj udržitelným způsobem např. zastíněné řídké stavby v lese, kde ekologicky nevadí, stavby z přírodních materiálů, zvýšené zachycování vody- lepší než v norm. přírodě, recyklace materiálů.
Viktor Šedivý
10.11.2024 09:09 Reaguje na Honza HonzaNemluvě o tom, že by např. byl dost problém držet si zaměstnance "jen na léto a slunečná poledne".
Honza Honza
10.11.2024 09:49 Reaguje na Viktor ŠedivýAle, myslím, že směr je správný, elektrifikace je správná cesta, podobně jako spalovací motory nahradily páru, ty koně. Společnost k nim musí dospět: automatizací, robotizací, sami lidi je musí chtít, musí pro to něco obětovat.
Na druhou stranu, FV se bude stále rozšiřovat, výroba proudu bude stále levnější, je škoda ji nějak i neefektivně nevyužít. Přečerpávající elektrárny taky jedou automaticky, je to velká "utopená" investice, přesto se dělají, i Čína je staví.
Petr
19.11.2024 08:40 Reaguje na Viktor ŠedivýVětšina výrobních prostředků tak více či méně leží ladem, třísměnný provoz má jen část výroby, běžná výroba a provoz drží zaměstnance na osmihodinovou pracovní dobu, takže když připočteme víkendy a svátky, tak investice leží ladem 75 % času. Taktéž naprostá většina ostatních a nevýrobních provozů. No a vy doma máte 100 % investic velkou část dne ladem. Ani boty nenosíte nonstop. Některé dokonce jen v zimě. Nehorázné plýtvání.
Emil Bernardy
10.11.2024 10:57Karel Valenta
10.11.2024 18:47„Výroba tradičních stavebních materiálů, jako je beton a ocel, má vysokou uhlíkovou stopu.“
Tak jsem zvědav, jak budou postaveny nové 250 m větrníky ze dřeva, i ukotvení v terénu bude bez betonu výzva.
„Zásadním krokem je kvalitní územní plánování, které zohlední všechny tři pilíře udržitelnosti – environmentální, ekonomický i sociální. Plánování má preferovat kompaktnější zástavbu, využívání brownfieldů a zamezování další zástavby volné krajiny.“
Plánované akcelerační zóny umožní výstavbu větrníků, tedy těch nejvyšších staveb co existují, ve volné krajině bez ohledu územní plány obcí. Celé územní plánování bude hozeno do koše.
Poznámka pro případ, že to čte nějaký environmentální aktivista: sarkasmus.