https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/budoucnost-stavebnictvi-jak-resit-vyzvy-udrzitelnosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Budoucnost stavebnictví: Jak řešit výzvy udržitelnosti?

9.11.2024 05:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Udržitelné stavitelství je dnes jedním z hlavních témat v oblasti ochrany klimatu. Budovy jsou v Evropské unii zodpovědné za 36 procent emisí skleníkových plynů a spotřebují až 40 procent veškeré energie. Zároveň, protože setrvačnost emisemi způsobených změn dosahuje desetiletí, je potřeba se také připravit na jejich dopady. V budovách totiž trávíme většinu svého života a je důležité mít zdravé vnitřní prostředí a klimatický komfort. Jak se snižováním emisí, tak s adaptacemi na budovách radí projekt LIFE ClimArchiBase.
 
Jaké jsou tedy překážky na cestě k udržitelnému stavitelství a jaká řešení mohou přispět k dosažení uhlíkové neutrality? A jak se adaptovat na to, co už nezvrátíme?

1. Nedostatek vzdělání a kvalitních informací

Jedním z největších problémů je nízká informovanost o udržitelnosti mezi stavebními profesionály. Ačkoli povědomí o nutnosti dekarbonizace roste, odborníci často nemají přístup k dostatečně kvalitním informacím o tom, jak v praxi dosáhnout udržitelných stavebních řešení. Chybí i systém celoživotního vzdělávání, který by architektům, projektantům a stavitelům pomohl se v rychle měnících normách a technologiích zorientovat.

Řešení: Podpora vzdělávání a sdílení informací

Klíčovým krokem je podpora systémového vzdělávání, které bude garantováno profesními organizacemi, jako je Česká komora architektů, a absolventům přinese přímý užitek na trhu. Neziskové organizace a univerzity mohou být významnými partnery při vzdělávacích projektech a odborných školeních. Příkladem může být nabídka vzdělávacích kurzů Adapterra od Nadace Partnerství. Inspiraci můžeme hledat také v zahraničí, například v Rakousku, kde veřejné zakázky pomáhají připravovat zkušení experti a kde existuje podpora odborného poradenství na úrovni místních samospráv.

2. Vysoká uhlíková stopa stavebních materiálů

Výroba tradičních stavebních materiálů, jako je beton a ocel, má vysokou uhlíkovou stopu. Často jsou tyto materiály preferovány kvůli nižší ceně, protože do jejich ceny nejsou zahrnuty negativní externality, jako je znečištění, těžba přírodních zdrojů nebo vysoká energetická náročnost výroby. Přírodní materiály, jako jsou dřevo, konopí či dřevovlákna, se sice vyznačují nižší uhlíkovou stopou, ale kvůli současnému systému jsou často dražší a jejich používání se příliš nevyplácí.

Řešení: Zohlednění environmentálních nákladů

Do budoucna by mohly být tyto externality zohledněny přímo v cenách stavebních materiálů. To by vedlo k širšímu využívání ekologických alternativ, jako jsou dřevostavby či přírodní izolace. Důležitou roli by zde měly hrát i inovace v materiálech, které umožní recyklaci a znovupoužití stavebních prvků při demolicích.

3. Rekonstrukce vs. novostavby

Předpokládá se, že do roku 2050 podle nových předpisů vzniknou novostavby, které budou představovat zhruba 15 % z celkového počtu budov. Proto je třeba se soustředit hlavně na to, jak omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů zajistit u zbývajících 85 % domů. Mnoho starých budov je však energeticky náročných a jejich přestavba na udržitelný standard může být složitá. I proto se bohužel někdy přistupuje k demolici namísto šetrné rekonstrukce, což zvyšuje množství stavebního odpadu a celkovou spotřebu materiálů.

Řešení: Preference rekonstrukcí a cirkulární ekonomika

Podpora rekonstrukcí oproti novostavbám se může stát jedním z klíčových opatření. Při opravách starších budov je nutné zohlednit znovuvyužití stavebních prvků a omezit vznik odpadu. Koncept cirkulární ekonomiky navíc prosazuje, aby stavby byly navrhovány s ohledem na budoucí adaptace a využití materiálů, což snižuje jejich ekologický dopad.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

4. Sídelní kaše a neplánovaný urbanismus

V malých obcích dochází často k neplánovanému rozšiřování zástavby do okolní krajiny, což zvyšuje nároky na infrastrukturu, zábory zemědělské půdy a automobilovou dopravu. Tento fenomén, nazývaný „sídelní kaše“, vede k méně efektivnímu využití energie a k dlouhodobě vyšším nákladům pro obce.

Řešení: Udržitelné územní plánování

Zásadním krokem je kvalitní územní plánování, které zohlední všechny tři pilíře udržitelnosti – environmentální, ekonomický i sociální. Plánování má preferovat kompaktnější zástavbu, využívání brownfieldů a zamezování další zástavby volné krajiny. Důraz by měl být kladen také na vztah vystavěného prostředí a okolní krajiny, například na hospodaření s vodou nebo stínění budov.

5. Chybějící odborníci a stavební dělníci

Dalším problémem je nedostatek odborně vzdělaných pracovníků ve stavebnictví. Chybí nejen stavební dělníci a zedníci, ale také energetičtí experti, kteří by pomohli projektantům s optimalizací budov pro nižší spotřebu energie.

Řešení: Podpora technického vzdělávání

Jedním z řešení je podpora technických oborů a vzdělávání nových odborníků, od stavebních dělníků po specialisty na energetické systémy. Důležitá je také podpora spolupráce mezi jednotlivými profesemi, aby se architekti, projektanti a energetičtí experti lépe sladili při navrhování a realizaci udržitelných staveb.

6. Když už problém je, pomohou adaptace

Adaptace budov hraje klíčovou roli při řešení problémů spojených s městským mikroklimatem, zejména fenoménem tepelného ostrova. Materiály používané ve stavebnictví, jako například beton, jsou schopny během dne akumulovat velké množství tepla a poté jej v noci pomalu uvolňovat zpět do okolí. Tento proces výrazně ovlivňuje teplotu ve městech, zejména v hustě zastavěných oblastech, kde chybí zeleň a povrchy z přírodních materiálů. V důsledku toho dochází k přehřívání městských oblastí, což zvyšuje spotřebu energie na klimatizaci a zatěžuje energetickou infrastrukturu.

Řešení: Od žaluzií po správné povrchy

Adaptace budov by měly zahrnovat řešení, která minimalizují přehřívání povrchů a tím jejich okolí a zároveň zlepšují vnitřní prostředí, které jsou ruku v ruce se snížením energetické náročnosti. Například zlepšení tepelné izolace, využití vzduchotechniky s rekuperací, vnějších žaluzií pro zastínění, použití zelených či bílých střech a fasád nebo aplikaci povrchů s nižší schopností absorbovat teplo.

Závěrem

Udržitelné stavitelství představuje komplexní výzvu, která vyžaduje změny na úrovni legislativy, vzdělávání i samotné realizace staveb. Pokud se však podaří překonat bariéry nedostatečného vzdělání, vysokých emisí z materiálů a neefektivního urbanismu, má tento sektor potenciál výrazně přispět k boji proti klimatické změně. Budoucnost stavitelství spočívá v inovacích, které umožní budovat nejen ekologicky šetrné, ale také ekonomicky výhodné a společensky přínosné stavby.

Jak na to, poradí například projekt LIFE ClimArchiBase, kterému je Nadace Partnerství partnerem. Projekt ozšiřuje povědomí o uhlíkově neutrálních budovách mezi odborníky na architekturu a stavebnictví a zajišťuje návrhy a realizace projektů udržitelných budov a také adaptací budov stávajících. Cílem projektu je také vytvoření digitální informační platformy a interaktivní designové příručky, vznikají i vzdělávací programy.

LIFE – program pro lepší život

Projekt LIFE ClimArchiBase je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.

Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.

Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.

Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.


reklama

 
Další informace |
Článek byl na Ekolistu vydán v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE.
foto - Dušková Markéta
Markéta Dušková
Autorka je pracovnice Nadace Partnerství.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

9.11.2024 08:52
Základem je, aby se politici přestali plést do oblastí, kde nemají co dělat. Jejich zásahy vedou k pokřivení trhu, což v důsledku vede k neefektivnímu využívání vzácných zdrojů. Cenu zaplatíme všichni v ekonomickém poklesu a snížení životní úrovně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.11.2024 10:03 Reaguje na Richard Vacek
Asi tak.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.11.2024 12:47
Klíčové věty:
"Neziskové organizace .. mohou být významnými partnery "
a
"..se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun"


Takže destabilizovat systém, vytvořit změť pravidel bez ekonomické či technické logiky a do vzniklého zmatku pustit "experty" aby za těžké peníze pomáhali přežít.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.11.2024 18:48 Reaguje na Viktor Šedivý
Asi tak.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

10.11.2024 03:45 Reaguje na Viktor Šedivý
V. Šedivý: "Příkladem může být nabídka vzdělávacích kurzů Adapterra od Nadace Partnerství"
"Autorka je pracovnice Nadace Partnerství."
Odpovědět
ig

18.11.2024 22:50 Reaguje na Peter Sládek
Ano, autorce je vidět až do žaludku :D :D
Odpovědět
ig

18.11.2024 22:42 Reaguje na Viktor Šedivý
+1
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.11.2024 06:58
Já řešení vidím v tom, aby se stavby co nejvíce zpřírodnily, aby ubylo betonu a asfaltu a přibyly přírodní materiály. V Americe je většina staveb z překližky. Bude-li převaha dřevostaveb, bude větší podpora zalesnění, budou-li izolace více přírodní- např. z upravené ovčí vlny (aby ji nežraly moli), bude podpora diverzifikace. Základ je zachycování vody u všech i průmyslových staveb, zamezení přehřívání - světlé stavby, popínavé rostliny, zastínění stromy (nejl. stavby v lese jako ve Finsku a i ze dřeva jako ve Finsku), místo asfalt. silnic, ploch a chodníků zatravňovací dlaždice.
Dobrá je připomínka recyklace staveb.materiálů, betonu- což drtičky staveb. materiálu na pohon z FV, hlavně když svítí slunce?
Podobně i drtičky plastů, zpracování odpadů s 24h provozem v létě, když svítí slunce?
Mělo by se změnit chování staveb úřadů: základ by měl být nějaký architekton. záměr oblasti, co je tam vhodné a co ne. Nikoli kontrolovat stavbu ze staveb. pohledu- od toho je architekt, projektant, stavení dozor. Je-li projekt vadný, stavba je stejně špatná, staveb. úřad to stejně neuhlídá. Máme složité, přebujelé stavební řízení, přitom naše stavby jsou oproti Západu architektonicky horší kvality.
Sporný a kontroverzní je názor ve článku- omezení staveb. Je to stejné jako omezení stavby skladů, výrobních závodů, silnic, dálnic. Nároky lidí se zvyšují, počet lidí přibývá, civilizace postupuje dál, nelze její vývoj omezovat. Je to jednostranný pohled ekologů, naopak současný stát má úplně jiné problémy- složité stavební řízení, výrazné omezení nových staveb, omezení možnosti podnikání, omezený rozvoj společnosti. Snížená konkurenceschopnost oproti okolním státům = úpadek.
Přitom stavby oteplují (pokud nejsou zarostlé v lese), proto uhlíková neutralita a zamezení oteplování je fikce, k oteplování bude docházet i při uhlík. neutralitě i když pomaleji.
Nikoli tedy omezení ale rozvoj udržitelným způsobem např. zastíněné řídké stavby v lese, kde ekologicky nevadí, stavby z přírodních materiálů, zvýšené zachycování vody- lepší než v norm. přírodě, recyklace materiálů.
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.11.2024 09:09 Reaguje na Honza Honza
Technologie, které jedou, jen když svítí slunce? To je ovšem nehorázné plýtvání, protože utopíte investici (=suroviny a energie) v něčem, co většinu času leží ladem.
Nemluvě o tom, že by např. byl dost problém držet si zaměstnance "jen na léto a slunečná poledne".
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.11.2024 09:49 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, máte pravdu, jsou to takové sny ekologů, všech, kteří by chtěli, aby ekolog. programy = záchrana planety vůbec fungovaly, aby byly smyslplné. Já bych taky nechtěl, aby ze Země vznikla Venuše. Ale je to princip těchto programů. Efektivní regulace. Najít úložiště. Najít odběr v době, kdy svítí Slunce, protože elektřinu nelze skladovat bez úložiště. Bez toho ty biliony nemají smysl. Právě proto je naprosto nezodpovědné je vydávat.
Ale, myslím, že směr je správný, elektrifikace je správná cesta, podobně jako spalovací motory nahradily páru, ty koně. Společnost k nim musí dospět: automatizací, robotizací, sami lidi je musí chtít, musí pro to něco obětovat.
Na druhou stranu, FV se bude stále rozšiřovat, výroba proudu bude stále levnější, je škoda ji nějak i neefektivně nevyužít. Přečerpávající elektrárny taky jedou automaticky, je to velká "utopená" investice, přesto se dělají, i Čína je staví.
Odpovědět
ig

18.11.2024 22:48 Reaguje na Honza Honza
Přesně, akumulace. Já jen dodávám, že až/pokud bude k dispozici akumulace, o kapacitě odhadem tak 5000 krát Dlouhé stráně, bude vybudování fotovoltaických zdrojů ta poslední, snadno řešitelná drobnost. Ostatně už teď je to nejlevnější položka každé fve.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2024 08:40 Reaguje na Viktor Šedivý
To utopení investic je přehnaný pohled. V lidském světě a životě by se takto dala většina investic nazvat plýtváním, protože spoustu času jsou nevyužité. Lidé přece musejí taky spát, jíst, odpočívat, nikdo nefunguje nonstop.
Většina výrobních prostředků tak více či méně leží ladem, třísměnný provoz má jen část výroby, běžná výroba a provoz drží zaměstnance na osmihodinovou pracovní dobu, takže když připočteme víkendy a svátky, tak investice leží ladem 75 % času. Taktéž naprostá většina ostatních a nevýrobních provozů. No a vy doma máte 100 % investic velkou část dne ladem. Ani boty nenosíte nonstop. Některé dokonce jen v zimě. Nehorázné plýtvání.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.11.2024 10:57
Pustím se do autorky.Tepelná bilance stavby byla vždy součástí projektu.Podle tabulek to zvládne každý,nemusí být stavař,mně na to stačila středoškolská matematika a fyzika .... svoboda projevu ....,
Odpovědět
KV

Karel Valenta

10.11.2024 18:47
Komentuji článek vzhledem k plánované výstavbě větrníků :
„Výroba tradičních stavebních materiálů, jako je beton a ocel, má vysokou uhlíkovou stopu.“
Tak jsem zvědav, jak budou postaveny nové 250 m větrníky ze dřeva, i ukotvení v terénu bude bez betonu výzva.

„Zásadním krokem je kvalitní územní plánování, které zohlední všechny tři pilíře udržitelnosti – environmentální, ekonomický i sociální. Plánování má preferovat kompaktnější zástavbu, využívání brownfieldů a zamezování další zástavby volné krajiny.“
Plánované akcelerační zóny umožní výstavbu větrníků, tedy těch nejvyšších staveb co existují, ve volné krajině bez ohledu územní plány obcí. Celé územní plánování bude hozeno do koše.
Odpovědět
ig

18.11.2024 22:49 Reaguje na Karel Valenta
Z hlíny. Sláma jako výztuž.


Poznámka pro případ, že to čte nějaký environmentální aktivista: sarkasmus.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist